Jak přesně bombardují české lehké bojové letouny L-159 ALCA v Iráku?

Dvojice pum Mk 82 pod křídlem irácké L-159; větší foto / Iraqi Air Force

České lehké bojové letouny L-159 ALCA již více než rok používá irácké letectvo k úderům na pozice Islámského státu. Jedinou výzbroji iráckých L-159 jsou neřízené pumy Mk 82. Jak efektivní je kombinace letadel L-159 ALCA a pum Mk 82 a jak přesně dokáží piloti L-159 zasahovat cíle?

Taktika použití Mk 82 z lehkých bojových letounů L-159

Mark 82 (Mk 82) je víceúčelová neřízená puma o nominální hmotnosti 500 liber (227 kg). V ocelovém pouzdře je uloženo 89 kg výbušné náplně, obvykle Tritonal – 80 % TNT a 20 % práškový hliník. S hmotností 227 kg je to jedna z nejmenších a jedna z nejběžněji používaných leteckých zbraní vzduch-země na světě.

Puma Mk 82 tvoří bojovou hlavici pro laserem řízené pumy GBU-12 Paveway II a satelitem naváděné GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition).

Při použití Mk 82 z nízké výšky mohou bombardovací letoun zasáhnout střepiny vlastní odhozené pumy.  K vyřešení tohoto problému lze Mk 82 vybavit brzdícím zařízením BSU-49. Nafouknutý padákový balón  brzdí pumu a umožňují letadlu včas opustit místo dopadu. V této konfiguraci se puma označuje jako Mk 82 AIR.

Lehký bojový letounu L-159 ALCA má několik možnosti zamíření Mk 82. Například pilot L-159 může vyhledat a zaměřit cíl vizuálně přes průhledový HUD displej v módu CCIP (Constantly Computed Impact Point). V módu CCRP (Continually Computed Release Point) zase navádí letoun do bodu odhozu, odkud bombarduje cíl pomocí souřadnic cíle, které jsou vloženy do palubního počítače letounu před nebo během letu. Pilot v tomto módu vlastní cíl nemusí vůbec vidět.

Zejména CCRP mód je více citlivý na přesnost vstupů, se kterými pracuje zbraňově-navigační systém letounu. Ten potřebuje vědět přesnou polohu letounu (to je kritické pro mód CCRP). L-159 má kombinovaný inerciální (INS) a satelitní (GPS) navigační systém. Protože, ale GPS přijímač v L-159 pracuje jen s méně přesným civilním GPS signálem (to byla dáno vznikem letounu před vstupem ČR republiky do NATO; systém se po vstupu do NATO ale dosud nemodernizoval), doporučuje se v krátkém předstihu před vlastním odhozem pum provést aktualizaci polohy navigačního systému (každý metr navíc se už počítá) například průletem nad bodem o přesně známé poloze.

Na přesnost bombardování neřízenými pumami má velký vliv přesnost určení výšky, respektive šikmé vzdálenosti od letounu k cíli. Nejpřesnější je, když šikmou dálku změří palubní radiolokátor nebo laserový dálkoměr ve střeleckém kontejneru. Pokud radiolokátor z nějakého důvodu nefunguje (a střelecký kontejner není ještě integrován), tak je potřeba co nejpřesněji stanovit výšku letounu nad cílem.


Irácké L-159 na cestě proti Islámskému státu.

Do určité výšky funguje v letounu radiovýškoměr. Pokud ale letoun bombarduje z vyšší výšky (například z výšky mimo dosah lehké protivzdušné obrany (PVO)), tak radiovýškoměr už je mimo svůj dosah. Proto se pro zajištění přesnosti balistických výpočtů palubního počítače doporučuje manuálně nastavit aktuálního hodnotu tlaku atmosféry v prostoru cíle. Pokud se totiž použije například nastavení platné pro vzdálené letiště vzletu nebo standardizované hodnoty používané v řízení letového provozu, tak to může mít za následek, že počítačový systém letounu nepřesně spočítá výšku letounu nad cílem.

V kombinaci s chybami v 2D určení polohy tak mohou vznikat 3D prostorové chyby určení polohy letounu a následně chyby ve výpočtu zamíření už při odhozu pum. Pochopitelně meteorologické podmínky (proměnlivý vítr, nebo jiný vítr než je v bodě odhozu – ten si avionika dokáže zjistit díky citlivé inerciální jednotce) mají tím větší vliv, čím výše se pumy odhazují a tím déle padají.

