Český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV úspěšně otestoval řízení více letounů z jedné řídicí stanice

Český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV úspěšně otestoval řízení více letounů z jedné řídicí stanice
Primoco One 150 / Foto: Primoco UAV SE (Zvětšit)

Česká společnost Primoco UAV SE, která vyvíjí a vyrábí bezpilotní letoun One 150, dne 20. října 2021 na továrním letišti v Písku Krašovicích provedla úspěšné letové zkoušky současného řízení více bezpilotních letounů z jedné řídicí stanice.

Bezpilotní letoun One 150 je vybaven vysoce moderním řídicím systémem, který na softwarové a hardwarové úrovni umožňuje souběžné řízení více bezpilotních prostředků. Tato funkce najde využití u uživatelů vyžadujících současný provoz více letounů pro splnění letové mise. Jako příklad lze uvést nasazení u záchranných a bezpečnostních sborů při pátrání po pohřešovaných osobách v nouzi. Nasazení většího množství letounů současně umožní zkrácení doby pro propátrání požadované oblasti, a tedy i rychlejší poskytnutí pomoci. Řízení z jediné pozemní řídicí stanice zároveň umožňuje zachování vysoké úrovně letové bezpečnosti.

Letouny Primoco UAV One 150 byly při letové zkoušce osazeny odpovídači sekundárního radaru ADSB In/Out s módem S americké firmy Sagetech a byly schopné vzájemného sledování polohy nezávislého na pozemní řídicí stanici. Šéfpilot společnosti Primoco UAV SE Radek Suk zkoušky shrnul takto: „Na letové zkoušky jsme se dlouhodobě připravovali a ve spolupráci s partnery se nám podařilo ověřit, že náš letoun One 150 umožňuje souběžné a bezpečné řízení dvou a více prostředků. Díky pokročilé automatizaci letových funkcí je možné ovládání více prostředků jedním pilotem, byť tato činnost pochopitelně vyžaduje vyšší úroveň pozornosti. Pro zkoušky jsme využili dvou továrních letounů One 150, a to OK-X045Y a OK-X053Z. Celý systém fungoval po celou dobu zkoušek bez závad a umožňoval bezpečné a zcela stabilní řízení obou prostředků.“   


Současné řízení více bezpilotních letounů z jedné řídicí stanice.

Letové ověření nové schopnosti bezpilotního letounu umožní v budoucnosti kombinovat řízení více typů prostředků využívajících stejného komunikačního systému. Díky tomu lze kombinovat různé platformy bez nutnosti pro každou z nich disponovat samostatnou řídicí stanicí. Celé řešení bylo ověřeno v souladu s novými pravidly Evropské unie pro provoz bezpilotních letounů. Letových zkoušek se účastnil i generální ředitel společnosti Ladislav Semetkovský: „Ověření schopnosti řízení více letounů z jedné pozemní stanice nám otevírá nové možnosti při záchranném a bezpečnostním nasazení. Pro vojenské uživatele zároveň podobná schopnost nabízí využití konceptu tzv. swarmingu. Díky velmi kvalitnímu palubnímu vybavení našich letounů jsme znovu potvrdili, že Primoco UAV One 150 představuje nejmodernější letoun v dané kategorii na trhu. Chtěl bych poděkovat našim partnerům, společnostem UAV Navigation ze Španělska, Radionor z Norska a Sagetech z USA za perfektní spolupráci. Podařilo se nám v reálném provozu nad rámec probíhajících certifikačních zkoušek STANAG 4703 ověřit další způsobilost a splnit tak další z požadavků, o které mají naši zákazníci zájem.“    


Primoco One 150; větší foto / Foto: Primoco UAV SE

Česká společnost Primoco UAV SE vyrábí civilní a vojenské bezpilotní letouny One 150, jež sama vyvinula. Jde o stroje schopné létat zcela nezávisle podle naprogramovaných letových plánů, včetně plně automatického vzletu a přistání. Mezi klíčové vlastnosti letadla patří jeho mimořádná výdrž, díky které může ve vzduchu při cestovní rychlosti 100-150 km/h strávit bez přestávky více než 15 hodin, což představuje dolet až 2000 km.

