Čína se chlubí obřím torpédoborcem typu 055

Čína se chlubí obřím torpédoborcem typu 055
Typ 055 / China Defense (Zvětšit)

Na nedávné přehlídce k oslavě sedmdesáti let od založení čínského námořnictva se představil torpédoborec Nan-čchang. Patří do nové třídy, kterou Čína označuje jako typ 055. Vyrovná se nejsilnějším hladinovým válečným lodím současnosti.

Počasí námořní přehlídce nepřálo. Defilé válečných lodí proběhlo v husté mlze. Přihlížel mu sám generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny, prezident Čínské lidové republiky a předseda čínské Ústřední vojenské komise v jedné osobě Si Ťin-pching.

Kromě plavidel ze země draka se přehlídky zúčastnily lodě třinácti dalších států. Byla mezi nimi například zachovalá australská fregata HMAS Melbourne, nebo stále ještě novotou svítící indický torpédoborec INS Kolkata. Kdekdo čekal, že Číňané využijí příležitost a ukážou světu svou nejnovější letadlovou loď typu 001A.

Plavidlo, které se podle většiny zdrojů má jmenovat Šan-tung, však nedorazilo. Největší hvězdou přehlídky se proto stala elegantní loď s číslem 101 namalovaným bílou barvou na přídi. Byl to první z raketových torpédoborců typu 055, pojmenovaný po jihočínském městě Nan-čchang.

Číňané ho spustili na vodu teprve přede dvěma lety, v roce 2017. NATO označuje torpédoborce typu 055 jako třídu Renhai. Klasifikuje je jako křižníky. Vzhledem k jejich rozměrům a výzbroji se ani není čemu divit. Na délku mají 180 metrů a jejich výtlak činí dvanáct až třináct tisíc tun.

Intenzivní výstavba

Pro srovnání: oblíbená londýnská atrakce, lehký křižník z druhé světové války HMS Belfast, měří 187 metrů a jeho výtlak je 11 500 tun. Americká obdoba typu 055, křižníky třídy Ticonderoga, měří na délku 173 metrů. Jejich výtlak činí 9600 tun. Čínské lodě disponují proti svým protějškům, plujícím pod vlajkou s hvězdami a pruhy, slabší výzbrojí. Křižníky třídy Ticonderoga mají 122 vertikálních odpalovacích šachet pro řízené střely VLS (Vertical Launching System). Hlavní výzbroj třídy Renhai činí 112 buněk systému VLS, čili o necelých devět procent méně.

I tak patří typ 055 mezi nejsilnější hladinová válečná plavidla na světě. Srovnání tříd Renhai a Ticonderoga může posloužit jako ilustrace měnící se mocenské rovnováhy ve světě. Zatímco čínské válečné loďstvo rychle roste, americké se zmenšuje a stárne. Čína má v různých stádiích stavby nebo dostrojování pět dalších křižníků Renhai.

Kromě první aktivní lodě Číňané v roce 2018 spustili na vodu další tři lodě typu 055. Komentátoři se liší v názoru, kolik chce země draka těžce vyzbrojených lodí celkem postavit. Odhady se pohybují od dvanácti do čtyřiadvaceti. Amerických křižníků třídy Ticonderoga je v aktivní službě 22. Nejstarší z dosud aktivních lodí, USS Bunker Hill, byla spuštěna na vodu v roce 1985, nejmladší, USS Port Royal, v roce 1992.


Typ 055 výrazně posílí schopnosti čínského námořnictva

Ochrana letadlových lodí

Americké námořnictvo se snaží svých křižníků zbavit. Rok co rok se o tom dohaduje s Kongresem. Kdyby bylo po něm, už jich nejméně polovina skončila ve šrotu. Spojené státy nemají za své stárnoucí křižníky náhradu. Sice neustále nakupují nové verze torpédoborců třídy Arleigh Burke, ty se však vyřazeným křižníkům nevyrovnají. Poslední varianta třídy Arleigh Burke, označovaná Flight IIA, má jen 96 VLS buněk. Postrádá také vybavení k řízení protivzdušné obrany (PVO) operačního svazu letadlové lodě, což je hlavní funkce křižníků Ticonderoga.

Úkoly čínského typu 055 budou podobné. Jejich primární poslání je PVO, sekundární pak obrana proti ponorkám. Podle vlivného blogu China Defense bude každou čínskou letadlovou loď doprovázet dvojice křižníků Renhai, společně s několika menšími torpédoborci a jednou útočnou ponorkou.

