Český průmysl a elektrický tank T-72

Český průmysl a elektrický tank T-72
T-72 české armády / Dr. Killer, CC BY-SA 3.0 (Zvětšit)

Nejvyspělejší země světa studují možnost vývoje a zavedení čistě elektrických obrněných bojových vozidel, včetně tanků. Dokáže elektrická obrněná vozidla vyvinout také český průmysl? A vyplatí se například elektrifikace T-72?

Český průmysl a elektrický tank

O vývoji elektrických bojových vozidel se mluví již nějakou dobu. V roce 2017 Donald Sando, civilní zástupce velitele amerického centra pro výcvik a vedení manévrového boje MCoE (Maneuver Center of Excellence) uvedl, že některé americké bojové brigády budou do deseti let (2027) zcela elektrifikovány

O elektrifikaci armádních vozidel se také mluví v Austrálii nebo ve Velké Británii, která hodlá postavit prototyp elektrického bojového vozidla do tří let. Cílem je jednoduše snížit závislost armád na fosilních palivech, ať už z praktických nebo politických důvodů.  

Například současná americká obrněná divize při přesunu spotřebovává až 500 000 galonů paliva, tj. 1,9 milionu litrů paliva denně, což je mimo jiné dvakrát více než spotřebovala celá armáda generála Pattona v Evropě. 

Například během operace Pouštní bouře v roce 1991 se ukázalo, že tank Abrams spotřebuje všechno své palivo během jediné hodiny intenzivního manévrovacího boje (časté a rychlé akcelerace). 

Elektrická a hybridní vozidla nabízejí především snížení závislosti na „tekutém“ zdroji elektrické energie. Výhodou elektrických vozidel je také jednoduchost konstrukce, výrazné snížení spotřeby maziv, jednodušší údržba, nižší akustická a tepelná stopa a možnost získávat energii pro provoz různých, včetně lokálních zdrojů.

Zásadní problémy jsou dva. Prvním jsou nedostatečně výkonné baterie a druhým, že armády mají velmi propracovanou a komplexní organizaci a infrastrukturu starající se o zásobování vozidel „tekutým“ palivem. 

Problémem tedy není vyrobit „elektrický tank“, ale především vytvořit novou organizační a technologickou provozní infrastrukturu, která zajistí neustálý dostatek a distribuci elektrické energie, a to i ve válečném stavu. Armáda by měla ideálně skladovat elektrickou energii pro několik měsíců bojů, ale to není vůbec jednoduché (viz dále)

Lze tedy v současné době skutečně vyvinout a zavést plnohodnotná elektrická obrněná vozidla? Jak si na tom vlastně stojí Česká republika a český průmysl? Máme potřebné technologie a schopnosti vyvinout elektrická obrněná vozidla?

Český průmysl určitě dokáže dodat dva základní komponenty elektrických vozidel ‒ elektromotory a baterie. Výhodou elektromotorů je fakt, že poskytují maximální kroutící moment od nulových otáček, takže je lze teoreticky napojit na hnací kola pásů (např. jeden motor pro každý ze dvou pásů). Případně lze použít velmi jednoduchou převodovku nebo převod.

Od konce letošního roku česká továrna na baterie HE3DA v Horních Suché spouští svůj zkušební provoz. Baterie HE3DA jsou určeny zejména pro velké úložiště elektrické energie. Zásadní výhodou je, že technologie HE3DA umožňují vytvářet velmi velké li-ion články. Podrobně jsme o výhodách HE3DA psali v článku HE3DA: České baterie pro NASA a příslib revoluce v obrněné technice. V současné době je HE3DA asi nejpokročilejší dostupná li-ion technologie využitelná pro elektrifikaci obrněných vozidel (bezpečnost × provozní vlastnosti × kapacita ×​ cena × dostupnost).

Za pozornost stojí, že José Morey, jeden z porotců soutěže NASA iTech: Initiative to Find Innovative Ideas, kde firma HE3DA představila svůj produkt, navštívil sídlo HE3DA v Praze. Na svém twitterovém účtu Morey napsal:„Budoucnost spolehlivých udržitelných sítí pro #PuertoRico a jinde začíná v #Praze @HE3DA.“ 

V každém případě HE3DA na svých stránkách uvádí, že „dosažitelnou vizí“ jsou robustní baterie o kapacitě 1 kWh / 1 litr / 1 kg. Berme to tedy jako základní hodnotu při posouzení toho, zda současná úroveň vědy a techniky umožňuje vytvářet plně elektrická obrněná bojová vozidla. Nebudeme přitom nyní posuzovat, kolik nabíjecích cyklů a jaké provozní zatížení taková baterie zvládne.


Využitelný prostor pro baterie v T-72 je zhruba 2m3 / archív autora

Výpočet

K posouzení toho, zda nám stačí současné technologické možnosti li-ion baterií, tedy zejména HE3DA, musíme porovnat mechanické energetické kapacity motorové nafty a elektrické baterie.

Energetická kapacita motorové nafty

  • Hustota motorové nafty: 0,84 kg/l;
  • Výhřevnost motorové nafty: 42,61 MJ/kg;
  • Výhřevnost > tepelná energie paliva ;
  • Měrná tepelná energie motorové nafty: 42,61* 0,84 [(MJ/kg) * (kg/l)] = 35,79 MJ/l;
  • Ze 100 % přivedené energie v motorové naftě se na kinetickou energii – mechanickou práci pro pohon tanku přemění pouze 35 % tepelné energie;
  • Měrná mechanická energie motorové nafty: 0,35 *35,79 MJ/l = 12,5 MJ/l;
  • Převod mechanické energie [J] na elektrickou energii [Wh] > 1 kWh  = 3,6 MJ;
  • Měrná mechanická energie motorové nafty: 12,5 / 3,6 [(MJ/l) / (MJ/kWh)] ≈ 3,50 kWh/l.

Energetická kapacita baterie

  • Předpokládá se elektrická baterie tvořená li-ion články HE3DA s elektrickou kapacitou 1 kWh/l;
  • Účinnost elektrického pohonu pro elektrické ztráty v přenosu elektrického proudu a regulaci pohonu a pro mechanické ztráty lze předpokládat 90%;
  • Měrná mechanická energie baterie: 0,90 * 1 kWh/l ≈ 0,90 kWh/l.


Doplňování paliva bojovým vozidlům M2 Bradley za pochodu

Závěr

Objemově je měrná energie motorové nafty prakticky čtyřnásobně větší než měrná mechanická energie baterie, 3,50/0,90 ≈ 3,90. Jako příklad:  z palivové nádrže o objemu 1000 l dostaneme 4× více mechanické energie na pohon vozidla (tanku), než ze sestavy li-ion baterií, která zaujme stejný objem 1000 l. V obou způsobech pohonu bude jízdní odpor vozidla prakticky stejný, takže vozidlo s elektrickým pohonem li-ion bateriemi o stejném objemu baterií jako je objem palivové nádrže, bude mít jen čtvrtinový jízdní dojezd než vozidlo s pohonem spalovacím motorem.

Elektrický pohon tanku T-72

Nyní se dostáváme k praktické aplikaci, která je v silách českého průmyslu, nahradit u tanku T-72 pohon spalovacím (vznětovým) motorem elektrickým pohonem, jehož zdrojem jsou li-ion baterie.

Jediné možné místo k uložení baterií je motorový prostor tanku, z něhož by se odstranil powerpack (vznětový motor s převodovkou). Objem prostoru pro zabudování baterií v motorovém prostoru lze odhadnout na dva metry krychlové, tedy 2000 litrů. Disponibilní mechanická energie baterií k pohonu T-72 je tedy 2000 [l] * 0,90 [kWh/l] = 1800 kWh (1,8 MWh).

Porovnání elektrického pohonu s pohonem spalovacím motorem tanku T-72

Disponibilní mechanická energie při pohonu tanku T-72 spalovacím (vznětovým) motorem při měrné mechanická energii motorové nafty 3,50 kWh/l činí:

Nádrže

Objem nádrží [l]

Zásoba mechanické energie [kWh]

Vestavěné

1200

4200

Vestavěné a přídavné

1590

5565

 

 


Mobilní těžké cisternové vozidlo na podvozku Tatra 8×8 pojme 18 000 litrů paliva, tedy 64 750 kWh (64,75 MWh) mechanické energie. / TATRA TRUCKS

Dosažitelné jízdní dosahy na různých druzích vozovky s pohonem tanku T-72 spalovacím motorem a hypotetickým elektrickým pohonem udává tabulka:

Druh vozovky

Spotřeba [l/100 km] až

Jízdní dosah [km] více než

   

M

El.

   

Nádrže

   

vestavěné

vestavěné + přídavné

Silnice

350

350 

450

150

Polní cesta

400

300 

400

130

Terén

800

150

200

65

 

M: jízdní dosah při vznětovém motoru
El.: jízdní dosah při elektrickém pohonu

Z tabulky vyplývá, že jízdní dosah tanku T-72 s elektrickým pohonem s bateriemi by se snížil zhruba na polovinu ve srovnání s pohonem se spalovacím motorem s pohonnými hmotami ve vestavěných nádrží, na třetinu s pohonnými hmotami ve vestavěných a přídavných nádržích.

Elektrický tank? Zatím ne

Použití elektrického pohonu zvýší hbitost pohybu tanku v důsledku vyššího záběrového momentu. Na druhé straně elektrický tank poveze mnohem menší zásobu energie určenou ke svému pohybu, což nezanedbatelně sníží jízdní dosah, a to zase povede k poklesu manévrovosti tanku jak na bojišti, tak při pochodu.

V dnešní době je nutné případné elektrické tanky denně dobíjet, což si zase vyžádá nejméně jednu elektrocentrálu k četě tanků. Při intenzivní bojové činnosti elektrocentrály by nemusely být schopné plynule dobíjet baterie tanků.

Pokud bychom vložili elektrocentrály se spalovacím motorem do energetického systému armády, celková spotřeba pohonných hmot paradoxně vzroste o 10 %. To by zvýšilo nároky na logistickou kapacitu zásobování pohonných hmot. Tyto závěry jsou obecně platné pro jakýkoliv typ tanků.

Tedy o čistě elektrických tancích lze uvažovat až v té době, kdy kapacita baterie dosáhne minimálně hodnot 4 kWh uložené elektrické energie na jeden litr objemu.

Dalším problémem ale je, jak zajistit výrobu a dodávky elektrické energie, především ve stavu, kdy budou vyřazeny hlavní rozvodné trasy elektrické energie a také hlavní zdroje elektrické energie.

Pro představu:

Obrněná divize americké armády potřebuje ke svému pohybu denně 1,9 milionu litrů paliva, což znamená 6 650 000 kWh mechanické energie. Při současných technologických možnostech 1 kWh / 1 litr / 1 kg stejnou energii vložíme do bateriového úložiště o objemu 6650 m3, které váží 6650 tun.

Zdroj: Popular Mechanics

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

PT-16: Polská modernizace tanků T-72

Polská zbrojní skupina PGZ na výstavě MSPO 2016 představila hloubkově modernizovaný tank T-72. PGZ ...

PT-17: Polsko-ukrajinská modernizace tanku T-72

Na vojenské výstavě MSPO 2017 polská firma Bumar (člen PGZ) představila hloubkově modernizovaný tank ...

Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou ...

T-72 Scarab – česká modernizace osvědčeného bojového tanku

Původně sovětský tank T-72 je jedním z nejrozšířenějších typů tankové techniky ...

HE3DA: České baterie pro NASA a příslib revoluce v obrněné technice

Česká společnost HE3DA, resp. americká odnož HE3DA USA, se dostala se svou 3D baterií do finále ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • lp13
    20:27 28.11.2019

    Hezký večer,
    padlo tu několik ´úvah ohledně daní u elektromobilů. Spousta názorů je, že pokud budu nabíjet doma, žádné daně nebudou.
    Celkem elegantní řešení jsem již zahlédl na jiné diskuzi a to je namontováním "chráněných" elektroměrů do každého auta, finančák si pak "odečte" vaši spotřebu a napařím vám daně :-)

    • technik
      07:52 29.11.2019

      To těžko. To by se finančák musel domluvit s výrobcem vozidel o montáži certifikovaných měřicích zařízení. Nedokážu si představit jak by to technicky prováděli, díky konstrukcím baterií by měřák musel být hned na vstupu k baterii. I tak by musel umět komunikovat s externí nabíječku aby rozeznal kdy bylo nabíjení z veřejné stanice,tj zaplaceno a zdaněno a nebo z domácí fve. To nemluvím o technickým způsobu odečtu, evidenci a tak dále.

      • GlobeElement
        11:18 29.11.2019

        Stačí měřit ujeté kilometry.

    • Jirosi
      08:27 29.11.2019

      Praktické odzkoušené řešení je mýto, ať formou známky nebo palubní jednotky. Ale určitě bude pro všechny.

  • ARES
    15:45 27.11.2019

    To: Jirosi, HonzaH, GlobeElement

    Celková spotřeba standardních pohonných hmot v ČR za rok 2018 dosáhla objemu 8.003 mld. litrů a je tvořena v rozhodující míře spotřebou nafty (73,4 %) a jen z 26,6 % spotřebou automobilových benzinů.

    Z tohoto objemu PH se vynaložila na pohyb vozidel mechanická práce (energie) v hodnotě 27 TWh [(5,9 * 3,5).10^12 + (2,1 * 3,1).10^12 = 27,16.10^12]. Při účinnosti 55% přenosové soustavy k nabití akumulátorových baterií je třeba v elektrárnách vyrobit ≈ 50 TWh elektrické energie.

    Výroba elektřiny ČR v roce 2018 činila 88,0 TWh.

    Aby výroba elektřiny mohla pokrýt spotřebu elektrické energie potřebné k pohonu vozidel při 100% elektromobilitě, bylo by potřeba zvýšit výrobní potenciál elektráren ČR z 88 TWh na 138 TWh, tj. o 57% [(88 + 50)/88) = 1,57].

    Hypoteticky můžeme usoudit, že úplnou elektromobilitou by se nemuselo vyrobit 8 miliard l PH, takže by se ušetřilo na výrobě PH elektrické energie cca 12 TWh (8.10^9*1,5.10^3). Potom by stačilo zvýšit výrobní potenciál elektráren ČR z 88 TWh na 126 TWh, tj. jen o 43% [(126/88) = 1,43].

    K dosažení úplné elektromobility by bylo třeba zvýšit výkon elektráren ČR o 50%, tj. o polovinu jejich současného potenciálu.

    Poznámka:
    VW udává spotřebu el. energie u e-GOLF při kombinovaném provozu 13,2 (s 16" koly) až 14,1 (se 17" koly) kWh/100 km, maximální dojezdová vzdálenost je při kombinovaném provozu 231 km.
    Elektromobil ID.3 s maximální rychlostí omezenou na 160 km/h má při kombinovaném provozu s bateriemi s kapacitou 45 kWh nabízet dojezd kolem 330 km, v provedení s 58 kWh má ujet kolem 420 km a verze s nejvyšší kapacitou baterií 77 kWh má mít dojezd kolem 550 km.
    Uvedené dojezdové vzdálenosti jsou dojezdové vzdálenosti při absolvování cyklů podle celosvětově harmonizovaného standardu WLTP na testovací stanici. Skutečná dojezdová vzdálenost je v praxi odlišná. Při běžném způsobu jízdy dojezdová vzdálenost závisí na jízdním stylu, rychlosti jízdy, volbě pneumatik, použití komfortních a přídavných spotřebičů, vnější teplotě, počtu spolujezdců a zavazadel, volbě jízdního profilu (Normal, ECO, ECO+) a výškovém profilu trasy jízdy.

    • HonzaH
      17:02 27.11.2019

      Ano, tohle je přesně to, jak to vychází. Bohužel, bez jaderných a tepelných elektráren to asi do budoucna nepůjde, jenže ty taky nejsou eko. Vcelku by mne zajímalo, jak velká by byla investice, kdybychom chtěli přejít na obnovitelné zdroje, zajistili ukládání energie a pak jezdili už skutečně ekologickými elektromobily. Mám takový dojem, že tak velké číslo většina z nás ani nezná. Škoda, představa je to lákavá...

      • Jirosi
        18:04 27.11.2019

        Základní zatížení jinak než klasikou(jádro, plyn, uhlí) vyřešit nepůjde. Přece jen přenos do úložiště jen jedna velká sada ztrát. Přitom kapacita na dny, týdny, měsíce je :DD
        Němci už jsou schopni produkovat elektřinu za 20 euro za MWh. Viz. už poslaný
        https://www.youtube.com/watch?...

        Jak uvádí řečník v Čechách to slyšet nechceme.

    • Jirosi
      17:43 27.11.2019

      Honzah: Sem poslal odkaz na Bc. práci tam je to lépe zpracované ty výpočty těch základních hodnot. Viz. tabulka 7., 8.. Za ten odkaz už jsem mu jedno děkoval.

      "23 771 GWh vs 5 773 GWh"

      Po započtení ztrát z výroby mu tam vychází odběr ze sítě "10 500 GWh"
      Přitom na výrobu benzinu dáváme 3 TWh.

      https://dk.upce.cz/bitstream/h...

      Z nákladní dopravou je to složitější, tam si nedovoluji spekulovat. Kamiony ještě nejsou běžně dostupné. K OS máme čísla.

    • cejkis
      22:37 27.11.2019

      Přepočet spotřebovaných paliv na elektrickou energii a počet elektráren vyšel nedávno v časopise stavbnictví. V podstatě je to v uvedeném duchu, přesná čísla si nepamatuji.

      Nahradit veškerou dopravu elektromobilou je ekonomický nesmysl.

      Elektromobilita dává smysl pro města pro snížení koncentrací na jednom místě. Obnovitelné neregulovatelné zdroje dávají smysl pro výrobu vodíku. V podstatě ukládání energie jakoukoliv formou je nutnou podmínkou pro OZE. Jinak je to konec stabilní soustavy.

      Vzpomínám na jednu přednášku od lidí z ČEPSu. Kdyby jste věděli, jak blízko jsme již byli blackoutu způsobeném OZE v Německu, raději ani nemyslet.

      • Jirosi
        06:58 28.11.2019

        Vodík je jeden z nejhorších způsobů uložení energie.

        My to víme, proto se postavil oddělovač na hranici. Jinak tam nebyl.

        • HonzaH
          07:08 28.11.2019

          Docela zajímavou alternativou, kam ukládat energii z OZE a využít ji pro mobilitu by mohlo být e-palivo. Ale těžko říct, zatím je tahle technologie na začátku.

          https://cs.wikipedia.org/wiki/...
          https://www.novinky.cz/auto/cl...

          • Jirosi
            11:56 28.11.2019

            Ano, výroba uhlovodíků při elektřině "zadarmo" je podstatně reálnější než vodíková ekonomika.

        • Bystroushaak
          12:09 28.11.2019

          Co se uložení a transportu energie týče, tak vodík není špatný, ale samotný proces ukládání je problematický. Většina lidí si neuvědomuje, že aby to bylo možné udělat prostorově efektivně, tak je nutné vodík zkapalňovat a to je brutálně neefektivní proces.

          Velmi pěkne je to popsáno tady: https://www.elonx.cz/jsou-vodi...

  • GlobeElement
    14:21 27.11.2019

    OT k OT.

    Od tanku jsme se dostali daleko, jen jsem chtěl pochválit to mizivé množství mínusů. Je vidět, že se umíme pohádat i slušně.

    Ale zpět k elektrifikaci vojenské techniky. Jedním z důležitých rysů čehokoliv vojenského je co největší nezávislost. Voják musí přežít sám, když na to přijde, jednotka musí být schopna působit dny či týdny bez přísunu zásob, když je potřeba. To v tuto chvíli elektrická vozidla diskvalifikuje, protože uschovat a převážet dostatečné množství energie ve formě baterií je pro vojenskou jednotku neřešitelný problém.

