Čína nechce být supervelmocí a odvaha malých států říct „ne“!

Čína nechce být supervelmocí a odvaha malých států říct „ne“!
Bobo Lo / Chatham House, London; CC BY 2.0 (Zvětšit)

Podle řady západních komentátorů Čína útočí na současný světový řád s cílem sesadit Spojené státy z pozice supervelmoci. Podle australského analytika Boba Lo není situace tak jednoznačná. Číňané ve skutečnosti nejsou ochotni stát se supervelmoci. Lo rovněž posílá vzkaz malým státům: „Musíte umět říct ‚ne‘ jakékoliv velmoci!“

Bobo Lo je australských expert na zahraniční politiku a autor řady publikací o Rusku a Číně. Dnešní článek vychází z jeho rozhovoru pro polský think-tank Strategy&Future. V rozhovoru Lo mluvil o australském pohledu na Čínu, o čínské zahraniční politice, o čínsko-ruských vztazích a také o tom, jak malé státy mohou obstat v současném světě. 

Důležité je připomenout, že rozhovor vznikl v listopadu 2019, tedy před současnou pandemickou krizí.

Podle australského experta je otázka Číny v absolutním popředí australského politického uvažování a australsko-čínské vztahy se dostávají na stejnou úroveň jako vztahy mezi Washingtonem a Canberrou.

Spojené státy jsou pro Austrálii klíčový bezpečnostní partner (cheme-li přítel). Na druhou stranu Čína je daleko důležitější obchodní partner (zákazník).

„Australská ekonomika v otázkách přežití a prosperity závisí na vztazích s Čínou. Australští tvůrci zahraniční politiky musí neustále citlivě vážit mezi naším nejdůležitějším bezpečnostním partnerem na jedné straně, a naším nejdůležitějším obchodním partnerem na straně druhé,“ vysvětluje Lo vztah Austrálie ke Spojeným státům a Číně.


Bobo Lo v rozhvoru pro Strategy&Future

Naopak se analytik podivil, že Evropa se o Čínu zajímá intenzivně až nyní. Lo to komentoval jako „opožděné vnímání reality.“

Následně přišlo na přetřes spojenectví Číny a Ruska a možná koordinace obou zemí na světové scéně.

„Na jedné straně rusko-čínské vztahy jsou lepší než kdykoliv dřív. Tohle je ta pozitivní stránka [vztahu]. Ekonomické, politické a vojenské vztahy rostou a expandují. Na druhé straně mají [obě země] rozdílný pohled na existující mezinárodní systém a rozdílný pohled na budoucnost světového řádu,“ uvedl v rozhovoru Lo.

„Moskva má tendenci vidět svět jako hřiště tří velmocí, tedy Spojených států, Číny a Ruska. Číňané jsou zcela zaměření na vztah se Spojenými státy. Takže z čínské perspektivy vztah mezi Pekingem a Washingtonem bude hlavním centrem světové vlády, která zcela určí podobu globálního vládnutí v 21. století,“ říká Lo.

Lo dále zdůraznil výhodnost současného světového uspořádání pro Čínu: „Posledních 30, 40 let globalizace vedene západním světem, vedení světového řádu Spojenými státy, bylo vlastně pro Čínu extrémně úspěšných. Čína bez jakýchkoliv pochybností zcela nejvíce profitovala ze západního vedení světa a oni to chápou.“

Na druhou stranu Rusové si myslí, že v tomto světě jsou zemí, která nejvíce ztratila: „Věří tomu, že tohle vedení nastolené po studené válce systematicky zbavuje Rusko jeho vlivu a statusu ve světě. Takže naprosto jasně Rusko a Čína mají zcela odlišné postoje k současnému mezinárodnímu systému a mají zcela rozdílné názory, kde se máme ubírat.“

Dle australského analytika si Rusové jednoduše myslí, že neexistuje žádný důvod udržovat současný světový řád.

„Myslím si ale, že Číňané mají trochu více obav [z konce současného světového řádu]. Vím, že spousta lidí na Západě si myslí, že Číňané se snaží nastavit nový světový řád. Ale podle mého mínění, po rozhovorech s Číňany, co jsem vedl v březnu a dubnu v Číně tento rok [2019], oni tohle nechtějí. Nejsou na to připraveni,“ říká Lo.

Číňané chtějí podle australského analytika určitě více vlivu a větší status v existujícím světovém řádu, stejný respekt jaký mají Spojené státy. „Čína ale není připravena nahradit Spojené státy, protože cítí, že prostě nemohou. Není to tím, že Číňané jsou příliš skromní, ale jednoduše cítí, že jim chybí schopnosti,“ myslí si Lo.

