Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

BVP Puma; větší foto / PSM

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem identifikovat vhodné české partnery pro budoucí spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Podíl na výrobě bojového vozidla pěchoty (BVP) PUMA by mohl českým firmám přinést zakázky v hodnotě 35 mld. Kč, dále přísun unikátního technologického know-how, stejně jako podíl na dodávkách do ostatních zemí EU na desítky let.

Participace českého průmyslu se však netýká pouze projektu PUMA, ale poskytuje i možnost uplatnění v širším portfoliu zbraňových platforem využívaných německým Bundeswehrem i jinými armádami. Uveďme například tanky Leopard-2, houfnice PzH-2000 a mnohé další nejmodernější zbraňové systémy evropské provenience.

Průmyslového setkání v hotelu Diplomat Praha v rámci dne Česko-Německé spolupráce v oblasti obranného průmyslu se účastnilo více než 30 českých firem. Hlavním cílem setkání bylo identifikovat vhodné partnery a nastínit možné modely budoucí spolupráce.

„Stejně jako je ČR centrem evropského automobilového průmyslu, mohlo by se v dohledné době stát i průmyslovým centrem evropského obranného průmyslu. Velmi oceňujeme špičkovou kvalitu českých firem a uvažujeme o tom, že do ČR přesuneme část výrobních i vývojových kapacit," říká Mathias Kraus, šéf obchodu a marketingu ze společnosti PSM.

Konsorcium PSM je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Vyrábí BVP PUMA, které je součástí tendru na přezbrojení Armády České republiky. Konsorcium je připraveno zapojit do výroby BVP PUMA významné české firmy a využít jejich kapacit nejen pro případné dodávky pro českou armádu, ale i pro německý Bundeswehr a armády ostatních zemí EU/NATO. Objem vzájemné spolupráce může v horizontu 3 let přesáhnout hodnotu 35 miliard Kč. Spolupráce otevírá potenciál i pro transfer nejmodernějších technologií do ČR.

„K ochraně nejlepších bojových vozidel pěchoty na světě používáme nejlepší pancířové systémy, které kombinují různé technologie, jako např. vícevrstvé pancíře, tzv. AMAP, nebo explozivní reaktivní pancíře (ERA). S těmito pasivními a aktivními pancířovými systémy dosahujeme nejvyšších úrovní ochrany našich vojáků proti zbraním středního kalibru, protitankovým řízeným střelám, protitankovým minám a IED. Uvažujeme o distribuci této technologie do České republiky," doplňuje Mathias Kraus ze společnosti PSM.


Power-pack BVP PUMA; větší foto / PSM

BVP PUMA je komplexní a systémové řešení pro mechanizované jednotky. Zahrnuje logistiku, podpůrné vybavení, do funkčního celku sladěné a ověřené zbraňové systémy, elektronické systémy, výcvikové programy, simulátory, i podpůrné programy výrobce po celou dobu provozu vozidel. Zároveň se nejedná pouze o bojové vozidlo pěchoty, ale o komplexní integrovaný bojový systém společně s tanky a bitevními vrtulníky k vytvoření mohutné bojové síly s maximálním využitím předností všech těchto bojových prostředků.

Vývoj vozidla začal v roce 2002, první prototyp vznikl v roce 2005 a roku 2015 jej zařadil do výzbroje německý Bundeswehr. Celých deset let bylo věnováno detailnímu testování, aby vozidlo splnilo požadavky na BVP budoucnosti s výhledem na použití během dalších 40-50 let ve všech budoucích formách konfliktů. PUMA je zcela nová bojová platforma.

Nejedná se o další modernizaci vozidla, které by konstrukčně vzniklo na konci minulého století, ale o zcela novou technologickou a vývojovou generaci moderního bojového prostředku, kde ochrana osádky a zároveň bojová síla jsou hlavním přednostmi. BVP PUMA se již úspěšně účastnil testů AČR ve Vyškově, VIP prezentace v Přáslavicích či brněnského veletrhu IDET 2017.

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku


Související články

Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků T-72M4 CZ. Nyní lze poměrně levně na leasing získat ...

Německo navyšuje počet provozovaných tanků Leopard 2

Německé ozbrojené síly získají v příštích letech 104 "nových" tanků Leopard 2A7V. Stroje vzniklé ...

Modernizace vozidel Puma pro Bundeswehr

Bundeswehr uzavřel smlouvu se společností Rheinmetall na modernizaci bojových vozidel pěchoty Puma. ...