    • HonzaH
      17:03 27.11.2019

      To proto, že se nehádáme, ale diskutujeme :-)

      • GlobeElement
        08:00 28.11.2019

        Španělsky "discutir" znamená "hádat se" :)

    • Jirosi
      18:47 27.11.2019

      GE: Daleko ne, armáda musí být schopná fungovat na paliva dostupná v místě určení.
      Pokud občasné přejdou na elektro, vodíková, nebo oslíky :D. Armáda musí být schopna z těmito surovinami zajistit provoz.

  • Storm
    09:02 27.11.2019

    Jirosi pise:
    Ve skutečnosti nejsou velkým odběratelem elektro auta, ale rafinérie. Jinak by jste si musel do auta lít ropu.
    A jeste toto:
    Tak i vám, jeden z největších spotřebitelů elektřiny v CR je rafinérie vyrábějící z ropy naftu, benzín. Takže tam mají výfuk i auta se spalovacím motorem.
    Baterie je sice neekologická, ale auto se spalovacím motorem ji překoná během jízdy velice rychle ve pouštěných emisích.
    A pak ještě toto:
    Tohle je jen rozšířená informace. Nic víc, a to se bavíme jen o přímo vypouštěných emisích spalovacích motorů. Emise při produkci nafty/benzínu ignorujeme.

    Reakce...
    A tak proč nezapočítáš do té své ekorovnice taky to, že se v té tvé neekologické rafinérii pravděpodobně vyrábějí paliva, nebo těžbou a zpracováním uhlí ( k tomu ještě přidám těžbou plundrovanou krajinu třeba ), i pro neekologické elektrárný, které nabíjejí ty tvé ekologičtější ekoelektroauta... Nebo snad myslíš že se budou nabíjet z přírodních ekozdrojů? Kladu si otázku, kdy budou ekomajitelé ekoelektroaut nabíjet ty své ekomazliky? Pravděpodobně v noci... To asi slunce nesvítí, možná ani moc nefouká, zato elektrárny na fosilní paliva najedou frčí naplno i přes noc i když kdysi nemusely, protože bude potřeba vyrábět pro ně samotné palivo aby se mohla dobíjet ta ekoblbost zvanou elektromobil... Jaderné elektrárny po Fukušimě na západ přestaly být trochu nějak in... To nemluvím o tom, že drazí přátelé nám s tou ekoblbostí pravděpodobně končí naše dovolené třeba u moře... Protože lítat letadly se budem kvůli uhlíkové stopě stydět, nebo nám je nějaký inteligentní ekopolitik, poučený drzou ukřičenou ekoholčičkou, co o životě ještě mnoho neví, zdaní tak, že na to prostě nebudeme mít... Třeba cesta do chorvatska by se protáhla i na několik dní, protože bude ty tvé ekoelektromobily za každým bukem třeba dobíjet... Nemluvím o tom, že když takovy ekoelektromobil blafne, tak tak je to takový průser, že si to málokdo dovede představit...
    Nikdo mě nepřesvědší, že ekoelektromobilista neni pokrytec...

    • technik
      09:56 27.11.2019

      Ty to absolutně nechápeš. Obnovitelne zdroje nemají nahradit tradiční zdroje zejména dle mého nejlepší zdroj a tím je JE ale pouze doplnit. Je logické že kdo má vlastní střechu využije plochu na instalaci panelu konec tečka žádný vymýšlení blbosti jako v Německu. Pokud ti FVE pokryje cca 40 % procent spotřeby domácností máš dostatek energie dobíjet EV z jádra. Zatím žádná technologie není prostě čistčí než toto. Nikdo ti netvrdí že budeš nabíjet EV pouze z FVE to nelze s dnešními technologiemi.

      • cejkis
        22:38 27.11.2019

        Když budete chtít hasit požár domu s FVE panely na střeše, kde to vypnete ?

        • technik
          06:53 28.11.2019

          Od tohoto roku platí v USA a Německu nová norma která řeší vypínání přímo panelu pomocí " optimizeru" to je.krabicka která se namontuje na jednotlivé panely, dle kvality stojí od 500 Kč až do 2000 Kč. Do 600V nemají hasiči problém hasit vodou v případě solárních panelů se totiž jedná o " měkký proud" . Jinak svoji FVe vypnu na dálku pomocí SMS nebo použitím emergency stop. Po vypnutí FVe mám na DC straně max 11 voltů takže asi tak.

        • Jirosi
          07:00 28.11.2019

          FVE se nemusí vypínat, postříká se pěnou a je konec výroby.

        • GlobeElement
          11:34 28.11.2019

          Tohle problém není. Ve skutečnosti se dá hasit i přístroj pod napětím - ona to ta voda zkratuje dřív, než by to někomu mohlo ublížit.

    • Jirosi
      11:06 27.11.2019

      Jenže já s tím nemám problém. Ale výsledkem bude jen to, že stoupnou emise vyprodukované emise spalovacími motory více, než ty od elektro aut. Je to dané poměrem potřebné energie(3+:1).

      Na otázku sem odpověděl dole. Čistě hodně zjednodušeným výpočtem je to asi 260 GWh, pokud chcete započítat ztráty dostanete se na 1/4 nákladů na výrobu benzin/nafta.

      O tom nemluví jen lidé jako vy. Stejně jako nemluvíte o tom co děláte když vám začne hořet auto ze spalovacím motorem.
      Elektro mobilista je vždy pokrytec a vyčuránek. Ale to nic nemění na pokrytectví spalovacích motorů :)
      Ano, to že nebudete muset jet na dovolenou autem, ale budete mít na letadlo je nejhorší hrozba elektromobility :DDD

      • PetrTechnik
        11:35 27.11.2019

        Co to blábolíš o vyčůranosti? Zrovna tak byl pokrytec ten co koupil od J.Watta parní stroj nebo od Nicolase Otto spalovací motor, aby je používal?
        Když si koupím nebo pronajmu v půjčovně elektromobil, tak je to proto ,že vím jaké jsou jeho možnosti (výhody a nevýhody) a ne ,že pojedu do Chorvatska na dovolenou za levno. Tím prostě poskytuji výrobcům peníze na to ,aby se tenhle obor vyvíjel a dovolím si tvrdit,že pohon aut elektromotorem je jejich jediná budoucnost, ať už bude zdroj energie jakýkoliv. Spalovací motor dosáhl svého maxima fyzikálních možností/složitosti/spolehlivosti, spíš už je možná za svým zenitem.
        Já mám akorát problém s tím, že se k elektromobilitě upnuli idioti všech možných druhů.

      • Storm
        11:45 27.11.2019

        Žij si ve svém vlhkem elektro ekosnu když chceš... Mi ho nenuť...
        Čím víc elektroaut, tim více elektráren, tím více paliva pro ně, tím více rafinérií, tím více dolů které budou ty elektrárny živit palivem... ať už je jakékoli... Nic se nevyřeší, jen posune na jiné místo... Prostě elektromobilista si myslí že jezdí ekologicky, ale ve skutečnosti ač neznečištůje okolí své miliónové vily, výfukovými plyny, tak znečišťuje okolí prunéřova na druhé straně republiky... To je to pokrytectví... Nepřiznat že znečišťuju ovzduší... Já pokrytec nejsem... Jezdím maloobsahovým benzínem, co za svou životnost bude asi menší emise co2 než ty, za tvou životnost, tím myslím tvá osoba konkrétně... Když mi začne hořet auto uhasí ho a bude uhašené, když bude hořet baterie elektomobilu a uhasí mi ji, za chvíli ji musí uhasit znova pak znova a znova a znova... Dokud to auto na tři dny neskončí v kontejneru s vodou... A ta voda se bude muset dekontaminovat a ekologicky zlikvidovat... To nemluvím o nebezpečí úrazu el proudem pro hasiče a záchranáře při záchranných pracech... A co když jeden elektromobil začne hořet v podzemní garáži kancelářské budovy na nabíjecí stanici... Od něho chytne druhý co se nabíjí hned vedle... A máš prakticky neřešitelné ložisko požáru v baráku plném lidí, které sprinklerama neuhasíš... Pak riziko poleptání všech zůčastněných, né jen u požáru, ale i při autonehodě... Jooo ekoelektromobilista si řekne, ta baterie je monoblok... s dostatečnýma kolizníma prostorama okolo... Houby... Garantuju ti že třeba vlak z ní při připadné kolizi nadělá cucky...
        A nakonec to, že budeme mít na to letět někam letadlem není vůbec jisté, se vztůstajícím počtem ekopošuků, co raději poplují přes oceán karbonovou plachetnicí, kteří by své postoje chtěli nejlíp diktovat ostatním... Může se taky stát, že to nějak zregulujou nebo zdaní a obyčejný člověk na to mít nebude... A elektro verpánkem, se kerým nedojedeš pořádně ani z Prahy do Ostravy se opravdu nikam nepodíváš...

        • PetrTechnik
          12:05 27.11.2019

          Co to zase Storme žvaníš ? Já ti nic nenutím.

          • Storm
            12:11 27.11.2019

            Neciť se tak dotčený Péťo... Reagoval jsem logicky na JIROSE... I graficky to tak vypadá... Tak promiň pokud sis to vztahnul na sebe... Už to neudělám...

        • technik
          15:46 27.11.2019

          až se vymyslí nový typ baterie, budeš asi hodně smutný, a věř že to nebude dlouho trvat.
          A tvoje vozidlo neznečisťuje ? Započítal si do emisí vyprodukovaných tvým vozidlem také ekologickou likvidaci starého oleje, filtrů? Započítal si jejich výrobu? Po 250 tisících km, to máš bratru krásných 250 litrů kentusáckýho oleje a 25 olejových, 25 vzduchových filtrů. Dále 2 x sada rozvodů tj 2x rozvodový řemen, 4 krát kladka, 2x napínací kladka, 2 x vodní pumpa, tohle se vyrobí a poté zlikviduje bez emisí??? Chceš se pustit do porovnávání životnosti bezkartáčových elektromorů a s klasickým vznětovým nebo zážehovým motorem? Jejich výrobní náklady?
          jediný na co u elektromobilů můžeš plivat je baterie, je to slabost ale dlouho nebude.
          K požárům, viděl si někdy hořet autobus? Shoří stejně na sračku jako elektromobil. Tvůj výše popsaný případ podzemní garáže je idiocie, v tom případě není žádný rozdíl mezi hořícím elektromobilem a benzínovým autem, obě hoří s vysokou razancí a díky velmi blízko stojícím vozům se požár šíří velmi rychle, je často podporován komínovým efektem a díky výšce stropu není umožněn příjezd do podzemní garáže hasící technice, takže norma řeší to, že podzemní garáže jsou požárně odizolovány od samotných objektů a díky protipožárním chodbám, dveřím se požár z podzemní garáže nerozšíří do stavby, takže v tomhle případě se pouze chladí vrchní část garáže a zbytek se nechá dohořet protože pro dým a nebezpečí výbuchu ti tam nikdo nepoleze.

          Dále pro mě osobně je horší demolice palivové nádrže plné benzínu, kdy při deformaci dochází díky tlakům na stěny k výstřiku a rozprášení paliva, tím vzniká vysoce výbušný aerosol který ti nedá šanci na únik z tvého benzínového vozidla, buď tě omráčí tlaková vlna nebo jednoduše uhoříš než se stihneš dostat z vozidla. U elektromobilu je možnost požáru nižší, stačí se podívat na crash testy například nissanu leaf kdy při bočním nárazu dochází k absolutní deformaci prostoru pro baterie. To že baterie při požáru je špatně hasitelná je jasný fakt, ale stejně jak jde do předu vývoj baterií půjde dopředu vývoj hasících látek a osobně v tom nevidím problém. Jinak na počet EV a případů vzplanutí jsou na tom líp než benzínové vozidla, takže asi tak.

          • Storm
            18:41 27.11.2019

            Až kdy a jestli vůbec se vymyslí nový druh baterie tak o elektromobilitě budu přemýšlet... Obávám se, že v té době mě bude zajímat už jedině to jestli mi pečovatelka vyměnila plenu pro dospelé, nebo mi nechala tu co jsem do ní něco snesl...
            -Nikde jsem nepsal že neznečišťuje...
            -Domnívám se, že jsou elektromobily, zvláště ty, co nemají el motory v kolech, co mají také olejové náplně...
            -A ta baterie, která dle výrobce vydrží deset let, ale horko těžko vydrží o dva roky míň, soudě podle toho jak dlohou záruku jim výrobci davají je pro tebe zanedbatelná položka? Už dnes se teď kupujou ojetiny? Kolik se bude kupovat ojetin až budou elektromobily a běžný občan si nové auto nebude moct dovolit? Kolik baterií se vymění za životnost auta v tom autě?
            -Co tu pleteš autobus? Což je krabice plná hořlavého materiálu a podle toho taky po požáru vypadá... Jenže tu platí, že autobus uhasíš a nehoří... Elektroauto skoro uhasíš a musíš ho pak koupat třidny aby ti znovu neblaflo...
            -To si teda piš že rozdíl mezi požarem elektroata a auta na fosilní palivov garáži je... Sice rozdělení budov na požární úseky je fakt, ale musí se s přiměřeným rizikem uchaňovat majetek i v podzemní garáži... Kdy to riziko u elektroaut bude mnohem ale mnohem větší a náročnějši... Krom toho že požár v baterii nelze jednoduše uhasit, tak i to co je v ní je pro zasahující ktom toho, že to je hořlavé stejně jako palivo, tak je i jinak nebezpečné...
            -Tím vysoce výbušným aerosolem myslíš třeba naftu jo? Moc se díváš na kobru 11 auta při havárkách nevybuchují ;)
            -A vývoj hasících látek... Takže krom toho že budem platit majlant za auta... Budou muset platit majlant hasiči za nějakou drahou hasící látku aby nám ten drahý špás uhasili? Protože s vodou pěnou a smáčedlem si už nebystačí...
            -Do dýmu hasiči chodí běžně, dokonce do nulové viditelnosti...

          • SYN_
            21:47 28.11.2019

            Technik: kvalitně napsané, většina argumentů co tu snesl Storm jsou bláboly částečné až místy vyložené. Děkuji za výdrž se s nimi věcně poprat...

        • Jirosi
          16:37 27.11.2019

          Kde sem psal o tom, že elektro auto nemá emise?
          Jen na rozdíl od vás neignorují emise spalovacích motorů... Ale chápu, že se vás to dotklo.
          Stejné problémy už dnes mají auta na plyn...
          Stejné riziko odpálení a požáru hrozí i u mobilu, každý ho máme denně v kapse, notebooku (tabletu, atd..), přesto nikde nevidím ty tisíce zpráv o zničených životech lidí, domu, aut, letadel, atd.
          Nebo vám to přijde, že těch zařízení co máme každý v kapse někdy i více než jeden málo na statistický vzorek?

          • SYN_
            21:51 28.11.2019

            Buďme fér, občas se o nějakém tom vzplanutí nejrůznějších baterií dočteme, obvykle sice poněkud senzacechtivě ale ty případy existují... pokud vím tak doposud bez obětí na životě či vážných zranění...

          • Jirosi
            08:30 29.11.2019

            Dočteme, ale kdybychom se každý den měli dočítat o zahoření aut na fosilní paliva, tak neděláme nic jiného. Přitom už dnes provozujeme řádově více zařízení kde ty baterie jsou.

  • Storm
    08:26 27.11.2019

    Elektrifikace bojove techniky... Tak to je damy a panove vlhky sen (eko)Teroristy...

  • trud
    23:26 26.11.2019

    Ziadna batéria s hustotou 1kWh/liter sa navyrába. Energia 1kWh na kilogram je zatiaľ len snom...najlepšie kusy sa pohybujú dakde okolo 1/4 tejto hodnoty. HE3DA je len pasca na investorov..stačí zapátrať internetom. Pri najlepšom je to obyčajná li-bateria z normalnymi parematrami a normalou cenou..pri najhoršom je to kolosalny podvod.
    To však neznamená že sa nedá elektrický motor využiť v armáde, minimálne ako hybridný pohon....na bojisko sa dostane vozidlo konvenčným spôsobom a pre utajenie tepelnej stopy môže posledné km prejsť elektricky. Prípadne tiché priblíženie v noci bez tepelnej stopy...bohužiaľ pri dnešných batériách len pár km. Velká batéria 100-200kWh by dokázala aj pekne dlho poháňat všetky systémy vozidla bez potreby nahodiť či už hlavný motor lebo pomocnú jednotku.

    • SYN_
      21:56 28.11.2019

      No, ona ta bojová vozidla (naštěstí) už několik generací tráví celou svou životnost NEbojovým nasazením... takže pokud bychom v tomto druhu provozu dokázali něco ušetřit (hybrid by se tu zdál vhodným) tak by to bylo pozitivní... v případě války pak samozřejmě "špinavý" neekologický režim je asi až to poslední co bych řešil, ale to až skutečně v bojovém nasazení.

  • Ybalgin
    23:25 26.11.2019

    Tak úplně nevím, kde se vzala energetická hustota he3da 1kWh/litr. I samotný výrobce udává max 0,5kWh/l. Pak je třeba výše uvedený odhad dojezdu elektrického tanku vydělit dvěma. A to ještě bude platit jen při ideálních podmínkách (teplota).

    Tato analýza ukazuje v celé nahotě nesmysl elektrifikace těžké techniky. Vždyť 1,8MWh baterka by měla odhadem přes 10 tun a pro legraci - ze 400V zásuvky bychom jí nabíjeli skoro 4 dny. Vtipné by bylo, kdyby se technika nabíjela z elektrocentrál, to by se spojily všechny nevýhody dohromady - nízká účinnost spalovacího motoru v eletrocentrále a malá energetická hustota baterií.

    Mimochodem - ačkoliv fandím českým firmám, tak se nemohu ubránit pocitu, že v he3da něco nehraje, zatím jen samé PR a skutek utek.

    • Jirosi
      08:02 27.11.2019

      "Vtipné by bylo, kdyby se technika nabíjela z elektrocentrál, to by se spojily všechny nevýhody dohromady - nízká účinnost spalovacího motoru v eletrocentrále a malá energetická hustota baterií."

      Elektro centrála běží v optimálních otáčkách, a současně nedochází k mechanickým ztrátám. Nejedná se o spojení nevýhod, ale výhod obou systémů.

      • Ybalgin
        10:06 27.11.2019

        Který systém je podle Tebe výhodnější?

        A) fosilní palivo --> spalovací motor elektrocentrály --> generátor --> střídač --> nabíjení baterií --> elektromotor

        B) fosilní palivo --> spalovací motor tanku

        Každá transformace energie znamená ztráty...

        • Jirosi
          12:11 27.11.2019

          Započítejte si efektivitu jednotlivých procesů.
          "B) fosilní palivo --> spalovací motor tanku" --> Převodovka...

          • SYN_
            22:03 28.11.2019

            Mechanické převodovky jsou dnes poměrně propracované jednotky s vysokou účinností... efektivní otáčky spalovacího motru též nejsou natolik přísně úzké aby to vysvětlovalo výrazně vyšší účinnost klasického (diesel)generátoru...
            Ne, tady skutečně bude hlavní překážkou několikanásobný převod formy energie.

          • Jirosi
            08:44 29.11.2019

            To platí jen v případě, že se zrovna pohybujete v optimálním stupni pro danou rychlost. To se snadno dosahuje na silnici, kde máte předepsané rychlosti. Ne u tanku v terénu.
            Elektrocentrála v ideálních otáčkách z možností dlouhodobého stabilního výkonu je prostě efektivnější. Tohle není scifi, tenhle systém má uplatnění v praxi (diesel-elektrické lokomotivy). Ve chvíli kdy hlavní centrála je na pomocném vozidle je to naprosto funkční i pro pohon bojové techniky.