„Dále Peking pochopil, že kdokoliv je ve vedoucí pozici, vzbuzuje závist, žárlivost a strach jiných velmocí. A Číňané ví, že pokud se budou snažit soutěžit se Spojenými státy, odstranit je a stát se jedinou supervelmocí, tak nejen Spojené státy se budou bránit, ale i ostatní velmoci, jako Indie, Japonsko, dokonce i Rusko,“ říká Lo.

Podle analytika tedy společné zájmy Ruska a Číny existují, protože to je pro obě strany prospěšné. Naopak špatné vztahy oběma zemím nic nepřinesou. Lo ale vyvrací, že mezi oběma zeměmi je nějaká aliance, jak si například myslí lidé ve Spojených státech.

Lo dále přednesl svůj pohled na snahu některých lidí ve Washingtonu přetáhnout Moskvu na stranu západu. Taková snaha ve Washingtonu skutečně existuje, protože Rusko nepředstavuje pro Spojené státy tak velkou hrozbu jako Čína.

„S tímhle [strategií] je ale několik problémů, především ten, že Putin takovou věc nedovolí. Takže když nabídnete Vladimiru Putinovy ústupek, zbalí ho do kapsy a v jeho vztazích s Čínou se nic nezmění. A má k tomu dobré důvody, protože vztah s Čínou byl pro Rusko velmi výhodný. Je to [vztah s Čínou] multiplikátor posilování ruského vlivu a statusu ve světě. Je to Čína, díky které Rusko vypadá dobře a mocně. Kdyby tady nebyl vztah s Čínou, kolik ostatních států by se o Rusko zajímalo?“ uvedl Lo.

Změnu vztahu k Rusku chce docílit také americký prezident Trump, ale Rusové nevěří, že Trump to v politickém prostředí USA prosadí a udrží. Navíc podle Moskvy americké vojenské a politické vládnoucí skupiny Rusko nenávidí.

„Takže proč bychom měli obětovat něco, co funguje celkem dobře za něco, co je zcela spekulativní?“ ukazuje způsoby myšlení Rusů Lo. “Může jít o nejlepší nabídku na celém světě, ale když nemůžete zajistit její doručení, tak k čemu to je?“

Na závěr Lo komentoval roli Německa, a jiných podobných států, v současném světovém řádu.

“Byl jsem na konferenci Lennart Meri v Tallinnu počátkem tohoto roku [2019] a von der Leyen [nyní předsedkyně Evropské komise] řekla, že Rusko se chová jako ukřičená a nevychovaná osoba, zatímco Čína je úskočná a je ve skutečnosti největší hrozbou pro Evropu. Bylo to pro mě zajímavé,“ říká Lo.

“Co tím ale chci říct je, že ani v Austrálii, ani v Německu, ani v Polsku, nemáme ten luxus volby. Myslím si, že budoucí cestou není kompletní závislost na jedné nebo druhé velmoci, ať už jde o Spojené státy, Čínu nebo v určitých směrech Rusku. Je důležité vytvářet a udržovat strategickou flexibilitu, abychom měli velký rozsah vztahů s bilaterálními partnery i vícestrannými institucemi [NATO, EU atd.]. Myslím si, že když se upnete pouze do jednoho směru, když se budete snažit dělat rozhodnutí jen v tomto duchu, tak omezujete své strategické možnosti a děláte se více, nikoliv méně, zranitelnými,“ myslí si Lo.

Lo zdůraznil, že v tomto směru menší země musí vydržet tlak velmocí:“Nevidím, že máte [Polsko] jinou možnost. Musíte najít cestu, jak říct ‚ne‘ [velmocím].“ 

“A ještě přidám jeden příklad. Schopnost velmocí vnutit svou vůli malým zemím je nyní menší, než kdykoliv předtím. Podívejte se na případ Spojených států v Afghánistánu. Spojené státy jsou bezpochyby největší světovou mocností v historii světa [...] Afghánistán je naopak v očích mnoha lidí zemí z doby kamenné [...] Přesto Spojené státy nemohou Afghánistánu vnutit svou vůli. Takže si myslím, že menší země, když čelí tlaku velmocí, musí mít odvahu říct ‚ne‘, to není v našem zájmu. My rozhodneme, co je v našem zájmu,“ dodal na závěr Lo.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Geopolitická tragédie Evropy

Ve Varšavě 18. července letošního roku proběhla velmi zajímavá diskuse o geopolitických problémech ...

Geopolitická realita: Krásný svět vytvořený USA končí

V dnešním článku opět přinášíme pohled na polské pojetí geopolitiky. Jacziek Bartosiak v nedávném ...

Koronavirus Covid-19 a konec impéria Evropské unie

Pandemie koronaviru Covid-19 není pouze zdravotnický problém, ale může zcela změnit politické ...

Covid-19: Starý svět je pryč

Dnes volně navážeme na článek „Koronavirus Covid-19 a konec impéria Evropské unie“ a opět využijeme ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Poly
    01:56 04.04.2020

    Je tam několik věcí, s kterými se souhlasit nedá.

