Czech Sparrow: První česká orbitální raketa

Czech Sparrow: První česká orbitální raketa
Testovací raketová robotická plošina RRDD / Foto: Josef Štrubl, OteSpace (Zvětšit)

Na vojenské výstavě IDET 2021 v Brně na sebe strhl pozornost český raketový start-up OteSpace. Firma vyvíjí malou orbitální raketu Český vrabec (Czech Sparrow) s nosností 250 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu Země.

Vesmír je obrovský a neustále rostoucí byznys. Každý zná soukromou společnost SpaceX a její raketové nosiče Falcon 9 a Falcon Heavy. Na Novém Zélandě úspěšně funguje společnost Rocket Lab s malou raketou Electron. Existují i další raketové start-upy, jako jsou americké Ad Astra, Firefly Aerospace nebo Relativity. V Německu se snaží uchytit na trhu firmy Isar Aerospace nebo Rocket Factory Augsburg (RFA).

Hranici vesmíru, nejčastěji uznávanou ve výšce 100 kilometrů, překonala pomocí balistického letu již řada soukromých společností, například pomocí sondážních raket. Dosáhnout orbitální rychlost a usadit se na oběžné dráze se ale zatím podařilo pouze dvěma soukromým společnostem – SpaceX a Rocket Lab. Na trhu s malými orbitálními nosiči, i když samotný trh má hodnotu miliard dolarů, tedy není zatím prakticky žádná konkurence.

Česká start-upová firma OteSpace se rozhodla do tohoto rychle rostoucího a zatím neobsazeného trhu vstoupit s projektem rakety Český vrabec. Jde o dvoustupňovou raketu na kapalná paliva startující ze země. Již na začátku je třeba čtenáře „zklamat“ – start z České republiky není možný. Technicky a právně je to možné nejblíže ze Švédska, Polska nebo Rumunska. Jednoduše lze startovat tam, kde nejsou v počáteční vzestupné dráze letu obydlené oblasti. Nejlépe tedy tam, kde je moře.


Testování raketového motoru PEPEk-1 (listopad 2020)

Firma již navrhla a vyrobila ty nejdůležitější komponenty každé rakety – raketový motor, palivové čerpadlo a příslušné palivové ventily. Pochopitelně zatím jde o demonstrátory.

Palivové čerpadlo je kompletně navržené a vyrobené v České republice. Současně společnost již otestovala demonstrátor raketového motoru PEPEk-1 (PEroxide Propulsion Element) na kapalná paliva s tahem 1 kN. Používá se palivo na bázi alkoholu a okysličovadlo peroxid vodíku, který mimochodem řada z nás doma používá k dezinfekci. Jedná se tedy o ekologická a dobře skladovatelná paliva.

Motor má schopnost postupného a pomalého náběhu a kontrolovatelné měnitelnosti tahu v širokém rozsahu. Po celou dobu je možné motor kdykoliv přiškrtit či vypnout – a eventuálně znovu „nahodit“.


Český vrabec; větší foto / Foto: OteSpace

Ve výsledku má první stupeň rakety Český vrabec („vrabčák“) pohánět devět motorů PEPEk-30 o výkonu 9×30 kN (obdobný tah vyvine F-22 s přídavným spalováním). Každému motoru bude dodávat až 12,6 kilogramu paliva za sekundu elektricky poháněné čerpadlo (celkově tedy devět čerpadel).

OteSpace hodlá vyvinout první stupeň rakety jako znovupoužitelný. Zároveň aerodynamický kryt má být součástí prvního stupně a ukrývat druhý stupeň i samotný náklad. Po opuštění hustých vrstev atmosféry dojde k odklopení krytu a k uvolnění druhého stupně s nákladem. Následně se kryt opět uzavře, první stupeň provede brzdící zážeh a přistane opět na zemi. Přísun paliva pro brzdící zážeh v mikrogravitaci zajistí samostatné natlakované nádrže. Při návratu prvního stupně, kdy bude opět působit na palivo v nádržích gravitace, se dostanou ke smlouvě opět hlavní nádrže.


Jednotlivé fáze letu; větší foto / Foto: Petr Valihrach, OteSpace

Dalším klíčovým rysem je možnost umístit 12 metrů dlouhou raketu do standardizovaného lodního kontejneru, jehož součástí může být i výklopné vypouštěcí zařízení. Stavbu kontejneru, montáž rakety, usazení satelitu a uložení do kontejneru lze provést v České republice. Kontejner se pak letecky, po silnici nebo železnici (a následně třeba lodí) dopraví na místo startu.

Firma již také vyvinula testovací dron (plošinu) RRDD (Reusable Rocket Dron Demostrator) pro testování funkčnosti zvolené koncepce a komponentů (viz úvodní obrázek). Počítá se se statickými zážehy i krátkými testovacími lety kvůli zdokonalení systémů řízení letu.

Plošinu budou pohánět čtyři pevně fixované motory PEPEk-1 o celkovém tahu 4,4 kN. Klonění, otáčení nebo klopení bude zajištěno pomocí změny tahu jednotlivých motorů v rozsahu 30 až 115 %.

