Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

BVP Puma; větší foto / PSM

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem identifikovat vhodné české partnery pro budoucí spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Podíl na výrobě bojového vozidla pěchoty (BVP) PUMA by mohl českým firmám přinést zakázky v hodnotě 35 mld. Kč, dále přísun unikátního technologického know-how, stejně jako podíl na dodávkách do ostatních zemí EU na desítky let.

Participace českého průmyslu se však netýká pouze projektu PUMA, ale poskytuje i možnost uplatnění v širším portfoliu zbraňových platforem využívaných německým Bundeswehrem i jinými armádami. Uveďme například tanky Leopard-2, houfnice PzH-2000 a mnohé další nejmodernější zbraňové systémy evropské provenience.

Průmyslového setkání v hotelu Diplomat Praha v rámci dne Česko-Německé spolupráce v oblasti obranného průmyslu se účastnilo více než 30 českých firem. Hlavním cílem setkání bylo identifikovat vhodné partnery a nastínit možné modely budoucí spolupráce.

„Stejně jako je ČR centrem evropského automobilového průmyslu, mohlo by se v dohledné době stát i průmyslovým centrem evropského obranného průmyslu. Velmi oceňujeme špičkovou kvalitu českých firem a uvažujeme o tom, že do ČR přesuneme část výrobních i vývojových kapacit," říká Mathias Kraus, šéf obchodu a marketingu ze společnosti PSM.

Konsorcium PSM je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Vyrábí BVP PUMA, které je součástí tendru na přezbrojení Armády České republiky. Konsorcium je připraveno zapojit do výroby BVP PUMA významné české firmy a využít jejich kapacit nejen pro případné dodávky pro českou armádu, ale i pro německý Bundeswehr a armády ostatních zemí EU/NATO. Objem vzájemné spolupráce může v horizontu 3 let přesáhnout hodnotu 35 miliard Kč. Spolupráce otevírá potenciál i pro transfer nejmodernějších technologií do ČR.

„K ochraně nejlepších bojových vozidel pěchoty na světě používáme nejlepší pancířové systémy, které kombinují různé technologie, jako např. vícevrstvé pancíře, tzv. AMAP, nebo explozivní reaktivní pancíře (ERA). S těmito pasivními a aktivními pancířovými systémy dosahujeme nejvyšších úrovní ochrany našich vojáků proti zbraním středního kalibru, protitankovým řízeným střelám, protitankovým minám a IED. Uvažujeme o distribuci této technologie do České republiky," doplňuje Mathias Kraus ze společnosti PSM.


Power-pack BVP PUMA; větší foto / PSM

BVP PUMA je komplexní a systémové řešení pro mechanizované jednotky. Zahrnuje logistiku, podpůrné vybavení, do funkčního celku sladěné a ověřené zbraňové systémy, elektronické systémy, výcvikové programy, simulátory, i podpůrné programy výrobce po celou dobu provozu vozidel. Zároveň se nejedná pouze o bojové vozidlo pěchoty, ale o komplexní integrovaný bojový systém společně s tanky a bitevními vrtulníky k vytvoření mohutné bojové síly s maximálním využitím předností všech těchto bojových prostředků.

Vývoj vozidla začal v roce 2002, první prototyp vznikl v roce 2005 a roku 2015 jej zařadil do výzbroje německý Bundeswehr. Celých deset let bylo věnováno detailnímu testování, aby vozidlo splnilo požadavky na BVP budoucnosti s výhledem na použití během dalších 40-50 let ve všech budoucích formách konfliktů. PUMA je zcela nová bojová platforma.

Nejedná se o další modernizaci vozidla, které by konstrukčně vzniklo na konci minulého století, ale o zcela novou technologickou a vývojovou generaci moderního bojového prostředku, kde ochrana osádky a zároveň bojová síla jsou hlavním přednostmi. BVP PUMA se již úspěšně účastnil testů AČR ve Vyškově, VIP prezentace v Přáslavicích či brněnského veletrhu IDET 2017.

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku


Související články

Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků T-72M4 CZ. Nyní lze poměrně levně na leasing získat ...

Německo navyšuje počet provozovaných tanků Leopard 2

Německé ozbrojené síly získají v příštích letech 104 "nových" tanků Leopard 2A7V. Stroje vzniklé ...

Modernizace vozidel Puma pro Bundeswehr

Bundeswehr uzavřel smlouvu se společností Rheinmetall na modernizaci bojových vozidel pěchoty Puma. ...