    "Moskva má tendenci vidět svět jako hřiště tří velmocí, tedy Spojených států, Číny a Ruska"

    Rusko má to štěstí, že má suroviny a má vodu a dost úrodné půdy. Čína ani jedno nemá a je na Rusku a jeho aktuální náladě životně závislá. Armády a všechny peníze světa jsou jim v tomto případě k hov... Proto si může dovolit vidět sebe jako jednoho ze 3.

    "Dle australského analytika si Rusové jednoduše myslí, že neexistuje žádný důvod udržovat současný světový řád."

    Putin není cvok a svoje vlhké chvilky, kdy hrozí zbraněmi a jezdí na tygrovi, využívá jako páku na voliče. Řád mu vyhovuje, jen by rád svůj vliv zvětšil. Ale to je přirozenou vlastností každé velmoci.

    "Vím, že spousta lidí na Západě si myslí, že Číňané se snaží nastavit nový světový řád. Ale podle mého mínění, po rozhovorech s Číňany, co jsem vedl v březnu a dubnu v Číně tento rok [2019], oni tohle nechtějí. Nejsou na to připraveni,“ říká Lo."

    Sám si rozporuje, takže nechtějí nový řád a nebo na to ještě nemají?

  • Kikirík
    14:13 03.04.2020

    “Čína nechce byť superveľmoc.”
    To ten Bobo Lo myslí asi veľmi ironicky... Hlavne, že Čína má záujmy takmer všade vo svete napr. Ázia, Afrika, Európa... Asi to nerobia len tak pre nič. Každý chce byť na vrchole. Či Nemci, Briti, Rusi, Japonci, Indovia alebo iný. Len na to musia mať.
    A nie je to tak dávno, keď niektoré spomínané krajiny aj na tom vrchole boli a boli tou “superveľmocou.”

  • premek
    11:18 02.04.2020

    Globální politika: Úzká globální elita řídí pomocí některých národních vlád globální socioekonomický systém. Tato globální elita dlouho používala elitu USA jako svůj nástroj globální moci. jelikoýž se ale US elita vymkla kontrole a způsobila ve světě svým parazitismem mnoho destruktivních válek, jimiž si zajišťovala levné zdroje pro svou ekonomiku, globální elita přenesla roli svého hlavního nástroje na Čínu. Po tisíciletí se globální elita snaží eliminovat vliv Ruska, neboť si je vědoma, že Rusko má hluboké národní a společenské vnímání dějin, což se nehodí pro globální prosazování společnosti rozdělené na řídící elitu a jí řízený dav. Vedení RF za poslední dvě desetiletí provedlo jinde nevídaný obrat od socioekonomického rozvratu jelcinovského období, kdy kdo mohl, na RF parazitoval. Sočasná RF cílevědomě směřuje k suverenitě a sociální spravedlnosti, aniž by porušovala princip zdrojové stability. To vysvětluje pomalejší růst prosperity a socializace, pro níž je třeba nejprve zdroje vytvořit. RF se kromě vojenské a diplomatické obrany soustřeďuje na obnovení v dějinách již kdysi existující aliance s Čínou. To se daří do té míry, že Čína do značné míry aplikuje spíše ruské než globálně elitní řízení. Izolace Číny skončila již dávno, dnes o ní nemůže být ani řeči. Míra obchodních vztahů se sice dočasně vlivem koronaviru a opatření proti nemu snížila, ale současně prochází restrukturalizací s omezením vztahů k USA a posílením vztahů s RF, Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou. Nelze si nammlouvat, že Čína nebo kolabují, kolaps je patrný naopak v USA a jisté znaky vykazuje i EU. To je pro vysvětlení z globálně politického hlediska. Jinak než jako vysvětlení zde politiku nehodlám řešit.

    • Tonda
      12:19 02.04.2020

      Hm, to zní jako konspirační teorie z webů Sputnik, AC24, Aeronet, Parlamentní listy nebo Časopis šifra....:-)

      • danny
        01:00 03.04.2020

        Tonda: to přeceňujes. Konspirační teorie z tebou uvedených zdrojů dávají aspoň v zakladni rovině smysl.

    • Danik
      21:46 02.04.2020

      Jasně, protože proč se zabývat tak komplexním problémem jako je geopolitika a zjišťovat historii, vzájemné vztahy, ekonomické a geografické aspekty atd. když to můžu pro slabomyslné krásně simplifikovat a všechno hodit na ilumináty.