Maximální vzletová hmotnost 150 kg a užitečné zatížení 30 kg umožňují letouny One 150 využívat pro nejrůznější druhy nasazení v rámci civilních i vojenských operací. Letouny společnosti jsou v současnosti využívány na třech kontinentech například pro kontroly produktovodů a distribučních sítí v energetice, zajišťování pohraniční a pobřežní bezpečnosti, monitorování požárů či při pátracích a záchranných akciích. Primoco UAV SE je veřejně obchodovatelná společnost na trhu pražské burzy.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Společnosti Primoco UAV SE a Norwegian Special Mission zahájily testy kalibračního systému NAVAID pro bezpilotní letadla

Praha, 1. března 2021 – Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV SE a Norwegian Special ...

Testování českého bezpilotního letounu Primoco UAV One 150 pro potřeby Armády ČR

Česká společnost Primoco UAV SE a Armáda České republiky úspěšně testovaly bezpilotní letoun ...

Nové bezpilotní letadlo pro letové kontroly od společností Primoco UAV a Norwegian Special Mission

Česká společnost Primoco UAV SE a norská společnost Norwegian Special Mission AS se spojily již v ...

Zálet prvního českého vojenského bezpilotního letounu Primoco UAV One 150M

Dne 30.9.2021 došlo na továrním letišti společnosti Primoco UAV SE v Písku – Krašovicích ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    07:50 23.10.2021

    Obávám se, že mluvit v tomto případě o "swarming" je daleko vzdálené tomu jak swarm taktika používání dronů ve světě dnes vypadá. Stále jde pouze o možné ovládání více prostředků z ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Obávám se, že mluvit v tomto případě o "swarming" je daleko vzdálené tomu jak swarm taktika používání dronů ve světě dnes vypadá. Stále jde pouze o možné ovládání více prostředků z jednoho místa, bez jakékoliv úrovně vlastní spolupráce mezi létající platformou. Do toho musí vstoupit AI a datové spojení v rámci roje.
    Zatím se dá mluvit o možnost "mass raid" ... ale k čemu mass raid u nevyzbrojených dronů? Na průzkum to není třeba.

    Pokud nechtějí drony vyzbrojovat, tak by měli jít konstrukčně dále v použití dronů v logistickém a urgentním zásobování jednotek a dalších neozbrojených činnostech. Co nevidět bude konkurence ve světě schopná letecky přenášet dronem i zraněné osoby.
    Skrýt celý příspěvek

  • Tango23
    14:47 22.10.2021

    Az praxe ukaze o jak "unikatni" reseni se jedna. Tim myslim napriklad vyznamna vitezstvi v zahranicnich tendrech. Obecne uz dnes bezpilotni letouny vyvyji kde kdo, drak se vetsinou ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Az praxe ukaze o jak "unikatni" reseni se jedna. Tim myslim napriklad vyznamna vitezstvi v zahranicnich tendrech. Obecne uz dnes bezpilotni letouny vyvyji kde kdo, drak se vetsinou dela vyrobcem a komponenty se nakupuji od specializovanych vyrobcu. De facto stavebnice, ktera se da sit (v urcitych limitech) na miru zakaznika. Primaco me prijde vice jako komercni nez vojensky projekt, coz samozrejme dava v nasich realiich smysl. Co bude zrejme rozhodovat o uspesnosti takovych projektu je schopnosti autonomie , moznosti samotneho autonomniho rozhodovani a zapojeni do sirsich monitorovacich celku, takze obecne asi predevsim software a jeho mozna implementace s dalsimi resenimi u potencionalnich zakazniku. Kazdopadne rad zatleskam kazde takove aktivite. Usili a penez v tom bude urcite dost a dost ;)
    Skrýt celý příspěvek