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • PavolR
    08:24 19.11.2017

    KOLT: Odhliadnuc od finančnej a logistickej stránky veci (nutnosť odkúpiť naspäť nejaké stroje z civilného sektora), by potom mohla nastať kuriózna situácia, kedy bude mať AČR vo ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT: Odhliadnuc od finančnej a logistickej stránky veci (nutnosť odkúpiť naspäť nejaké stroje z civilného sektora), by potom mohla nastať kuriózna situácia, kedy bude mať AČR vo výzbroji viac prevádzkyschopných VT-72M4CZ (momentálne 3) ako T-72M4CZ ;-)Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    23:58 18.11.2017

    To KOLT: údaje k únosnosti CV-90, které mám k dispozici se vztahují k jeho poslední verzi: Mk3 s prázdnou hmotností kolem 30 tun, které původně začalo na hmotnosti 24 tun. Jeho ...Zobrazit celý příspěvek

    To KOLT:
    údaje k únosnosti CV-90, které mám k dispozici se vztahují k jeho poslední verzi: Mk3 s prázdnou hmotností kolem 30 tun, které původně začalo na hmotnosti 24 tun. Jeho maximální bojová hmotnost (verze Mk3) může být až 35 tun, ale o hydropneumatickém pérování jsem u něj neslyšel.
    Vysílačky Harris jsou samozřejmě oproti radiostanicím firmy Dicom, řady RF13 XXX, úplně jiná liga (datová přenosová rychlost, frekvenční hopping), ale zeptal jste se někdy, jak v AČR prakticky fungují v kryptovaném režimu, kvůli kterému jsme je hlavně kupovali a jak je to s jejich bezpečnostní certifikací NBÚ? Nikdo Vám raději nic konkrétního neřekne... A to už vůbec nehodnotím jejich cenu, podíl našeho průmyslu, nebo alespoň nějaké ofsety. Harrisy se do AČR v minulosti nenápadně dostaly přes misi v Afghánistánu a postupně se neustále rozšiřují do AČR, ale obávám se, že perspektivně nám budou k ničemu. Omlouvám se, ale bližší podrobnosti zde uvést nemohu.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:06 18.11.2017

    MALI, zaujaly mě dvě vaše teze. První je o únosnosti CV90 – platí to i pro variantu s hydropneumatickým tlumením? Tzn. jedná se o blízkost limitu celé pojezdové části? Druhá je o ...Zobrazit celý příspěvek

    MALI, zaujaly mě dvě vaše teze. První je o únosnosti CV90 – platí to i pro variantu s hydropneumatickým tlumením? Tzn. jedná se o blízkost limitu celé pojezdové části? Druhá je o vysílačkách Harris, měl jsem dojem, že vojáci je naopak docela vítají (minimálně oproti českým). Čím jsou R&Sch výhodnější? (Jinak já proti nim nic nemám, fabriku mají za kopečkem a místní si to pochvalují :-) ).Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:03 18.11.2017

    O schopnost Němců propojit se s naším průmyslem bych strach neměl. Oni v tom mají velké zkušenosti, naopak Švédi nám zatím ukázaly, že to je z jejich strany nepříliš přesvědčivé. ...Zobrazit celý příspěvek

    O schopnost Němců propojit se s naším průmyslem bych strach neměl. Oni v tom mají velké zkušenosti, naopak Švédi nám zatím ukázaly, že to je z jejich strany nepříliš přesvědčivé. Především bych u Němců víc věřil skutečnému transferu technologií než jen "výrobním" offsetům. A než tu někdo začne říkat něco o Škodovce, montovně a levné pracovní síle, tak nechť si prosím zjistí alespoň v hrubých obrysech, kolik se toho v MB skutečně vyvíjí.

    K těm vyprošťovacím a mostním vozidlům – není něco ve skladech? Vždyť původně jich musela být spousta. Případně by se daly použít skladové T-72M a přestavět je. Jen nemám ponětí, zda by se to ve výsledku vyplatilo.Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    21:10 18.11.2017

    No právě..., těch VT-72 je k dispozici jen počet odpovídající jednomu tpr, takže pro celou 7.mb je to zcela zanedbatelný počet...

    No právě..., těch VT-72 je k dispozici jen počet odpovídající jednomu tpr, takže pro celou 7.mb je to zcela zanedbatelný počet...

  • PavolR
    20:43 18.11.2017

    K tým VT-72 a MT-72, ktoré budú ešte výhľadovo pekných pár rokov slúžiť v AČR ma napadla taká vec, či je ich dostatok. Predpokladám, že existuje nejaký predpis alebo smernica, v ...Zobrazit celý příspěvek

    K tým VT-72 a MT-72, ktoré budú ešte výhľadovo pekných pár rokov slúžiť v AČR ma napadla taká vec, či je ich dostatok. Predpokladám, že existuje nejaký predpis alebo smernica, v akom pomere k ostatnej technike ich má byť vo výzbroji koľko. Ako je na tom s nimi AČR? nerozpredalo sa ich pri redukcii príliš veľa do súkromného sektoru alebo do šrotu? A Čo povedzme VT-55 a MT-55? Tie už sú nosnosťou mimo?Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    20:25 18.11.2017

    A není zbytečné hned zavádět a vyvíjet mostní a vyprošťovací verze odvozené od nového BVP? Přeci jen zatímto účelem máme vyvinuté VT-72 a MT-72. I Amíci, kteří mají mnohem větší ...Zobrazit celý příspěvek

