Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

BVP Puma; větší foto / PSM

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem identifikovat vhodné české partnery pro budoucí spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Podíl na výrobě bojového vozidla pěchoty (BVP) PUMA by mohl českým firmám přinést zakázky v hodnotě 35 mld. Kč, dále přísun unikátního technologického know-how, stejně jako podíl na dodávkách do ostatních zemí EU na desítky let.

Participace českého průmyslu se však netýká pouze projektu PUMA, ale poskytuje i možnost uplatnění v širším portfoliu zbraňových platforem využívaných německým Bundeswehrem i jinými armádami. Uveďme například tanky Leopard-2, houfnice PzH-2000 a mnohé další nejmodernější zbraňové systémy evropské provenience.

Průmyslového setkání v hotelu Diplomat Praha v rámci dne Česko-Německé spolupráce v oblasti obranného průmyslu se účastnilo více než 30 českých firem. Hlavním cílem setkání bylo identifikovat vhodné partnery a nastínit možné modely budoucí spolupráce.

„Stejně jako je ČR centrem evropského automobilového průmyslu, mohlo by se v dohledné době stát i průmyslovým centrem evropského obranného průmyslu. Velmi oceňujeme špičkovou kvalitu českých firem a uvažujeme o tom, že do ČR přesuneme část výrobních i vývojových kapacit," říká Mathias Kraus, šéf obchodu a marketingu ze společnosti PSM.

Konsorcium PSM je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Vyrábí BVP PUMA, které je součástí tendru na přezbrojení Armády České republiky. Konsorcium je připraveno zapojit do výroby BVP PUMA významné české firmy a využít jejich kapacit nejen pro případné dodávky pro českou armádu, ale i pro německý Bundeswehr a armády ostatních zemí EU/NATO. Objem vzájemné spolupráce může v horizontu 3 let přesáhnout hodnotu 35 miliard Kč. Spolupráce otevírá potenciál i pro transfer nejmodernějších technologií do ČR.

„K ochraně nejlepších bojových vozidel pěchoty na světě používáme nejlepší pancířové systémy, které kombinují různé technologie, jako např. vícevrstvé pancíře, tzv. AMAP, nebo explozivní reaktivní pancíře (ERA). S těmito pasivními a aktivními pancířovými systémy dosahujeme nejvyšších úrovní ochrany našich vojáků proti zbraním středního kalibru, protitankovým řízeným střelám, protitankovým minám a IED. Uvažujeme o distribuci této technologie do České republiky," doplňuje Mathias Kraus ze společnosti PSM.


Power-pack BVP PUMA; větší foto / PSM

BVP PUMA je komplexní a systémové řešení pro mechanizované jednotky. Zahrnuje logistiku, podpůrné vybavení, do funkčního celku sladěné a ověřené zbraňové systémy, elektronické systémy, výcvikové programy, simulátory, i podpůrné programy výrobce po celou dobu provozu vozidel. Zároveň se nejedná pouze o bojové vozidlo pěchoty, ale o komplexní integrovaný bojový systém společně s tanky a bitevními vrtulníky k vytvoření mohutné bojové síly s maximálním využitím předností všech těchto bojových prostředků.

Vývoj vozidla začal v roce 2002, první prototyp vznikl v roce 2005 a roku 2015 jej zařadil do výzbroje německý Bundeswehr. Celých deset let bylo věnováno detailnímu testování, aby vozidlo splnilo požadavky na BVP budoucnosti s výhledem na použití během dalších 40-50 let ve všech budoucích formách konfliktů. PUMA je zcela nová bojová platforma.

Nejedná se o další modernizaci vozidla, které by konstrukčně vzniklo na konci minulého století, ale o zcela novou technologickou a vývojovou generaci moderního bojového prostředku, kde ochrana osádky a zároveň bojová síla jsou hlavním přednostmi. BVP PUMA se již úspěšně účastnil testů AČR ve Vyškově, VIP prezentace v Přáslavicích či brněnského veletrhu IDET 2017.

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků T-72M4 CZ. Nyní lze poměrně levně na leasing získat ...

Německo navyšuje počet provozovaných tanků Leopard 2

Německé ozbrojené síly získají v příštích letech 104 "nových" tanků Leopard 2A7V. Stroje vzniklé ...

Modernizace vozidel Puma pro Bundeswehr

Bundeswehr uzavřel smlouvu se společností Rheinmetall na modernizaci bojových vozidel pěchoty Puma. ...

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 5 z 7
  • Jura99
    08:47 24.11.2017

    Podepsat to vláda bez důvěry samozřejmě může, právně by to bylo platné. Ovšem opozice by jí to vrátila jako bumerang, bez ohledu na obsah té smlouvy, prostě by si na tom realizovala svůj předvolební populismus (ať už oprávněně či neoprávněně). Podobně jako když Kühnl v poslední den funkce ministra podepsal smlouvu na Pandury. Vypadalo to sice podezřele, ale na té smlouvě se nepochybně dělalo měsíce či roky, stejně jako kdyby třeba dnes podepsal ještě Stropnický smlouvu na Titus nebo MADR, taky by to udělat mohl a myslím, že by i měl, nedává žádný smysl přenechat rozhodnutí na další vládu, když rozhodnuto už bylo. Ty Pandury byly nakonec jak známo pikantní v tom, že nová vláda ODS+spol. smlouvu vypověděla a podepsala znovu za kusovou cenu o 30% vyšší (samozřejmě v reálu o něco méně, protože se vyškrtly některé levnější varianty vozidla, což opticky prodražilo průměrnou kusovou cenu).

  • KOLT
    19:15 23.11.2017

    Mám pocit, že vláda je prostě vláda, tečka. Čili bych se divil, kdyby to podepsat nemohla. Ovšem také bych se divil, kdyby to udělala. Leda by si Babiš byl jistý, že má většinu mediální scény vycvičenout tak dobře, že o tom budou referovat jen kladně (což bych i věřil, že má...). Mmchd, Pandury původně nakoupila Paroubkova vláda v demisi.

  • Flader
    18:22 23.11.2017

    Rase, jedna vec je či môže podpísať a druhá je, či to bude chcieť podpísať. Pri tom, ako Stropnický u vás 4 roky bačoval to nevyzerá na to, že by armáda bola priorita ANO.

  • Rase
    18:10 23.11.2017

    Může vůbec vláda bez důvěry podepsat smlouvy za desítky miliard ? Přeci jen to nejsou jen BVP co se mají dořešit v roce 2018, ale i vrtulníky, radary, děla a prakticky všechno co minulá vláda za ty čtyři roky nedořešila ?

  • Jura99
    15:43 23.11.2017

    Nová vláda bude nejspíš bez důvěry a předčasné volby na podzim 2018, takže zdržení minimálně rok. Nakonec i ten Zetor to v pohodě stihne :-).

  • Nesher
    16:34 22.11.2017

    petres
    Vyjádření MO je pouze ta část o ukončení testů a to, že základním požadavkům vyhověla všechna vozidla. Zbytek už je (jak správně podotýkáte) novinový článek.
    Jinak se zdržením, můžeme téměř jistě počítat, zatím byly zdrženy (oproti původním plánům) všechny větší projekty (namátkou vrtulníky, radary MADR, speciální verze Pandurů, TITUSy....)

