Český bezpilotní letoun CANTAS

Vizualizace proudového dronu CANTAS S. / CSG

Excalibur International, dceřiná společnost holdingu Czechoslovak Group (CSG), vyvíjí v rámci projektu CANTAS tři víceúčelové drony pro vojenské i civilní použití. Všechny tři drony vycházejí ze stejné konstrukce, liší se ale svým pohonem i posláním.

CSG postavila a testuje několik prototypů bezpilotních letadel CANTAS. Nejsou však informace o stavu testů ani o tom, kdy se můžeme dočkat prvního sériového, operačně nasaditelného dronu.

Model letounu CANTAS mohli návštěvníci poprvé vidět na nedávné indonéské vojenské výstavě Indodefence 2016.

V rámci projektu vznikají tři letouny: vysokorychlostní dron CANTAS S; dron s kolmým startem/přistáním CANTAS A; dron s velkou výdrží a s kolmým startem/přistáním CANTAS E.

Konstrukce všech tří verzí vychází z kachní koncepce se zadními delta křídly. Na křídlových gondolách jsou umístěny svislé ocasní plochy. Široké použití kompozitů údajně snižuje riziko odhalitelnosti/zaměřitelnosti dronu radiolokátory protivníka.

První typ CANTAS S (Speed) je proudový víceúčelový dron určený pro vzdušné mise vyžadující velkou rychlost. Dron pohání malý český proudový motor TJ40-G1. Motor o maximálním tahu 395 N byl vyvinut nejen pro bezpilotní letadla, ale i pilotované kluzáky.

Výkon motoru prozrazuje příslušnost dronů CANTAS k menším taktickým strojům. Maximální startovací hmotnost verze “S” je 63 kg a velikostně (kromě rozpětí) a hmotnostně odpovídá americkému stroji RQ-21 Blackjack. Rozpětí “eskové” verze je 2,8 m, délka 2,4 m.

CANTAS A na výstavě Indodefence 2016; větší foto / CSG

Nosnost českého dronu je 10 kg. Veškerý náklad - elektro-optické senzory a další speciální vybavení - je umístěn do oddělitelného příďového kontejneru.

Do vzduchu se CANTAS S dostane díky mechanickému katapultu a přistání zajišťuje vstřelovací padák. Maximální rychlost je 460 km/h, výdrž ve vzduchu 40 min a dolet maximálně 150 km. Prakticky dostup letounu je 3000 m.

Díky velké rychlosti a dobré manévrovatelnosti lze “esko” využít například jako cvičný cíl pro stíhací piloty a pozemní jednotky protivzdušné obrany. Na základě CANTAS S lze také případně vyvinout tzv. kamikadze dron s bojovou hlavicí - cíl je zničen pomocí “sebevražedného” náletu. Podobný koncept nabízí například izraelský kamikadze dron IAI Harop.

Letoun ovládá autopilot nebo operátor z pozemní stanice. Datalink je schopen zajistit přenos informací, včetně živého videa z palubních senzorů, až na vzdálenost 100 km. Operátor má k dispozici plnohodnotnou pracovní stanici, kde se zobrazuje 3D poloha letounu v prostoru, poloha letounu na digitální mapě, výstupy ze senzorů/čidel a také všechny nezbytné letové údaje nutné k řízení.

CANTAS A je dron s kolmým startem a přistáním. / CSG

Druhý typ CANTAS A (Advanced) je dron s kolmým startem a přistáním VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Konstrukce CANTAS A vychází z “eskové” verze s tím rozdílem, že je použitá kombinace proudového motoru a elektrických motorů pohánějící rotory v zadní části křídlových gondol.

Áčková verze startuje pomocí elektrických motorů (MVVS E100) kolmo vzhůru s podporou proudového motoru. Následně dojde k překlopení do horizontálního letu, kdy letoun pohání pouze proudový motor TJ40-G1.

Díky této koncepci dron operuje ve výrazně širším rozsahu rychlostí a letových manévrů než běžný konvenční letoun.

Rozpětí “áčkové” verze je 3,3 m, délka 2,4 m. Maximální startovací hmotnost je 75 kg a nosnost 10 kg.

CANTAS A vyvine maximální rychlost 380 km/h a vystoupá do výšky 3000 m. Proudový motor dokáže letoun pohánět až 40 minut do vyčerpání paliva. Systémy a možnosti řízení dronu odpovídají “S” verzi.

CANTAS E zůstane ve vzduchu až 18 h. / CSG

Díky schopnostem VTOL lze CANTAS A vypouštět prakticky z jakéhokoliv vozidla nebo omezeného prostoru. Dron je určen pro situace, kdy je vyžadována rychlá reakce - díky vlastnostem VTOL je letoun okamžitě schopen odstartovat, vysokou cestovní rychlostí (350 km/h) se dostat do oblasti zájmu a pomocí palubních senzorů monitorovat situaci.