    A není zbytečné hned zavádět a vyvíjet mostní a vyprošťovací verze odvozené od nového BVP? Přeci jen zatímto účelem máme vyvinuté VT-72 a MT-72.
    I Amíci, kteří mají mnohem větší rozpočet dojížděli své mostní a vyprošťovací tanky na bázi M60 co to jen šlo a do důchodu jdou až teď.Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    20:00 18.11.2017

    To Dušan: zda je to, že nemáme moc věcí v AČR původem z Německa divné, nebo ne, je spíš filozofická otázka. Někdo by mohl třeba říct, že německé firmy tolik neuplácely (např. ...Zobrazit celý příspěvek

    To Dušan:
    zda je to, že nemáme moc věcí v AČR původem z Německa divné, nebo ne, je spíš filozofická otázka. Někdo by mohl třeba říct, že německé firmy tolik neuplácely (např. kauza Pandur), jindy, že třeba jejich řešení úplně nesedlo potřebám AČR (Dingo); americké firmy také úspěšně využívají programy/fondy FMF a FMS, což Německo nemá a nad některými komoditami rozumnému člověku zůstává rozum stát i doteď. Například s radiostanicemi Harris si v AČR asi ještě "užijeme" ("užíváme" si už teď), oč lepší a výhodnější by pro AČR byla technika od Rohde Schwarz, který má v ČR výrobní kapacity a úzce spolupracuje s našimi firmami..., ale Harris byl lepší obchodně - tj. asi věděl, kde připlatit....

    K novým BVP:
    CV-90:
    nesouhlasil bych s vámi ohledně jeho bojového nasazení v Afghánistánu. Tam bylo bojové nasazení ekvivalentní jen pro lidi, ale tato technika tam jezdila jen na patroly, kde měla proti sobě lehce vyzbrojené povstalce, kteří se při průjezdu těchto BVP moudře schovali, což je naprosto nesrovnatelné s předpokládaným nasazení našich BVP 7.mb, takže za mne je tohle bojové nasazení = 0 (to už by jste jako bojové mohl počítat i nasazení našich BVP na Balkáně a vlastně na jakémkoli velkém cvičení), jediné, co se tam otestovalo, tak byla protiminová odolnost a odolnost proti IED;
    S tou dlouholetou provázaností švédského průmyslu na české firmy to myslíte vážně? Jak Vám ta provázenost českého a švédského průmyslu vyjde, když ji porovnáte s provázaností českého a německého průmyslu?
    Do nevýhod CV-90 bych ještě doplnil koncepčně zastaralý podvozek (BVP-2 je na tom lépe) s vyčerpaným potenciálem modernizace (je na technické hranici nosnosti), proto si také Britové vybrali k modernizaci ASCOD.

    Lynx:
    do jeho výhod bych na první místo uvedl modulární koncepci vozidla pro další varianty, kde bychom si mohli v ČR dělat svoje moduly (v konečném důsledku se tím hodně ušetří při zachování provozních vlastností a navíc si ty varianty můžeme dělat doma);
    když už dáváte k CV-90 "silnější" kanón, tak proč jej neuvést i u Lynxu, kde možno do stávající věže okamžitě osadit jejich vlastní 35 mm kanón? Věž LANCE je navíc modulární, takže hypoteticky lze uvažovat o zástavbě kanónu 40 mm CTAS (ale to už jen jako zákaznická konfigurace, čili vývoj za naše peníze);
    S tím, že jsou v Lynxu komponenty z vozidla Marder bych si dovolil nesouhlasit. Koncepce některých skupin silně připomíná Marder, ale nejsou převzaté. Co je to podle Vás "certifikace" - nezaměňujete náhodou tento pojem s certifikací v letectví? Pokud vím (a myslím si, že tohle vím přesně), tak u pozemní techniky nic takového neexistuje, nicméně pokud se beze změn přebírá nějaká technika zavedená v jiné armádě NATO, stačí pro její zavedení do AČR provést vojskové zkoušky; pokud jsou ovšem i na již zavedené technice výraznější změny, musí stejně projít standardním koloběhem zkoušek (jak jsem již uvedl dříve). Vzhledem k termínu zavádění nových pásových BVP do AČR (nejdříve od r. 2020) zdržení v případě Lynxu nehrozí.
    U Lynxu bych ještě jako výhodu uvedl možnost realizace bojového tanku na jeho podvozku.