  • Rase
    16:14 22.11.2017

    V druhé polovině roku 2018 má být podepsána smlouva s dodavatelem, první splátka má být připravena na rok 2019 a téhož roku má začít výroba. Vzhledem k tomu, že oficiální tendr má teprve začít, tak si myslím, že to bude jen formalitka a s dalšími uchazeči tak nějak nepočítám - byť přihlásit se může i někdo nový (!) - třeba Zetor, Turci, Korejci atd. Když to tak vezmeme, tak času už opravdu moc není a budeme rádi, když se do konce roku 2018 podaří nové vládě rozkoukat, vybrat nejlepší stroj pro AČR a především nachystat všechny smlouvy. Podívejme se, jak se plácají s dokončením a podepsáním smlouvy na nákup Izraelských radarů, přitom je výtěz známy už hodně dlouho (pořád ale nebyla podepsána).

    osobně tak tedy ani nemám strach z toho, CO za nové vozidlo se pořídí, ale KDY se pořídí. Zdržení by rozhodilo celý časový plán.

  • petres
    16:10 22.11.2017

    Je to sice jenom novinový článek, ne vyjádření MO, ale odstavec:
    "Naproti tomu druhý německý zástupce Lynx je výrazně levnější, ale není dosud zaveden nikde ve službě. A česká armáda by chtěla už osvědčený stroj. Obrněnce ASCOD slouží v rakouských a španělských ozbrojených silách, CV90 v sedmi zemích Evropy."
    ve mně budí velké rozpaky a obavy, které vozidlo bude nakonec vybráno.

    Aby neplatila parafráze "mohli jsme mít kvalitní BVP, my jsme ale řekli ne..."

  • Nesher
    15:21 22.11.2017

    A česká zpráva o ukončení testů
    https://zpravy.idnes.cz/armada...

  • Nesher
    12:35 22.11.2017

    V uplynulých dnech MO dokončilo testování 5 pásových vozidel (kandidátů na nové BVP) s tím, že všechny vyhověly minimálním požadavkům AČR
    Podle vyjádření MO by mělo následovat vyhlášení tendru na 210 vozidel v 6 variantách.
    http://www.janes.com/article/7...

  • Rase
    09:09 21.11.2017

    z nedávné doby mě hodně zaujalo, že Američané si budou nechávat dělat singapurskou společností SAIC (Singapore International Arbitration Centre) technologický demonstrátor nového bojového vozidla pěchoty pod označením NGCV (Next-Gen Combat Vehicle). Dle plánu budou vyrobeny dva technologické demonstrátory a předány do roku 2022. Následovat budou vojskové zkoušky a testy. Na stavbě demonstrátorů se podílí šest týmů – vedoucím týmem je zmíněná společnost SAIC, dále jsou zapojeny domácí společnosti Lockheed Martin, Moog, GS Engineering, Hodges Transportation a Roush Industries. Celková výše osmiletého kontraktu (včetně testování po dodání demonstrátorů) má hodnotu 237 milionů dolarů. Tak si říkám, že je docela škoda, že se tuzemského tendru nezůčastnily i společnosti ze Singapuru

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • Dušan
    21:07 20.11.2017

    To MALI: tak pak je vše jasné, nemám připomínek.

    To KOLT: to samozřejmě vím, dokonce s tím mám menší zkušenosti, takže proto jsem se divil té ceně aktuálně zkoušeného vozidla - ta cena by totiž nikomu k ničemu nebyla. Jak napsal MALI to upřesnění, tak se věci vyjasnili, viz. výše.

  • MALI
    20:55 20.11.2017

    Aby nebyly dohady, tak něco ve smyslu:
    ceny jednoho kusu vozidla v rámci dodávek sériové výroby v provedení odpovídajícím stavu při předvádění vozidel na VIP dnu.

  • KOLT
    20:16 20.11.2017

    Dušane, jenže vy srovnáváte cenu představených kusů, kde pochopitelně cena Lynxu vyrobeného v jednom kuse nemůže konkurovat sériové Pumě. Armáda ovšem téměř jistě chtěla znát přibližnou cenu kusu ze sériové výroby. Tu lze samozřejmě u stávajících konstrukcí určit přesněji než u prototypu, nicméně firma velikosti a zkušeností Rheinmetallu má poměrně dost nástrojů a postupů, jak takovou cenu vypočítat na základě projektové dokumentace a práce na prototypu. A to s poměrně malou odchylkou. Koneckonců se to ve většině firem běžně dělá u všech výrobků, u nichž se plánuje zavedení do výroby.

  • Dušan
    20:09 20.11.2017

    To MALI: souhlasím s Vámi s tím podvozkem LYNX. RH zcela jistě vyvíjel podvozek z Marderu, tak tam zůstala spousta společných jmenovatelů, které jsou již provozem ověřeny a nebudou potřebovat tolik zkoušek, ověření apod, tj. vše půjde rychleji, možná se stále nechají vyrobit na původních výrobních linkách (jestli ještě nějaké existují, vzhledem k tomu, kdy Marder přestali vyrábět). Na druhou stranu doufám, že tam opravdu zůstaly jen ty perspektivní komponenty které ho posouvají technologicky dopředu, protože při prohlídce podvozku LYNX to na mne působilo jako "chudší příbuzný" Pumy.

    Cena Lynxu mě tedy docela překvapila. Pokud měli výrobci sdělit cenu BVP zkoušených v ČR, tak logicky musel být LYNX nejdražší z nich. Je to vlastně jediný originál/technologický demonstrátor/prototyp a to bývá na rozdíl od sériově vyráběných vozidel vždy o úplně jiné ceně, něco jako "závodní speciál". Kéž by to tedy byla skutečná cena...

    To Petres: ano, omlouvám se, výkon je 1000 kW, ne 1050 kW jak jsem psal. Ten datasheet je přesně o tom novém motoru. Podvozek Puma může jít údajně až k 50 tunám, takže v této konfiguraci potřebuje zvýšený výkon, ale prosím berte tuto informaci jako to, že mi to na výstavě sdělil pracovník od MTU který nevěděl pro jaké konkrétní verze PUMA to má být, takže já Vám nemohu konkrétně odpovědět na to, zda to bude PUMA, která bude jen rychlejší (to ale pochybuji, stávající výkon je zřejmě dostačující), nebo ještě více pancéřovaná (také nevím co by na to ještě tak těžkého dávali), pro speciální verze (třeba i sedmikolová) nebo bude mít nějakou těžší zbraňovou nástavbu. Němci ale počítají s Pumou jako universální pásovou platformou (také info od MTU), tak asi proto nestačí jedna verze motoru. S motorem se počítá pro druhou sérii PUMA pro BW od roku 2020.
    Celý vtip zvýšení výkonu spočívá především v čipování, úpravě otáček a turbodmychadlové části. Sedí jim na těch přípravách Bundeswehr který to nyní testuje a nepřipouští moc úpravu jiných klíčových parametrů, tudíž ani zvýšení spotřeby - asi logicky. Mě to konec konců moc zvláštní nepřijde - z praxe: když máte např. přečipované dvoulitry na Octavii, tak některé verze s vyšším výkonem mají díky optimalizované charakteristice nižší spotřebu než motory stejné řady s nižším výkonem. Koneckonců na tom datasheetu je jedna z hodnot spotřeba, takže si to můžete vzájemně porovnat.

  • Rase
    20:05 20.11.2017

    MALI:
    osobně mám rád obě vozidla, akorát je každé tak trochu jiné, tak se těžko porovnávají. U obou vidím některé slabiny a zajímavé výhody, co to druhé nemá. Doufám, že ať už vybereme cokoliv, získáme co nejvíc know-how pro tuzemské podniky, právě pro další vývoj. V tom by bylo vhodné mít i vývojové kapacity atd.
    když koukám na ten Lynx, tak zde vidím výhodu v onom strohém tvaru. Přeci jen korba je pěkně holá a tak si docela říká o lehčí "stealth" což by vykompenzovalo vyšší profil. Přeci jen IBD nabízí i přídavný pancíř AMAP-S (stealth), který snižuje radarovou stopu vozidla - bylo by to dost cool. Multispektrální maskoavcí síť, protiminové sedačky použít ty tuzemské, aktivní ochranu třeba taky atd. Korba se tedy dá vymazlit všelijak. U obou vozidel by měla být priorita co nejlépe vybavená věž (výzbroj, elektronika a systémy). Ve výsledku pak bude docela jedno, zda bude AČR provozovat hodně vymazlený Lynx, nebo trochu přiškrcenou Pumu.