  Český vrabec 1. stupeň 2. supeň
Výška 12 m 12 m 3,5 m
Průměr 1,85 m 1,85 m 1,7 m
Startovní hmotnsot ~19 400 kg 15 000 kg 4400 kg
Suchá hmotnsot   1000 kg 180 kg


Základní letový profil; větší foto / Foto: Petr Valihrach, OteSpace

Prázdná hmotnost plošiny RRDD je 120 kilogramů, maximální vzletová 300 kilogramů a délka testovacího letu je až 120 sekund. K prvním letům má dojít již v příštím roce.

Celá konstrukce rakety Český vrabec je řízená snahou maximálně srazit výrobní a obslužné náklady. Samotní výrobci raketu popisují jako „kalašnikov design“ – účel tedy světí prostředky. Cílem není vyvíjet high-tech řešení, ale vytvořit maximálně flexibilní, levný a provozně nenáročný český raketový nosič. Hlavní poslání je jednoduše zajistit České republice přístup na oběžnou dráhu.

Velkým zjednodušením je například použití elektricky poháněných čerpadel a dvojsložkového hypergolického paliva – k zážehu dochází pouze smícháním obou složek v injektoru raketového motoru. Není třeba iniciace zážehu.


Firma zaujala také českou vládní delegaci – není divu, mít vlastní kosmický dopravní prostředek je strategická výhoda každého státu v nastupující geopolitické hře o rovnováhu; větší foto / Foto: Petr Valihrach, OteSpace

Raketa má vynést na nízkou oběžnou dráhu až 250 kilogramů nákladu při ceně 2,5 milionu euro za start. Může jít například o české vojenské satelity Golem.

„Možné využití této vyvíjené technologie v obranném odvětví společnost spatřuje v následujících dvou oblastech: Především v dopravě strategických satelitů na oběžnou drahou ryze českým dopravním systémem a v rychlé dopravě strategického materiálu na určené, řádově stovky kilometrů vzdálené místo s využitím suborbitální verze. Významným benefitem může být fakt, že Česká republika by se zařadila mezi země, které jsou schopny vynést užitečný náklad na oběžnou dráhu,“ popisuje hlavní oblasti výhody a použití firma OteSpace.


Demonstrátor 5kW pístového čerpadla, nechlazená spalovací komora motoru PEPEk-1 a testovací dron RRDD / Autor: Jan Grohmann

Nahlásit chybu v článku


Související články

STRATOM a GOLEM: Česká republika jako kosmická velmoc

Český premiér Andrej Babiš ve své knížce Sdílejte, než to zakážou! se mimo jiné věnuje velmi ...

Přehled českých kosmických aktivit

Na první pohled se může zdát, že Česká republika nemá v oblasti vesmíru co nabídnout. Nic ale nemůže ...

Kapoun: Česká republika umí vyrábět satelity i rakety

Petr Kapoun je ředitelem a zakladatelem brněnské společnosti S.A.B. Aerospace, která je ...

PREMIUM Český vojenský satelit GOLEM: Být či nebýt?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) a Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) společně připravují ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • SYN_
    10:50 10.10.2021

    Alkohol a peroxid? Tedy principiálně stará dobrá V2/A4? Zajímavé návraty...

    Alkohol a peroxid? Tedy principiálně stará dobrá V2/A4? Zajímavé návraty...

    • Filip OteSpace
      11:28 10.10.2021

      Diky za kometar.
      V2 pouzivala jako oxidizer tekuty kyslik. My se z mnoha duvodu snazime kryogennim proplantum co mozna nejdele vyhnout a pouzivat storables.
      F

      Diky za kometar.
      V2 pouzivala jako oxidizer tekuty kyslik. My se z mnoha duvodu snazime kryogennim proplantum co mozna nejdele vyhnout a pouzivat storables.
      F

  • darkstyle
    18:23 08.10.2021

    Gratulujem k demonstratoru.. Kedy plánujete skúšky motorov letových parametrov? Lebo akosi treba cca 30-krát výkonnejší motor.. Trošku ma udivuje cena.. Falcon 9 ...Zobrazit celý příspěvek

    Gratulujem k demonstratoru..

    Kedy plánujete skúšky motorov letových parametrov?

    Lebo akosi treba cca 30-krát výkonnejší motor..


    Trošku ma udivuje cena..
    Falcon 9 vynesie ako rideshare 200 kg za 1 milión dolárov
    Electron ten zase 225kg stojí 5 miliónov
    Vaša cena je za 250kg cca 3 milióny dolárov..

    Ako chcete dosiahnuť vlastne o toľko nižšiu cenu ako Electron?
    Cena falconu je jasná, úspory z rozsahu a znovupoužiteľnosť..


    V diskusii uvádzate, že máte štúdiu provediteľnosti..

    Už v roku 2030 na každú firmu pripadá 40 miliónov dolárov - toto je jeden z najväčších bludov aké som kedy počul - ospravedlňujem sa za tak tvrdé slová..

    Tu je starší report za rok 2018, kde tvrdia že je 77 spoločností vyvýjajúce rakety..
    https://spacenews.com/space-st...

    Nech ich je dnes 100.. to znamená 4milardový trh v roku 2030..(40 miliónov z Vašej štúdie)

    Lenže tento trh je plný obmedzení - Čína asi ťažko bude posielať svoje cez Váš a ani Amerika nebude chcieť - hlavne tie desiatky satelitov pre NASA, armádu a ich univerzity..

    Momentálne sa najviac satelitov, ktoré pripadajú v úvahu posielajú cez rideshare programy - a tam Vás v cene Falcon 9, Sojuz a Indovia bijú..
    Lebo Falcon9 plus space tug ma asi vyjde lacnejšie ako dedikovaná misia..