Dobu letu pumy, její balistiku a zamíření obecně může také ovlivnit profil bombardování. Pokud se bombarduje ze středních výšek metodou CCRP z horizontálního letu (tedy velmi podobně jako bombardéry za 2. světové války), tak se všechny špatné vlivy mohou sečíst.

Přesnost bombardování lze například zlepšit bombardováním ze střemhlavého letu (zjednodušeně to je prudké klesání pod úhlem 45° a více). To je metoda, kterou používaly například letouny Ju-87 Stuka už za druhé světové války nebo mnohem později dokonce letouny A-10 Thunderbolt II v první válce v Perském zálivu. Přestože hlavním důvodem tehdy bylo, že oba typy letounu neměly žádný blastický počítač (na rozdíl  od L-159) a piloti museli cíl zaměřovat vizuálně přes zaměřovač, tak princip zlepšení přesnosti při tomto způsobu bombardování se nezměnil.

Letoun se při bombardování více přiblíží k cíli a navíc zrychlí. Stejně tak i odhozené pumy, které navíc padají po kratší balistické křivce. Touto metodou bombardování lze s neřízenými pumami dosáhnout vyšší přesnosti. Nevýhodou je, že na rozdíl od bombardování z bezpečných výšek mimo dosah lehké PVO, se letoun může při klesání, odhozu a vybírání náletu dostat do dosahu lehké PVO.


Irácká L-159 s dvojicí pum Mk 82

Český poradní tým

Hodně samozřejmě dělá výcvik pilota. Iráčtí piloti ze 115. letky při přeškolovacím výcviku v České republice nalétají údajně okolo třicet hodin na dvoumístné L-159. Poté ještě na domácí základně odlétají další letové hodiny při operačním výcviku na svých jednomístných L-159. Teprve poté jsou připravení k ostrému bojovému nasazení.

“Oni se stále věnují převážně bojovým operacím. Jsme schopni jim v tom předat to, co máme nacvičené – třeba útoky na pozemní cíle – a zvýšit efektivitu toho boje. Ale naplno zúročíme naše zkušenosti, až když bojové operace ukončí a budou se moci soustředěně věnovat právě výcviku. Teď to je tak, že jsou v nouzi a ve válce, takže piloti po třiceti letových hodinách v České republice a následném krátkém výcviku v Iráku musejí do bojového nasazení,” uvedl pro Aktuálně.cz Denis Dúbravčík, velitel třetího českého poradního týmu na letišti v Baládu, kde personál z Čáslavi školí piloty iráckého letectva.

Irácké letectvo nemá na své základně simulátor letounu L-159 – výcvik na simulátorech probíhá v ČR. Hlavním úkolem českého poradního je tedy ústně, písemně a pomocí přednášek mentorovat irácké piloty.

Není samozřejmě žádným tajemstvím, že reálné zkušenosti s ostrým nasazením letounů ve válečných konfliktech nemá v českém letectvu prakticky nikdo. Navíc irácké letectvo je první uživatel L-159, který na tomto letounu běžně používá ostré letecké pumy Mk 82. 

Podle informací Armádních noviny Armáda ČR údajně pumy Mk 82 nikdy nepořídila v počtech potřebných pro pravidelný výcvik pilotů pro operační nasazení. Proto čeští piloti L-159 s touto municí dosud plně necvičili. Ověřili jsme si u tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR), vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jak český letecký poradní tým plní své poradní a mentorovací úkoly v oblasti použití právě této munice.


Příprava k cvičnému letu

“Armáda ČR má dostatek cvičné i ostré munice sloužící k pravidelnému výcviku nejen pilotů a zásoby pravidelně doplňuje. Proto lze konstatovat, že letecký poradní tým (LPT) má dostatek zkušeností k plnění poradní a mentorovací role v oblasti použití zbraňových systémů a výzbroje letounu L-159,” vyvrací pochyby majorka Denisa Vernerová, z Oddělení komunikace s veřejností GŠ AČR.

Samozřejmě i se sebelepším zbraňově-navigační systémem je neřízená munice podle dnešních měřítek stále nepřesná (to platí i o ruském SVP-24, který principiálně odpovídá systému, který používá právě L-159). Proto vyspělá západní letectva v posledních dvou dekádách přešla prakticky jen na „chytrou“ naváděnou munici.