  • MALI
    19:41 20.11.2017

    To petres:
    ano, spotřeba 800 kW motoru u Lynxu je neznámá, ale odhaduji, že díky lepšímu průběhu kroutícího momentu nebude tragická, hlavní je však mít dostatek prostoru pro další nádrže na naftu, což v Pumě není (chybí tam místo i pro ty dva specialisty a jejich výstroj, což je horší). Současný motor Lynxu prý má navíc ještě vychytávku s dvoustupňovým turbem, což má např. při výkonově nenáročné jízdě po silnici šetřit palivo (při zkouškách se však tato funkce nevyužívala - jelo se pěkně na plný plyn), otázkou je, jestli tato funkce bude i v tom silnějším motoru.

    Pokud jsme se dostali do této roviny, tak si dovolím malou poznámku: viděl bych jako možná lepší cestu ke zvýšení výkonu při zachování spotřeby, využití hybridního pohonu se stávajícím motorem, doplněným elektromotory na koncovém převodu s energií skladovanou v superkapacitorech. Zatím je to sice v tomto ranku spíš sci-fi, ale na základě prokazatelných výsledků dosahovaných u komerčních automobilů si myslím, že by to mohlo mít potřebný efekt (fyzika je jen jedna).

  • MALI
    19:15 20.11.2017

    To Dušan:
    ceny představených vozidel už jsou známé, právě proto, že bylo velmi obtížné stanovit to, co popisujete, byly poptány ceny na IDET vystavených a následně předváděných vozidel. Jenže je tady nelze zveřejnit... Ale cena vystaveného Lynxu tam figuruje a není vůbec špatná, potvrzuje dřívější slovní informace pracovníků Rh - proto jsem o něm také začal hlouběji uvažovat. Pokud totiž máte hotový prototyp, můžete při znalosti technologie, sériovosti a ceně práce cenu sériových dodávek relativně přesně stanovit. To však úplně neplatí, jak jste správně podotknul, pro náklady na jeho provoz. Avšak jsou to jen orientační ceny - ve skutečnosti budou záviset na konkrétních podmínkách výroby a na doplňkové výbavě vozidel, která se zatím uvažuje minimálně velmi "solidní".

  • MALI
    19:01 20.11.2017

    To Rase,
    budu teď trochu stručnější, protože při poslední zprávě se mi restartoval PC, takže mi odpověď pro Vás zmizela...
    Ano, souhlasím s Vámi, že Rh je v podvozcích konzervativní. Na druhou stranu koncepčně vycházet z osvědčeného podvozku Marderu není podle mne chybou. Vyvarujete se dětských nemocí a vývoj Vám půjde rychleji a bude levnější, než vyvíjet nějakou převratnou konstrukci až pak zjistíte, že ji vyvíjíte už deset let a nové vozidlo máte v některých oblastech tak trochu zastaralé (viz Puma). Například v Rusku tento přístup (myslím tím dědičnost konstrukce) využívají s úspěchem už roky (ale mají i obrácené případy - jako ostatně všude jinde). Jsem toho názoru, že BVP (jako každá vojenská technika) tady není od toho, aby někoho nadchlo svým technickým řešením a tvarováním, ale proto, aby správně fungovalo - tj. vyváženě naplnilo požadavky na jeho základní systémové schopnosti.
    Cena nového BVP Lynx nebude logicky nižší, nebo i na úrovni výběhových typů, jakými jsou CV-90, nebo ASCOD-35, to máte pravdu (také je to "jiná liga"), bude ale znatelně nižší, než cena jemu odpovídajícímu ASCOD-42, nebo Pumy (blíže odpovím v dalším příspěvku). Já bych té zaváděcí ceně i věřil, ale je to cena výroby v Německu; v hypotetickém případě výroby v ČR by to samozřejmě bylo jinak, ano, musela by se do toho započítat technologie, která by se však nestavěla na zelené louce, ale v již existujícím VOP-CZ, na druhou stranu pak zase levnější pracovní síla - k ceně výroby v ČR se jen tak snadno nedopracujeme, ale to bude stejné u všech vozidel.
    K těm "ALE": vůbec netvrdím, že u Lynxu nebudou, budou, avšak mám spočítáno, že ty "ALE" se budou vyskytovat u všech vozidel. A Lynx KF-31 jich má (pro někoho možná překvapivě) aktuálně nejméně (nebo jsou relativně nejméně závažné, nebo lépe: jsou nejsnáze řešitelné).
    Ovšem tvrzení, že u ostatních vozidel to vyjde výhodněji, protože "ledasco lze přivést z Německa, Švédska nebo Španělska" mi nepřipadá moc smysluplné - to lze v případě každého vozidla - to znamená i Lynxu, ale to by asi pak bylo nejlepší přivézt všechno? To by náš cíl být asi neměl - dovážet bychom měli jen ty subsystémy, které u nás buď nevyrobíme, nebo by vyšly neúnosně drahé. Zbytek se snažme dělat u nás. Protože jak jsem tady nedávno četl: offsety jsou podfuk (a s tím plně souhlasím).
    K těm "vychytávkám" u Pumy - Puma jich má spoustu ale ty také zvedají její cenu. Vám se líbil poklop řidiče, mě zase vysouvání optických hranolových přístrojů tuším střelce do strany a takových je tam víc (fúzní TV systém řidiče, integrované sklopné žebříky, gumové rohože na stropu korby a věže atd.). Já bych však oželel například to vysouvání hranolových přístrojů a místo toho bych tam raději viděl TV zaměřovač s dosahy, jaké má Lynx, resp. velitel u CV-90CZ, nebo inteligentní TV systém pro pozorování okolí vozidla s mixováním taktických informací ze systému C3. Jistě to všechno se dá do Pumy doplnit, ale: opět za další peníze.

  • Jirosi
    18:38 20.11.2017

    petres:"tak to by se MTU povedl větší technický zázrak - při zvýšení výkonu o více než 30% zachovat stejnou spotřebu, tomu říkám pokrok (tím říkám, že to asi nebude tak ideální) "

    Tak spotřeba se uvádí pro optimální výkon, ne pro maximální. Tedy ke snížení nebo udržení spotřeby může dojít pokud motor s větším výkonem bude fungovat v efektivnějším otáčkovém spektru.

  • petres
    16:09 20.11.2017

    Chtěl bych se zastavit u některých technických informací týkajících se motoru Pumy, které tady v diskuzi zazněly.

    MALI
    "...Mě zase u Pumy víc vadí její malý dojezd daný velkou spotřebou jejího bezesporu výborného motoru."

    Podle mne je otázka, jakou spotřebu bude mít výkonnější 800 kW motor v Lynxu. Nyní můžeme pouze srovnávat s podstatně méně výkonným motorem, který měl Lynx na Libavé. Rozhodující je měrná spotřeba (g/kWh) a tam si myslím, že může být rozdíl cca 10% (bohužel bližší údaje v tomto o motoru Liebherr nejsou k dispozici). Pravdou je, že motor MTU V10 MT 892 Ka-501 z Pumy nemá nejlepší měrnou spotřebu, to např. V12 MTU MB 873 Ka-501 z Leopardu 2 ji má lepší.Ten Lynx ve výkonější verzi bude také docela žravý. Ale asi bude mít větší prostor na umístění větších nádrží.