    Celkovo mi príde tá štúdia prevediteľnosti dosť pritiahnutá za vlasy
    Dnes sa nevie pozbierať 20 dedikovaných misií ročne a v roku 2030 sa zrazu pre 100vku nosičov nájde 10???
    Teda 1000??? Dobre nech neprežije každý druhý - 500? Keby ich prežilo len 10 a vy ste medzi nimi tak to znamená 100 misií.. nemožné..Skrýt celý příspěvek

    • motevrel
      14:06 09.10.2021

      Díky za komentář. Nižší náklady na misi odvozujeme z částečné "reusability", jednoduchosti designu komponent a obecně levnější pracovní síly v ČR. Co se týká těch 40mil USD ročně ...Zobrazit celý příspěvek

      Díky za komentář.
      Nižší náklady na misi odvozujeme z částečné "reusability", jednoduchosti designu komponent a obecně levnější pracovní síly v ČR.
      Co se týká těch 40mil USD ročně na subkekt, tak tohoto čísla jsme dosáhli za pomoci studií trhu z renomovaných zdrojů typu Frost & Sullivan, ke kterým jsme měli přístup díky spolupráci s JIC. Mimochodem, těch 1000 misí ročně pro 2030 je celkem dobrý odhad. Ke stejnému číslu (vlastně o něco vyššímu) se dopočítali na statista.com Nic není nemožné... ;-) Připomínám, že už dnes má ambici na malý satelit každá univerzita a mnohá velká či střední firma. Např. BD Sensors (jedni z našich partnerů) mají pouhých 250 zaměstnanců a přesto vypouští svůj satelit...Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        22:10 09.10.2021

        Problémom je, že aj keby bolo 1000 misií v roku 2030 - o čom dosť pochybujem.. tak to nepomôže Lebo Starship, rideshare misie by z týchto potenciálnych misií ukrojili dosť veľkú ...Zobrazit celý příspěvek

        Problémom je, že aj keby bolo 1000 misií v roku 2030 - o čom dosť pochybujem.. tak to nepomôže

        Lebo Starship, rideshare misie by z týchto potenciálnych misií ukrojili dosť veľkú časť, keď máš Starlinku - globálnu z dnešného pohľadu superhustú sieť, ktorú potrebuješ pomerne často doplňovať - tak ti stačí počkať pár mesiacov a svoj satelit dostaneš na požadovanú orbitu vďaka ridesharu..

        Tak či tak proste Čínske misie, univerzitné misie Ameriky, ani ESA misie a ich pridružených agentúr, na tie si proste nesiahnete..
        Ostanú Vám takzvané voľné misie od menších štátov a menších súkromných firiem, ktoré potrebujú len z času na čas nejakú misiu..

        Lenže aj o tieto misie - nech ich je 30% čo je dosť prehnané číslo sa potencionálne pobije tých 100 spoločností..

        To nebude tak, že Rocket Lab si povie - my máme misie DoD-u, NASA a polky univerzít - takže tu zimbabwskú misiu o tu záujem nebude mať..

        Krásny príklad je ako Falcon 9 vyjedol Antaresu misiu minulý rok tým, že ponúkol "naschval" cenu nižšiu i keď sú úplne iná váhová trieda..
        Počítali ste aj s tým, že by napríklad po rozbehnutí Starlinku si SpaceX povedalo, že oni budú účtovať 100 000 za 250kg???
        A vďaka Starship by naozaj dokázali štartovať každý tretí deň? (Nie tou istou raketou)

        Čo by to tak asi spravilo s trhom??
        Lebo keď im začnú tiecť miliardy na účty, tak takú stratu 5-7 rokov vďaka dotáciam prežijú - prežijú to však aj smalllauncheri??

        Btw: Neodhovaram Vás od toho - to bože chráň.. Len by to nemalo byť postavené na tom, bude dosť zákaziek lebo statista to tak predpovedala..
        Kto napríklad predpovedal, že Bezos bude predávať knihy zo stratou, vytlačí tým konkurenciu a vznikne Amazon ako ho dnes poznáme???

        Reálne by ste mali prísť s niečím buď distruptivnym na trh alebo sa pokúsiť získať zákazníka, ktorý bude potrebovať veľa a neustále satelitov.. teda si zabezpečiť na časti trhu monopol..

        A podľa toho nastaviť svoj obchodný model..

        Na koniec to zakončím najznámejšou vetou: Space is hard.Skrýt celý příspěvek

  • ABC123
    22:20 07.10.2021

    Klobúk dole chlapi…

    Klobúk dole chlapi…

  • Sunet
    22:07 07.10.2021

    Velmi povzbudivá zpráva, tak držím palce, ať se vše daří, jak má a raket se brzy podívá do vesmíru. Něco málo k výrobě peroxidu vodíku. V současnosti se vyrábí katalytickou ...Zobrazit celý příspěvek

    Velmi povzbudivá zpráva, tak držím palce, ať se vše daří, jak má a raket se brzy podívá do vesmíru.

    Něco málo k výrobě peroxidu vodíku. V současnosti se vyrábí katalytickou (paladium) hydrogenací alkylantrachinonu, který je konvertován na alkylantrahydrochinon a
    tetrahydroalkylantrahydrochinon. Výsledné produkty pak pomocí autooxidace (reakce vzdušného kyslíku s výše uvedenými látkami) poskytují peroxid vodíku a opět alkylantrachinon.

