Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Česká jaderná elektrárna Temelín / Public Domain

Hned v první větě této práce považuji za vhodné zdůraznit, že za současných okolností – politických, vojenských, ekonomických, sociálních i jakýchkoli jiných – lze považovat vznik samostatného českého vojenského jaderného programu za zcela nepředstavitelný. Následující text je tedy silně hypotetický a pokouší se věrohodně popsat faktory, které mohou v budoucnosti tuto komickou představu zhmotnit ve skutečnost. Účelem článku je také medializovat málo známou skutečnost, že Česká republika má skutečně kapacity k výrobě jaderné bomby (prakticky již dnes).

Český vojenský jaderný program

Zkušenosti i zásoby uranu

Česká republika a jí předcházející státní subjekty mají s jadernou energií poměrně bohatou zkušenost. Z hlediska energetického je aktivním uživatelem a na středoevropské poměry i výrazným proponentem jaderných elektráren, což mimochodem vede k určitým kazům v dobrých zahraničních vztazích s antinukleárně orientovanými sousedy, zejména pak Rakouskem.

Z hlediska vojenského pak byly v Československu od šedesátých do devadesátých let minulého století umístěny taktické a takticky-operační balistické střely a jaderné hlavice Sovětského svazu, které byly připraveny pro nasazení při vypuknutí války s NATO.

A nesmíme zapomenout též na fakt, že české území je na evropské poměry relativně bohatým zdrojem uranu, použitelným pro civilní i vojenské účely. Je tedy Česko schopno vojenského jaderného programu? Jak by vypadal? A co by se muselo stát, aby byl zahájen?

Palivo

Česká republika disponuje jak civilními jadernými elektrárnami, tak zdrojem paliva. Těžba uranu se sice momentálně odehrává pouze v minimálním množství; de facto k ní dochází již pouze formou odkalování reziduálního uranu z důlních vod, neznamená to však, že by podzemní uranové zásoby byly zcela vyčerpány.

Vzhledem k množství v minulosti využitých uranových žil (těžba v Československu dostoupila vrcholu v padesátých až sedmdesátých letech 20. století) lze předpokládat, že Česko dokáže získat dostatek uranu k produkci alespoň minimálního množství vhodného paliva pro jadernou zbraň.

Nejsložitější částí fáze procesu výroby uranové jaderné bomby však není zisk suroviny, nýbrž obohacení uranu. Při pohledu do minulosti záhy shledáme, že i státy s mnohem většími technologickými, průmyslovými i ekonomickými kapacitami (jako třeba Velká Británie) přešly raději na cestu plutoniovou, neboť obohacování uranu bylo nad jejich možnosti.

Plutoniová cesta, tedy zisk plutonia 239 z vyhořelého jaderného paliva upraveného sérií chemických reakcí, by tak mohla být pro Česko výhodnější vzhledem k jeho jaderným elektrárnám Dukovany a Temelín. Ty sice nejsou ideálním producentem plutonia vhodného pro výrobu jaderné bomby, takováto výroba je však ekonomicky i technologicky mnohem reálnější než například obohacování uranu prostřednictvím odstředivek či plynové difuze.

Zároveň je třeba upozornit též na pokusný lehkovodní reaktor VR-1 Vrabec Českého vysokoškolského učení technického a reaktory LVR-15 výzkumného centra Řež, které jsou sice výrazně omezeny svým výkonem, díky své variabilitě ale mohou posloužit jako „pokusní králíci“ pro nalezení optimálního způsobu výroby požadovaného izotopu.

Lidské kapacity

Z hlediska lidských kapacit na tom Česko není nejhůře; dostatečnou mozkovou základnu pro militarizaci jaderného programu přinášejí instituce jako Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT stejně jako matematicko-fyzikální, strojně inženýrské a chemické fakulty českých univerzit.

V rámci poměrně rozvinutého civilního programu ani zvýšený transfer jaderných technologií nemusí vzbudit v mezinárodním prostředí přílišné podezření, tedy za předpokladu, že pro český vojenský jaderný program se podaří najít zahraniční podporu.

Překážkou pro každý nový jaderný program je osvojení skrytých (nepřenositelných) znalostí. V případě Česka s rozvinutou vědeckou, výrobní a pracovněbezpečnostní kulturou je však pravděpodobné, že na rozdíl od poněkud primitivních, například iráckých, jaderných pokusů, při nichž byla věda dělána často „na koleně,“ je zisk těchto znalostí otázkou spíše času.

Testovací prostor

O poznání problematičtější je absence vhodného prostoru k otestování jaderného zařízení, které je jedním z klíčových předpokladů dokončení kvalitního designu jaderné zbraně. U prvních bomb shozených na Japonsko vlastní jaderná reakce využila jen několik procent teoretického potenciálu energie štěpení. Většina plutonia byla rozmetána vlastním výbuchem, aniž by vstoupila do jaderné reakce.

Právě takovýmto nedokonalostem lze díky ostrým testům předejít. Jako jedna z velmi mála alespoň trochu vhodných lokalit se nabízejí hluboké doly u Příbrami, v nichž by teoreticky bylo možné provést podzemní test, který by ovšem s největší pravděpodobností neunikl mezinárodní pozornosti díky seismografickým záznamům.

Další možností je pokusit se po vzoru Izraele zopakovat Velský incident z roku 1979, tedy provést „anonymní“ jaderný výbuch mimo jakékoli výsostné území, což by však vyžadovalo asistenci spřátelené země disponující přístupem ke světovému oceánu a logistiku s enormními náklady na utajení.

Utajení

Co se utajení týče, to obecně představuje další kritický problém. Utajit vojenský jaderný program v českých podmínkách by byl pro kontrarozvědné služby úkol takřka nemožný. Lze si jen stěží představit, že systém s tak obrovskou fyzickou, logistickou i ekonomickou strukturou lze za současných, poměrně kvalitních, avšak rozměrově skrovných, zpravodajských kapacit uchránit před agenturami celého světa, včetně amerických a ruských.

Rovněž financování celého projektu je (jak již bylo naznačeno v předchozích odstavcích) těžké si byť jen představit. V současné situaci, kdy má Česko dlouhodobě problém s investováním dvou procent státního rozpočtu na rezort obrany, není příliš realistické očekávat investice možná až třetiny celého ročního rozpočtu ČR na jeden vojenský program.

Vojensko-politické determinanty: „Měli bychom?“

Proč by ovšem Česko vůbec mělo jaderně zbrojit? Za momentálních okolností k tomu není téměř žádný racionální důvod. Je třeba také upozornit, že se zahájením vojenského jaderného programu ČR mimo jiné musí vystoupit ze smluv NPT (Non-Proliferation of Nuclear Weapons) a CTBT (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty).

