Čínská stealth stíhačka J-20 jde do aktivní služby

Čínská stíhačka J-20 / Li Gang/Xinhua

Čínská vojenská státní televize informovala o zařazení stealth stíhačky páté generace J-20 do aktivní služby. Jednomístný dvoumotorový stroj poprvé vzlétl v lednu 2011. Statutu bojové nasaditelnosti se může dočkat už v roce 2020.

Čínská firma Chengdu Aerospace Corporation (CAC) stroj na veřejnosti poprvé předvedla v listopadu 2016 na letecké přehlídce, kde J-20 provedl 60 vteřinový průlet.

Stroj má tři zbraňové šachty (dvě menší po stranách a jednu větší centrální) a dosahuje maximální rychlosti Mach 2. Vývoj stíhačky byl doprovázen častými poznámkami o původu návrhů a technologií, jejichž část měla být získána prostřednictvím špionáže.

Zavedení do služby bylo ohlášeno dva měsíce poté, co americká námořní pěchota přesunula 16 stíhaček F-35B Lightning II do Japonska. Od příštího roku také začnou USA s dodávkou 40 F-35A pro Jižní Koreu.

Vzhledem ke kombinaci rychlosti vývoje a technologické náročnosti projektu je zřejmé, že čínská armáda J-20 vidí jako jednu ze svých hlavních priorit. Přesto ještě roky potrvá než se k letectvu, které poptává 500-700 ks, dostane potřebný počet letadel.

První výrobní sériová linka byla zprovozněna na konci roku 2015, ale není jasné, kolik kusů již bylo "sériově" vyrobeno. Do roku 2020 má čínské letectvo získat 24 letadel. K porovnání - Lockheed Martin mezi lety 2006-2012 dodal americkému letectvu 187 ks F-22A Raptor.

Cena letounu nebyla zveřejněna, ale analytik Zhou Chenming, který dříve pracoval v čínském leteckém průmyslu, naznačil, že se letoun bude pohybovat v cenové relaci 30-50 milionů dolarů.

Čína je v oblasti vývoje motorů v porovnání s USA či Ruskem pozadu a největším handicapem J-20 jsou právě motory (nejen jejich nízký výkon, ale i nízká životnost). První prototypy v roce 2011 létaly s čínskými motory WS-10G (udávaný tah 120 až 140 kN) nebo ruskými AL-31.

Nový čínský motor WS-15 (projektovaný výkon až 197 kN) teprve v polovině 2016 dokončil pozemní testy. Vývoj motoru potrvá ale minimálně ještě několik let. J-20 jsou tak pravděpodobně vybaveny právě ruskými motory AL-31FM2 (145 kN).

Podobný přístup byl zvolen i v případě stíhačky J-10, která měla být osazena motorem WS-10, ale technické potíže při vývoji zapříčinily, že v letounu zůstal ruský AL-31FN (123 kN).

J-20 s externími nádržemi

Analytici upozorňují, že s přihlédnutím k designu a vlastnostem stíhačky, J-20 nebyla postavena pro vzdušné souboje, jako např. americký F-22A Raptor. Tomu napovídají především slabší motory a stealth vlastnosti omezující se jen na přední stranu letounu. Podle některých analytiků jde proto spíše o útočný a záchytný letoun.

“Z mnoha obrázků letadla je patrné, že konstruktéři plně nepochopili koncept obtížně pozorovatelného (stealth - pozn. red.) letadla,” cituje deník Busssines Insider nejmenovaného vědeckého pracovníka firmy Lockheed Martin. Podle pracovníka se Číňané neměli snažit vložit stealth do tohoto typu letadla.

Obtížná zjistitelnost z čelní strany a schopnost nést střely s dlouhým dosahem z J-20 činí ideální prostředek k provádění úderů v oblasti ovládané nepřítelem a stíhání nepřátelských nebojových letadel v týlu. Prioritním cílem pro J-20 jsou tedy důležité pozemní instalace, svazy letadlových lodí, letouny včasného varování a řízení AWACS či letecké tankery.

"Číňané si uvědomují, že pokud zaútočí na důležité letecké podpůrné systémy, jako jsou AWACS nebo vzdušné tankery, tak tyto systémy nemohou dělat svou práci," říká analytik Malcolm Davis, z australského think-ranku ASPI (Australia Strategic Policy Institute). "Pokud udržíte tankery zpátky, F-35 a podobné platformy vám nestačí, protože kvůli krátkému doletu nedosáhnou cíle."

