Čína a Indie: společné i protichůdné zájmy

Čína a Indie: společné i protichůdné zájmy
Čínská obrněná vozidla ve výšce 4300 metrů u čínsko-indické hranice / China Military (Zvětšit)

Čínsko-indický válečný konflikt v roce 1962 byl krátký, trval jen měsíc. Jeho hlavní příčinou byly spory o podobě himálajské hranice mezi oběma státy, ale byly zde i další motivy.

skutečné

Indie například po Tibetském národním povstání v roce 1959 poskytla azyl tibetskému duchovnímu vůdci dalajlámovi, což komunistická Čínská lidová republika (ČLR) vnímala jako zásah do svých zájmů. To pak vedlo k několika pohraničním potyčkám mezi oběma zeměmi. Vlastní konflikt začal útokem čínských vojenských jednotek dne 20. října 1962. Čínští vojáci postupovali úspěšně, o měsíc později, 20. listopadu, ČLR ale vyhlásila příměří a stáhla se ze sporného území zpět.

Jednalo se o válku výhradně pozemní, ani na jedné straně se do bojů nezapojilo letectvo. Po celou dobu se tehdy bojovalo v drsných vysokohorských podmínkách, ve výšce nad 4000 metrů a v bojích zahynulo kolem 1300 indických a více než 700 čínských vojáků. Není určitě bez zajímavosti, že příprava a vlastní čínský útok proběhl prakticky souběžně s třináctidenní kubánskou raketovou krizí. Tehdy došlo k vzájemné konfrontaci mezi USA a Sovětským svazem a hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu. Z tohoto důvodu Indie neobdržela ani od jedné ze zmíněných světových velmocí podporu.

Novou krizi řešily dosud pěsti a železné tyče

V polovině letošního června se napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi opět vystupňovalo. Podle indických zdrojů celkem dvacet indických vojáků zahynulo při nevyprovokovaných střetech s čínskou armádou na sporné hranici obou zemí. Indičtí představitelé uvádějí, že vina je na čínské straně, když počátkem května měli čínští vojáci překročit na třech místech hranici v oblasti Ladákhu a vybudovat tam strážní stanoviště. Výzvy k opuštění této oblasti pak ignorovali.


Cvičení čínské armády v Tibetu (červen 2020)

Následně došlo na házení kamenů, pěstní souboje a železné tyče. ČLR naproti tomu obvinila sousední Indii, že vyvolala nejnovější incident. Podle ní příslušníci indických ozbrojených sil 15. června dvakrát překročili spornou hranici a napadli čínské vojáky. Od té doby obě země shromáždily ve sporné pohraniční oblasti tisíce vojáků a také obrněné vozy a dělostřelectvo. V minulosti byl hornatý Ladákh součástí indického státu Džammú a Kašmír. Od roku 2019 je ale samostatným svazovým teritoriem. Jedná se mj. o oblast se značným množstvím buddhistických klášterů a památek.

Pohraniční spory mezi ČLR a Indií se datují od doby vzniku obou samostatných států. Nejasnosti, které ve vymezení hranic existovaly i předtím, nové republiky nedokázaly vyřešit. Zatímco Indie věří, že by se finální uspořádání mělo řídit McMahonovou linií, Čína to odmítá s tím, že tato linie je kolonialistický pozůstatek z dob britské nadvlády nad Indií.

„Číňané si přejí spor vyřešit na základě ‚tradiční linie‘, která vede jižněji oproti McMahonově linii.“ (Zdroj: Sigur Center for Asian Studies, 2013) Spor se fakticky týká celé společné hranice, která má délku 4057 km a patří tak mezi vůbec nejdelší hranice mezi dvěma státy. Sporné území mezi oběma znesvářenými státy představuje podle expertů zhruba velikost státu Alabama v USA.

Vzájemné vztahy Číny a Indie doznaly jistého zlepšení 

K výraznému zlepšení vztahů mezi Indií a Čínou došlo v roce 2005, kdy byla podepsána dohoda o Strategickém a kooperativním partnerství pro mír a stabilitu (Strategic Cooperative Partnership for Peace and Prosperity).