I když je tato velikost eskorty spíše poddimenzovaná, dá se z ní odhadnout dolní hranice počtu lodí typu 055, který chce Čína postavit. Komunistický obr má v plánu vybudovat do roku 2030 flotilu šesti letadlových lodí.      


Typ 055; větší foto / China Defense

Elektromagnetické dělo

Proto se dá očekávat, že křižníků třídy Renhai bude potřebovat nejméně dvanáct. Křižníky by kromě spolupráce s letadlovými loděmi mohly také vést samostatné flotily torpédoborců. Jejich akční rádius je 5000 námořních mil (9300 km). Je to další známka rychlé transformace čínského námořnictva. Ze síly k obraně vlastního pobřeží se mění na nástroj projekce moci Komunistické strany Číny kdekoliv na světě. V blízké budoucnosti mají křižníky Renhai zvládat i balistickou obranu.

Odpalovací šachty typu 055 jsou podle webu The Diplomat větší než na jejich amerických protějšcích. Vejdou se do nich proto výkonnější rakety. V budoucnu by typ 055 mohl dostat i elektromagnetické dělo. Čínské námořnictvo tuto technologii v současnosti testuje na tankové výsadkové lodi Chaj-jang Šan.

V ještě vzdálenější budoucnosti mohou Číňané na křižníky Renhai namontovat zbraně se směrovanou energií (lasery). Lodě mají kvůli možným budoucím upgradům elektrické turbíny o úctyhodném maximálním výkonu 30 megawattů. Pro srovnání: vodní elektrárna Lipno I má celkový výkon 120 megawattů. Elektrické turbíny plánované varianty Flight III americké třídy Arleigh Burke budou mít výkon 12 megawattů.


Typ 055; větší foto / China Defense

Drobné nástavby

Čínská loď má proto ve srovnání se svým americkým protějškem větší potenciál pro montáž budoucích nových technologií. Není se čemu divit. Třída Arleigh Burke, jakkoliv modernizovaná, přece jen pochází z počátku osmdesátých let minulého století. Čínské lodě mají nad americkými dost možná převahu i ve stealth vlastnostech. S konkrétními údaji se běžný čtenář z pochopitelných důvodů nesetká. Na konci studené války však byla technologie stealth ještě v plenkách. Dnes už je při stavbě válečných lodí standardem.

Mnoho zahraničních novinářů, bloggerů, i námořních nadšenců zaujala na křižnících třídy Rentai jejich nízká silueta a relativně drobné nástavby.  Tento trend se dá pozorovat i u dalších moderních čínských válečných lodí. Ve světě přitom už dlouho panuje opačná tendence.

Nástavby válečných plavidel zabírají čím dál tím větší podíl délky trupu a šplhají se do výšky. Nebylo to tak vždy. Růst nástaveb válečných lodí začal až po druhé světové válce. Extrémní případ trendu byl americký atomový křižník USS Long Beach, spuštěný na vodu v roce 1959.


Typ 055; větší foto / China Defense

Menší cíl

Malé nástavby mají přitom proti velkým řadu výhod. Předně zvyšují stabilitu. Těžiště níže nad čarou ponoru znamená, že loď ustojí větší náklon, aniž by se převrátila. U válečných lodí, do kterých se budou strefovat nepřátelské rakety a granáty, a které musí přežít, i když budou nabírat vodu, je stabilita klíčová. Většina zbraní, s výjimkou torpéd a min, má navíc sklon zasahovat právě nástavby. Čím jsou proto menší a nižší, tím lépe. Nižší loď je také hůře zpozorovatelná pouhým okem. I v moderní elektronické době je to pořád výhoda.  Další plus malých nástaveb je místo na palubě.

Na loď se pak vejdou třeba člunové jeřáby, bedny s náhradními díly a různé další vybavení, s nímž se při jejím spuštění na vodu nepočítalo. Kvůli nedostatku místa na palubě se dodatečné vybavení musí montovat na střechy nástaveb, což opět zhoršuje stabilitu.

Plavidla s malými a nízkými nástavbami jsou také hezčí než krabicovité obludy. Není to důležité, ale je to pravda. Čínskému typu 055 se elegance nedá upřít.