      • Danik
        11:25 03.04.2020

        Ještě dodám, že napsat, že Rusko má hluboké národní a společenské vnímání dějin je na pováženou a platí pouze v případě pokud tím myslíme, dějiny ve stylu nehodící se škrtněte. Jinak pokud je tu země kde jsou kasty rozdělené na dav (ovečky) a elitu tak Rusko a Čína jsou zářným příkladem. RF obnovuje vztahy s Čínou takovým způsobem, že staví na hranicích radarové systémy, protože se reálně obává o svojí řídce obydlenou Sibiř. Putin a Ruské vedení se více než západu bojí Číny. To posilování vztahů z Čínské strany je reálně expanze (doporučuji si vyhledat to jak Čína po světě vyrazila "nakupovat" a kam tyhle nákupy dotáhla).

  • SofF
    16:49 01.04.2020

    vidím to jednoduše - pro číňany taktika izolace selhala, ostatně stejně jako pro Japonce, ti to ale pochopili dřív že se nemůžou schovávat, svět si je stejně najde a buď po dobrém nebo po zlém vstoupí. Takže evidentně vsadili na ekonomickou expanzi a získání vlivu, zvyšuje to jejich bezpečnost - ostatně kdo by bombardoval zem odkud jde většina spotřebního zboží a na něco už továrny jinde nejsou.
    Někdo na čínskou taktiku "win-win" může koukat jako na propagandu, ale výsledkem je mnohem větší propojení a tím větší bezpečnost provázaných aktérů. Když jedna strana potřebuje zboží a druhá peníze. V tom je ta americko-čínská globalizace dobrá - výrazně snižuje riziko světového konfliktu.
    Chápu že se to v Pentagonu nelíbí - mají svázané ruce podobně jako čínský aparát, ale moc s tím nenadělají. A teď při té virové krizi jsou ještě víc závislí na externích dodávkách. Z velké části si za to mohou sami - číňan jak dostane zaplaceno tak dodává co nejdřív. Problém je i v mentalitě, mnohdy se v naší civilizaci spíš přemýšlí jak zákazníka napálit a obrat než poctivě splnit zakázku.

    • Tonda
      12:30 02.04.2020

      Jestli já pozoruji nějaké ekonomické propojení / globalizaci Číny s USA nebo jinými západními zeměmi, tak je to dosti jednostranné. Zatímco západ je zdá se nyní na Číně slušně závislý, tak Čína na západu téměř není. Je to hodně nevyvážené a bezpečnost to rozhodně nepřináší. Naopak, Čína neváhá svou ekonomickou moc politicky využívat. My, co sledujeme "normální" zprávy víme, že žijeme v zemi, která je právě pod tímto tlakem. Čína není a nebude nikdy náš nezištný "kamarád", věřte mi.

      • danny
        01:17 03.04.2020

        Tonda: Čína je zatím v mnoha ohledech na Západu stále závislá. A i v oblastech, kde působí téměř jako výhradní producent, je závislá minimálně ve vztahu dodavatel-odberatel. Je to stejná diskuse, jako o ruské ropě. kdo je závislý. ten, kdo za ní platí, nebo ten, kdo ji potřebuje prodat?
        Představa jakékoli zeme jako nezištného kamaráda je zcestna. I nejlepší spojenci jimi jsou že zištných důvodů. vždy.

        • Tonda
          09:40 03.04.2020

          Danny, to cos napsal má logiku a kus pravdy v tom je. Hlavně ve vztazích velkých zemí jako USA - Čína. Nebo spíš správněji ekonomik s velkým vzájemným obchodem jako je například Německo - Rusko. Jenže na těch ostatních není Čína a Rusko tolik závislá a tak ti ostatní jsou prostě pod jejich tlakem. A ten je tak velký, jaký je nepoměr jejich závislostí. A také na tom, jaká je ochota jejich "kamarádů" je bránit nebo prostě postupovat proti těmto tlakům společně. A to je koneckonců ten důvod, proč se Rusové snaží Evropskou unii rozbít. A proto mám stále pocit, že miska vah výhodnosti v případě Číny je jednoznačně na straně Číny. Pro Čínu to znamená obrovský technologický a ekonomický pokrok. U Ruska si tím tak nejsem už jistý, přece jenom v posledních letech se některé státy východní Evropy snaží ze závislosti na plynu z Ruska vymanit. Ani současná ropná cenová válka Rusku moc neprospívá, takže.... Navíc struktura obchodu Ruska je úplně jiná, než čínská, Číňané vsadili na technologie, rusové stále spoléhají na suroviny...

  • richard216
    15:19 01.04.2020

    Je to s Čínou jednoduché -

    jsi li silným - čiň se slabým ( umění války )

    Vzestup námořnictva , zavádění letounů J-20 a J-31 , balistických verzí raket DF-21 , nákup PVO S-400 , lehké výsadkové tanky ZTQ-15 a zavádění velkých výsadkových a také letadlových lodí je velmi drahá záležitost , ( a to toho hodně vynechávám ) a nekupuje si např. auto , aby jste ho měli v garáži ...