Tyto informace potvrzuje i generál amerického letectva ve výslužbě David Deptula, podle kterého “J-20 není stavěn pro vzdušné souboje ani pro stealth. Nejznepokojivější vlastností je schopnost nést zbraně s velkým dosahem.“

Zdroj: Defense Tech

Nahlásit chybu v článku


Související články

KC-Z: Stealth tanker pro rizikové útočné mise

Generál Carlton Everhart, šéf amerického Velitelství pro leteckou dopravu AMC (Air Mobility ...

Čína ukázala stíhačku J-20, které se bojí celá Asie

Čína na letecké výstavě ve městě Ču-chaj (Zhuhai Air Show) představila veřejnosti stíhačku 5. ...

Nejnovější čínské tanky a obrněná vozidla

Čínský státní zbrojní gigant Norinco na letecké výstavě u města Ču-chaj (Zhuhai Air Show) ukázal ...

Další stíhačky F-35A Lightning II pro Izrael

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil nákup dalších 17 stíhaček F-35A Lightning II pro ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • logik
    12:24 21.03.2017

    raziel: I když se třeba postavíš na hlavu, tak F15 je stabilní éro (na hranici neutrality). Dokazujete to např. to, že první Ačka létala bez FbW systému. To, že má (dle verze) ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel:
    I když se třeba postavíš na hlavu, tak F15 je stabilní éro (na hranici neutrality). Dokazujete to např. to, že první Ačka létala bez FbW systému.

    To, že má (dle verze) různě pokročilý Fly by wire systém (první Ačka ho ale neměla vůbec), na tom nic nemění. Fly by wire je pouze NUTNÁ podmínka pro nestabilní éro, nikoli POSTAČUJÍCÍ, takže z toho, že to F15 má, nijak neplyne nestabilita éra.

    Letadlo bez křídla funguje úplně jinak (vztlak jinde, těžiště jinde....) a o stabilitě původní konstrukce nijak nevypovídá.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    11:07 21.03.2017

    2 logik tvoje příspěvky už dlouhou dobu přejíždím většinou jen očima. Vím, že si v minulosti napsal spoustu kravin a vždy ses to snažil zabalit do dlouhého textu. Tedy jen ve ...Zobrazit celý příspěvek

    2 logik
    tvoje příspěvky už dlouhou dobu přejíždím většinou jen očima. Vím, že si v minulosti napsal spoustu kravin a vždy ses to snažil zabalit do dlouhého textu.

    Tedy jen ve stručnosti a buď konečně pochopíš základní pointu, že hovno smrdí a přestaneš to rozporovat, nebo budeš dál ostatním tlačit do hlavy "hele hovno nesmrdí".

    Pomiňme tvoje odkazy, které pojednávají o aerodynamické stabilitě civilních, osobních, vrtulových letadel - četl si vůbec o čem se v těch tvejch odkazech píše???

    F-15 je opravdu ale opravdu aerodynamicky nestabilní stroj - ukaž mi aerodynamicky stabilní letadlo, které dokáže letět bez levého křídla a přistát
    na runway. Toto nelze řešit jinak než zásahem elektroimpulzního řízení, to jako myslíš, že ten izraelskej pilot přistál díky hydraulice? :-)

    F-18 je se svejma vírovejma přechodama a ostatníma zásahama do draku letadla taky aerodynamicky stabilní? co se od tebe člověk ještě nedozví........Skrýt celý příspěvek

  • logik
    09:39 21.03.2017

    PS: další faktor který přispívá k podélné stabilitě je velká plocha ocasů.

    PS: další faktor který přispívá k podélné stabilitě je velká plocha ocasů.

  • logik
    09:34 21.03.2017

    Luky: Negativní vzepětí se používá kvůli úplně něčemu jinému: má přímý efekt na stabilitu dle podélné osy. Šípovité křídla vedou k příliš stabilnímu letadlu v této ose, a to se ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: Negativní vzepětí se používá kvůli úplně něčemu jinému: má přímý efekt na stabilitu dle podélné osy. Šípovité křídla vedou k příliš stabilnímu letadlu v této ose, a to se kompenzuje negativním vzepětím.

    www.f-16.net/forum/viewtopic.p...

    Navíc F22 ho má dosti malé, asi jen 3,25°
    http://www.dept.aoe.vt.edu/~ma...