Obavy sousedů

V souvislosti s nízkou siluetou se obvykle zmiňuje i jedna nevýhoda. Je to menší dosah radaru. Zanedbáme-li lom světla v atmosféře, je vzdálenost horizontu na zeměkouli závislá na výšce pozorovatele nad mořskou hladinou (přesněji druhé odmocnině z ní). To je důvod, proč se radarové antény na lodích umísťují na vysoké stožáry. Příkladem může být britská třída Daring (známá také jako typ 45) nebo už zmíněná indická třída Kolkata. Umístění radaru ve větší výšce nad čarou ponoru však omezuje velikost antény, což jeho dosah zase snižuje.

Dosvědčuje to i nedávný článek největším anglicky psaném indickém magazínu The Week, který srovnával typ 055 s třídou Kolkata. The Week sice poukazuje na slabší výzbroj menších indických torpédoborců, kvalitou senzorů jsou si však podle něj obě plavidla rovna. Indie, stejně jako další jihoasijské a dálněvýchodní státy sledují růst čínské námořní moci s obavami.

Jejich média se mu věnují do větší hloubky než evropská. Například server The Japan Times v souvislosti s představením typu 055 poznamenal, že budování silné a moderní válečné flotily v období míru je velmi riskantní. Hrozí vám totiž, že lodě zastarají dřív, než je stačíte použít. Čína si to jistě uvědomuje. Bylo by proto logické čekat, že má se svým loďstvem i jiné plány než jen slavnostní přehlídky.

Zdroje: China Mail, Business Insider, Defense News, Japan Times, SCMP, The Diplomat, The Week

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Čína údajně vyvíjí novou třídu torpédoborce určenou k ničení vzdušných cílů

Číňané mají podle některých zpráv vyvíjet novou třídu torpédoborce určeného zejména k nesení ...

Čtyři letadlové lodě pro čínské námořnictvo

Čína chystá stavbu čtyř letadlových lodí. Informaci potvrdil deníku South China Morning šéf čínské ...

Joint Sea 2015 II: Ruské a čínské námořnictvo společně

U pobřeží Vladivostoku na Dálném východě začalo velké společné cvičení ruského a čínského ...

Má čínské námořnictvo elektromagnetické dělo?

Na konci ledna se objevily obrázky čínské výsadkové lodě Chaj-jang Šan (Type 072III) s mohutnou ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • dusan
    17:39 08.05.2019

    Problém nových čínskych krížnikov/torepédoborcov je hlavne v tom, že nemajú čo ochraňovať ...

    Jediná LL je prakticky len skúšobná platforma, jej čínske sesternica už síce bude čochvíľu v službe - ale akosi Čína nemá dnes palubné letectvo !!! J-15 (derivát Su-27K) sa Číňanom nevydaril a tak musia začať znovu ..... čo je tak mojím odhadom 10 rokov.

    Ak už budú mať konečne Číňania vhodný typ tak potrebujú pekných pár rokov aby sa dopracovali k skúsenostiam z fungovania letectiev operačných zväzov lietadlových lodí... čo sú ďaľšie roky ...

    Stručne povedané, čínske námorníctvo má od sily USA ešte veľmi, veľmi ďaleko a v krátkodobom či strednodobom horizonte sa na tam nezmení nič .... a na tom nezmenia ani desiatky nových veľkých hladinových lodí.

    • Roland
      08:54 09.05.2019

      mě přijde zajímavá ta mozková gymnastika některých přispěvatelů - na jednu stranu jsou USA LL, F22, F35 k ničemu - škval, hypersoniky, S300 a výš, poseidony je zničí behem 15 minut úplně všechny a na druhou stranu básní o SU57, Kuzněcovovi, čínských LL a já nevím o čem ještě

    • GlobeElement
      09:01 09.05.2019

      Číňané myslí hodně dopředu. Jejich země existuje tisíc let, nikam nespěchají, mají naprosto jinou historickou zkušenost, než my.
      Nyní budují armádu, kterou budou potřebovat možná za sto let.

      • satai
        14:37 09.05.2019

        Takže něco jako naši blaničtí rytíři?

    • balm
      18:06 10.05.2019

      Minimálně ochraňují vlastní zájmy a poskytují protileteckou a protiraketovou ochranu státu, nebo operačního svazu lodí. Operační uskupení propojené do jednoho funkčního celku s takto vyspělou lodí mění poměr sil v oblastech zájmu (Čína si nárokuje kde co).

