Česká vojenská družice GOLEM

Česká vojenská družice GOLEM
Představa družice THEA od VZLÚ / YouTube, VZLÚ (Zvětšit)

V souvislosti se spuštěním satelitního centra SATCEN ČR českého Vojenského zpravodajství se objevily informace o vývoji české vojenské průzkumné družice GOLEM (globální orbitální elektrooptický systém). O projektu GOLEM nejsou žádné bližší oficiální informace. Můžeme ale kvalifikovaně odhadnout, že GOLEM vychází ze satelitní konstelace HYPERION představené v listopadu 2019 Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ).

STRATOM a MODES 

Tisková zpráva o založení satelitního centra SATCEN ČR, kromě družic GOLEM, zmiňuje i další dva neméně zajímavé projekty. Prvním je stratosférický průzkumný systém STRATOM (stratosférický obrazový systém). Pravděpodobně půjde o výškové průzkumné drony s velmi dlouhou výdrží. Stratosféra začíná ve výšce 11 000 metrů, což zvládne například izraelský dron IAI Eitan.

Druhým projektem je systém pro vyhodnocování obrazových informací využívající prvky umělé inteligence MODES (modulární expertní systém). Půjde o pokročilejší verzi toho, co například již dnes využívá Google.

MODES bude nepochybně umět procházet obrovské množství obrazových informací a autonomně vyhledávat, rozpoznávat a jinak vyhodnocovat nejrůznější objekty nebo scény. Navíc se systém bude v průběhu času učit (strojové učení) a bude čím dál přesnější.

Zjednodušeně řečeno, systém dokáže ve zlomku sekundy např. určit nejen typ bojového vozidla, ale také počet vozidel a vojáků na určitém území. Možnosti systému MODES budou ale nepochybně daleko rafinovanější a propracovanější. MODES může také mnohé zjistit z délky vrženého stínu daného objektu (viz dále).

V dnešním článku se ale zaměříme na projekt GOLEM, tedy na český vojenský družicový systém.


Satelit Landsat 8 snímá povrch Země v 11 různých vlnových délkách; ilustrační video

SATCEN ČR

SATCEN ČR nyní zpracovává informace především z komerčních družic a zřejmě také od některých vojenských družic spojenců. Případné vlastní družice ČR poskytnou naprostou nezávislost v průzkumu a mapování povrchu Země, a to v rozlišení několika decimetrů, což například postačí k rozpoznání konkrétního typu tanku, bojového vozidla pěchoty, či například pick-upu s těžkým kulometem (za přispění MODES).

Velkou pomoc ale vlastní satelit přinese i českým vojákům v misích. Stránky Vojenského zpravodajství uvádí: „Aktuální družicové snímky poskytnou vojákům důležité informace například při průzkumu terénu, ve kterém je plánovaná vojenská operace, či při skrytém monitorování sil a prostředků protivníka. Kombinací spektrálních pásem je možné i detekovat klamná postavení (makety) či maskování techniky. Radarová data je možné využít pro odhalení a monitoring nelegálních přeshraničních tras osob a techniky či detekci nelegálních podzemních vedení a změn.“

Na stránkách Vojenského zpravodajství se dále dočteme, že SATCEN ČR nyní snímky získává do několika desítek minut. Počítá se zpracováním multispektrálních (v různých vlnových délkách; viz video výše) i radarových snímků. SATCEN ČR získá přístup k snímkům s rozlišením 50 cm a také dokáže ze snímků rozlišit různé povrchy a materiály (pomocí obrazové spektroskopie).


Konstelace HYPERION od VZLÚ a vize SPACE 2030

GOLEM a HYPERION

Již za pár let ale může SATCEN ČR získávat snímky a jiná data z vlastních českých družic. Podle Česká televize (ČT) družicový systém GOLEM bude tvořit více družic a se startem se počítá v roce 2024. ČT rovněž zmínila výzkumný ústav VZLÚ, který vlastní konstelaci českých satelitů HYPERION představil odborné veřejnosti již minulý rok v listopadu.

Vladimír Petera, šéf divizi space ve VZLÚ, pro ČT uvedl, že navrhovaná konstelace satelitů HYPERION o hmotnosti 50 až 300 kg bude obíhat ve výškách kolem 450 až 500 km. Nicméně ČT přímo neuvedla, že uskutečnění projektu GOLEM zajistí právě VZLÚ.