“Antijaderný” charakter má rovněž politika NATO i EU, jichž je Česko členem. Pokusíme-li se však vytvořit alternativní scénář, kde je zisk jaderné zbraně ospravedlnitelný a alespoň částečně vhodný i ze strategického hlediska. Může jít o bezprecedentní situaci, při níž by mělo dojít k aktivaci článku 5 washingtonské smlouvy, ale nestalo se tak.

Příklad by vypadal třeba takto:

Rusko jakožto silná jaderná země provede asymetrickou operaci, podobnou jako byla její anexe Krymu či angažmá na východní Ukrajině, s cílem obsadit členskou zemi NATO (nebo její část) v relativní blízkosti České republiky, například některou z Pobaltských republik nebo Polsko, přičemž členské země, které mají v těchto státech vojska, se stáhnou a vůči Rusku nebude z nějakého důvodu proveden koordinovaný vojenský protitah.

NATO například může ztratit iniciativu v jednání poté, co dojde k výrazné redukci finančního a materiálního dotování organizace ze strany Spojených států, jejichž politika nabere výrazně izolacionistický charakter. Představitelé Aliance by byli zaneprázdněni vyjednáváním řešení nastalé ekonomické tísně, čehož agresor (zde Rusko) využije a provede překvapivý úder.

Zároveň agresor využije sníženou bojeschopnost aliančních vojsk a čistě hypoteticky tedy i menší ochotu k okamžité reakci. Česko – stejně jako přímo zasažená země i další země nyní nepřímo ohrožené – v takovéto situaci zažívá deziluzi a výrazný šok, který umocňuje historická zkušenost s odepřením smluvně dohodnuté zahraniční ochrany.

Vědomo si své zranitelnosti a faktu, že na případný úder na vlastní území je nyní fakticky samo, bude jeho přirozenou reakcí posílit své obranné kapacity. Vzhledem k nemožnosti dosažení strategické parity v konvenční oblasti zbrojení vůči takto silnému agresorovi je vytvoření alespoň virtuálního či lépe minimálního jaderného odstrašení jedním z možných způsobů, jak agresora odradit v dalších bojových operacích.

Pro potřeby příkladu záměrně neklademe důraz na okamžité zajištění regionálních smluv o společné obraně (například v rámci Visegrádské skupiny). Je však třeba zmínit, že vzhledem k dosavadní neexistenci specificky obranných paktů podobných NATO a probíhajícímu konfliktu v regionu, je možné, že časový rozdíl mezi prvním jaderným testem a zahájením koordinovaných a efektivních akcí v tomto novém svazku nemusí být až tak velký.

Předpokládaný design: „Jak by to vypadalo?“

Závažnou komplikací v tomto i jiném modelovém případě je – jak již bylo uvedeno výše – finanční stránka programu. Český státní rozpočet neklade již mnoho let příliš velký důraz na kapitolu Ministerstva obrany ČR (MO ČR), což je způsobeno zejména neexistencí přímé hrozby.

Přestože současná turbulentní mezinárodní situace znamenala mírné posílení financování tohoto sektoru, je zcela mimo představy, že v momentální podobě rozpočet MO ČR jaderný program utáhne.

Finance jsou určující prvek podoby jaderného vojenského programu, minimálně co se nosičů jaderných zbraní týče. Česko má vzhledem ke geografickým podmínkám omezený výběr; s absencí dostatečně velké vodní plochy nemůže disponovat jadernými ponorkami, střelonosnými loděmi a vzhledem k poměrně malé rozloze území je rovněž problematické umístění většího počtu podzemních sil pro balistické střely, které jsou zároveň i velmi drahé a náročné na výrobu.

Rovněž nedisponuje strategickým bombardérem, který by byl schopen vypouštět střely s plochou drahou letu či velké gravitační pumy. V prvních dnech Česka, jako člena jaderného klubu, by tak nejspíše bylo vyzbrojeno pouze taktickými jadernými pumami, podobnými např. americkým B-61, nesenými na víceúčelových stíhacích letounech JAS-39 Gripen pro operační nasazení na bojišti, přičemž tyto letouny bude nutno k tomuto účelu modifikovat.

Ve střednědobém výhledu pak Česká republika bude usilovat o zisk nebo vyvinutí ze země odpalovaných plochodrážních střel jako BGM-109 Tomahawk, které svým více než tisícikilometrovým dostřelem dodají českému jadernému odstrašení alespoň jakýsi strategický rozměr. V ideálním případě ČR zavede balistické střely středního doletu (3000 km) s potenciálem ohrozit většinu potenciálních protivníků.

Věrohodnost jaderného odstrašení je ale odvislá rovněž od množství na cíl doručitelných hlavic – zvláště pak v případě Ruska, které disponuje systémy protivzdušné obrany účinné vůči jak letadlům, tak plochodrážním i balistickým střelám. ČR musí získat takové množství hlavic a nosičů, aby zajistila aspoň symbolickou penetrovatelnost prostředků protivzdušné obrany, což opět klade vysoké nároky na technologické a finanční zázemí programu.

Závěr

Česká republika je země, o jejíž latentní jaderné kapabilitě nelze mít pochyb. Rovněž můžeme předpokládat, že v případě rozhodnutí o začátku vojenského jaderného programu je z teoretického hlediska schopna vyrobit funkční vojenskou jadernou zbraň, pravděpodobně v horizontu několika málo let.

Vyrobit jadernou bombu laboratorního typu navíc zřejmě dokáže Česká republika zřejmě již dnes - vojensky těžko využitelná, ale nepochybně alespoň omezeně funkční.

Základními limity jsou nedostatečné finance a omezená dostupnost štěpného materiálu. Hlavními technickými problémemy je pak absence vhodných nosičů, omezenost zdrojů k jejich produkci, z čehož vyplývá i minimálně dočasně omezená kredibilita jaderného odstrašení, jakož i neschopnost jeho utajení ve vývojové fázi.

Především však v současnosti i dohledné budoucnosti není pro ČR vojenský jaderný program jakkoli smysluplný.

Přestože výše přednesený modelový příklad staví zčásti na zkušenostech, účelově opomíjí množství různých vzájemně závislých vazeb mezi všemi státními i nestátními aktéry i další faktory, které činí český jaderný program neuskutečnitelný.

Výše popsaný modelový příklad však může posloužit jako základ pro mnohem důkladnější “what-if” predikční model českého vojenského jaderného programu, přesahující rozměry tohoto článku.

Ondřej Šupka, student bakalářských programů Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Je přispěvatelem studentského portálu o bezpečnosti Security Outlines se zaměřením na vojenské i civilní letectví, řízení a bezpečnost letového provozu, zbrojní politiku a nukleární odstrašování.

Kuchyňková, P. a Suchý, P. eds (2005): Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost? Brno: MPÚ MU.

Majling, E. (2017): Historie a současnost těžby uranu v ČR. Dostupné z: http://oenergetice.cz/ostatni/historie-a-soucasnost-tezby-uranu-v-cr/

Mareš, M. (2003): Proliferace zbraní hromadného ničení. Brno: Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně.