      • GlobeElement
        10:15 27.11.2019

        Dobíjení baterií emituje teplo. To znamená, že část energie vyhodím do luftu. Děláš chybu v tom, že tuto ztrátu neuvažuješ.

  • cejkis
    18:24 26.11.2019

    Elektromobilita zdraží auta. A jelikož nám novodobé RVHP zakáže alternativu, tak se ve výsledku opravdu sníží produkce CO2. Sníží se o Vaše auta. Už žádné mít nebudete. A elektřina? Rychlé dobíjení je nejdražší energie. Možná dražší než současný benzin a nafta bez daní.

    Tohle téma není o racionálním uvažování, je to tvrdý business. Miliony lidí ztratí práci. Žádné převodovky, minimum hydrauliky, palivová čerpadla to je jen zlomek. Vydělají společnosti prodávající elektřinu. Ostatně oni toto klima náboženství sponzorují. O lidi skandující za klima vůbec nejde.

    A vlády ? Určitě budou přihlížet k výpadkům spotřebních daní z paliv :-) Uvalí na elektřinu takové daně, že Vás km vyjde dráž než dnes. Takže ve výsledku bude diletantské rozhodnutí o elektromobilitě hlavním tématem při rozhodování o setrvání východní Evropy v EU. A tento stav nastane za pár let až se východní Evropa stane čistým plátcem do rozpočtu EU.


    Článek o elektrozbraních je na vlně klima náboženství a každý rozumný člověk si musí klepat na hlavu, že vůbec něco takového je možné vypustit.

    Jestli něco z alternativních paliv dává smysl, tak je to výroba vodíku z neregulovatelných obnovitelných zdrojů pro potřeby dopravy. Jen prosím nikdo vymýšlejte vodíkové tanky :-)

    • Jirosi
      19:01 26.11.2019

      Rozumný člověk si klepe na hlavu u vodíkového náboženství. Vodík spojuje nevýhody elektro, a uhlovodíkových paliv.

      Zdraží auta, ale zlevní jejich provoz. Pokud budete mít doma i FVE, pak se vás zdražování elektřiny nemůže dotknout. Jediné co se vás může dotknout je mýto na silnice.

      V každé výrobní, dopravní revoluci lidé ztratily práci. Ale zase našly jinou co jim nové požadavky do té doby neznámé přinesly.

      Opravdu je problém, že vydělají domácí producenti elektřiny místo lidí z oblastí z těžbou ropy?

      • cejkis
        00:39 27.11.2019

        Vězte, že daně budete platit i při ostrovním systému. Ostatně už dnes pokud budete mít ostrovní systém budete platit daň a poplatek OZE, KVET z vyrobené a spotřebované elektřiny. Proto tam ERU chce kalibrovaný elektroměr :-)

        Princip je stejný jako u vody ze studně. Také budou povinné vodoměry.

        • GlobeElement
          08:05 27.11.2019

          Přesně tak, vlády potřebují peníze a když je nedostanou ze spotřebních daní na benzín, vlezou nám do peněženky jinak. Pravděpodobně nějakou brutální daní z nemovitosti.

      • cejkis
        00:41 27.11.2019

        Vodík má ovšem jednu zásadní výhodu. Lze jej narozdíl od elektřiny skladovat ve velkém.

        • Jirosi
          08:00 27.11.2019

          Mohl by jste uvést příklad provozu kde to tak funguje, něco jako baterie co má "Tesla v Australii?

          • cejkis
            22:22 27.11.2019

            @Jirosi
            Funguje to v Neratovicích. Zdrojem energie je FVE, ukládá se stlačený vodík do nádrže.

            Mimochodem největší výrobce nádrží na světě na LNG a další stlačené a zkapalněné plyny sídlí v Děčíne.

          • cejkis
            22:25 27.11.2019
          • Jirosi
            07:12 28.11.2019

            To je zkušební provoz. Je tam od roku 2009, je rok 2019.

            Kilogram vodíku je za 5e, spotřeba autobusu je 7,5-8kg/100km

        • GlobeElement
          08:05 27.11.2019

          Vodík samotný nelze skladovat prakticky vůbec. Musí být v nějaké sloučenině. Jinak uteče.

          • Bystroushaak
            12:15 28.11.2019

            To imho není pravda, když se zkapalní, tak se skladuje zcela běžně už desítky let, například pro sváření se dá běžně koupit.

          • GlobeElement
            15:08 28.11.2019

            Vodík?

            Vodík je hrozně těkavý plyn, protože má nejmenší možné atomy. Proleze i přes stěnu nádrže. Aby jej bylo možno skladovat, musí být hluboce podchlazen.

        • Marw
          09:43 27.11.2019

          Skladovat vodik vo velkom je a) stake pomerne osemetna zalezitost, zvlast v domacich podmienkach (https://www.novinky.cz/krimi/c... a hlavne, vodik vyrobeny elektrolizou ma naprosto otrasnu hustotu uskladnenej energie. Aby sa zlepsila, je potrebne ho najskor stlacit, pripadne az skvapalnit. Stlacanie plynov je neskutocne neefektivny proces, vysledkom je ze ucinnost celeho cyklu akumulacie do vodika je podla stupna kompresie 20-30 %. Tak ze pokial nemas nejaky mega lacny a mega vyhodny zdroj energie, aby ti tych 70-80 % strat bolo u prdele, tak je vodik jedna z najhorsich moznych variant.

          • cejkis
            22:24 27.11.2019

            Vodík nemá otřesnou hustotu uskladněné energie. Správě mělo být elektrolýza má otřesnou účinnost při výrobě vodíku. Ovšem technologie se mění.

            "Tak ze pokial nemas nejaky mega lacny a mega vyhodny zdroj energie" a to jsou přesně všechny OZE.

          • cejkis
            22:28 27.11.2019

            Na fotkách budou většinou nádrže na LNG a tekuté CO2, ovšem princip je stejný.

            http://www.chartindustries.com...

          • Jirosi
            07:14 28.11.2019

            Je super pást o vodíku, a obratem uvést uhlovodík.

          • Marw
            21:29 28.11.2019

            cejks -> Ucinnost elektrolizy nie je nijak tragicka, typicky vyssia ako 70 %. Ale produkovany vodik je prakticky pri atmosferickom tlaku. Pre dosiahnutie rozumnej hustoty energie je ho potrebne stlacit a to je svinsky neefektivne. Skus hadat preco v tepelnych elektrarnach najskor nechaju paru za turbinou skondenzovat na vodu a potom ju zase pracne odparuju (dve zmeny skupenstva) - preto ze tlacit paru turbokompresorom je nasobne neefektivnejsie ako cerpat vodu cerpadlom, a to dokonca aj po zohladneni strat na zmenu skupenstva.

            Je to to iste preco sa prakticky nepouziva akumulacia do stlaceneho vzduchu - CAES (compressed air energy storage).

            Btw medzi nadrzami na vodik a na LNG alebo CO2 je sakra rozdiel. Vodik okrem ineho napriklad ma tendenciu rozpustat sa v kovoch a sposobuje ich krehnutie. Ze by bol niekedy podobny problem s LNG som v zivote nepocul.

          • Jirosi
            08:49 29.11.2019

            Nejenom, že se rozpouští on je i přímo degraduje. Je to ještě horší proces než oxidace. Kdo někdy vyděl třeba 5+.let staré potrubí kde se hnal vodík, s tím nechce mít nic společného.

        • SYN_
          22:11 28.11.2019

          No to záleží taky na tom jak dlouho a jaké množství ho budeme chtít skladovat. Nízko a středotlaké nádrže mají nepatrné ztráty, ale pro mobilní použití nedostačující hustotu. Vysokotlaké nádrže jsou zatím těžké jak sviňa (a potenciálně docela rizikové), kryogenické ukládání má vysoké ztráty (použitelné možná tam kde je nestále vysoký "obrat" ale pro méně intenzivní používání poměrně nevhodné...

    • technik
      19:58 26.11.2019

      Dnes se už objevují panely s účinností vyšší než 22%. Progres je tak velký že je možný že se za 15 let dostaneme někde k 40%. To je tak obrovská účinnost že mě stát se svými nařízeními může vylízat zadek a na svým malym pozemku si udělám takový zdroj energie ze již nebudu připojen k distribuční síti a může si zakazovat kdo chce co chce protože slunce nejde zdanit. Možná nenajedu tolik km jako dnes ale budu soběstačný a to je dnes největší strašák pro kseftare s energií a státní kasu.

      • Jirosi
        20:20 26.11.2019

        Ano, v Německu to pochopily viz. debata na AV CR.

        • PetrTechnik
          20:56 26.11.2019

          V Německu táhne FVE na RD nejvíce strach z totálně zpackaného přechodu na OZE. Lidé mají obavu, že mimo velká města budou trpět výpadky elektřiny.

          • Jirosi
            07:58 27.11.2019

            Doporučuji si to napřed nastudovat, pak komentovat :)
            https://youtu.be/Ugh3T1LyXF0?t...

          • PetrTechnik
            11:38 27.11.2019

            Já doporučují zažít a mluvit s Němci a ne papouškovat věci z internetu. Prostě nedělat Grétu.

          • Jirosi
            12:13 27.11.2019

            Ano, nepřenositelní osobní zkušenost od "lajka"....

        • vixl
          22:15 26.11.2019

          správně píšeš "pochopilY", ve skopčákově totiž vládnou emoce, ne rozum

          • SYN_
            23:50 28.11.2019

            A jako že u nás ne... :)
            Akorát jiné...

      • PetrTechnik
        21:03 26.11.2019

        On si stát na svoji libru masa přijde, nebojte se. Prostě Vám spočítají plochu FV článků a podle toho vypočítají třeba domovní daň (je fuk jak se to bude jmenovat). Pro stát není většího nepřítele , než je nezávislý a samostatný občan. Já mám na důchod podobné představy jako Vy. Chalupu mám skoro 800m.n.m na jižním svahu prakticky ideální poloha. Už dnes bych pokryl kompletní celodenní spotřebu el.energie domu s kombinací TČ a kotel na peletky .

      • cejkis
        00:40 27.11.2019

        Připojený sice nebudete, ale daně z elektřiny, poplatby OZE a KVET budete platit tako jako tak :-)

        • Jirosi
          07:59 27.11.2019

          Danně se platiti boudou, ale ne na OZE. Ale na stabilizaci cítě, tzn. jaderné zdroje :)

          • PetrTechnik
            09:41 27.11.2019

            Svatá prostoto a co asi způsobuje nestabilitu sítě na primární straně? Právě OZE k ní připojené..

          • GlobeElement
            10:18 27.11.2019

            Nikoli. Daně se platí na chod státu a stát už si najde metodu, jak je dostat.
            Když ne formou spotřební daně, tak jinak.

  • Mickey
    17:00 26.11.2019

    Copak tank. Já bych v armádě (a nejen tam) elektrifikoval všechno: Pandury, Gripeny, vrtulníky. Dovedete si představit tu nádheru, takový tichý, zdraví neškodný Gripen na baterky, s nulovou CO2 stopou?

    • technik
      19:30 26.11.2019

      Já bych elektrifikoval tvůj mozek na křesle, to by byl taky klid :))))

      • Luky
        21:35 26.11.2019

        takovýhle kruel a anjůžl panyšmenty se nosí jen ve státech

  • Sanyo
    15:46 26.11.2019

    Jedině rychle vyměnitelné baterie a v koloně místo cisterny centrálu, která zvládne nabíjet třeba 10 baterií. Problém i tak nastává že se musí tahat palivo pro onu centrálu a hlavně kolik baterií na jeden tank by bylo potřeba, protože pochybuji, že se jedna baterie stihne plně nabít než tank vyždíme tu, co má v sobě.

  • MICK
    14:07 26.11.2019

    V současné době ještě není využití jen elektřiny moc praktické. Dobrou cestou by mohl být hybrid. K článku, počítá se zde jen s objemem původního motorového prostoru. Co se týče elektromotorů, tak by zabraly v tom původním místě nějaký prostor a také něco váží. Kolik, nemám představu. Když budeme takto hrubě počítat hmotnost (bez elektromotoru) původní motor cca 1t, převodovky 2x 700kg, palivo cca 1,2t (jen integrované nádrže) + samotná váha nádrží. Vychází nám úspora hmotnosti cca 1,6t - hmotnost elektro motoru. To je případ, kdy dojde jen k výměně. V případě nového vozidla by se baterie daly rozmístit zcela jinak např jako součást podlahy, stěny aj. To za předpokladu, kdy by to s BE3DA dopadlo. Navíc tyto baterie maji přežít prustrel a jsou vyráběny z keramiky. Což by se dalo využít jako součást pasivní ochrany.

    • Jan Grohmann
      14:32 26.11.2019

      Výhoda článků HE3DA také je, že se dají formovat do různých tvarů. Článek HE3DA může mít rozměr třeba 1x1x0,1 metry - dá se tedy umístit na podlahu, boky korby, atd. Ale pořád mají pro čistě elektrický tank malou kapacitu, plus jsou problémy s tím, jak zajistit zásobování vozidel elektrickou energii v poli. Bez nafty se jednoduše armády minimálně 20 let neobejdou.

      Na sruhou stranu pro nějaké mild-hybridní (nebo později dokonce pro full-hybridy) obrněná vozidla jsou HE3DA ideální, případně je lze využít jako APU.

      • Jirosi
        15:22 26.11.2019

        Pak ale nemá cenu uvažovat o modifikaci exitujícího vozidla, ale rovnou vytvářet něco co má optimální konstrukci. Baterky jako blok v oblasti dnešního motoru by se dali udělat jako vyměnitelný blok.

      • Larry
        20:05 26.11.2019

        Viděl jste HE3DA někdy v reálném provozu, znáte někoho kdo je má a používá?? Nevíte kde je lze koupit??

        • Jirosi
          20:08 26.11.2019

          Ještě nedostavěli továrnu.

          • Larry
            20:20 27.11.2019

            Tu už staví 10let :-)))

        • PetrTechnik
          11:39 27.11.2019

          Zatím probíhá/la certifikace u TUV.

          • Jan Grohmann
            15:29 27.11.2019

            Ta už proběhla.

        • Jan Grohmann
          15:31 27.11.2019

          Ano, viděl. Ano znám. Ano, vím kde ji můžete získat.

          • Larry
            20:21 27.11.2019

            Děkuji, můžu se zeptat, kde ji lze opatřit, na koho se obrátit?? Kapacity a cenu asi neznáte, že??? Díky

  • Larry
    11:33 26.11.2019

    Válka se nezastaví a nepočká, až se nabijí baterie. Stačí se podívat právě z okna. Koruny stromů se nehnou, nefouká, slunce nesvítí. Tyhle inverze jsou každé jaro a podzim. A mnohdy trvají i řadu dní.
    Ještě že tu máme jadernou a uhelnou energetiku.
    Stačí si spočítat náklady na výrobu a likvidaci baterií, zjistí se, že to takový zázrak není.
    Nejvíce se mě líbí, když ekologové tvrdí, že elektromobil nemá výfuk a tudíž nejsou emise. Výfuk elektromobilů je v Prunéřově, Chvaleticích, a jinde napříč Evropou . Odpovědí je, že lžu.
    No dobře připustíme že se jedná o elektřinu vyrobenou v jaderce. Ale i tam je problém se skladováním vyhořelého paliva. Je to radioaktivní materiál.
    Rychlonabíjení baterií, je fakt echt. Ničí se tím značně, klesá jejich kapacita. Musí se častěji vyměnit. Je tady v okolí firma, má dva Nissany elektro. Dělníci s tím nejedou dál než za město. Shodou okolností jeden je můj soused. Poptal jsem se a tak mě líčil jak zapnutí klimy nebo mrazy s kapacitou baterií dělají doslova divy, na příchod zimy se prý těší. bez dotace prý by si to nekoupili. To mne nepřekvapuje. V Norsku zrušili dotace na elektromobily a neprodalo se ani kolo. Navíc v příručce k vozu není specifikovaný dojezd s ohledem na podmínky - rovina, horský terén.....
    To jsou také peníze.
    Vrcholem je časté přiživování podvodu HE3DA. To už nás ohlupují 10let. Nedávno se to zde na webu rozebíralo. Mailoval jsem firmě, že by jsem pro zákazníky koupil hotové baterie, s tím, že je prosím o zaslání VA charakteristik nabíjení/vybíjení po 1 ... x tém cyklu. Odpově´ď nejdříve 0, potom že se jedná o ochranu patentu a nemohou sdělit. Pro mě podvod. Důvod může být jednoduchý - dotace. Třeba Sanyo s jejich eneloopy (zcela jiná liga) problém neměli a sami se divili, že u takové výborné věci jako je HE3DA se výrobce nechlubí parametry :-))) V případě použitelnosti by se zajímala i samotná Tesla.

    • Jirosi
      12:09 26.11.2019

      "Stačí si spočítat náklady na výrobu a likvidaci baterií, zjistí se, že to takový zázrak není.
      Nejvíce se mě líbí, když ekologové tvrdí, že elektromobil nemá výfuk a tudíž nejsou emise. Výfuk elektromobilů je v Prunéřově, Chvaleticích, a jinde napříč Evropou . Odpovědí je, že lžu."

      Tak i vám, jeden z největších spotřebitelů elektřiny v CR je rafinérie vyrábějící z ropy naftu, benzín. Takže tam mají výfuk i auta se spalovacím motorem.
      Baterie je sice neekologická, ale auto se spalovacím motorem ji překoná během jízdy velice rychle ve pouštěných emisích.

      • GlobeElement
        12:50 26.11.2019

        Ona samotná výroba baterií je ekologická mňamka, lithium je součástí magmatických hornin, to není železná ruda, kterou stačí zahřát, to se musí chemicky rozpustit.
        Výhodou elektromobilů není provoz šetrnější k životnímu prostředí, to je chiméra. Výhodou je možnost využívání elektřiny z jaderných elektráren a pod. Ale to by musel být dojezd oproti současnosti alespoň dvojnásobný a dobíjení rychlejší. Časem se určitě objeví nové technologie, ale zatím je to nepraktická hračka.

        • Jirosi
          14:06 26.11.2019

          Tohle je jen rozšířená informace. Nic víc, a to se bavíme jen o přímo vypouštěných emisích spalovacích motorů. Emise při produkci nafty/benzínu ignorujeme.

        • Smirnov
          15:00 26.11.2019

          Je zábavné jak se pořád dokola opakují stejné nesmysli a hledají se výmluvy, jen protože je to v rozporu s předem stanoveným názorem.

          Většina lithia se těží v Bolívii. Je tam nějakých 50 % světových zásob. Těžba probíhá tak, že se odčerpává solanka na povrch. Tam se sluníčkem odpaří a dál zpracuje. Ano používá se rozpouštědlo. Tím rozpouštědlem je voda, která se nachází pod povrchem.

          Těžba v čr by vyžadovala jiný přístup, ale přesto to není tak horší než těžba jiných surovin. Ono tu železnou rudu taky nestačí zahřát, ale roztavit.