    Puma:
    nejlepší balistická ochrana - beze sporu souhlas, ale v základě je stejná s Lynxem, to navíc je ERA. Lynx by ji z hlediska nosnosti podvozku uvezl také, ale nemá ji a něco by také stála. Nicméně osobně si myslím, že další cestou by spíš měl být NERA (například doplňkové keramické pancéřování u CV-90 je fakt dobré) + určitě Hard-Kill systémy (ale nedělám si tady "patent na rozum"). Jinak, přesun technologií do ČR nabízí úplně stejně obě německé firmy (Rheinmetall i PSM).
    Nedostatků Puma moc nemá (je to opravdu dobré BVP), souhlasím s Vámi uvedenými nedostatky (primární nedostatek je to, že si ji podle všeho nemůžeme finančně dovolit - pokud Němci nějak nezapojí evropské fondy a nesrazí tím její cenu tak o 25%), nicméně Puma je pro nás (AČR) vnitřně malá (to není můj dojem, říkám to na základě čísel, které mám od lidí, co v ní seděli s metrem, který neměli jen v kapse) a už teď vyžaduje modernizaci (zatím k ní však firma PSM nic skutečně konkrétního neuvádí).

    ASCOD:
    jeho největší nevýhodou je to, že GDELS nám nabídla řešení o které AČR nestojí, protože nesplňuje jeho požadavky. Vozidlo, které by splňovalo požadavky AČR je ASCOD-42 (ale jen ne s věží Samson-2), které však ještě není ani zdaleka hotové a ještě je otázkou, zda by nám jej GDELS-UK vůbec mohli nabídnout (a pokud ano, tak kdy by na nás došla řada). Jinak s Vámi souhlasím, až na to, že z nabízených vozidel není to nejlevnější.

    Z hlediska závěrečného resumé s Vámi souhlasím/nesouhlasím s mírným dovětkem: "...pokud chce AČR zavézt nové BVP „bez velkých problémů“, tak je vhodnější volit BAe /GDELS" - a pak budeme do deseti let uvažovat nad tím, proč jsme si vlastně ty staré krámy, které už nikdo nechtěl, koupili a co s nimi budeme dělat. Ne, nahradit 40 let starý stroj třicetiletým mě jako smysluplné vůbec nepřipadá. To je vytloukání klínu klínem. Ve výsledku nás to přijde dráž. ASCOD 35 navíc vůbec nesplňuje základní požadavky AČR a pokud by se měl opakovat případ Pandur (podívejte se, kolik v AČR máme KBVP se závadami, jen proto, že jejich opravy jsou astronomicky drahé), tak to si snad raději nechme původní BVP-2 a ty za zlomek ceny zmodernizujme tak, aby nám ještě těch 10 let vydržely (to je sice úplně špatné řešení, ale pořád lepší, než zatím představený ASCOD 35).

    Jak je z mých předchozích diskuzních příspěvků již patrné, já jsem za radikálnější řešení - tj. koupit moderní pásové bojové vozidlo s maximálním růstovým potenciálem. Proto bych šel do Lynxu: jako BVP a velitelské vozidlo Lynx KF31 s bezosádkovou věží (aby se tam vešlo 3+2+6 osob s výzbrojí), Lynx KF31 případně i pro obě průzkumná vozidla (ale tam bych spíš doporučoval něco menšího a lehčího, klidně i kolového), pro ženijní variantu, zdravotnickou a vyprošťovací pak Lynx KF41. Obě varianty ale se stejným motorem o výkonu 800 kW. Tuto platformu (KF41) pak perspektivně použít i jako platformu pro 120 mm samohybné minomety 7.mb (36 ks) a pro její bojové tanky (35 ks). Vzhledem k tomu, že prostředky 7.mb ztratí schopnost překonávání vodních překážek plaváním, bude potřeba následně doplnit i mostní tanky (ty rovněž na platformě KF41).

    S tím užitným prostorem uvnitř BVP máte dobrý nápad, jenže u představovaných vozidel se měřily jen hlavní vnitřní rozměry, právě z důvodu různosti výbavy vozidel a nejednoznačnosti zařazení některých subsystémů (tj. jestli je počítat, nebo ne, zda se dají přemístit a kam, atd.). Optimální by totiž bylo vymontovat všechno přídavné vnitřní zařízení z vozidel, oblikat vnitřek korby laserovým skenerem a bylo by hotovo, ale například zrovna u Pumy tohle nešlo udělat (firma PSM ji měla půjčenou od BW a těm by se to zcela pochopitelně nelíbilo).Skrýt celý příspěvek

  • Pavka
    19:40 18.11.2017

    Dušan: Já si právě myslím, že ten hlavní důvod úspěchu GDELS a BAE při akvizicích AČR tkví právě v tom že cituji: "znají české prostředí a specifika, umějí se nám přizpůsobit." Je ...Zobrazit celý příspěvek

    Dušan: Já si právě myslím, že ten hlavní důvod úspěchu GDELS a BAE při akvizicích AČR tkví právě v tom že cituji: "znají české prostředí a specifika, umějí se nám přizpůsobit." Je dost možné že právě německé firmy jako HK prostě nemají zapotřebí podstupovat to totálně nedůstojné a zcela neprůhledné handlování, což je podle mne jediný výstižný popis většiny posledních akvizic do AČR. Po tom co například MOČR předvedlo s akvizicí nové útočné puškou pro AČR bych si taky být HK o ČR už neopřel ani kolo...Skrýt celý příspěvek

  • lemkin
    19:00 18.11.2017

    Napadá mě ještě taková kacířská myšlenka.......... Potřebujeme opravdu hned nová BVP? Zetor Wolfdog má mít demonstrátor v roce 2018 ...Zobrazit celý příspěvek

    Napadá mě ještě taková kacířská myšlenka..........

