České satelitní centrum a vojenské družice – nová schopnost (nejen) pro AČR
- 19. 1. 2021
- 8 komentářů
- Jan Feryna
Na konci roku 2019 zahájilo v rámci Vojenského zpravodajství (VZ) činnost Satelitní centrum České republiky. České armádě přináší unikátní schopnosti zpravodajského zabezpečení. Česká republika je se svým kosmickým výzkumem na špici světa a do budoucna ve svém snažení neplánuje polevit.
SATCEN ČR a vojenské družice
1.7. 2018 bylo na základě závazků vůči Severoatlantické alianci vytvořeno v rámci VZ Satelitní centrum ČR (SATCEN), které poté začalo fungovat 1.1. 2020. Hlavním úkolem centra je poskytovat data o zájmových pozicích a oblastech. Centrum využívá špičkové technologie včetně multispektrálních a radarových senzorů, které umožňují rozlišit předměty až do velikosti 50 cm a tím poskytnout uživatelům (mezi které se řadí AČR, NATO i civilní úřady) přesná data v téměř reálném čase. Využití SATCEN pro potřeby AČR je jasné – zejména v zahraničních misích vojáci ocení přesná data. Bude zajímavé sledovat, zda využívání SATCEN povede v rámci celé armády k rychlejšímu přechodu na koncept C4ISTAR a dále na Network-Centric Warfare.
Civilní využití SATCEN je poněkud širší. V rámci spolupráce s IZS může centrum například upozorňovat na sucho lesního porostu a pomoci tak v boji proti případným požárům. V rámci zemědělství můžeme hovořit o monitorování obdělávané půdy nebo poškození kultur. V rámci resortu dopravy SATCEN zajistí data o pohybech půdy, poškození mostních konstrukcí (o kterém se v poslední době hovoří stále častěji) nebo poškození vozovky.
Třetí oblast, ve kterém lze SATCEN, resp. zkušenosti z jeho výstavby a nasazení využít je věda a výzkum. Akademie věd vyvíjí laserové systémy využitelné při ochraně českých kosmických aktivit. Ředitel SATCEN při VZ Ladislav Stahl v rozhovoru pro Voxpot zmínil, že chránit české kosmické prostředky bude jednoznačně potřeba a vyslovil se pro podporu aktivních kosmických sil.
Šéf SATCEN ČR, Ladislav Stahl / Vojenské zpravodajství
SATCEN není ovšem jediným projektem české armády ve využití vesmírné domény. Dalším projektem je družice GOLEM. Podle vyjádření Ladislava Stahla je tento projekt záležitostí let 2024/2025. Po dosažení operačních schopností tohoto projektu Česká republika získá vlastní národní družicovou technologii (SATCEN momentálně pracuje s komerčními družicemi a poskytovateli), která bude v případě potřeby nezávislá a kdykoliv dostupná. To nelze ze strategického pohledu hodnotit jinak než pozitivně. Navíc se nebude jednat pouze o vojenskou družici, ale i projekt pro civilní užití, stejně jako u SATCEN.
Dle Stahlova vyjádření ale české kosmické ambice nekončí s projektem GOLEM. V přípravě jsou dva další projekty – STRATOM a MODES. V prvním jmenovaném případě se jedná o tzv. Stratosférický obrazový systém. Ten by měl ve stratosféře (11–50 km nad hladinou moře), konkrétně ve výšce 22 km monitorovat české území. Druhý jmenovaný případ se týká využití umělé inteligence v rámci analýzy družicových snímků. Podle Stahla bude tento systém schopen rozpoznávat objekty včetně vojenské techniky. Na všech projektech se má podílet český obranný průmysl, české univerzity a firmy zabývající se špičkovými technologiemi.
Satelitní snímkování Země a systémy umělé inteligence umožňují přístup k unikátním informacím o fungování světa.
Praxe
Jak již bylo zmíněno, v praxi lze výše zmíněné prostředky použit jak ve vojenské, tak civilní oblasti. Kromě typických úkolů, jako je poskytování satelitních snímků pro ozbrojené síly nebo složky IZS, lze družice využít k plnění strategických úkolů. Jedním z nich může být například sběr dat o naplněnosti zásobníků ropy a ropných výrobků tak, jak to dělají společnosti Ursa Space Systems, Kayrros a Orbital Insight. Ty dokážou na základě dat z evropských družic Sentinel 1, Sentinel 5 a dalších senzorů odhadnout zásoby ropy a ropných produktů po celém světě.