Konstrukční návrh letounu L-159 s tímto trendem počítal od samého počátku a proto mají také integrovanou přesnou protizemní munici. Konkrétně pumy GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II s poloaktivním laserovým navedením a protizemní řízené střely AGM-65B Maverick. Integrace a zkoušky munice na letounech L-159 byla certifikovaná v roce 2003. Bohužel Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) tuto chytrou, ale drahou munici nikdy nekoupilo pro operační použití. Navíc se postupně zcela vytratil zájem o pořízení operačních AGM-65.

Dodejme, že AGM-65B je určena především jako zbraň proti obrněným vozidlům, včetně tanků. Existují i další verze, které jsou určeny proti pozicím lodím nebo bunkrům. AGM-65 má podle verze televizní (například AGM-65B), infračervené nebo poloaktivní laserové navádění.

Střelecké kontejnery na L-159

Schopnosti L-159 dokáží posunout na zcela novou úroveň střelecké kontejnery. Na L-159 se střeleckými kontejnery počítalo už v roce 1995 s tím, že bude dokoupen a integrován do avioniky v dalších modernizačních fázích. Bohužel ze strany MO ČR dosud nebyl po zavedení letounu do výzbroje Armády ČR o dokončení integrace střeleckého kontejneru na L-159 vážný zájem. Výrobce letounu Aero Vodochody v roce roku 2012 na vlastní náklady provedlo demonstrační letové zkoušky s novou generací střeleckého kontejneru a toto řešení aktivně předvádělo Armádě ČR.

Dodejme, že české letectvo v roce 2018 získá čtveřici střeleckých kontejnerů řady Litening pro stíhačky JAS-39 Gripen. MO ČR zároveň objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II. Je s těmito kontejnery a výzbroji počítáno i pro L-159?


L-159 na cestě nad Mosul

“S pořízením zaměřovacích kontejnerů pro letouny L-159 v rámci Armády ČR se počítá v horizontu do roku 2025. Jejich zavedení pro tento letoun je závislé na schopnosti výrobce integrovat tento typ zbraňového systému do letounu a následným vyčleněním finančních prostředků na pořízení systému. Letoun L-159 je schopen používat laserem naváděné pumy již nyní, a to s podporou ozařování předsunutými leteckými návodčími (JTAC) nebo z jiné letecké platformy např. kontejnerem neseným letounem JAS-39,“ uvedla na dotaz Armádních novin majorka Vernerová.

Podle informací Armádních novin má o pořízení střeleckých kontejnerů pro L-159 eminentní zájem irácké letectvo. Irácké L-159 tak poté budou moci efektivně používat právě laserem naváděnou munici řady Paveway II a díky televizním a infračerveným senzorům a laserovému dálkoměru na kontejneru také mnohem efektivněji používat v úvodu zmíněnou hloupou munici.

Dokáže tedy český letecký poradní tým (LPT) v budoucnu mentorovat irácké piloty L-159 při výcviku se střeleckým kontejnerem, i když kontejner není na L-159 dosud v podmínkách Armády ČR integrován?

“Současný mandát umožňuje působení LPT v Iráku do konce roku 2018. Další možné nasazení výcvikového týmu bude předmětem přípravy nového mandátu. Zkušenosti s použitím přesně naváděné munice již příslušníci poradního týmu mají. Laserový zaměřovací kontejner bude v AČR zaveden v roce 2018,” komentuje zprávy o zájmu iráckého letectva pořídit si střelecké kontejnery pro L-159 majorka Vernerová.

Pořízení a bojové nasazení L-159 ALCA v Iráku je obrovským úspěchem České republiky. Irák má podle otevřených zdrojů zájem o další L-159 a také zájem o posílení jejich schopností skrze pořízení střeleckých kontejnerů. Vzdušné síly Armády České republiky musí být na tuto skutečnost připravené.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Polská armáda testuje českou útočnou pušku CZ BREN 2

Polské ozbrojené složky v současné době testují pistole, samopaly i útočné pušky České zbrojovky. ...

Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA

Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...

Polsko-české vozidlo Husar 4×4 na tatrováckem podvozku

Na právě skončené výstavě MSPO 2017 v polských Kielcích česká firma TATRA DEFENSE VEHICLE (TDV) ...