    Všeobecně je to takhle - síla armády je dána silou ekonomiky a ochotou investovat do své bezpečnosti .

    A Čína směřuje k tomu být nejsilnější ekonomikou světa a následně
    projektovat svou ekonomickou i vojenskou sílu , k udržení dlouhodobé dominance v této skutečnosti .

    • danny
      16:14 01.04.2020

      richarde, i kdyby ambici měli, tak jejich (dle západních analytiků) výdaje ve výši cca 230 mld USD jsou zhruba čtvrtinou výdajů USA (780 + výdaje na jaderné síly a další kapitoly, které nejsou pod obranou) jsou málo na dohnat, natož předehnat. Nemají zatím jedinou letadlovku vhodnou k projekci síly. Nemají pořádné palubní letectvo, nemají know-how jak je stavět, taktiku nasazení, lidi na jejich obsluhu a dost pilotů.
      Čína investuje peníze do ochrany toho, co považuje za svůj zadní dvorek a do schopnosti ochrany svých ekonomických zájmů, jako je import surovin z Afriky a v rámci tichomoří. Buduje svou kapacitu regionální velmoci č. 1.
      Aby mohla reálně uvažovat o pozici světové jedničky, museli by se USA zhroutit a čínani si někde půjčit dalších třicet let. A oni jsou pragmatici, takže vzhledem k jejich schopnosti vyhodnotit si situaci se dá klidně tvrdit, že Čína nechce být světovou velmocí č. 1.

      • Tonda
        12:43 02.04.2020

        Danny, Čína ZATˇÍM nemá výdaje (pozor, čínský jüan je uměle silně podhodnocený) a know-how, ale usilovně na tom pracuje. Její špionáž pracuje na plný pecky a zatímco trpělivě know-how různě sbírá a buduje, tak staví v Jihočínském moři levné alternativy - nepotopitelné letadlové lodě - umělé ostrovy. A mezinárodní vody a příbřežní vody sousedů rozhodně nejsou její "zadní dvorek", zejména v situaci, kdy těmi vodami proplouvá víc než čtvrtina světového obchodu! Pořád chcete tvrdit, že Čína nechce a není na cestě k světové mocnosti č. 1 ?? Pokud to tvrdíte, tak je to stejné podcenění reality a možností, jako jsme všeobecně podcenili a nebyli připravení na možnosti světové pandemie.

  • Tonda
    13:32 01.04.2020

    Vidím to podobně jako ECON. Když budu chtít uchvátit moc, přece nebudu veřejně roztrubovat, že ji chci uchvátit. Takže rozhovory pana Boba LO s Číňany, že nechtějí, nejsou nijak vypovídající. Leda by možná šlo souhlasit, že nejsou připravení být velmocí číslo 1 teď v blízké budoucnosti a že by to bylo trochu nevýhodné, zejména pokud by se to dělo silou, ale do budoucna by se jim být velmocí číslo 1 jistě líbilo a ono to pak má pro takovou velmoc i pozitivní stránky.
    V čem já vidím nebezpečí analýz lidí jako je Bob Lo a Jacek Bartosiak je to, že ve svých analýzách přisuzují všem stranám pouze motivaci "ovládnutí", což jistě platí o státech autoritářských a totalitních - a to je potřeba si připomínat, ale už ne tak zcela o demokratických státech. Pánové je všechny hází do jednoho pytle a ne že by si to někdy nezasloužily, ale etika a idea občanských práv u nich vždy převládala a nějaký vliv má zplaťpánbůh i dnes a doufám i mít bude. A že nebude platit, že byznys je legitimní důvod spolupráce s kýmkoliv. Přitom z článku výše mi vyplývá, že toto je Boba Lo nevyřčený postoj. Doufám, že snad ne.
    Obchodní spolupráce s totalitním nebo autoritářským režimem je pro západ (jen) ekonomicky výhodná z krátkodobého hlediska, z dlouhodobého jejich režimy politicky i ekonomicky upevňujeme a budujeme si protivníky. Mocné tak, jaká je jejich velikost. A Čína je velká. V budování impéria mají tisíciletou tradici, vůli a vytrvalost. A s jídlem roste chuť. Pokud s jejich podporou nepřestaneme, jednou nám naši podporu a ustupování "oplatí". Možná nezvítězí, ale chceme to až ke konfrontaci nechat dojít? Je to jaderná velmoc... Kdo rozmělňuje obavy z Číny (ale i z Ruska), pracuje pro ně. Možná neúmyslně, ale pracuje.

  • Larry
    10:50 01.04.2020

    Proti leaderu v oblasti vývoje a výroby jemné elektroniky, 5G sítí, hromadné dopravy, biomedicíny atd... a světovému premiantu ve vědě a výzkumu se postavila Česká pošta v gesci MV a která odmítá doručovat zásilky z ČLR a nejen to, z půlky světa. Viz web ČP.
    A tak mě do firmy Česká pošta dodnes nedoručila VN kondenzátory objednané, zaplacené a odeslané již před měsícem a řadu dalšího materiálu. Takže příště znovu, jinak a s DHL která funguje!
    Ekonomiku i v současném stavu sabotují a ničí sami a úmyslně.