Metoda, kterou společnosti používají, je vcelku jednoduchá. Jedná se o výpočet velikosti stínu, který vrhá plovoucí víko ropného zásobníku. Čím větší je stín, tím méně je v zásobníku ropy. Společnosti tvrdí, že na základě dat o naplněnosti zásobníků a využití konkrétních druhů zásobníků jsou schopny odhadnout vývoje cen. V případě napětí nebo konfliktu by bylo možné tato data využít k odhadu možností protivníka nejen v oblasti zásob ropy a ropných produktů.
Druhým příkladem, kde je možné využít pokročilé satelitní senzory je oblast nafukovacích návnad a maket vojenské techniky. Pokud se přesuneme v čase do budoucnosti za rok 2025 a budeme předpokládat, že projekty STRATOM a MODES budou úspěšně dokončeny, můžeme mluvit o schopnosti rozeznávat skutečnou vojenskou techniku od maket. Podle posledních zpráv jsou např. čínské makety tak pokročilé, že je náročné je rozpoznat lidským okem na vzdálenost 100 metrů. Tyto makety využívají pokročilých materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, ale i funkcí falešného tepelného záření. Zejména projekt MODES má potenciál rozlišovat makety a skutečnou vojenskou techniku a ušetřit tak v případě vojenského konfliktu munici, která by jinak byla vyplýtvána na zničení maket.
Třetím příkladem nebo spíše důvodem, proč vyvíjet a rozvíjet kosmické aktivity je již zmíněný koncept Network-Centric Warfare. Možnost využití vlastních průzkumných, ale i komunikačních družic dává naší armádě strategickou výhodu a kombinace vlastních družic a zavedení moderních platforem jako je letoun F-35 posune naši armádu o notný kus blíže digitálnímu bojišti.
Přehled vesmírných programů Evropské unie
Národní kosmický plán 2020-2025
Česká republika, jak již bylo zmíněno, má také civilní vesmírné ambice. Ty jsou shrnuty v Národním kosmickém plánu 2020-2025 (EN). Hlavním gestorem v oblasti kosmických aktivit je v ČR Ministerstvo dopravy, které zřídilo meziresortní Koordinační radu pro kosmické aktivity. Mezi lety 2020 a 2025 má jít na kosmické aktivity 1,5 miliardy korun ročně. České kosmické aktivity se mají rozvíjet ve všech třech oblastech – upstream, midstream, i downstream.
Oblast upstream zahrnuje technologie, které přímo souvisí s družicemi nebo je podporují. Jedná se například o software, palubní systémy, laserové technologie nebo nosné rakety a pohonné systémy (připomeňme, že český průmysl se podílí na vývoji a výrobě systémů pro raketu Ariane 6). Oblast midstream zahrnuje přemostění mezi oblast upstream a downstream. Jedná se o oblast budování operačních center, datových uložišť, vývoj sítě Internetu věcí a podobně. Oblast downstream poté zahrnuje využití kosmických dat pro poskytování služeb „běžným“ uživatelům – SATCEN. Česká republika v rámci svých kosmických aktivit měla těží zejména z faktu, že v Praze sídlí Evropská agentura pro globální navigační satelitní systém (GSA) a od ledna 2021 se zde usídlí také Agentura pro kosmický program (EUSPA), která vznikne rozšířením stávající GSA.
Copernicus je evropský systém pro sledování a monitorování Země
Z České republiky se tak kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, o který se stará stávající agentura v GSA sídlící v pražských Holešovicích od roku 2012, bude řídit také využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU sledování blízkého okolí Země.
Závěrem lze pouze dodat, že ať už se jedná o český civilní nebo vojenský kosmický program, je to cesta správným směrem. Jedná se sice o běh na dlouhou trať, který bude vyžadovat dlouhodobé úsilí a financování ze strany státu, nicméně se tato investice vyplatí. České kosmické aktivity mohou být následovány obory jakou jsou umělá inteligence nebo nanotechnologie. Všechny tyto oblasti mají jedno společné – jedná se o obory s vysokou přidanou hodnotou, které mohou naší republice přinést kromě mezinárodního renomé i rozvoj průmyslu a školství ve výše zmíněných oblastech. Nesmíme zapomenout ani na české spojenectví se Státem Izrael, který momentálně rozvíjí projekt Beresheet – vesmírnou sondu a lunární přistávací modul, na kterém se mimo jiných podílel i Diego Saikin, který studovat v ČR.