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • logik
    23:56 28.09.2017

    Tesil: Jo, to za druhý světový byla Belgie neutrální taky. A ohledně toho, že vojska VS nikdy neplánovaly útok na NATO? Uff. Dokonce i kruhy dosti zaměřené proti NATO ...Zobrazit celý příspěvek

    Tesil: Jo, to za druhý světový byla Belgie neutrální taky.

    A ohledně toho, že vojska VS nikdy neplánovaly útok na NATO? Uff.
    Dokonce i kruhy dosti zaměřené proti NATO přiznávají opak, cituji:

    "Jestliže se v roce 1960 plánoval za pět dnů postup do Bavorska na hloubku 100 až 120 km, což odpovídalo skutečným možnostem naší armády, pokud by neutrpěla zásadní ztráty v obranné operaci, tak po rozhodnutí příhraničního střetného boje v roce 1964 byly plánované denní postupy někde úplně jinde. Naprosto klidně plán z října 1964 kalkuloval s překročením Rýna a ovládnutí čáry Langeres – Besancon vzdálené více než 500 km od naší státní hranice za osm dnů od zahájení operací. "

    "Pánové Minařík a Štěpánek ve svých pracích uvádí, že všechna tato cviční jela podle jednoho modelu. Vždy šlo o strategickou útočnou operaci."

    http://www.csla.cz/armada/takt...

    Samozřejmě, že v plánech se o tom mluvilo jako o reakci na útok. On se nějakej útočník vždycky najde, jako např. v Glivicích, že....

    A tady
    http://www.csla.cz/armada/takt...
    máš obrázek něčeho, co podle Tebe nikdy neexistovalo...Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:47 28.09.2017

    luky: sice bych to nenapsal tak expresivně, ale není co dodat. Alka není cvičný stroj. To byly 39 jirosi: - 72 kusů je sakra velkej počet? U letadel? V jakejch sériích se dělá ...Zobrazit celý příspěvek

    luky: sice bych to nenapsal tak expresivně, ale není co dodat. Alka není cvičný stroj. To byly 39

    jirosi:
    - 72 kusů je sakra velkej počet? U letadel? V jakejch sériích se dělá a bude dělat F35 a stejně má problémy s development costs...

    - AČR zaplatila za Breny cca 2 miliardy korun. Kontrakt na Alky byl za 23miliard korun (pak to pravda narůstalo, ale to na podstatě věci nic nemění). Máš pocit, že vyvinout lehký bitevník je cca tak složité, jako vyvinout desetkrát pušku? Není, je to řádově složitější úkol - v letadle jsou desítky subsystémů, kde každý je komplexnější než puška, a musí fungovat všechny dohromady. Proto zakázka na BRENy byla v poměru daleko masivnější podporou, než ta zakázka na Alky. Za 2 miliardy vyvinout pušku jde. Za 20 miliard bitevní letoun nevyvineš ani náhodou....Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    23:39 28.09.2017

    logik Rakousko je neutrální stát. No u hranic byly základny proto aby mohly letouny zasáhnout včas proti narušiteli. VS nikdy naplánovala útok na státy NATO. V archivech ...Zobrazit celý příspěvek

    logik
    Rakousko je neutrální stát.
    No u hranic byly základny proto aby mohly letouny zasáhnout včas proti narušiteli.
    VS nikdy naplánovala útok na státy NATO. V archivech bývalých východoevropských států se nic takového nenašlo.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    23:38 28.09.2017

    Luky: Výcvik se provádí i na strojích pro jednoho, ale to je pro tebe asi novinka pokládám. Stejně tak pilot co už výcvik absolvoval, musí provádět předepsané nalétané ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: Výcvik se provádí i na strojích pro jednoho, ale to je pro tebe asi novinka pokládám. Stejně tak pilot co už výcvik absolvoval, musí provádět předepsané nalétané hodiny...

    Vojenské operace se děli na dvě části na bojovou, tu teď dělají kluci v Iráku a na výcvik.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:28 28.09.2017

    Tesil: Proč asi byly základny relativně kousek u hranic? Planá, Žatec, Bechyně? Jistě proto, aby je při obraně co nejdříve zabral nepřítel, popř. byly snadněji dosažitelné ...Zobrazit celý příspěvek

    Tesil: Proč asi byly základny relativně kousek u hranic? Planá, Žatec, Bechyně? Jistě proto, aby je při obraně co nejdříve zabral nepřítel, popř. byly snadněji dosažitelné bombardéry útočníka? Pravda, Planá je u Rakouska, takže jsem se vyjádřil nepřesně, ale na které straně by v případném konfliktu asi Rakousko bylo....?