    Peroxid vodíku se z reakční směsi vymyje vodou,odfiltruje se katalyzátor se odfiltruje a alkylantrachinonu se znovu použije. Jde tedy o uzavřený cyklus, kde se dodává je vodík a odebírá peroxid vodíku.

    Tento výrobní proces je velmi šetrný k životnímu prostředí, jako odpad zde vzniká jen voda se stopami peroxidu vodíku, což nepředstavuje problém pro životní prostředí.

    Podle popisu motor používá jako palivo alkohol, v případě, že se vyhnete methanolu, tak zde též není žádný problém s toxicitou ani negativním dopadem na životní prostředí.Skrýt celý příspěvek

    • Filip OteSpace
      22:21 07.10.2021

      Pouzivame IPA s nejakymi drobnostmi. Nic kosmickyho :-). F

      Pouzivame IPA s nejakymi drobnostmi. Nic kosmickyho :-). F

      • Sunet
        23:27 07.10.2021

        Isopropanol je úplně v pohodě, toxicita nízká, dopad na životní prostředí též velmi malý. Jen si dejte pozor, abyste nekontaminovali náhodou zásobní nádoby na IPA peroxidem ...Zobrazit celý příspěvek

        Isopropanol je úplně v pohodě, toxicita nízká, dopad na životní prostředí též velmi malý. Jen si dejte pozor, abyste nekontaminovali náhodou zásobní nádoby na IPA peroxidem vodíku. Mohly by vznikat nestabilní peroxidy a tím pádem i jisté riziko výbuchu. Každopádně skladujte isopropanol v temnu, v dobře větraných prostorách a pokud možno v chladu.Skrýt celý příspěvek

        • Filip OteSpace
          07:56 08.10.2021

          Na plneni nadrzi pouzivame peristalticke cerpadlo. Pro kazdou slozku - fuel, hypergolic fuel, oxidizer - samostany set hadic. A samozrejme oddelene zasobniky. Cely system se po ...Zobrazit celý příspěvek

          Na plneni nadrzi pouzivame peristalticke cerpadlo. Pro kazdou slozku - fuel, hypergolic fuel, oxidizer - samostany set hadic. A samozrejme oddelene zasobniky.

          Cely system se po testu proplachuje nadbytkem vody, cili jakakoli reaktivita je takto minimalizovana.
          Na bezpecnosti a spolehlivosti je koncept postaven. To je pro nas priorita!
          Ale samozrejme, stat se muze cokoli kvuli lidske chybe. To nelze vyloucit nikdy.
          FSkrýt celý příspěvek

          • Sunet
            21:34 12.10.2021

            Je vidět, že bezpečnost neberete na lehkou váhu a to je dobře. Incidentů v raketovém průmyslů je více než dost, i když jsou předpisy přísné a velmi striktně dodržovány. V ...Zobrazit celý příspěvek

            Je vidět, že bezpečnost neberete na lehkou váhu a to je dobře. Incidentů v raketovém průmyslů je více než dost, i když jsou předpisy přísné a velmi striktně dodržovány.

            V podstatě stávající paliva jsou velmi toxická, jak pro člověka tak pro životné prostředí (hydrazin- tetraoxid dusíku). Bylo to hezky vidět, když přistála posádka Crew Dragon, nemohli opustit modul, dokud nebyla provedena dekontaminace. Proto vašemu systému raketového paliva moc fandím.

            Též mě zaujala netradiční barva plamene, zelená s vašim akronymem pro motor je přímo mistrovský kousek. Chtěl bych se zeptat, jestli máte nějak patentově nebo jinak chráněnou vaši směs. Ve světě se dělají zkoušky s dalšími hypergolickými palivy, viz odkaz níže.

            https://www.sciencedirect.com/...

            I v tomto případě je plamen zelený, je však způsoben bórem, ve vašem případě bych si tipnul, že používáte příměs jiného kovu. A jako oxidizer též používají kyselinu dusičnou, což též není zrovna neškodná látka.Skrýt celý příspěvek

      • HonzaK
        06:49 08.10.2021

        Gratuluju. Odvedli jste kus dobré práce.

        Gratuluju. Odvedli jste kus dobré práce.

  • Sholva
    19:52 07.10.2021

    Když by si toho ČR napumpovala peníze, tak má rázem strategickou schopnost jako málokdo na světě, když dostaneme Golema, tak teprv jsme v první lize, započítat se to dá do ...Zobrazit celý příspěvek

    Když by si toho ČR napumpovala peníze, tak má rázem strategickou schopnost jako málokdo na světě, když dostaneme Golema, tak teprv jsme v první lize, započítat se to dá do zbrojení, tož by se 2% plnila hned lépe a v neposlední řadě by to pomohlo rozjet skvělý byznys. Hm. Pohádka pěkná, v našich podmínkách neproveditelné. Nebo spíš proveditelné politikům navzdory...Skrýt celý příspěvek

    • Marw
      20:14 07.10.2021

      S tym biznisom by som bol opatrny, firiem co mieria na ten isty trh je kvantum, velka cast z nich je vyrazne dalej nez tento projekt. Ak to aj dokazu dotiahnut na orbitu, v case ...Zobrazit celý příspěvek