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Rase
    10:52 18.11.2017

    Lynx asi neni spatny, ale je to nezavedene a neozkousene vozidlo, tak bych mel strach z dovyvoje. Preci jen u Pumy vam vadi dovyvoj zvysene verze, ale u Lynxe ne dovyvoj ...Zobrazit celý příspěvek

    Lynx asi neni spatny, ale je to nezavedene a neozkousene vozidlo, tak bych mel strach z dovyvoje. Preci jen u Pumy vam vadi dovyvoj zvysene verze, ale u Lynxe ne dovyvoj prodlouzene verze. Me to prijde stejne - obe by vzniklo i bez naseho prispeni. Hodne bodu dava Rheinmetallu za ten planovany tank, to se mi moc libi. Necim mi Lynx ale porad pripomina Wolfdoga, ktery je konceptem takovy krizenec Pumy a Lynxe. Oproti Lynxu ma lepe tvarovanou korbu a podvozek. Lehky tank maji taky na papire.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    10:11 18.11.2017

    Mali:"Feromagnetický pancíř podstatně lépe odstíní EMI"

    To samozdřejmě, ale jak se jde směrem k lehčím slitinám případně hliníku... Tak se magnetické vlastnosti ztrácí.

    Mali:"Feromagnetický pancíř podstatně lépe odstíní EMI"

    To samozdřejmě, ale jak se jde směrem k lehčím slitinám případně hliníku... Tak se magnetické vlastnosti ztrácí.

  • KOLT
    00:07 18.11.2017

    Děkuji všem za informace! Jak to na mě zatím působí, budeme asi vybírat z německých řešení. Rakušené se moc nepředvedli, švédské vozidlo je postarší a s jejich offsety nemáme ...Zobrazit celý příspěvek

    Děkuji všem za informace!

    Jak to na mě zatím působí, budeme asi vybírat z německých řešení. Rakušené se moc nepředvedli, švédské vozidlo je postarší a s jejich offsety nemáme dobrou zkušenost. Zásadní chybu asi neuděláme ani s jedním. Hlavně, ať do té doby nepřijde krize, protože jinak to dopadne jak s Pandury...Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    23:15 17.11.2017

    To Dušan: díky za informaci k motoru Puma, Já jsem ale u motoru Lynxu psal: "koncepčně shodný" s motorem CV-90 ne, že je typově shodný. Chtěl jsem tím naznačit, že ani CVčko nemá ...Zobrazit celý příspěvek

    To Dušan:
    díky za informaci k motoru Puma, Já jsem ale u motoru Lynxu psal: "koncepčně shodný" s motorem CV-90 ne, že je typově shodný. Chtěl jsem tím naznačit, že ani CVčko nemá speciální vojenský motor, ale motor odvozený z civilního a nemělo s ním během provozu větší problémy. Motor Pumy je samozřejmě lepší (ale také dražší, provozně náročnější a víc papá) a pokud vím, tak lidé od Rh nám sdělili, že v Lynxu může být na naše přání zabudován i powerpack z Pumy, když si ho ovšem zaplatíme. Řekl bych, že by zde měla platit zásada rozumné dostatečnosti, při zachování potřebné spolehlivosti.

    Feromagnetický pancíř podstatně lépe odstíní EMI, než materiály používané v letectví. Ale EMI bude mnohem větším problémem pro optoelektroniku, SDIO, SŘP věžového kompletu a pro vozidlové radiostanice než pro motor.

    Jinak bych ještě rád poznamenal, že BVP znamená Bojové vozidlo pěchoty, takže musí také bojovat s různou bojovou technikou protivníka, převážet roj a materiál družstva, není to jen o motoru transmisi a podvozku - nezapomínejme na to prosím. Dobře jezdit se totiž dá i s OT, ale těžiště schopností BVP není jen motor.Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    22:28 17.11.2017

    To MALI: Lynx má jiný motor než CV 90. Konkrétně u Lynxu se jedná o motor německé firmy Liebherr, která je dlouhodobě zaměřena na těžké stavební stroje (a u těch se příčný náklon ...Zobrazit celý příspěvek