Dalším izraelským projektem jsou satelity řady Ofek. Ty jsou sice převážně vojenského, resp. špionážního charakteru, nicméně poskytují Izraeli cenné zkušenosti s vývojem a nasazením kosmických prostředků. Nelze proto vyloučit budoucí spolupráci České republiky a Izraele na vesmírném poli. Pokud chceme, aby České republika nebyla závislá pouze na automobilovém průmyslu, je načase zaměřit se (nejen) na výše zmíněné obory, ale i navazování strategických partnerství a pozitivní motivaci mladší generace k studiu a práci v těchto oblastech.
Zdroje: Czech Space Portal, CNBC, Expat, iRozhlas, Medium, The Diplomat, Voxpot, VZ
Související články
Česká vojenská družice GOLEM
V souvislosti se spuštěním satelitního centra SATCEN ČR českého Vojenského zpravodajství se objevily ...
- 16.01.2020
- 32 komentářů
- Jan Grohmann
Marian Kechlibar: Planetární vyhledávač a expanze lidí do vesmíru
Snad již dnes z americké půdy, po dlouhých devíti letech, vynese raketa Falcon 9 v soukromé lodi ...
- 30.05.2020
- 133 komentářů
- Jan Grohmann
Kopečný: Geopolitické soupeření o vesmír už běží. A Češi jsou u toho
Mocnosti soupeří o nové geopolitické rozložení sil a ze Země se soutěžení přesouvá do vesmíru. Státy ...
- 23.06.2020
- 3 komentářů
- Jana Poncarová
Radiolokační satelity a planetární vyhledávač
Americká Národní agentura pro zpravodajství o Zemi NGA (National Geospatial-Intelligence Agency) ...
- 01.07.2020
- 1 komentářů
- Jan Grohmann
Myslím, že tvrzení "Česká republika je s kosmickým výzkumem na špici" je trochu přehnané, ale je super, že se v tomto oboru sem tam zableskne na lepší časy. Získání sídla GSA bylo ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že tvrzení "Česká republika je s kosmickým výzkumem na špici" je trochu přehnané, ale je super, že se v tomto oboru sem tam zableskne na lepší časy. Získání sídla GSA bylo velkým impulzem a věřím, že podobný efekt zanechají i další projekty. Vzhledem k úzkému propojení výzkumu s tím aplikovaným se těch příležitostí pro zapojení i menších firem může otevírat čím dál víc.Skrýt celý příspěvek
Na malý a v řadě oborů málo významný stát jako ČR je to dobrá zpráva, že nevyrábíme "bronzová děla", ale je alespoň snaha něco podnikat v kosmu. ČR je rovněž celkem na špici ve ...Zobrazit celý příspěvek
Na malý a v řadě oborů málo významný stát jako ČR je to dobrá zpráva, že nevyrábíme "bronzová děla", ale je alespoň snaha něco podnikat v kosmu. ČR je rovněž celkem na špici ve vývoji laserů, což by se dalo využít.Skrýt celý příspěvek
Tady je rozsáhlejší rozhovor s ředitelem SATCENu ze kterého (patrně) článek ...Zobrazit celý příspěvek
Tady je rozsáhlejší rozhovor s ředitelem SATCENu ze kterého (patrně) článek vychází.
https://www.voxpot.cz/kdyz-zac... Skrýt celý příspěvekTa fotka reditele s tim macho postejem, ucesem a reklamou na hodiny je ustrel neskutecny :D Moc jsem nepochopil v cem je jakoze ta ceska invence? jenom to, ze centrum je v CR a ...Zobrazit celý příspěvek
Ta fotka reditele s tim macho postejem, ucesem a reklamou na hodiny je ustrel neskutecny :D
Moc jsem nepochopil v cem je jakoze ta ceska invence? jenom to, ze centrum je v CR a bude tu databaze a analytika (respektive bude tady vubec nejaka analytika?)? predpokladam, ze veskery hardware neni z CR, ale jsou to zdroje nasich spojencu.Skrýt celý příspěvekJe to skromný začátek, protože začínáme dost od nuly, ale je dobře že se začalo. Navíc Golem to bude hodně posouvat kupředu. A souhlasím, ta fotka je úlet :) Ale to už se stalo ...Zobrazit celý příspěvek
Je to skromný začátek, protože začínáme dost od nuly, ale je dobře že se začalo. Navíc Golem to bude hodně posouvat kupředu.
A souhlasím, ta fotka je úlet :) Ale to už se stalo českým standardem . Viz Facebook několika minulých a současných ministryň :))Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...