Jak uvádí ve své diplomové práci s názvem Geopolitické soupeření Indie a Číny v regionu Indického oceánu Sára Kampfová ze Západočeské univerzity - „…významným krokem bylo také otevření koridoru v Nathu La mezi indickým státem Sikkim a Tibetem v roce 2006. Na počátku 21. století došlo rovněž k výraznému růstu bilaterálního obchodu. V roce 1999 vzájemný obchod nedosahoval ani výše dvou miliard dolarů, v roce 2005 tvořil 18 miliard dolarů a v roce 2013 pak již 65 miliard amerických dolarů a Čína se tak stala hlavním indickým obchodním partnerem.“

Indie a komunistická Čína mají jako dvě největší rozvojové země řadu společných či podobných zájmů, při jejichž naplňování mohou spolupracovat. Například v rámci uskupení BRICS oba státy usilují o přeměnu globálních finančních institucí, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Světové obchodní organizace, ve kterých mají dominantní postavení Spojené státy americké.


Indická armáda ve sporné provincii Ladakh (záři 2019)

I přes značné zlepšení indicko-čínských vztahů v posledních letech jsou obě země nadále vzájemnými rivaly. Indie a ČLR vzájemně soupeří o geopolitický vliv v rámci širšího indo-pacifického regionu. Existuje mnoho názorů na to, jakým směrem se budou indicko-čínské vztahy vyvíjet, většina odborníků však předpokládá nový nárůst rivality, neboť primárním zájmem obou zemí je zajištění energetické bezpečnosti, což spočívá v získání přístupu k novým nalezištím energetických surovin, kterých je na světě omezené množství.

Můžeme říci, že indická strategie pro minimalizování a kontrolu čínského vlivu v regionu Indického oceánu spočívá v posilování námořních vojenských kapacit, což je součástí tzv. vnitřního vyvažování. Indie také navazuje bezpečnostní vztahy s dalšími mocnostmi, například Spojenými státy americkými. To lze pokládat za vnější vyvažování.

Henry Kissinger vidí jasné rozdíly mezi Indií a Čínou

Zajímavý pohled na rozdílnou mentalitu lidí v obou těchto asijských mocnostech přináší ve své čtyřsetstránkové knize Uspořádání světa Henry Kissinger. Bývalý ministr zahraničních věcí USA a prominentní politolog německožidovského původu na str. 200 zmíněné knihy kromě jiného uvádí: „Číně se až do moderní doby dařilo natolik úspěšně vnutit cizím příslušníkům [na čínském území] vlastní půdorys zvyklostí a kultury, že se stali od Číňanů neodlišitelnými. Naproti tomu Indie se nad cizince nepovznášela tím, že by je konvertovala na indické náboženství nebo kulturu, ale tím, že k jejich ambicím přistupovala se svrchovanou duševní rovnováhou: jejich objevy a jejich  rozmanité nauky začlenila do tkáně indické existence, aniž by dala najevo, že jimi je nějak zvlášť ohromena.”

V současné době patří Čína i Indie k nejvýraznějším nastupujícím velmocem a svět tedy situaci již na rozdíl od dřívějších let sleduje velmi pozorně. Po roce 1962, kdy se odehrála pozemní válka, se střety mezi oběma státy objevily ještě několikrát. Od sedmdesátých let již ale naštěstí nedocházelo ke ztrátám na životech. V roce 1993 pak oba státy uzavřely dohodu, která sice otázku sporných hranic nevyřešila, ale pomohla situaci relativně uklidnit. Během posledních dvou desetiletí se situace dále zklidňovala, avšak stále nedospěla k úplnému vyřešení.

Před necelým měsícem eskalovaly omezené střety na hranicích, při nichž podle dostupných informací zahynuly desítky vojáků. Reálná hranice mezi oběma státy je vymezena takzvanou linií skutečné kontroly, což je demarkační čára probíhající sporným územím. V řadě oblastí se ČLR a  Indie nemohou shodnout na vymezení hranice vůbec, a tak tu  k drobným střetům dochází pravidelně. Takováto drobná ohniska mohou být nebezpečná. Je v zájmu obou jaderných mocností a samozřejmě i celého světa, aby tyto menší konflikty nepřerostly v obrovský válečný požár s nepředvídatelnými důsledky.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

CODE: Cesta ke zničení ruské a čínské protivzdušné obrany

Americká třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) nabírá na obrátkách. Jedním z produktů ...