          • GlobeElement
            16:00 26.11.2019

            To se nedá srovnat. Železnou rudu zahřeju, sliju železo, pak jej v ocelárně zbavím uhlíku. To vyžaduje hodně tepla, ale to je v podstatě vše.
            Kdežto výroba lithia, cituji:

            Metody zpracování
            • Kyselé procesy – rozklad minerálů působením H2SO4 nebo HCl, sulfatační proces: rozklad působením H2SO4 při 1050-1100 °C, Li přechází do
            roztoku jako Li2SO4 , srážení Li2CO3 s K2CO3
            chloridový proces: rozklad působením HCl nebo plynným Cl2 při 930-940 °C, produktem je plynný LiCl;
            nízkoteplotní chloridový proces: rozklad působením HCl při 100°C, produktem je chloridový výluh, srážení Li2CO3 pomocí K2CO3
            .
            • Síranový proces – rozklad působením Na2SO4 nebo K2SO4 při 825-875°C, Li
            v roztoku jako Li2SO4 , srážení Li2CO3s Na2CO3 nebo K2CO3
            .
            • Sádrový proces – rozklad působením CaSO4+Ca(OH)2 při 940-960°C, Li přechází do roztoku jako Li2SO4 , srážením s K2CO3 se oddělí Li2CO3
            .
            • Vápencový proces – rozklad působením CaCO3 při 820-830 °C, Li přechází
            do roztoku jako LiOH, působením CO2 vzniká Li2CO3 , z rafinovaného výluhu
            se odpařovací krystalizací oddělí Li2CO3
            .
            • Autoklávové procesy - hydrotermální procesy při zvýšených teplotách
            a tlacích, rozklad Li-minerálů v roztocích Na2CO3 , NaOH, Na2SO4 aj.

            Sluníčkem odpaří, tos mě pobavil :))

          • PetrTechnik
            16:33 26.11.2019

            A jak se asi tak dnes z velké části získává uhličitan lithný v Bolivii, Chile,Argentině? Prostým odpařováním v solných bazénech, právě na tom slunci.
            Získávání lithia z cinvalditu, je trochu podobné tavením železné rudy. Navíc, pokud vím, tak právě získávání uhličitanu lithného z cinvalditu je ověřeno jen v laboratorním poloprovozu na VŠCHT a k průmyslovému zpracování je ještě daleko. O ekonomice ani nemluvím.

          • GlobeElement
            07:31 27.11.2019

            Technik - ale tím získáváš jen tu rudu, ne samotné lithium.

        • Smirnov
          17:25 26.11.2019

          Jak říkám, dopředu jste se rozhodl. Je těžké vyvracet něco, když je přání otcem myšlenky. Získávání lithia má jeden z nejnižších dopadů na životní prostředí. Budu se opakovat-dostat ho na povrch je lehké. Jen se odčerpá solanka. Řekněte mi o nějaké jiné surovině ze zemské kury, kterou tak jednoduše získáte?

          Pak následuje přečištění. Na to se mohou používat citované a jiné metody. Zde chybí pochopení. Ve skutečnosti oni nejsou tak hrozné, jak se obáváte. Některé jsou dokonce velmi ekologické srovnatelné s přípravou pitné vody pomocí hydroxidu hlinitého, což se dělá všude na světě.

          Mnoho chemických provozů je daleko horších a jiné kovy se těží daleko horším způsobem devastující přírodu. Jo prostě nepochopím. Proč se vždy zmiňuje lithium. Podle všech negativních reakcí to vypadá, že je to jediný prvek, který se na světě těží. To přeci není pravda. On schytává jen všechnu pozornost a to dost neprávem.

          Jinak Jo sluníčko samozřejmě odpařuje vodu nikoliv balast. A srovnání je plnohodnotné. To chcete říct, že když se směs s lithiem kalcinuje teplem se sádrovcem, je to horší než když se taví železná ruda s koksem?

          • GlobeElement
            07:34 27.11.2019

            Tak třeba ropu získám ze zemské kůry stejně snadno, jen ji vyčerpám. A nemusím ji pak louhovat v kyselině. Uhlí naberu rypadlem, když jej těžím povrchově. Plyn mi z velké části vyvěrá sám.

            Ano, mnoho kovů se těží či čistí příšerně, například zlato ze středočeských magmatických hornin, jenomže to není deklarováno jako ekologická alternativa jiných zdrojů, kdežto elektromobilita tak deklarována je.

          • Jirosi
            10:39 27.11.2019

            Ge: Kdo deklaruje těžbu lithia jako ekologickou? To tu nikdo nikdy kromě vás nenapsal. V bateriích tvoří jen zlomek celkové hmotnosti (BMW I3 má baterii o hmotnosti 148kg z toho je 6kg lithia! 4%).
            Vaše argumentace je na úrovni diskuze nad výrobou příměsí legováním oceli, hliníku pro výrobu spalovacího motoru. To taky nejsou zrovna ekologické procesy.

          • GlobeElement
            12:02 27.11.2019

            Jirosi - on ani ten kobalt není nic moc.

            Ale, jak jsme napsal opakovaně, co mi u elektromobilů vadí je malý dojezd a vysoká cena, zbytek je technicky řešitelná záležitost.

          • Jirosi
            12:15 27.11.2019

            Cena = úspora na ceně paliva = zbytečný argument.

            Malí dojezd je dán tím, že s tím nemáte zkušenost jako u mobilu.

          • GlobeElement
            12:53 27.11.2019

            Jirosi, nevím, v jakém vesmíru žiješ, ale pokud normální auto koupím za řádově 250 000 Kč (nejlevnější za 160 000 Kč) a elektromobil obdobné velikosti za řádově milion, pak rozdíl činí 750 000 Kč. Za to mám 25 000 litrů paliva. Na toto palivo ujedu okolo 400 000 km, to běžný řidič ujede tak za 20 let.
            Fakt mi elektromobil vydrží 20 let, aby se to vyplatilo?

            A to uvažuju, že elektřina je zadarmo.

          • Jirosi
            16:56 27.11.2019

            Žiji v CR kde nejprodávanějším vozem je škoda Octavia za 450-530 000 Kč.
            Přitom očesanou si ji nikdo nekupuje.

            400 000 km / 20 roky = cca 60 km denně. Kam se poděl argument o nedostatečné kapacitě 200 km/den?

          • GlobeElement
            07:53 28.11.2019

            Tu Oktávku za půl mega kupují firmy, ne lidi. Fyzické osoby kupují levnější auta.

            A 60 km denně to je při každodenním ježdění. Pokud jezdím 2x týdně, už jsem na 200 km, když potřebuju jednou za čas někam dál, na dovolenou, na výlet, na návštěvu, potřebuju těch 500 km.

          • Jirosi
            12:02 28.11.2019

            50/50 (tam-zpět) za den, týden jich má 7 = 700 km za týden.
            Kapacita 200-400(500 udávaná) = 1400-2800(3500) km za týden

            Vy požadujete 2x 50/50 + 500 = 700 km. Elektro mobil se dobíjí v podstatě každý den. Vy stále žijete v uhlovodíkovém cyklu jedu tankovat, až mám rezervu.

        • Smirnov
          10:01 27.11.2019

          Jediné co jsi si zapamatoval je loužení v kyselině? Je to jen jedna z metod vhodná zejména při dobývání z horniny.

          Asi se shodneme, že něco budeme muset těžit v každém případě. Víme, že těžba lithia je opravdu s jinými druhy těžby docela v poho. Takže na tom nebudeme hůře (velmi pravděpodobně lépe). Navíc deklarace se vztahuje spíše k emisím CO2. To je docela rozdíl.

          Nutno dodat. Lithium do baterie získáš jednou a nemusíš ho doplňovat a na konci ho recykluješ. Uhlovodíky regenerovat nelez. Ty se musí vytěžit znovu, takže dopad bude horší.

          Nadto ropa se musí frakčně destilovat, krakovat a hydrogenovat. Věřte mi používá se u toho dost chemikálií. Nějaké chemikálie se používají také při těžbě. Vzpomeňte na nedávaný problém ruské ropy s organickými chloridy. Není to jenom odčerpat a hurá do nádrže.

          Dále poslední dobou je dost populární těžba zemního plynu frakováním. A to je velký hřích na přírodě pumpující do země dost chemie.

          Vzhledem k rozsahu těžby uhlí jeho získávání zničilo krajinu v nebývalém rozsahu.
          (prostě se ho musí vytěžit víc než lithia a ložiska jsou častější)

          Takhle se můžeme dohadovat neustále, ale hrůzostrašnost těžby lithia je prostě neobhajitelná. Budoucnost pravdu ukáže. Pak si doufám vzpomenou ty koho se to týká na svou rigiditu.

          • GlobeElement
            12:58 27.11.2019

            Frakování není žádné zlo. Je to rozpraskání ložiska a chemické látky se používají jen ke zvýšení viskozity vody, aby se podařilo načerpat do těch prasklin písek. Tyto látky nejsou jedovaté, většinou jsou biologicky odbouratelné a navíc to ložisko je plné uhlovodíků, tedy látek horších, než ta aditiva.

            Ano, zpracování ropy je chemický proces. Ale není vydáván za ekologický, kdežto elektomobilita ano. Výroba elektromobilů není ekologická a ani jejich provoz není procházka růžovou zahradou. Ale co si budeme namlouvat - samotný lidský život není ekologický. Všechny organismy svým působením přírodu ničí - to je normální, berme to tak.

      • Larry
        20:16 26.11.2019

        Nepřekoná. Víte v té uhelné elektrárně se měří dnes tzv prach TZL, Oxidy dusíku NOx, CO, SO2, nově i rtuť Hg.
        No a to i proto, aby fungovali nabíječky pro elektromobily.
        Cesta je směrem k vodíku a hybridům. vodíkové články považují za budoucnost i vývojáři od Toyoty.
        A baterie?? Naprostý souhlas s GlobeElement. Ekologická mňamka. Energeticky náročné, plné těžkých kovů a vzácných, které musíte vydolovat ze země. Ve finále to musíte zase ekologicky zlikvidovat. po těžařských firmách zůstane měsiční krajina. Ještě budou chtít drze dotace na rekultivace krajiny.
        Představte si, že jste špediterská firmy - autodopravce a v logistice. Jedete na čas stanovenou trasu s materiálem. Nemůžete si dovolit nabíjet x hodin baterie. Jinak dnes výrobní firmy většinou nemají skladové zásoby a tak zastavíte výrobu, za což dostanete smluvní pokutu.
        Elektromobil bude malý autíčko-nákupní taška pro manželku pro jízdu po městě. To ještě zvládne.

        • Jirosi
          20:42 26.11.2019

          Mohl by jste objasnit co má být výhoda proti elektrickým autům?

          • Larry
            20:26 27.11.2019

            Třeba dojezd, lepší startování i v nízkých teplotách..... nemusíte čekat hodiny s cigárem v ruce u nbíjecího stojanu až odjede koleg aby jste další hodiny dobíjel sám...

          • Jirosi
            21:07 27.11.2019

            Na neexistující sítí stanic se opravdu nečeká. Ale to podle vás asi není problém.

            "V současné době ale nejezdí v České republice vodíkové auto ani jedno. Důvod je prostý: není je kde natankovat."

            https://www.garaz.cz/clanek/v-...

        • Smirnov
          21:31 26.11.2019

          A myslíte si, že si vodíkem polepšíte? To co vyčítáte baterii, má palivový článek také - různé mňamky. Nebo snad platina nutná ke katalýze není vzácný kov, co se musí vytěžit? Navíc vyloužilé palivové články mohou být zdrojem perfluorovaných sloučenin z nafionové membrány. Tyhle látky jsou pořádné mňamky.

        • SYN_
          00:17 29.11.2019

          Ha, zrovna v té velkoobjemové dálkové dopravě by se klidně ve velkém uplatnily dávno vyráběná vozidla - vlaky s elektrickými lokomotivami, ty mají celkem slušně propracované dopravu, ukládání energie atd., bohužel je převálcovaly poněkud operativnější náklaďáky, ale tak ono by se vidělo (možná uvidí) jak trochu vzrostou náklady na palivo a řešení sekundárních zátěží (drahé čistější motory, močovina, poplatky za ničené silnice) tak se může celkem rychle přelít citelná část zátěže dopravy zpět na (elektrifikované) koleje...

  • palo satko
    11:16 26.11.2019

    Elektricky tank je nakoniec len take technicke cvicenie, ale podla mna prechod na elektricku civilnu dopravu je vojenska katastrofa. Na tie Tesly a spol. nebude elektrina.
    Ponechat v pripade vojnoveho aj ked konvecneho konfliktu v prevadzke jadrove elektrarne je samovrazda. Elektrarne spalujuce uhlie sa pomaly likviduju. Ropu a plyn pre tie zostavajuce generatory ovlada potencionalny nepriatel a dobraci, ktori nas velmi nemaju radi a maju na to padne dovody. Lenze, civilny zivot a vyroba budu musiet fungovat aj ked je prave zamracene a nefuka. Ale odkial brat elektrinu? Zredukujeme zivot civilov do podoby obliehaneho Lengradu?
    Jednocho konvencna vojna sa moze s roznymi prestavkami pretiahnut na dlhe obdobie a nakoniec budeme "Ivana" ziadat o mier, aby nam decka nepomrzli.

  • PetrTechnik
    10:42 26.11.2019

    MBT s elektrickým pohonem už existoval , byť jen jako prototyp. Bylo to za 2.sv války a šlo o tank Tiger od F.Porsche. Nebyl samozřejmě na baterie ,ale šlo o hybridní koncepci.
    Co se týká elektromobility, je to opravdu jediná možná cesta, jak si můžeme dlouhodobě udržet svobodu cestování. Já jsem jednoznačně pro elektromobily , leč mám obavu, že dnešní hurá akce mohou jejich vývoj spíše zpomalit. Jezdím rád vlakem a když jedu do mateřské společnosti ,tak si vždy poslední měsíce půjčuji ve F/n/M e-Golf. Pár práktických postřehů:
    1. Jezdí neskutečně tiše a hladce, nehledě na skvělou akceleraci.
    2. Sice u něho píší dojezd 300km,ale reálných v městském provozu je sotva polovina. Pokud pojedu někam dál , tak je to cca 200km.
    3. Rekuperace dle mých zkušeností vrátí tak 10% při běžném provozu.
    4. Dojezd hodně ovlivňuje i to nakolik využívám ostatní spotřebiče, jako je klimatizace, topení(tepelné čerpadlo), stěrače, rádio, světla, vyhřívání skel, sedaček..
    5. Ze zimy zkušenost nemám, ale od kolegů vím, pokud auto není ve vyhřívané garáži, tak se musí baterie temperovat, pokud mrzne. Když přijedu z práce domů a neseženu místo na nabíjení a mám už třeba jen 30% stavu baterie, tak ráno nikam při mrazu neodjedu. Tepelné čerpadlo, bude baterii temperovat a zároveň ji vybíjet. Při cca 5% už nikam neodjedu, sice se můžu připojit a rychlonabíječku,ale dobití v tomto případě není zdaleka tak rychlé.
    6. Rychlonabíjení nabije akumulátor tak na 80% maximálně a pokud se vydám někam dál, musím jet podle navigace, abych včas dojel k nějakému elektročerpadlu.
    7. Dobíjecí infrastruktura ve městech, je třeba skoro námět na sci-fi román. :-)
    Dnes je elektromobil skvělý prostředek k dojíždění do práce na vzdálenost max. 100km (5050) a pro toho , kdo má garáž nebo alespoň parkovací místo s možností každodenního nabíjení. Bohužel zcela diskvalifikující je cena auta.

    K článku o MBT bych jen řekl, že velmi dobře vystihuje dnešní problémy elektromobility a její použití ve vojenských vozidle jako je MBT.

    • Jirosi
      11:39 26.11.2019

      "Při cca 5% už nikam neodjedu, sice se můžu připojit a rychlonabíječku,ale dobití v tomto případě není zdaleka tak rychlé."

      Baterie během provozu se odběrem, dobíjením zahřívá. Pokud ji přestanete používat, teplota začne klesat, stejně tak začne klesat i její využitelná kapacita. Na to navazuje, že pokud máte nízký stav

      • Jirosi
        11:40 26.11.2019

        *musíte začít dobíjet! Jinak baterii nenávratně zničíte.

        • PetrTechnik
          12:32 26.11.2019

          Tak chytří jsou výrobci také. To že stav ukazuje 5% znamená, že se vůz velice rychle odstaví a ne ,že když bude stav 0% ,tak je baterie zcela vybitá. Lion článek má minimální napětí (myslím) 2,8V , teprve potom se může poškodit. To ,že při tak nízkém stavu nabití baterie, to trvá podstatně déle , je dáno tím, že by při rychlém nabíjení mohlo dojít k požáru, protože se baterie v těsném prostoru auta neuchladí.
          Proto jsem psal ,že je skoro nutnost mít přípojné místo a auto prostě nechat dobíjet, prakticky denně, pokud se jezdí dál a nebo v zimě. Potom je elektromobil na provoz velmi výhodný a pohodlný. Může ho dobíjet i FVE ze stacionární baterie.

          • Jirosi
            14:08 26.11.2019

            Vzhledem k tomu, že dojezd se počítá z aktuálního stavu baterie za jízdy (5%). Pak prostě pokles teploty z odstavení, a tím kapacity baterie ji může dostat na 0.

  • danny
    10:06 26.11.2019

    Hezké cvičení. Ještě by bylo dobré doplnit, že elektro vs. nafta mají různou efektivitu dle způsobu použití. Při posunování v zácpě od Nuseláku k Muzeu je elektrika nepřekonatelná. Na dálnici (pokud se zrovna nebavíme o ucpaném Ťokově průsmyku, je to nesmysl. Baterie jsou fajn v poštovní dodávce, která se při rozvozu balíků posunuje po 500 metrech a za den najede cca 50 km a celou noc stojí na centrále na nabíječce. Výborně použitelná u městského autobusu, který se v průběhu dne dobíjí na konečné. Od určitého požadovaného dojezdu ale díky hmotnosti baterií negativa výrazně převyšují pozitiva.
    Pro obrněná bojová vozidla má v současné době smysl uvažovat max. o hybridním pohonu, kdy je možné baterie průběžně dobíjet z menšího spalovacího motoru, který běží v optimálním režimu a elektropohon s bateriemi nahrazuje převodovku. Ani výměnné baterie by nevyřešily zásadní problém. Kde brát elektřinu pro jejich dostatečně rychlé nabíjení. V minulosti se sice objevila řada úvah o mobilním jaderném reaktoru, ale asi to není to, co by sebou chtěli vojáci tahat do oblasti nasazení...

    • GlobeElement
      08:14 27.11.2019

      Doplním, že ve městě nemusím používat elektrické autobusy, mohu použít tramvaj nebo trolejbus. Díky tomu mám levný elektrický provoz a nemám drahé baterie a nemusím plýtvat čas dobíjením.

      Co je to automobil? To je dopravní prostředek, který si vozí zásobu energie s sebou. Proto jí musí mít hodně. Ve městě automobil nepotřebuju.

  • Smirnov
    09:56 26.11.2019

    K tomuhle se dají doplnit dvě věci.

    1. Pro vojenské stroje je výhodnější jet na průtokové baterie, protože energii obsahuje kapalina a tu lze měnit stejným způsobem, jako naftu. Navíc by u nich neměl byt problém v budoucnu vytáhnout kapacitu na úroveň lithiových baterií, i když dnes je nedostatečná.

    2. Existuje myšlenka používat v armádě mobilní jaderný reaktor a dokonce se na ní pracuje. No nebylo bylo by to úžasné při expedičním nasazení přepravit jednou reaktor a pak už se nestarat o dopravu paliva? Reaktor by průběžně nabíjel kapalinu pro průtokové baterie a nedocházelo by k prodlevě pří nabíjení tanku po kabelu.

    • Poly
      10:45 26.11.2019

      Jestli těmi průtokovými bateriemi uvažujete redox baterie, tak je to nemožné. Průtokové baterie nejsou od toho, aby elektrolyt měl být měněn. Jinak výměna samotné baterie smysl dává. Podobná úvaha je i mezi automobilkami, vybitá za nabitou.

      • Smirnov
        15:06 26.11.2019

        Pokud od zásobníku povede trubice. Tak tou trubicí můžete vyměnit obsah zásobníku, tudíž můžete tak dobít průtokovou baterií. Samozřejmě jsou ještě hybridní průtokové články. Tam by bylo potřeba vyměnit ještě k tomu kovové pláty, což je nepraktické.

