Chrudimský výsadkový pluk jako třetí brigáda?

Výcvik příslušníků 43. vpr; větší foto / FaceBook 43. vpr

Náčelník Generálního štábu (NGŠ) AČR generálporučík Aleš Opata prakticky ihned po svém nástupu do funkce sdělil, že 43. výsadkový prapor (43. vpr) v Chrudimi se změní na pluk. To samozřejmě není nějaký momentální nápad  ‒ ne každý si však ztotožnil výsadkářský pluk, třetí manévrový prvek a třetí brigádu.

Svůj záměr generálporučík Opata naposledy zopakoval zástupcům médií na setkání 18. června. Podle oficiálního webu Armýdy ČR, který o této události informoval, jde o komplex změn: „Nosným prvkem výstavby sil se má stát vybudování výsadkového pluku, velitelství kybernetických sil a informačních operací a praporu Host Nation Support. Systém velení obnoví třístupňovou úroveň, tedy strategickou operační a taktickou. Významným úkolem je rovněž personální doplnění bojových útvarů a rozšíření Aktivní zálohy.“

 


Pokud se bavíme o rozšíření výsadkového praporu na pluk, tak to zase úzce souvisí s tzv. „třetím manévrovým prvkem“ – další ohlášenou prioritou, kterou slíbil generálporučík Opata více představit médiím na setkání počátkem července (tiskové briefingy se mají kontakt pravidelně každý měsíc). Má doplnit 4. brigádu rychlého nasazení (4. brn) a 7. mechanizovanou brigádu (7. mb), a tím také posílit český „vklad“ do aliančních sil rychlé reakce NRF (NATO Response Forces).

Netřeba čekat na další setkání s novináři, přeloženo do srozumitelnějšího jazyka je onen „třetí manévrový prvek“ (výsadkový pluk) vlastně vznikající třetí brigáda, resp. něco jako mezistupeň při její výstavbě. Jak známo, dnes má AČR brigády dvě – 4. brn a 7. mb. Podle Koncepce výstavby a rozvoje armády, kterou schválila vláda v roce 2015, je prioritou modernizace a přezbrojení 7. mb, ale také celkové navyšování počtů bojových jednotek.

Proč? „Operační tempo je velmi vysoké. Především v zahraničích operacích, různých hotovostních silách a výcviku v ČR. Třetí manévrový prvek by nám umožnil to tempo doopravdy rozmělnit a vytvořit dostatečné podmínky, aby vojáci mohli cvičit, plnili úkoly a také mohli regenerovat,“ vysvětluje důvody NGŠ Armády ČR.


Nejsnáze a nejrychleji lze přitom – opět dle vyjádření generála Opaty – rozšiřovat dosavadní 43. vpr: „Abychom doplnili portfolio našich bojových jednotek, tak se jako logický krok jeví mít vedle brigády těžkého a lehkého typu národní síly okamžité reakce, tedy výsadkový pluk.“ V praxi to znamená přibrat 1000 vojáků. Plné operační schopnosti nový pluk dosáhne zhruba za tři až čtyři roky.


Tolik tedy vysvětlení, co a proč se bude dít se 43. vpr. Nyní několik komentářů k rozšíření praporu na pluk přímo od členů 43. vpr:

„Myslím, že je to reakce na současnou dobu – vedení konfliktů (bojů) především v zastavěných oblastech, infrastruktur atd. Naše armáda potřebuje zvednout mobilitu a funkčnost jednotlivých prvků. Za klíčovou podmínku považuji dostupnost výstroje pro jednotlivé vojáky. Bez toho je jakékoliv přeměňování z praporu na pluk úplně zbytečné. Takže budeme doufat, že ta změna povede k lepšímu a armáda bude mít mobilní prvek, který bude připraven k nasazení.“ (S. T.)


„V přeměně chrudimského praporu na pluk vidím jasnou výhodu – soustředění sil a prostředků pod jednou střechou. Stejně tak i větší saturace konkrétních specialistů na jednom dvorečku by mohla usnadnit vzájemnou koordinaci.“ (J. D.)


„Když jsem byl na ZVS, právě se někdejší 71. prapor rychlého nasazení „Čs. parašutistů" měnil na 43. výsadkový prapor a stával se základem 4. brigády rychlého nasazení. Nutno podotknout, že tehdy to řada lidí nesla nelibě. Vrátil jsem se tam po roce 2000, kdy už byl plně profesionální. Že má být dnes znovu použit jako základ de facto nové brigády, mě nepřekvapuje a nebál bych se toho. Jedno úskalí však vidím – chrudimské zázemí je už nyní na hranici kapacit, dokážu si představit, že nový pluk by se přestěhoval třeba do Bechyně, kde je i letiště. Ale to je jen úvaha.“ (F. T.)

Zdroje: AČR, Lidovky, Deník

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bude mít nové obrněné pásové vozidlo AČR české jméno?

ARMÁDNÍ NOVINY a ARMYWEB, dva nejčtenější české webové portály zabývající se vojenskou technikou, se ...

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil vznikla v říjnu roku 2000 a patří tedy mezi ...

Klíčové modernizační projekty Armády ČR

Náčelník Generální štábu (GŠ) generálporučík Aleš Opata představil ambiciózní program modernizace ...

Bojové ostré střelby operátorů 601. skss

Bojové ostré střelby, vojenským slangem nazývané „BOSky“, jsou vyvrcholením taktické a střelecké ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • TF_HU
    21:26 23.07.2018

    jak se bude pluk přesouvat? Jak a čím bude vysazován? Bude vysazován i s vlastní technikou? Vozidly? Nebo jej při použití zasadíme jako TVV?