      S tym biznisom by som bol opatrny, firiem co mieria na ten isty trh je kvantum, velka cast z nich je vyrazne dalej nez tento projekt. Ak to aj dokazu dotiahnut na orbitu, v case ked vstupia na trh tam uz bude slusna tlacenka. Tak ze ista forma strategickej schopnosti - ok, ale busines s veeeelmi velkym otaznikom.Skrýt celý příspěvek

      • motevrel
        20:46 07.10.2021

        Díky za názor! Máme na ten projekt vypracovanou studii proveditelnosti. Dle ní vychází na jeden subjekt v r. 2030 zhruba 40 mil. USD ročně. To odpovídá zhruba 8-16 misím (cena ...Zobrazit celý příspěvek

        Díky za názor! Máme na ten projekt vypracovanou studii proveditelnosti. Dle ní vychází na jeden subjekt v r. 2030 zhruba 40 mil. USD ročně. To odpovídá zhruba 8-16 misím (cena půjde s časem dolů).Skrýt celý příspěvek

        • Sholva
          01:04 08.10.2021

          Držím palce aby vše vyšlo

          Držím palce aby vše vyšlo

      • Sholva
        01:04 08.10.2021

        Netvrdím že urvou polovinu obratu. Ale i pár procent bude velká částka. Nahoru se tlačí kde kdo, ale zatím nic moc se nedaří. Jinak půjde-li to takhle dál, tak za chvíli bude tak ...Zobrazit celý příspěvek

        Netvrdím že urvou polovinu obratu. Ale i pár procent bude velká částka. Nahoru se tlačí kde kdo, ale zatím nic moc se nedaří. Jinak půjde-li to takhle dál, tak za chvíli bude tak ohromný hlad po nosičích, že prostě kdo bude mít čím, bude létat, zbytek bude cálovat. A osobně si myslím, že ta kontejnerova koncepce je velmi chytrý nápad.Skrýt celý příspěvek

  • Takeda
    16:17 07.10.2021

    Paráda. Nejdřív sem teda koukal, jestli není prvního dubna. Ale není! U článku o družicích GOLEM si tu někteří stěžovali, že to je málo, že bychom měli mít větší ambice. Vlastní ...Zobrazit celý příspěvek

    Paráda. Nejdřív sem teda koukal, jestli není prvního dubna. Ale není! U článku o družicích GOLEM si tu někteří stěžovali, že to je málo, že bychom měli mít větší ambice. Vlastní rakety. No a tady to je.

    Perfektní jsou ty videa z jejich stránek. Kluci si na zahradě testujou raketovej motor... Flame diverter dělá pár dlažek. Perfektní. Elon style.Skrýt celý příspěvek

  • Smirnov
    15:12 07.10.2021

    Je to zajímavé a neobvyklé. Použití peroxidu vodíku a obzvláště u tak velké rakety je naprosto unikátní. Nosič ZHN by z toho asi udělat nešlo, protože trvalé uložení paliva v ...Zobrazit celý příspěvek

    Je to zajímavé a neobvyklé. Použití peroxidu vodíku a obzvláště u tak velké rakety je naprosto unikátní. Nosič ZHN by z toho asi udělat nešlo, protože trvalé uložení paliva v raketě nebude moc dobrý nápad.

    A jen malá poznámka výroba peroxidu vodíku moc ekologická není.Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      15:54 07.10.2021

      Stará V-2 taky používala peroxid vodíku a ethanol.
      Ekologické to je, dokud to nevyteče ven. Ono je obojí dost koncentrované.

      Stará V-2 taky používala peroxid vodíku a ethanol.
      Ekologické to je, dokud to nevyteče ven. Ono je obojí dost koncentrované.

      • Miroslav
        16:56 07.10.2021

        Tekuté palivo je vysoko korozívne a toxické zároveň. Preto sa musí tankovať až tesne pred vypustením rakety. Prečo myslíš, že strategické rakety sú na tuhé palivá aj za cenu nižšej ...Zobrazit celý příspěvek

        Tekuté palivo je vysoko korozívne a toxické zároveň. Preto sa musí tankovať až tesne pred vypustením rakety. Prečo myslíš, že strategické rakety sú na tuhé palivá aj za cenu nižšej účinnosti? Stačí pozrieť na KĽDR. Noviny píšu o pripravovanom teste 2 týždne dopredu. S tým žiadny prekvapivý útok nespravíšSkrýt celý příspěvek

        • Smirnov
          17:06 07.10.2021

          Ty na ponorkách určitě. O těch v silech to už tak neplatí.

          Ty na ponorkách určitě. O těch v silech to už tak neplatí.