Reforma čínské armády: ze studené války do 21. století

Jednou z hlavních priorit současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo po jeho nástupu k moci ...

Čínská stíhačka J-20 oficiálně ve výzbroji čínského letectva

Tiskový mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Qian oficiálně oznámil zavedení stealth stíhačky ...

Rok 2019: Síla čínského námořnictva opět raketově vzrostla

Čínské námořnictvo v minulém roce uvedlo do provozu 12 plavidel. Čínské námořnictvo tak již má více ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • otecko
    23:10 08.07.2020

    A co když je to trochu jinak, Čína se cítí dost silná, aby své území rozšířila do velikosti dynastie Sia z doby před 4000 lety? Pak se Čína rozpadala a až do roku 1949 . Ještě v ...
    Zobrazit celý příspěvek

    A co když je to trochu jinak, Čína se cítí dost silná, aby své území rozšířila do velikosti dynastie Sia z doby před 4000 lety? Pak se Čína rozpadala a až do roku 1949 . Ještě v 80-tých letech byl a zanedbatelnou( z hlediska ekonomiky) rozvojovou zemí. A nyní? Co když se vládci Číny cítí už dost silní, aby znovu usilovali o znovuzrození dynastie Sia?
    Když se podívám, co se děje na Tchai wanu, Honkongu, Tibetu, jak s zachází Ujgury a dalšími "neposlušnými", jak se tlačí na ruskou Sibiř, přijde mi, že se Čína buduje cíleně novou čínskou velkoříši a to na tzv "historických územích". Taková paraela toho, co jsme si v Evropě zažili před 75 lety...
    Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      23:19 08.07.2020

      Čína ani dnes nemá nejak zvlášť výkonnú ekonomiku, akurát vedia akumulovať veľké zdroje lebo tých číňanov je ako maku.

      A silní sa ešte necítia. Nevedia zatiaľ vyrobiť spoľahlivý ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Čína ani dnes nemá nejak zvlášť výkonnú ekonomiku, akurát vedia akumulovať veľké zdroje lebo tých číňanov je ako maku.

      A silní sa ešte necítia. Nevedia zatiaľ vyrobiť spoľahlivý a trvácny prúdový motor do stíhačky, nevedia vyrobiť vlastný vrtuľník a stavbu lietadlových lodí sa učia na 30 ročnej sovietskej konštrukcii.
      Skrýt celý příspěvek

      • otecko
        20:09 09.07.2020

        To jsem netušil, že síla armád a jejich ekonomik se pozná podle vývoje proudového motoru či stavby letadlových lodí :) dost jste mě pobavil. Já si dodnes myslel, že síla armády ...
        Zobrazit celý příspěvek

        To jsem netušil, že síla armád a jejich ekonomik se pozná podle vývoje proudového motoru či stavby letadlových lodí :) dost jste mě pobavil. Já si dodnes myslel, že síla armády se pozná kromě vyspělé techniky také podle odhodlání umět sílu použít. A to Čína bezesporu má, jak ukazuje ve věcech, které zmiňuji a také v Tichomoří. Proto si myslím, že má úvaha zase není tak mimo.
        Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    16:20 08.07.2020

    Napriek tomu, že HK je bezpochyby velik´ánom svetovej politky, tak v prípade porovnávania Indie a Číny najako "objavil Ameriku" ...

    Čína je tvrdá diktatúra, ktorá brutálne ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Napriek tomu, že HK je bezpochyby velik´ánom svetovej politky, tak v prípade porovnávania Indie a Číny najako "objavil Ameriku" ...

    Čína je tvrdá diktatúra, ktorá brutálne "integruje" nečínske obyvateľstvo, riedi ho prisťahovalectvom a je otázkou času, kedy zlikviduje všetky "nevhodné" komunity.