    Potřebujeme opravdu hned nová BVP? Zetor Wolfdog má mít demonstrátor v roce 2018 (https://www.armyweb.cz/clanek/...

    To není zase tak daleko a bylo by to asi nejvíc "České vozidlo" - byť jen z hlediska toho, že by se vlastní a koupené/licencované díly odladily dohromady. Než taková krabice vznikne a naběhne sériová výroba (jednotky let), tak se zatím může začít s onou modernizací/repasí BVP.......a taková BVP se zatím mohou používat i u jednotek - do skladu se strčí až pak - respektive jako poslední, protože ta ještě nemodernizovaná/nerepasovaná nahradí nové vozidlo.Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    17:08 18.11.2017

    To KOLT: těžko říci, zda německé řešení bude to správné. Naše armáda nemá moc zkušeností skoro s žádnou německou výzbrojí, tedy pokud opominu pár vozidel Dingo které se zde moc ...Zobrazit celý příspěvek

    To KOLT: těžko říci, zda německé řešení bude to správné. Naše armáda nemá moc zkušeností skoro s žádnou německou výzbrojí, tedy pokud opominu pár vozidel Dingo které se zde moc neproslavily a musely být doplněny italskými vozidly Iveco, možná pár radiostanic Rhode Schwarz nebo ruční zbraně HK. Americký GDLS nebo BAe/SAAB s jejich repertoárem zde poměrně dlouho a úspěšně podnikají ve všech oblastech a druzích vojsk AČR, znají české prostředí a specifika, umějí se nám přizpůsobit. Tohle nevím, zda Němci s jejich těžkopádnou obchodní filosofií dokážou, zvlášť u tak důležité zakázky. Jinými slovy za 27 let (od r. 1990) u nás skoro nic německé zbrojovky neprodaly, a to je trochu divné vzhledem k jejich blízkosti.

    Pokud bych srovnal obecné výhody a nevýhody jednotlivých vozidel, pak bych to také neviděl tak jednoznačně ve prospěch Němců (můj názor, korekce vítány), ale nechci jít do technických detailů, to by bylo velmi dlouhé:

    CV-90: výhody – naprosto praxí prověřená konstrukce, skoro žádné neznámé, velký počet zákazníků v Evropě, ekonomický provoz, možnost lafetace silnějšího kanonu, bojové nasazení v Afghánistánu (jako jediné z vybíraných BVP), množství různých verzí ověřených provozem, švédský průmysl znající česká specifika a jeho dlouholetá provázanost na české firmy,
    CV 90: nevýhody – nejstarší koncept který např. nepočítal s integrací PTŘS, na základě neúspěchu v britském tenderu a připravovaného programu amerických pásových vozidel již z průmyslu prosakují informace o tom, že pracují na novém konceptu, který bude k dispozici zhruba v době, kdy se v ČR bude ukončovat výroba našich BVP, tj. velké riziko, že jim zaplatíme vývoj nového vozidla a za dalších 20+ let bude problém s ND na vozidla česká. Za 40 – 50 let provozu to pak také bude 70 – 80 let stará konstrukce.

    LYNX: výhody – jednoznačně nejmodernější koncept s otevřenou architekturou, možnost customizace na zákazníkovy potřeby, široká variabilita zbraňových systémů a vybavení, zřejmě dobrý poměr cena/výkon, nejsilnější německá zbrojovka jako garance celého projektu.
    LYNX: nevýhody – stále probíhá vývoj, vozidlo není nikde zavedeno ve výzbroji, to co by upřednostňovala AČR ještě fyzicky neexistuje, obsahuje některé komponenty ze zastaralého vozidla Marder, neprošlo nikde vojskovými zkouškami, není hotová jeho certifikace kterou bude nutné v druhotných nákladech někým zaplatit, provozně je to krok do neznáma – monopol výrobce (alespoň do doby, kdy si jej koupí po nás ještě další zákazník, ale v Evropě). Může to vycházet zcela mimo časovou osu kdy AČR plánuje pořídit vozidla, výrobce to nestihne zcela připravit a zakázka nabere zpoždění – a prodraží se.