  • Poly
    08:37 26.11.2019

    "Elektrotank" klidně, ale těžko prozatím i výhledově jako MBT. Nějaký lehčí a rychlý by smysl dával. Koncepce by musela být od začátku vyvíjena pro elektro pohon, aby se baterie rozložily do podvozku a nějakých vhodných míst + vyřešení rozložení hmotnosti. Představa tichého tanku, bez klasického pohonu, s menší produkcí tepla je dost lákavá.

    • GlobeElement
      09:18 26.11.2019

      Elektrický tank bude těžší, než tank se spalovacím motorem. Baterie jsou těžké, s tím se nedá nic dělat. Elektromobily Tesla jsou těžší, než klasické SUV.

      Navíc, pokud má být tank tichý, musel by střílet šípy, aby nebyl slyšet výstřel.

      • karloscz
        09:41 26.11.2019

        Onehdá jsem viděl film o tajných agentech a ti měli takovou vychytávku. Stačilo na konec hlavně pistole našroubovat takový kovový válec, říkali tomu tlumič, a ta pistole pak dělala jen takové puf, puff, pufff. Studoval jsem to a u T-72 by to asi byl problém. Je to podle zákona zakázaný doplněk a tak by s tím nemohli na střelnici. Leda by si střelci dodělali lovecký lístek a jezdili s tím cvičit na naháňky, tam to má být teď legální.

      • Poly
        10:32 26.11.2019

        Lehčí myslím typem - lehký tank. Každopádně o rozdíl v hmotnosti zase takový nebude. U auta to je viditelné, protože jejich karoserie a podvozek je skořápka z plastu hliníku a vysokopevnostní oceli. Pancíř tanku + podvozek + výzbroj má takovou hmotnost, že samotná baterie bude hrát malou roli. Je jedno, jestli to bude 40 a nebo 42 tun.

        • Jirosi
          11:32 26.11.2019

          Rozdíl nebude, právě protože dojde ke snížení jiných parametrů. Lehký tank nemůže vážit více, protože jeho limitem je nosnost přepravních kapacit.
          Kdežto jestli bude osobák vážit 2,2-2,3t je jedno.

  • hb74
    07:43 26.11.2019

    článek je hezký, samotné téma je dost smutný z několika důvodů:
    1. elektromobilita je v současném stavu nesmysl, který je pouze tlačen politiky a ekology. Energetické sítě jsou silně nedostatečné, cena elektrického automobilu je výrazně vyšší než cena běžného auta se spalovacím motorem
    2. komfort doplňování paliva je lepší pro auta se spalovacím motorem. Nikdy neřešíte konektor na stojanu. Přečtěte si reportáže o cestování s eletromobilem na delší cesty. Občas dost adrenalin
    3. pro bezpečnost silničního provozu jsou elektroauta horší - od likvidace elektroaut při haváriích, vyšší hmotnost při provozu díky bateriím
    4. pokud v masivním měřítku zavedete elektromobilitu, tak vypadne daňový příjem z benzínu a nafty do státního rozpočtu. A kde si myslíte, že jí stát vezme? myslíte, že stát bude dál masivně podporovat elektrifikaci?

    tank by měl mít nezávislý pohon na vnějším prostředí, univerzální, aby v podstatě spálil cokoliv, co bude jenom trochu hořet. Elektrika je blbost. Pochybuju, že při válečném konfliktu někdo nechá stát elektrárny. hb

    • Poly
      09:08 26.11.2019

      Všichni vědí, že ropa prostě jednoho krásného dne nebude a proto je vhodné do vývoje takového tanku investovat už nyní. Takový tank není akce na 10 let. A první elektro tank dozajista nebude ideální a hodně to vyřeší až nějaký nástupce, takže se bavíme o roce 2040. Baterie sice ideální nemáme ale na koncepci můžeme pracovat už nyní. Je toho třeba vyřešit hodně.

      • Jirosi
        09:26 26.11.2019

        Ropa bude vždy, jen se nebude vyplácet na ni jezdit.

        • Poly
          10:47 26.11.2019

          Tak to asi ví i každý tupec, ne? Přece tu nebudu slovíčkařit jak malé děcko ve školce. Prostě nebude k mání.

          • Jirosi
            11:58 26.11.2019

            Vám přijde, že ovsa, dřevo, uhlí by bylo nedostupné?
            Protože nikdo na koni, ani parním stroji běžně nejezdí.
            Důvodem je prostě jen efektivita, nic víc.

      • Tesil
        16:41 26.11.2019

        Poly
        Údaje o ropných zásobách jsou někde na úrovni státního tajemství.Proto si BW nechal před časem vypracovat analýzu od odborníků,ta nevycházela z nějakých wiki zdrojů.Vzhledem k tomu,že Němci zatím nebijí na poplach,tak ty ropné zásoby jen tak nedojdou.
        K té níže zmíněné variantě B,právě Němci mají zkušenosti s výrobou benzínu z hnědého uhlí.I to pochopitelně jednou dojde.

    • HonzaH
      09:36 26.11.2019

      Elektromobilita samozřejmě budoucnost má, ale jak píšete, to co se děje nyní je špatně. Aby to mělo smysl, musela by se nejdříve vybudovat i ta infrastruktura kolem. Dokud budu nabíjet elektromobil elektřinou z Tušimic a Počerad, o ekologii nemůže být řeč.
      Dokud nebudou posíleny rozvody, masivnější nástup elektromobilů způsobí potíže s distribucí. Vyrábět baterie proto, abych z nich mohl nabíjet jiné baterie (FVE -> EV) mi také moc smysl nedává. Výroba baterií v masovém měřítku rozhodně ekologická nebude a ekonomická už vůbec ne. Nehledě na to, že nikdo zatím neřekl, kde se bude brát materiál na ty baterie.
      To, že ve městech bude s dobíjením extrémní problém je podle některých hysterie. Podle mne je hysterie zakázat plošně vjezd dieselových aut do center. Takové rok staré dieselové BMW je určitě ekologičtější a čistší, než 10 let staré auto na benzin. Ale co já se starám, dostavuju barák, kabel ke stání vytažený mám, já s tím problém mít nebudu. Odnesou to ty miliony lidí ve městech.
      Navíc, auta jsou v ČR až na třetím místě v produkci skleníkových plynů. Na prvním místě jsou právě ty elektrárny, které mají nabíjet ta ekologická elektroauta.
      A nakonec, tady se vůbec nemá řešit ekologie, fotovoltaické elektrárničky na střeše apod., ale praktické použití elektrického pohonu.

      • Jirosi
        10:48 26.11.2019

        "Navíc, auta jsou v ČR až na třetím místě v produkci skleníkových plynů. Na prvním místě jsou právě ty elektrárny, které mají nabíjet ta ekologická elektroauta."

        Ve skutečnosti nejsou velkým odběratelem elektro auta, ale rafinérie. Jinak by jste si musel do auta lít ropu.

        • HonzaH
          12:05 26.11.2019

          Elektroauta nejsou ZATÍM velkým odběratelem a přesto už jsou elektrárny velkým zdrojem skleníkových plynů. Jak to bude vypadat, pokud se el. auta více rozšíří a pokud se nebude zároveň řešit i to okolo, jak jsem již psal, si asi každý dokáže představit.

          • Jirosi
            13:35 26.11.2019

            Jednoduše, pokud přestaneme potřebovat 20-30% elektřiny k výrobě benzinu a nafty. Můžeme tu elektřinu efektivněji využít v elektro autech.

          • GlobeElement
            16:02 26.11.2019

            My nevyužíváme 20-30% produkce elektřiny pro výrobu benzínu, kdes takovou věc sebral?

          • Jirosi
            18:44 26.11.2019

            V roce 2018 se v Cr spotřebovalo 73,9 terawatthodiny (10^12).
            Spotřeba paliv byla 8.003 mld. litrů (10^9).
            Z toho nafty 73,4 % (4.954 tis. tun), benzínu 26,6 %(1.605 tis. tun).
            Na výrobu jednoho litru benzínu je potřeba 1,5 kWh.
            To dává asi 12 terawatthodin elektřiny jen na výrobu, což tvoří 16% domácí výroby elektřiny.

            "Roční kapacita obou tuzemských rafinerií v Kralupech a Litvínově je dohromady devět milionů tun ropy"
            https://www.investicniweb.cz/n...

            Informace o spotřebě paliv jsou z tohoto linku:
            https://www.cappo.cz/info/vyvo...

          • GlobeElement
            07:41 27.11.2019

            Podle toho, co jsem četl já, jsou celkové energetické nároky na výrobu benzínu vůči energii v benzínu obsažené asi 1:10. A to se neuvažuje, že rafinací ropy vznikají i další látky pro chemický průmysl a stavebnictví, takže tuto část energie bychom měli odečíst.
            Pokud bychom nepoužívali benzín a poháněli auta elektřinou, potřebovali bychom jí tedy 10x více, než máme dnes k dispozici.

          • Jirosi
            08:14 27.11.2019

            GE: Na to opět nemusíte ani myslet...
            Spotřeba paliv byla 8.003 mld. litrů (10^9). Při spotřebě 6l/100 (utopie) je to
            1,3 * 10ˇ^12 km. Při spotřebě 20 kWh/100 km. Je to cca 260 GWh(10^9).

            78 TWh >> 260 GWh je o řád méně. Takže i kdyby byla spotřeba elektro 2x(40 kWh), stále jste daleko za energii na výrobu uhlovodíků paliv.

          • HonzaH
            08:53 27.11.2019

            Tak 16% a 20-30% je vcelku rozdíl, ale budiž, berme těch 20-30 jako velmi hrubý odhad od klávesnice. Nicméně. Jak píšete, opravdu je na výrobu (alespoň podle veřejně dostupných informací) 8 mld. l paliva potřeba cca 12 TWh. Pokud ale spočteme mechanickou energii ukrytou ve vyrobeném palivu, tak je to 2,13 mld. l benzínu po 3,1 kWh a 5,88 mld. l nafty po 3,5 kWh. To nám dává dohromady 27,1 TWh mechanické energie.
            Podle např. tohoto zdroje (str. 19), je účinnost přenosu elektrické energie z elektrárny do baterie pouhých 55%: https://dk.upce.cz/bitstream/h...
            Abyste tedy dostal do baterie stejnou mechanickou energii, potřebujete vyrobit okolo 50 TWh elektřiny v elektrárně (místo dnešních 12). A to jsem ještě nezapočetl účinnost elektrického pohonu, která se udává 90%.
            Takže, nejsem apriori proti elektromobilitě, jakožto technicky vzdělanému člověku se mi naopak toto technické řešení líbí. A vidím v něm budoucnost. Hlavní problém ale jsou elektrárny a výroba elektrické energie. A dokud se tenhle problém a zdroj zněčištění č.1 nevyřeší, nemá elektromobilita valný smysl.

          • GlobeElement
            10:24 27.11.2019

            HonzaH - přesně tak. Kdyby byla elektromobilita funkční, už bych ji měl. Elektromobil má mnoho výhod - údržbu, provoz, možnost dobíjet doma,... Ale jednu obrovskou nevýhodu - dojezd. A cenu, samozřejmě, dnešní elektromobil se nevyplatí, ani kdyby byla elektřina zadarmo.

            Ovšem výroba elektřiny je problém. Nahradit energii doposud získávanou z ropy elektřinou znamená zvýšit produkci desetinásobně.

          • Jirosi
            10:25 27.11.2019

            HonzaH: Počítáte to blbě, viz můj příspěvek. Vy se snažíte nahradit energii, ale doprava neslouží ke tvorbě energie! Ale k dopravení věcí na vzdálenost.
            Proto je důležité počítat potřebné najeté km přepravy. A u těch pak počítat realizaci pomocí elektromobilu.

            I při započtení 2x260GWh a účinnosti 55%(1TWh) přenosu, potřebuji dodat do elektrárny z účinností 30% jen 3TWh, tedy 1/3 dnešních nákladů.

          • Jirosi
            10:27 27.11.2019

            Ge: " Ale jednu obrovskou nevýhodu -"

            Víru, že nefunguje. Pak nezáleží na faktech, datech, vlastně na ničem, stačí dál věřit.

          • GlobeElement
            13:15 27.11.2019

            Jirosi - dával jsem tady tabulku reálných dojezdů automobilů, proč se na ni nepodíváš?

            Pokud vezmu tabulkovou účinnost spalovacího motoru 30-40% (platí pro diesely), jsem na stejných číslech, která se udávají u výroby elektrické energie v elektrárnách (34-42% u uhlí, 60% u plynu, zdroje ČEZ). Ano, výroba benzínu vyžaduje energii, ale příprava paliva pro elektrárny také + mám ztráty v přenosové soustavě. Suma sumárun celkový objem spotřebované energie je stejný. Zavedení elektromobilů žádnou energii neušetří. A to nepočítám ztráty energie přímo v elektroautě.
            Ale - musím nahradit zdroj energie. Namísto benzínu a nafty musím mít více elektráren. Všechnu energii, kterou dnes obsahuje benzín, budu muset vyrobit v elektrárnách. Budu muset zvednou současnou produkci 10x. tak to jednoduše je.

          • Jirosi
            15:32 27.11.2019

            Protože, to je tabulka reálných dojezdů asi jako je uváděná reálná spotřeba aut.
            Jediné co dělá je porovnání dvou metod měření, je to tam dokonce i napsané.

            "Ano, výroba benzínu vyžaduje energii, ale příprava paliva pro elektrárny také + mám ztráty v přenosové soustavě"

            Na tomhle je nejzajímavější, že elektromobily spotřebují elektřinu z elektráren.
            Výroba fosilních paliv bere elektřinu asi z Marsu. Bavím se o stejné úrovni v soustavě.
            Už dnes tu energii pro výrobu fosilních paliv vyrábím.
            Viz. příspěvek kolegy z odkazem na Bc. práci.
            Už dnes musím dodat podle jeho nákladů 3TWh na výrobu benzínu.
            Energie potřebná k nabití osobních elektromobilů je 5,7TWh, a na vstupu baterie 10,5TWh. On pak dělá výpočet jako by všechna tato energie byla odebrána z elektrické sítě, ale tak by to nebylo značnou část by tvořili FVE na přímo.

          • GlobeElement
            16:01 27.11.2019

            Poslyš, mně by se energetická soběstačnost líbila, ale zatím je to fakt drahé. I ty FVE jsou v tuto chvíli ekonomicky nereálné - nikoli technicky, to by šlo.

            V praxi to znamená, že každý dům musí mít nějakou vnitřní baterii, kde skladuje energii pro provoz domu + pro provoz elektromobilů (aby se daly nabíjet v noci a v zimě, kdy slunce nesvítí). To nebude nic laciného, protože jelikož většinu energie potřebuju v zimě, musím být schopen skladovat odhadem 25-30% celoroční spotřeby energie.

            Elektromobil má udávanou spotřebu 13 kWh na 100 km. Když si pokryju celou střechu FVE panely (30m čtverečních) vyrobím asi 5000 kWh. To mi stačí na provoz dvou aut, za předpokladu, že uskladnění elektřiny a její přebití do elektomobilu bude beze ztrát. Nebude, počítejme že to bude tak na jedno auto.

            Ale pro dům už mi nezbude nic. Samotný dům potřebuje třikrát tolik energie, když bude superúsporný, tak dvakrát. Jinými slovy, bez externího zdroje energie se neobejdu. Mohu velkou část energie získávat spalováním uhlí, ale to už můžu pálit ten benzín, to je prašť jako uhoď.

            Fakt to chce ty technologie ještě doladit. Za současného stavu je toto řešení použitelné jen nouzově, za vynaložení velkých investic a s velmi nepravděpodobnou návratností.

          • Jirosi
            18:43 27.11.2019

            GE: Ano, vstupní náklady jsou značné. Energetická náročnost v zimě bude o něco větší. Ale díky dobíjení z domácích panelů zásadně poklesne náročnost na přenosovou soustavu. Což je společně z úložišti největší úskalí toho řešení.

            Těžko dojde k tomu, že si zítra všichni půjdou koupit elektro auta, systém pro dům. Ale ekonomický trend je jasný, s tím těžko něco dělat.

            Za mě to má největší přínos v tom, že peníze lidí zůstanou doma.

          • GlobeElement
            07:57 28.11.2019

            Jirosi - největší přínos je v nezávislosti lidí na vnějším dodavateli a z bezpečnostního hlediska v diverzifikaci zdrojů. Výpadek jedné trafostanice nebude znamenat tmu pro celou vesnici. I v případě války to bude ohromná výhoda.

            Ale neopájej se nadějí, že ti to stát nezdaní. On ty peníze potřebuje, takže ti je sebere jinak.

          • Jirosi
            12:05 28.11.2019

            Opět nikde sem nenapsal, že to nezdaní. Ale to zdanění budou platit společně z daní z benzínu/nafty i ti co na nich zůstanou. A v tom je podstatný rozdíl.
            Ono, když říkáš A, musíš řict i B. A stát daně z fosilních paliv prostě rušit nebude.
            Kdežto zvýšení daně z majetku se dotkne všech vlastníků bez ohledu na to na čem jezdí.

      • HonzaH
        11:50 27.11.2019

        Jirosi: Tak teď někdo z nás opravdu počítá špatně:

        8 mld. litrů paliva při spotřebě 6 l/100km je 8 000 000 000:6 = 1 333 333 333 stokilometrových úseků, tedy 1 333 333 333 * 100 = 1,3 * 10^11 km.
        Pokud vezmeme spotřebu 20 kWh na 100 km, pak je to 1 333 333 333 * 20 kWh = 26 666 666 666 kWh což je 26,6 * 10^9 kWh tedy 26,6 TWh. Pokud jsem někde udělal chybu, tak mne, pochopitelně, opravte.

        Jinak, pokud auto s dieselovým motorem má spotřebu 6 l/100 km, spotřebuje tedy 6 * 3,5 kWh mechanické energie, tedy 21 kWh
        Pokud má srovnatelné elektrické auto spotřebu 20 kWh, je vidět, že obě auta spotřebují k pohybu cca stejnou energii. A tak to samozřejmě fyzikálně sedí, proč by auto s baterkou mělo potřebovat k pohybu menší energii než auto s nádrží?

        • Jirosi
          14:03 27.11.2019

          Máte to dobře, to je tak když se to počítá z hlavy na kalkulačce z mobilu.

          Děkuji za ten odkaz na tu bakalářskou práci(2010). Tam má asi lepší data pro diskuzi.
          I tam dochází k číslům "23 771 GWh vs 5 773 GWh", viz tabulka 7., 8..

          Podobné výsledky dostane, až když započte ztráty výrobě, přenosu. Vzhledem k datu vzniku ignoruje domácí FVE.
          "(26 742 GWh / 29 600 GWh)"

        • SYN_
          01:20 29.11.2019

          Ten údaj 20kWh na 100km je hodně pesimistický, asi by ho nějaké velké SUV mělo ale to zase nepojede za 6... reálnější čísla tu padly, těch 13kWh/100km je potvrzených z několika různých zdrojů... takže potom tu spotřebu na osobní dopravu zaokrouhleme na 20TWh.
          Celková výroba el.energie v ČR je okolo 80TWh, takže převedení veškeré osobní dopravy na čistě elektrickou není žádný katastrofický scénář nýbrž navýšení produkce v řádu 20-25%...
          V tuto chvíli se osobně domnívám že by se místo metody "všechno nebo nic" (tj. buďto plně elektrická auta s citelně omezeným dojezdem (a tankováním) anebo "lehké" hybridy které el. využívají jenom okrajově (a nemohu se zbavit dojmu že jde převážně o použití formální/prestižní/daňové)) by se měly začít víc využívat "těžké" hybridy (tj. vozidla s baterií pro dojezd řádově 50-100km doplněná spal. motorem čistě v režimu generátoru (tj. bez obezliček jako převodovka, diferenciál, spojka, startér apod.) který by se zapínal teprve při jízdě mimo město... obrovské množství kratších pojížděk by pak probíhalo v režimu čistě elektrickém, přičemž by ale neutrpěl dálkový dojezd, nouzový dojezd v případě totálního vybití a pár dalších maličkostí...
          Taky by asi nebylo špatné se rozumně podívat na položky jako je váha a rozměry typického automobilu, tady totiž dochází v průběhu nejméně posledního půlstoletí k vytrvalé "inflaci", auta jsou neustále větší a těžší než předchozí generace, to nemůže jít do nekonečna, místa obzvláště ve městech nepřibývá a váha je pro nízkou spotřebu fyzikální překážka, při jízdě po rovině se to až tak neprojeví (i když, takové rozjíždění/zastavování je s vyšší vahou taky horší, aspoň pokud se s účinností rekuperace nedostaneme aspoň o půl řádu výš než jsme dnes) ale energetická náročnost při stoupání na vyšší úroveň je hmotnosti přímo úměrná...