    Dušan
    "...Navíc na DSEI 2017 představila firma MTU pro BVP PUMA nový motor, který je opravdu vymazlený (je zcela identický s rozměry, spotřebou, hmotností apod. s aktuální verzí motoru PUMA, má ale již výkon 1050 kW (stávající motor v PUMA má výkon 800 kW).
    Nový motor prochází certifikací a je určen pro speciální verze vozidla PUMA, případně pro druhou sérii těchto BVP, kterou hodlá Bundeswehr kupovat od roku 2020, tj. zhruba ve stejné době, co BVP plánuje koupit ČR."

    Pokud onen 1 050 kW motor by byl MTU V10 MT 892 Xa-500 (1 000 kW) z tohoto datasheetu:
    https://www.google.cz/url?sa=t...

    tak to by se MTU povedl větší technický zázrak - při zvýšení výkonu o více než 30% zachovat stejnou spotřebu, tomu říkám pokrok (tím říkám, že to asi nebude tak ideální)

    Ale to hlavní je otázka, to chtějí Němci u BVP, které má jeden z nejlepších poměrů výkon/váha, ho ještě o těch 30% zlepšovat při zachování maximální hmotnosti 43 t? Nebo je to předzvěst toho, že u oněch specializovaných verzí počítají s větší hmotností (čti ještě lepší balistickou ochranou) a nebo budou ony verze nejenom těžší, ale i větší (delší)?

  • Dušan
    14:36 20.11.2017

    Je pravda, že cena bude hrát v tendru velkou, možná bohužel hlavní roli. Osobně si nedovedu představit, že sami výrobci tu cenu mohou dát našemu MO v nabídce zcela přesně, snad možná cenové rozpětí s nějakými garancemi. Jediný, kdo asi bude znát tu cenu přesněji je BAe s CV-90, a asi i GDLS s ASCOD (pokud jim projde konečně nějaká věžová nástavba), protože to mají dlouhodobě zaběhlé a vědí přesně co budou nabízet, vědí také které technologie mohou v Čechách realizovat a zhruba za kolik. PUMA má jít s cenou dolů na druhé německé dodávce (neví se o kolik), čerpáním fondů EDA (také se neví kolik) a integrací českého průmyslu - počítání to tedy nebude zrovna jednoduché. LYNX je zatím technologický demonstrátor, tj. logicky aktuálně nejdražší vozidlo ze všech nabízených/předvedených kusů, protože nejde o sériovou výrobu, ale o jedno BVP na kterém pracovalo dlouho mnoho lidí, je tam započítán vývoj, ruční práce apod. Pokud Rheinmetall vypočítá na plánovaný rozsah českých BVP jednotkovou cenu, tak bude také střílet od boku, protože nemá zatím postavenou výrobní linku s tím, že bude li stavět linku v Německu, určitě bude cena BVP na výstupu jiná než z linky v Čechách (jenže ono to bude v nějakém poměru, tj. ani vše tady, ani vše tam, zcela jiný poměr bude na začátku výroby a jiný po pěti letech na jejím konci kdy si postupem času více a více českých firem již osvojí nové výrobní technologie). Skutečná cena LYNX tak bude někde v oblacích (stejně jako náklady na jeho provoz) a tím pádem bych u LYNXU netvrdil, že bude např. cenově srovnatelný s CV 90 nebo ASCOD, protože to skutečně dnes ještě nikdo neví a vědět nemůže.
    Každopádně to ale pro nás může být výzva kterou si myslím, že tady i díky naším tradicím zvládneme a je lepší investovat do nových technologií, než do výběhových typů. Přeci jen asi každý z nás nese těžce, když si o něm jiný myslí, že jsme ještě banana republik a mohou nám nacpat jejich "druhou ligu" a ještě jim budeme vděčni.

  • Rase
    14:18 20.11.2017

    MALI:
    Taky tak nějak očekávám, že Zetor by nejspíš spolupracoval s CSG, osobně bych byl ale radši, pokud by se jejich kapacity plně věnovaly výrobě kolových vozidel a nefušovali do pásů. Přeci jen lidí mají málo už teď a nestíhají. Z pohledu CSG by ale bylo zajímavější víc spolupracovat se Zetorem, než s GDELS (společně nabízeli ASCOD pro AČR). Lidi od Zetoru tvrdili, že pokud by zákazník neměl výrobní kapacity, tak by je mohli zastat v traktorové výrobně (což si neumím představit).

    ps. mě u Pumy fascinovala taková blbůstka, jako je zavírání poklopu řidiče. Řidič jen zašoupl takový "plastový" dekl a pancéřový poklop se zasunul automaticky. Je to běžné řešení i u jiných BVP ?

  • Rase
    13:20 20.11.2017

    MALI:
    vztahoval jsem to na samotné podvozky k BVP. Podívejte se, do historie. Celou dobu se snažili na trhu udat ojeté Mardery, pak přišli s posíleným a překopaným podvozkem Marder EVO a cca rok na to přišli s Lynxem, což je opět jen překopaný Marder. Jasně, je to jen demonstrátor a nová mašina by byla lepší, ale mě to nějak nenadchlo. Tím tvrdím, že konstruktéři Rheinmetallu se vyhýbají fungl novým konstrukcím podvozků BVP a radši se drží těch zavedených. V tomhle je Wolfdog zajímavější než Lynx.
    ps. Zetor není česká firma a je mi dost šumák. Přeci jen nenabízí žádné zajímavé technologie a v tomhle by byli jen překupníky. Právě technologie beru jako nejzajímavější přidanou hodnotu co nabízí Němci, ať již KMW, Rheinmetall atd.

    Co se týče ceny, tak to není tak dávno, co lidi od Rh mluvili o tom, že cenu Lynxe nedokáží udržet výrazně niží než konkurence - asi chtěli být levnější než CV90 a ASCOD. Zaváděcí ceně u Lynxe nevěřím, a musela by se zařídit kompletně nová výrobní linka, což by nebylo levné. U ostatních vozidel se dá v případě nouze ledasco přivést z Německa, Švédska nebo Španělska atd.
    Jako pokud by vyhrál Lynx, rozhodně nebudu brečet a jeden čas jsem mu hodně fandil, je tam ale dost "ale" na které je potřeba nezapomínat.

  • MALI
    13:11 20.11.2017

    To Rase (pokračování)
    nějak jsem ještě zapomněl uvést, že by Zetor mohl požádat o spolupráci CSG. Ti výrobní kapacity mají a nemají zase ty vývojové. Asi by měli i ty peníze na vývoj, ale hlavně by to výsledné vozidlo asi byli schopni prodat. Protože to bude podle mého názoru u Wolfdogu dost velký problém. Ale CSG by jim tam zase přistrčilo věž Turra-30 (takže nic moc, ale snad už má Bushmaster 2 - pokud to ovšem nebyla maketa), anebo možná Samson-2 (což sice také není nic moc, ale bude podstatně lepší jak Turra).