Ministerstvo obrany (2017): Resortní rozpočet. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/finance-a-zakazky/resortni-rozpocet/resortni-rozpocet-5146/

Světnička, Lubomír (2017): „NATO uklidňuje Trumpa, výdaje rostou. Česko je čtvrté od konce.“ iDnes.cz. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/vydaje-nato-na-obranu-rostou-dgx-/zpr_nato.aspx?c=A170313_191335_zpr_nato_inc

Union of Concerned Scientists (2002): History of Russia's Anti-ballistic Missile (ABM) System. Dostupné z: http://www.ucsusa.org/nuclear-weapons/missile-defense/history-of-russian-missile-defense.html#.WRhhak8lHDc


 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků T-72M4 CZ. Nyní lze poměrně levně na leasing získat ...

Inspirace pro AČR: Minomety a rakety pro lehkou brigádu

Ministerstvo obrany ČR plánuje výstavbu třetí bojové brigády. Jedním ze zvažovaných konceptů je ...

IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR

Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 ...

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu terénních automobilů UAZ a Land Rover. Na výstavě ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Jirosi
    13:02 10.06.2017

    Tak já prvně doufám že nikdo nikdy takový útok nespáchá. Ale jestli se tu bavíme o špinavé bombě, tak mi přijde jedno jestli umřu na radioaktivní vzduch, potraviny nebo vodu.

  • Grull
    22:27 09.06.2017

    Jirosi - Tak to je jasné, ale můj příspěvek byl koncipován na téma ČR se zbraní hromadného ničení. Respektive obrana před silnějším protivníkem.

    Diskuzi o možnostech levného terorizování civilního obyvatelstva bych tu nerad rozbíhal :-P

  • Tesil
    22:04 09.06.2017

    Jirosi
    To trochu připomíná studii,kterou nechalo vypracovat MO USA v době kdy tomu šéfoval R.Mc Namara.
    Byla založena na kalkulaci civilních ztrát,na které by SSSR nemohl přistoupit.Tato koncepce předpokládala neomezený útok na civilní cíle.

  • Jirosi
    21:50 09.06.2017

    Grull: To je už levnější nabrat trošku plutonia do auta a objet v dané zemi otevřené vodní nádrže co slouží jako zásobovatele pitnou vodou větších měst.

  • Grull
    21:42 09.06.2017

    Když už jsme u toho Sci-Fi.

    Jediný smysluplný nosič hlavice je střela s plochou dráhou letu, ideálně kategorie Stealth s velkým dosahem. Nějaká taková hračka by jistě šla v tuzemsku vyrobit či zkopírovat.
    Odpalovaná z nákladního auta. (ukrytí, mobilita, nasnadno zjistitelný počet...)

    Hlavice, no na jaderné zbraně nemáme, ale špinavou bombu bychom zvládli.

    Cíle: Populační centra, zemědělské oblasti (vzdušný výbuch na maximální rozptyl).

    Nemáme šanci zastavít konvenční armádu, ale hrozba zamoření velké části protivníkova území by jako odstrašující prostředek mohla zabrat.
    Prostě aby obsadit malinké Česko bylo neúnosně drahé.

    Sci-Fi :-)

  • Jirosi
    20:43 09.06.2017

    cejkis: Pokud ti roste produktivita práce a zároveň množství populace. Máš jen dvě možnosti:

    A) Buď ti měna začne neúměrně posilovat
    B) Udržíš hodnotu měny ale tím pádem jí musíš pustit do oběhu více.

    Pokud se k tomu ještě přidá cizí stát co uměle snižuje hodnotu svojí měny a aby tví lidé kupovali jeho výrobky a ty nechceš ze všech svých občanů udělat nezaměstnané opět máš jen dvě možnosti.

    A) Udělit cla ale to jde proti volnému obchodu
    B) Ještě více snížit hodnotu své měny řízenou inflací, ta ti zároveň pomáhá snižovat dluhy minulosti + motivuje lidi utrácet aby se kola ekonomiky nezastavila.

    Fatálnost zastavení produkce pro ekonomiku a následně pro lidi (mezaměstnanost, nesplacení půjček, zhroucení bank) ti doufám vysvětlovat nemusím.

  • PavolR
    19:04 09.06.2017

    cejkis:
    Teória hyperinflačnej bubliny má jednu úplne zásadnú slabinu a to že časť peňazí plní funkciu komodity podobne ako voľakedy drahé kovy. Tlačiť ďalšie peniaze je fakticky ako ťažiť ďalšie zlato. Celé je to iba na dopyte a ponuke, ničom inom.
    Len na ukážku, nakoľko je z pohľadu mechanizmov fungovania hospodárstva jedno, aká komodita sa určí na krytie meny: Množstvo zlata, čo prúdilo po objavení Ameriky do Španielska spôsobilo vnútorný hospodársky kolaps a následne štátny bankrot, lebo o toľko náhle presiahla ponuka dopyt. Niečo podobné v prípade USD nehrozí.

  • cejkis
    17:32 09.06.2017

    Jirosi,

    Výborně, právě jste popsal hyperinflační bublinu.

  • Jirosi
    22:30 08.06.2017

    Všechny měny světa jsou kryty hodnotou majetku centrální banky. A všechny vlastní převážně dluhopisy, protože zlata prostě není dost a dost se netěží. Stačí udělat jednoduchou kalkulaci kolik je na světe oběživa vs kolik je na světe zlata a zjistíte že máte sakra problém. U peněz totiž není důležité čím jsou kryté ale jestli vám je vezmou v obchodě.

  • cejkis
    21:02 08.06.2017

    Jirosi,

    "Zlatý standart máme už dnes. Svoje potištěné papírky můžete zanést do zlatnictví/ČNB a oni vám tam za ně vydají zlato v aktuálním kurzu. Pro běžnou ekonomiku je to krasná cesta do pekel."

    Moc rád s Vámi povedu debatu, ale obávám se, že s Vámi to nepůjde. Zlatým standardem je nazýván stav, kdy měny byly kryté zlatem. Naše měna je krytá dluhopisy v EUR a USD. EUR jsou kryty dluhopisy v USD. A USD je kryté zlatem ve FothKnox, které Američané odmítají spočítat, protože by se zjistilo, že tam už nic není.

  • Trener
    09:45 08.06.2017

    Ještě možná taková nekorektní poznámka, když též mluvíme o velikosti zemí. V minulosti jsem někde na netu četl, že ve Francii a VB by se hlavně díky přistěhovalcům měla početně zvyšovat populace. U Německa byl očekáván pokles, možná proto Angela udělala, to co udělala. U Poláků byl tuším očekáván nějaký (možná významný?) pokles, už si to moc nepamatuji. Tuším, že i o pár milionů. Hodně Poláků pracuje ve VB, Irsku a i u nás, takže možná když bude nějaký problém třeba ve VB může to na ně mít nějaký vliv.