„Pokud bude Česká republika požadovat vlastní družicové systémy, věříme, že zvolí českou variantu, a v takovém případě jsme schopni družicové systémy pro SATCEN ČR dodat,“ uvedl pro ČT Daniel Zeman, mluvčí VZLÚ.

Toliko oficiálních informací. Nicméně z veřejně dostupných informaci lze odvodit, že projekt GOLEM skutečně vychází ze satelitní konstelace HYPERION:

VZLÚ od roku 2017 provozuje vlastní družici VZLUSat-1, která slouží v ověření základních družicových technologií a umožnila VZLÚ osvojit si základní družicové know-how. V roce 2021 odstartuje další družice VZLUSat-2. Tato družice ponese mimo jiné radiační detektor SpacePix a, což může mít souvislost s projektem GOLEM, experimentální kameru pro sledování Země.

Ředitel VZLÚ Josef Kašpar v přednášce během listopadového Českého kosmického průmyslového dne přímo uvedl, že VZLUSat-2 otestuje technologii pro vyvíjenou satelitní konstelaci HYPERION.


Přednáška o vizi SPACE 2030 a konstelaci HYPERION

HYPERION je konstelace čtyř satelitů, které využívají společnou platformu THEA. Příjem dat ze satelitů zajistí pozemní řídící a datová stanice SOLUM. Mezi unikátní použité technologie patří mikroakcelerometry (zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na družici) a unikátní iontový pohon (využívající jako palivo zbytky atmosféry). VZLÚ vyvíjený iontový pohon umožní provozovat družice na velmi nízkých oběžných drahách (kde družice brzdí právě zbytky atmosféry). Samozřejmě čím nižší oběžná dráha, tím lepší rozlišení při snímkování Země. 

Na jednotnou platformu THEA půjde umístit různé náklady, od elektro-optiky pro různá elektromagnetická spektra, radary se syntetickou aperturou (SAR) či prostředky elektronického průzkumu. Zvažuje se dokonce lapaní kosmického smetí (nebo jiné družice?) na oběžné dráze nebo nejrůznější experimenty.

Pokud se bude GOLEM skládat ze čtyř družic, může každá nést jiné vybavení, například optiku pro různé vlnové délky, radary SAR nebo jiná průzkumná zařízení. Všechny čtyři satelity pak mohou společně snímkovat jedinou oblast a výsledné obrázky skládat dohromady. 

VZLÚ uvádí datum vypuštění konstelace HYPERION v roce 2024, což se shoduje s plánem projektu GOLEM. Dá se očekávat, že HYPERION a GOLEM budou obíhat po heliosynchronní dráze (případně po blízké polární dráze).


Heliosynchronní dráha

Družice obíhající Zemi po heliosynchronní dráze prolétá neustále na hranici světla a stínu, takže solární panely jsou neustále osvětlovány Sluncem. Zároveň bude zobrazovat povrch Země někdy k ránu, kdy budovy, stromy a další objekty budou vrhat stíny. To umožní poznat, zda objekt, který vidíte, ční do výšky, či zda se zavrtává do země. Z délky stínů známých objektů lze i odhadnout výšku objektů.

Výstavba konstelace HYPERION je součástí širší multimiliardové iniciativy SPACE 2030, která vzniká za velké podpory českého státu. SPACE 2030 má přinést vlastní řadu českých satelitních technologií a miliardy dolarů (tedy reálně spíše desítky milionů dolarů) z kosmického průmyslu. České satelity mohou využívat jak domácí instituce, tak zahraniční zákazníci.

Kašpar ve zmíněné přednášce uvedl, že VZLÚ jedná s neznámým „pilotním kontraktorem“, což opravdu může označovat Ministerstvo obrany ČR. Tento pilotní uživatel by mohl financovat stavbu celé konstelace HYPERION. Dlužno ale dodat, že podoba a náklad konstelace HYPERION se ještě upřesňuje, právě s ohledem na „pilotního kontraktora“.