    Vzepětí u F35 jsem nenašel, nemáte ho někdo?Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    09:15 21.03.2017

    Cpt. Morgan - sorry, ale si tam máš chybu ne? cituji: Pomocou konvexneho profilu sa predlzuje draha castic vzduchu nad kridlom prudnice nad kridlom sa spomaluju, tym vznika ...Zobrazit celý příspěvek

    Cpt. Morgan - sorry, ale si tam máš chybu ne?

    cituji: Pomocou konvexneho profilu sa predlzuje draha castic vzduchu nad kridlom prudnice nad kridlom sa spomaluju, tym vznika podtlak a kridlo je tahane smerom nahor

    - dráha nad křídlem je větší a tím pádem se částice urychlují a dle Bernouliho rovnice musí proudit rychleji a tak vzniká podtlak - cca středoškolská fyzika

    http://fyzika.jreichl.com/main...

    Jinak Ještě s tím vším do toho vstupuje laminární a turbuletní proudění při různých úhlech náběhu apod.

    Aerodynamika apod není nic, co by šlo simulovat tužkou a papírem. Sorry, ale jak mnohdy nesouhlasím, tak tady má logik pravdu.

    Jen když tu byli vzpomenutí Rusové, tak 1. stará letadla foukali v tunelu a pak upravovali přes X-prototxpů. Dnes mají počítače a jsou šťastnější neboť jim to umožňuje lépe nasimulovat chování letadla a urychlit práci a sami přiznávají, že bez něj by nedokázali to co např. na T-50. V tom má logik při svých postech pravdu dnes se už letadla projektují jinak než dříve. No a Shania to myslím v postech dole vyjasnil nadobro.

    Jo a k té J-20 - ony podobné návrhy jak tady zaznělu u J-9 měli i rusové, když rozpracovávali jejich rogram ATF. Ono to bude asi i tím, že ten koncept tehdy zvažoval kde kdo. Nakonec možná při zkoumání bychom našli, že někdo v USA byl první. To je jako s F-35B, kde se tvrdilo, že technologie kolmého startu je kopie JAK-141. Nakonec JAK kopíroval Conwair a F-35 má pouze podobnou technologii u trysky a zbytek je jinak.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    22:53 20.03.2017

    Cpt. Morgan: tady máš odpověď na tu otázku od johnwill - konstrukter F-111 (v te dobe junior) a F-16 (dělal i na ...Zobrazit celý příspěvek

    Cpt. Morgan: tady máš odpověď na tu otázku od johnwill - konstrukter F-111 (v te dobe junior) a F-16 (dělal i na XL)

    http://www.f-16.net/forum/view...

    If you really know how much extra fuel, lower drag ammo, and lifting body effect the Russian airplanes have, why not share it with us. Otherwise, you are simply guessing. Consider drag for example. The tunnel area has a significant increase in surface area compared to, say, an F-15. More surface area = more friction drag. Putting external stores in the tunnel area results in choking the airflow around the stores, increasing its velocity and, right, interference drag compared to free airflow around stores.

    Wide spread engines have their own yaw control difficulties with an engine failure. Thrust vectoring might help, but I don't think any of the Flanker series has pure yaw vectoring with one engine out.

    Body lift? Certainly, but flatter bottom fuselages provide lots of lift also. How much? The F-16 fuselage provides 45% of total lift at the structural design condition. Can MiG/Su beat that? You are right about the F-14 being the only western fighter with similar design. But look at the PAK-FA. It has a much shallower tunnel than the SU-27/30/33/34/35/37 and it does not hang external stores in the tunnel. Maybe Sukhoi found a better way too.

    Obviously MiG/Su have designed excellent airplanes, but I'm not sure the tunnel is the key element in that excellence.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    22:40 20.03.2017

    Luky: to co máš označené oranžově už není ploch křídla ale obsahuje i část trupu. Tohle je ploch křídla (protáhnou se náběžné a odtokové hrany dál do trupu) ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: to co máš označené oranžově už není ploch křídla ale obsahuje i část trupu. Tohle je ploch křídla (protáhnou se náběžné a odtokové hrany dál do trupu)

    http://i.imgur.com/k314hr6.png...

    A tady je třeba rafale

    http://2.bp.blogspot.com/-kbVg...

    a 777

    http://4.bp.blogspot.com/-Pnks...

    Levý dolní je plocha křídla která vyšla mě a to je 28,7m2, což je o metr víc než by mělo. To muže být menším problém v měřítku a lehce větší označené ploše.

    https://www.dropbox.com/s/2l97...