    PUMA: výhody – nejlepší balistická ochrana osádky zaručující do dalších x desítek let garanci přežití na bojišti, logistická a výcviková základna Bundeswehru za hranicemi, možnost společného vývoje s Bundeswehrem a čerpání fondů EDA při financování projektu, přesun nejnovějších technologií do ČR, v rámci druhé série těchto BVP se má stát PUMA základní víceúčelovou pásovou platformou pro Bundeswehr,
    PUMA: nevýhody – vysoká pořizovací a zřejmě i provozní cena, nutnost vzít u bojových verzí prakticky pouze německé řešení, za vývojem BVP stál německý Bundeswehr - vozidlo bylo určeno pouze pro SRN, tj. nízká flexibilita výrobce pro potřeby zahraničního zákazníka (prakticky to není komerční řešení) což může být při zavádění do výzbroje AČR problém,

    ASCOD (35): výhody - lety prověřená konstrukce, množství zákazníků používající toto vozidlo v Evropě, včetně sousedního Rakouska, znalost US výrobce českého průmyslového prostředí (Pandury) – asi nejsnazší a nejlevnější integrace výroby tohoto BVP v ČR ze všech ostatních - pro podmínky současné AČR asi nejistější řešení, pokud by výrobce nabídl novější provedení BVP, jistota do dalších let provozu.
    ASCOD (35): nevýhody: nesourodá kombinace podvozku a věžové - střelecké části (dva různí výrobci), vozidlo se nesmělo účastnit mise v Afghánistánu z důvodu horší protiminové ochrany (ESP). Verze 35 již má asi nejlepší léta za sebou, tj. v horizontu 40-50 let pro který to AČR pořizuje z toho vyplívá minimálně logistické a technologické riziko (častější provádění modernizačních balíčků apod).

    Z výše uvedeného mi plyne, že sice Němci mají technologicky navrch, ale z obchodně průmyslového pohledu zaostávají. Pokud tedy AČR chce zavézt nové BVP „bez velkých problémů“, tak je vhodnější volit BAe/GDLS. Pokud bude chtít technologicky lepší produkt, musí za to obětovat více trpělivosti a peněz.

    To MALI: ještě k těm vnitřním prostorům BVP. Na IDETu 2017 bylo evidentní, že všechna ukázaná BVP, tedy kromě PUMY, byla tovární. Tj. jejich vnitřní prostor působil skoro až velkoryse, vozidla byla čistá, prostorná a „vymetená“ od veškerého vybavení což činilo dojem, že jsou pro výsadek velmi komfortní. PUMA byla naopak již ukázána tak, jak jí používá Bundeswehr, tj. nacpaná všelijakými skříňkami na granáty, masky, přezkami na vybavení, nářadím, radiostanicemi apod. což pak vypadalo na první pohled poměrně stísněně. Podle vnějších rozměrů vozidel však snad nemůže být mezi vozidly až takový rozdíl. Nemáte někde alespoň nějaký hrubý přehled užitného vnitřního prostoru všech vozidel v metrech kubických? Z toho by se dala přeci vyčíst reálný užitný obsah vozidel, stejně tak jak to např. udávají výrobci osobních motorových vozidel u zavazadlových prostorů, ne?

    Úplná poznámka na konec: na Dnech NATO v Ostravě předvedl německý Bundeswehr vozidlo PUMA ve velitelské verzi, konkrétně pro velitele mechanizovaného praporu, tj. skutečně ty jednotlivé verze postupně zaváděny do výzbroje jsou.

    PS: Omluvám se za asi příliš dlouhý příspěvek.Skrýt celý příspěvek

  • Pavka
    15:48 18.11.2017

    MALI, Jirosi: Díky teď už mi to je snad jasné. Já jsem tu otázku/myšlenku ohledně KF41 myslel právě ve vztahu k BW, tzn. mají zavedenou Pumu, ale přitom uvažují o tom, než ji ...Zobrazit celý příspěvek

    MALI, Jirosi: Díky teď už mi to je snad jasné. Já jsem tu otázku/myšlenku ohledně KF41 myslel právě ve vztahu k BW, tzn. mají zavedenou Pumu, ale přitom uvažují o tom, než ji celkem zásadně upravit (prodloužit + zvednout střechu) tak by jim nečinil problém pořídit úplně jiný typ KF41?

    Ještě jednu otázku ten Wiesel 2 mi dle vašeho popisu přijde jako docela dost vytěžované/používané vozidlo u BW? Já si nemůžu pomoct ale na první pohled jako laikovi to přijde ve srovnání s Pumou jako dětská hračka. To je to opravdu tak dobré a hlavně perspektivní vozidlo?Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    14:58 18.11.2017

    No, povedal by som, že ani v AČR sa VT-72 zrazu všetky nevyhodia. A je obrovské množstvo špeciálov, ktoré budú ešte dlho roky slúžiť paralelne s novými BVP, ako SVO, AMB-S, MU-90, ...Zobrazit celý příspěvek

    No, povedal by som, že ani v AČR sa VT-72 zrazu všetky nevyhodia.
    A je obrovské množstvo špeciálov, ktoré budú ešte dlho roky slúžiť paralelne s novými BVP, ako SVO, AMB-S, MU-90, OZ-90, DTP-90 ...Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    14:51 18.11.2017

    To Pavka: že bychom si objednali KF41 od Bundeswehru - to zcela určitě nepůjde, myslel jsem spíš na to, že BW nemusí nutně nechat si předělávat (zvětšovat) Pumu, když bude mít ...Zobrazit celý příspěvek