Adaptér rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s malými satelity; větší foto / SpaceX

Jak a za kolik se satelity dostanou nahoru? Zde může spekulovat, ale například společnost SpaceX v rámci nových sdílených misí (Smallsat Rideshare Program) nabízí hromadné vynášení několika satelitů do hmotnosti 300 kg na heliosynchronní dráhu ve výškách 500 až 600 km. 

Stránky Smallsat Rideshare Program uvádí, že SpaceX si bude za vynesení 200 kg družice účtovat jeden milion dolarů (tedy 22,5 milionu Kč) a za každý kilogram navíc 5000 dolarů. V případě 300 kg družice tedy částka za vynesení dosáhne 1,5 milionů dolarů (34 milionů Kč). Pokud si můžeme zaspekulovat, tak konstelace čtyř satelitů GOLEM, včetně vývoje, stavby a vynesení, by mohla stát jednotky stovek milionů Kč.

Opět dodáme, že nikde není uvedeno, že GOLEM a HYPERION je stejný projekt. Nicméně vše ukazuje na to, že GOLEM opravdu představuje vojenskou obdobu konstelace HYPERION.

Zdroj: army.cz, VZLÚ, 2, 3, airzone.tv

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ochranka ruského prezidenta Putina mate satelitní navigaci

Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k ...

Dron Phoenix: Pseudosatelit s neomezenou délkou letu

Revoluční bezpilotní letoun Phoenix se chová střídavě jako balón a letadlo těžší než vzduch. Tento ...

Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu

Americký vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX začíná pomalu budovat revoluční gigantickou síť ...

Satelitní snímky první čínské letadlové lodě Typ 001A

Plavidlo, obvykle označované jen jako Typ 001A, je na fotografiích uvázané u mola na námořní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • petr.svetr
    16:05 16.01.2020

    Nedávno jsem si koupil ATM a hned na první straně byla reklama na satelity od Israele ,tak proč by se mělo vyvíjet něco zcela unikátního v počtu pár kusů pro AČR ,když ostatní jsou evidentně o hodně velký kus dál a to jak technicky,tak i po stránce celkové životnosti.

    • Clanek
      21:23 16.01.2020

      Protoze i ten Izrael se dostal tam kde je, tam dal, jen proto ze se kdysi rozhodl ze nenakoupi vsechno co uz umi nekdo jiny, ale vymysli i neco sam. Posunout se vpred se nelze jen nakupovanim toho co vymysleli jini. Jen dobre ze se do podobnych projektu CR pousti (teda za predpokladu ze to nebude nejaka habadura, traficka nebo tunylek).

    • Arccos
      22:54 16.01.2020

      Pořád se nadává, že jsme montovna, že zaostáváme v přidané hodnotě a podobně. No a toto je jednoznačně jednou z cest, jak to změnit.

      • petr.svetr
        16:11 17.01.2020

        S tím souhlasím,ale zvolit si něco co koupíme v počtu 4 kusů mi nepřijde jako zrovna dobrá investice.
        Co se týče zkušeností s vojenskými satelity tak nevím kde je tady najdeme.Solární panely,kamery ve vícero spektrech,šifrovací modul ,chlazení a bůhví co ještě ,stejně nakonec koupíme od někoho jiného.

        • twistrabbit
          10:09 20.01.2020

          4 kusy satelitů nejsou čtyři tanky... to je potřeba si uvědomit...já to vidím jako dobrou příležitost pro český průmysl dosáhnout něco velkého. Je to výzva? Bezesporu ano. Je to velká výzva? Ano je, ale pokud si nebudeme dávat velké výzvy, tak si tady můžeme tak maximálně montovat rádia... popravdě nechápu tuhle logiku raději si všechno od někoho koupit a nic nevyvíjet...

  • MeV6
    12:47 16.01.2020

    Hmmm, bylo by určitě fajn mít vlastní průzkumné družice, takže držím pěsti, abz došlo i na realizaci. Nicméně mám lehké obavy jak by to bylo s jejich manévrováním, resp. změnou orbity nad zájmovou oblast. Jak tohle zvládá ten iontový pohon?

    Druhá věc - nehodila by se AČR i komunikační družice? To už je ale asi jiné liga, ne?

    • PavolR
      12:59 16.01.2020

      Na vlastných komunikačných družiciach pracujú Rumuni: https://en.trend.az/world/euro...