    Takto umístěné základny dávají smysl pro případ ofenzívy, nikoli defenzívy.Skrýt celý příspěvek

  • tryskac
    23:22 28.09.2017

    Ten L159 MLU, ako je uvedeny na strankach janes.com vyzera dobre a hlavne uveritelne. WetWing zvladnu, sHMD slubil pomoct Draken (s tym maju predsa len v USA vacsie skusenosti, ak ...Zobrazit celý příspěvek

    Ten L159 MLU, ako je uvedeny na strankach janes.com vyzera dobre a hlavne uveritelne. WetWing zvladnu, sHMD slubil pomoct Draken (s tym maju predsa len v USA vacsie skusenosti, ak neratame Rusko) a napr. Saab nedavno preddtavil svoj balik elektronickeho boja. Len tie pylony na konci kridla, to neviem ci pani konstrukteri zvladnu, ono je to vacsi zasah do konstrukcie kridla ako sa zda. Pri uvazeni, ze to kridlo bude mat o rok 50, som skor skepticky...Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    23:20 28.09.2017

    Jirojsi napsal: ALCA je letadlo určené k výcviku. To je to k čemu primárně slouží u Armády. Je jen na vás, zda chcete armádu pro akce proti nepříteli co se v podstatě ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirojsi napsal: ALCA je letadlo určené k výcviku. To je to k čemu primárně slouží u Armády. Je jen na vás, zda chcete armádu pro akce proti nepříteli co se v podstatě nebraní.

    TVL ty si mimoň větší, než sme doufali. To jsi zistil kde? Nevadí ti, že je to letadlo jednomístný a dvoumístná verze se dělala dodatečně?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    22:50 28.09.2017

    Logik: Brenu první verze byla koupena poměrně malá série. Na rozdíl od ALCA, kde byla v první sérii realizovaná celá zakázka a to ještě v sakra velkém počtu. U Brenu dostal ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Brenu první verze byla koupena poměrně malá série. Na rozdíl od ALCA, kde byla v první sérii realizovaná celá zakázka a to ještě v sakra velkém počtu.

    U Brenu dostal peníze na další vývoj výrobce formou "dotace"+ výrobnu, u ALCA jen formou koupených kusů.

    ALCA je letadlo určené k výcviku. To je to k čemu primárně slouží u Armády. Je jen na vás, zda chcete armádu pro akce proti nepříteli co se v podstatě nebraní. Pak je samozdřejmě ALCA super, nebo jestli chcete aby armáda měla stroje, které půjdou použít i ve válce. Sem proto, proto aby armáda měla i typy určené k výcviku, ale na ten je i ALCA jak se ukázalo trošku drahá.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    22:44 28.09.2017

    logik
    Letiště na podporu útoku VS na Německo.
    Kde jsi to zase vyčetl?

    logik
    Letiště na podporu útoku VS na Německo.
    Kde jsi to zase vyčetl?

  • logik
    22:04 28.09.2017

    jirosi: které zbrani se dostalo lepší podpory? Teď z fleku mě napadá BREN. Zatímco Alka byla přinejmenším velmi dobrá zbraň, tak na ní stát hodil bobek, zatímco Bren, ač v první ...Zobrazit celý příspěvek

    jirosi: které zbrani se dostalo lepší podpory? Teď z fleku mě napadá BREN. Zatímco Alka byla přinejmenším velmi dobrá zbraň, tak na ní stát hodil bobek, zatímco Bren, ač v první verzi byl výrazný nedodělek, byl cíleně podporován, až z něho vznikla použitelná puška.

    Ale co se týče Alky, tak máš pravdu, ta podpou měla obrovskou - cca do roku (teď trochu střílím od boku, už je to nějakej pátek, tak to ber +-) 1999. Cca od roku 2000 byla cíleně zařezávána.

    Tomu také přesně odpovídá výsledek: vývoj Alky v té době defakto zamrzl a někam se to hnulo až poslední léta, když už za Alkou stojí soukromé peníze, které si umí "prošlapat cestičku" (a naopak kdy předešlé zájmy - jeden z klíčových byl např. vyhnat Boeing z Evropy - už nejsou aktuální).