      Rozehrává se šachová partie, ve které se i přes nedostatečné zkušenosti a chybějící taktickou vyspělost zdokonalují, podporují rozvoj technologii (vlastní/okopírovaných) a realizují vlastní projekty. Postupují rychlými kroky za svým cílem stát se minimálně regionální námořní mocností, která uchrání zájmy státu v oblasti.

      Nepodceňoval bych jejich pragmatismus, cílevědomost a technologický rozvoj.

      • dusan
        23:21 10.05.2019

        Čínu netreba podceňovať ... ale v poslednom čase sa skôr preceňuje ...

        Čína je produkciou na obyvateľa stále zaostalá krajina .... to je jednoducho holý fakt. Faktom však je i to, že napriek nízkej produktivite na jedného obyvateľa je počet obyvateľov taký veľký, že súčet už dáva naozaj impozantné čísla.

        Trumpa nemám rád a jeho ochranársku politiku už vôbec nie, ale aspoň sme veľmi rýchlo exaktne videli, ako je na tom USA vs Čína čo sa týka ekonomiky. Výsledok je jasný ... Čína je stále druhá liga a na USA sa (zatiaľ) vôbec nechytá ... jednoducho v colnej "vojne" ťahá za veľmi kratučký konček ....

        Tá kvantita umožňuje rýchlo modernizovať i armádu, ale pri naozaj sofistifikovaných zbraniach to až také slávne nie je .... Letecké motory sú pomerne známa oblasť, kde je Čína ešte dosť pozadu i za takým ekonomicky podstatne slabším Ruskom. J-15 je tiež skôr ukážkou obra na hlinených nohách ... Čína vyrába (ne)licnečné Su-27, má Su-30, Su-35, od Ukrajiny prototyp Su-33 a vývoj palubného stroja sa stále nedarí .....ako modernej vojenskej superveľmoci.

        Tie plavidlá sa hodnotia ťažšie ... hodnotiť to podľa počtu síl na palube, či početnosti nadstavieb mi pripadá dosť komické ...

        Vzhľadom na to, že Čína je tak ekonomicky slabo pri výkone na obyvateľa znamená, že môže rásť stále dlho a pomerne rýchlo, i keď už sa berie ako fakt, že Čína falšuje makroekonomické štatistiky a rast je pomalší i keď stále veľmi vysoký (na naše pomery).
        Otázkou je či Čína bude rásť tak rýchlo i keď sa k nám začne ekonomickým výkonom na osobu približovať hlavne ak sa "skrutky uťahujú" a v Číne dnes vládne moderný "neomylný" vládca ....a ak náhodou bude ten dnešný v diktatúre schopnejší, tak nasledujúci už taký schopný nemusí byť ...

        • balm
          13:31 11.05.2019

          Nemyslím si, že se Čína přeceňuje, ale její vzrůstající vojenská síla a ambice se stát supervelmocí nelze přehlížet, nebo podcenit. Přes falšování ekonomických výsledků, přitvrzující režim, nízkým výkonem na obyvatele, tak to prostě kompenzují svou kvantitou a schopností nezabývat se "zbytečnostmi".

          Trump, nebo Obama? Kolegové v Boeing mají celkem jasno, Obama byl kyselina, která naleptala armádu i zbrojní průmysl.

          Nezvládají, to je pravda, ale bude současná pravda platit za 10 - 15 let? V okamžiku úspěchu (ať už vlastním vývojem, nebo ukradením-přetažením) to rozjedou ve velkém. Nemusí prorazit kvalitou, s jejich výkonem a lidskými zdroji stačí kvantita.

        • Roland
          15:29 11.05.2019

          řekl bych, že dějiny znají případy, kdy množství předčilo kvalitu...

  • simpanz
    16:38 08.05.2019

    Na type 55 je zajímavé použití QC280, (čínská turbína a tím nehrozící problém že dopadnou jak Rusko) ale hlavně 6 × QD-50 5Mw, el.generátory o celkovém výkonu 30Mw. Tř. A. Burke má el. generátory 3 × Allison AG9140 (2,500 kW) celkově 7,5Mw. Buď mají DBR antény co moc žerou, nebo to má být v budoucnu "Zumwalt" po čínsku.

    • darkstyle
      19:59 08.05.2019

      V samotnom clanku sa pise 12Mw pri novych..