    To MALI: Lynx má jiný motor než CV 90. Konkrétně u Lynxu se jedná o motor německé firmy Liebherr, která je dlouhodobě zaměřena na těžké stavební stroje (a u těch se příčný náklon moc neřeší). CV 90 má motor Scania což sice není také ryze vojenský speciál, avšak fy. Scania má svou vojenskou část, která dodává do vojenských vozidel poměrně širokou škálu motorů, takže je zde určitá zkušenost a není divu, že CV 90 nemá s dlouhodobým provozem v polních podmínkách problém. Motor MTU použitý v PUMA je vyvinut čistě pro toto vozidlo (respektive celý powerpack MTU/Renk) takže o nějakou improvizaci typu "vezmeme tento motor a pak jej vyměníme za jiný" nejde.
    Navíc na DSEI 2017 představila firma MTU pro BVP PUMA nový motor, který je opravdu vymazlený (je zcela identický s rozměry, spotřebou, hmotností apod. s aktuální verzí motoru PUMA, má ale již výkon 1050 kW (stávající motor v PUMA má výkon 800 kW). Nový motor prochází certifikací a je určen pro speciální verze vozidla PUMA, případně pro druhou sérii těchto BVP, kterou hodlá Bundeswehr kupovat od roku 2020, tj. zhruba ve stejné době, co BVP plánuje koupit ČR. Vozidla ASCOD jsou vybavena motory MTU také, včetně převodovek Renk, nemají však - i vzhledem ke své nižší hmotnosti - takový výkon jako PUMA.

    Co se týče EMI, tak bohužel uzavření motoru do Faradajovy klece nepomůže zcela,impuls má vysokou razanci a obecně je to velký problém nejen u pozemní techniky, ale zejména ve vojenském letectví. Z tohoto důvodu mají motory MTU ochranné prvky, které tyto pohonné jednotky samozřejmě prodražují.

    K integraci českého průmyslu do nadnárodního projektu: to lze opravdu nyní těžko hodnotit. Podle mne vše záleží na tom, co si my jako kupující nadiktujeme, že potřebujeme. Ministerstvo obrany nebo financí by to mělo mít předem rozhodně promyšlené, aby se pak nestalo, že sice pořídíme výhodně bojová vozidla, ale v následujícím provozu to bude noční můra. A to bych našim vojákům rozhodně nepřál. Každopádně já se osobně bojím toho, že půjdeme nějakou specificky českou cestou, která ve světě nemá obdoby a celé se to velmi prodraží nebo stane prakticky nerealizovatelné (těch případů z naší nedávné historie nákupů vojenské techniky je mnoho, nemá cenu jmenovat)Skrýt celý příspěvek

  • Pavka
    20:03 17.11.2017

    Dušan: Ano Švédové mají v ČR dlouhodobé zájmy, ale problém vidím v tom, že ČR z těchto zájmů nemá v podstatě žádný benefit. A po velmi problematických offsetech s Gripeny se obávám ...Zobrazit celý příspěvek

    Dušan: Ano Švédové mají v ČR dlouhodobé zájmy, ale problém vidím v tom, že ČR z těchto zájmů nemá v podstatě žádný benefit. A po velmi problematických offsetech s Gripeny se obávám že Švédové nám opět naslibují modré z nebe o investicích do našeho průmyslu, ale skutek bude opět tragédie.

    V pobídce od KMW naopak vidím zcela jasný plán, že tady chtějí využít levnou a hlavně spolehlivou pracovní sílu pro dlouhodobě udržitelnou výrobu svých produktů. Němci stále považují ČR jako právní stát a tak sem nemají problém přenést nejnovější technologie a určitou část udržitelného vývoje bez obavy z jejich zneužití. A netají se tím, že to vše dělají kvůli úsporám, tedy zvýšením svého zisku.

    Naopak Švédové o nic z tohoto nikdy nestáli a ani stát nebudou. Vzhledem k jisté neperspektivnosti vozidel CV sem klidně výrobu včetně technologií přesunou, jenže jak již bylo řečeno dnes už nejde o žádnou hitech technologii a rozhodně zde neplánují spolupráci na dalším vývoji, dle mého soudu to dopadne stylem "tak tady to máte a dělejte si s tím co chcete..."Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    19:35 17.11.2017

    To Dušan: pravděpodobně jste si zaměnil prototyp a ověřovací sérii; prototyp může být jen jeden, Lynxu by měly být dva prototypy (těžko říct, my jsme reálně viděli jen jeden), ten ...Zobrazit celý příspěvek