  • skelet
    07:50 08.06.2017

    Jirosi: za posledních 25let se nikdo o hlubší spolupráci nepokoušel. Prostě to byly jen kafíčkové seance sousedních postkomunistických států. Žádné závazné smlouvy, žádné závazné dohody, jen deklarace typu "bylo by fajn, kdyby...", a tyto deklarace pak vzaly za své z těch, či oněch důvodů.

    Přitom se navzájem potřebujeme nebo ybchom si vzájemně mohli ulehčit život. Např. s poláky bychom mohli spolupracovat na programu C295 a jeho rozvoji (ELINT, AWACS, hasiči apod.), případně na programu "C-130".
    S Maďary zase na programu "Gripen", Slováci nám mohli říct "hele Čehuni budete prodlužovat u Gripenů lízačku. Co kdyby jste si k tomu přibrali další 4 Gripeny, my Vám to zacvakáme a přihodíme k tomu i nějaký ten personál".
    A tak by se dalo pokračovat.

  • Lukas
    07:22 08.06.2017

    W 1938 popełniliśmy fatalny błąd (z reszta po śmierci Piłsudskiego popełnialiśmy same błędy). Sprawa Zaolzia zaważyła - a trzeba było dać Wam pełne i bezwarunkowe wsparcie - materialne (broń / amunicja z polskich zapasów) jak i ludzkie (jeśli byłaby taka potrzeba)

    Hitler z Panzer I połamałby zęby na Sudeckich umocnieniach (jak Armia Czerwona na linii Mannerheima...)

    No i tym się różnimy od Rosjan - potrafimy krytyczne podejść do swej historii - i wbrew pozorom widzimy dużo błędów.

    Teraz trzeba ich uniknąć. Może i jesteśmy wyczuleni na Rosjan - ale jak Niemcy z Rosjanami podpisywali dokumenty o współpracy w Rapallo (1922) to też wszystko wyglądało niewinnie...
    Lepiej chuchać na zimne niż mieć dylemat jak w 1938-39...

    Zwłaszcza, że tak naprawdę nie mamy wiele do powiedzenia - sytuacja "kreuje się" bez udziału Warszawy, czy Pragi, Bratysławy.
    My możemy "reagować" na wydarzenia.
    Lecz nie możemy ich kreować...

  • Jirosi
    06:18 08.06.2017

    KOLT: To porovnání CSR diplomacie v 30.letech z Izraelem kulhá na obě nohy.

    Za prvních 20.let (1918-1938) jsi Izrael zrovna ve vztazích ze svými sousedy vedl sakra hůře než CSR.

    skelet: Já tě nekritizuji za to že je chceš, jen sem napsal že reálně už skoro 25-30.let se o takové vztahy snažíme a žádné nevznikly !Takže by možná nebylo od věci se zamyslet nad tím když o nás "nový" spojenci nestojí a spojit se s někým kdo by o takové spojenectví stál.

    Možná že i za CSR byli lidé co chtěli mít za spojence "sousední" státy, jenže ty o to nestály...

  • Trener
    02:46 08.06.2017

    Tak to je otázka, jestli v té době šlo mít lepší vztahy s Polskem a Maďarskem přesto, že jsme s nimi měli územní "spory". Nějaké lepší vztahy s Polskem byly před Beckem, za něj to prý nešlo, nebo záleželo na Benešovi a Beckovi. Tohle je otázka pro historiky. Dokonce jsem jednou četl, že jsme měli být v zahraniční politice aktivnější k Rakousku. V té době se ho snažil vzít pod "ochranu" Mussolini, ale nějak neuspěl vůči Německu. Zajímavý článek k Benešovi: http://archiv.ihned.cz/c1-6571...

  • skelet
    23:12 07.06.2017

    Kolt: moc bych se tim jeho tvrzenim nezdrzoval. Vzhledem k tomu, ze dle nej nas Polsko a Madarsko nechalo v te dobe ve stychu, tak ma ocividne prehled. Zrejme jede z tech co si mysli, ze si ceskoslovensky vojak naposledy vystrelil na Bile hore

  • KOLT
    23:11 07.06.2017

    Tak Velkou Británii jsem už nestihl :-)

  • KOLT
    23:11 07.06.2017

    Jirosi, jenže vy jste nepochopil jednu zásadní věc, kterou se vám skelet snaží vysvětlit. Za První republiky byla naše zahraniční politika postavená především na spoléhání se na Francii. Díky tomu jsme do značné míry podceňovali diplomacii se sousedy a snažili jsme se v ní vystupovat v roli, která neodpovídala našemu postavení (skoro všichni sousedé na nás byli naštvaní a chtěli si z nás ukrojit území, mnozí byli početnější, atp.). Dobré vztahy se sousedy jsou základ. I Izrael se o ně snaží mnohem více (a s ohledem na situaci mnohem úspěšněji) než První republika. Poděkujme Benešovi :-/

  • skelet
    23:11 07.06.2017

    Jirosi: Velka Britanie nas nemohla opustit, protoze nebyla nas spojenec. Byla spojenec Francie nikoliv nas. Nam nebyla nicim povinovana. Polsko nas nemohlo opustit, protoze nase vztahy byly na pokraji valky od naseho vzniku. To same Madarsko, s kterym jsme si to rozdavali na ferovku i v tricatych letech. Takze jak nas mohli opustit?
    Nejvetsi sranda je jak.me nekdo kritizuje nekdo za to, ze chci dobre az nadstandardni vztahy s nasimi sousedy, protoze Brusel :))
    A ano Polsko nas vysplouchlo, Brusel si s nami vytrel rit. Takze komu verit? Dilema :)

  • KOLT
    22:56 07.06.2017

    "...Němci by nás obsadily během 24-48h ..."

    Tak to je hodně silné tvrzení. Nechci tady rozdmýchávat nějaké vášnivé debaty o tom, jestli bychom se udrželi dva týdny, dva měsíce, nebo bychom se ubránili. Ale variantu dvou dní můžeme s klidem vyloučit. Zajímavá, byť poněkud starší debata na toto téma proběhla na valka.cz (https://forum.valka.cz/topic/v...

  • Jirosi
    22:24 07.06.2017

    skelet: Stejně tak se nás opustila Anglie, Polsko ( to jsi dokonce ukouslo spolu z madary), Maďarsko, Rakousko mělo asi jedinou kliku že už neexistovalo. Ale jasně to jsou ti naši zachránci. Ne, tohle je prostě historie. Je potřeba se sní poučit ale pokud by jsme se dívali jen na ni nemohli bychom se spojovat nikdy z nikým protože tady válčily snad úplně všichni se všema.

    Mně tedy přijde lepší sázet na funkční spolek co funguje, než na spolek co od roku 1991 se nedokázal schodnout na jediné věci, nebo ji dokonce prosadit...