    To Pavka:
    že bychom si objednali KF41 od Bundeswehru - to zcela určitě nepůjde, myslel jsem spíš na to, že BW nemusí nutně nechat si předělávat (zvětšovat) Pumu, když bude mít doma KF41, o který má mimochodem zájem také Polská armáda (zájem ale ještě nic neznamená).
    Bundeswehr aktuálně nepotřebuje pásová průzkumná vozidla, protože má průzkum (klasický i dělostřelecký) dostatečně zabezpečený menšími kolovými vozidly (Fuchs 6x6, Fennek 4x4, Eagle 4x4) a malými pásovými Wiesel 2; jako vyprošťovací vozidla mají u jednotek s Pumami těžké vyprošťovací tanky Bergepanzer 2 (Puma je určena jako doprovod tanků Leopard 2); jako ženijní vozidla mají Pionierpanzer 2 Dasch, jako vozidla ženijního průzkumu zase vozidla Fuchs 6x6 a Wiesel 2. Otázkou je pro mne pouze sanitní a velitelská verze, i když jako sanitní se v BW používá také relativně malý Wiesel-2. BW je zkrátka velká armáda, která byla na rozdíl od AČR
    v minulosti kontinuálně doplňována novou technikou.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    14:28 18.11.2017

    Pavka: Pumy v BW slouží společně z Leopard2, takže minimálně vyprošťovací vozidla mají vyřešená "Leopard 2 bergepanzer".

    Pavka: Pumy v BW slouží společně z Leopard2, takže minimálně vyprošťovací vozidla mají vyřešená "Leopard 2 bergepanzer".

  • Pavka
    14:09 18.11.2017

    MALI: Celkem mě zaujala vaše myšlenka na teoretickou možnost objednání KF41 od BW? Trochu se tím vrátím k vámi uvedených připomínkám k Pumě a možná to už bylo vysvětleno. Z ...Zobrazit celý příspěvek

    MALI: Celkem mě zaujala vaše myšlenka na teoretickou možnost objednání KF41 od BW? Trochu se tím vrátím k vámi uvedených připomínkám k Pumě a možná to už bylo vysvětleno. Z laického pohledu mi současný požadavek AČR na dodání celé "řady" vozidel tedy ve verzi BVP, vyprošťovací verze, sanitní verze atd. přijde jako rozumný a standardní krok. Na rozdíl od zjevných hovadin z minulosti typu požadavku na multirážovost útočné pušky atd.

    Jestli jsem sledoval diskuzi dobře tak BW má nyní Pumu pouze ve verzi BVP a oni opravdu v dohledné době neplánují mít vyprošťovací, sanitní vozidla a jiná vozidla poptávaná AČR na stejné platformě? Tzn. jim tyto služby aktuálně zajišťují Mardery nebo něco úplně jiného? Respektive dal by se popsat přístup BW k řešení těchto činností?Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    12:15 18.11.2017

    To Jirosi: u BVP (minimálně u těch pro AČR předvedených) se používá "poctivá" pancéřová ocel, která je feromagnetická. Z AL slitin se sice momentálně dělají jen některé věže ...Zobrazit celý příspěvek

    To Jirosi:
    u BVP (minimálně u těch pro AČR předvedených) se používá "poctivá" pancéřová ocel, která je feromagnetická. Z AL slitin se sice momentálně dělají jen některé věže (např. UT30 fy. Elbit, která však nebyla nabízena), které jsou chráněny pouze ocelovými pláty, problémem by byl rovněž věžový komplet Samson-2, který je pro EMI (a nejen pro něj) v podstatě otevřený. Nicméně korby všech BVP jsou ocelové. Ale musím připustit, že ochrana proti EMI něco stojí: např. speciální řešení spár dveří, filtry na vstupech (ne všechny jdou udělat tak, by byly vůči EMI nepropustné - například klasické hranolové přístroje jsou pro EMI v podstatě dírou pro vstup do vozidla atd.), vždy bude záležet na tom, jak bude EMI silný.

    To Rase:
    nejsem si tak docela jistý, že BW vůbec objedná zvýšenou verzi Pumy - tuto informaci máte pravděpodobně informaci od "lidí z PSM". Z BW tyhle informace zcela určitě nejsou. Navíc, PSM na zvýšení korby Pumy zatím nepracuje ani teoreticky (přesněji v létě 2017 na tom určitě nepracovali), ale to že Rh vyvíjí prodlouženou verzi KF41 je známé minimálně už od začátku tohoto roku. Mě to na rozdíl od Vás zcela určitě stejné nepřijde. A co když dojde k tomu, že si BW objedná KF41 (jde jen o můj dohad)?
    Nespletl jste se náhodou tvrzením, že Vám Lynx připomíná Wolfdoga? Wolfdog totiž ještě není ani na papíře (myslím tím konstrukční výkresy) a Lynx už minimálně jezdí a střílí...., myslím si také (při vší úctě k Zetoru), že Rheinmetall je ve srovnání se Zetorem zcela jiná liga (minimálně ve zbrojním průmyslu). Dále si nemyslím, že bojové vozidlo s hmotností 47 až 49 tun a věží s kanónem ráže 130 mm je možné zařadit do kategorie lehký tank (co by pak byl T-72 a jeho deriváty?).