    To Dušan:
    pravděpodobně jste si zaměnil prototyp a ověřovací sérii; prototyp může být jen jeden, Lynxu by měly být dva prototypy (těžko říct, my jsme reálně viděli jen jeden), ten druhý by měl být v Austrálii (opět těžko říct, zda je to pravda).
    Ten motor, co je nyní v Lynxu KF31, není nic moc, ale protože má být koncepčně shodný s motory v CV-90, kde se mi nezdá, že by během provozu těch více, než tisíce vozidel byly nějaké systémové problémy s mazáním, o kterých hovoříte, tak bych to považoval za akademickou diskuzi. Mimochodem, příští rok už má být v Lynxu zcela jiný motor o výkonu 800 až 850 kW. Problematika EMI: motor BVP je stíněný ve Faradayově kleci, tvořené korbou BVP. Mě zase u Pumy víc vadí její malý dojezd daný velkou spotřebou jejího bezesporu výborného motoru.
    O optoelektroniku ve vozidlech se nebojte - ta je dělaná tak, že ji rozdíl mezi torzním pérováním a hydropneumatickým vůbec neovlivní. Náklady na provoz jsou právě že u hydropneumatického pérování vyšší. Pravdou je, že jízdní vlastnosti vozidla s hydropneumatickým pérováním jsou lepší. Ještě lepší by byly s aktivním pérováním, které ale konkrétně Puma nemá.

    K CV-90 (se kterým přijdou Švédi, lépe však Britové, finančně ovládaní Američany): CV-90 má koncepčně starý podvozek, který už prošel třemi velkými a několika menšími modernizacemi. Je jen o několik let mladší, než BVP-2, které by mělo nahradit. Osobně nevidím smysl nahrazovat jeden starý stroj (+/- 40 let) jiným starým strojem (+/- 30 let). Odborníci se shodují, že CV-90 je v současnosti už za svým zenitem. Proč si myslíte, že britská armáda dala před cca 6-ti lety přednost ASCODu, před tehdy skoro domácím CV-90 a jala se modernizovat ASCOD Bohužel, GDELS nabízí AČR ten starý krám (ASCOD 35) a ne tu modernizovanou ("britskou") variantu (ASCOD-42). Podle toho, jaké mám informace, tak BAE už další modernizaci CV-90 ani neplánuje, ale bude vyvíjet zcela nové vozidlo. AČR by tak byla asi poslední armádou, která by CV-90 zavedla do své výzbroje.Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    18:16 17.11.2017

    To KOLT: Podle mne mají zatím hotové jen jedno vozilo (předvedeno poprvé na Eurosatory v 2016), pak IDET 2017, zkoušky v ČR, MSPO a dny NATO v Ostravě. V Austrálii má výrobce ...Zobrazit celý příspěvek

    To KOLT: Podle mne mají zatím hotové jen jedno vozilo (předvedeno poprvé na Eurosatory v 2016), pak IDET 2017, zkoušky v ČR, MSPO a dny NATO v Ostravě. V Austrálii má výrobce aktuálně kolový Boxer s osádkovou věží Lance, Lynx by tam měl být až příští rok. Jestli to bude ten stejný nevím, každopádně je zatím jedno vozidlo KF 31, verze 41 zatím opravdu není fyzicky k dispozici.

    Ještě k tomu podvozku - hydropneumatické pérováním vs. torzní tyče. Samozřejmě, že podvozek na hydropneumatice bude logisticky (a v nákupu) finančně náročnější než podvozek na torzkách, ale druhotně se hydropneumatikou šetří náklady na ostatní části vozidla, které tak netrpí vibracemi při jízdě v terénu, zejména optoelektronika atd. Hlavní výhoda však spočívá v možnosti se rychleji a pohodlněji pohybovat v terénu (taktická výhoda, včetně střelby) a v posunutí protiminové a protidnové ochrany vozidla o řády výše.

    To samozřejmě je vše uměrné i váze vozidla. Lehčí BVP může být bez problémů vybaveno torzními tyčemi, ale jakmile jdeme s váhou vozidla nahoru (a tím i s balistickou ochranou), tak torzní tyče za použití současných technologií přestávají stačit. Sice výrobci udělali velký pokrok v technologii zkrutných tyčích a současná vozidla se nedají např, v úhlu zkrutu tyčí porovnávat s tím, co známe z našich BVP, ale technologicky je hydropneumatika postě lepší. Tím ale nechci tvrdit, že torzní tyče jsou přežitek, určitě mají své výhody a praktické opodstatnění.Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    17:10 17.11.2017

    KOLT:
    LAND 400 phase 3 by mal začať až v prvej polovici roku 2018. Možno tam bude poslaný ten istý LYNX, čo bol v Čechách. ;-)

    KOLT:
    LAND 400 phase 3 by mal začať až v prvej polovici roku 2018. Možno tam bude poslaný ten istý LYNX, čo bol v Čechách. ;-)

  • Jirosi
    16:55 17.11.2017

    Nejsem zastánce tohoto řešení.
    I CV90 má vyosenou vež a existuje varianata 105/120.