      Zopar z tych novych aj plava, len este neboli prijate do vyzbroje.. su vo faze skusok..

      • simpanz
        22:50 08.05.2019

        Ano flightIII ma 3x Rolls royce 4Mw a z napětí 450v přejdou na 4160V
        https://news.usni.org/2016/08/...
        zajímavý čtení i s překladačem

  • PetrTechnik
    19:48 07.05.2019

    Podle mě stavba lodi v této třídě a takových rozměrů, spíš dokládá komunistické megalomanství, protože síla válečného loďstva dnes spočívá v jeho taktické hodnotě jako celku (svazu). Je spíše lepší mít letadlové lodě (v případě USA) a k nim větší množství lodí velikosti fregaty nebo torpédoborce do cca 4- 5000t výtlaku. To je velikost na kterou se vejde vše potřebné , prostředky PVO, radioelektronického boje, rakety středního doletu atd. Takových lodí může být ve svazu třeba 20(a více) a mohou vytvářet mnohem lépe strukturovanou obranu okolo letadlových lodí , vytvářet rychlé útočné skupiny.... Navíc pokud přijdu o 2 lodě zůstane mi jich ještě 18. Pokud přijdu o dvě lodi čínské velikosti , mám třeba 50% (a více) slabší obranu. Dále tu jsou ještě útočné jaderné ponorky. Všichni okolo sebe vidíme jak daleko se dostal vývoj elektroniky. Co jen místa na lodi se ušetří osazením plochých obrazovek místo klasických CRT , o velikosti a výkonu počítačů nemluvě. S rozvojem komunikací , může celé velení svazu sedět zakopané 100m pod zemí někde v USA a svazu poskytovat ucelený in time obraz situace, včetně družicového pozorování. Byly zmíněny i elektromagnetické zbraně, já se domívám, že ty naleznou uplatnění spíše ve válčení ve vesmíru.

    • StandaBlabol
      20:44 07.05.2019

      Já si naopak myslím, že jde o velmi racionální přístup. Typickou lodí, která dnes doprovází LL je třída torpédoborců Arleigh Burke. A ty mají podle verze 8.-9.600 tun. Nebo nové britské torpédoborce Type 45, taky přes 9.000 tun. Pokud chceš zkombinovat systémy pro protiponorkový boj (včetně vrtulníků a hangáru pro ně), silnou PVO, výkonné senzory a dostatečně výkonný pohon a velkým množstvím paliva, aby doprovodné lodě neomezovaly rychlostí a akčním rádiem letadlovku, tak se na těch 4-5.000 tun nedostaneš.

      A Číňani mají se stavbou lodí mnohem méně zkušeností než USA nebo VB. Tak třeba prostě potřebují trochu větší výtlak, aby do něj nacpali vše potřebné.

  • Charlie
    14:45 07.05.2019

    Už sme to tu probírali - NAVY by se na jedné straně strašně rádo zbavilo starých Ticonderog, přičemž je mu tak nějak jedno, že nebude mít velící lodě PVO pro svazy. Admirálové nejspíš vidí velké náklady na údržbu, za které by se daly pořídit nějaké víc cool hračky (co by to mělo být netuším, třebas hliníkové LCS?). Vyřazení těch nejstarších lodí by mělo svojí logiku (jsou fakt staré a ošlehané větry a vlnami snad všech moří a oceánů co jich země má).

    Jenže má pravdu i Kongres, když jaksi poukazuje na to že není náhrada. Přitom se samo nabízí stejné řešení jaké stálo za vznikem Ticonderog - vzít aktuální torpédoborec, kapku mu prodloužit trup a nafouknout nástavbu (jediné co odlišovalo Ticonderogy od Spruanců byl větší počet VVS šachet a velké velící středisko PVO). Pro konstrukční kanceláře práce na rok, max dva, jenže NAVY to z nějakého důvodu nechce, skoro to vypadá, že na funkci velící lodi svazu rezignovalo, ale kdo to má teda dělat? Najdou místo na přecpaných letadlovkách, případně to integrují do stejného velícího sálu jako mají stíhači, aby mohli operátoři vybírat adekvátní protiopatření na každý cíl (tady ty bombarďáky mi vyzobou stíhači a tuhletu skupinku pokrejou Standardy)? To skoro smrdí přetížením velení leteckých operací (PVO svazu byla tradičně oddělená od velení stíhačům a ti jí vždy jen posilovali, hlavní kapacity letecké skupiny byly namířené ofenzivně.)