    U EFSkrýt celý příspěvek

  • logik
    21:35 20.03.2017

    A ohledně procesorů: srovnáváš nesrovnatelné: x Xeonu Phi jsou defakto plnotučná procesorová jádra. SW26010 je defakto čtyřjádro kde každé jádro má koprocesor. Výpočty na takovém ...Zobrazit celý příspěvek

    A ohledně procesorů: srovnáváš nesrovnatelné: x Xeonu Phi jsou defakto plnotučná procesorová jádra. SW26010 je defakto čtyřjádro kde každé jádro má koprocesor. Výpočty na takovém CPU jsou daleko blíže než Xeonu Phi (který je defakto klasický multicore procesor) výpočtům na grafické kartě.

    V reálných testech (což Linpack benchmark, v kterém byla získána ta efektivita, není) zpravidla - a u tohoto superpočítače to není výjimka - https://www.nextplatform.com/2...
    takto postavená architektura pak zpravidla ztrácí násobně více výkonu. Např. v HPCG bencmarku kde běžné superpočítače dosahují efektivity kolem dvou procent, tento superpočítač měl efektivitu 0,3%. A to najednou ten poměr výkon/watt už tak dobře nevypadá.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    21:16 20.03.2017

    morgan: F15 je stabilní. F22 je nestabilní. Viz ...Zobrazit celý příspěvek

    morgan: F15 je stabilní. F22 je nestabilní. Viz např.
    http://www.airspace.cz/akademi...
    http://www.airspace.cz/akademi...
    Tedy rozhodně v umístění těžiště vůči centru vztlaku tam jsou podstatné rozdíly, stejně jako v dalších faktorech ovlivňující stabilitu podle dalších os....

    Právě že Ta Tvoje snaha řešit tak komplexní věc, jako je aerodynamika letounu, z jeho půdorysu (když neznáš součinitele vztlaku jednotlivých částí, neznáš rozložení hmotnosti, takže ani neznáš těžíště, atd...) je to, proč asi píšu trochu sarkasticky a proč Ti z toho vycházej blbiny. Už nevím, jak Ti to jinak napsat.

    Ohledně Tvého "tunelu": díváš se na to tak zjednodušeně a evidentně bez znalosti principů okolo, že z toho vychází nesmysl. Aniž bych Ti to vyvracel z teoretičtějších důvodů jako např. mezní vrstva apod., tak stačí jednoduchej argument: letadlo se pohybuje vůči vzduchu rychlostí 0.9M, takže aby vzduch z tunelu stihl utéci, kolem křídel, než letadlo přeletí, tak by se musel během okamžiku urychlit na +- podobnou rychlost. Kde by se na to vzala energie?

    Když se snaží lidi složitou věc vysvětlit "primitivními prostředky", tak ji většinou vysvětlí blblě. Viz:
    https://xkcd.com/803/...

    luky: ocas se do toho tradičně nezapočítává, protože wing loading se používal u stabilních letadel, kde ocas generoval negativní vztlak. To ovšem u moderních nestabilních letadel neplatí a nezapočítávání ocasu u nich je nesmysl.

    Trup nemá vlastní řídící prvky, ale např. jak ocas, tak i LERX podstatně mění i proudění kolem trupu.
    Navíc u trupu máš daleko větší volnost v optimalizaci tvaru. U křídla každé navýšení C_L zpravidla vede i k navýšení odporu, takže si moc vyskakovat nemůžeš. U trupu ten odpor už máš a když si šikovnej, tak ho využiješ ke generování vztlaku podobně, jako když ke křídlu přidáš klapky.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    20:27 20.03.2017

    Tak je fakt, že F22 má křídla ohnutá dolů, jakoby se o to samé snažila(syslit si vzduch pod sebou) ... Jinak ale přímo v tom vláknu (co jsi Morgane postnul) jsou na to i jiný ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak je fakt, že F22 má křídla ohnutá dolů, jakoby se o to samé snažila(syslit si vzduch pod sebou) ...
    Jinak ale přímo v tom vláknu (co jsi Morgane postnul) jsou na to i jiný názory. Já mám taky svůj.

    Jsem rád Shanio, že tě to chytlo...ale asi ti vyšlo, že jsem nekecal, ne?
    Akorát u té šestnáctky je vidět, že plocha 27,8, kterou jsem vyznačil zahrnuje velkou část zakulaceného trupu. Těžko tam můžeš nacpat celý půdorys...