    Nejsem zastánce tohoto řešení.
    I CV90 má vyosenou vež a existuje varianata 105/120.

  • KOLT
    16:34 17.11.2017

    Dušane, opravte mne, pokud se mýlím, ale Lynx se účastní i tendru v Austrálii. Nějak se mi nezdá, že by se jednalo o "předprototyp". Ostatně technologický demonstrátor by asi těžko ...Zobrazit celý příspěvek

    Dušane, opravte mne, pokud se mýlím, ale Lynx se účastní i tendru v Austrálii. Nějak se mi nezdá, že by se jednalo o "předprototyp". Ostatně technologický demonstrátor by asi těžko zvládal se vůbec poměřovat s hotovými vozidly na vojenském okruhu.
    Zajímavá je nicméně informace ohledně motoru. Pokud je pravdivná, je to pro Lynx velké mínus (tedy alespoň v mých očích :-) ).

    Na Pumu s tankovým kanónem můžeme víceméně zapomenout, protože PSM se na ni vůbec netváří. S ohledem na mimo podélnou osu umístěnou věž by vývoj takové verse asi nebyl zrovna snadný.Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    15:53 17.11.2017

    To Mali: co se týče Lynxu 31, tak je sice nejnovější z nabízených vozidel a tudíž se předpokládá, že bude mít nejnovější elektroniku, ale je to jen pouhý technologický ...Zobrazit celý příspěvek

    To Mali: co se týče Lynxu 31, tak je sice nejnovější z nabízených vozidel a tudíž se předpokládá, že bude mít nejnovější elektroniku, ale je to jen pouhý technologický demonstrátor. Není ani více vozidel Lynx, čili že nejde ani o prototyp, kde by výrobce mohl třeba už zahájit certifikaci jednotlivých komponentů, které budou trvat dlouhé roky a řádně se prodraží - alespoň prvnímu zákazníkovi zcela jistě. Verze 41 ještě není ani postavená. Lynx má komerční motor, který na rozdíl např. od motoru MTU, který je v Pumě a který byl vyvinut pro vojenské účely nemá suchou klikovou skříň. Tudíž dlouhodobé náklony do stran budou problém. Přeneseně řečeno, motor v Lynxu je z "buldozeru" který snese podélné náklony, ale ne příčné - a to by v dlouhodobém provozu BVP mohl být tvrdý oříšek, který pak při srovnání nákladů může hovořit v jeho neprospěch (nebavím se o x set najetých kilometrech někde ve Vyškově při testech). Navíc motor Lynxu není, na rozdíl od motorů MTU, filtrován proti elektromagnetickému impulsu, nemá tuším ani režim nouzového chodu jako mají vojenské motory MTU, tj. při výpadku nějakého čidla nebo hlavního el. okruhu vozidlo stojí.

    K tématu: Já osobně bych počkal, s jakou nabídkou hospodářské integrace českého průmyslu přijdou Švédi. Němci jsou sice blízko, ale Švédsko má v CR dlouhodobé zájmy i dodavatelské zkušenosti.Skrýt celý příspěvek

  • Trener
    13:25 17.11.2017

    Ještě si dovolím vrátit k tématu "Sudety" versus "neněmecké" části. Souhlasím, že ta strojírenská a zbrojní výroba byla v "českých" městech, o tom není pochyb. Ale když pominu ty ...Zobrazit celý příspěvek

    Ještě si dovolím vrátit k tématu "Sudety" versus "neněmecké" části. Souhlasím, že ta strojírenská a zbrojní výroba byla v "českých" městech, o tom není pochyb. Ale když pominu ty velká "česká" hospodářská centra s více jak 40 tis. obyvateli: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Kladno, Č. Budějovice a možná Pardubice, tak mně ty "německá" města udivují svou vyšší "lidnatostí" než ty ostatní nevyjmenované "česká" města, takže tam nějaký průmysl určitě byl a nebyl to zemědělský prdelákov. Takže si myslím, že to zmiňované Liberecko a Ústecko není konečný výčet těch nej ("německých") oblastí.Skrýt celý příspěvek

  • Maximus
    13:09 17.11.2017

    To Mali: Souhlasím s Vámi, že koncept Lynxu je pro potřeby AČR mnohem vhodnější než Puma, která mezi zdejšími diskutujícími získala určitou aureolu "Top IVF", kterému ostatní ...Zobrazit celý příspěvek

    To Mali: Souhlasím s Vámi, že koncept Lynxu je pro potřeby AČR mnohem vhodnější než Puma, která mezi zdejšími diskutujícími získala určitou aureolu "Top IVF", kterému ostatní nesahají ani po pojezdová kola.