  • danny
    10:35 01.04.2020

    Econ: v čem je tvrzení autora, že Čína nejeví znaky hráče, který se chce ujmout pozice supervelmoci číslo 1 lživé (celkově mám problém s označením NÁZORU autora za lež)?
    Čína se posunula z pozice zaostalé, téměř zkrachovalé země v 70. tých letech do pozice leadera v oblasti vývoje a výroby jemné elektroniky, 5G sítí, hromadné dopravy, biomedicíny atd... Stala se světovým premiantem ve vědě a výzkumu (už dávno neplatí, že Číńani akorát kopírují. Jsou dávno jedničkou v počtu registrovaných patentů. Za posledních dvacet let se jí povedlo vytáhnout půl miliardy lidí z chudoby (dle nezávislých mezinárodních standardů). Má za sebou 50 let nepřetržitého ekonomického růstu, jehož hodnoty se vždy pohybují mezi nejvyššími na světě. A v neposlední řadě reprezentuje víc než miliardu světové populace. Je tak překvapivé, že je asertivnější v prosazování svého místa na slunci adekvátně svému rostoucímu potenciálu a reálným schopnostem?
    Je obtížné si představit, že by taková země tolerovala situaci jako před r. 71, kdy jako člen OSN a RB byl uznáván dnes 23 milionový Tchaj-wan a ČLR byla ignorována. S růstem vojenských schopností taky pochopitelně roste asertivita vůči působení amerického námořnictva v blízkém okolí.
    Ale to neznamená, že musí mít ambici stát se světovou jedničkou. Pokud jako odborník nastoupím do firmy, kde bez ohledu na mé vzdělání, zkušenosti a schopnosti dostávám za úkol uvařit kafe a odnést odpadky z kanceláře, je pravděpodobné, že se budu domáhat činnosti adekvátní mému profilu. Ale je nesmysl tuto ambici vydávat za snahu uzurpovat si pozici generálního ředitele.

    K té Africe... Můžeš mi říct, kde se nadnárodní korporace chovají jinak? Narativ protičínských článků v převážně podivně levičácky zaměřeném západním tisku mě vždy přivádí k úžasu. Skandální informace o tom, že Čína v Africe NEINVESTUJE za účelem pomoci ubohým Afričanům, ale proto, aby získala politický, ekonomický nebo strategický vliv. A k tomu hrozné pohoršení. Sorry, vždyť je to směšné. Kdo kdy kde investoval bez zištných důvodů?
    Shodou okolností jsem asi před půl rokem část z těch projektů viděl. A taky pár rozpracovaných. Stavby silnic, elektráren, vlakových tratí. A můžu ti říct, že už z velké dálky bylo sakra poznat, zda daná stavba probíhá pod managementem čínského investora, nebo lokální vlády nebo místního oligarchy (nebo jak se jim v Africe říká). Ten rozdíl v kvalitě provedení, přípravě projektu, organizace práce, čistota na pracovišti, pracovní tempo atd... byl šokující. A mohu zodpovědně prohlásit, že články o tom, jak si tam Číňani dovezou vlastní dělníky a písek z Číny jsou lži. Makali tam černí, na pozicích středního managementu byli černí, subdodávky dělali místní dopravci, a většina surovin byla lokální.

  • Econ
    22:48 31.03.2020

    Čína se již několik tisíc let drží strategie rozšiřování vlivu "po malých krůčcích".
    A dělá to i dnes. Tvrzení, že "Číňané ve skutečnosti nejsou ochotni stát se supervelmoci" je nepravdivé. Možná by se dalo spíše souhlasit s modifikovaným tvrzením: "Číňané ve skutečnosti nechtějí budit zdání supervelmoci". K tomu několik faktů.
    Čína:
    - Soustavně podhodnocuje výdaje na armádu (aby nevyvolávala odvetné zbrojení u okolích zemí)
    - V minulosti soustavně podhodnocovala růst své ekonomiky
    - systematicky se snaží ovládnout klíčové zdroje a suroviny po celé planetě

    K tomu přidávám fungování zákonů v Číně ve prospěch domácího průmyslu, tedy volné kopírování zapádního SW, velmi obtížné se domoci práva na patenty a duševní vlastnictví pro mimočínské subjekty, vládní podpora pro kopírování (krádež?) cizího know how.

    Strategie Číny je postupovat nenápadně. Budit zdání slabší země, než jakou je. A pak udeřit a vzít si co chce. Příklad z poslední doby - jihočínské moře a rozšiřování vlivu a vyhánění rybářů z jiných zemí.

