Čína v Arktidě: Suroviny a spojení s Evropou

Čína v Arktidě: Suroviny a spojení s Evropou
Ruský tanker Vladimir Vize v arktickém přístavu Sabetta / depositphotos.com (Zvětšit)

Rychle tající ledovce v Arktidě umožňují přístup k mnoha cenným zdrojům, čímž celý region přitahuje geopolitický zájem velmocí. Vedle energetických surovin, nerostného bohatství a rybolovu hodlají využívat nově zpřístupněné lodní trasy mezi Evropou a Asií. Boj o moc zde tradičně svádí západní státy s Ruskem, ale objevují se také noví hráči v čele s Čínou.

Peking již dlouhá léta usiluje o vybudování opěrných bodů v Arktidě, s jejichž pomocí chce získat přístup k místním ložiskům nerostných surovin, kontrolu nad námořními cestami a také větší politický vliv. Zveřejněním bílé knihy s názvem „Čínská politika vůči Arktidě“ v lednu 2018 Říše středu konkretizovala své zájmy v regionu, včetně práva na provádění vědeckého výzkumu, podílení se na rozvoji hospodářské aktivity a účasti na politické správě regionu. Pekingská vláda považuje arktickou oblast za součást projektu Pásu a stezky, přičemž její arktickou odnož označuje jako „Polární hedvábnou stezku“ (Polar Silk Road).

Americký think tank RAND se domnívá, že se Čína v Arktidě dosud prosadila jen v omezené míře. „Čínská hrozba by se neměla přeceňovat,“ vysvětlila Stephanie Pezardová, vedoucí politoložka think tanku, která se specializuje na bezpečnost v Arktidě. „Zároveň však Číňané mají jasný záměr nebýt z vývoje v Arktidě vyloučeni, protože se region stává přístupnějším.

Čínské aktivity v severoamerické Arktidě, ke které patří Aljaška, Kanada a Grónsko, se soustřeďují na investice do těžby nerostů a vzácných zemin. Peking uzavřel obchodní partnerství s Grónskem a koupil malý podíl v zinkovém dole na Aljašce. Jedna čínská těžařská společnost se pokoušela koupit uzavřenou základnu amerického námořnictva v Grónsku a vyžívat ji pro zásobování, ale dánská vláda tento záměr potlačila a základnu sama odkoupila pro potřeby své armády. 

Propojení hospodářského a politického vlivu skrze půjčky a dohody o výstavbě infrastruktury, kterými Říše středu rozšiřuje svůj geopolitický vliv v Africe, Asii a Latinské Americe, se v severoamerické Arktidě nesetkává s úspěchem. Místní politici se na navrhované čínské investice obvykle dívají s velkým nadhledem a často je kvůli bezpečnostním a ekologickým pochybám odmítají. Kanada například zablokovala dohodu o těžbě zlata v hodnotě 150 milionů amerických dolarů, jež by čínskou přítomnost umístila příliš blízko vojenských zařízení. Grónsko pak pozastavilo plány na další čínský důl kvůli obavám ze znečištění.


Čínský ledoborec na testech v Antarktidě

Nejsme svědky agresivních aktivit, které jsme viděli v jiných částech světa, jako jsou velké půjčky s řadou nevýhodných podmínek nebo ovlivňování místních politických rozhodnutí, která neodpovídají mezinárodním normám,“ uvedl Stephen Flanagan, vedoucí pracovník RAND a bývalý vrchní ředitel pro obrannou politiku a strategii v Radě národní bezpečnosti USA. „Všechny vlády si dávají pozor, jak a o čem jednají s Čínou.

Rusko je ke spolupráci s Pekingem ve srovnání se západními státy zřetelně otevřenější. Nikolaj Korčunov, zmocněnec pro mezinárodní spolupráci v Arktidě na ruském ministerstvu zahraničních věcí, nepovažuje čínské aktivity za hrozbu. Naopak je pokládá za dobrý příklad pro ostatní země. „Je třeba poznamenat, že tato nearktická země se zdržuje vojenských aktivit v arktickém regionu, čímž přispívá k udržení nízkého napětí a k rozvoji konstruktivní atmosféry pro vzájemné vztahy,“ řekl podle ruského portálu GoArctic Korčunov.

Stejný zdroj vyzdvihuje především zapojení Číny do ruských arktických LNG projektů s prověřenými zásobami, vládní podporou (včetně daňových pobídek) a dlouhodobými zákazníky. Patří k nim třeba Jamal LNG, na němž se čínské společnosti CNPC a Silk Road Fund podílejí 29,9 %, nebo Arctic LNG 2 s podílem 20 % čínských firem CNPC a CNOOC.


Přeprava LNG v Arktidě

Účast čínských společností na projektech zahrnuje také přepravu zkapalněného zemního plynu a výstavbu nákladní flotily,“ zdůraznil Michail Grigorjev z ruské poradenské společnosti Gekon. „Podíl čínských rejdařských společností (China LNG Shipping, Sinotrans a COSCO) na přepravě plynu z projektu Jamal LNG se pohybuje mezi 50 a 51 %. Kromě toho Čína pro projekt postavila následující plavidla: jeden tanker (Boris Sokolov) v loděnicích CSSC Offshore & Marine Engineering a čtyři tankery (Dubhe, Merak, Phecda a Megrez) v loděnicích Hudong-Zhonghua Shipbuilding.