    Rozhodně je pro nás zajímavá i alternativa tanku na bázi Lynxu s bezosádkovou věží s novým perspektivním 130 mm kanónem. Bojím se, že se zase strhne lavina diskuse na téma "vozidlo palebné podpory" vs. tank, ale Lynx s maximální balistickou ochranou, hardkill systémem, moderní elektronikou i sřp a samozřejmě výkonným 130 mm kanónem by pro nás byl pragmatickou volbou, která by vyřešila otázku následovníka morálně i technicky zastaralé platformy T-72.
    Jednotná platforma by přinášela obrovskou logistickou výhodu, úspory které by bylo možné promítnout do počtu pořizované techniky a samozřejmě schopnost mít jednotné servisní, vývojové a výrobní zázemí v naší republice. Je rovněž pravděpobné, že tato tanková verze Lynxu by byla časově dostupnější pro nás než Leo 3 a ne o moc později, než jít cestou repase Leo2, který oproti případnému Lynxu se 130mm kanónem nemá až tak výrazný bonus v odolnosti a ve všech ostatních okolnostech jen samá negativa (náročnější logistika, dražší provozní náklady, "neperspektivní" ráže, výrazně nižší míra zapojení českých firem).

    U Pumy hrozí, že AČR zaplatí vývoj požadovaných verzí, které BW nechce a konsorcium PSM tak pragmaticky ušetří na vývoji pro zákazníky z dalších zemí, kteří rovněž požadují komplexnější spektrum verzí daného IVF. Jednotková cena těchto specializovaných verzí by byla astonomická a i kdyby se rozpočítala do všech pořízených verzí Pumy, tak z toho bude cítit pachuť z T-72MCZ4.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    12:50 17.11.2017

    Jsem rád, že tohle nemusím rozhodovat :-) Soukromě se mi víc "líbí" Puma, také spolupráce s BW by nebyla od věci (nejsou soukromá firma, tak by případné sdílení know-how snad ...Zobrazit celý příspěvek

    Jsem rád, že tohle nemusím rozhodovat :-) Soukromě se mi víc "líbí" Puma, také spolupráce s BW by nebyla od věci (nejsou soukromá firma, tak by případné sdílení know-how snad nebylo tak nákladné), navíc jsou na ní již vychytané základní mouchy. Nicméně argumenty, které píše MALI ve prospěch Lynxu, nejsou rozhodně opominutelné. Jako platforma je Lynx asi skutečně vhodnější.

    Mmchd, to je CV90 o tolik horší než oba německé stroje, že o něm skoro není slyšet, nebo je to díky marketingu? Proč vlastně nepředvedli versi s hydropneumatickým odpružením? Vždyť by tím získali docela výhodu oproti konkurenci (s výjimkou Pumy)... A proč nám Rakušané s Američany nabídli tak zastaralou versi ASCODU? Radší s tím "a proč" směrem k našemu VR končím :-)

    Nicméně napadly mě ještě dvě obecné otázky k odpružení
    – jak moc velký logistický nesmysl by byl, kdybychom měli bojové verse (BVP, velitelská...) s hydropneumatickým odpružením (protože má lepší jízdní vlastnosti, především umožňují vyšší rychlost v terénu), zatímco nebojové varianty (zdravotní, ženijní...) mít s torzními tyčemi (protože jsou levnější)? Mělo by to význam, když by většina stejně byla na hydropneumatice?
    – hydropneumatika je pochopitelně nákladnější, nicméně zase by měla do jisté míry přispívat k menšímu namáhání zbylých částí vozidla. Jak moc je ve výsledku, když vezmeme celou dobu životnosti vozidla, klasické odpružení levnější?