  • TF_HU
    21:25 23.07.2018

    hawkey

    doporučuju neposlouchat pindy starých zbrojnošů. je pravda, že Amáda není zaopatřovací ústav, ale polovička věcí na netu jsou fámy a JPP informace. Chcete li sloužit, zkuste to, během prvních čtyř let zjistíte jaká je realita a uvidíte, zda budete chtít pokračovat.

  • petres
    09:50 17.07.2018

    Včera byly zveřejněny další upřesnění týkající se nově vznikajících jednotek AČR tzn. i výsadkového pluku.
    http://www.acr.army.cz/informa...

    "Bojové jednotky budou tvořit čtyři komanda profesionální armády a jedno komando Aktivní zálohy. Komando bude mít podobu posílené výsadkové roty, která bude schopna působit po určitou dobu samostatně."

    Struktura by měla být následující:

    velitelství a štáb
    4 komanda
    1 komando AZ

    středisko zbraní
    středisko bojové podpory

    středisko zabezpečení velení
    středisko logistického zabezpečení
    obvaziště

    středisko bojového výcviku
    středisko výsadkové přípravy

    V současném 43. vpr (ale i lehkých praporech) již roty zbraní existují a jejich úkoly a výzbroj je známá. Co si ale mám představit pod střediskem (početně cca rota?) bojové podpory? Jaké budou konkrétnější úkoly a výzbroj? (předpokládám, vyházíc z názvu, že to bude jednotka bojové podpory a ne zabezpečení).

    Také došlo k posunutí doby plné operační schopnosti, která byla uváděna v prvních informacích 3 - 4 roky.
    Nyní: " Vznik útvaru je naplánován na 1. října 2020 s tím, že plné operační schopnosti získá nejpozději do roku 2026".

  • petres
    11:57 07.07.2018

    Jsem zvědavý na finální podobu výsadkového pluku. Z těch náznaků vyvozuji, že se zvýší početní stav jednotlivých rot (jakým způsobem?), samozřejmě počet rot (na kolik - cca 10?, současný 43. vpr. jich má 6). Budou všechny stejného určení a schopností? Když se podívám na strukturu zmiňovaného Fallschirmjägerregiment 26 vidím, že jeho 2. a 3. rota je podle svých schopností určená pravděpodobně pro SOF a vzhledem k tomu, že v naší armádě je k tomu určená jiná jednotka - CPSS, předpokládám, že budou naše roty stejných schopnosti a určení.
    Co se týká organické přepravní techniky, bude to jednotka spíše "motorizovaná" než "pěší". Protože bude nutné nové roty vybavit přepravní technikou, jsem zvědavý jakou cestou se půjde. Jestli cestou lehčích vozidel např. Polaris, kde je možnost transportu vzduchem (což bohužel CASA umožňuje v minimální míře a vrtulnících ani nemluvě) a nebo těžších vozidel s vyšší balistickou ochranou a výzbrojí pro významnější palebnou podporu (rota palebné podpory) ve váhové kategorii cca 10 - 12 t (takový Husar, Gerlach a spol. by zajímavou modulární věž RIwP od Leonarda pravděpodobně unesly, o lehčím Oshkosh JLTV, na kterém je i prezentována nemluvě, i když na JLTV nebo Hawkei v AČR si myslím už kvůli domácí konkurenci můžeme zapomenout). Předpokládám spíše nějakou kombinaci lehčích a těžších vozidel, možná se dočkáme i 120 mm minometu např. SPEAR izraelské provenience, kdoví (řečnická otázka :-)? Další kapitolou jsou vrtulníky, k současným čistě transportním Mi-171 by měly přibýt nové multirole, kde vidím přínos i pro nový pluk díky kombinaci schopností nejenom výsadku, ale i následné palebné podpory.

  • KOLT
    16:36 06.07.2018

    Starlight, on je 43. vpr spíš budovaný po vzoru Rangers (žel bez té podpory SF, ale nikoliv proto, že by v Chrudimi nechtěli...) než praporů 82. vd.


    Zvedavec, díky za informace! Máte samozřejmě pravdu, že až do příchodu skutečně použitelných AO (které navíc ani zdaleka nemá každá technika) ta palebná síla pěších jednotek obecně vzrostla dost zásadně. A ani ty AO nejsou samospasitelné, navíc je jen otázka času, kdy na ně zareagují výrobci PTŘS...

    S těmi dvěma auty na družstvo je to jasné, nicméně na druhou stranu výrazně vzrůstá palebná síla družstva, pokud je v automobilech. Koneckonců síla sesednuvšího "výsadku" bude stejná: 4 lidi. Jen holt budou muset sesednout ze dvou vozidel ;-) Ono všechno má svá pro a proti, to je jasné. Cenu bych neřešil, ročně vrátí MO do rozpočtu násobně víc, než kolik by to stálo... ale je mi jasné, že takhle se to nehraje :-/

  • semtam
    02:01 06.07.2018

    Hawkey

    1. Po pravdě, jak kde, je to útvar od útvaru. Ale o nějak rozšířenou praxi se nejedná, samozřejmě ti co byli takto postiženi by asi mluvili jinak.

    Osobně bych si s tim hlavu moc nelámal, až budeš mít nárok, tak uteče hodně vody a také se věci nějak změní, 15 let je dlouhá doba.

    2. Zlepšuje se, ale opět, záleží na útvaru. Někdo by zase mohl mluvit opačně.

    Osobně bych se vykašlal na Jince, i když něco mi říká, že by se to tam mohlo zlepšovat, ale jsou určitě lepší útvary.