      • Larry
        15:48 16.01.2020

        Jen pro zajímavost, tohle zvládají i radioamatéři.
        Satelit 10GHz
        on line přijímač pro veřejnost
        https://eshail.batc.org.uk/nb/...
        Proč by to nezvládl stát se svými výzkumnými ústavy, univerzitami a finančními prostředky, které se nemůžou s nějakými radioamatéry ani náhodou porovnávat.

    • Larry
      13:02 16.01.2020

      AČR potažmo MO nebo MZV využívá placených služeb této firmy
      https://intv.cz/...
      Služba se jmenuje VSAT.
      Používají se pronajaté komunikační kanály pro spojení z ČR do misí a MZV z Prahy s ambasádami.
      Hydrometeorologická služba stahuje na letištích mapy které se připravují v Praze.

    • Arccos
      14:40 16.01.2020

      Iontový pohon na těchto družicích slouží jenom ke korekcím a udržováním oběžných drah, tedy především kompenzaci vlivů atmosféry. Změny orbity a manévrování jsou energeticky velice náročné a nedělají to většinou ani mnohem větší a dražší satelity.

  • darkstyle
    12:41 16.01.2020

    Tak a teraz mi povedzte jeden dôvod prečo nezačať uvažovať o F-35 v CZ..

    Ak celý projekt družíc pre Česko bude stáť cca 200 mil KČ. Rozložených do cca 5-7 rokov.. Je to bagateľ..
    Z nich samozrejme budú mať úžitok všetky zložky (sny o tom, že by aj Slovensko prispelo sú pekné)..


    Tento projekt mikro-družíc by mala realizovať každá jedna armáda v NATO, už dávno tvrdím, že to nie je nič drahé a zložité..
    Veď preboha nano-družice už v USA posielajú aj základné školy (2. stupňa).. Stredné poslali už desiatky satelitov a Univerzity ? o nich je škoda hovoriť.

    • twistrabbit
      12:50 16.01.2020

      tady se ale mluví o mnohem větších družicích, i když se nazývají malé družice (small satellites mají třeba 200 kg), takže to není přímo nanosatelit

      • Tecka
        11:40 17.01.2020

        Owszem ,można zmieścić optykę na nano satelitę (niskiej orbity), technika poszła do przodu. Poza tym świetny pomysł ,trzymam kciuki i powodzenia ! ;)

        • Jan Grohmann
          21:24 18.01.2020

          Hlavně si pak pár satelitů kupte. ;)

    • Nesher
      13:01 16.01.2020

      K té ceně přidej o nulu navíc a budeš podstatně blíže k realitě. Ale i 2 mld. rozložené na 5-7 let není nic co by rozpočet MO neunesl. A jestli se někdy přiblížíme k těm bájným 2%, bude po čase problém je smysluplně utratit. Tak třetí dojde i na ty F 35

    • Jura99
      13:05 16.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Nejen F-35 ale mnoho dalších zbraní a digitální bojiště dává nový smysl, mít vlastní družice.

    • liberal shark
      13:16 16.01.2020

      Obávám se, že takový teleskop pro optický průzkum Země se do nějaké nano- nebo mikro- družice nevejde.

      • twistrabbit
        10:06 20.01.2020

        Však se tam ale píše o družicích, co mají cca 200 kg, to není nanosatelit

    • NeoXII
      15:21 17.01.2020

      darkstyle: Uvažovať o F-35 v ČR môžu. Uvažovanie je lacné. Kúpiť a prevádzkovať ich už nie je lacné. Ja som uvažoval o kúpe T-72 a nevyšlo ma to uvažovanie nič. Ale radšej som to nekúpil. Spotreba, EU Grétonormy, diaľničná známka... Ale ak si urobíte tie družice, bude to lacnejšie, ako kúpiť tie F-35 a aspoň uvidíte z vesmíru na Sliači 14 fungloviek F-16 block 72, V Kuchyni dvoch Spartanov a v Prešove 9 nových Blackhawkov. Joooo, sú aj väčšie armády, hlavne tá vaša, ktorá nevlastní jediný nadzvuk. No a teraz ma dobite s Cassami :-)))))

      • Jura99
        16:27 17.01.2020

        Nevím co se ti nezdá, když chceš něco koupit, musíš nejdřív uvažovat. Protože pokud neuvažuješ, obvykle uděláš při nákupu chybu, třeba koupíš 9 nových Blackhawků bez jakékoliv výzbroje, dva Spartany bez ochrany a 14 funglovek F-16 v době, kdy už ostatní kupují o generaci novější. Takže nekritizuj uvažování, je to dost důležitá činnost :-).