    Děkuji za případné odpovědi :-)Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    12:13 17.11.2017

    To Rase: jaké konkrétní výhody od KMW máte na mysli? Z hlediska výroby v ČR prioritně předpokládám že se nová pásová BVP pro AČR budou vyrábět ve státním podniku VOP-CZ, kde stačí ...Zobrazit celý příspěvek

    To Rase:
    jaké konkrétní výhody od KMW máte na mysli? Z hlediska výroby v ČR prioritně předpokládám že se nová pásová BVP pro AČR budou vyrábět ve státním podniku VOP-CZ, kde stačí modifikovat stávající strojové vybavení. Bonus z hlediska zkušeností s provozem v BW a logistického zabezpečení Pumy - v tom máte plnou pravdu, je však třeba vidět, že zadarmo nám to nikdo nedá - není to Know How firmy PSM, ale BW.
    Jsem rád, že jste u Pumy připustil aspoň tu logistickou náročnost motoru; evidentně náročná údržba je však i u systému pérování vozidla Puma. Poněkud náročnější je rovněž působ údržby celého podvozku vozidla Puma, u věže a zbraňového systému to vyjde nastejno s ostatními vozidly.
    Nevím v čem se neshodneme ohledně dalšího. Třeba konkrétně to, že elektronika vozidla potřebuje modernizaci připouští i výrobce a plánuje ji. Nebo třeba, jakou má motor Pumy spotřebu, kolik km pak má Puma dojezd a kam dát v Pumě další nádrže na naftu.
    K rozdílům Puma - Lynx:
    ohledně rozdílů mezi Lynxem a Pumou jste si částečně odpověděl sám. Ano bylo by možné Pumu předělat na cokoliv, ale bude to "zákaznické řešení", které si bude platit zákazník - v našem konkrétním případě by to byla ČR (možná by se do toho nějak daly zamíchat evropské fondy, ale podle zatímních zkušeností, jaké s nimi jsou..., no nevím, snad, možná to PSM umí). A jak jste sám napsal, znamenalo by to zvýšit korbu, Já dodám, že ještě ji prodloužit (pro zdravotní a ženijní verzi), pak ještě vyvinout vyprošťovací vozidlo. Pokud vím, tak ani jednu z výše uvedených verzí BW na bázi Pumy neplánuje. Takže by se pro nás vyvíjely celkem tři prodloužené varianty v celkovém počtu 35 vozidel. Rozdíl mezi Lynxem a Pumou je v tom, že Lynx bude v roce 2018 také v prodloužené verzi KF41, která umožní osazení zdravotnického i ženijního modulu a vyprošťovák se prý bude v Rh vyvíjet tak, jak tak (mimochodem, má být také základem pro tank s bezosádkovou věží, vybavenou 130 mm tankovým kanónem). BVP, velitelské vozidlo, průzkumné vozidlo a dělostřelecká pozorovatelna by se vešly i na KF31. KF41 se má od zatím představeného KF31 lišit jen delší korbou, obě verze mají mít v budoucnu stejný, 800 kW motor a stejnou transmisi. Ohledně té "krabicovitosti": když si srovnáte reálné vnější rozměry Lynxu a Pumy, zjistíte, že jsou +/- stejné, ale Lynx má znatelně větší vnitřní prostor, takže odveze AČR požadovaný počet osob (a materiálu). Puma ne.Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    08:50 17.11.2017

    KOLT: osobne beru Lynx jako druhou nejlepsi volbu, byt tam by chybely vyhody od KMW. Nevyhodu vidim v tom, ze by se muselo vybudovat vsechno v cechach, tedy i zaplatit. Navic by ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT:
    osobne beru Lynx jako druhou nejlepsi volbu, byt tam by chybely vyhody od KMW. Nevyhodu vidim v tom, ze by se muselo vybudovat vsechno v cechach, tedy i zaplatit. Navic by neslo vyuzit existujici zazemi v nemecku a zkusenosti s provozem. Preci jen ti taky prubezne vychytavaji mouchy.

    MALI:
    S tim motorem mate patrne pravdu, nevidel bych to ale tak cerne. Jinak se spis neshodneme. Osobne myslim, ze verze vozidel Lynx by sly ukuchtit i s Pumou. Byt by bylo nutne zvednout strop korby pro zdravotni verzi - tech ale bude malo (snad) Vetsina verzi ale stejne bude vychazet z BVP. U Lynxe mi vadi prave ona krabicovost i u verze BVP. Coz mi ale vadilo i u ascdu a cv90. Jinak soft-kill bych i ozelel ve prospech hard-kill systemu.Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    22:50 16.11.2017

    To KOLT:
    hospodářsko-ekonomický přístup jsem nerozporoval. Rheinmetall má v této oblasti obdobný přístup, jako PSM. Můj příspěvek byl zaměřen pouze na technické otázky.