          • Miroslav
            17:22 07.10.2021

            V silách to ide použiť aj kvapalné palivá. Problém je logistika a utajenie. To proste neutajíš pred družicou, že sa niečo deje a skladovanie paliva je tiež problém

            V silách to ide použiť aj kvapalné palivá. Problém je logistika a utajenie. To proste neutajíš pred družicou, že sa niečo deje a skladovanie paliva je tiež problém

        • motevrel
          14:14 09.10.2021

          Díky za komentář. Tekutá PH jsou různá. Některá, pravda, spíše hrůzná. Ale ty my právě nepoužíváme! V žádném případě nepoužíváme nic jedovatého či korozivního. (Doslova živoucím ...Zobrazit celý příspěvek

          Díky za komentář. Tekutá PH jsou různá. Některá, pravda, spíše hrůzná. Ale ty my právě nepoužíváme! V žádném případě nepoužíváme nic jedovatého či korozivního. (Doslova živoucím důkazem jsem já sám, neb už x-krát jsem se s těmi látkami jaksi "blíže seznamoval" a stále jsem tu živ a zdráv.)
          Naše PH lze tankovat klidně několik měsíců před startem. Navíc je celý koncept optimalizován spíše na vynášení satelitů. A tam jde spíš o to překvapením se za každou cenu vyhnout ;-)Skrýt celý příspěvek

      • Smirnov
        17:02 07.10.2021

        V průkopnických časech se to používalo hodně, ale v moderní době nevím o ničem podobném. (Ty placatozemce, co si chtěli zkonstruovat vlastní raketu nepočítám). Samotná látka ...Zobrazit celý příspěvek

        V průkopnických časech se to používalo hodně, ale v moderní době nevím o ničem podobném. (Ty placatozemce, co si chtěli zkonstruovat vlastní raketu nepočítám).

        Samotná látka ekologicky závadná příliš není. Sice v místě zničí všechno organické, ale velmi rychle se rozloží, takže se toho není potřeba obávat z hlediska perzistence. Ovšem ekologický není způsob výroby peroxidu, proto bych ho takto neoznačoval.Skrýt celý příspěvek

        • motevrel
          20:49 07.10.2021

          Díky za názor! Ohledně peorxidu, tak ten je dnes standardně vyráběn metodou autoxidace hydroquinonu. Neznám veškeré podrobnosti, ale dle toho, co vím, tak tento proces není nijak ...Zobrazit celý příspěvek

          Díky za názor!
          Ohledně peorxidu, tak ten je dnes standardně vyráběn metodou autoxidace hydroquinonu. Neznám veškeré podrobnosti, ale dle toho, co vím, tak tento proces není nijak zvlášť problematický. Ale obecně řeším spíše problematiku peroxidu jako takového a to kvůli možným havarijním scénářům a jejich lokální závažnosti. A z tohoto pohledu je peroxid naprosto neškodný, neb se po zředění vodou (která je z principu na startovacím místě vždy přítomna v hojném množství) stává celkem dobrým čistícím činidlem. Rozhodně nehrozí kontaminace spodních vod atd. A totéž platí pro složky paliva, které v konceptu uvažujeme.Skrýt celý příspěvek

      • Clibanarius
        17:40 07.10.2021

        To není přesné. V-2 nepoužívala kombinaci H2O2 (tedy peroxidu vodíku) jako okysličovadla a ethanolu jako paliva ale LOX (tzn kapalného kyslíku ) jako okysličovadla a ethanolu jako ...Zobrazit celý příspěvek

        To není přesné. V-2 nepoužívala kombinaci H2O2 (tedy peroxidu vodíku) jako okysličovadla a ethanolu jako paliva ale LOX (tzn kapalného kyslíku ) jako okysličovadla a ethanolu jako paliva.
        Peroxid byl používán pro pohon čerpadla (rozkladem)Skrýt celý příspěvek

        • Smirnov
          18:35 07.10.2021

          Já předpokládám, že myslel Me 163.

          Já předpokládám, že myslel Me 163.

        • SYN_
          11:04 10.10.2021

          Ach, pravda peroxid byl pro turbínu... díky za připomenutí.

          Ach, pravda peroxid byl pro turbínu... díky za připomenutí.

    • motevrel
      20:20 07.10.2021

      Díky za reakci! Souhlasím, koncept je optimalizován na (komerční) vynášení satelitů, nikoliv na zbraně hromadného ničení. Ohledně peorxidu, tak ten je dnes standardně vyráběn ...Zobrazit celý příspěvek

      Díky za reakci! Souhlasím, koncept je optimalizován na (komerční) vynášení satelitů, nikoliv na zbraně hromadného ničení.
      Ohledně peorxidu, tak ten je dnes standardně vyráběn metodou autoxidace hydroquinonu. Neznám veškeré podrobnosti, ale dle toho, co vím, tak tento proces není nijak zvlášť problematický. Ale obecně řeším spíše problematiku peroxidu jako takového a to kvůli možným havarijním scénářům a jejich lokální závažnosti. A z tohoto pohledu je peroxid naprosto neškodný, neb se po zředění vodou (která je z principu na startovacím místě vždy přítomna v hojném množství) stává celkem dobrým čistícím činidlem. Rozhodně nehrozí kontaminace spodních vod atd. A totéž platí pro složky paliva, které v konceptu uvažujeme.Skrýt celý příspěvek

      • Smirnov
        21:03 07.10.2021

        A nemyslíte si, že peroxid je víc náchylnější k explozivním nehodám než jiné raketové pohonné složky? Co se týče té výroby, tak problém je značná komplikovanost antrachinonové ...Zobrazit celý příspěvek

        A nemyslíte si, že peroxid je víc náchylnější k explozivním nehodám než jiné raketové pohonné složky?