    To petres:
    samozřejmě, že případné nové BVP bude muset být podrobeno standardnímu procesu zavedení do AČR: kontrolní a schvalovací zkoušky, vojskové zkoušky, návrh na zavedení. Všichni výrobci nabízených vozidel navíc počítají s dílčími úpravami pro AČR (tzv. "bohemizací").
    Souhlasím s Vámi, že ta dvě německá vozidla se nacházejí na předních místech z dosud představených vozidel. Puma má však podle mého názoru několik mínusů daných tím, že byla vyvinutá za prvé: přesně podle požadavků BW, což se nemusí shodovat s požadavky AČR, za druhé: je to relativně uzavřený systém s omezenými možnostmi modifikací (zatím), za třetí: už je na světě nějaký ten pátek a některé její subsystémy by bylo třeba modernizovat (s tím se v BW i v PSM počítá).
    ASCOD-42 - to už by "bylo jiné kafe" (stávající ASCOD 35 je jako BVP v současnosti vlastně propadák po všech směrech), ale to by jej nám musel někdo nabídnout a GDELS-UK to nebyl. Jak znám Brity, tak ti pokud něco vyvíjeli za peníze svého MoD, hned tak něco ven nepustí. Navíc, zatím nemají moc co nabídnout, protože aktuálně mají jen dva zatím ještě nehotové prototypy specializované průzkumné verze AJAX a BVP včetně dalších verzí vozidel mají jen v plánu.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    11:40 18.11.2017

    KOLT: Rozhodne, preci je RH nabizi jak vlastni konstrukci, tak i vlastni komponenty. Zetor jen cizi byt konstrukce je lepsi - papirove to je takova Puma. Toho co pises se taky ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT:
    Rozhodne, preci je RH nabizi jak vlastni konstrukci, tak i vlastni komponenty. Zetor jen cizi byt konstrukce je lepsi - papirove to je takova Puma.
    Toho co pises se taky bojim.

    Petres:
    Svycari koupili CV90, ale nechali si ho taky upravit a dokonce prodlouzit. Prvne se tedy nejspis kupuje a upravuje az pak. Asi ale bude nejaka rozjezdova serie na dopilovaniSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    11:18 18.11.2017

    Rase, ovšem co se týče převedení z papíru do reality, dal bych svou důvěru rozhodně spíš Rheinmetallu než Zetoru ;-) U Pumy je otázka, jestli by stačilo vyvinout zvýšenou versi, ...Zobrazit celý příspěvek

    Rase, ovšem co se týče převedení z papíru do reality, dal bych svou důvěru rozhodně spíš Rheinmetallu než Zetoru ;-)

    U Pumy je otázka, jestli by stačilo vyvinout zvýšenou versi, nebo by byla potřeba ji kvůli ambulanci či ženijnímu vozidlu i prodloužit. A to nemluvím o tom, že dle požadavků AČR je vlastně malá i ve versi BVP... Trochu se bojím, aby to nedopadlo tak, že Puma je malá, Lynx není zavedený, CV90 je staré a Švédi nás s offsety zklamali, takže šup sem s ASCODem.Skrýt celý příspěvek

  • petres
    11:18 18.11.2017

    Docela by mne zajímalo, jestli před konečným rozhodnutím o vítězi na dodávku nových BVP, se plánují zkoušky finálního provedení vybraných typů BVP dle požadavku AČR (anebo jestli ...Zobrazit celý příspěvek

    Docela by mne zajímalo, jestli před konečným rozhodnutím o vítězi na dodávku nových BVP, se plánují zkoušky finálního provedení vybraných typů BVP dle požadavku AČR (anebo jestli budeme tak trochu kupovat zajíce v pytli). Žádné nebylo v takovém provedení, aby beze zbytku vyhovělo požadavkům AČR. Vždyť i ta Puma (pokud se informace zakládají na pravdě) nám není nabízená v současném provedení (provozovaném BW a zkoušeném na Libavé), ale v novější verzi (čili neprověřené), nemluvě o nesplnění požadavku na celkový počet vezených osob. O Lynxu KF31/41 nemluvě, nový motor mu dá jinou kvalitu, třeba bych očekával bych např. finální úpravu vnitřního prostoru podle konkrétních požadavků AČR, a prověření vlastností verze KF41. Tyto dvě BVP beru jako finalisty, maximálně by do toho mohl promluvit ASCOD42, pokud GDEL bude mít vážný zájem své BVP prodat (s nabídkou starší verze ASCODu moc velký zájem nevzbudil).Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 14 z 18