          • Jirosi
            08:52 29.11.2019

            Nikdy sem nepsal o násilném přechodu, jen se snažil vyvrátit mýty o tom, že dojde kde zhroucení sítě, případně je to mimo naše možnosti už dnes.

  • Kikirík
    07:29 26.11.2019

    Nereálne... Aspoň v súčasnej dobe a ani nepredpokladám, že sa do 50 rokov spraví nejaký významný posun v batériach, ktorý by sa dal masovo využiť aj v armáde. Možno sa mýlim, no to uvidím neskôr ak sa dožijem.
    Len s elektroautami sú ešte dosť veľké problémy a žiaľ EÚ ich chce nasilu pretláčať. Som zvedavý ako budú chcieť tie autá nabíjať takí Nemci, ktorí rušia uhoľné a jadrové elektrárne. To je logika.
    Ale inak č´lánok ako vtip celkom dobrý... Že elektrifikácia T-72. :D

    • GlobeElement
      08:53 26.11.2019

      Ten tank by za sebou musel tahat baterii o velikosti 1/3 samotného tanku. A o váze 1/3 tanku. Po jejím vybití by byl na dva dny vyřazen z boje.

    • Poly
      09:16 26.11.2019

      Vývoj baterií jde čím dál rychleji dopředu a jde do něj víc a víc kapitálu. Nikdo nečekal, že Samsung dostane do mobilních telefonů grafenové baterie tak rychle. Příští nový model od Samsungu bude mít už grafenové baterie. Což je pecka, protože Samsung uvádí kapacitu o 45% vyšší a nabíjení 5 x rychlejší a navíc vydrží více cyklů (pravděpodobně 7x) a jsou bezpečnější vzhledem ke vzplanutí. Tohle je pouze otázka času.

      • Jirosi
        09:40 26.11.2019

        "Ilustrovat si to můžeme třeba u 4 000mAh baterie pro Galaxy Note 9. Při stejných rozměrech by grafenová verze mohla mít kapacitu 5 800 mAh."

        Tzn 35%, ale i to je úžasný pokrok!
        V 70. letech přišel na svět Li-on, už v roce 1991 jsme měli první prodávané. O grafenu se mluvilo už v roce 2004, je rok 2019. Tohle je spíše zpomalení.

        • Poly
          11:03 26.11.2019

          Hm a já si myslel, že tam kromě kapacity píšu i něco o rychlosti nabíjení a odolnosti proti cykování. Ale asi ne...
          A asi jenom já si myslím, že první lithiové baterie měli kapacitu méně jak 100 Wh/kg, nabíjely se půl dne a vydržely 100 cyklů. Stejně tak si jenom já myslím, že z počátku jim naděje nikdo nedával a dlouho byly v pozadí technologie NiMH.

          • Jirosi
            12:33 26.11.2019

            Počet cyklů a nabíjení je super, ale jaksi cenu požadované kapacity v autě vám to nesníží. Jen vám to usnadní nakládání sní, ale za vyšší cenu. Ta snad bude časem klesat, ale časem je za 5-10. let.
            Když už dnes je schopná Tesla na superchargeru dobít auto poměrně rychle, není až tak problém rychlost dobíjení, ale spíše jak získat ten objem ze sítě.

  • SofF
    04:54 26.11.2019

    elektřina bude brzy out. Nafta byla ve své době proti benzínu geniální tah, zavedl to masově Sovětský svaz kvůli nižší hořlavosti. Ale každému palivu jednou dojde dech. Podle mě je elektřina jen takové mezidobí než nastoupí vodík. Typuji že ovšem i tato alternativa bude výbušnější a hořlavější při zásahu tanku než klasická nafta.
    Ani tanky na plyn by nemusely být marné, ovšem jen pro státy co mají vlastní zdroje.

    • Jirosi
      06:35 26.11.2019

      Hoření a výbušnost je poslední problém vodíku.
      Mnohem podstatnější je masová výroba, skladování, a degradace všeho s čím přijde do styku.

      Jediné rozumné použití vodíku je v uhlovodíkových palivech (ropa(benzín, nafta), zemní plyn.

    • madrabbit
      08:11 26.11.2019

      Tento omyl je dost frekventovaný. U T-34 se vážně uvažovalo o benzínu. Ale nafta vyhrála proto, že jí byl v SSSR přebytek - to byl hlavní argument, horší hořlavost až na druhém místě.

    • SYN_
      01:30 29.11.2019

      Ale houbeles, u drobnějších aplikací je přítomnost vodíkového generátoru (a zásobníku) vysloveně nereálná (řekněme v mobilu??), i u větších aplikaci je a bude dlouho problémem, snad jedině u největších aplikací (náklaďáky? lodě?) by mohl mít jakoustakous šanci..
      Jestli ovšem předpokládáte nějaký zázračný technologický pokrok v ukládání vodíku tak ten se vám u baterií může povést taky, to je vysloveně věštění...

  • SKmartinTO
    03:44 26.11.2019

    Vizionárske.

    Fantasticky materiál AN.

    Môj skromný názor je, že pokrok sa nedá zastaviť a ta planéta to už cíti, riešení je veľa, ktoré je ale správne budeme ešte dlho a draho hľadať. .)

    https://panobcan.sk/japonski-v...

    možno to raz bude realita možno už je...?)

    Doma je ale dôležité podporiť ľudí ako Jan Procházka a jeho výskum zafinancovať skutočnými prostriedkami, pretože tie hlavy, čo to vedia spraviť tu máme.

    .)

  • cejkis
    01:23 26.11.2019

    Jako vtip dobré. Ještě doplňuji zákaz plastových brček na palubě a zákaz nastartování pomocného motoru, když dojde močka.

    Jestli taková témata někdo z autorů myslel vážně, tak to raději zabalte.

  • Jiří Vojáček
    21:56 25.11.2019

    O budoucnosti českého tankového vojska právě v této době rozhodují odborníci z Vojenského technického ústavu pozemního vojska ve Vyškově v rámci tvorby dokumentu „TANK - Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025”.

    A podle toho, co o něm vím, v něm žádná možnost elektrického pohonu u budoucích tanků pro AČR VTÚ nezvažuje, tím méně u T-72M4.

  • palo satko
    20:33 25.11.2019

    Pred Vianocami vraj dojde k Brexitu. Ak vyhra Trump aj druhy krat, zostane Europa v rukach Nemcov, Francuzov a Severanom. To su zelene narody nachylne dostat "gretenizmus". No potom elektricke tanky nebudu ani technickym a ani energetickym problemom,, ale len legislativnym problemom.
    Europsky parlament prijme zakon o zavedeni ekologickeho elektrickeho tanku. S tensim pancierom, s mensim poctom nabojov, mozno aj bez kanonu. Ze to je blbost? A to co sa deje v energetike a doprave je normalne?

    • Jirosi
      22:34 25.11.2019

      Divný, ale fakta hovoří jinak. Vláda UK, v tomhle jde stejným směrem.

      "Vlády Francie a Británie vyhlásily zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2040."

      https://www.auto.cz/zakaz-spal...

      • madrabbit
        08:17 26.11.2019

        Tohle je super přístup. My si ohlasujeme, že 2040 bude jenom elektrika. A to, jak to udělat necháme na těch, co přijdou za 20 let :-D Kde se bude elektřina brát, jak to vydrží přenosová soustava, jak se budou baterie vyrábět a recyklovat - kašleme na to, to udělají Ti z budoucnosti :-D

        • Jirosi
          11:23 26.11.2019

          Ano, na podobném myšlení se stavěli dříve přehrady, elektrárny, letiště, dálnice, atd.
          Prostě všechno se rozhodlo a dnes to je.

          • GlobeElement
            07:42 27.11.2019

            Taky pyramidy. Ne všechno, co se vytvořilo na základě rozhodnutí předků, je užitečné.

          • Jirosi
            08:17 27.11.2019

            GE: Neříkám, že vše je užitečné. Ale všichni se rozhodovali podle aktuální predikce budoucnosti.

          • GlobeElement
            10:27 27.11.2019

            Většinou rozhodovali.
            Spousta investic byla soukromých. I první elektrárny. Protože se to vyplácelo. Když se nyní postaví něco, co je ekonomicky neefektivní, časem se to stejně nechá rozpadnout. Jako svého času železnice na Slovensku, stavěná v rámci budovatelského nadšení členy ČSM.

          • Jirosi
            12:18 27.11.2019

            Dnes snad není spousta investic do obnovitelných zdrojů soukromá?
            Co tam máte dál...

          • GlobeElement
            13:20 27.11.2019

            Je dotovaná. Proto se vyplatí. Nedělej, že to nevíš.

  • technik
    20:22 25.11.2019

    Elektrifikace má svoji budoucnost a je velmi slaboduche myslet si že to je slepá cesta. Ale taktéž je slaboduche si myslet že všechny ropaky spasí elektromobily. V příštích 15 letech můžou velmi efektivně elektromobily nahradit druhá vozidla v rodinách a také vozidla na vesnicích kde nemají problém lidí denně nabíjet. Co se týká techniky kdo nejel s EV nemá cenu ho přesvědčovat. Až se budou ladit elektromobily 100 let jako ropaci dojezd a ostatní bude také o ničem ikdyz to určitě tolik let trvat nebude, stačí dotáhnout dokonce pořádně baterie.
    K tanku, to je velký hovno mít tank na baterky, hybrid určitě ale elektrifikovány určitě ne. To spíš vidím budoucnost ve vodíku.

    • Tesil
      20:52 25.11.2019

      Odhadem dnes stojí lithium-iontová baterie přibližně od 175 do 300 USD (od 4 do 7 tisíc Kč) za kilowatthodinu, přičemž typický středně výkonný elektromobil používá baterii s kapacitou 60 kWh. Výše zmíněné odhady očekávají, že to bude 100 dolarů (2 300 Kč) za kWh do roku 2025 nebo dříve. To je považováno za „magické číslo“, kdy elektromobily a spalovací technika dosáhnou rovnosti maloobchodních cen bez dotací.
      Navíc každá nová technologie přinese další zvýšení ceny.A samozřejmě řada konzervativních řidičů dál bude preferovat klasiku.
      Jinak v řadě vesnic nemají ani kanalizaci či vodovod,nevím zda investice do el.sítí bude priorita.

      • technik
        21:11 25.11.2019

        To možná nemají ale klasickou zásuvku 230V nebo 400V mají všichni, víc nepotřebuješ. Každý má možnost si nechat namontovat FVE na střechu, ano vím, cena díky dotacím je dnes nesmyslná ale do budoucna je to jediná možnost. Neznám lepší investici peněz než do FVE panelu. Lepší SUNPOWER 400W dnes stojí cca 7 tisíc a má životnost přes třicet let, takže blbost za 7 tisíc ti generuje energii 30 let. Ano má to svá úskalí ve formě destabilizace distributorské sítě ale i na to se dají sítě připravit. Domací FVE dobře řešená bez přetoků síť vůbec nezatěžuje a je to ve všech ohledech lepší řešení než plácat panely na úrodnou půdu, kdy tisíce panelů dokáží slušně díky kolísavé výrobě přidat energetikům pár vrásek na čele.

        Celá tahle energetická revoluce se neskládá jen z elektromobilů, ale i domácích fotovoltaických elektráren, tepelných čerpadel a dalších systémů. Ne všude ale mají FVE uplatnění stejně jako elektromobil, pak je třeba jít cestou vodíku.

        • Tesil
          21:49 25.11.2019

          Cena panelu není jediná investice.Tím spíše,když se jedná o přebytky vracené do sítě.Tam je výpočet návratnosti složitější.
          K samotné nabíječce pro elektromobily následující:
          Předpokládejme ideální počasí a plochu fotovoltaického panelu 0,3 čtverečního metru. V ideálním tuzemském počasí potom solární nabíječka autobaterie vyrobí za celý den řádově desetiny kilowatthodin (kWh). K nabití plné kapacity běžné autobaterie proto mnoho hodin. Závěr je tedy jasný - solární nabíječka autobaterie může sloužit jako nouzový zdroj. Baterii během několika hodin nabije alespoň tak, abys mohl přejet někam, kde je k dipozici běžná nabíječka do zásuvky.

          • Jirosi
            22:05 25.11.2019

            Do češtiny se to překládá, aby jste si mohl dobít 60 kWh v noci z denního svícení, potřebujete druhou baterii z vyšší kapacitou do domácnosti. Tedy další náklady k ceně vozu. V tohle výpočtu je cena instalace panelu ta zanedbatelnější položka.

          • technik
            22:55 25.11.2019

            Nepředpokládej. Domácí fve slouží k napájení domu, přebytky nasypes do baterie nebo využijete na ohřev TUV. Správné vyvážený systém nemá skoro žádné přebytky. A právě ta energie vyrobena FVE pro domácnost šetří kapacity pro nabíjení EV že sítě. Ano dá se EV nabíjet z baterií FVE ale jsou tam zbytečně ztráty. Při ceně 1 kW se v dnešní době vyplati dobíjet že sítě. Až se EV rozšíří tak právě degradované baterie z EV mohou krásné posloužit jako jako úložiště u domácích FVE. Dřív nebo později se stejně vymyslí baterie která bude úplně jinde,takže to by mě netrapilo.
            Další věc je tepelné čerpadlo, vím to z vlastní zkusenosti, s 12 kW rejnokem denní spotřeba i s domácnosti 75 kW, s tepelným čerpadlem 36 až 40, to je 50% úspora a tu můžu využít na nabíjení EV. Jak říkám je třeba se přizpůsobit komplexně a ne jen brečet jak se ty EV budou nabíjet. Výkonu v síti je dostatek a já osobně EV s dojezdem 200 km muzu nabíjet jednou týdně. Na mých 15 tisíc km ročně to stačí.

          • Jirosi
            06:19 26.11.2019

            Na jedno auto potřebujete 1+ baterií co v něm máte, aby jste ho nabil. A těžko se bavíte o 5-20.letech čekání na degradovanou baterku...
            Krom toho jak už víme degradovaná = na odpis a ne na domácí použití.

            Tepelné čerpadlo je super v kombinaci z pasivním domem to má jediný háček. Při výrobě Elektrické energie, vždy vytváříte zbytkové teplo a vždy je vyšší než nároky domu.

          • technik
            06:45 26.11.2019

            Pořád nechápu proč potřebují plus jednu baterii. Baterie například v Nissan leaf zdegraduje o 20 % procent za 7 let, pokud ji vyměním tak ta stará s kapacitou někde kolem 15 kW mi bohatě stačí k FVE. Těch využití je spousta, otázkou je jestli životnost baterií nepřekvapí a nebudou třeba 20 a více let nebo taky méně.
            Nechápu jak to myslíte s tím pasivním domem, já ho rozhodně nemám.

          • Jirosi
            09:07 26.11.2019

            Elektromobil se dobíjí přes noc, takže baterie musí uložit energii na provoz domu v noci, pro další den nižšího světla, kapacitu pro nabití elektromobilu.

            Pokud mám skladovací kapacitu na tyhle věci v hodnotě 80% kapacity potřebné pro elektromobil, těžko mi bude stačit jedna. A to jen na začátku životnosti, další degradace zrychluje.
            Krom toho stejně jako si kupujete elektromobil z baterii, to o čem se bavíte je souběžně pořizovaný systém pro dům, aby jste ho měl kde nabýt. Nikoliv za 7-10. let.

        • Jirosi
          21:52 25.11.2019

          Vodíkové hospodářství má asi o 1 000 000 víc problémů než elektřina(baterie).

          • technik
            22:42 25.11.2019

            Viděl bych to přesně na bambilion.

          • Jirosi
            23:08 25.11.2019

            Jedna věc je napsat vodíkové hospodářství, druhá uvědomit si problémy práce z médiem co má nejmenší možnou velikost atomu(problémy skladování), a neskutečnou korozivní schopnost. To, že neumíme vodík efektivně vyrábět jako uchovatel hodnoty je jen malí detail.

        • GlobeElement
          08:55 26.11.2019

          FVE panely se vyplatí za cca 7 let. A to se nesmí zkazit.
          Za současných podmínek, zejména když má člověk tepelné čerpadlo (a proto levnější elektřinu) se investice do FVE panelů nevyplatí.

          • Jirosi
            14:11 26.11.2019

            O ekonomice těch FVE panelů a ceně jejich energie se bavily na konferenci v Akademii věd.
            https://youtu.be/Ugh3T1LyXF0?t...

          • Tesil
            18:38 26.11.2019

            Co jsem tak četl a slyšel investice do FVE na RD se začne vracet zhruba s ukončením životnosti.Je to dobře vymyšlené.

          • GlobeElement
            16:06 27.11.2019

            Tohle píše jeden z dodavatelů:

            http://www.energieprozivot.eu/...

            Cena malé FVE elektrárny s akumulátorem 156 400 Kč, teoretická roční úspora 17 000 Kč, návratnost tedy 9,2 roku a to není započítán náklad na svatební úpravy.

    • Jirosi
      22:01 25.11.2019

      "Až se budou ladit elektromobily 100 let jako ropaci dojezd."

      Elektrická auta jsou tu od roku 1835. První akumulátor 1799, dobíjecí akumulátor 1859.

      • technik
        22:41 25.11.2019

        Ty si zase chytrej. A kolik se investovalo do spalovacích motorů a do elektromobilů? Jaký udělala progres Tesla během pár let? Jaká je efektivita práce motoru a elektromotorů, který z pohonu má menší náklady,servis. Kam se dostal spalovací motor po 100 letech vývoje?

        • Jirosi
          23:03 25.11.2019

          O jaké technologie baterii a elektromotorů se podle vás má jednat?
          Tesla kupuje svoje baterie od společnosti Panasonic.
          https://www.idnes.cz/technet/t...

          Tesla je sice elektrickou automobilkou, ale drtivá většina jejich inovací se týká software a elektromobility jako celku.

          • Riiiederner
            17:17 28.11.2019

            Jirosi
            Ano všechna auta hoří ale jen to s baterkamase vzněcuje samo ještě týdny po prvním uhašení.

        • madrabbit
          08:23 26.11.2019

          No vzhledem k tomu, že první rychlostní rekord udělalo auto na elektřinu (1898 - 63km/h) - a od té doby se nic moc nestalo - až po 120 letech máme Teslu, kde je problém ji uhasit :-) U baterií zapomínáme i na to, že ve vedru se musejí chladit a v zimě ohřívat.

          • Jirosi
            09:23 26.11.2019

            Jde uhasit normálně, jako cokoliv jiného hořlavého. Stačí zamezit přístupu kyslíku.

            To je hodně zkrácená historie, a elektromobil neobjevila Tesla po 120. leté pauze.

          • GlobeElement
            09:34 26.11.2019

            S tím hašením to není tak jednoduché. Lithium je prudce reaktivní kov a při styku s vodou hoří až vybuchuje. Nedá se uhasit, vyrobí si vlastní kyslík s hasicího média.