        Co se týče té výroby, tak problém je značná komplikovanost antrachinonové metody. Využívají se při tom neobnovitelné zdroje (ropa). Čištění od organický rozpouštědel a regenerace antrachinonu je náročné. Všechno to spotřebuje spoustu energie. Když se k tomu přidá objem celosvětové produkce, tak má jeho výroba obrovský environmentální dopad. Jméno toho kdo přijít na nějakou udržitelnější a méně náročnou metodu se zapíše do dějin.Skrýt celý příspěvek

        • motevrel
          14:23 09.10.2021

          Dík za příspěvek! 1) Stabilizovaný H2O2 je spíše problém přinutit k rozkladu, než že by měl tendenci k explozím. (Vlastní zkušenost.) On totiž navíc vůbec není explozivní. (Obecně ...Zobrazit celý příspěvek

          Dík za příspěvek!
          1) Stabilizovaný H2O2 je spíše problém přinutit k rozkladu, než že by měl tendenci k explozím. (Vlastní zkušenost.) On totiž navíc vůbec není explozivní. (Obecně oblíbený omyl). On je "pouze" nestabilní. Jistě, je to nutno brát v potaz, ale rozhodně to nezpůsobuje žádné velké bolení hlavy. S ostatními oxidanty (snad krom N2O) se zachází ještě mnohem obtížněji. (Už proto, že člověk je z chemické podstaty palivo)
          2) Antrachinonová výroba H2O2 je uzavřený proces, takže AQ se v něm (v podstatě) nespotřebovává. A surovinou je vodík (a kyslík ze vzduchu). Takže pokud řešíte obnovitelnost (my ne, máme dost problémů s raketou ;-) ), tak ani zde není problém...Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            11:08 10.10.2021

            Není v současné době převažující způsob výroby H2 z cenových důvodů též z ropy?

            Není v současné době převažující způsob výroby H2 z cenových důvodů též z ropy?

  • Marw
    15:02 07.10.2021

    Nie je mi celkom zrejmý význam celého konceptu nesenia celého druhého stupňa aj s nákladom "v trupe" nosiča. Cena aerodynamického krytu pri takto malom nosiči asi nebude nijak ...Zobrazit celý příspěvek

    Nie je mi celkom zrejmý význam celého konceptu nesenia celého druhého stupňa aj s nákladom "v trupe" nosiča. Cena aerodynamického krytu pri takto malom nosiči asi nebude nijak závratná, z hľadiska nosnosti mi potom príde jednoduchšie spraviť to klasicky, než vláčiť hore a v prípade pristátia následne aj dole kopec mŕtvej váhy.

    Pri týchto malých nosičoch sa obvykle šetrí hmotnosť ako sa len dá, Electron za letu odhadzuje aj sadu už vybitých batérií, a tu sa ide riešiť otvárací-zatvárací čumák + pomerne vysoký interstage kde je okrem trysky motora umiestnený fakticky celý druhý stupeň a časť nákladu (tak že vlastne druhý stupeň má zbytočne dvojitú stenu), pričom ale druhý stupeň sa oddeľuje ešte v pomerne malej výške, tak že aj tak ešte musí mať aj druhý aerodynamický kryt.

    Už len z pohľadu spoľahlivosti mi ten spôsob oddelenia druhého stupňa príde zbytočne komplikovaný.Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      15:55 07.10.2021

      A 9 motorů a 9 čerpadel, spousta možností, aby se něco pokazilo.

      A 9 motorů a 9 čerpadel, spousta možností, aby se něco pokazilo.

      • Takeda
        16:27 07.10.2021

        Falcon 9 má taky 9 merlinů a takže fungovat to může, pokud ty jednotlivý části budou dost jednoduchý.

        Falcon 9 má taky 9 merlinů a takže fungovat to může, pokud ty jednotlivý části budou dost jednoduchý.

      • Marw
        16:50 07.10.2021

        Ten pocet motorov by mi az tak nevadil, to je bezne pouzivany koncept. Ale ta koncepcia mi nepride velmi stastna...vecer sa skusim blizsie mrknut na tie uvadzane parametre a ...Zobrazit celý příspěvek

        Ten pocet motorov by mi az tak nevadil, to je bezne pouzivany koncept. Ale ta koncepcia mi nepride velmi stastna...vecer sa skusim blizsie mrknut na tie uvadzane parametre a porovnat to s Elektronom, kedze je to fakticky ta ista trieda. Sa mi to cele zda trosku zvlastne. Napriklad pri velmi podobnej nosnosti ma mat vrabec vyrazne vyssiu celkovu hmotnost (19400 kg vs 12900 kg), avsak paradoxne o 500 kg nizsiu suchu hmotnost.Skrýt celý příspěvek

        • motevrel
          20:35 07.10.2021

          Díky za názor! Co se týká prázdné hmotnosti, tak ta je u nás v podstatě srovnatelná s ER. Vrabec má sice větší plnou hmotnost, ale 1) Pracuje s pohonnými hmotami s vyšší hustotou ...Zobrazit celý příspěvek

          Díky za názor! Co se týká prázdné hmotnosti, tak ta je u nás v podstatě srovnatelná s ER. Vrabec má sice větší plnou hmotnost, ale
          1) Pracuje s pohonnými hmotami s vyšší hustotou (i.e. menší nádrže pro stejnou hmotnost PH)
          2) Nepoužívá helium na tlakování, ale (z konceptu) N2O nebo Entonox, (to se rozhodne později) pro peroxid a ethan pro palivo, které vyžadují menší COP s menším operačním tlakem
          3) Díky tomu, že je "tlustší" a kratší, má v podstatě identický povrch, jako ER
          Druhý stupeň pak díky tomu, že je chráněn a mechanicky fixován v kritických fázích letu (kolem MaxQ) a také díky skladovatelným a "hustým" PH může být velmi účinně optimalizován na prázdnou hmotnost.
          Ale jsou to samozřejmě vše jen odhady, které se mohou a budou upřesňovat...Skrýt celý příspěvek