    • semetkovsky
      08:52 23.10.2021

      Máte pravdu v tom, že klíčový je nakonec jediný úspěch = prodej. Na druhé straně funkční a ověřený bezpilotní letoun nedělá kde, kdo. Primoco má přibližně 12 konkurentů, ačkoliv v ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Máte pravdu v tom, že klíčový je nakonec jediný úspěch = prodej. Na druhé straně funkční a ověřený bezpilotní letoun nedělá kde, kdo. Primoco má přibližně 12 konkurentů, ačkoliv v této kategorii existuje možná 50 letounů. Ale jsou to nedotažené projekty a většina z nich dříve nebo později skončí. Primoco má významnou výhodu oproti konkurenci, a to že to všechno vyrábí a neskládá od třetích stran. A to včetně spalovacího motoru. A poslední poznámka, Primoco je jediný dron v certifikaci Stanag 4703, nikdo jiný v Evropě neexistuje. Tím je odpověď jestli je více civilní či vojenský.
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        13:27 23.10.2021

        Úspěch už máte, jen popohnat značně neflexibilní všechny složky IZS. Možnosti to má velké nejen pro AČR nebo pohraniční policie, ale u ostatních složek.
        Dokážete systém ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Úspěch už máte, jen popohnat značně neflexibilní všechny složky IZS. Možnosti to má velké nejen pro AČR nebo pohraniční policie, ale u ostatních složek.
        Dokážete systém přizpůsobit také pro start pomocí katapultu a zbavit uživatele závislosti na VPD?
        Skrýt celý příspěvek

      • Tango23
        14:26 27.10.2021

        Verim, ze ty pocty co uvadite jsou vice mene relevantni. Rekl bych, ze pokud se nekdo v tomto odvetvi vyhoupne nekam do TOP 20, tak je pohlcen (akvizice) vetsim mezinarodnim ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Verim, ze ty pocty co uvadite jsou vice mene relevantni. Rekl bych, ze pokud se nekdo v tomto odvetvi vyhoupne nekam do TOP 20, tak je pohlcen (akvizice) vetsim mezinarodnim hracem. O tom zrejme budou ty pocty.
        https://arcticstartup.com/us-p...
        https://www.unmannedsystemstec...

        ..btw ...jinak jsem vcera na YT zaznamenal prvni uspesne nasazeni Bayraktaru TB2 ukrainskymi VSU na docasne okupovanych uzemich....
        Skrýt celý příspěvek

  • Sunet
    08:29 22.10.2021

    V podstatě máte pravdu, naši armádě v případě dronů trochu ujel vlak. S dělostřelectvem je to ale trochu jiné, pořád se jedná o nezastupitelný system, který se v nejbližší době jen ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V podstatě máte pravdu, naši armádě v případě dronů trochu ujel vlak. S dělostřelectvem je to ale trochu jiné, pořád se jedná o nezastupitelný system, který se v nejbližší době jen tak nenahradí. A zde na AN už proběhly nekonečné diskuze, co by naše armáda měla koupit. Když se podíváte do minulosti, tak nyní každá modernizace armády přináší určitou vyšší kvalitu.

    Ale ještě k letounům Primoco. Tyto stroje již slouží v několika zemích a kontinentech, a je to jen díky skvělému týmu, který za tímto strojem je. V podstatě každý zákazník se ptal na reference u naší armády nebo bezpečnostních složek a pokaždé se mu dostalo stejné odpovědi. A i přesto se povedlo uskutečnit zakázky, kdy i přes tento hendikep se stroj ukázal tak dobrý, že zvítězil nad konkurencí.