    Možná jste už zapoměl jak nás vaší nový spojenci vyšplouchy během migratské vlny, to bylo keců o jednotě V4 jen Polsko dostalo ústupky, šup V4 přes palubu a to není skoro 80.let stará historie. To je aktualní problém !

  • skelet
    22:02 07.06.2017

    ach jo.. Jirosi ty jsi takový zdejší oříšek :)
    Takže pro ty co si nedokáží poskládat souvislosti.
    Byla nebyla, ale spíše byla než nebyla, byla takzvaná První republika, která svou obranu založila na vojenské pomoci tehdejší kontinentální velmoci. Ta velmoc byla hezká a milá a klidně ji dejme poetický název Francie. A protože Francie neustále První republice stále říkala, jak ji proti západnímu zlému souseovi podrží, tak veškeré vojenské plánování bylo nasměrováno tím směrem. Ale co se nestalo Francie se lekla a na První republiku se vykvákla. A tak První republika zanikla.
    Tedy zkušenost z roku 1938 nám dává jasně najevo, že je totální hovadina sázet na jednoho koně, kterým je nyní Evropská unie. Zkušenost nám říká, že naší ochranou je velmi dobrá diplomacie se všemi sousedními státy. Zkušenost nám tedy říká, že musíme úzce spolupracovat nezávisle na Evropské unii se sousedními státy, tedy uskupením V4+2.

    a jinak překvápko.. s těch které jsem jmenoval nebyl spojenec ČSR v roce 1938 nikdo. ČSR bylo oklopeno pouze nepřátelskými státy. Byli jsme jakým si Izraelem své doby, s tím rozdílem, že "naše USA" se bála vlastního stínu. (překlad pro nechápavé "naše USA" je kódové označení pro Francii před rokem 1938.)

  • Jirosi
    21:46 07.06.2017

    skelet:"Nutnost rozsáhlé spolupráce se svými sousedy. Tedy V4 + 2 (Rakousko a Německo). Sázet vše na jednoho koně (EU = Německo) je dosti ošemetné a v praxi to máme vyzkoušeno (1938)"

    V roce 38 nám nevrazilo kudlu do zad Německo ale všichni ostatní sousedi a spojenci tím že s tím požadavkem souhlasily ! Tedy ti na které se máme spoléhat podle vás.

  • Jirosi
    21:43 07.06.2017

    cejkis: "návrat ke zlatému standardu"

    Zlatý standart máme už dnes. Svoje potištěné papírky můžete zanést do zlatnictví/ČNB a oni vám tam za ně vydají zlato v aktuálním kurzu. Pro běžnou ekonomiku je to krasná cesta do pekel.

  • cejkis
    20:59 07.06.2017

    Jsem velkým zastáncem sředoevropské unie vycházející ze základu V4.

    Prvním krokem ovšem není vystoupení ze stávající EU. Prvním krokem je založení středoevropské banky, dále splacení dluhů, návrat ke zlatému standardu, obchodní diplomacie mimo EU. A zhruba v položce č. 20 je vystoupení z EU a založení CEU.

    Je to na 20 let práce a udržení politiky v jednom kurzu. Jelikož se to nestane, přijde vnucená turbulence v podobě změny bezpečnostního prostředí (viz můj příspěvek národních zájmech - ztráta suverenity a pak se z 20ti položkového postupu stane rychlodráha s brutálními následky.

  • skelet
    17:30 07.06.2017

    Trener: největší škoda byla v tom, že se na nás vykašlal stát, s jehož pomocí jsme počítali, a která měla vpadnout Německu do zad. Ale jo jsou samá kdyby, která nám ukazují na jedno jediné. Nutnost rozsáhlé spolupráce se svými sousedy. Tedy V4 + 2 (Rakousko a Německo). Sázet vše na jednoho koně (EU = Německo) je dosti ošemetné a v praxi to máme vyzkoušeno (1938)

  • Jirosi
    17:29 07.06.2017

    Trenér: Ano, pokud by bylo "všechno" jinak pak by to smysl mělo... a proto to smysl nemělo. Plán byl opřít se o rakouské hranice a stahovat se směrem na Slovensko, v tu chvíli kdy se Rakousko změnilo na Raich, tento plán padá a tím i celá obrana protože by došlo k odříznutí sil v Čechách a tím pádem k jejich eliminaci a tento úder by válku velice rychle udělal zbytečnou.

  • Trener
    17:16 07.06.2017

    To Jirosi: Já myslím, že spojenectví s Rumunskem mělo smysl, Rumuni by určitě vázali spoustu maďarských sil a mohli provést výpad do Maďarska, na Slovensko by možná ani nemuseli. Navíc Maďaři prý nebyli na rozdíl od Němců tak progresivní v překonávání našeho lehkého opevnění. Škoda toho anšlusu Rakouska a škoda toho Polska. Pokud by se do toho tenkrát šlo, tak doufám, že Němci by to neměli tak jednoduché. Přeci jak dlouho se o rok později bránili Poláci a to byli Němci lépe vyzbrojení. V našem případě se domnívám, že jsme měli zkrátit obrané linie na západě, efektivněji stavět stálé opevnění, mít větší motorizaci, víc PL prostředků a tanků a dávat víc peněz do vývoje letadel. Ale to jsou zase kdyby.

  • Jirosi
    14:38 07.06.2017

    Maximus: Rumunské krytí zad ? Proti Maďarům ? Němci by nás obsadily během 24-48h to by nestihli Rumuni ani překročit hranici na Slovensko. Pokud by Němci takto postupovali úplně vidím tu bojechtivost těch Rumunů. Přitom by jim bylo jasně že jsou další na řadě a Maďarsko-Německé síly se s nimi moc párat nebudou.

    Proti Německu se mělo smysl bránit do Anshlusu potom už jakákoliv obrana postrádá smysl.

  • Jirosi
    14:31 07.06.2017

    Maximus: Nicméně renomovaní ekonomové uvádějí, že zahraniční firmy vyvedou z ČR ročně kapitál v hodnotě minimálně 350 až 400 mld. Kč. Nic proti zaslouženému zisku, ale tyto peníze jsou zdaněny zcela minimálně a část je z nich vyvedena na hranici legálnosti ("speciální" vnitropodnikové ceny mezi českou "dcerou" a její zahraniční "matkou")

    Trošku méně žrát propagandu. České firmy byli na hranici bankrotu bez zahraničních investic (peníze/technologiie) by jsme se mohli maximálně pást. Jak už tu psal "nesher" nedělali to pro ničí modré oči. I oni mají jen ty peníze které jsi vydělají. Takže to dělali pro zisk už dávno před vstupem do EU ! Stejně tak po vystoupení z EU, by se tohle nezměnilo !
    Takže buď jsme v EU a dostali jsme 500lmd a 500mld přišlo v rámci dotací
    nebo by jsme se stali cleny V4, těch 500mld na dividendách by jsi vybrali stejně akorát s EU by nepřišla ani koruna.