  • Sholva
    13:38 07.05.2019

    Celkem mě pobavila poznámka Japan Times. Kdy jindy stavět a zbrojit, když ne v období klidu zbraní? To si jako myslí, že jak vypukne válka, dají si obě strany dvacet let na vybudování flotil či co? Co se v míru vybuduje, z toho se pak dá těžit, pokud nic nemáte, tak vás převálcuje ten, kdo nazbrojil víc/lépe. Eventuálně kdo chce válce předejít, musí dát najevo, že by agresora případné napadení bolelo. Ci vis pacem para bellum. Platí odpradávna a bude platit ještě hodně dlouho....

    • Charlie
      14:37 07.05.2019

      Na druhou stranu ta poznámka není úplně mimo mísu - NAVY v době studené války stavělo hodně a teď mu flotila stárne a zmenšuje se a přesto je drahá (mimo jiné kvůli údržbě velkého počtu starých lodí).

      Na druhou stranu slabá předruhoválečná námořnictva dokázala po vypuknutí války objednat a loděnice vychrlit obrovská množství válečných plavidel všech tříd od mrňousů po největší bitevníky a letadlové lodě (a to nepočítám sériovou výrobu Libertek a dalších obchodních lodí, ty sekali jak Baťa cvičky). Největší challenge byl vycvičit posádky.

      • Riiiederner
        18:32 07.05.2019

        A jde srovnávat druhoválečné lodě s dnešními ? Navíc když by jak čína tak usa nejspiš mněla možnost ty loděnice rozstřílet. Tak nějak hlavně doufám źe to nezjistíme.

      • Pavel II
        10:23 08.05.2019

        US NAVY nebyla před válkou rozhodně slabá, a o ,,loďstvu dvou oceánů" bylo rozhodnuto dlouho před válkou, snad dva roky?

      • CerVus
        10:34 08.05.2019

        Tady je ale problém, že postavit válečnou loď před nebo za druhé světové trvalo kratší dobu než dnes. Loděnice měly díky obměně obchodního loďstva (technologický pokrok, menší tonáže lodí) kapacity na jejich stavbu. Lodě jsou navíc mnohem komplikovanější a i od spuštění na vodu trvá finální dostavba. Vycvičit posádky také nedalo tolik práce jako dnes.
        Pro Čínu by bylo možná lepší mít zavedenou určitou škálu lodí a rotovat na nich posádky. Jenže oni chtějí kontrolovat mezinárodní vody ve svém okolí, potřebují z nich vyhnat NAVY a jasně dát najevo všem státům v regionu, že s nimi se nemá cenu měřit. A na to je třeba mít velké námořnictvo teď, které mohou po dosažení cílů v budoucnu lehce snížit.

  • Jakub2
    12:07 07.05.2019

    Některé dedukce jsou doslova legrační, např. o velikosti nástaveb. Když má loď malé nástavby, tak vybavení lodi musí být v trupu. Tj. Type 055 má o 7 metrů větší délku na vodorysce, ale výtlak vyšší o 2400 - 3400 BRT než třída Tico. Trup Type 055 tedy bude značně širší s větším ponorem. Tedy vyvstává potřeba vyššího výkonu pohonné soustavy, což má za následek větší palivové nádrže, silnější a těžší převodovou soustavu, větší přívod vzduchu a odvod spalin atd. Tím se roztáčí spirála, která ovlivňuje počet členů posádky, vybavení, velikost nesené výzbroje...

    Velikost lodi se primárně odvíjí od určení a požadované výzbroje, ne protože konstruktéři chtěli mít velkou loď a potom pro ni hledali výzbroj a účel. Tady vidím spíše slabiny čínské konstrukce, protože v roce 2018 postavili loď zhruba srovnatelnou (rozměry, výzbrojí) s Ticonderogou. Jenže USS Ticonderoga vstoupila do služby před 36 lety (22.1.1983). Tehdy byla úroveň elektroniky v pravěku, tedy zařízení bylo velké, poruchové, s velkým příkonem, ... S dnešními možnostmi by Američani do stejného trupu Ticonderogy nacpali ještě více vybavení.

    • Pepin Nešpor
      13:29 07.05.2019

      Nooo krásně řečeno nemám co bych k tomu dodal naprosto souhlasím.
      Bravo