  • Hawkey
    01:34 06.07.2018

    Zdravím vím, že to nepatří ke článku, ale ocenil bych pár rad. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl, že opravdu chci vztoupit do armády, ale neustále mě odrazuje pár věcí 1. jak jsem projižděl internet tak jsem narazil na stížnosti o tom jak armáda vojákům(i zkušeným) radši neprodlužuje smlouvy, aby jim potom nemusele dávat výsluhy a to se mi moc nelíbí, když dám do kariéri všechno a oni mě pak bez pořádného důvodu vyrazí. 2. jeden známý, který před několika lety sloužil vyprávěl jak armáda neuměla pořádně naskladnit ani zimní oblečení atd.
    Má někdo podobné zkušenosti, nebo se to už zlepšilo?
    Díky

  • tomas.kotnour
    20:33 05.07.2018

    Edit: na rotě ještě četa zbraní, ale ta zůstává stejná.

  • tomas.kotnour
    20:26 05.07.2018

    @Zvedavec
    Já bych zase tak kritický ohledně dvou vozidel na družstvo tak kritický nebyl. Jenom by se muselo trochu sáhnout na strukturu útvaru.

    1. Vytvořil bych rotu bojové přepravy, která by měla několik čet po 26 vozidlech, v každé četě by byla 2 vozidla pro velení a 3 družstva po 8 vozidlech 4x s .50, 4x s automatickým granátometem, 8 řidičů, 8 střelců, A protože padákovým výsadkem nikdy kajmana ani jeho nástupce vysazovat nebudeme, tak nemusí mít zdravotní způsobilost na výsadkáře.Tak, aby byla jedna četa schopna přepravit rotu výsadkářů.

    2. Výsadková rota by se skládal z velení a 3 čet Každá četa by měla VČ + ISR, ZVČ + ISR, PTRK, 1x 60mm minomet a dvě výsadkové sekce, každá výsadková sekce má dvě družstva z nichž každé má kulomet, granátomet, 2x obyč BREN 2, a buď Dragunov a CLS, nebo CG tým. Dohromady 32 lidí přepravitelných 4 vrutulníky po 8, nebo 8 kajmany. Mají ptrk, mají minomet, všichni spokojení. Na menší úkoly se může nasadit jenom sekce, dle potřeby s minometem nebo ptrk.

  • Starlight
    20:00 05.07.2018

    @Zvedavec

    Ad velikosti výsadkového družstva a počet automobilů na přepravu.

    Vím, že 43. vpr AČR nemá vzor v klasických výsadkových jednotkách US ARMY (neboli pěší, opakují pěší, brigádní týmy IBCT (Airborne) nebo IBCT (Air Assault)). Nicméně i při jejich velikosti střeleckého družstva s 9 vojáky dokázali mobilitu pěších (opakuji pěších) jednotek při operacích bez leteckého/vrtulníkového výsadku vyřešit tak, že rozhodně nepotřebují žádné velké množství 4/5-místných taktických vozidel 4x4.

    To není rozhodně kritika jednoho nebo vychvalování druhého. Jenom zamyšlení, že to jde různě. Ale skutečně závisí na koncepcích, úkolech, organizační struktuře a velikosti, vybavení jednotek od družstva, přes roty, prapory až po brigádu.

  • Kozlus
    18:45 05.07.2018

    Vysadky jsou dnes mozne prakticky jen za absolutni vzdusne nadvlady. Nebylo by mozne resit ohrozeni ze strany obrnencu pozemnim znackovanim laserem a stand-off munici z letadel? SDB2 by to mela umoznovat a diky dosahu by letadlo nekrouzilo primo nad vysadkem na zemi. Jasne cena, ale vysadek toho sebou pobere jen omezene mnozstvi, nejake RPG nest musi na zodolnene cile a resit par pytlu s piskem v okne drahou PTRS je taky overkill.

  • petres
    18:06 05.07.2018

    Zvedavec díky za zodpovězené otázky. Jak píšete, finanční stránku varianty 2x4 proti variantě 1x6 si spočítám, ale díky za objasnění té stránky taktické.

  • Zvedavec
    15:29 05.07.2018

    Ad Kolt)
    Souhlas prakticky se vším, jen k té palebné síle/letalitě výsadkových jednotek.

    Ovšem, výsadkové jednotky nebudou nikdy vhodné pro ničení obrněných formací, to je princip "kámen, nůžky, papír", ale je třeba to vidět v historické perspektivě. Zatímco britský výsadkář ve 2. sv dokázal ničit tanky na vzdálenost 75 metrů (PIAT) a to ještě s nejistým výsledkem a ostatní na tom nebyli dramaticky lépe, jaká je situace dnes?

    Izraelští výsadkáři, kteří to z historických důvodů musí dost intenzivně řešit, mají schopnost ničení nepřátelských tanků na 8 km pomocí PTŘS Spike ER a k tomu sebevražedné drony řady Hero (70, 120) s dosahem přes 40 km. V současnou dobu aktivní systémy proti PTŘS (například ruská Arena) nedokáží ničit (střely, drony) útočící přímo ze shora (musí PTŘS "chytit" na radaru ve vzdálenosti 50-25 m od tanku ne výše než 30 stupňů na zemí...).

    Sečteno a podtrženo, letalita výsadkářů vzrostla od 2. sv exponenciálně, tanků spíše lineárně. Zůstává problém mobility a ochrany živé síly (po vzdušném výsadku).

    Ad Petres)
    1. Však jsem nikde nenapsal, že se nebude navyšovat početní stav samotných výsadkových rot :-). S vrtulníky to nijak nesouvisí - to není organická technika.

    2. Pokud navýšíte výsadkové družstvo na 8 lidí, automaticky tím potřebujete 2 vozidla. Nejenom, že jich pak potřebujete na útvar 2x tolik (jistě si sám spočítáte, že například u 100 kusů by toto rozhodnutí házelo rozdíl cca 1 miliardu Kč+), ale má to i jiné nevýhody. Najednou vám z vozidla nesesednou 4 výsadkáři, ale 2. Tudíž můžete zapomenout na jakýkoliv smysluplný sesedlý samostatný manévr, výsadkáři by byli k vozidlům přivázáni stejnou pupeční šňůrou jako mechanizátoři. Existuje systém, jak tomu předejít, který se hodí spíše pro SOF. Mít jednotku "osádek", které zavezou výsadkáře kam potřebují a pak se pro ně vrátí. Jenže kolik byste jich potřeboval a kolikrát je takto využil?

