Čínská invaze na Sibiř?

Čínští vojáci
Čínští vojáci; ilsutrační foto / Public domain

V posledních letech se hodně mluví o rostoucím vlivu Číny na ruském Dálném východě, především v oblasti tzv. Vnějšího Mandžuska. Čína si dokonce údajně dělá v delším časovém horizontu zálusk na některá svá historická území, nyní ležící v Rusku. Je takový scénář reálný?

Neklidná čínsko-ruská historie

Kde pramení zájem Číny o ruský Dálný východ? V 19. století Čína zažívala bouřlivé období. Během tzv. Povstání tchaj-pchingů zemřelo mezi lety 1850 – 1871 až 20 milionů civilistů. Jednalo se zřejmě o třetí nejkrvavější válečný konflikt po první a druhé světové válce.

Čína byla oslabená i díky francouzsko-britské invazi (1856 -1860) během tzv. druhé opiové války. Této situace využilo Rusko a shromáždilo na východě Číny armádu. Pod tlakem situace museli Číňané přenechat Rusku obrovské území známé jako Vnější Mandžusko. Na tomto území leží dnes města jako Vladivostok nebo Chabarovsk.

Není bez zajímavosti, že do poloviny 19. století byl čínský také ostrov Sachalin. Po válce o opium nutilo Rusko Čínu k podepsání Ajgunské smlouvy a Pekingských dohod, po nichž Čína ztratila všechna území na sever od řek  Chej-lung-ťiangu (Amuru) a východ Ussuri ( Vnější Mandžusko ) , včetně Sachalinu ve prospěch Ruska.

Čína připomínala své „územní nároky“ vůči Rusku i v průběhu 20. století. „Velikou část našeho území okupuje Sovětský svaz. Před 100 lety se zem na východ od jezera Bajkal stala ruským územím a od té doby jsou Chabarovsk, Kamčatka a další součástí území Sovětského svazu. Ještě jsme jim nepředložili účet,“ řekl v roce 1964 čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung.

Nedlouho poté, v roce 1969, se na řece Ussuri střetly armády Číny a Sovětského svazu. Jedním z důvodů konfliktu byly i územní spory plynoucí z podpisu Pekingské smlouvy (1860). Ozbrojené střety, při kterých padly stovky vojáků na obou stranách, skončily pro Sovětský svaz vítězstvím.

V roce 2001 Rusko a Čína podepsali dohodu o přátelství, která jednou pro vždy má řešit územní spory mezi oběma asijskými zeměmi. Jak ale ukazuje okupace Krymu, smlouvy jsou často jen pouze cárem papíru – viz. porušení Budapešťské smlouvy, díky které se Ukrajina zbavila jaderných zbraní. Ostatně i v roce 1950 Čína a Rusko podepsali dohodu o „přátelství, spojenectví a vzájemné pomoci.“

Foto: Historická území Číny zabrána Ruskem. / Autor neznámý Hranice Číny v roce 1820 a 1990. / Autor neznámý

Čínská dominance

Z jakého důvodu má Čína zájem o ruský Dálný východ (východ Ruska od jezera Bajkal)? Tato oblast obsahuje zásoby téměř všech ruských diamantu, 70 % ruského zlata, podstatné ložiska ropy, zemního plynu, uhlí, dřeva, stříbra, platiny, cínu, olova a zinku. Nezanedbatelné jsou i další zdroje – bohaté loviště a obrovská území půdy. Svou roli může hrát také rostoucí čínský nacionalismus a pocit potřeby vypořádat se s dřívějšími křivdami.

Čínsko-ruské hašteření skončilo v roce 1969 čínskou porážkou. Čína roku 1969 však není Čínou roku 2014. V tuto chvíli je to Rusko, které hraje v ekonomice a výdajích na obranu druhé housle.