    Sranda je, že na českolipskou jsme chodili šermovat, když jsem v Praze studoval a pak ještě potom. Horní tělocvičně jsme říkali "krabice od mlíka". Jestli jsi tedy tento Jan. Ale že máš raději 35ku než 39ku pak teda nechápu :)Skrýt celý příspěvek

  • Cpt. Morgan
    19:56 20.03.2017

    Shania - tlakovy tunel som si nevymyslel ja, prejednava sa to na forach ako Airliners, F-16.net, ... bolo to popisane v ruskom dok. filme o Su-27 a je to skutocny prvok na tych ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania - tlakovy tunel som si nevymyslel ja, prejednava sa to na forach ako Airliners, F-16.net, ... bolo to popisane v ruskom dok. filme o Su-27 a je to skutocny prvok na tych strojoch. Ze funguje je zrejme aj z toho, ze tam realne je a aj z leteckych dni, kde ruske stroje su povazovane za supermanevrovatenu spicku. Ak im tunel pomaha udrzat energiu pomocou vytvarania pretlaku pod trupom, prejavi sa to prave takto. Nakoniec, az taka terra incognita nie je co sa stane, ked sa naklonena plocha pohybuje v plynnom prostredi - vytvara pretlak na spodnej strane. Ten pretlak sa snazi uniknut na vsetky strany. Ak na obe strany pridame vodiace bocnice, pretlak cez ne neunikne, ale este viac stupne stlacenie a bude este viac vytvarat vztlak pod plochou a unikat miestom najmensieho odporu - teda dole dozadu. Alebo tie principy takto nefunguju?Skrýt celý příspěvek

  • Cpt. Morgan
    19:43 20.03.2017

    Darkstyle Intel Xeon Phi - ucinnost 3.5 GFLOPS / Watt TiahuLight SW26010 - 6.074 GFLOPS / Watt (mimochodom, to FLOPS znamena FLOATING POINT operations per second - teda ...Zobrazit celý příspěvek

    Darkstyle

    Intel Xeon Phi - ucinnost 3.5 GFLOPS / Watt

    TiahuLight SW26010 - 6.074 GFLOPS / Watt

    (mimochodom, to FLOPS znamena FLOATING POINT operations per second - teda operacii s PLAVAJUCOU des. ciarkou za sek.)

    https://www.nextplatform.com/2...


    Tianhe 2 bol na zaklade Intel Xeon Phi - mal spotrebu 17,5 MW a peak vykon 33,5 PFLOPS.
    TiahuLight s cinskymi CPU ma spotrebu 15,3 MW a peak vykon 125,3 PFLOPS.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    19:40 20.03.2017

    Luky: když jsi kdysi dělal to porovnání, tak jsem si s tím dál hrál, moje výsledky tady. https://www.dropbox.com/sh/db7... je tam ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: když jsi kdysi dělal to porovnání, tak jsem si s tím dál hrál, moje výsledky tady.

    https://www.dropbox.com/sh/db7...

    je tam excel, jsou tam wiki data (šlo mi hlavně o váhy), a ve střední části porovnání plochy/vahy - mám 4-5 variant, ve složce jsou obrázky ploch z čeho je to počítáno, takže budeš mít představu z čeho ty data jsou.

    +- mi to sedí, u F-16 mi čistě křídlo vyšlo na 28,7m2 vs realných 27,8, takže je o 415kg/m2 při vzletové hmotnosti 12t (na wiki F-16 má wl 431kg/m2). A jak se to při stejné váze mění? Když nepočítám ocasní plochy a špičku stroje tak je to 38,7,2 (309kg/m2), s ocasem bez špičky 44,2m2 (270); se špičkou bez ocasu 43m2(278), celá 48,4m2 (247)

    Mám tam data ještě k EF, F-35A, F-22, F-15C a vče v neráznějších vahách od prázdé do max.

    U EF mi čisté křídlo vyšlo 51,89 vs realných 51,2m2
    U F-35A 40,8 vs real 42,7
    U F-22 75,9 vs real 78,4
    U F-15C 59 vs real 56,5

    Takže není to naprosto přesné (odchylka v měřítku, odchylka v označené ploše atd), ale většinou to sedí a je aspoň vidět z jaké plochy se to počítá.