          • Al Capone
            11:24 26.11.2019

            Probémy s hašením a následnou likvidací baterií
            https://echo24.cz/a/Sc2cA/sest...

          • Jirosi
            13:48 26.11.2019

            Všechny auta hoří, ale jen Tesla se dokáže dostat na stránky novin i 6 týdnu zpětně. Všichni ty samé baterie nosíme v mobilu...

          • GlobeElement
            16:03 26.11.2019

            Ano, a taky už se párkrát stalo, že i ta prťavá baterie v mobilu začala hořet a byly z toho docela těžké spáleniny.
            A to má napětí nula nula nic.

          • Jirosi
            10:15 27.11.2019

            Ge: A tak lidé vyhodili ze strachu mobily, nottebooky, a další vybavení...

    • GlobeElement
      08:52 26.11.2019

      Já jsme z vesnice. Elektromobil je na vesnici blbost. proč? Protože:

      1. Lidé z vesnice potřebují dojíždět na větší vzdálenosti, než lidé ve městech. Tedy nevýhoda elekromobilu spočívající v menší dojezdové vzdálenosti se projeví více na vesnici.

      2. elektrická soustava na vesnicích je méně dimenzovaná, než ve městech, Razantní zvýšení odběru není možné

      3. výpadky v dodávkách elektřiny jsou na vesnicích častější, než ve městech a náprava trvá déle

      4. příjmy lidí na vesnicích jsou nižší, než ve městech, vyšší cena elektromobilů je pro ně větší problém, než ve městech

      5. mnoho domácností má jen jeden automobil. Ten musí sloužit i jako rodinný, například když jedou na dovolenou. Kde budou dobíjet elektromobil na dovolené někde u Dářka?

      • Jirosi
        11:00 26.11.2019

        1) Stále se bavíme u většiny do 50 km na jeden směr.
        2) Opravdu? Už jste si v paneláku zkoušel pustit něco na 400V... (jen výtah jede na tenhle rozvod). Kdežto dostatečnou přípojku na vesnici má každý.
        3) Vypadává, ale ani čerpací stanice nebývá v okolí.
        4) To je pravda. Ale on sám elektromobil by problém nebyl, on větší nájezd a možnost si umístit panely na dům, a tím se dostat k ceně ježdění zadarmo.
        5) Spíše mnoho domácností dnes má více než jedno auto. Dnes už se právě na těch místech pro dovolenou budují sítě stanic pro dobití. Čistě z ekonomického hlediska kapitalismu a snahy mít něco před konkurencí.

        • GlobeElement
          11:18 26.11.2019

          1. Není čas to dobíjet. Když jedu 50 km jedním směrem, celý den to nechám na odstavném parkovišti a večer jedu domů, v zimě jsem prakticky bez elektřiny. Pokud potřebuju jet vícekrát (běžné - pro děti do školy, na kroužek, pro babičku,...) nestačí dojezd.
          2. opravdu. Není důležité, kolik je voltů, ale kolik je ampér. Na vesnici nejsou dostatečné zdroje na silné jističe u každého baráku. A v případě současného odběru - konec.
          3. Máme nejhustší sí´t čerpacích stanic na světě. I v případě kolapsu mohu dojet s kanystrem v ruce pro benzín na kole. Kam dojedu pro elektřinu? V případě sněhové kalamity jsme tři dny přežili s benzínovým generátorem. Jak bychom to měli přežít bez elektřiny a bez benzínu zároveň?
          4. Panely nefungují v noci, kdy mám elekromobil dobíjet. Navíc představují další investici. A v zimě, kdy je krátký den, nemám odkud brát sluneční světlo.
          5. Domácnosti, které mají více aut, mají ta další stará a laciná. Představa, že namísto ojeté Feldy za 15 000 koupí elektromobil za 700 000 je mimo realitu. Navíc i ta ojetá Felda má dojezd okolo 600-800 km na jednu nádrž, je použitelná, v případě nouze, na normální ježdění. elektromobil ne.

          Kdyby to fungovalo, už to lidé na vesnicích mají. Fakt, že elektromobily jsou jen ve městech, jasně ukazuje, že se na vesnici nehodí.

          • Jirosi
            14:26 26.11.2019

            1) I to hloupé citygo má dojezd 265km, my se tu bavíme o průměrném člověku z 50+50km denně. Na babičku a další mimořádné jízdy máte ještě 112 km při 80% baterie.
            2) Tak se zamyslete, kolik asi přichází na jeden byt v paneláku.
            3) V případě sněhové kalamity, můžete využít tu baterku jako dodatečný zdroj.
            Při odházení sněhu z EVF panelu, máte proud hned jak přestane sněžit a nemusíte nikam chodit.
            4) Tohle je více náklad. Ale obratem se vám to vrátí v neutracených penězích za benzin. Kdežto lidé ve městě prostě nemají kam ty panely umístit. A to nevyřeší žádná silnější přípojka.
            5) Feldu za 15 000 mají jako druhé auto, jako hlavní mají auto kategorie Oktavia, a to už auto za 500-700k je. A to nepřipočítávám cenu benzínu :)

            6) To je tím, že myslí jako vy. Ve skutečnosti jich je nejvíce na vesnicích.

          • GlobeElement
            16:13 26.11.2019

            1. udávaný dojezd je teoretický v ideálních podmínkách. Reálný je cca poloviční. Dojezd okolo 150 km je málo. V případě jakékoliv těžkosti (v noci vypnou proud, musím rychle k doktorovi, cokoliv) jsem bez auta.
            2. ve městech jsou velké páteřní sítě a dostatečná kapacita. Na vesnicích ne. Vím, jaké mi ČEZ dělal těžkosti, když jsem chtěl silnější jistič.
            3. V případě sněhové kalamity jsem odříznut od světa. Benzínovým autem vyjet mohu, elektrickým ne. Než se mi auto dobije, když začne sněžit, uplynou další dva dny, v zimě slunce svítí zhruba od 9,00 do 15,00.
            4. nevrátí se to. Návratnost FVE je 7 let, sousedi to mají, nevyplatí se to. Abych dorovnal cenu elektromobilu vyježděným benzínem, musel bych jezdit 10 let, za tu dobu budu ovšem muset koupit novou baterii, cena okolo půl milionu.
            5. Ta Octavia má dojezd 800 km a mohou s ní jet klidně do Itálie na dovolenou, kam dojedou s elektromobilem?
            6. nejsou na vesnicích. Jsou ve městech, zejména v Praze. Statistika podle toho, kde lidé dobíjejí:

            Top 5 nejvytíženějších lokalit rychlodobíjecích stanic ČEZ – 1.-3. čtvrtletí 2019

            Stanice Počet dodaných kWh
            Skanska Visionary Praha 86 719
            Corso Court Karlín, Praha 51 218
            Olomouc Nemilany 43 624
            Vestec 42 170
            Kaufland Vypich, Praha 37 822

          • Jirosi
            16:59 26.11.2019

            1) Dojezd, spotřeba u spalovacího motoru je taky jen orientační, nebo fyzika platí jen pro elektromobily? :))) Poloviční dojezd je opět jen váš názor.
            2) Musím rychle k doktorovy = V CR máme službu rychlé záchranné pomoci.
            Pokud nejedete na druhou stranu republiky, těch 100+dobité vám stačí. Kolikrát jste tak už jel?
            3) Páteřní sítě tam jsou, ale on je rozdíl dobíjet 100 auto a 1000+.
            4) Máte tam přednášku z Akademie věd, ale soused má vždy pravdu.
            5) Existují rychlonabíječky, takže se zastávkou na oběd jedou za rok do té Itálie dojedete. Stejně tak za ušetřené peníze můžete letět letadlem :)))

            6)Mě to nepřekvapuje. Pokud máte dobíječku ve městě(doma) nejedete na dobíjení. Tam jedou ti co přijeli z vesnice.

          • GlobeElement
            07:53 27.11.2019

            Jirosi -

            1. dojez elektromobilů byl ověřován testy, je zde tedy praktické číslo. Co se týče spalovacích motorů, již několikrát jsem zvládl trasu Praha-Ostrava a zpět na jednu nádrž, a to i v zimě. To je 800 km. Ukažte mi elektromobil, který tohle umí.

            2. Služba rychlé pomoci - no jasně, taky máme zásilkové služby a home office, nemusíme jezdit nikam, že? Mimochodem doufám, že ten doktor ke mně nepojede elektromobilem, to by se možná už nedostal zpátky.

            3. na vesnicích dostatečné kapacity elektrických sítí nejsou. Čest výjimkám. Jsem z vesnice, znám z vlastní zkušenosti.

            4. je mi jedno, co si vymyslí nějaký teoretik, AV pro mne není autorita. Soused to na rozdíl od toho vědátora platí ze své kapsy, takže ví, kolik jej to stojí.

            5. Rychlonabíječky nejsou řešení, na jedné benzínové pumpě je okolo 10 stání, načerpat palivo trvá pár minut a stejně se dělají fronty, jak dlouho to bude trvat, když načerpat energii nebude trvat dvě minuty, ale minimálně půl hodiny? To bych namísto oběda musel u té čerpačky kempovat dva dny.

            6. Nesmysl, ve městě se dobíjí, protože ve městě jsou ty elektromobily. Na vesnicích nejsou - viděl jsem jeden, byla to Tesla, majitel si ji koupil aby dal najevo, jak moc je za vodou, ne kvůli ekonomickému provozu.

          • Jirosi
            08:24 27.11.2019

            4) Takže tu máme jen dalšího náboženského fanatika, pro kterého je víra víc než data.

          • GlobeElement
            13:25 27.11.2019

            Ad 4 - takže reálná zkušenost reálného člověka se musí ignorovat, aby měl pravdu teoretik z akademie?

            Mimochodem, já si to taky chtěl pořídit. Ale je to drahé a jelikož máme dobrý tarif, nevyplatí se to. Cena nejsou jen panely, ale celý systém, který se musí instalovat.

      • El Duderino
        11:18 26.11.2019

        Co pisete ma logiku, ale predsa len si myslim tie problemy take neprekonatelne nebudu:

        1. kolko km denne date pocas typickeho dna ? 50? 70? to predsa nie je problem ani dnes a za 10 rokov uz vobec nie.

        2. Dobit elektrinu spotrebovany pri 50 -70 km denne zo siete nie je problem ani na dedine. Na to netreba ziadne brutalne odbery, moze sa to nabijat kludne celu noc. Casto si ludia prenasaju navyk z bezninoveho auto do uvah o elektrickom. S benzinovym jazdime kym nie je nadrz prazdna, a potom natankuje za 2 min. zas plna. U elektrickeho ked nabijate doma mozte nabijat pomaly a to kazdy den. Nepotrebujete na to ziadnu hyper super rychlonabijacku s odberom ako mala fabrika.

        3. pri vypadku elektriny moze prave auto sluzit ako zalozny zdroj, svietit a pohanat chladnicku by dokazalo tyzdne.

        4. prijmy na dedinach nizsie aj ostanu a preto cakat ze bude pred kazdym domom elektroauto za 45 k Euro je samozrejme blud. Ale porovnajte si dnesnu seriovost elektrickych a benzinovych aut. Tak ako ceny elektrickych rychlo klesaju so stupajucou seriovostou zacnu casom ceny benzinovych s klesajucou seriovostou stupat. Navyse naklady na prevadzku su aj budu jednoznacne nizsie u eketrickych aut. Chce to proste cas. Mobil v cene dvoch priemernych vyplat kde bolo drahe volanie a platilo sa aj za prijaty hovor tiez nebol pre kazdeho, ale smartfon s internetom ma ja moja mama.

        5. ano, zeby cela kolona aut valliaca sa od ciech , nemecka atd. niekam k jadranu bola plne elektricka v dohladnej dobe isto mozne nebude, ale uz dnes si mnohi ludia ktori nechu vlastnit dodavku ktorej priestor vyuziju 1x rocne auto na cestu proste pozicaju. Ale suhlasim ze takato narazovost bude asi najvacsim problemom ktory bude treba riesit.

        • GlobeElement
          16:22 26.11.2019

          1. okolo 50 km denně. Ale stačí jet na víkend na houby a najedu 200-300 km. To je pro elektromobil hraniční, tohle nikdo se zdravým rozumem riskovat nebude.

          2. není to problém, pokud se tomu denně věnuju. Je to práce navíc. Když srovnám časové nároky na doplnění energie u spalovacího motoru - 15 minut na 500 km a elektromobilu - 15 minut na 50 km - je to 10x větší opruz. Ale to by nevadilo, pokud bych s nabitým elektromobilem ujel alespoň těch 500 km. Mám rodiče 400 km daleko, s elekromobilem je nenavštívím.

          3. když použiju auto jako záložní zdroj, vybiju i to auto. Stejně musím topit, vařit, svítit, na to baterka v autě nestačí.

          4. ano, chce to čas a nové technologie. Tak jako se to stalo u těch mobilů. Současné technologie ještě nestačí. Věřím, že přijdou nové, ale zatím je nemáme.

          5. Zde spíš čekám nástup autonomních aut, které budou de facto fungovat jako automatická taxi a lidé skutečně přestanou chtít auta vlastnit. Ona je to docela drahá legrace.

          • Jirosi
            17:51 26.11.2019

            1) 200-300km na houby, to už je zoufalství v argumentech.
            2) Tesla SC dobíjí 1min = 10km. Dobijete ve veřejné nabíječce jako ostatní.
            3) Opět hledáte zástupné problémy.
            4) Ale stačí, viz plány všech na nich stavět nová auta.
            5) Sdílení nefunguje u ničeho. Lidé se k cizím věcem nechovají z náležitou úctou.

          • Luky
            22:04 26.11.2019

            tahle zpráva babího léta mi utkvěla v paměti :D
            https://www.novinky.cz/auto/cl...

          • GlobeElement
            07:56 27.11.2019

            Ale no tak, Jirosi, automobilky nestaví elektroauta, protože jsou tak skvělá a je po nich poptávka, ale protože musí, nutí je k tomu regule EU.

            Auto, které neujede alespoň těch 400 km, spolehlivě, ne jen teoreticky, je nepoužitelné.

          • Jirosi
            10:13 27.11.2019

            Jako, že automobilky v Číně/USA co neprodávají ty modely v Evropě nutí do jejich výroby EU?
            500 km neujede běžné auto na jeden zátah. Nikdo nejezdí stále s plnou nádrží, většina lidí jede na benzinku doplnit až když je u rezervy. V tomhle se to prostě vůbec neliší. Je to stejné jako z mobily, kdo by si kupoval dotykový co vydrží sotva den místo tlačítkového co vydrží týden.... Jen hlupák...

          • GlobeElement
            13:28 27.11.2019

            Jirosi - všechna auta ujedou 500 km na jeden zátah. Ne vždy to využiju, ale kdyby bylo potřeba, jedu, bez problémů. Nemusím nad tím přemýšlet a plánovat cestu na koupaliště jak expedici do Himalájí.

            Čína přestala dotovat elekroauta a poptávka jede dolů jak na klouzačce. A to věřím, že většina těch elektroaut jezdí ve městech a tam jim dojezd stačí.

          • Jirosi
            16:06 27.11.2019

            "Čína přestala dotovat elekroauta a poptávka jede dolů jak na klouzačce. A to věřím, že většina těch elektroaut jezdí ve městech a tam jim dojezd stačí."

            Váš výklad vs realita v článku co tu měl link..

            "V Číně klesl minulý měsíc prodej elektrifikovaných aut o 4,7 procenta, poprvé za uplynulé dva roky."
            "Analytici situaci dávají do kontextu především s padajícími prodeji osobních aut obecně. Klesají již třináct měsíců v kuse, v červenci se počet prodaných vozidel snížil o 4,3 procenta ve srovnání s rokem předešlým."
            "Ještě v červnu zájem o auta s alternativním pohonem vzrostl o 80 procent,"

            Každý si může udělat obrázek sám. Snad to dojde i vám.
            https://www.autorevue.cz/v-cin...

        • SYN_
          02:11 29.11.2019

          Ano, rozhodující ve často prostě nechtít. Nebudu to psát po bodech ale prakticky ve všem souhlas. Jak už jsem psal jinde, nechápu proč se tu úplně ignorují "těžké hybridy" tj. auta která mají solidní dojezd čistě na elektřinu, nicméně na nárazové jízdy na dlouhou vzdálenost (a nouzové situace) má mít doplňkový generátor. Mimochodem elektroauto je velice slušná UPSka pro nouzové situace, v případě "těžkého" úplně ideální i na zombie apokalypsu...

      • Tesil
        16:57 26.11.2019

        GlobeElement
        Já sice bydlím ve městě,ale syn žije na vesnici.Takže vím jak to vypadá v době žní,ale i potom.Orání,srovnání půdy bránami,hnojení,setí atd.
        Od brzkého rána do tmy.Opravdu netuším,kdy budou dobíjet.
        Další sporné stránky elektromobility jsem popsal jinde.
        Takže,jo je to blbost.

  • ARES
    19:10 25.11.2019

    Z článku vyplývají závěry o reálných důsledcích elektrifikace automobilů:

    Má-li si automobil zachovat jízdní dojezd, pak se do něj musí zabudovat baterie o tříapůlnásobku objemu nádrže na pohonné hmoty v případě zážehového motoru, o čtyřnásobek v případě vznětového motoru.

    Příklad 1: Zachování jízdního dojezdu, baterie se umístí do zavazadlového prostoru a místo palivové nádrže:
    - Octavie, zážehový motor, nádrž 55 l, zavazadlový prostor 560 l, elektrická verze: objem baterií cca 190 l. Snížení objemu zavazadlového prostoru na ≈ 425 l, snížení užitečného zatížení o ≈ 150 kg.
    - Octavie, vznětový motor, nádrž 55 l, zavazadlový prostor 560 l, elektrická verze: objem baterií cca 215 l. Snížení objemu zavazadlového prostoru na ≈ 400 l, snížení užitečného zatížení o ≈ 170 kg.

    Příklad 2: Pouze objem palivové nádrže se využije k uložení baterií.
    - Octavie, zážehový motor, nádrž 55 l, elektrická verze: objem baterií 55 l. Dojezd se zkrátí z 800 km na 230 km, tj. cca na jednu čtvrtinu.
    - Octavie, vznětový motor, nádrž 55 l, elektrická verze: objem baterií 55 l. Dojezd se zkrátí z 1 100 km na 280 km, tj. na jednu čtvrtinu.

    • satai
      19:21 25.11.2019

      Tak hlavně Tesla už před lety ukázala, že dobré elektroauto nevznikne tak, že nalepíš baterky do existující konstrukce a nahradíš motor za motor.

      • Jirosi
        15:17 26.11.2019

        "Tesla Roadster"

    • Jura99
      19:23 25.11.2019

      Otázka jestli článek nezanedbal vliv rekuperace při brzdění nebo úsporu při volnoběhu. Provoz a příležitost k rekuperaci ale bude u osobního auta jiné než u tanku :).

      • Jirosi
        19:32 25.11.2019

        Rekuperace to fakt nespasí.
        Dnes se do tanku montují malé centrály co situaci volnoběhu mimo akci řeší.

        • Jura99
          00:58 26.11.2019

          Nejde o "spasení", ale klasický hybrid je založený pouze na rekuperaci a snižuje spotřebu o cca 30%

          • Jirosi
            06:26 26.11.2019

            Tak to si sakra pletete, hybrid je založený na tom, že si doma dobijete ze zásuvky, a přitom dojedete standartních 50-75 km na baterii. Pak se zapne klasický spalovací motor.
            https://www.autoforum.cz/zivot...

          • Jirosi
            06:40 26.11.2019

            Tu vaši rekuperaci máte i v nové oktaávii, ale spotřebu to o 30% fakt nesnižuje.