    Pokud najivně věříte že na to jako Češi máme bez Němců nic vám nebrání jít na burzu a koupit jsi akcie českých firem a tím pádem ty dividendy půjdou "vám" nám.

    Nebo jsi můžeme zvednout mzdy v rámci vládního opatření ale to že jsi je zvedáme pomalu není dáno EU ale NAŠIMI politiky ! !

  • PavolR
    14:28 07.06.2017

    Maximus:
    Lenže práve V4 či Vx vo svojom dnešnom zložení je opačný extrém. Keď sa to podpisovalo, vtedy ešte vcelku platilo to, čo hovoríte, boli sme relatívne kompatibilní, ale dnes už nie.
    Jedna krajina kope proti Moskve, druhá za Moskvu, v niektorých po tom, čo začali eliminovať domáce páky na obmedzenie ich nadvlády na obyvateľstvom, samozrejme nechcú, aby sa im do čohokoľvek hovorilo z vonka, ďalšie sú ochotné ešte popustiť, len aby ostali v jadre EU. Máme medzi sebou dokonca krajinu, ktorá neváha ísť pre vnútropolitickú propagandu ísť do konfliktu s ostatnými.
    Proste dnes máme omnoho rozdielnejšie záujmy a ciele, než keď V4 vznikala. Dokonca si trúfam tvrdiť, že už ani politické zriadenie nemáme úplne totožné.

  • Maximus
    14:28 07.06.2017

    To skelet: To je právě chyba, že se ta citová vazba vytrácí, protože ještě na konci 90 let jsem ji v Rumunsku vnímal velice silně a sám mám obyčejné Rumuny velmi rád.

    Bohužel u nás si spousta lidí představí Rumuny jako bandu loupeživých Cikánů, kteří v 90. letech řádili u nás ve městech či na odpočívadlech u cest. Co mi vyprávěl jeden rumunský policajt, tak na ně používali velmi nehumánní, ale efektivní postupy, kdy takovou zlodějskou bandu hromadně nahnali do antona a daleko za městem je důkladně zřezali obuškem. Pak ale zjistila tato svoloč, že na západě (tj. i v ČR) jsou možnosti větší a jediné co jim hrozí je deportace a žádné násilí, tak se hromadně tyto tlupy přesunuly z Rumunska a dost pokazily vnímání Rumunů jako takových.

    Stále nadáváme, jak nás vždycky spojenci nechali na holičkách a přitom zapomínáme na jediného spojence, který se dvakrát postavil za nás. To že jsme nebojovali alespoň v 38 a nedali mu příležitost prokázat sílu jeho spojenectví i v boji je naše chyba a nikoliv Rumunů.
    Minimálně v roce 1938 mělo Rumunsko vojenský potenciál a politickou vůli deklasovat Maďarsko a krýt nám tak záda při boji s Němci.

  • Maximus
    14:08 07.06.2017

    Pokud prosazuji V4 či Vx, tak primárně deklaruji primární pragmatickou spolupráci v rámci EU, tak mi prosím nepodsouvejte, co nepíši.
    Pokud bude situace v EU taková, že za 10 či 15 let budeme postaveni do situace, jestli státy V4 budou nuceny se podílet na řešení problémů které nezpůsobily, přijímáním nezvládnutelného množství migrantů, nuceni k přijetí Eura, aby se podíleli na sanování dluhů některých zemí EU (Řecko, Itálie,...) či jiných pozitiv a jistot EU a nebo v rámci V4 či Vx vytvořit "další rychlosti inegrace" v rámci EU či zcela vystoupit, tak s ohledem na moje děti volím druhou alternativu. Pokud by z EU odcházela ČR samotná, tak bude exeplárně potrestána, pokud by odešly nebo minimálně hrozily odchodem minimálně 4 země, tak vyjednávací pozice je mnohem mnohem silnější.

    Stále tu někdo staví nutnost se neustále integrovat, jednotit v nějaký jednotný státní útvar. Rozhodně menší pohádka jsou ale volně spolupracující 4 až 9 suverénních zemí, které spolu téměř všechny sousedí v jednotném celku, které mají společnou zkušenost s komunistickou totalitou a diktátem z Moskvy, které historicky spolu sdíleli území, státnost, panovníky i nepřátele. Jak potom nazvat pokus vytvořit evropský superstát z 27 zemí, který má mít všechno společné a přitom v řadě důležitých věcí nemají společného vůbec nic - delírium chronického alkoholika?

  • PavolR
    14:05 07.06.2017

    Maximus:
    Dve exemplárne to príklady na pokusy o "konkurenci či souboj vizí či alternativ". :-/

  • skelet
    14:05 07.06.2017

    Maximus: já Rumunsko nezatracuji, ale je třeba si přiznat, že s nimi máme tolik společného jako s tou Francií. Tj. žádná "citová" vazba.

    V4 (případně V4+) může být hodně dobré uskupení, který může vyvažovat vliv větších států nebo uskupení menších států. Jde jen o to jak jej pojmout. Přímo se nabízí větší spolupráce na bezpečnostních otázkách, neb ať se to ČR líbí nebo ne, tak její tři sousedi jsou hraničními státy EU, a tedy spolupráce s nimi by měla být o to intenzivnější.

    a zapomeňte už na konstrukci Západ/Východ. To je přežitek, díky kterému se na ničem nedomluvíme, protože se dycky najde nějaký Hujer, který bude hlasovat pro kde jakou kravinu, jen aby nebyl "východňár", ale osvícený "zápaďák".

  • Nesher
    13:45 07.06.2017

    Maximus
    Ale tohle dělají i čistě české firmy, např. Škoda Transportitation, Linet, KKCG, PPF. Prostě pokud někdo někam investoval, tak čeká nejen to, že se mu investice zaplatí, ale i zisk, jinak to nebude dělat.
    Pokud 80% zboží, které vyrobíme jde do EU (speciálně do Německa), tak Vaše úvahy o zářných zítřcích mimo EU, případně v nějaké V4+něco unii jsou jenom fantazírováním úplně stejným jako úvahy o českých jaderných zbraních.
    Prostě EU není zrovna ideální organizace, zlepšit na ní by se mělo skoro všechno, ale veškeré další alternativy jsou ještě horší.