    Nicméně to o ničem nevypovídá, tady Spurt dělá na novém porovnání, na aerodynamickém modelu dělal přes 100h, udělal i model pro rakety, dvě poslední pracovní verze pro F-15C

    http://www.f-16.net/forum/down...

    http://www.f-16.net/forum/down...

    Takže snad to letos dodělá, udělat jeden profil trvá pár dní.
    --------------
    Cpt. Morgan: bez podrobných dat nemáš nejmenší šanci vědět, jak tunel ovlivňuje aerodynamiku... a má to navíc mínusy jako interference větší plochu atd.... Videa co jsi u F-35 viděl jsou v post stall rezimu pro testoveni toho jak se stroj dostane znovu pod kontrolu. Pockej si až bude 3F a někdo udělá airshow sestavu, pak něco uvidíš. Vzhledem k tomu, že F-35 zvladne J turn a Kobru s externí AG vyzbrojí.... Co pak asi dokáže F-35 s 25% paliva....Skrýt celý příspěvek

  • Cpt. Morgan
    19:16 20.03.2017

    Slavoslav - princip vytvarania vztlaku na beznom profile kridla je notoricky znamy, ja ho nikde nerozporujem. Tento princip sa ale uplatnuje, ak sa teleso kridla pohybuje v priemom ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav - princip vytvarania vztlaku na beznom profile kridla je notoricky znamy, ja ho nikde nerozporujem. Tento princip sa ale uplatnuje, ak sa teleso kridla pohybuje v priemom smere voci prudniciam vzduchu. Pomocou konvexneho profilu sa predlzuje draha castic vzduchu nad kridlom prudnice nad kridlom sa spomaluju, tym vznika podtlak a kridlo je tahane smerom nahor. Pod kridlom nevznika pretlak, prudnice prudia priamo. To je ale pri priamom pohybe kridla s nulovym natocenim voci smeru pohybu.
    Ked sa vsak zvysi uhol nabehu kridla, prudnice sa zacnu pod kridlom stlacat. Alebo snad nie? kedze trup napriklad Su-27 je rovnako rovna plocha ako kridlo (dokonca s bocnicami v podobe gondol motorov). Ked je cely stroj v doprednom pohybe s vysokym uhlom nabehu, dochadza k stlacaniu prudnic pod celou plochou. Vztlak sa umocnuje nielen podtlakom na hornej strane ploch, ale aj tym, ze prudnice na spodnej strane ploch su stlacane a tlak prevysuje tlak okolia. to sa este umocni udrzovanim vztlaku pomocou bocnic gondol motorov. Tento princip stlacania vzduchu sa prejavuje v pripade vysokeho uhlu nabehu, pri ostrych otockach v nizkych a strednych podzvukovych rychlostiach (neviem preco Logik nelogicky vytahuje nadzvukove rychlosti, ved tam sa intenzivne a obraty robit aj tak nedaju). V tychto rychlostiach potom cela plocha trupu a gondoly akumuluju tlak po celu jeho drahu pod trupom az kym neopusti stroj na zadnom konci. Ak by sa pouzilo napriklad iba sirsie kridlo s rovnakou pridanou plochou, vztlakovy ucinok pri vysokych uhloch nabehu by bol mensi, pretoze okolo uzkeho kridla bez bocnych ohraniceni by jednoducho pretlakovy vzduch unikal vsade, kde by mal moznost. Ak sa vsak prudnice stlacia pod naklonenym telesom trupu medzi gondolami, nemaju kam uniknut a tlak narasta. Preto dokazu stroje s takouto konfiguraciou prevadzat opakovane ostre vykruty s ovela mensou stratou energie, co aj pri ruskych strojoch dobre vidiet. Rusi taku vlastnost pozadovali a preto ju ich stroje aj vyuzivaju.


    Logik - chces povedat, ze tlakovy tunel na strojoch ako Su-27, Mig-29, alebo F-14 je fikcia? Ak nie je, aky je princip jeho fungovania? Skus si zistit, alebo aj logicky...

    http://www.airliners.net/forum... Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    18:15 20.03.2017

    Ten ocas se nezapočítává z nějakých důvodů, které jsme už dříve probírali. Já se ale právě teď o žádné námitky nepřu (čili nevím co odrážet), spíš jsem upozorňoval na to, že s ...Zobrazit celý příspěvek