  • petres
    11:19 05.07.2018

    Zvedavec
    vyjdu z vašeho tvrzení "Z mnoha důvodů dnes dominují výsadky v síle rotních úkolových uskupení". Chci se zeptat, jestli se při budování výsadkového pluku mimo zvýšení počtu výsadkových rot s jasným cílem umožnit rotací více rot dlouhodobé nasazení i uvažuje o zvýšení početního stavu roty, aby početní stav více odpovídal vyššímu stavu rot západních armád? Souvisí s tím např. požadavek na výsadek 8 vojáků u nových multirole vrtulníků čili navýšení výsadkového družstva ze 6 na 8?
    Také by mne zajímalo, jaká je představa při nahrazování Kajmanů (6-ti místné) u 43. vpr. Není vhodnější (i když dražší) pro výsadkové družstvo zvolit místo jednoho 6-ti místného vozidla dvě vozidla se 4-člennou osádkou?

  • KOLT
    22:45 04.07.2018

    Zvedavec, ale vždyť neříkám víceméně nic jiného :-) Padákové výsadky se dnes provádějí především v relativně malých jednotkách (max ta rota, s výjimkou právě 173. v Iráku), protože vysadit někam divizi opěšalých výsadkářů, jakými je 82. divize, nemá v moderní válce příliš význam. V operaci SERVAL proběhl minimálně jeden typický padákový výsadek, jehož účelem bylo obsadit letiště a umožnit přistání vlastních letounů s posilou a technikou na něm.

    Zapomněl jsem zdůraznit onu mobilitu, chyba, omlouvám se a díky za upozornění. 173. v Iráku nicméně dokázala obsadit letiště, dopravili jí auta a nějakou další bojovou techniku, ale prostě toho bylo málo – měli nedostatečnou palebnou sílu, úkoly, které mají plnit obrněná vozidla, byly řešeny pomocí neobrněných HMMWV... A byli si toho vědomi. K dopravení dostatečného množství prostředků by musely USAr a USAF vyčlenit takové množství letounů, že by jim chyběly jinde. Kdyby byl provedený pouze tento výsadek, bylo by to možné, jenže s ohledem na důležitější jižní frontu to prostě možné nebylo. Alespoň tak jsem pochopil závěry z té operace.

    Stran té palebné síly bych si nebyl tak jistý (byť uznávám, že o tom vím mnohem méně než vy :-) ). Proti slabšímu nepříteli obavy nemám, stačí, pokud bude zajištěno dozásobení municí. Podobně bych se nebál v případě střetu s motorizovanou pěchotou. Nicméně jak by si poradili pěší výsadkáři s moderními BVP a tanky s aktivní ochranou... no, nezáviděl bych jim to. V tomhle mají mechanizované výsadkové jednotky jednoznačně výhodu (platí za to ovšem jinak). A proto také US Army hodlá znovu zavádět lehké tanky do výsadkových jednotek.

  • Zvedavec
    21:39 04.07.2018

    Ad Nesehr)
    Věřte mi, 1. Luftlandebrigade je papírový útvar - v tom smyslu jako třeba 17. výsadkový sbor US Army. 1. Luftlandebrigade nesplňuje žádná kritéria výsadkové brigády - proč ji tedy Němci mají? A. kvůli tradici - vznikla zrámcováním studenoválečnické 1. výsadkové divize. B. pro administrativní účely.

    Ad Jura99)
    S padákovým výsadek pluku v jednom koloběhu samozřejmě nikdo nepočítá. To nedokázala ani ČSLA. Jinak v rámci 2. invaze do Iráku v roce 2003 by proveden brigádní padákový výsadek na sever Iráku (173. vb). V Mali bylo provedeno hned několik vzdušných výsadků (přistávací, padákový, vrtulníkový).

    Ad KOLT)
    Padákové výsadky proti slabšími nepříteli naopak význam mají a jsou ty nejpravděpodobnější, přičemž se používají v situacích, kdy operačního efektu nejde dosáhnout jiným způsobem (viz Operace SERVAL v Mali). Z mnoha důvodů dnes dominují výsadky v síle rotních úkolových uskupení.

    Problémem vzdušného výsadku není ani tak malá palebná síla a z ní vyplývající schopnost střetu s nepřítelem (dnešní moderní technika naopak v současné době nahrává výsadkářům), ale legračně nízká taktická mobilita po vysazení. Proto musí být u u jednotek komando dosaženo šokového efektu, a to i překvapivým operačním nasazením. Tato podmínka nutně neplatí u výsadkových mechanizovaných jednotek (pouze RF a Čína).

    Mimochodem, pokud chcete přijít na kloub tomu, jakou úlohu ve strategii jakého státu výsadkáři hrají, podívejte se kam patří. USA - jeden z druhů pěchoty patřící pod pozemní síly (byť U Rangers je to úplně jinak a z dobrého důvodu). RF - jeden z 5 druhů ozbrojených sil (vedle námořnictva, letectva...). Čína - součást nikoliv pozemních sil, ale VZDUŠNÝCH sil.

  • KOLT
    21:24 04.07.2018

    cejkis, naposledy, protože to fakt je jak paralympiáda. Napsal jste: "Další náčelník, který se na teritoriální obranu dočista vys......" A to je prostě blbost. Protože pokud AČR není dostatečná pro teritoriální obranu ČR, není to vina náčelníka GŠ, nýbrž politického vedení země. Už jasné?