    Proto s opatrným optimismem sleduji vojenské zkoušky u naši armády a věřím, že se pár těchto unikátních strojů objeví v jejich řadách.
    Skrýt celý příspěvek

    • cnapo
      11:18 23.10.2021

      Tady jen upresnim. Zadne vojskove zkousky neprobihaji. Aby ACR mohla efektivne vyuzivat UAV a nejen pro pruzkum ale napriklad pro komunikacni podporu bojiste ak je nutne provest ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tady jen upresnim. Zadne vojskove zkousky neprobihaji. Aby ACR mohla efektivne vyuzivat UAV a nejen pro pruzkum ale napriklad pro komunikacni podporu bojiste ak je nutne provest Projekt obranneho vyvoje ktery umozni pokrocilou nikoli zakladni integraci nesenych senzoru a zarizeni. Vysledkem POV by mel byt prototyˇp PRIMOCO ONE 150 ACR, ketry by mel jasne definovane typy urceni:
      - retranslacni/pruzkumny
      - pruzkumny (napr. CBRN)
      - rusici
      - zamerovaci

      Myslenky o nakupu UAV bez upravy pro ACR nemaji smysl. Nejprve je treba vydefinovat ACR respektive gestorem schopnosti SZZ MO typy a pote realizovat POV a nakonec nakoupit pozadovane pocty UAV dle nejvyssi ambice ACR.
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        13:18 23.10.2021

        Primoco one 150 má udávanou užitečnou hmotnosti nákladu pouze 30 kg. To může být limitující, pokud by měly být verze kombinované. Lze do toho například instalovat terminál L16 s ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Primoco one 150 má udávanou užitečnou hmotnosti nákladu pouze 30 kg. To může být limitující, pokud by měly být verze kombinované. Lze do toho například instalovat terminál L16 s patřičným příslušenstvím? Dokáže pojmout 30 kg zatížení systémy elektronického průzkumu?
        Rozdělení bych viděl jinak
        - průzkumný/zaměřovací s optickými senzory
        - průzkumný SAR radar
        - retranslační

        Například SOJKA III v poslední verzi měla udávanou hmotnost 145 kg při užitečné 25 kg a dostup až 4000 metrů. Celý systém byl nezávislý na potřebě vzletové a přistávací dráhy, fungoval z T 815 4x4. Pro taktický prostředek této kategorie to může být výhodnější než vyhledávat vyhovující plochy a být jimi limitován.
        Skrýt celý příspěvek

        • cnapo
          10:24 26.10.2021

          K vašemu rozdělení:
          - průzkumný/zaměřovací s optickými senzory
          - průzkumný SAR radar
          - retranslační

          Rozdělení, které uvádíte nedává smysl v rámci používání v MDO

          1. odrážka byla ...
          Zobrazit celý příspěvek

          K vašemu rozdělení:
          - průzkumný/zaměřovací s optickými senzory
          - průzkumný SAR radar
          - retranslační

          Rozdělení, které uvádíte nedává smysl v rámci používání v MDO

          1. odrážka byla ověřen i v kombinaci s retranslačním systémem taktického, senzorického i technologického datalinku viz článek publikovaný v říjnu.
          2. odrážka ano souhlasím toto by měla být samostatná kategorie
          3. odrážka samostatný retranslační dron nedává smysl

          Jen upozorním stále jsou opakovány nesmysly se vzletovou dráhou. Vysvětlím to opakovaně. NA UAV které jsou vystřelovány z katapultu NELZE opravde NELZE dát extrémně kvalitní kamers na bázi gyra. Fyzika změnit nejde. Po každém odpalu by se gyra musely ve vzduchi složitě kalibrovat atd... Z toho vyplývá:
          1) vystřelované UAV pro podporu taktických jednotek (zjisti cíl, situaci atd...)
          2) UAV s pevným podvozkem pro podporu taktických jednotek s přesahem na podporu spojení a kvalitního průzkumu (optický, rádiový, SAR...)