    Ten ocas se nezapočítává z nějakých důvodů, které jsme už dříve probírali.
    Já se ale právě teď o žádné námitky nepřu (čili nevím co odrážet), spíš jsem upozorňoval na to, že s trupem se nějakým způsobem počítá už dlouho (pravděpodobně to berou od výrobce).

    např. anglická wiky píše u F-16
    Wing area: 300 ft² (27.87 m²)
    Česká je skoro lepší, protože tu samou hodnotu nazývá "nosná plocha"

    Takže bych buď měl F-16 půdorys o polovinu z měřítka nebo by to byl dvouplošník nebo je ten údaj i s trupem a Amíci tomu přesto s klidem řeknou wing area. Předpokládám, že by veřejnost ani výrobce na wiki nedali něco, co je poškozuje.

    Další moje poznámka se týkala toho, že křídlo se různým režimům letu přizpůsobuje mnohem lépe než trup (mechanizace). Tohle s trupem šestnáctky neuděláš :) :
    http://www.rcuniverse.com/foru...

    Jinak plošné zatížení ti neovlivňuje jen obratnost nebo ostrost točení. S hodně naloženým letadlem můžeš udělat dost ostrou krátkou zatáčku, ale s následky ztráty rychlosti a vztlaku. Čím nižší zatížení, tím ustálenější jsou razantní manévry a lépe se drží rychlost, zejména ve výšce.

    A ano je to komplexní problém, to jsem ostatně i psal.Skrýt celý příspěvek

  • darkstyle
    18:03 20.03.2017

    Cpt. Morgan Titan pouziva procesory AMD a nie INTEL ani IBM, ktore su spicka.. Armada spojenych statov neuvadza vykon, spotrebu ani nic podobne co sa tyka ich ...Zobrazit celý příspěvek

    Cpt. Morgan

    Titan pouziva procesory AMD a nie INTEL ani IBM, ktore su spicka..

    Armada spojenych statov neuvadza vykon, spotrebu ani nic podobne co sa tyka ich superpocitacov.. ako aj ine armady..

    Procesory AMD su povazovane za obrovkych pozieracov energie a maju nizsky vykon..
    Az tento rok, tento mesiac konecne po 10 rokoch vydalo AMD procesor co sa aspon pri vykone na jadro priblizuje INTELU.. a aj to je o 10% slabsi.. kedze nastavili o 30-50% lepsiu cenu tak sa to aj bude predavat.. ale urcite procesory RIZEN nie su v TITANE..

    takze porazit AMD neni fakt tazke..

    Ale co tak INTEL Xeon Phi alebo Intel® Xeon® Processor E7-8870 v4
    Skus si z tohto poskladat superpocitac..

    Napriklad cinania do tvojho dali SW26010
    260 jadrovy 1.45 ghz procesor, 41 000 kusov tam museli napratat - skoro 11 000 000 jadier..

    napriklad dvojka tiez Cinsky ale postaveny na INTELI ma tych jadier len 3 000 000 miliony..

    Ono sa to aj tazko porovnava, kedze INTEL v roku 2016 prisiel s novou radou procesorov, a dvojka cinska je osadena tou starou..

    dalsi dolezeti udaj je aj takzvany peak vykonu..
    cinsky superpocitac ma pri normalnom vykone 93 PF a maximum 125.. teda cca 25% moze ist hore..
    zato intel starsej generacie ma 33 PF normal ale maximum 55 - teda vie ist o 80% hore..
    dalej cinska dvojka nesla cisto len na vykon, cast procesorov Xeon Phi..
    takze pri 3x viac jadrach dosahujes len 2x vatsi vykon.. super..
    a nemas hypertreading, a kopec inych ulachcujucich veci co dokaze intel..
    ale keby si potreboval spocitac vela jednoduchych uloh si kral.. ale na zlozitejsich si polames kolena..



    No a nakoniec sa dostavame k tomu najpodstatnejsiemu..
    Vysvetlim ti to na AMD - AMD malo poslednych 10 rokov procesory na vyssom takte, dokonca maly vyssi vypoctovy vykon ako INTEL procesory a aj tak boli nakoniec o dost pomalsie ci uz pri / o 10-ky %/ pri videohrach, ci uz pri spracovani grafiky, vo vsetkom..
    Napriklad procesory cinanou nemaju hypertreading.. a intel ma..
    Intel uz pracuju s pametami DDR4.. cinsky len s DDR3..