V roce 2013 Čína vyprodukovala zboží v hodnotě 9,2 bilionu dolarů, 4,4× více než Rusko. Čínská ekonomika však není jen násobně větší než ruská, ale také mnohem modernější. Zatímco ruská ekonomika stojí a padá na prodeji (až z 80 %) „rodinného stříbra“ (ropa, zemní plyn, uran), Čína je po Německu druhým největším exportérem průmyslových výrobků. Číňané také investují ohromné prostředky do vývoje nejmodernějších technologií, od elektroniky, přes automobilový průmysl až po zbraňové systémy.

Čína také výrazně Rusko převyšuje ve vojenských výdajích. K tomu je nutné mít na paměti také to, že struktura čínských výdajů na obranu není zcela průhledná. Soudí se, že čínské zbrojní výdaje jsou ještě vyšší.

Jaká jsou tedy čísla? Čína v roce 2013 vydala na obranu oficiálně 188 miliard dolarů (2 % HDP), Rusko naopak „pouze“ 87,8 miliard dolarů (4,4 % HDP). Avšak v tzv. paritě kupní síly PPP, což přesněji vyjadřuje množství výrobku a služeb, které si daná země může dovolit, je čínský vojenský rozpočet proti ruskému ještě výrazně větší.

Pro Čínu také mluví další čísla. Na území Číny žije 1,35 miliard lidí, v Rusku naopak 144 milionů. Rusko také bojuje s poklesem porodnosti, a výzvou bude do poloviny tohoto století alespoň udržet počet obyvatel Ruska na stejných hodnotách.

Zajímavé je geografické rozdělení ruské populace. Na východ od Uralu žije v Rusku pouze 28,6 milionu obyvatel a na ruském dálném východě pouze 6,3 milionu lidí. Ještě v roce 1989 tam žilo 8,3 milionu lidí. Přitom v příhraničních čínských oblastech, ohraničených Mongolskem, Severní Koreou a dole Pekingem, žije 130 milionů Číňanů.

Z čistě vojenského hlediska, pokud se budeme bavit o konvenční válce, není pro Čínu problém získat zpět svá ztracená historická území. Ve prospěch Číňanů mluví především obrovské vzdálenosti, které musí při případném konfliktu ruská armáda překonávat.

Chabarovsk, ruské město s 600 tisíci obyvateli ležící téměř u Tichého oceánu, je vzdálen od Moskvy 8500 km. Avšak pouze 250 km je vzdáleno čínské město Chang-čou se 7,7 miliony obyvatel nebo Čchi-čchi-cha-er s 5,4 miliony obyvatel. Peking je pak vzdálen pouze 1250 km.

Jediným způsobem, jak zásobovat vojska na ruském dálném východě po zemi, je buď Transsibiřská magistrála nebo případně paralelní Bajkalsko-amurská magistrála. O využití cest, vzhledem k obrovským vzdálenostem a jejich kvalitě, se nemá příliš smysl bavit. Netřeba říkat, že obě magistrály není problém velmi snadno vyřadit z provozu.

Zůstavá tak pouze zásobování a přesun vojenských jednotek vzdušnou cestou. Ostatně nezměrná  délka ruských hranic a také skutečnost, že Rusko nemá kolem hranic „jediného přítele“, je důvodem, proč Rusové  udržují  obrovské počty dopravních letadel a výsadkových jednotek.

Je samozřejmě otázkou, zda se Čína odváží pustit do tak riskantního podniku,  jako je konflikt s Ruskem. Putin sám před pár dny připomněl, že „si nikdo nemá zahrávat s jadernou velmocí.“  Na druhou stranu, Rusko si také vzalo Krym, své historické území, a neptalo se svého slabšího souseda.

Mandžusko. / Google Maps

Pero je mocnější než meč

Invazi však není nutno provést jen pomocí zbraní. „Porazit a dobýt nepřítele ve všech bitvách není největší umění. Největší umění je zlomit nepřátelský odpor bez boje“ napsal již před 2500 lety v knize umění Války velký čínský stratég Sun Tzu.