    To KOLT:
    hospodářsko-ekonomický přístup jsem nerozporoval. Rheinmetall má v této oblasti obdobný přístup, jako PSM. Můj příspěvek byl zaměřen pouze na technické otázky.

  • KOLT
    22:39 16.11.2017

    V případě výběru Lynxu by ovšem mnoho věcí bylo pravděpodobně obdobných, ne? Také bychom pro Rheinmetall byli v jistém ohledu prioritní zákazník. Zvlášť, pokud by neuspěli v ...Zobrazit celý příspěvek

    V případě výběru Lynxu by ovšem mnoho věcí bylo pravděpodobně obdobných, ne? Také bychom pro Rheinmetall byli v jistém ohledu prioritní zákazník. Zvlášť, pokud by neuspěli v Austrálii. Ale i kdyby ano, budeme první v Evropě, což taky není od věci. A stejně jsou podílníkem v PSM, takže výrazně odlišný přístup k věci snad nemají.Skrýt celý příspěvek

  • MALI
    22:06 16.11.2017

    To Arthur: ohledně Vašeho názoru plně souhlasím s Kozlusem, jen bych ještě doplnil: jiný věžový komplet - čili vlastně zcela nové BVP. To PavolR: dovolil bych si Vám poopravit ...Zobrazit celý příspěvek

    To Arthur:
    ohledně Vašeho názoru plně souhlasím s Kozlusem, jen bych ještě doplnil: jiný věžový komplet - čili vlastně zcela nové BVP.

    To PavolR:
    dovolil bych si Vám poopravit vaši definici BVP z hlediska ráže kanónu: je správná jen z té spodní strany - 20+ mm, z té horní je omezena ráží 75 mm (definice ve smyslu tzv. "Vídeňské smlouvy". Při osazení vozidla věží s kanónem nad tuto ráži se už takové vozidlo počítá do bojových vozidel s těžkou výzbrojí a to až do ráže kanónu 100 mm (nad 100 mm se počítá už do bojových tanků). Znaky BVP jsou ještě osazení PTŘS (nikoli vezení) a možnost střelby vezeného výsadku ze zakrytých střílen (tzv. pod pancéřovou ochranou korby). Tenkrát však měla ČSLA nadpočetné i BVP, proto se většina BVP-1 rychle "zprasila" navařením věžičky z OT-64 na korbu BVP-1 a původní věže BVP-1 se vyhodily do šrotu.

    To Rase:
    nesdílím s Vámi názor, že Puma je z hlediska logistiky stejně náročná, jako ostatní BVP. Její motor, transmise a podvozek je na údržbu naopak náročnější, než dejme tomu ostatní BVP, představená AČR na IDET 2017.
    Z hlediska jak říkáte "elektroniky" je vhodné rozlišit mezi "základní elektronikou" věžového kompletu (tj. SŘP, pohonný systém, zaměřovač střelce, panoramatický přístroj velitele) a doplňkovými elektronickými systémy, jak např MUSS. Radiostanice do toho nepočítám. Pokud však nebudeme počítat ten MUSS (který je možné do jiných vozidel doplnit, nebo jeho obdobu, ale raději bych tam viděl nějaký Hard-Kill systém), tak BVP Puma není z hlediska použité elektroniky "žádná velká hitparáda" - stačí se podívat na to kdy její elektronika vznikala a na to, jak rychlý je technologický rozvoj v této oblasti. Novější vozidla ji v této oblasti překonávají (proto se také uvažuje s její modernizací).
    Dále bych si dovolil nesouhlasit s vaším názorem ohledně variantnosti vozidel Lynx a Puma, kde jsem nabyl dojmu, že je dáváte na stejnou úroveň (pokud jsem vás pochopil špatně, tak mne opravte). Zásadní rozdíl mezi těmito vozidly je v tom, že Puma je prioritně konstruována jako BVP, kdežto Lynx je od začátku konstruován jako modulární, víceúčelové vozidlo. Proto je problematika dalších variant u Lynxu ve srovnání s Pumou snadno řešitelná - nemusíte vyvíjet specializované vozidlo, jenom příslušný specializovaný modul, který osadíte do univerzální pásové platformy. Ale souhlasím s vaším názorem, že Puma je výborné BVP - systémově vyvážené, jen má pro nás (AČR) určité konkrétní nedostatky vyplývající z toho, že byla konstruovaná přesně podle požadavků Bundeswehru (nic více, nic méně).Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 15 z 18