  • MALI
    12:58 20.11.2017

    To JiriR:
    německá technika bývá sice většinou dražší, to máte pravdu, zvlášť je to patrné u Pumy, ale třeba u Lynxu je možné počítat i s něčím takovým, jako je "zaváděcí cena" a na to lze z naší strany hrát. Lynx sice apriori nemá hydrodynamické odpružení podvozku a speciální, jak píše tuším Dušan -"vymazlený" motor MTU, ale z hlediska takticko technických parametrů je na tom podstatně lépe, než ostatní dva předvedené stroje: CV-90 a ASCOD-35 a na rozdíl od pumy plní všechny základní požadavky AČR.
    Těch 120M je však na nový stroj málo v současnosti málo. Asi by se muselo tak 40M přidat - pak by to bylo reálné.
    S tím Wolfdogem plně souhlasím s KOLTem a PavolemR: Zetor je pouze konstrukční kancelář, bez výrobního zázemí, s nulovou zkušeností ve zbrojním průmyslu. Zatím ukázali jen stánek na IDETu s překližkovým řezem korby a obyčejné nakreslené obrázky BVP.
    Vzhledem k tomu, že program náhrady BVP-2 nákupem nových strojů se v AČR připravuje už třetí rok, znamenalo by to vše zrušit a začít znovu: tj. dva roky přípravy
    zadání vývojového programu (s využitím výsledků zatímních prací), třetí rok zadání, pak minimálně 4 roky na vývoj a zavedení. Když všechno dobře půjde, tak sedm let. Pak by se rok předávala technologie (která však vlastně není) výrobnímu závodu, sepsaly a schválily technické podmínky na výrobu ověřovací série. Čili v roce 2026 by mohl být první termín, kdy by vyjelo první vozidlo pro AČR. Reálně si k tomu ještě přidejte dva až tři roky. A to je za předpokladu, že vývoj bude probíhat bez problémů (ještě jsem takový vývoj nezažil a u Zetoru to jaksi vůbec nepředpokládám).
    Pak je tu ještě zásadní otázka, zda by se našel někdo, kdo bude takový vývoj financovat. Pokud by to měla být ČR, muselo by to být rozhodnutí na úrovni vlády ČR a někdo by to té vládě musel navrhnout. A kdo by to měl být - ministr obrany (no, ten asi ne), takže asi ministr průmyslu a obchodu - myslíte si, že by to navrhl?

    To Rase:
    to je zajímavé, jaký je u vás Lynx krám a nedodělek a naproti tomu Wolfdog super bojové vozidlo. Dále, když už tedy tvrdíte, že se Zetor podobá Rheinmetallu, tak se podívejte alespoň na jejich webové stránky a přečtěte si jejich historii a portfolio (případně si srovnejte jejich obrat) - srovnáváte totiž nesrovnatelné. Ono, našince sice potěší, když se "domácí" firma nebojí problémů a snaží se prosadit, ale nesmí to být nováčci v oboru o kterém evidentně nic nevědí. To je pak pro člověka z oboru spíš na povzdechnutí. Mohu Vám sdělit, že jsem u nás zažil již několik obdobných případů a vždycky bohužel dopadly špatně.
    Jak si myslíte, že by byl Zetor úspěšný, kdyby požádal o spolupráci vámi doporučovaný Rheinmetall, nebo například PSM - vždyť ti už mají svoje podvozky, tak proč by podporovali konkurenci? Maximálně jim jde o výrobu jejich strojů v ČR (u Rh podle jejich vyjádření asi ano - ti prý hledají výrobní kapacity, u PSM to bude otázka ceny - ve VOP-CZ bude výroba určitě levnější, než u KMW/Rh), ale vývoj? Pokud by se už měl Zetor na někoho obrátit s žádostí o spolupráci, tak ať se obrátí na renomované výrobce věží (CMI, Elbit, Kongsberg, HSW), kteří mu ty věže dodají.

  • Poutnik
    12:42 20.11.2017

    Ja jen doufam že při vyberu bud' Němce nebo Nemce MO nezkrouhne počet kusu.

  • Rase
    11:19 20.11.2017

    Tak tentokrát se trochu zastanu Zetoru. Ona konstrukce se kterou přišli vypadá hodně dobře - lépe než Lynx, ASCOD a CV90. kdyby s něčím podobným přišlo BAE, Rheinmetall nebo GDELS, bylo by to skvělé vozidlo... Když budu optimista, tak řeknu, že třeba Woldog II by mohl být kvalitní jako Bren II, akorát že BVP není jako puška, která se dát k zálohám nebo poslat spojencům do tramtárie a místo nich dokoupit druhou sérii s vychytanýma mouchama. Jelikož Zetor má jen ty technologie co nakoupí jinde, tak i v tom se podobá Rheinmetallu (Lynx má být složený z komerčně dostupných dílů). Za mě by bylo ideální, pokud by Zetor požádal o spolupráci Rheinmetall - přeci jen věž Lance je top a RH má i další zajímavé komponenty. Rheinmetallu ale nikdy moc nešly podvozky - i ty BVP pro Indycký tendr měly sice super věž ale podvozek jen upravený z BMP-1/2. To samé u Lynxe, který očividně vychází z Marderu. V tomhle směru je Wolfdog zajímavější

  • KOLT
    09:51 20.11.2017

    Ne, Wolfdog není zajíc ani kočka v pytli, to je v tuhle chvíli leda prázdný pytel. A ČR by musela zaplatit cenu britské modré s papíry, aby z toho bylo něco bylo – načež by z pytle vytahla toulavou třínohou potvoru, která ani neumí chytat myši.... Od tohohle řešení ruce pryč!

  • PavolR
    09:42 20.11.2017

    JiriR:
    To by splnil aj LINX a pozor, za Wolfdogom, keby to nakoniec bolo aj akokoľvek šikovne poskladané vozidlo, nestojí zatiaľ oficiálne žiadny výrobca (Zetor Engineering je konštrukčná kancelária), tak aby nakoniec nedošlo k prekvapeniu, kto to bude vyrábať, s využitím akého know-how, kde a z čoho. Z tejto stránky tak troška mačka vo vreci.

  • JiriR
    09:08 20.11.2017

    Německá techniky byla vždy cenové náročná na pořízení a na servis (nezvládá to ani BW). Jedině brát za pár euro něco ze skladů s politickou (cenovou) podporou německé vlády. Americká technika se z důvodů velké série zavedené v US army a letectvu „vyznačuje :-)“ neustálými upgrady letitých konstrukcí- nic pro malou armádu. Abyste se tady neuhádali, stanovte klíč- konstrukce mladší jak 10 let, odolnost, modulárnost konstrukce (PUMA out), nové materiály, cenově přijatelná (ks max. 120 mil. Kč), hydro odpužení podvozku, dostatečná nosnost („ochcání MBT“) a…nevyjde vám z těch kandidátu nikdo. Na Wolfdog, pokud do vývoje nevstoupí stát a AČR- není možné spoléhat- ale pokud stát poskytne finance a AČR zformuluje požadavky…..za mně jít tímto směrem. První várku Wolfdodů (max. 6 ks) otestovat, po roce vytvořit verzi 2. Historie se opakuje. PS: celkem zajímavé know-how je v Srbsku a netýká se jen děl a nábojů.

  • Larry
    08:12 20.11.2017

    No, jestli to budou offsety jako zde
    http://www.army.cz/scripts/det...

    Tak s ničím nepočítejte. viz Aliachem, dnes Explosia Pardubice. Jediný test katapultu pilota, žádná výroba a nic více v programu Gripen nebo pro BAE.
    U jiných firem nápodobně. Pokud by jste snad o něčem věděli, napište.

  • MALI
    07:17 20.11.2017

    To Jirosi:
    Nejsou úplně vycucané z prstu, jsou vypočítané na základě údajů od výrobce, pravdu máte v tom, že z hlediska vstupních parametrů výpočtu jde víceméně o odhad (na rozdíl od CV-90 a ASCOD, kde už provozní data jsou - tyto stroje jsou však na jiné úrovni, než Puma a Lynx), u Pumy však ale relevantní data zatím nejsou k dispozici, takže tam se dalo vyjít také jen z údajů poskytnutých výrobcem

  • Jirosi
    05:31 20.11.2017

    MALI: "Rovněž hodnocení ceny zabezpečení životního cyklu u něj vychází cenově lépe."