    A mmchd, ani ta politická reprezentace se na teritoriální obranu tak úplně nevys*ala (byť nakopat by si za to, co provedla s Armádou, zasloužila). Státy NATO téměř všechny nemají tak velké armády, aby se samy dokázaly ubránit (ve smyslu, že jejich jednotky nedokáží blokovat zároveň všechny potenciální směry útoku). Protože NATO je postavené na principu kolektivní obrany.

  • cejkis
    20:53 04.07.2018

    @KOLT

    Fakt, že GŠ nedostane vhodné politické zadání ještě neznamená, že popis reálného stavu věci je nesmysl.

  • KOLT
    18:38 04.07.2018

    flanker.jirka, nevím, co jste požil před psaním toho příspěvku ;-) nicméně mně moc nedává smysl. Každopádně mám dojem, že o tom, v jakém stavu se nachází 43. vpr máte dost mylné představy. A vozit se po mně kvůli jednomu přepsání... tak jo, no.

  • KOLT
    18:35 04.07.2018

    cejkis, možná byste si mohl zopáknout lekci na téma civilní řízení armády v demokratickém státě, abyste pochopil, jaké nesmysly plácáte...

  • KOLT
    18:34 04.07.2018

    Jura99, přesně tak. V dnešní situaci je padákový výsadek velkého množství vojáků téměř vyloučený. Proti výrazně slabšímu protivníkovy nemá význam – zpravidla je mnoho snadnějších, spolehlivějších, bezpečnějších a levnějších řešení. Proti silnému protivníkovy je to jen drahý způsob sebevraždy. Nevím, nakolik je to pravda s Haiti, nicméně tam by to jakous takous logiku dávalo, ačkoliv jen po omezený čas, jakmile tam dostanete mariňáky, není velkokapacitní výsadek potřeba. Výsadek rozsahu to v Den D se pravděpodobně opakovat hned tak nebude. Ani kdyby, nedej Bože, nastal takto rozsáhlý konflikt.

    Padákové výsadky jsou dnes výsadou především jednotek typu komando (Rangers, 43. vpr, 26. luftregiment...), kdy cílem je rychlé obsazení důležitého bodu (zpravidla letiště) či likvidace důležitého cíle (velitelství, elektrárna, most...). Velmi rychle po vysazení je nutné buď provést posílení výsadku (třeba na tom letišti – při nedavné operaci v Mali tenhle typ výsadku perfektně provedli francouzští výsadkáři, tuším na onwar o tom byl článek), nebo výsadek urychleně stahnout (po likvidaci cíle). Proti moderní, dobře mobilní a dobře vyzbrojené technice prostě budou výsadkáři velmi rychle tahat za kratší konec provazu.
    Druhý typ výsadku jsou speciální síly a průzkum, kdy dochází k vysazení malého množství vojáků, zpravidla s cílem, aby nebyli objeveni buď vůbec nebo až sami "budou chtít". Velmi často jsou proto voleny výsadky typu HAHO či HALO.

    Jediní, kdo jsou aktuálně schopni skutečně někam vyhodit na padáku relevantní sílu proti klasické armádě, jsou Amíci. I oni by si nejdřív museli vybudovat absolutní vzdušnou nadvládu a zničit prakticky veškeré PVO protivníka. A i pro US Army by byl problém celou divizi zasadit a následně ji zásobovat a podporovat (pokud by to tedy nebyla jediná síla, kterou by bylo třeba podporovat). Navíc mají problém, že 82. divize je skutečně velmi lehká pěchota prakticky zcela postrádající těžké zbraně. A jak potvrdily operace 173. divize v roce 2003 v Iráku, jedná se o problém dosti závažný. Proto také tak spěchají na zavedení lehkých tanků.
    Ruské VDV naproti tomu disponují podstatně větší palebnou silou, jenže jim zase chybí dostatečná letecká kapacita. Jak je na tom Čína, těžko soudit.

  • Filip Fifo
    14:17 04.07.2018

    Dobrý den, nevíte někdo kolik má 4.BRN a 7.MB celkový počet vojáků či by měli mít. Děkuji za případnou odpověď.

  • cejkis
    14:06 04.07.2018

    @KOLT

    Nechci Vám brát iluze. Co jste vyjmenoval jsou akvizice a rozhodnutí, které jsou nutné pro udržení stávajícího stavu. Expediční armáda s cílem zajistit vlaječku u operací, kterým chybí mandát RB.

    Až někdo z MF, MPO a MO napochoduje do CZUB a bude řešit zbraně pro dobrovolníky pro teritoriální obranu, tak se něco změní. Stávající sestava, torzo které tato země má není schopné zabezpečit zelenou hranici proti ilegální migraci ba co více, není ani výcviková kapacita pro teritoriální obranu. Pokud máte pocit, že teritoriální obranu proti davům rabujicich migrantů zajistí 2 stávající nebo 3 pluky, tak si žijete v iluzi.

  • cejkis
    13:56 04.07.2018

    @Jura99

    82.výsadková divize byla celá ve vzduchu během jednání při krizi na Haiti. Dle knih, které jsem četl probíhalo jednání o odchodu tamnoucích generálů pod nátlakem výsadku. Argument podepište nebo vám spadne na hlavu 82. je dobrý nástroj. Nakonec se dohodli a mnoho letadel se údajně otáčelo.

  • Jura99
    08:35 04.07.2018

    Výsadek celého pluku na padácích najednou je sice impozantní představa, ale velmi málo pravděpodobná (posledních 60let k tomu nebyl nikde na světě důvod, snad naposledy Francouzi u Dien Bien Phu). Jde ale o schopnost padákového výsadku a dopravní kapacitu, která by chyběla kdyby na to došlo, nabídnou spojenci (nebo se pronajme Volga-Dněpr ;-)). Kapacitou nedisponovala ani ČSLA a pro výcvik 22. výs. brigády vždy jednou ročně přilétli Rusové s An-12. Zajímavý je záměr maximalizovat počet bojovníků a vynechat struktury úrovně praporu, členit pluk rovnou na roty.