Čína je v ruských příhraničních oblastech na ruském dálném východě velmi aktivní.  Číňané  investují  na ruském území mnoho finančních prostředků.  Kupují zde podniky, vyváží svou kulturu a také  budují infrastrukturu. Export čínské kultury a peněz nevidíme jen na ruském dálném východě, ale i v Africe, nebo v poslední době i v České republice.

Lidové noviny v jednom ze svých článků z konce roku 2013 psaly o migraci Číňanů do Ruska. „Migranti jsou dobře organizovaní a žijí podle svých vlastních zákonů, přičemž čínské orgány migraci de facto podporují. Číňané, kteří se oženili s Ruskami, dostávají prémie, jejich děti se automaticky stávají čínskými občany a spadají pod ochranu ústavy ČLR?“ psaly Lidové noviny před půl rokem.

Tehdejší ruský prezident Dmitrij  Medveděv řekl v roce 2010 , že "pokud nezvýšíme úroveň aktivity naší práce (na ruském Dálném východě), pak v konečném důsledku můžeme přijít o všechno.“ Vladimír  Putin řekl,  zatím  žertem, že Rusové na východě se budou brzo muset učit mluvit čínsky, korejsky a japonsky. 

V současné době se jeví spolupráce Ruska a Číny jako nezlomná. Spolupráce je však spíše politickým kalkulem vůči Spojeným státům než aktem, který má historické nebo kulturní opodstatnění. Spolupráce bude trvat, dokud jedna země bude potřebovat druhou, resp. dokud bude Čína potřebovat Rusko. Otázka je, jak ještě dlouho?

Zdroj: The Diplomat, Lidové Noviny, Život

Nahlásit chybu v článku


Související články

Čínská stealth stíhačka J-20 „Mocný drak“ startuje

Na čínském internetu se 20. února objevil obrázek pozemních testů čínské stíhačky J-20 "Mocný drak" ...

NÁZOR: Čína nesouhlasí s Ruskem, ale nesmí to dát najevo

Jaká je role Číny, ekonomické a vojenské supervelmoci, v rusko-ukrajinské třenici? Jednoduše řečeno, ...

Ruský protivzdušný systém S-400E pro Čínu

Ruský prezident Vladimír Putin posvětil prodej protivzdušného systému S-400E (exportní označení ...

Superkavitace: Dočkáme se čínských nadzvukových ponorek?

Čína, podobně jako minimálně Rusko a Spojené státy, intenzivně testuje možnost použití supekavitace ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Marsellus Wallace
    10:42 01.09.2014

    Zajímavý článek, který ve mne vyvolal vzpomínku na knihu Medvěd a Drak od T.Clancyho, který možný střet obou mocností popisuje již nějakou dobu zpět .. také souhlasím s Jorlasem, ...Zobrazit celý příspěvek

    Zajímavý článek, který ve mne vyvolal vzpomínku na knihu Medvěd a Drak od T.Clancyho, který možný střet obou mocností popisuje již nějakou dobu zpět .. také souhlasím s Jorlasem, Putin obsazením části Ukrajiny - a vytvořením jeho "Novoruska" - nezíská nic zásadního, jen si proti sobě poštve západní státy s USA v čele. Něco jiného by bylo kompletní obsazení celé země, což by se ale bez plnohodnotné intervence neobešlo a což by snad vyvolalo větší "ohlas", než jen pár sankcí.Skrýt celý příspěvek

  • Nesher
    10:41 01.09.2014

    Jorlas Máte samozřejmě pravdu, tedy díváte-li se na to racionálním "západním" pohledem. Problém je, že Putin a jeho klika situaci neposuzují situaci racionáloně, ale dívají se na ...Zobrazit celý příspěvek