    Takže Čína je dnes supervelmocí, je to země, která má v řadě míst světa mnohem větší vliv, než USA. Na rozdíl od USA se ovšem snaží vystupovat nenápadně a vždy ve svůj vlastní prospěch.
    Příklad vlivu:
    Rozšíření epidemie koronaviru v Íránu. Írán si nedovolil omezovat čínské občany, protože jsou pro něj vztahy s čínou příliš důležité.
    Afrika - železnice mezi Etiopií a Keňou. Postavila ji Čína za "výhodnou" půjčku. Ovšem vybudovali ji čínské firmy, jezdí po ní čínské vlaky, povolení jezdit po dráze mají pouze čínské společnosti, ...
    Zambie - dostala "výhodnou" půjčku, při problému splácet Čína uplatnila exekuci - ovládla národní těžební společnost (bohatství) a místní televizní společnost (moc).

    • dusan
      08:50 01.04.2020

      V prvom rade ..... Čína je dnes tvrdá diktatúra. A stále tvrdšia.

      Jej ekonomický "zázrak" bol postavený na pragmatizme - známe to "nie je dôležité či je mačka biela či čierna, dôležité je že chytá myši". V rámci toho sa ekonomicky Čína otvorila a "tolerovala" voľný trh a zahraničné investície.

      Treba si uvedomiť, že napriek obrovskému pokroku je Čína výkonom na obyvateľa stále zaostalá krajina a preto sú možné "zázraky" veľkých ekonomických rastov. Čína má totiž nízky základ a preto v percentách rastie "obrovsky".

      Ale pre modernú ekonomiku je potrebné mať vyspelú spoločnosť, ktorá má prístup k informáciám, čo ale je pre každú diktatúru problém, lebo ju to oslabuje .... ľudia "zbytočne veľa vedia" ...

      Koronavírus jasne ukázal jasne limity čínskeho systému- dokázal síce zareagovať efektívne až brutálne, ale na problém, ktorý si sám vyrobil ignorovaním vlastných odborníkov - lekárov, ktorých dokonca prenasledoval ....

      A čo sa týka čínskeho rastu - už roky sa "medituje" nakoľko sú čínske čísla reálne a je evidentné, že sú "reálne" asi tak ako počty mŕtvych pri dnešnej epidémii...

      • palo satko
        09:10 01.04.2020

        Mal by si pochopit, ze pre Cinu ja kapitalizmus cesta a nie ciel. A kedze kapitalizmus uplne v pohode funguje nielen v demokraciach, ale este lepsie vo vojenskych, rasistickych, etitarskych diktaturach, tak nema problem fungovat a celkom uspesne v tej cinskej. Preto nemeraj Cinu bruselskym slnieckarskym metrom.

      • danny
        11:02 01.04.2020

        dusan: přesně, jak říkáš. "Roky se medituje nad reálností čínských čísel". Osobně ty meditace a předpovědi přehřátí a zhroucení čínské ekonomiky pozorně sleduju posledních 20 let. A bez ohledu na to, jestli si soudruzi tu pomohou procentem a tam desetinkou, jsou tady reálné výsledky a ty úplně tezi totálního vyfejkování čísel nepodporují.
        Tvrdost čínské diktatury je třeba posuzovat v asijském kontextu. Pokud máme v okolí Kambodžu, Vietnam, Filipíny, Indii, Barmu, Singapur a obě Koreje. Kdybychom neměli Singapur zapsaný jako demokratickou zemi, tak bychom asi dva roky vězení za vyplivnutí žvýkačky nebo veřejné bití holí za přechod silnice mimo přechod atd... hodně kritizovali z pohledu lidských práv. To samé aktuální, stále více k hiduistickému fašismu směřující Modiho Indie, a to nenarážím jen na aktuální situaci v Kašmíru...

  • hondar
    16:56 31.03.2020

    Myslím, že v našem pojetí by to pán asi myslel tak, že je dobře, že jsme ve vícestranných společenstvích (EU, NATO) a že si můžeme sami vytvářet další bilaterální vztahy na základě našeho sebevědomí a můžeme si dovolit odmítnout i takovou velmoc, jako je Čína, protože i pro nás to není ekonomicky významný partner a nemusíme se jí bát. V našem případě je spíš problém v jednoznačné orientaci naší ekonomiky na Německo. Sice silná ekonomika, která nám v dobách krize významně pomáhá překonat recesi, ale na druhou stranu nás to může oslabit z důvodu politických hrátek. Určitě stojí za zamyšlení.

    • semtam
      20:15 31.03.2020

      hondar

      Přesně tak bezpečnostním rizikem není Čína, ale ten, kdo má klíče od našeho domu a ti co jsme na nich "závislí". Naše země vzhledem k tomu, že nemá přístup k moři by měla být v těchto věcech o dost ostražitější.