          • Al Capone
            08:31 26.11.2019

            Jirosi:
            Už jste někdy jel hybridem? To co uvádíte je nesmysl. Kde bych u hybrida např. od Toyoty našel Vámi zmiňovanou zásuvku?
            A rekuperace u nové Octavie je v podstatě chytré dobíjení klasického akumulátoru, kdy se dobíjí pouze pri jízdě se zařazenou rychlostí ale bez plynu.
            Zde máte pravdu, tady se fakt spotřeba o 30% nesníží.

          • Jura99
            09:30 26.11.2019

            Jirosi: na zásuvce je založený plug-in o kterém jsem nepsal, psal jsem o klasickém hybridu, který se dobíjí během jízdy především rekuperací. Jinak beru, že 30% jsem přehnal.

          • Jirosi
            11:02 26.11.2019

            Klasickém příkladem vámi myšleného hybridu je nová Oktávia. Realita je, že přínos sotva pokryje náklady na nové vybavení v další generaci, za slušný nárůst ceny.

          • Al Capone
            11:21 26.11.2019

            Jirosi:
            Ne. To vy pořád mluvíte o Octavia iV kterou lze nabíjet za zásuvku.
            Zkuste se podívat jak vypadá hybrid od průkopníka této technologie což je Toyota.
            Zde je jiný přístup, žádné nabíjení za zásuvky tu nenajdete.

          • Jirosi
            11:22 26.11.2019

            Oba máte pravdu psal sem "plug-in".

            Al Capone: Pak zůstává otázka, kde je vidět ta 30% úspora?

          • Jirosi
            16:33 26.11.2019

            Pokud vozidlo nemá nabíjecí zásuvku, nejedná se o hybrid. I když se tak označují, jediným zdrojem energie ve vozidle je spalovací motor.

          • technik
            19:49 26.11.2019

            Jirosi tady trochu vysvětlím pojmy trochu se v tom orientují protože hybrid vlastním. Označení hybrid je vozidlo např Toyota která má spalovací motor elektromotor a baterií která je dobíjena přes motor nebo rekuperací, jiná možnost není. Jeho dojezd na baterii je řádově do cca 3 km. PHEV je také hybrid ale s kapacitou baterie umožňující dojezd cca 50 km,tj cca 14 kW umožňující nabíjení stejně jako hybridu ale i venkovní zásuvkou.

          • Jirosi
            20:05 26.11.2019

            "Označení hybrid je vozidlo např Toyota která má spalovací motor elektromotor a baterií která je dobíjena přes motor nebo rekuperací, jiná možnost není."

            Buď věříte tomu, že zastavení vám tam vygenerovalo 3 km dojezdu. Nebo vám to jak uvádí výrobce natočil motor(z většiny). Ale pak to prostě není hybrid, to by pak každé elektrické auto bylo hybridem(rekuperace+zásuvka).
            Jen pro zajímavost z rekuperace vrací maximálně 30% investované energie do akcelerace. Kolik by to asi bylo, aby jste z toho měl 3km dojezdu...

          • technik
            22:49 26.11.2019

            to rozhodně ne, ono záleží kde s autem jezdíte a jak máte odladěný hybridní systém. Například toyota v priusu používá NIMH baterii která vydrží opravdu hodně. sám mám na ni najeto přes 250 tisíc km a baterie je v takovém stavu že toyota na ni poskytla roční záruku. Nová jinak stojí 40 tisíc ale vzhledem ke zkušenostem z německých taxíků se nemám čeho obávat. Tuhle baterii nabiju i běžnou rekuperaci a to na 50%, více bych nabil například v alpách kde by stačil kopec cca 12 km klesáním. Samozřejmě že nejvíc se baterie nabíjí pomocí pohonu motoru, v mém případě ranní nastartování a oškrabání okna mi motor dobije baterii na cca 90%, systém je odladěný tak že vše si hlídá systém tak aby se co nejvíce šetřila baterie, tzn, malé nabíjecí a vybíjecí proudy, stálost teploty, to vše mi zaručuje spotřebu do 5 litrů. Ano není to žádný zázrak ale auto je abnormálně spolehlivé, převodovka planetová absolutně nezničitelná, 1.8 kovadlina motor s řetězem, žádný startér, altík řemeny, kladky. Není to žádný dravec ale mě to stačí, beru to jako mezistupeň před EV a jestli EV bude stejně spolehlivý a bezporuchový tak mechanici nebudou mít opravdu co žrát.
            https://www.youtube.com/watch?...

          • Jirosi
            08:29 27.11.2019

            Ve výsledku jen potvrzujete to co sem napsal, dobíjení dělá jediný zdroj motor, ne rekuperace v praxi. Ale spolehlivost nebo využitelnost sem nekomentoval.

          • Jirosi
            08:32 27.11.2019

            Ano, budou potřeba nové profese, třeba ta co bude recyklovat baterie, řešit odstranění baterii z vraku, atd.

          • Al Capone
            10:23 27.11.2019

            "Pokud vozidlo nemá nabíjecí zásuvku, nejedná se o hybrid. I když se tak označují, jediným zdrojem energie ve vozidle je spalovací motor."

            Tak předně by jste si měl ujasnit pojmy. Jako první sériově vyráběný hybrid je Toyota Prius a nikdy žádnou zásuvku neměl. Vždy se tomuto vozu říkalo hybrid a to jak u výrobce tak i v odborném tisku, atd.
            Hybrid je to proto že kombinuje dvě různé pohoné jednotky.

            http://www.hybrid.cz/slovnicek...
            https://www.toyota.cz/hybrid-i...

    • SYN_
      02:19 29.11.2019

      Zajímavé myšlenkové cvičení, ovšem podmínky pro "přímou náhradu" jsem totálně pokřivené, to chcete jen vyměnit benzínovou nádrž za akumulátor a ten spalovací motor pod kapotou si nadále vozit pro ozdobu? Viděl jste někdy jak vypadá řekněme 25kW el. motor? To je oproti spalovacímu žaba malá, spoustu podpůrných agregátů nepotřebuje vůbec (el.motor je krátkodobě přetížitelný v řádu 100% i víc takže ten výkon je celkem na místě)...

      Takže takto triviálně zkonstruované srovnání je tak maximálně vzdáleně podobné realitě...

  • Argonaut.CZ
    17:40 25.11.2019

    :) jako mentální cvičení OK, jinak je to nesmysl. Napojit elektrická zařízení na jeden kritický uzel - elektrocentrálu, je zhoršení situace a nemusí nikdo nic počítat, protože se přidají ztráty při výrobě. Ještě chybí myšlenka, že pancíř bude pokryt fotovoltaikou:) a bude se dobíjet. Mimochodem, srovnejte hoření lithiové baterie a nafty.

    Co může být perspektivní za pár desítek let by byly menší reaktory, ale tam tedy rozhodně nejsme.

  • dusan
    17:20 25.11.2019

    Neblúznite : )

    Zatiaľ neexistujú ani bežne použiteľné elektrické autá pre rodinu .... nie to ešte elektrický tank.

    Keď budú jazdiť autá s dojazdom (reálnym) minimálne 500 km za prijateľnú cenu (cca +/- cena porovnateľných benzínových) tak sa nemáme o čom baviť.

    Okrem toho je problém nie len v autách ale i infraštruktúre .... v iraskej púšti je dosť ťažké nájsť dobíjačku a nejaké obnoviteľné zdroje ako fotovoltaické články môžu slúžiť tak maximálne pre elektroniku či klímu..... na intenzívnu bojovú činnosť je to nepoužiteľné.

    Zatiaľ je táto debata predčasná .... čo sa týka ťažkých vozidiel určite. Nejaké prieskumné ľahké bezosádkové vozidlá si viem predstaviť.

    • Tesil
      18:38 25.11.2019

      I přes dotace a úlevy se nekoná žádný boom,elektromobily zatím nesplňují očekávání.
      Pokud by se při zvýšeném odbytu zvýšila i cena lithia zase se to promítne do výsledné ceny vozu.
      Nějak si nedovedu představit jak bude probíhat dobíjení tisíců aut mezi 15=20 hod.V armádě,v dohledné době nepředstavitelné.
      Nakonec i co se týká ekologie není přínos jednoznačný.

      • Poly
        21:34 25.11.2019

        Cena lithia neporoste. Je ho všude habaděj a je to levný kov. Naopak cena lithia klesá, byť produkce baterií stále roste.

        • Tesil
          22:29 25.11.2019

          Lithia je habaděj,ale rozhodně ne všude.Cenu ovlivní i způsob těžby a způsob a náročnost následného zpracování minerálů s obsahem Li.

          • Poly
            08:20 26.11.2019

            A prd, lithium je po světě rozšířené a automobilky si často dělají nakup na přímo. Některé si kupují těžařské práva. Navíc lithium není jedinou možností, kterak vyrobit baterii a ani nebude.

        • GlobeElement
          09:25 26.11.2019

          Lithium je jedna věc a využitelná lithiová ruda je věcí druhou. Koncentrace lithia musí být alespoň 1%, aby se dalo rozumně získávat a to je málokde.
          Lithium je nyní levné, protože producenti naddimenzovali produkci, v očekávání velké poptávky - která nepřišla.

          • Poly
            11:10 26.11.2019

            Lithium je levné proto, protože je ho hodně. Nikdo neočekává zdražení lithia po velmi dlouhé roky. Dokonce ani není dost těžařských společností, které se o těžbu zajímají, protože to není žádný trhák.

            A hlavně, co je nejdůležitější pro cenu lithia - poptávka pro výrobu baterií je tu jen dočasně. Naděje jsou vkládány do jiných typů baterií. V případě lithiových se blížíme k maximu, které nám mohou nabídnout. Lidi si myslí, že lithium bude kšeft jak ropa a poptávka bude asi taky tak nějak podobná. Jenže v baterii ho zase tak moc není a auta se po miliardách měsíčně neprodávají a ani nebudou.

          • GlobeElement
            16:30 26.11.2019

            Lithia je hodně, ale ložisek vhodných k těžbě už tolik není a výroba taky není za hubičku.

            Jinak ano, musí přijít jiné řešení, než lithium, kapacita převážené energie musí být několikanásobně vyšší, než umožňuje současná technologie.

          • Jirosi
            16:37 26.11.2019

            GE: "Jinak ano, musí přijít jiné řešení, než lithium, kapacita převážené energie musí být několikanásobně vyšší, než umožňuje současná technologie."

            To je jen jen váš názor. Kapacita 500 km je dostatečná, v budoucnu jen poroste.
            Proto už všechny automobilky plánují výrobu elektrických aut.

          • GlobeElement
            07:58 27.11.2019

            Kapacitu 500 km současné elektromobily nemají.

            https://autobible.euro.cz/real...

          • Jirosi
            09:59 27.11.2019

            Ge: "V naprosté většině případů jsme porovnávali výsledky britského testu s hodnotami naměřenými podle nového cyklu WLTP, pouze Tesla stále prezentuje údaj podle NEDC"

            Myslel sem, že se bavíme o skutečné spotřebě, ne o testu.

          • GlobeElement
            13:32 27.11.2019

            Žádné z těch aut dojez 500 km ani nedeklaruje. Nejblíž je Tesla (490 deklarovaných kilometrů), cena přes milion, reálný dojezd (ověřený) 330 km.

            Jak jinak se dá zjistit reálná hodnota, než tím, že udělám test?

          • Jirosi
            15:58 27.11.2019

            3. už se mu blíží, ale pokud se chcete hádat o 10-30km vaše věc.
            Ani jeden však neměl propad o vámi uvedený počet 50% km.

            V článku jsme se o testu dozvěděli jen to, že byl na uzavřeném úseku a teplotě. O struktuře jízdy, při kolika % baterie se začínalo, končilo ani slovo. Co z toho chcete vyvozovat.
            Už jen to, že výsledky jsou v Km místo % dost naznačuje o co autorům šlo.
            Ale podle vás o pravdu.

    • HonzaH
      19:10 25.11.2019

      Vždyť autor právě že neblouzní. Naopak, velmi jasně to různým blouznivcům vypočítává, že to je nesmysl. Jenže u tanků o tom nerozhodují žádní zelení ekoblouznivci, kteří nemají žádné technické vzdělání, a kteří si myslí, že mají právo do všeho kecat. Zatímco v automobilovém průmyslu je to jinak, především díky mediálnímu a politickému tlaku. Už se vážně "těším", až se lidi vrátí v zimě za tmy z práce na sídliště, najdou si volné místo u nabíječky (už to zní vcelku komicky, že?) a všichni si dobijí auto na zítra. A jak to elektrická síť utáhne. A navíc, když ti blouznivci požadují uzavření uhelných a plynových elektráren do roku 2025. A u jaderných elektráren neprodlužovat životnost a nové nestavět. Na jasně, elektrárny nepotřebujeme. Vždyť elektřiny je přece v zásuvkách dost, tak ji můžeme brát z nich a nemusíme ji brát z fujky, fujky elektráren.

      • Jirosi
        19:38 25.11.2019

        Vzhledem k tomu, že do práce pojede nejdříve v 5h ráno, na vzdálenost 50/50km, tak potřebujete dobít 100 km / 10+h. Přitom drtivé většině lidí bude stačit i méně.
        Nafta a benzín jsou jen produkty přepracované ropy. K jejich výrobě se spotřebovává také elektřina, a tam se jede 24/7.

        • dusan
          18:52 26.11.2019

          To je síce pravda, ale tá elektrina je vyrobená spaľovaním ropných zvyškov, čiže rafinérii je energeticky sebestačná ....

          • Jirosi
            19:18 26.11.2019

            Z pohledu vypuštěných emisí a výroby elektřiny je to celkem jedno.
            Stále se bavíme o surovině jejíž zdroj není na území tohoto státu.

          • GlobeElement
            08:01 27.11.2019

            Ano, ropy je u nás málo. Ovšem ohromná energetická kapacita uhlovodíků tuto nevýhodu přebíjí.

          • Jirosi
            10:03 27.11.2019

            Největší výhodou uhlovodíků je jejich snadná přepravitelnost za běžných podmínek.

      • Poly
        21:31 25.11.2019

        To já se na nabíjení ze zásuvky těším, protože ji mám. No a když bude na sídlišti problém, tak si jaksi lidi elektroauta nekoupí. Nikdo je k tomu nenutí. To je zase tupá hysterie a hon na elektromobily. Nikdo je nepřikazuje a auta se spalovacím motorem nezakazuje. Co vím, tak Němci omezili vjezd do center pro nafťáky a i tam došlo k nějakým ústupkům. Ostatně je to jejich problém, ne náš. A na elektromobily dojde dřív nebo později. Konec galonové éry se blíží. Pak se jezdit nebude a nebo se bude držet huba a krok a jezdit budeme v elektromobilech, protože varianta B není.

        • Jirosi
          21:47 25.11.2019

          Nezakazuje, až taková pravda není. Jsou státy co vyhlásily cíle 2030-50, jako data ukončení provozu aut se spalovacími motory.

          • Poly
            08:07 26.11.2019

            Ale je to pravda. Ať si plánují co chtějí. Pokud bude elektromobilita narušovat německý průmysl a nebo narušovat komfort většiny voličů, tak žádné elektromobily povinné nebudou. Stejně tak dopadla maximální produkce CO2 u aut. Když se omezení začala projevovat na průmyslu, tak najednou Merkelová neměla problém s benevolencí. Nemluvě o faktu, že do elektromobility se nežene ani USA nebo Čína.

          • Jirosi
            14:31 26.11.2019

            "Nemluvě o faktu, že do elektromobility se nežene ani USA nebo Čína."

            Čína má největší flotilu elektromobilů na světě. V jede Tesla jako prodejní jednička :)

          • GlobeElement
            08:02 27.11.2019
        • Tesil
          22:00 25.11.2019

          Vždy je varianta B.Spíš záleží jak bude kdo lobbovat.

          • Poly
            08:07 26.11.2019

            A jaká je ta varianta B, když nebude ropa?

          • GlobeElement
            09:27 26.11.2019

            Proč by neměla být ropa?

            Podle alarmistů měla dojít už někdy před třiceti lety, ale ve skutečnosti je jí více, než tehdy. Nehledě na ohromné zásoby uhlí, ze kterého se taky dá vyrábět benzín, na zásoby plynu, taky lze použít do spalovacích motorů.

          • Poly
            11:11 26.11.2019

            Protože ropa dojde. Nevím o tom, že by ropa byl obnovitelný zdroj.

          • GlobeElement
            16:26 26.11.2019

            Ropy jsou obrovské zásoby. Vydrží ještě dlouho, i když to zřejmě obnovitelný zdroj není (de facto je, ale nevím, jestli jsou někde ve světě podmínky pro vznik nových ložisek).

            Pazourky nedošly. Jen se kovy ukázaly jako efektivnější řešení. Stejně tak tomu bude s ropou.

            Ale je možné, že řešením budou řasy produkující oleje. Výhodou uhlovodíků je obrovská energetická kapacita, tím by bylo možno ji nadále využívat.

      • Larry
        11:27 26.11.2019

        Přesně popsané. Stačí se podívat právě z okna. Koruny stromů se nehnou, nefouká, slunce nesvítí. Tyhle inverze jsou každé jaro a podzim. A mnohdy trvají i řadu dní.
        Ještě že tu máme jadernou a uhelnou energetiku.
        Stačí si spočítat náklady na výrobu a likvidaci baterií, zjistí se, že to takový zázrak není.
        Nejvíce se mě líbí, když ekologové tvrdí, že to nemá výfuk a tudíž nejsou emise. Výfuk elektromobilů je v Prunéřově, Chvaleticích, a jinde napříč Evropou . Odpovědí je, že lžu.
        no dobře připustíme že se jedná o elektřinu vyrobenou v jaderce. Ale i tam je problém se skladováním vyhořelého paliva. Je to radioaktivní materiál.
        Rychlonabíjení baterií, je fakt echt. Ničí se tím značně, klesá jejich kapacita. Musí se častěji vyměnit. Je tady okolo firma, má dva Nissany elektro. dělníci s tím nejedou dál než za město. Shodou okolností jeden je můj soused. Poptal jsem se a tak mě líčil jak zapnutí klimy nebo mrazy s kapacitou baterií dělají doslova divy. Navíc v příručce není specifikovaná dojezd s ohledem na podmínky - rovina, horský terén.....
        To jsou také peníze.
        Vrcholem ječasté přiživování podvodu HE3DA. To už nás ohlupují 10let. Nedávno se to zde na webu rozebíralo. Mailoval jsem firmě, že by jsem pro zákazníky koupil hotové baterie, s tím, že je prosím o zaslání VA charakteristik nabíjení/vybíjení po 1, 10/100/500/1000/ 1500 cyklu. Odpově´ď nejdříve 0, potom že se jedná o ochranu patentu a nemohou sdělit. Pro mě podvod. Třeba Sanyo s jejich eneloopy (zcela jiná liga) problém neměli a sami se divili, že u takové výborné věci jako je HE3DA se výrobce nechlubí parametry :-))) V případě použitelnosti by se zajímala i samotná Tesla.

    • Poly
      19:25 25.11.2019

      S válkou a vývojem armádní techniky přišly největší pokroky. Takže budou to zbrojovky, které budou říkat zda bláznit nebo ne. A pokud něco zkouší, tak na elektromobilitě asi něco bude. Ropa nebude věčně resp bude už jen krátkou dobu a armády to vědí. Elektromobilita přijde i do tanků ať chceme nebo ne. Možná to urychlí vývoj baterií.

      • GlobeElement
        09:29 26.11.2019

        Ropa bude ještě dlouho. Pokud se začne šířit jiný zdroj energie, pak proto, že bude lepší, než uhlovodíky, ne proto, že by uhlovodíky došly.

    • madrabbit
      08:24 26.11.2019

      Jenže o vývoje tanku je možné nalít vyšší výdaje, než na civilní výzkum - tam je klíčová ekonomická návratnost. B-2 jako komerční letadlo by byla průšvih.