  • Rase
    13:45 07.06.2017

    Maximus:
    obávám se že jen nahrazuješ pohádku o "reformovatelní EU" jinou pohádkou, o "fungující Vx". Historie nás učí to, že soustátí můžou fungovat jen určitý čas, což je případ jak EU tak i Vx. Osobně ale spíš vkládám naděje v EU, protože pokud nebude ekonomicky provázaná Francie a Německo, máme tady problém. Politicky mi spíš vadí, že tady v EU nebude regulátor v podobě Británie. Přeci jen Polsko je vlivem spíš na úrovni Španělska nebo Itálie, rozhodně ne na úrovni Fr nebo Ger.
    Pokud jde o Battlegroups, tak jedna brigáda má být s Němci, druhá se řeší s Poláky (ve štětíně je mezinárodní jednotka, kterou vedou. Jsou tam i Dáni, Němci atd.). Jinak souhlas s JiriR

  • Maximus
    13:42 07.06.2017

    PavolR: Také díky tomu tu nemáme ale také nacismus nebo komunismus ;-)

  • Maximus
    13:35 07.06.2017

    To Jirosi: Nic ve zlém, ale vy jste opravdu dosti naivní. Jen tak pro příklad německého "altruismu" uvedu jasně doložitelný fakt, že během prvních 12 let členství ČR získala z EU něco přes 560 mld. Kč (po odečtení toho, co do EU fondů jsme zaplatili) a v posledních letech se čerpání z fondů EU zlepšilo. Nicméně renomovaní ekonomové uvádějí, že zahraniční firmy vyvedou z ČR ročně kapitál v hodnotě minimálně 350 až 400 mld. Kč. Nic proti zaslouženému zisku, ale tyto peníze jsou zdaněny zcela minimálně a část je z nich vyvedena na hranici legálnosti ("speciální" vnitropodnikové ceny mezi českou "dcerou" a její zahraniční "matkou") - to je důvod, proč jsme de facto neokolonií západu. Takže si doplňte podíl německého kapitálu na celkovém zahraničním kapitálu v ČR a SR a zjistíte, tak ti chudáci Němci na nás doplácí :-))).

    Abych nebyl nařčen, že mám něco proti Němcům, tak moje prateta je Němka z Liberce (odsunula se ale dobrovolně až v roce 1968) a prastrýc byl uznávaný inženýr u Audi.

  • PavolR
    13:33 07.06.2017

    Maximus:
    Viete ako končieva "konkurence či souboj vizí či alternativ"? Hradcem Králové. ;-)

  • Jirosi
    13:16 07.06.2017

    Maximus: "Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby EU prošlo smysluplnými reformami a vzniklo soustátí, které bude respektovat demokratické principy a svobody; bude světovým lídrem rovnoceně stojícím po boku USA, Číny a Ruska; dojde k výraznému sjednocení platových podmínek v rámci celých "USE" a občané bývalých jednotlivých národnostních států (i těch menší velikosti) budou mít stejné možnosti prosadit své zájmy skze své volené politické zástupce jako nyní .... a teď vám povím tu o Červené Karkulce :-)))."

    Jenže tohle nejde bez toho co píšete že se vám na EU nelibý. A o tom to celé je. Stejně tak V4 pokud by neměla ambice něco dělat, společné projekty, vize, sjednocováni legislativ je ve výsledku stav jaký je teď. Tedy nic ! A k čemu je něco co nic neděla jen se vykládá jak by bylo super kdyby se to dělalo ?

  • Maximus
    13:06 07.06.2017

    To Rase: Právě vize je to, co současné politice chybí. Je tu jen cosi, co se nazývá EU, ale co dalšího? Vše se vsadilo na jedinou kartu a toho se všichni zainteresovaní drží zuby nehty a díky tomu, že neexistuje konkurence či souboj vizí či alternativ je i samotná EU taková, jaká je.

    Dřív jsem byl obrovský "eurooptimista", ale to je již minulostí, tedy co se týká současného stavu EU. Nevěřím na reformovatelnost takovéhoto molocha, protože za dobu existence psaných dějin lidstva se nic podobného ještě neudálo.

    Právě idea Vx nemá za cíl generovat vznik nějakého soustátí či superstátu. Vše co potápí ideu EU jako je přebujelá byrokracie, nerealistické vnímání národních států jako přežitku a snaha o jejich maximální upozadění a pozdější likvidaci, hledání za každou cenu jednotného "evropského občanství", vůle bruselských politiků nadřazená vždy potřebám a zájmům občanům jednotlivých zemí i EU jako celku ... prostě Vx prostě nemá a ani mít nemůže.

    Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby EU prošlo smysluplnými reformami a vzniklo soustátí, které bude respektovat demokratické principy a svobody; bude světovým lídrem rovnoceně stojícím po boku USA, Číny a Ruska; dojde k výraznému sjednocení platových podmínek v rámci celých "USE" a občané bývalých jednotlivých národnostních států (i těch menší velikosti) budou mít stejné možnosti prosadit své zájmy skze své volené politické zástupce jako nyní .... a teď vám povím tu o Červené Karkulce :-))).

  • JiriR
    13:00 07.06.2017

    Ptejme se, jak a čím se integrovat na západ kam geograficky patříme, tudíž je IMHO V4 či Vx blbost, spolupráce s Rumunskem či Slovinskem zase blbost nu a battle group se Slovenskem je taky blbost.
    Spolupráci ČR vidím ve spolupráci s Rakouskem, možná Švýcarskem a (opatrně z historických důvodů) s Německem. To samé battle group aj.. Českou strategickou spolupráci nevidím ani se Slovenskem, Polskem či Rumunskem. V4 je účelový nesmysl, přesněji řečeno, když se to bylo o obchodu (CEFTA) bylo to OK, po zavedení proklamace společné politiky to přestalo fungovat.

  • Tecka
    12:52 07.06.2017

    Nesher
    Oczywiscie każde z państw naszego regionu ma swoja specyfikę ale podobieństwa występują z prostej przyczyny. Nie mielismy (jeszcze) pełnej zmiany generacyjnej po latach komuny a i młodsze pokolenia do ktorych pewnie czesc forumowiczów sie zalicza jakos sie o ten okres otarły. To widac w wypowiedziach na Waszym forum chodźby chrakterystyczne," uciekanie"od dowolnego umieszczonego tematu w rozważania etniczno -historyczne, nie wiem czy to zauważyliście. Co do podobieństw coponiektorych nacji z regionu lub ich braku ,graniczy czasmi z manipulacja co nie oznacza,ze one nie występują! W pewnym sensie ,to całkiem naturalne...z wiadomych powodów, jak sami wiecie .
    Jakis czas temu czytałem wywiad w polskiej gazecie z reżyserem komedii "Kosmo" ,przepraszam nie pamietam nazwiska. Na pytanie o specyficznym z naszego punktu widzenia humorze czeskim odpowiedział ,ze wynika on z tego,iż Czesi generalnie wszystkich sąsiadów nienawidzą :)) Mniejsza z tym , fakt faktem,ze podobieństw i różnic sporo i mozna by sie na ten temat doktoryzować bo temat ciekawy i szeroki :)
    Wracając do obecnie rozwijanego wątku to uważam,ze skupianie sie w naszej regionalnej sytuacji na lokalnych konotacjach jest poważnym nieporozumieniem. Powód jest bardzo prosty,obecnie jestesmy aktorami na scenie gdzie akty ustala paru innych graczy i nie mamy na to zadnego wpływu. To ,ze USA zaczelo sie tutaj krecic to nie dlatego,ze nagle nas pokochano...a to ,ze Niemcy osłabili UE własna krótkowzrocznością tez nie jest nasza wina itd. Najważniejsze,zeby jak najmniej na tym wszystkim stracić w najbliższej dekadzie. Pozdrawiam