  • strikehawk
    15:36 31.03.2020

    Podotknul bych, že hodnocení Čínského vzestupu za posledních 50 let není v čínském povědomí v žádném případě vnímáno jako zásluha západu ale spíše silného vedení komunistickou stranou, protože západ je vedoucí silou této planety asi 200 let a převážnou většinu z toho se Čína potácela na rozhraní kolonie a závislého státu pod protektorátem západních koloniálních velmocí.
    Čínané rovněž nezapomínají Rusku resp Sovětskému Svazu že to byl právě on který v počátku v 50.letech pomohl a pozvedl Čínu technicky a vojensky a pak znovu v 80.letech po krizi v 60-70 letech po tom šílenci Maovi.

    Že Čínani nějak nebaží po světovém vůdcovství je klidně možné ovšem problém je že USA směřují ke konfrontaci , protože multipolární svět je pro ně ve skutečnosti ekonomickou skázou a ústupem do izolacionismu v tom lepším případě pro ně.

    • alexa123
      16:53 31.03.2020

      ... podotknul bych, že hodnocení Čínského vzestupu za posledních 50 let ...

      To fakt? Pretože pred 50 rokmi t.j. v r. 1970 ešte v pohode "ŕadil" v Čine bezstrestne "božský" Mao. A výsledkom jeho "geniálneho manažovania" boli desiatky miliónov mŕtvych Číňanov - aj Stalin je v porovnaní s ním amatér. Vzostup Číny začal až Teng Siao-pching po smrti "božského" Maa. Strikehawk - už pri tvojich komentoch o L-39NG som začal pochybovať o tvojom IQ ale teraz som si tým istý.

    • Rase
      18:41 31.03.2020

      Ono se ti to nehodí do krámu, ale patrně nevíš nebo vědět nechceš, že Čína a SSSR měli v druhé polovině 20. století dost napjaté vztahy. Mao dokonce neváhal označit Sovětský svaz za nepřítele. Podle něj zradil původní myšlenky marxismu-leninismu. Došlo tak k velmi zajímavým polemikám, zda se prapůvodům myšlenky komunismu více blíží Čína ši SSSR. Čína si navíc začala znovu klást územní nároky. SSSR sice byl ochoten jednat (samotná jednání začala v únoru 1964), ale nalézt shodu bylo nemožné. V srpnu 1964 byly také konzultace přerušeny. Na plenárním zasedání ÚV KS Číny v srpnu 1966 označil Mao SSSR doslova za „smrtelného nepřítele“...

      https://www.valka.cz/10584-Roz...

      • satai
        21:46 31.03.2020

        Nelze nepripomenout ;-)

        https://www.youtube.com/watch?...

      • strikehawk
        09:55 01.04.2020

        Vždyť o tom píšu Radku. Krize v 60-70. letech. Ussuri apod. Předpokládám, že tyto triviality každý zná

        • Rase
          23:17 01.04.2020

          Čína očividně a dlouhodobě lavíruje mezi oběma stranami podle toho, jak se to zrovna hodí Číně. To je i důvod proč nevěřím tomu, že by "přátelství" mezi Ruskem a Čínou mělo vydržet nějak dlouho. Ostatně to samé si myslím, kdyby náhle otočili a kamarádili se obdobně s USA.

          ps. brzy bude Čína dostatečně silná (ekonomicky i vojensky) na to, aby v jakémkoliv z budoucích svazků hrála dominantní roli. Osobně si myslím, že se to brzy začne příčit i těm Rusům. Ostatně všichni sousedé Číny si je raději moc nepouštějí k tělu.

    • Scotty
      20:36 31.03.2020

      Rusko Čínské přátelství v praxi.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/...

  • semtam
    15:34 31.03.2020

    Hodně chytrej chlap.
    Na konci článku, když tvrdí, že by jsme měli vytvářet více bilaterárních vztahů, tak hned jsem si vzpomněl na Bělorusko, že to přesně dělá to co popisuje Bobo Lo a tím jsou vztahy jak s Ruskem, tak s Čínou a nyní i s západem.

    To samé platí i pro nás, nemít všechna vejce v jednom košíku.

    • dusan
      17:08 31.03.2020

      Ale to nie je o politike .. ale o ekonomickom zúfalstve ...

      To isté platilo i pre Ukrajinu za Janukoviča ... tiež pendloval medzi východom a západom, kto požičia viac ....

      • semtam
        20:05 31.03.2020

        dusan

        Ukrajina je úplně jiný příběh, tam byl problém v tom, že Janukovič neudržel na uzdě domácí poměry, byť silně podporované (a organizované) ze zahraničí.
        Ekonomika a politika mají mnoho společného...
        A když jsme u té geopolitiky, tak gratuluju Slovensku k volbám, hlavně PS.