          Je potřeba rozlišovat kategorie a úkoly, které budou tyto prostředky plnit. Kategorie UAV jsou jasně dány a schopnosti UAV by měly být deklarovány gestorem dle CT a to je SZZ MO.

          Doporučuji si přečíst nově vydanou "THE ARMY UNIFIED NETWORK PLAN 2021" - "THE ARMY UNIFIED NETWORK PLAN ENABLING MULTI-DOMAIN OPERATION"
          Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            09:41 29.10.2021

            K samostatné retranslační verzi, vycházím z toho, že může být problém s užitečnou hmotností tohoto typu letadla a jeho výdrží při maximálním zatížením. A také jde o to, že mohou ...
            Zobrazit celý příspěvek

            K samostatné retranslační verzi, vycházím z toho, že může být problém s užitečnou hmotností tohoto typu letadla a jeho výdrží při maximálním zatížením. A také jde o to, že mohou vzniknout jiné poždavaky na krytí území z hlediska průzkumu a retranslace dat.
            Pokud letoun vše unese najednout, tak je to OK.

            Čekal jsem, že v současné době jsou na tom gyroskopické systémy lépe. Pokud ne, je možné řešit snížení přetížení při startu konstrukcí letounu, například jiným vztlakovými klapkami pro snížení hodnoty potřebné minimální rychlosti a tím snížení přetížení při startu.

            Děkuji za tip na literaturu.
            Skrýt celý příspěvek

  • Fabius Maximus
    23:42 21.10.2021

    Velká gratulace českých leteckým technikům a české firmě ke skvělé práci !!!
    Myslím, že do této oblasti by měla česká armáda cpát miliardy, ne do děl, co vypadají, jako by je ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Velká gratulace českých leteckým technikům a české firmě ke skvělé práci !!!
    Myslím, že do této oblasti by měla česká armáda cpát miliardy, ne do děl, co vypadají, jako by je Francouzi rovnou vytáhli z muzea 1. světové války a posadili na podvozek. Nechápu, jak někdo mohl po tom, co viděl průběh války v Karabachu a sluduje konflikty v Jemenu, Libyi, Sýrii, Iráku, dát 8,5 mld do něčeho takového. Chtějí s tím dělat bubnovou palbu, přehradnou palbu, krycí palbu, přerývat zákopy nepřátel jako ve světových válkách? Čelit třeba ruským dělům Koalitsia ( https://www.youtube.com/watch?... ), nevím jak bychom mohli a to už pomíjím, že jsou dál, než co dávají do televize. V Idlibu, kde si zřídili střenici, zabíjejí islamisty tak, že drony Inochodets nebo Forpost označí cíle laserem a pak tam pustí Krasnopol. To samé, palbu na laserově z dronů ozářené cíle 152 mm Krasnopoly nebo 120mm Grany ukazovali na Západ 2021. A to jen dohánějí náskok za Turky a Izraelem v dronech, loitering munition, laserově naváděných zbraních.
    Potřebujeme drony, loitering munition, laserem naváděnou munici, drony, a ještě jednou drony. Máme schopné výrobce, techniky, jen je podpořit a to masivně!!
    Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      07:38 23.10.2021

      Problém v zaostávání je zde minimálně od roku 2011 používáním bezpilotních platform všech kategorií. Letopočty 2014 - Ukrajina a 2020 - Arménie to jen podtrhly a sečetly.
      Není ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Problém v zaostávání je zde minimálně od roku 2011 používáním bezpilotních platform všech kategorií. Letopočty 2014 - Ukrajina a 2020 - Arménie to jen podtrhly a sečetly.
      Není nutné do toho dávat ani nijak zvlášť velké peníze, půjde hlavně o SW vybavení a zapojení AI, což lze realizovat ve spolupráci s univerzitami. Konstrukčně nejde o drahé a složité prostředky, důležité bude mít co nejodolnější způsob spojení se zemí nebo dobře odladěný způsob autonomního nasazení.
      Skrýt celý příspěvek