    Jorlas
    Máte samozřejmě pravdu, tedy díváte-li se na to racionálním "západním" pohledem.
    Problém je, že Putin a jeho klika situaci neposuzují situaci racionáloně, ale dívají se na to skrz ideologii Euroasianismu, která se stává novým ruským státním náboženstvím. Jedná se o jakousi směs imperialismu, paranoie, tradiční ruské jurodivosti (Moskva jako třetí Řím, která je vyvolena zachránit Evropu před nákazou liberalismu třeba i proti její vůli), frustrace z prohané studené války, rozpadu impéria, nedůstojného zacházení s Ruskem (dle mínění Rusů) obohacené o kapku fašismu. Z výše uvedeného je jasné, že tento režim potřebuje vnitřního nepřítele (hlavně USA, neb Euroasianismus stojí na konfrontaci dvou bloků: Oceánského - tj. USA , Austrálie...., tedy liberálních demokraciích ležících mimo Euroasii a kontinetálního bloku vedeného Ruskem k němuž má náležet i Evropa, tedy přijme-li ruské hodnoty a ruské vedení. A Čína, která stojí na velmi podobných hodnotách se logicky jako protivník nehodí. Navíc si Rusové uvědomují, že Čína není narozdíl od Západu politicky slabá a na vojenské akce bude reagovat vojensky, čehož Západ evidetně není schopen.Skrýt celý příspěvek

  • strikehawk
    10:19 01.09.2014

    Poštvání Číny proti Rusku je velmi typický scénář zcela vyhovující západu a v naprostém souladu se západní imperialistickou, neokoloniální politikou, který v roce 1969 prostě ...Zobrazit celý příspěvek

    Poštvání Číny proti Rusku je velmi typický scénář zcela vyhovující západu a v naprostém souladu se západní imperialistickou, neokoloniální politikou, který v roce 1969 prostě nevyšel. SSSR byl ještě velmi silný, technologicky o dvě kategorie výše a Mao pochopil, že rozsáhlejší konflikt by vedl k totální devastaci a národní katastrofě. Nynější velmi realistická politika Číny směřuje k posilování pozic v čínském moři a zajištění výsostných vod a emancipaci ve světové politice. Dokud budou USA mocností č. 1 a budou zasahovat v Pacifiku ve prospěch spojenců jako je Japonsko a Filipíny může být Rusko v klidu. Myslím, že k historické mentalitě a kultuře Číny navíc nepatří zákeřný náhlý útok, kterému by nynější Rusko mohlo úspěšně vzdorovat pouze použitím taktických jaderných zbraní, nýbrž postupné, pozvolné pronikání čínského živlu, které může vést k exploataci Sibiře ku prospěchu obou zemí, Evropy a celého světa.Skrýt celý příspěvek

  • Jorlas
    09:47 01.09.2014

    To je, důvod proč nerozumím stávající Ruské politice. Putin získal politické body u svého obyvatelstva, získal Krym bez větších protestů západu. Nyní hrotí situaci dál a moc ...Zobrazit celý příspěvek

    To je, důvod proč nerozumím stávající Ruské politice.
    Putin získal politické body u svého obyvatelstva, získal Krym bez větších protestů západu. Nyní hrotí situaci dál a moc nechápu, co získá? Pár továren na západě Ukrajiny, obyvatelstvo, nárazníkové pásmo, další politické body? Nic podle mě nestálo za porušení dohod a násilné přepisování mapy. Navíc s invazí západní Evropy do Ruska může kalkulovat jen schizofrenní pošuk. Bojím se, že brzo přijde za Rusem Číňan a požádá o svoji zemi zpět „o svůj životní prostor“. Pak jim zbudou jen atomové zbraně jelikož na Čínu vojensky nemají. Že má Čína nárok zpět na své historické území je právě sami ukazují (Krym).
    No a nejvíc mne ser. bezpohlavní Sobotka a Fico. To jsme si zvolili reprezentaci…Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 5