    Tady budu trošku rozporovat, ale u PUMY a ostatních kandidátů, už máme reálného uživatele co ty náklady platí. Takže se dá něco odhadovat, ale u Lynxu, kde ani nejsou tyhle data, jsou provozní náklady jen vycucané z prstu. Jedna verze existuje v jednom kuse a druha je ve vývoji!

  • MALI
    00:06 20.11.2017

    To KOLT:
    přibližně tak nějak to je, s mírným rozdílem, že auta začala s fyzickým předváděním o něco dříve, ale ještě není studie proveditelnosti, u BVP začalo předvedení později, ale studie proveditelnosti je už napsaná (viz. oficiální stránky MO ČR).

  • KOLT
    23:56 19.11.2017

    Pochopil-li jsem správně situaci, momentálně jsme zhruba na úrovni RFI. A to jak v případě BVP, tak LOV a teréňáků. BVP tedy asi byla projeta o něco důkladněji, ne?

  • MALI
    23:36 19.11.2017

    To tomas.kotnour:
    žádné výběrové řízení na nová pásová BVP pro AČR zatím opravdu neprobíhalo, byl to jen takový důkladný průmyslový den (nebo spíš průmyslový měsíc), reálně ještě program nových BVP není spuštěn, zatím jde jen o přípravnou fázi (probíhá už delší dobu) a tahle diskuze na AN je poněkud v předstihu. Vlastní výběr se předpokládá realizovat až v příštím roce.

  • tomas.kotnour
    23:21 19.11.2017

    MALI: Je vůbec možné, aby toto výběrového řízení vyhrál KF41, Tedy vozidlo, které se testů neúčastnilo a které bude mít nezanedbatelnou část parametrů jiných, než KF31?

    Tak nějak ale předpokládám, že proběhlé testování bylo spíše seznamovacího charakteru, tedy přesvědčit se, zda jsou nabízená vozidla vůbec schopna splnit naše požadavky a nemuset se spoléhat jenom na proklamace výrobců.

  • MALI
    23:12 19.11.2017

    To Rase 21:34:
    mám na Vás otázku: když tedy má PSM specializované verze Pumy už na "papíře", tak proč je tedy v létě nepředstavilo v ČR alespoň virtuálně? Rase, Vy jste je snad reálně viděl?
    Ale souhlasím s tím, že pro AČR je dopředu nikdo nic dělat nebude (pokud to už nemá hotové). A ani státní firmy nepracují za fialky... Nezlobte se na mne, ale Američanům jde jen o to, aby si Evropa koupila co nejvíce zbraní od nich, nebo už jste zapomněl na hlavní heslo prezidenta Trumpa se kterým šel do voleb?

    To Dušan, Rase:
    ten Lynx KF41 pro BW jsem položil jen hypoteticky, jako řečnickou otázku, v protipólu kategorickému tvrzení Dušana, v žádném případě to netvrdím.

    To Rase 19:43:
    jsem toho názoru, že pokud pro nás bude Lynx dostatečně výhodný (cenově), tak má smysl jej pro AČR pořídit (a to právě z logistického hlediska - kvůli jejich modularitě a případnému dalšímu využití podvozků). Nevím, kdo všechno se tady shodl na tom, že je to hloupost. Myslím, že Vás ani nemusím přesvědčovat, o tom že Lynx je levnější, než Puma (jedině, jak jsem už dříve psal, že by se PSM další Pumy povedlo zapojit do evropských fondů, které by srazily jejich ceny o 20 až 25%). Rovněž hodnocení ceny zabezpečení životního cyklu u něj vychází cenově lépe. A pokud se budeme jen ohlížet, abychom si koupili něco, co mají i jinde - Já tak nějak v tomto přístupu reálně nevidím smysl. Nebo si fakt myslíte, že nám bude např, norská, nebo dánská armáda posílat náhradní díly na CV-90 Mk3b (když jich dohromady nemají ani tolik, co jich budeme chtít my), nebo nám BW poskytne svoji součástkovou základnu pro Pumu? Nikdo nám to zatím nenabídl. Když, tak výcvikové zařízení BW pro Pumy možná, ale to bude za peníze a ne malé (pokud bude zrovna nevytížené).

  • Maximus
    22:41 19.11.2017

    To Rase:
    Některé verze samozřejmě jsou, jiné naopak PSM zatím nemá, protože je BW nepožaduje a tank/vozidlo palebné podpory určitě nebude dle osobního zdělení zástupce firmy.

    Samozřejmě že každý dostane co si zaplatí (pokud pomineme korupci a další faktory ovlivňující cenu), jen nesdílím nadšení některých diskutujících, že spolupráce BW na vývoji Pumy nám nutně ušetří peníze, když si zvolíme Pumu. Ve výsledku také může chudá AČR zaplatit vývoj některých verzí Pumy pro BW, který si je bude chtít pořídit později.

    U nového stroje vyráběného z větší části u nás může být konstrukce a vývoj některých systémů už primárně řešen dle požadavků AČR.
    RM, pokud chce najít zákazníka pro Lynx, tak musí vyjít daleko víc vyjít vstříc a více se podílet na nákladech na vývoj. U Pumy nic takového PSM činit nemusí, protože "svoje jisté" už mají u BW, který více méně ochoně zaplatí vše co bude požadovat.

    Rozhodně nenavrhuji, aby si každý hrál na vlastním písečku, jen bazální zodpovědnost za svoji bezpečnost je na každém státu a na jeho schopnosti vytvářet a dodržovat obranné aliance a dobře vycházet se sousedy. Nedílnou součástí geopolitiky je i nutnost počítat s tím, že situace ve vnímání přítel/nepřítel může být za jednu či dvě dekády dosti odlišná a obrana státu s tím musí počítat a nelze vše vsadit "na jednu kartu" či obranu jednoduše "outsourcovat" jiným státem.

    Efektivní spolupráce na vývoji a výrobě nejen zbraní je v rámci evropských zemí NATO samozřejmě potřebná a nanejvýše žádoucí. Ovšem spolupráce to musí být vyvážená a respektující i potřeby a zájmy menších zemí tohoto společenství. Že ta budoucí spolupráce není spolupráce zatím úplně košér vám potvrdí třeba Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek:
    http://www.parlamentnilisty.cz...

  • Rase
    21:34 19.11.2017

    Maximus:
    to že nejsou specializované verze Pumy ani na papíře máte od kus ? Lidi od PSM tvrdí něco zcela opačného.
    PSM plní požadavky Bundeswehru, jelikož ten si to taky platí. Nevidím důvod, proč by společnost (vlastně jakákoliv) neměla plnit požadavky AČR - jen jde o to, že pokud budeme chtít něco jiného než BW, tak si to taky zaplatíme. Za fialky nikdo pracovat nebude - nejsou to státní firmy. To samé s počeštěním těch vozidel atd. Zkrátka dostaneme to co si zaplatíme a je jedno, jestli to bude od GDELS, PSM, BAE nebo Rheinmetallu atd.

    Ve Washingtonu tvrdí, že se Evropské armády musí víc snažit a modernizovat. Tyto státy s tím souhlasí a teď se snaží onu modernizaci armád nějak koordinovat v rámci EU (23 států s tím souhlasilo - mimo jiné i ČR). Navrhujete, aby si každý hrál na vlastním písečku, ale v reálu je situace jiná. Američané nás nechtějí tahat za ručičku, tak mě přijde logické, že Evropská část nato se snaží ukázat, že nejsme tak úplně neschopní.