      • RiMr71
        17:01 17.01.2020

        ...na komplexy je dobrá jóga...

        • NeoXII
          18:10 18.01.2020

          praktikuješ? u vás v armáde českej, vysoko samonebezpečnej doporučujem. :-)))))))))))

  • twistrabbit
    11:51 16.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Já sem popravdě rád, že si ty technologie, aspoň jak to vypadá, budeme dělat sami a nebude se jen kupovat něco cizího. Konečně to vypadá, že se někdo kopnul do hlavy, probral se a třeba nám tu vznikne i nějaké know-how, co budeme moc prodávat i dále.

    • Nesher
      12:35 16.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Spíše ty nejdůležitější komponenty (optiku, radary...) VZLÚ koupí v zahraničí a kolem postaví družice. Ale i to by byl značný progres. Kolek zemí má vlastní zpravodajské družice? A kolik z nich je cca v naší velikosti? Snad se to povede zrealizovat.

      • twistrabbit
        12:49 16.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        To je asi možné, ale i kdyby VZLÚ nakoupilo ten samotnej sledovací systém, tak schopnost ČR postavit si vlastníma silama družice, který budou schopný zpravodajský činnosti je opravdu super.

      • Jura99
        12:56 16.01.2020

        těžko říct, ale optika a radary se zde vyrábí, z oběžné dráhy na zem to je nízké stovky km, to není žádná vzdálenost. Spíš odolnost součástek zařízení ve vakuu atd.

      • Larry
        15:40 16.01.2020

        Optiku nemusíte kupovat v zahraničí, existuje zde velice kvalitní firma:
        https://www.meopta.com/cz/voje...
        Pokud by jste to chtěl ze světa, nabízí se firma Carl Zeiss
        https://www.zeiss.com/corporat...
        Jejich optikou byla po roce 1990 osazena AN-30 1107 Open Skies
        Rusové používají vlastní moderní optické systémy OSDCAM 4060 kterými nedávno nahradili původní záznam na foto film.viz:
        https://www.researchgate.net/p...
        optika od fi. Zenith Yukon.
        Měli s tím problém při certifikaci, systém je moc dobrý (přesný, nízký šum senzoru i při vysoké citlivosti ISO, vysoké rozlišení ) Nasazeno jak u nového Tu-214ON, tak obstarožní AN-30.
        Proč Open skies??? No, protože snímky ze satelitů pro IMINT jsou to samé. Jenže Open skies je pod kontrolou státu na jehož území je inspekce prováděna, (inspektoři hostitelského státu jsou přítomni na palubě při provádění kontrolního letu i vyhodnocení snímků) Inspekce musí být včas ohlášena, technické omezení, viz výše plus stanovená letová hladina. Tahle omezení u satelitního Imintu padají.

        Elektronika musí být stavěná na široký rozsah teplot (-60C - +60C) a vlhkostí. Jak to vyžadují vojskové zkoušky. Používá se olovnaté pájení aby se zabránilo rekrystalizaci Sn.
        Satelity piko či nano dnes zvládají postavit i radioamatéři, staví se i na univerzitách.
        Viz projekt AMSAT.

        V článku zmíněný VZL´´Usat-1 informace a telemetrie zde:
        https://www.pilsencube.zcu.cz/...
        Lze ji sledovat a poslouchat i v domácích podmínkách a bez náročné techniky.

  • Jura99
    11:46 16.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Včera jsem o SATCEN četl v novinách a docela mě příjemně překvapilo, že vojenské zpravodajství bere svou roli natolik zodpovědně, že bude mít přímo vlastní zdroj satelitních informací.

    • liberal shark
      12:33 16.01.2020

      Zapojení do programů sdílení strategických assetů NATO (komunikace, navigace, dálkový průzkum Země, strategická přeprava, jaderné odstrašení, ochrana námořních tras) mi přijde jako jedna z nejvýznamnějších výhod našeho členství a klíčový argument pro jeho podporu.