  • Rase
    12:39 07.06.2017

    skelet:
    souhlasím, jen s tím Polskem bych byl opatrný. Pokud myslíš společnou historii se Slezskem, Krakovskem, tak rozhodně souhlasím. Společnou historii s polskem, jako státem, bych ale dal spíš do uvozovek.
    Maximus:
    tvůj pohled je logický, ale osobně zkrátka nevěřím tomu, že po rozpadu EU by mohla V4 vybudovat funkční alternativu. Nemyslím, že je něco podobného možné ani se slovenskem. Viz co předcházelo rozpadu federace. Za mě to vidíš moc růžově. Tak jak slováci nadávali na politiky v Praze, tak jak my nadáváme na politiky v Bruselu, tak stejně budeme nadávat na politiky ve Varšavě (co to zase vymysleli za nápad). Vždycky se najde na co nadávat a koho jiného obviňovat

  • Jirosi
    12:37 07.06.2017

    skelet: Nejblíže máme k Němcům, jak ekonomicky tak mentalitou. Většina naší hranice byla vždy z Němci. Ekonomicky jsme tak provázaní že jsme na úrovni další spolkové země. Pro nás je v podstatě životní nutností se přidružovat k nim. Možná dělají chyby, ale kdo je nedělá. Zato jsou to ale pracanti v jednom století prohrály dvě světové války, a přesto jsou ekonomickou a technologickou špičkou. Dokonce jsi připadají tak bohatí že se rozhodly ekonomicky podporovat zbytek Evropy. Ano jsou to Němci kdo hlavně platí EU.

  • Maximus
    12:34 07.06.2017

    To skelet: Opravdu je chybné Rumuny házet přes palubu, když jako jediní z našich novodobých spojenců zůstali na naší straně v roce 1938 i 1968. Mají teď svých problémů s korupcí dost, ale v současném globalizovaném světě argumentovat tím, že je někdo 400 km moc daleko od mých hranic je dětinské.

    Přijde mi to stejně nesmyslné, jako argumentovat tím, že Izrael nebo Brazílie jsou moc daleko a proto není dobré od nich nakupovat techniku. Naopak u těchto zemí je daleko větší jistota, že pokud se něco v Evropě "semele", tak svoje závazky i dodávky zbraní či náhradních dílů dodrží.

  • Nesher
    12:27 07.06.2017

    Lukas
    Já neříkám, že jste stejní (to ani náhodou), ale z osobní zkušenosti (v poslední době trávím v Polsku spoustu času), tam jistou podobnost vidím. Někdy tam cítím takový mindrák, který je ještě v mnohem větší míře přítomný v Rusku, z toho, že si myslíte, že jste důležitější než vám ostatních přiznávají. Taková ta zahleděnost do minulosti a vzpomínky na někdejší polskou velikost, která je více méně chiméra. Ostatně to máte společné i s Maďary. Ale co je zcela jistě společné s Rusy je ta fascinace II. světovou válkou, když se začnete bavit s Polákem (obzvláště střední a starší generace), tak do 15 minut skončíte u války a u toho jak Polsko strašně trpělo a je v tom taková výčitka v tom smyslu, že to svět nechce ocenit. A tohle to samé jej přítomné v ruské mentalitě. Tam je to ještě mnohem horší, když jsem měl možnost mluvit s normální Rusy, tak mě vždy až děsila až jakási perverzní hrdost na ty milióny mrtvých.
    Prostě pokaždé když jsem v Polsku mám pocit, že už nejsem v Střední Evropě, ale v nějaké jiné civilizaci, neříkám, že horší, prostě jen jiné. Tohle v Rakousku nebo na Slovensku nemám, nejsem doma, ale ti lidé okolo myslí více méně stejně.

  • Maximus
    12:21 07.06.2017

    To Jirosi: Zatím původním státům EU postup divide et impera funguje dobře, ale uvedené informace ukazují, že tam strach z rozvoje spolupráce V4 je a že musí vynakládat energii navíc na prosazení svých zájmů.

    Zatím ekonomika nějak jede a zatím nám sem nikdo "béfelem" neposílá desetitisíce ekonomických migrantů bez smysluplného potenciálu se zde integrovat. Je však jen otázkou času, kdy problémy budou stále zjevnější, protože demografii v západních zemích (zejména F, GB, D, NL) a realitu nelze jenom tak lehce politicky okecat a mediálně zamaskovat. Tyto problémy bohužel nepatří mezi věci, které by pálily politiky, kteří obvykle vidí jen o jedno až dvě volební období dopředu, ale důsledky jejich "nerozhodnutí" budou vidět nejdříve s odstupem 15 až 30 let. Pak ale bude už pozdě něco řešit - přinejmenším ne jednoduše.

    Až bude na miskách vah otázka existence EU spojená s nestabilitou, terorismem a uvědoměním si role středo a východoevropských zemí jako neokoloniálního prostoru pro západní země a na druhé straně bude suverenita, zachování svobod a demokratických principů, bezpečná a stabilní společnost, tak bych budoucnost současné EU neviděl až tak jasně - stejně jako i Georg Friedman.

    Vrátím se k tématu článku - v roce 2013 jsme se dobrovolně vzdali 68 kg obohaceného uranu, který jsme měli v Řeži pro výzkumné účely - prý preventivně, aby se nemohly tyto zásoby dostat do rukou teroristů. Tyto zásoby by stačili nejméně na dvě až tři nukleární zařízení. Má někdo informaci, proč jsme byli takto aktivní, když jsme pravděpodobně nemuseli?

  • skelet
    12:16 07.06.2017

    petres: proč není větší spolupráce se Slovenskem? Protože jestli my dáváme na obranu málo, tak Slováci ještě méně. Takže se spíše domluvíme s Poláky a Němci, než se Slováky.

    Rase: ČR nepatří ani na Západ a ani na Východ. Patří do střední Evropy a je obklopené Polskem, Německem, Rakouskem a Uhrami (tj. Maďarsko a Slovensko).
    Žádné vždy jsme byli východem Západu nebo západem Východu nikdy nebylo.
    Západ/Východ je konstrukt vzniklý po roce 1945 a je hloupost se ho stále držet. S Rumuny toho máme stejně společného jako s Francií, tedy nic (akorát nám vychovali jednoho krále). S Polskem, Německem, Rakouskem a "Uherskem" máme společné dějiny, současnost a budoucnost.

Stránka 1 z 2