    Ono aj ked mas viac Pflops aj tak mas vysledok pomalsi ako na menej Pflopsoch.. Ved tie procesory potrebuje nielen rychlo X krat spocitat 1+1.. Ale potrebuju riesit aj logicke ulohy..

    Napriklad samotne procesory by teraz od intelu pri 40 000 procesoroch minuly len 4,2 MW..

    lebo generacia cinskych procakov je rovnaka ako terajsia..

    A co tak sa pozriet na vykon procesorov s pohyblivou ciarkou - teda graficky karty ako sa ludovo im nadava..
    Tam to je este smiesnejsie..
    10 500 000 jadier bolo potrebnych aby porazili o chlp 1 500 000 jadier IBM..
    Len cinan to spravil v roku 2016 a american v roku 2011..
    Aj tak ich riken porazil oboch - japonec.. :D, ale len vdaka uplne odlisne postavenej arcitekture.. zase uzitocnej ale na ine veci.. ktora zase v comsi je top ale na normalne vatsinove pouzitie sa nehodi..Skrýt celý příspěvek

  • Cpt. Morgan
    18:00 20.03.2017

    Logik - zaujimalo by ma aky zasadny rozdiel je v aerodynamike F-15 a F-22. Ako sa lisia centra vztlaku? Ake su rozdiely voci taziskam, ci sa hmota motorov nachadza v uplne inej ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik - zaujimalo by ma aky zasadny rozdiel je v aerodynamike F-15 a F-22. Ako sa lisia centra vztlaku? Ake su rozdiely voci taziskam, ci sa hmota motorov nachadza v uplne inej pozicii voci centru vztlaku, voci riadiacim plocham, a voci celkovemu tazisku? Su tam naozaj skor jasne rozdiely, alebo skor miera zhody?

    V prispevku nizsie som navrhoval, ako sa to da zjednodusene posudit - do siluet strojov nakreslit priblizne centra vztlaku pre kazdu jednu plochu ako bod, zakreslit tazisko. Ked tie body pospajas, dostanes u F-15 a F-22 obrazec s vysokou mierou zhody Podobny vysledok dostanes aj ked porovnas Su-27 a Su-50. Podobne to dopadne aj pri J-20 a MiG 1.44, ale aj pri J-31 a MiG-29. Zakladne proporcie a konfiguracia prvkov sedia, aj ked v detailoch sa lisia.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    17:53 20.03.2017

    Luky: - zrovna z Toho Tvojeho obrázku je krásně vidět, že u F35 tam není započítanej ocas, což dělá 1/4 plochy ze započtené plochy. Takže např. u F35 je běžně udávané číslo mimo ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky:
    - zrovna z Toho Tvojeho obrázku je krásně vidět, že u F35 tam není započítanej ocas, což dělá 1/4 plochy ze započtené plochy. Takže např. u F35 je běžně udávané číslo mimo o desítky procent....

    - navíc tímto max můžeš odrazit první námitku. ale furt Ti zůstane problém, že takhle "od pohledu" u moderních konstrukcí neurčíš C_L - a to bez fakt velkých zkušeností ani přibližně - a tedy že z plochy stejně nebudeš schopnej ani +- určit vztlak, natož vztlak (a odpor) v různejch režimech letu.

    Prostě kdyby obratnost letadla závisela na tak primitivním faktoru, jako je wingloading, tak se nedělaj aerodynamický tunely a nepočítaj se numerický modely na superpočítačích, věř tomu, že to je mnohem komplexnější problém, kterej fakt nejde popsat jedním (ani několika) čísly.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    17:41 20.03.2017

    vlastně červeně vepsané do trupů byly běžně udávané plochy vytvářející vztlak a z toho jsem až odvodil, pro jakou hmotnost byl běžně udávaný wingload počítán...

    vlastně červeně vepsané do trupů byly běžně udávané plochy vytvářející vztlak a z toho jsem až odvodil, pro jakou hmotnost byl běžně udávaný wingload počítán...

  • logik
    17:38 20.03.2017

    Slavoslav: díky, já už ani neměl trpělivost mu to vysvětlovat. Byť tvoje vysvětlení platí jen pro subsonické rychlosti, v supersonice, kde se musí počítat s rázovou vlnou a ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: díky, já už ani neměl trpělivost mu to vysvětlovat.
    Byť tvoje vysvětlení platí jen pro subsonické rychlosti, v supersonice, kde se musí počítat s rázovou vlnou a Navier-Stokesovejma rovnicema je to ještě o řád složitější.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 6