  • Safi
    00:42 04.07.2018

    Diky vsem za info. Diskuse na tomhle serveru jsou skoro stejne dulezite jako samotny clanek :-)

  • flanker.jirka
    22:52 03.07.2018

    KOLT: sorry jako, ale mne je tak nějak jedno na bázi kterého praporu vznikne pluk, nebo jak píšete v posledním příspěvku, tak možná prapor :-)
    Prapor jako prapor. A je jedno, zda nyní vysazuje stromy v lese nebo je lehce notorizovany.
    A ujišťuji vás, že mnohdy je lepší spolupráce s nevyberovymi jednotkami, které jsou také plně profesionálů na svém místě.
    Nakonečný velmi rychlé reakce může sloužit jakákoliv jednotka ( i když nebude mít v názvu brigáda rychlého nachlazení) stačí ji nastavit limity a logistiku a uděláte to z čehokoliv.

  • Nesher
    22:51 03.07.2018

    Zvědavec
    Tady je odkaz na oficiální stránky pozemních sil BW, je tam uvedena celá struktura 1. Luftlandebrigade, včetně struktury jednotlivých podřízených útvarů, jména velitelů atp. Řekl bych, že takto de facto neexistující, pouze papírový útvar nevypadá:
    http://www.deutschesheer.de/po...

  • flanker.jirka
    22:42 03.07.2018

    Zvedavec: díky za vysvětlení, už to pobiram.

  • KOLT
    21:19 03.07.2018

    cejkis, já vím, že v diskusi s vámi je to zbytečné, nicméně:
    a) prioritou pro něj je přezbrojení 7. mbr ze starých střepů na moderní vozidla a pořízení radarů použitelných pro moderní PVO;
    b) navyšuje počty vojáků, přičemž vytvořením třetího manévrového prvku umožní (s relativně malými náklady) těm dvěma stávajícím věnovat se především tomu, co je jejich hlavním posláním, tedy právě teritoriální obraně;
    c) chápe, na rozdíl od někoho, že teritoriální obrana se nevztahuje jen na území AČR, nýbrž na celé NATO.

    Od pohledu NGŠ, který se*e na teritoriální obranu.... Bože, do čehos' to duši dal!

  • KOLT
    21:13 03.07.2018

    flanker.jirka, nezlobte se na mě, ale plácáte nesmysly. V podstatě vám to jasně popsal Zvědavec. Bude to pluk, protože a) na prapor to bude mít moc rot (jasně, za 2. sv. války by to co do počtu klidně prapor být mohl, dneska v NATO prostě ne); b) bude to mít podpůrné prvky (pravděpodobně hlavně plánování a logistiku) v množství a rozsahu, který značně převyšuje možnosti praporu. Rozdělení prapor – pluk – brigáda prostě není dané počtem lidí, ale strukturou a schopnostmi. A také tradicí, nicméně ta je do jisté míry v poslední době upozaďována na úkor standardizace, což se nemusí líbit, nicméně je to logické.

    Je jednodušší jeden útvar rozšířit a posílit, než budovat dva slepováním a přeskupováním z různých jednotek.

    Kdybyste trochu sledoval, jak to v AČR vypadá, věděl byste, proč má 43. vpr značný esprit de corps. Mimo jiné to je výběrová jednotka, což vždy dělá svoje. A výsadkáři vždycky byli elita, už od dob svého vzniku. O tom, že 43. už dnes nese hlavní zátěž zahraničních misí, není problém se přesvědčit. Ne, že by to byl jen on, ale prostě je venku častěji než jiné jednotky (snad s výjimkou Šestky a 102. pzpr). Jo, a ti týpci se znaky SS byli z 41. mpr (což neznamená, že se nějaký ten nácek nenajde i v 43. praporu či jakémkoliv jiném, ona ta armáda tyhle typy prostě láká...).

    A ještě jednou – vznikající prapor nebude určen jen pro výsadkové operace, dokonce to nebude ani jeho hlavní náplní. Především se bude jednat o síly velmi rychlé reakce. U nich se samozřejmě schopnost aeromobilního výsadku (opět, nikoliv nutně padákového, ten je dnes naopak poměrně nepravděpodobný) předpokládá. V misích dodá leteckou techniku nadřízená složka, zpravidla to budou Amíci, Němci, Britové nebo tak někdo. Našich letadel a vrtulníků v misích zatím moc nebylo a asi ani nebude (což je škoda, kdyby někdo svého času našel koule poslat do Astánu Alky...). V případě teritoriální obrany pak nemusí být takováto jednotka vůbec použita ke vzdušnému výsadku, má spoustu dalších činností, které může vykonávat.

  • Zvedavec
    20:49 03.07.2018

    Ad Cejkis)
    Janě, a proto určil za prioritu Pozemního vojska transformaci 7. mb na těžkou brigádu dle standardů NATO a hodlá vybudovat "Velitelství teritoria"...

  • cejkis
    20:23 03.07.2018

    Další náčelník, který se na teritoriální obranu dočista vys......

  • Zvedavec
    19:24 03.07.2018
    Oblíbený příspěvek

    Ad flanker.jirka a další)
    Technická poznámka, která to trochu zarámuje. Při tvorbě jednotek jsme vázáni standardy NATO. Můžeme svazku říkat třeba "lehká hulánská brigáda", ale pro NATO to bude (dle jasně daných kritérií) něco úplně jiného.