    India je demokratický štát a jej roznorodosť je "astronomická" s porovnaní s Čínou a samozrejme nepresadzuje "zjednotnie" silou i keď samozrejme nie je to úplne bez poškvrnky ...
    Skrýt celý příspěvek

    • stepan
      22:05 08.07.2020

      S Čínou souhlas.
      Indie je sice demokratická, ale zapomněl jsi na tisíce let fungující kastovní systém. Byť je oficiálně zakázaný, skutečnost tak růžová není, neboť mezi populací je ...
      Zobrazit celý příspěvek

      S Čínou souhlas.
      Indie je sice demokratická, ale zapomněl jsi na tisíce let fungující kastovní systém. Byť je oficiálně zakázaný, skutečnost tak růžová není, neboť mezi populací je neustále zakořeněný. Tato skutečnost ji naopak řadí mezi země s nejhoršími lidskými právy.
      Skrýt celý příspěvek

      • dusan
        20:48 09.07.2020

        Súhlas, ale zas takých "tolerovaných" vecí je v mnohých štátoch veľa, povedal by som, že snáď v každom, ale ide o ich veľkosť. Ako sa ukázalo i také USA majú s tým veľký problém, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Súhlas, ale zas takých "tolerovaných" vecí je v mnohých štátoch veľa, povedal by som, že snáď v každom, ale ide o ich veľkosť. Ako sa ukázalo i také USA majú s tým veľký problém, nie to x-násobne chudobnejšia a zaostalejšia India.
        Skrýt celý příspěvek

  • Arthur
    12:23 08.07.2020

    India v priebehu dvoch rokov vyrobí 156 ks BMP-2 Sarath za cca 131 mil EUR
    link: https://www.defencenet.gr/amyn...
    link: ...
    Zobrazit celý příspěvek

    India v priebehu dvoch rokov vyrobí 156 ks BMP-2 Sarath za cca 131 mil EUR
    link: https://www.defencenet.gr/amyn...
    link: https://defpost.com/indian-mod...

    Zrejme len náhoda alebo ...

    P.S. Indický program modernizace vozidel BMP-2
    link: https://www.armadninoviny.cz/i...
    Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    09:57 08.07.2020

    Indicko - čínsky konflikt sa v dohľadnej dobe nevyrieši. Hraničné spory sú len zámienkou. V skutočnosti je celý problém v tom, že vedľa seba susedia 2 najľudnatejšej krajiny sveta ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Indicko - čínsky konflikt sa v dohľadnej dobe nevyrieši. Hraničné spory sú len zámienkou. V skutočnosti je celý problém v tom, že vedľa seba susedia 2 najľudnatejšej krajiny sveta a každá z nich má ambíciu stať sa rešpektovanou svetovou mocnosťou či dokonca veľmocou. Ako keď sú v jednej triede dvaja dominantní bitkári. Nikdy nebudú spolu šikanovať slabších spolužiakov, ale budú spolu bojovať o to, kto je najsilnejší.
    Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      10:40 08.07.2020

      Číně i Indii jde nejen o prestiž, ale o zabezpečení strategické hranice (přes Himaláje nepřítel neprojde) a o zdroje vody.

      Proto také Čína anektovala Tibet. V Tibetu pramení řeky ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Číně i Indii jde nejen o prestiž, ale o zabezpečení strategické hranice (přes Himaláje nepřítel neprojde) a o zdroje vody.

      Proto také Čína anektovala Tibet. V Tibetu pramení řeky napájející celou úrodnou čínskou nížinu.