  • Maximus
    21:13 19.11.2017

    Edit: Garantem bezpečnosti střední a východní Evropy není EU, ale především NATO a jednotlivé národní státy jako takové.

  • Maximus
    21:08 19.11.2017

    To Dušan: Bohužel výrobce Pumy nemá v současnosti všechny AČR požadované verze ani na papíře. Je možné, že jednou k tomu dojde, ale naše armáda potřebuje toto řešit v určitém časovém horizontu a pokud sami nezaplatíme (a to opravdu hodně) vývoj těchto verzí, tak prostě v požadované době nebudou.

    Primárně musíme při výběru klíčové vojenské techniky řešit i naši schopnost daný systém alespň částečně vyrobit a především servisovat, případně i "bohemizovat" či jinak modernizovat.

    Co se týká účasti BW na vývoji německé techniky, tak je tam jisté negativum v podobě toho, že výrobce Pumy primárně bude plnit požadavky BW a nikoliv AČR, která by byla více méně v roli statistů a cokoliv odlišného od specifikací BW by se tvrdě platilo.

    Co se týká oné pomyslné česko-německé integrace, tak svůj názor jsem zde již psal několikrát - pokud jsme politicky i ekonomicky provázaní s Německem, tak alespoň v oblasti vojenské, resp. obranné by jsme si měli zachovat alespoň elementární autonomii. To neznamená, že nějakou německou techniku či spolupráci některých jednotek nelze realizovat, ale ve výsledku "integrovat" AČR do BW není zrovna ideální scénář pro budoucnost.

    Garantem bezpečnosti střední a východní Evropy není EU ale především NATO.

  • Dušan
    20:17 19.11.2017

    To MALI: O tom, že LYNX kupovat Bundeswehr nebude jsem přesvědčen, protože BW se vždy přímo podílí na specifikaci, vývoji a zkouškách své hlavní bojové techniky, viz. PzH 2000, Leo-2, Boxer, Fenek, samozřejmě PUMA apod. BW je i tak aktivní, že např. když se Leo-2 posouvá do další modernizační řady, aktivně se na jeho přípravě a realizaci podílí experti Bundeswehru. LYNX je skutečně jen soukromá iniciativa Rheinmetallu. I kdybychom připustili, že o tom někdy někdo uvažoval, tak to nepůjde do realizační fáze, protože pak by Němci jinými slovy řekli, že těch 20 let co strávili všichni v Německu na Pumě bylo k ničemu, nehledě na to tento krok vysvětlit německým daňovým poplatníkům.
    Jak jsem již psal o tom novém motoru MTU, tak právě ten je určen na nové platformy PUMA (nejen BVP), které mají být k BW zařazeny ve druhé sérii od roku 2020. BW počítá s Pumou jako universální pásovou platformou pro celé své pozemní síly - stejně tak jako Boxer má být universální platformou kolovou. A pak, pokud by podvozek PUMA byl možný pouze v roli BVP a neadaptovatelný pro jiné platformy, myslím, že by se sem do toho tenderu PSM vůbec nehlásilo. Od počátku snad doufám všichni uchazeči ví, co po nich AČR bude žádat, v RFI to bylo určitě napsáno a když vezmu německou preciznost a poctivost, tak pochybuji, že by se sem PSM hlásilo jen tak do počtu. Pro Rheinmetall je samozřejmě lepší, když se o tom teoreticky mluví, protože vždy základ k úspěchu velkých mezinárodních tenderů je právě mít výrobek zařazen ve výzbroji domácích ozbrojených sil. To ale v tomto případě určitě nebude... Pokud vybereme LYNX, musíme s tím být předem smířeni a počítat s tím, že to bude pouze mezi námi a výrobcem, tj. žádná vyšší integrace s jinou armádou apod.

  • Wirbelwind
    19:52 19.11.2017

    Pozeram, ze aky je vlastne stav konkurencie na poli IFV a veru vlastne ani niet z coho velmi vyberat. :) Americania na M2 (co je vlaste este "starsie" ako CV90) povesali certa aj diabla pri verzii A3 a pretazili platformu. Tak nedavno prisla modfikacia ECP1, ktora ma priechodnost terenu vratit do povodneho stavu. Podmotorovanie ma riesit az ECP2 - novy motor, prevodovka a zdroj elektrickej energie pre buduce elektronicke systemy - nasadzovanie az od roku 2018. Takze s nimi zrejme planuju este zopar rokov vydrzat. Ako vyvozny artikel to vyzera nepredajne, aj ked asi ide o bojom najepsie preverenu zapadnu platformu. Zaujimave, ako dlho vydrzia tie veci v armadnej prevadzke (ked sa to porovna so zivotnostou a rychlostou zastaravania v civilnom sektore - elektronika, auta, telko..) Veru, nechcel by som byt v kozi clena vyberovej komisie. :)

  • Rase
    19:43 19.11.2017

    MALI:
    píšu až teď, tak to bude trochu trhané. Musíme brát i širší pohled. Přeci jen ČR se hodlá zapojit do prohlubování vojenských vazeb s ostatními státy EU. Logické by tak bylo, pořídit Pumu, nebo i to CV90 - kvůli rozšířenosti. Lynx nikdo kolem nemá, tak by to by sme si dál hráli na vlastním písečku a měli něco unikátního. Tomu, že by Bundeswehr pořídil Lynx k Pumám nevěřím, dokud se tak nestane. když sme to nadhodili jako možná cesta pro AČR, tak to prakticky všichni vyhodnotili jako hloupost (logisticky). Z pohledu BW by to bylo stejné. Pochybuju i o tom, že by Poláci měli o Lynx zájem - přeci jen ti mají zájem o všechno možné. Do Austrálie byl přivezen jako bonus (iniciativa Rheinmetallu) - pásák budou vybírat až dořeší kolová vozidla (KBVP). Jedná se o program Land 400 Phase 3 - na pořízení 450 pásových IFV (myslím, že se bude účastnit i Puma atd.). Pořád hodnotím Lynx hodně vysoko, ale je to soukromý projekt Rheinmetallu a ti kuchtí všechno možné. Nejsem z té mašiny tak nadšený, jelikož nevím, co všechno se u něj musí dovyvinout a dodělat, než bude v plně použitelné podobě (přeci jen je venku dost krátce).
    Výhodou Lynxe je i to, že na té platformě může snadno vznikat víc variant i kvůli tomu, že si to Rheinmetall řeší všechno sám. V PSM jsou dvě firmy a je komplikovanější cokoliv projednat atd. To je nejspíš i problém, proč to s těmi verzemi je jaké je. přijde mi že PSM dělá na objednávku, samotné firmy jako RH kuchtí co by se mohlo podařit prodat. Proto je problém srovnat oba přístupy.
    Tanku na jeho podvozku věřím i kvůli tomu, že Rheinmetall nabízí i Marder s kanónem ráže 105 mm, tak se nebojí podobných experimentů. Počítejme ale s tím, že ten tank by nebyl levnější něž MBT - držme se tedy s počty při zemi (koncept se mi ale líbí).

    pokud jde o Brity, tak Ajax bude ve verzích odvozených od bojového vozidla (s věží ale bez výsadku) a verze OT bez věže ale s výsadkem. BVP jak ho známe nebudou mít, k této úloze modernizují Warriory.