    1. 4. brn byla certifikována NATO jako střední brigáda na dobré slovo maximálně do roku 2025 s tím, že by muselo dojít ke změně struktury a masivnímu upgradu KBVP Pandur. Na to prostě nejsou peníze - rozhodně ne teď, když se bude kompletně přezbrojovat 7. mb. A ta se přezbrojit a přeorganizovat prostě musí - zavázali jsme se k tomu...

    2. Prapor dle NATO nemůže mít jakýkoliv počet rot. Ten má stanoven 3-5 manévrových rot. Jak to překročí, tak to již není prapor...

    3. Nový výsadkový pluk samozřejmě nebude mít úlohu jako měl 22. výsadkový plu/brigáda ČSLA, to je asi jasné. Bude to jedna z jeho úloh, ale doba se změnila. Nebudeme překračovat Rýn na ose Plzeň - Lyon, ale AČR má palčivou potřeby síly okamžité reakce (Very High Readiness Force).

    Ad Nesher) Bundeswehr má reálně dva výsadkové pluky. Ta "výsadková brigáda" je historicko-administrativní uskupení, asi jako "pluky" u amerických výsadkářů (které existují jen na papíře. Je to kvůli esprit de corps, nic jiného.

    p.s. Pro flankera.jirku - s těmi emblémy SS vás klame paměť. To se týkalo vojáků úplně jiného prapor z jistého města na severu Čech...

  • honzase
    19:15 03.07.2018

    Nově vydaný Areport mnohé vysvětluje.
    Jak již bylo zmíněno u stávajících brigád, dochází k rušení výsadkových míst, tudíž to bude první předpokládaná vlna lidí pro pluk. Dojde k navýšení o 800-1000 míst. Pluk bude výsadkový na padáku a aeromobilně. Další přepravní kapacity - do roku 2020 CASA, vrtulníky do 2025 a větší éra budou následovat. Když dodrží navýšení rozpočtu, tak to nebude problém.

  • liberal shark
    18:29 03.07.2018

    Brigada je vsevojskovy utvar a tudiz muze operovat samostatne, protoze ma podpurne jednotky. Pluk ma jednotky jen jednoho druhu, takze potrebuje podporu od jinych utvaru.

  • Tesil
    18:16 03.07.2018

    semtam
    Aeromobilní jednotka v ČSLA nevznikla asi proto,že došlo v rámci VS k rozdělení úloh.
    Na plošné shozy byly určeny jednotky SSSR a Polska.Naše měly vykonávat hl.průzkum a plnit diverzní úkoly.Zjednodušeně.
    Ale to byla jiná struktura průzkumných jednotek.

  • Nesher
    17:19 03.07.2018

    flanker
    Ale tady je ve zřejmě výhoda, že se toho moc přesouvat nebude muset, nebude se vytvářet žádná nová jednotka, to by se dělat muselo pokud by se se od 4. a 7. brigády vzalo po praporu (od 4. dokonce po dvou). Takhle se jeden prapor transformuje a druhý rozroste na pluk. je to výrazně snažší.

  • flanker.jirka
    17:19 03.07.2018

    KOLT: postavení výsadkového praporu je "podivné" protože, jde o výsadkáře, to dá asi rozum, je pěkné mít tuto schopnost a udržovat ji, ale reálně je jasné, že nebudeme mít na to, aby z toho bylo více než jen výsadkový prapor, na to nebudou kapacity. To že se to přejmenuje a doplní o další roty bude jen detail, na základě toho tomu můžeme stále říkat prapor, proč by prapor nemohl mít více samostatných rot než má doposud, na to nemusí vznikat pluk.
    co máte na mysli esprit de corps? Hraní si na beránky nebo malování emlémů divizí SS?
    zkušenosti nechybí žádné jednotce, pokud úmyslně nebudete nějakou protěžovat
    aeromobilní operace u nás začínají a končí potemkinovou vesničkou na milovickém letišti, na to nemáme kapacity, a jen tak mít nebudeme

  • flanker.jirka
    17:12 03.07.2018

    Nesher: potencionální nový prapor u 7. mbr. nemusí nutně vznikat na zelené louce, základ by mohla tvořit část personálů již z existujících praporů, mohlo by se spousta lidí posunout, šlo by pouze o doplnění základního mozkového trustu, který roste jako houby po dešti každé tři měsíce ve Vyškově.
    Jen by se postupně doplnila pro něj plánovaná nová technika.
    ...co vím, tak roty lehce motorizovaných praporů, také umí působit samostaně

    Na aeromobilní operace asi můžeme zapomenout, leda by výsadkáři měli sebou ve vrutulnících jízdní kola, aby byli po vysazení mobilní. Kapacity na to brzo nebudou, jediné co něco uveze je snad Mi 171. (co si pamatuji, tak do Mi 17 se dalo vjet UAZem bez střechy).

  • Nesher
    17:10 03.07.2018

    Warnost
    Nebude, místo něj v Rakovníku vzniká logistický prapor zaměřený primárně na podporu spojeneckých jednotek.

  • Warnost
    17:07 03.07.2018

    A ten budovaný mechanizovaný prapor o kterém se před pár lety psalo se už nebuduje? Pracovně to nazývali 45. mp.

    https://ct24.ceskatelevize.cz/...

  • KOLT
    16:53 03.07.2018

    semtam, abychom byli přesní, nová nebude brigáda, nýbrž pluk. A velmi pravděpodobně bude aeromobilní, jen nemusí být všechny roty a podpůrné prvky (jednotky zbraní atp.) schopny padákového výsadku. :-) Ale je jasné, že se nepočítá se zasazením celého pluku najednou, čili není nutné mít takové množství vzdušných prostředků. Čili to bude spíš prvek rychlého nasazení, souhlas. Respektive velmi rychlého nasazení, rychlé nasazení by měla dál splňovat 4. brn.