      Mimochodem, uvědomili jste si někdy, o jak obrovské území se jedná? Tibet je velký asi jako Francie a Španělsko dohromady.
      Skrýt celý příspěvek

      • PetrTechnik
        11:46 08.07.2020

        Přesně jste strefil hřebík na hlavičku. Zdroje vody a půda je to , o co se bude v příští válce bojovat. A že půjde o oblast kde bude brzy žít více než 4mld lidí je jasné. Bohužel ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Přesně jste strefil hřebík na hlavičku. Zdroje vody a půda je to , o co se bude v příští válce bojovat. A že půjde o oblast kde bude brzy žít více než 4mld lidí je jasné. Bohužel se jedná o armády disponující jaderným arsenálem. Jak se neustále přetřásá možnost konfliktu USA vs. Čína ,tak ten sice možný je ,ale spíše omezeného lokálního nebo zástupného charakteru. Pro obě země by ozbrojený konflikt větší intenzity , byl kontraproduktivní.
        Samozřejmě záleží na politickém vývoji v Číně a v Indii, Pákistánu, a jinde v oblasti. Záměrně zde nezmiňuji Rusko, protože to je v tomto konfliktu mimo a navíc čínská invaze na Sibiř je takový tuzemský folklor zdejších rusobijců.
        Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          13:38 08.07.2020

          Priamy konflikt medzi Čínou a Indiou nie je pravdepodobný. Len také šťuchanice ako doteraz.

          Obe tieto krajiny majú prakticky neobmedzené zdroje na vedenie vojny. Bola by to dlhá, ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Priamy konflikt medzi Čínou a Indiou nie je pravdepodobný. Len také šťuchanice ako doteraz.

          Obe tieto krajiny majú prakticky neobmedzené zdroje na vedenie vojny. Bola by to dlhá, krvavá vojna ktorá by nič nevyriešila. Ani jedna strana by sa nevyčerpala natoľko, aby nemohli dopĺňať straty. Navyše, Čína má úplne iné záujmy ako India. Čína sa pripravuje na boj o post svetovej veľmoci s USA a nie na boj s Indiou o mesačnú krajinu. Na Indiu pošle Čína Pakistan ktorý je už teraz čínskou kolóniou.

          A Rusko? Prečo asi Rusko investuje toľko zdrojov do strategických rakiet? Odpoviem si sám... Lebo vedia, že v konvenčnej vojne by Sibír neubránili.
          Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        11:54 08.07.2020

        GE: Otázka dne. Kolik dní by dokázali Tibetané tu vodu Číně zadržovat?
        Z druhé strany pokud nenaprší, tady spíše nenasněží, tak prostě voda nebude. Kdo to území vlastní je celkem ...
        Zobrazit celý příspěvek

        GE: Otázka dne. Kolik dní by dokázali Tibetané tu vodu Číně zadržovat?
        Z druhé strany pokud nenaprší, tady spíše nenasněží, tak prostě voda nebude. Kdo to území vlastní je celkem jedno.
        Skrýt celý příspěvek

        • danny
          14:34 08.07.2020

          Proč zrovna Tibeťané? Území Afghánistánu a Tibetu bylo vždy v hledáčku mocností jako strategická území a nedá se říct, že by zájem o ně kdy polevil. ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Proč zrovna Tibeťané? Území Afghánistánu a Tibetu bylo vždy v hledáčku mocností jako strategická území a nedá se říct, že by zájem o ně kdy polevil. https://cs.wikipedia.org/wiki/...
          Skrýt celý příspěvek

      • SofF
        23:21 08.07.2020

        ano, je to obrovský region. A z historického pohledu klidně mohl připadnout Stalinovi jako další velká severní území zabraná po Japoncích. To byla tehdy extrémní velkorysost když ...
        Zobrazit celý příspěvek

        ano, je to obrovský region. A z historického pohledu klidně mohl připadnout Stalinovi jako další velká severní území zabraná po Japoncích. To byla tehdy extrémní velkorysost když vezmeme v úvahu jaký kousíček země mu stál za zhoršení vztahů s nejvíc pro-komunistickým státem střední Evropy. Nebýt toho tak kde by dnes Čína byla - podobně jako Indie velkou přelidněnou nížinou bez většího vlivu. Přitom po Tibetu svého času hodně toužili Britové a nějaký čas se tam drželi.
        Indie se sice označuje největší demokracií světa, ale také asi nejméně akceschopnou díky historickému a kulturnímu dědictví plus konfliktem mezi hinduisty a muslimy. Pro disciplinované Číňany nikdy nebudou velkou hrozbou.
        Skrýt celý příspěvek