Dron CANTAS E (Endurance) je určen pro dlouhodobé pozorování, sledování nebo průzkum - například při ochraně hranic.

Letoun má hybridní pohon - dron přímo pohání dvojice elektrických motorů MVVS E100 jako u “áčkové” verze. Proudový motor je ale nahrazen malým spalovacím motorem, který přes malý generátor dobíjí trakční akumulátory.

CANTAS E rovněž disponuje schopností VTOL - po dosažení potřebné výšky přechází do horizontálního letu.

Rozpětí dronu je 5 m a délka 2,4 m. Maximální startovací hmotnost je 65 kg a letoun v příďovém kontejneru pojme náklad o hmotnosti 10 kg.

Letoun vyvine cestovní rychlost 160 km/h, doletí do výšky 3000 m a zůstane ve vzduchu až 18 h. Systémy a možnosti řízení dronu odpovídají “S” verzi.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

České Gripeny "útočily" na námořní lodě

Začátek druhého týdne působení českého „Air Policingu“ na Islandu přinesl po několika letech našim ...

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního moře letadlovou loď Admirál Kuzněcov a sedm ...

Protivzdušná obrana České republiky - čtyři kandidáti

O modernizaci české protivzdušné obrany (PVO) má zájem pět firem - Lockheed Martin, MBDA, Kongsberg, ...

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ministerstvo obrany buduje lehké a vysoce mobilní brigády ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • svab98
    21:19 06.10.2018

    Na youtube se vyskytla dvě videa:
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...

    Můžete se na ně podívat.

  • Rase
    10:29 02.06.2017

    U Cantase to bylo na IDEXu hodně zajímavé. Pro AČR ještě dlouho nebudou, jelikož mají problémy s legislativou (s provozem takto velkého dronu se nejspíš nepočítalo a tak nejsou zákony). Tohle je ale problém Evropy obecně, létat by tak zatím mohly jen na misích mimo Evropu. Podobné to asi bude i u Tarosu. V případě války by se sice na předpisy kašlalo, ale teď se musí striktně dodržovat. Cantas se už podařilo prodat do jedné země. Do které radši neřeknu, nebo mě opravdu zabijou. Na veletrhu jsem to ale, ke slečnině překvapení trefil :D Prezentován byl i v Peru, Indonésii, SAE. Američané by chtěli holý drak bez elektroniky, což se moc nelíbí zase CSG, která chce prodat kompletní balíček. Jedná se ale s nějakým prostředníkem. Prakticky veškerá elektronika a díly jsou od českých firem, jen pár věcí je koupené venku (stále ale v EU), což mě dost překvapilo (software je myslím z Pardubic). Celkově, všude kam Cantas přišel, tam vzbudil minimálně zájem, což je skvělý úspěch pro CSG. Brzy by měl být vyrobený i CANTAS S s proudovým pohonem z Bíteše.

  • cejkis
    17:30 26.11.2016

    Pro dozorování hranic či vymezeného uzemí použitelné. Pro reálné bojové mise díky omezení 100km nepoužitelné.

  • juhelak
    08:58 18.11.2016

    Takovéhle věci jsou v armádě určitě potřeba. I kdyby to bylo jen nějaké vývojové stadium..nalétat s tím co nejvíce, aby to operátoři dostali do ruky, případně mohli svoje poznatky přidat k vývoji dalších verzi. V tomhle Strnadovi fandím. Nevadí mi pokud bude armáda nakupovat výhradně od něj pokud jeho výrobky budou minimalne stejne kvalitni jako ma konkurence..výhodou je pak servis případně to že specifikace danného stroje nemusí být každému známá.

  • Deutschmann
    08:33 18.11.2016

    Tady jsou nějaké fotečky.
    http://www.krill-design.com/cz...

  • PPaulus
    09:17 17.11.2016

    Stačil mi google, abych asi našel zdroj. Koukněte sem:
    http://www.krill-design.com/... Takže žádný Izrael, ale Kunovice. Vypadá to jako kompletně český projekt. Tleskám!

  • Tom90
    19:00 16.11.2016

    niko: Kde vidite tu slozitou kombinaci dvou pohonu? Prace proudoveho motoru a elektromotoru budou na sobe pravdepodobne zcela nezavisle behem vertikalniho startu a v pripade hybridniho pohonu se nejedna o zasadne slozitou konstrukci, ktera by byla na hranici technickych moznosti.