    Když to opět srovnám s Brenem - jak dlouho trvalo vyvinout z Brenu věc použitelnou v boji? A jaký je rozdíl v komplexitě pušky a bitevníku? Není divu, že Alka nebyla "hotová" v 99...

    Nebo naopak - o kolik je taková Alka jednodušší než F35? V podstatě tady v diskusi po ní požadujete +- stejné schopnosti (jistě, není stealth a je pomalejší, ale to není věc avioniky, o které mluvíte). Kolik bylo dáno do vývoje Alky a jak dlouho trval její vývoj - a kolik bylo dáno do vývoje byť jen avioniky F35 a jak dlouho trvá vývoj avioniky F35?


    PS: Samozřejmě, ono to není zas tak férové srovnání, avionika F35 je trochu někde jinde, než Alky. Ale ještě úplně někde jinde je rozdíl peněz nalitých do Alky a do F35.

    PPS: Jinak dobrá poznámka o těch letištích. Je logické, že si ČR nechala letiště v prostřed svého území, a rušila letiště na kraji území, která byla určena pro podporu útoku vojsk varšavské smlouvy na Německo.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    21:06 28.09.2017

    Matesaax: Z dobře umístěného letiště jde udělat investicemi letiště moderní. Ze špatně umístěného moderního letiště, sebe větší investice dobře umístěné neudělá.

    Matesaax: Z dobře umístěného letiště jde udělat investicemi letiště moderní. Ze špatně umístěného moderního letiště, sebe větší investice dobře umístěné neudělá.

  • Matesaax
    19:30 28.09.2017

    Jirosi:Hlavní problém zrušení letišt na západě republiky bylo to,že šlo o letiště mnohem lepší a vybavenější než ty východní a to hlavně Bechyně,Žatec a Planá.Na východě byla ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi:Hlavní problém zrušení letišt na západě republiky bylo to,že šlo o letiště mnohem lepší a vybavenější než ty východní a to hlavně Bechyně,Žatec a Planá.Na východě byla jediná kvalitní základna a to Přerov,který je dnes paradoxně taky opuštěný.
    Ohledně L-39NG,tak Pardubické CLV s tímhle strojem počítá v posledním L+K psali,že jejich L-39 už jsou tak olétané,že jim to limituje výcvik,protože zbylé letové hodiny blokují pro AČR.Otázka je zda L-39NG koupí i přímo armáda,osobně tomu moc nevěřím a myslím,že si vystačí s L-159T.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    15:55 28.09.2017

    Skelet : pokud vim, je to prestavba, ale asi uz posledni. Spis bude potreba zacit nahrazovat L-39 C L-39 ZA. Tak by se to mohlo casem sjednotit na L-39 NG.

    Skelet : pokud vim, je to prestavba, ale asi uz posledni. Spis bude potreba zacit nahrazovat L-39 C L-39 ZA. Tak by se to mohlo casem sjednotit na L-39 NG.

  • tomas.kotnour
    15:14 28.09.2017

    Když jsme u toho modernizačního potenciálu letounů L-159, tak s tímto by se už nechalo pracovat.

    http://www.janes.com/article/7...

    Když jsme u toho modernizačního potenciálu letounů L-159, tak s tímto by se už nechalo pracovat.

    http://www.janes.com/article/7...

  • Luky
    14:52 28.09.2017

    ARH - myslel jsem ARM (antiradiation) ale ARH má mimochodem taky málo států (active radar homing :) jeden Harm ze čtyřiceti třeba trefí cíl, o ostatní se starají CBU (dnes už ...Zobrazit celý příspěvek

    ARH - myslel jsem ARM (antiradiation)
    ale ARH má mimochodem taky málo států (active radar homing :)

    jeden Harm ze čtyřiceti třeba trefí cíl, o ostatní se starají CBU (dnes už asi víc JDAM)
    Takže spíš vytvoří potlačovací clonu, která umožní útok volně padající, příp. klouzavou municí.
    To připadá v úvahu stejně jen proti velkému protivníkovi v koalici s ostatními (krytí by poskytla Tornada,, F-16 a pod. s ARM). No a pro případ obskurního konfliktu typu válka s Maďarskem nám Alca stačí i sama.

    Představa, že bychom měli ve výzbroji BVP-1,2, V3S a k tomu 500 Harmů, Alarmů a podobně, platili tomu servis, kontroly....

    Ale jak jsem psal, není za tím obhajoba AČR. Měli by být aktivnější.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 11