Moskva se proti západnímu kritickému narativu vůči čínskému pronikání do Arktidy vyhraňuje a v arktických záležitostech naopak podporuje čínsko-ruskou spolupráci, včetně vědy, realizace společných infrastrukturních a energetických projektů, iniciativ v oblasti cestovního ruchu a životního prostředí a rozvíjení nákladní dopravy po Severní mořské cestě. Bílá kniha o Arktidě podle ruského pohledu vyjadřuje zájem Číny o spolupráci s arktickými státy na základě zásady respektování jejich svrchovanosti. Nikolaj Korčunov se proto domnívá, že zvýšená aktivita Pekingu v arktickém regionu nepředstavuje hrozbu pro žádný stát.

Opačný západní pohled formuje zejména přitvrzující postoj USA k čínské přítomnosti v Arktidě. Ve Washingtonu sílí tendence vykreslovat Rusko i Čínu jako společné vyzyvatele současného arktického uspořádání, a to navzdory značným rozdílům mezi oběma mocnostmi v politice i schopnostech. Nejdůležitějším z nich je, že Rusko má rozsáhlé arktické území, Čína nikoliv.

Rozdílné velmocenské zájmy se začínají stále silněji projevovat během odborných a politických diskuzí o budoucnosti Arktidy. Loňské podzimní shromáždění Arctic Circle Assembly v Reykjavíku naznačilo možnost rozdělení arktického regionu na západní a ruskou část. Arktická rada, stávající mezinárodní organizace pro správu Arktidy, zůstává totiž nadále nefunkční. Sedm členů této organizace, nyní běžně označovaných jako „A7“, se loni v březnu rozhodlo v jejím rámci pozastavit kontakty s ruskými zástupci. Ačkoli mnozí členové zdůrazňují, že mnoho práce Rady stále probíhá na nižší úrovni bez ruské účasti, nadále panují obavy z dlouhodobého dopadu rozkolu na budoucnost organizace.


Arktida nabízí extrémní zrychlení námořního spojení mezi Čínou a Evropou.

Arktickou diplomacii Pekingu ovlivňuje odhodlání Číny jít po stále užší linii mezi udržováním vazeb s režimem Vladimira Putina a snahou vyhnout se mezinárodní image podporovatele ruských akcí na Ukrajině. Tato skutečnost se stala předmětem diskuze v Reykjavíku mezi předsedou vojenského výboru NATO Robertem Bauerem a čínským velvyslancem na Islandu He Rulongem. Bauer zprvu přednesl projev o stavu regionální bezpečnosti, jehož součástí bylo nařčení Pekingu z narušování „mezinárodního řádu založeného na pravidlech“. Rulong na oplátku obvinil představitele NATO z „arogantního“ postoje, načež se ho Bauer požádal o vysvětlení, proč Peking neodsuzuje počínání ruské armády na Ukrajině. Rulong odpověděl, že jeho vláda uznává konkrétní historické okolnosti, které motivují ruské akce, ale Čína sama si nejvíce přeje mír.

Následný projev zvláštního zástupce Číny pro arktické záležitosti Gao Fenga rovněž osvětlil rozpory, které na čínskou politiku v regionu čekají. Předseda konference Ólafur Ragnar Grímsson se Gaa zeptal, zda by se Čína účastnila Arktické rady bez ruských představitelů. Gao takový postup považuje za předčasný a upozornil na fungování Rady na základě konsensu. Z procedurálního hlediska bude dle jeho názoru velmi obtížné, aby se předsednictví organizace letos v květnu přesunulo z Ruska do Norska bez účasti Moskvy.

Příštích několik let se stane rozhodující zkouškou pro budoucí uspořádání Arktidy a to nejen s ohledem na některé prognózy, podle nichž zažije do roku 2030 první léto bez ledu. Budoucí roli Číny do velké míry ovlivní politické postoje Spojených států, které se obávají geologických ambic Pekingu. Rozdělení regionu za západní část s malým čínským vlivem a ruskou část otevřenou čínskému pronikání je navíc možné, ale ne nutně pravděpodobné. Moskva totiž opakovaně vyzývá k obnovení zasedání Arktické rady a zachování současného statusu quo. Pokud se ovšem státy A7 opět nezačnou bavit s Ruskem o arktickém regionu a neodblokují paralýzu Rady, vznik čínsko-ruské Arktidy bude nevyhnutelný.

Zdroje: RAND, The Diplomat, GoArctic, Ankasam

Nahlásit chybu v článku


Související články

Čína chce "chránit" Arktidu

Čínské agresivní chování v Jihočínském moři je dnes již stará zpráva, teď přitahují ...

Americká pásová vozidla pro Arktidu

Američané, stejně jako Rusové, se začínají znovu připravovat na vojenské operace v Arktidě. V lednu ...

PREMIUM Vznikne ruská „Arktická flotila“?

V ruských médiích se v posledních dnech objevují informace o možnosti vytvoření nové arktické ...

PREMIUM Západ potřebuje Rusko proti Číně: Začne sbližování v Arktidě?

Ačkoli Čína není arktickým státem, v posledních desetiletích se aktivně zapojila do ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Adanedhel
    23:13 02.01.2023

    Jsem si jist že vidím jak čínský hroznýš obtáčí Ruského medvěda ze všech stran aby ho svázal nebo pohltil.

    Jsem si jist že vidím jak čínský hroznýš obtáčí Ruského medvěda ze všech stran aby ho svázal nebo pohltil.

    • Ján Paliga
      12:47 03.01.2023

      Vďaka Voloďovej politike si Rusko samo strká hlavu do oprátky. Nie je tak dávno, čo nechceli Rusi dodať Číne vrtuľníky prispôsobené na arktické oblasti. Teraz ich budú núkať sami ...Zobrazit celý příspěvek

      Vďaka Voloďovej politike si Rusko samo strká hlavu do oprátky. Nie je tak dávno, čo nechceli Rusi dodať Číne vrtuľníky prispôsobené na arktické oblasti. Teraz ich budú núkať sami aj so surovinami...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...