    Co se tyce nevhodnosti proudoveho motoru...v prvni verzi startuje z katapultu a pristava na padaku, tudiz nasati necistot do kompresoru je minimalizovano (i umistenim vstupu vzduchu na horni strane, nehlede na fakt, ze ten motor nema zase takovy vykon, aby nasal vse okolo). To stejne v pripade vertikalniho startu a pristani. Podle meho nazoru ten proudovy motor ma vetsi mnozstvi vyhod nez nevyhod.

    A nosnost 10kg je myslim na zakladni vybaveni zcela dostatecna....miniaturizace pokracuje a v pripade sebevrazedne verze par kilo trhaviny bohate staci. Ten letoun nema ocividne tendenci soutezit s drony ala Reaper apod.

  • Rase
    16:11 16.11.2016

    tomas.kotnour:
    Pak to klidně může být univerzitní projekt pod hlavičkou CSG. Přeci jen obdobně vznikl třeba Albík nebo různé cool návrhy automobilů. Přeci jen dneska není problém si 3D návrh dronu vytisknout na tiskárně, poslat do tunelu a vybrat nejlepší tvar. Ten pak dál rozpracovat. Samozřejmě zjednodušuju, ale stejně. Konstrukce dronu není tak náročná, oproti letounům s osádkou, nebo pokud by dron měl být stealth. Tedy pokud v tom má prsty univerzita, tak by to bylo skvělé.

  • tomas.kotnour
    15:14 16.11.2016

    Tatra i Retia mají podepsanou spolupráci s Univerzitou obrany

  • Rase
    14:57 16.11.2016

    JiriR:
    Osobně si myslím, že spolupracují s Izraelci, vazby by tam byly (Retia atd.). Docela i samotná konstrukce. Ještě mě napadli němci nebo francouzi, ale vsadil bych si na Izraelce.
    ps. na čistě českou konstrukci to rozhodně nevypadá, ta by byla "typicky škaredá" :), byť asi funkční.

  • JiriR
    13:41 16.11.2016

    Velké překvapení. Zajímalo by mně, s kým CSG spolupracuje: nějaká univerzita, firma. Pokud vím, není v holdingu žádná firma, která by se tímto přímo zabývala. Prosím redakci o info, pokud jej má.

  • Pepa
    11:31 16.11.2016

    niko:

    Ono jde také o to, najít odbyt pro motorky, které bral Rus a po sankcích nesmí....

  • niko
    10:24 16.11.2016

    Zlozita kombinacia dvoch pohonov. K tomu do polnych podmienok neprakticky prudovy pohon. Do toho nizka nosnost 10kg. Hmm. Asi je to len vyvojovy medziprodukt, tak nebudem sudit, no myslim ze finalny dron asi bude vyzerat inak ak chce uspiet.

  • Jirka_Zlín
    00:29 16.11.2016

    Alstratt:
    Díky za upřesnění :)

  • Alstratt
    00:19 16.11.2016

    Jirka: letadlovka INS Vikramaditya - Indian Navy

  • Jirka_Zlín
    23:25 15.11.2016

    Dobrý večer, zdá se mi to správně, že napozadí snímku s oranžovým dronem pluje Admirál Kuzněcov? Nečekaná kombinace...

    http://www.armadninoviny.cz/ru...

  • Rase
    19:45 15.11.2016

    Je vidět, že u CSG cítí potenciál na trhu, a to ne jen českém. Přeci jen i v našich končinách se dlouho mluvilo o tom, že by měl v rámci V4, nebo jinak, vzniknout pořádný dron. Tak tady je a zdá se že ho zvládneme vytvořit i bez zbytku V4. Původně jsem si myslel (jen podle fotky z výstavy) že se, v případě dronu CANTAS, jedná o nějakou tuzemskou verzi izraelského kamikadze dronu Harop. Tohle je ale mnohem lepší. Palec nahoru. Hlavně za VTOL a proudový pohon.

  • Pepa
    18:26 15.11.2016

    Tohle vypadá snad ještě zajímavěji:

    http://zoom.iprima.cz/novinky/...

  • lemkin
    17:14 15.11.2016

    Jen tak dál pane Strnade, dobrá práce :) SOJKA je už hodně stara a to by v tom byl čert aby modelářská velmoc jako je ČR si nepostavila vlastní letadélko.

    Jinak mi trochu uniká smysl té prostřední verze.

  • stirling
    16:20 15.11.2016

    Tak to je super, pokud to opravdu bude použitelné tak konečně první dron z ČR co vypadá na slušný stroj i když zatím jen jako pozorovací, ale pokud to bude opravdu dobré další verze určitě na sebe nenechají dlouho čekat. Hlavně nepřepálit cenu.

  • RiMr71
    16:08 15.11.2016

    "CANTAS A je schopný kolmého startu a přistání. "

    ...ehm... je, nebo je zamýšleno? Páč přání je často otcem myšlénky... :)