  • Maximus
    18:53 19.11.2017

    Obavy z "nevyzkoušeného" IVF měl v situaci, kdyby za ním nestála renomovaná firma jako Rheinmetall Landsysteme. Pro případný exporní úspěch a tím pádem ekonomickou návratnost projektu tohoto IVF je klíčové najít prvního spokojeného zákazníka a pokud významnou část výrobní a vývojové kapacity navíc umístní do této země, která je tradičním subdodavatelem pro německé firmy se základním benefitem v podobě kvalitní práce za nižší mzdu než v Německu, tak to dává docela smysluplný "byznys plán".

    Pro Rheinmetall je zásadní nabízet komlexní platformu IVF, která pokud bude doplněna o tank či vozidlo palebné podpory (vozidlo ve váhové kategorii T-72 a blížící se T-14 bych se neodvážil nazývat lehkým tankem), tak mimo jiné umožní budovat či alespoň navázat na Reconnaissance Strike Group dle Macgregora, který původně počítal právě s platformou Puma, která se ale nakonec stala pouze skvělým IVF specializovaným jen na svoji primární úlohu.

    Právě tato komplexita - modularita je jednou z mála věcí, kterými Lynx jednoznačně může na světových trzích konkurovat Pumě. Ta je totiž typickým produktem německé konsrukční školy - odlolná a funkční konstrukce se spoustou nových technických řešení, které jsou skvělé přesně do doby, než se musí řešit jejich oprava v polních podmínkách a ekonomika provozu. To celé začíná už u pořizovací ceny a končí provozními náklady po celou dobu životnosti vozidla.

    Kdo zná realitu AČR a její chronické problémy udržovat všechny klíčové platformy pozemní techniky v provozuschopném stavu, tak ocení možnost postavit "pásy" na jednom podvozku a to vše doplněné o vybudování výrobních i servisních kapacit v rámci našeho státu.

    Osobně si nemyslím, že by mělo smysl dlouhodobě používat paralelně nové BVP a starou platformu T-72. Snad jen po dobu, než by byly vyrobeny potřebnější verze IVF a VT-72 nahrazovat v průběhu, až by jejich počty byly limitující.

    BVP-2 s nějakou bazální modernizací do NZ má smysl držet maximálně dvě dekády a pak už nebude nikdo, kdo by na těchto strojích ještě "uměl a mohl bojovat" a T-72 je z tohoto hlediska ještě méně perspektivnější.

    V současnosti se z NZ musely vytáhnout staré T-72M v nemodernizované podobě, aby tankisté měli vůbec s čím jezdit. V této situaci by byl LYNX s bezosádkovou věží se 130 mm kanónem, moderním sřp, senzory, moderním přídavným panceřováním a případně i hard-kill systémem proti tomu jak raketoplán Columbia vs. USS Enterprise Jean-Luc Picarda :-).

  • KOLT
    17:03 19.11.2017

    MALI, děkuji, je mi jasné, že detaily sem psát nemůžete. O nemožnosti využití některých funkcí harrisek v ČR jsem vlastně slyšel. Ono v případě konfliktu by se takové věci asi neřešily a armáda by dostala v étheru přednost před civilním vysíláním, ale nemožnost to používat v rámci výcviku je tak jako tak naprd. Jak jsem psal, k R&Sch mám poměrně pozitivní vztah, místní si je jako zaměstnavatele dost chválí. Čili věřím, že v případě nákupu techniky od nich by u nás zůstala slušná část peněz i nějaké to know-how. Předpokládal bych, že tohle by se mělo významně řešit při nákupu spojovacích ap. pandurů a titusů... ale možná jsem jen nemístný optimista.

    Pavka: Trefně napsáno.

    PavolR: To máte jedno, T-72M4CZ za chíli nebude pojízdný ani jeden :-/ Jde o to, že máme ve skladech řádově desítky tanků ve slušném stavu a máme na ně zázemí, zkušenosti s nimi atd. Mostní i ženijní/vyprošťovací "nástavby" pro ně existují snad by nemusely být zrovna drahé. Čili bych raději na podvozku nového BVP koupil minomety než tuto techniku, kterou bychom mohli levněji uvést do provozu pomocí těch tankových podvozků.

  • KOLT
    17:03 19.11.2017

    MALI, děkuji, je mi jasné, že detaily sem psát nemůžete. O nemožnosti využití některých funkcí harrisek v ČR jsem vlastně slyšel. Ono v případě konfliktu by se takové věci asi neřešily a armáda by dostala v étheru přednost před civilním vysíláním, ale nemožnost to používat v rámci výcviku je tak jako tak naprd. Jak jsem psal, k R&Sch mám poměrně pozitivní vztah, místní si je jako zaměstnavatele dost chválí. Čili věřím, že v případě nákupu techniky od nich by u nás zůstala slušná část peněz i nějaké to know-how. Předpokládal bych, že tohle by se mělo významně řešit při nákupu spojovacích ap. pandurů a titusů... ale možná jsem jen nemístný optimista.

    Pavka: Trefně napsáno.

    PavolR: To máte jedno, T-72M4CZ za chíli nebude pojízdný ani jeden :-/ Jde o to, že máme ve skladech řádově desítky tanků ve slušném stavu a máme na ně zázemí, zkušenosti s nimi atd. Mostní i ženijní/vyprošťovací "nástavby" pro ně existují snad by nemusely být zrovna drahé. Čili bych raději na podvozku nového BVP koupil minomety než tuto techniku, kterou bychom mohli levněji uvést do provozu pomocí těch tankových podvozků.

  • MALI
    15:45 19.11.2017

    To Dušan:
    psal jsem o firmách, nikoliv o vozidlech, Pumu vyrábí PSM, což je Joint Venture s 50% účastí KMW a 50% účastí Rheinmetallu, takže ty zkušenosti tam budou v obou firmách; ...a jste si tak jistý tím, že BW nezvažuje pořídit Lynx ve verzi KF41?
    No, minule jste psal sice o ventilátorech, výklopné rampě a o PPZ, ale dobrá, zkoušky, o kterých píšete teď jsou součástí standardních kontrolních zkoušek, které si dělá MO ČR prostřednictvím státní zkušebny ve VTÚ. Vozidla by se měla zkoušet na teplotní rozmezí -32°C až +44°C, zkouší se i prach, déšť (ale ne dlouhodobě). Pokud chcete srovnávat Lynx z s Pumou, tak např. v Afghánistánu nebylo nasazeno ani jedno z těchto vozidel. Mimochodem, Lynx by měl mít podle informací od výrobce ještě širší rozsah teplotního použití, než Puma. Dále, Lynx zatím skutečně ještě nikdo nekoupil (je starý něco přes rok), nicméně zájem o něj je mimo Austrálie i v Evropě (např. Polsko, ale i další, i když zájem se ještě nerovná nákup).
    Také mne mrzí absence ASCOD-42, jenže tam zatím ani neexistuje definitivně hotový prototyp BVP (zatím stále pracují na vývoj průzkumné, nikoli bojové verze). Na rozdíl od Pumy by i odvezl AČR požadovaný počet lidí a VB plánuje výrobu všech v AČR potřebných variant. Cenově by však ASCOD-42 nejlépe nevyšel (jeho cena by naopak byla velmi blízká ceně Pumy) a je otevřenou otázkou, zda by nám jej vůbec uvolnili. VB také vystupuje z EU, takže by se do ceny také promítlo clo z dovážených komponent (ASCOD-42 je od GD-UK). ASCOD-35 je sice původem z rakouské odnože = GDELS (jeho věž je ale z Izraele, takže zase mimo EU), ale ASCOD-35 AČR vůbec nevyhovuje (a svými výkony asi ani nepřesvědčil), osobně se vůbec divím, že se GD po kauze Pandurů, vůbec odvažuje ještě něco AČR nabízet.

Stránka 5 z 7