    • motevrel
      20:26 07.10.2021

      Díky za komentář. Hlavním motivem pro náš koncept byla podmínka "nic neodpadává během mise", kterou jsme si stanovili z bezpečnostních důvodů, aby byl nosič alespoň potenciálně ...Zobrazit celý příspěvek

      Díky za komentář.
      Hlavním motivem pro náš koncept byla podmínka "nic neodpadává během mise", kterou jsme si stanovili z bezpečnostních důvodů, aby byl nosič alespoň potenciálně schopen startu z relativně hustě osídlených oblastí.
      Druhým důvodem byla absence kritického eventu "odhození krytu". Opakované použití je pak jen vedlejší leč vítaný benefit. Způsob oddělení je naopak díky tomuto konceptu jednodušší, neb je kompletně testovatelný na zemi a tudíž levnější při vývoji. (Nebudu se pouštět do technických detailů.)Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    14:21 07.10.2021

    hříšná myšlenka.. jaký balistický dolet by měl ten první stupeň? :)

    hříšná myšlenka.. jaký balistický dolet by měl ten první stupeň? :)

    • motevrel
      20:43 07.10.2021

      Chápu kam míříte :-). Samozřejmě to záleží na tom, kolik nákladu povezete v nákladovém prostoru. Pokud 4400kg, tak můžete mířit 250-300km daleko

      Chápu kam míříte :-). Samozřejmě to záleží na tom, kolik nákladu povezete v nákladovém prostoru. Pokud 4400kg, tak můžete mířit 250-300km daleko

      • skelet
        09:16 08.10.2021

        díky :))

        díky :))

        • Jura99
          09:21 08.10.2021

          4tuny nákladu je pro ten účel, který jsi mínil, až překvapivě dost :-).

          4tuny nákladu je pro ten účel, který jsi mínil, až překvapivě dost :-).

          • skelet
            11:17 08.10.2021

            jo, to už by udělalo velké bada boom :)

            jo, to už by udělalo velké bada boom :)

  • Miroslav
    13:10 07.10.2021

    Povedal by som, že štart zo Švédska nebude veľmi výhodný. Hlavne teda výrazne energeticky náročnejší.

    Povedal by som, že štart zo Švédska nebude veľmi výhodný. Hlavne teda výrazne energeticky náročnejší.

    • Nesher
      13:23 07.10.2021

      Ono asi bude nejlepší naložit to na loď a odstartovat to někde v Atlantiku okolo rovníku. Ostatně ten článek možnost použít loď přímo zmiňuje.

      Ono asi bude nejlepší naložit to na loď a odstartovat to někde v Atlantiku okolo rovníku. Ostatně ten článek možnost použít loď přímo zmiňuje.

      • Takeda
        16:20 07.10.2021

        Mít vlastní přístav v Německu začíná být zase důležitý, když to bude brána do vesmíru.

        Mít vlastní přístav v Německu začíná být zase důležitý, když to bude brána do vesmíru.

        • Nesher
          16:28 07.10.2021

          Kvůli jednomu kontejneru nepotřebujeme přístav.

          Kvůli jednomu kontejneru nepotřebujeme přístav.

          • Takeda
            16:40 07.10.2021

            Ani když nechcete, aby se do těch kontejnerů koukali německý celníci?

            Ani když nechcete, aby se do těch kontejnerů koukali německý celníci?

          • Nesher
            17:10 07.10.2021

            Jako že bychom utajili odpal komerčně nabízené rakety? Navíc když budou Němci chtít, tak si to prohlédnou kdykoliv cestou do Hamburku.

            Jako že bychom utajili odpal komerčně nabízené rakety? Navíc když budou Němci chtít, tak si to prohlédnou kdykoliv cestou do Hamburku.

    • GlobeElement
      15:56 07.10.2021

      Už proto, že se startuje směrem na východ, aby se využilo odstředivé síly vznikající rotací Země.

      Už proto, že se startuje směrem na východ, aby se využilo odstředivé síly vznikající rotací Země.

      • Miroslav
        17:02 07.10.2021

        Tých dôvodov prečo je výhodnejšie štartovať z rovníka alebo z oblasti rovníka je viacero. V prvom rade, Zem nie je dokonalá guľa ale elipsoid. Už vzdialenosť z povrchu Zeme k ...Zobrazit celý příspěvek

        Tých dôvodov prečo je výhodnejšie štartovať z rovníka alebo z oblasti rovníka je viacero. V prvom rade, Zem nie je dokonalá guľa ale elipsoid. Už vzdialenosť z povrchu Zeme k obežnej dráhe je výrazne kratšia. Teda menej paliva a tým pádom vyššia nosnosť. Druhým dôvodom sú rotačné sily Zeme ktoré pôsobia ako gravitačný prak. Čím bližšie k pólom, tým menšia rotácia.Skrýt celý příspěvek

    • motevrel
      20:39 07.10.2021

      Díky za názor! Švédsko je ideální pro SSO.

      Díky za názor! Švédsko je ideální pro SSO.

Načítám diskuzi...