    Jak jsem to pochopil já, pluk bude určený především k tomu, aby byl a) součástí sil velmi rychlé reakce; b) nesl hlavní tíhu zahraničních misí. Obojí zpravidla v síle rotního uskupení. Proto dává smysl přetavení 43. vpr v pluk, protože mu to jednak poskytne nezbytné prostředky potřebné k vytvoření těch uskupení – bojová rota + nějaké těžké zbraně + logistika + štáb (schopnost plánování bude muset být značně posílená) + .... Jednak dojde k navýšení počtu rot, které bude moct točit – ono se to nezdá, ale když to vezmete v půlročních intervalech: výcvik + nasazení v rámci sil velmi rychlé reakce + výcvik + nasazení v zahraniční misi + regenerace a přesuny lidí na nové pozice = potřeba minimálně pěti bojových rot a patřičného množství dalších prvků. Čili by mi přišlo logické mít 6-9 bojových rot, dvě roty aktivních záloh (třeba v různém stupni vycvičenosti či s důrazem na různé schopnosti) a všechen ten bordel k tomu.

  • semtam
    16:03 03.07.2018

    TF_HU

    Nesher ale nepsal o tom, že nová brigáda bude aeromobilní, jako třeba známé VDV, ale o tom, že se bude jednat o brigádu rychlého nasazení.

    Dokonce ani v ČSLA aeromobilní brigáda nikdy nevznikla i když byl jednoho času na ni kladen požadavek dle vzoru SSSR. Jednoduše pochopili, že takovéto armádní celky se nehodí do struktur menších armád a to ČSLA byla několika násobně větší vojenská síla než současná AČR.

  • Nesher
    15:56 03.07.2018

    TF_HU
    Však já to nemyslel tak, že VS někam naráz shodí celý pluk, zvlášť když dnes nedokáží shodit ani prapor. Myslel jsem to tak, že v případě nutnosti (výsadková nebo aeromobilní operace) bude možné vysadit nebo ještě pravděpodobněji dovézt na místo jednu, možná dvě výsadkové roty. že by to na nějaký čas zkonzumovalo téměř celou přepravní kapacitu VS je myslím jasné všem. Mám za to, že z mého příspěvku bylo jasné, že to nebude primárně výsadková jednotka ve stylu ruských VDV, ale spíše jednotka rychlé reakce, která bude schopna i výsadkových a aeromobilních operací.

  • TF_HU
    14:58 03.07.2018

    nesher

    vrtulníky a CASA?
    Upřímně, chtěl bych to vidět, vzhledem k počtům letecké techniky a její vytížení...

  • Jura99
    14:18 03.07.2018

    Možná je to po vzniku Centra podpory spec. operací, který mohli ve 43.vpr chápat tak, že jim berou práci, snaha dát 43.vpr jiný rozměr než po boku "běžných" praporů ve 4.brn. Vznik třetího svazku je krok správným směrem, ale všechno jde zvláštně pomalu, Rus nás probudil už v roce 2014 a od té doby se pouze doplnily tabulkové počty, a teď asi vznikne jeden pluk ? Není toho moc.

  • KOLT
    14:00 03.07.2018

    flanker.jirka, 43. vpr se jako základ nového praporu přímo nabízí:
    – jeho postavení v 4. brn je poněkud specifické až podivné,
    – po novém manévrovém prvku požadujeme aeromobilní operace (nikoliv nutně padákové, ty bude mít dost možná v popisu práce jen několik z jeho rot),
    – má silný esprit de corps,
    – je velice zkušený,
    => je jednodušší a logičtější postavit pluk na základě 43. vpr než kteréhokoliv z obou lehkých praporů.
    Navíc, 7. mbr potřebuje 3 mechanizované prapory, takže po vyčlenění 74. pr byste musel postavit celý nový prapor. Jenže je jednodušší udělat z lehkého praporu těžký než postavit prapor na zelené louce. Všechny počty tedy hovoří ve prospěch využití 43. vpr.

    Charlie, nový pluk nebude mít vůbec prapory. Jak píše Nesher, bude to obdoba výsadkových pluků u BW i jinde. Pluk je to proto, že bude mít mnohem více podpůrných prvků, než je u praporu běžné.

    PavolR, ono nejde ani tak o počty, jako o strukturu. Naše brigády jsou aktuálně skutečně spíš pluky (strukturou řízení i zahrnutými jednotkami, kdy jim absolutně chybí dostatečné množství podpůrných prvků, nemají pořádně vlastní dělostřelectvo ani PVO). I v tomhle je snaha vrátit strukturu brigád zpět z plukovní na brigádní úroveň. Jestli se podaří v kostnaté AČR i vrátit logistiku, ženisty, dělostřelectvo ap. do manévrových brigád, se teprve uvidí. Osobně jsem skeptický...

  • Nesher
    13:18 03.07.2018

    mart
    Souhlas, ale spíše z jiného důvodu. Na výsadkovou brigádu neseženeme dost lidí, o přepravních kapacitách nemluvě.
    Jinak Bundeswehr má též výsadkovou brigádu bez praporů, krom dvou výsadkových pluků (struktua v příspěvku níže) je ještě tvořena dvěma průzkumnými a dvěma ženijními rotami + brigádním štábem.

  • mart
    13:14 03.07.2018

    Je třeba si uvědomit, že současný stav je po různých reorganizacích prostě nestandardní - v rámci NATO. To, co se začíná rozjíždět, je jen narovnání stavu do standardu NATO. Jinak si myslím, že úvaha o tom, že pluk je předzvěstí výsadkové brigády, je trochu mimo. Také podřízené prvky pluku nebudou prapory, ale roty. To se dá z otevřených zdrojů vyčíst.

Stránka 1 z 2