Čínské bombardéry nově unesou velké protilodní střely DF-21

Čínské bombardéry nově unesou velké protilodní střely DF-21
H-6K / čínský internet (Zvětšit)

Na čínských webových stránkách se objevily fotografie nové varianty bombardéru H-6. Letadlo má místo pumovnice na břichu podvěs pro opravdu velkou raketu. Zřejmě půjde o protilodní balistickou střelu.

Čínští soudruzi chystají velké oslavy na počest 70 let od založení Čínské lidové republiky. Jejich součástí bude i grandiózní přehlídka Čínské lidové osvobozenecké armády. Uspořádat takovou parádu není jednoduchý úkol. Defilé vojenské techniky je potřeba pořádně nacvičit. Nad Pekingem proto už několik týdnů hřmí motory bojových letounů. 

Spousta obyvatel  Pekingu má doma kvalitní fotoaparáty. Tak se stalo, že se na webu The Drive objevily fotografie nejnovějšího čínského bombardéru Xian H-6N. Vyvolaly slušný rozruch. 

Letoun Xian H-6 je licencovaná čínská kopie ruského stroje Tu-16 Badger. (Kódové označení NATO je stejné pro sovětskou i čínskou verzi.)

Bombardér pochází z padesátých let minulého století, kdy byla proudová letadla žhavou novinkou. Číňané však původní ruský stroj neustále vylepšují. Na jeho nejnovější verzi je pozoruhodná absence pumovnice. Místo ní je na břichu letounu mírná proláklina. Podle The Drive je zřejmě připravená k podvěsu ze vzduchu odpalované verze rakety Dong-Feng 21.


Vybrání na břiše bombardéru H-6K, údajně pro umístění střely DF-21; větší foto / čínský internet

Bublina A2D2

Za název této střely by se nemusel stydět ani největší ze starých čínských básníků Li Po. Údajně znamená Východní vítr. Většinou se zkracuje jen jako DF-21.  Je to balistická raketa, schopná dosáhnout desetinásobku rychlosti zvuku. Údaje o jejím doletu se v různých zdrojích liší. Podle zprávy amerického ministerstva obrany je to 810 námořních mil (1500 km). Web The Diplomat ovšem před časem psal i o dvojnásobném doletu. U verze odpalované ze vzduchu se dá předpokládat větší dosah než u pozemní varianty.

Bombardér ji totiž vynese do výšky, které by při startu ze země musela pracně dosahovat sama. Kombinace Badgeru s raketou Dong-Feng je zjevně zbraní určenou k vytvoření zóny omezeného přístupuA2D2 (Anti-Acces/Area denial) okolo čínské pevniny, resp. čínských výsostných vod a čínských ostrovů v Jihočínském moři. 

Bombardér H-2 má dolet 3200 námořních mil (6000 km). Poloměr A2D2 bubliny však může být ještě větší, než kolik činí součet doletů střely a jejího nosiče. Bombardér H-6N je totiž viditelně vybaven zařízením pro tankování za letu, což jeho dolet ještě prodlužuje. Jako tanker může posloužit jiná verze stejného typu, označovaná jako Xian HY-6, případně letoun ruské výroby Iljušin Il-78 Midas.

Ostatně hlavním úkolem amerického námořnictva je boj proti čínské A2/D2. S tím souvisí zejména prodlužování doletu letadel amerického námořnictva a zvyšování dosahu zbraní. Právě to umožní držet se mimo dosah čínských balistických střel, případně vytvořit si dostatečně velké nárazníkové pásmo, které umožní včas reagovat na hrozbu. 

Zelená zóna vyznačuje oblast u Spratlyho ostrovů

Nepotopitelná letadlová loď

Čína s letounem H-6, konkrétně verzí H-6K, vloni poprvé úspěšně přistála na ranveji, kterou čínští specialisté vybudovali na Woodyho ostrově ve sporném Paracelském souostroví. Ranvej funguje jako nepotopitelná letadlová loď. Tvoří severozápadní vrchol strategického trojúhelníku v Jihočínském moři. Jeho další dva vrcholy představují na jihozápadě Spratlyho ostrovy a na východě mělčina Scarborough. Mělčina se jmenuje se po lodi Britské Východoindické společnosti, která na ni najela v roce 1748. Nepotopila se a z mělčiny se šťastně dostala.

Pozorování nové verze bombardéru souvisí se zprávou z letošního prvního července. Čína podle ní téměř jistě otestovala v Jihočínském moři blíže neurčenou balistickou raketu. Do otevřených zdrojů toho o zkoušce příliš neproniklo. Čína však upozornila na nebezpečí v poznámkách pro letce NOTAM (Notices to airmen).

Je to druh vyhlášky, kterou každý den připravují letecké úřady. NOTAM obsahují varování před různými hrozbami, které by mohly potkat letadla v zóně působnosti daného úřadu.  Stejná věc existuje i pro námořníky NTM (Notices to mariners). Čínské letecké úřady označily v NOTAM dvě oblasti, kde hrozilo „dočasné nebezpečí“.

Zpráva NOTAM

Foto střelnice v poušti Gobi, kde mohlo dojít k testu DF-21

Zabiják letadlových lodí

Jedna oblast ležela v pásmu mezi čínským ostrovem Chaj-nan a už zmíněnými Paracelskými ostrovy, druhá okolo Spratlyho ostrovů. První polygon mohl být vytyčený pro případ, že testované raketě selže motor, do druhého mohla dopadnout. Podle The Drive šlo pravděpodobně o první test čínské protilodní balistické rakety s plovoucím cílem. V minulosti se čínští soudruzi strefovali do obdélníkových terčů rozměrů letadlové lodě v poušti Gobi. Čínské střely DF-21 jsou zřejmě primárně určeny právě proti letadlovým lodím a jejich operačním svazům.

Ačkoliv působí hrozivě, není jasné, nakolik jsou účinné. Dostatečný dolet rakety je jedna věc. Úspěšný zásah pohyblivého cíle, vzdáleného tisíce kilometrů, je věc druhá. Čína dosud nepředvedla, že takovou technologií disponuje (což samozřejmě nevylučuje, že ji nemá nebo nevyvíjí). Střela se dokáže zaměřit na cíl pomocí radaru nebo infračervených senzorů.

Ačkoliv má omezené manévrovací schopnosti, dokáže změnit kurz na základě dat z vnějšího zdroje. Sehnat taková data ovšem není nic snadného. Je k tomu potřeba rozsáhlá síť navzájem propojených senzorů, jež raketu souřadnicemi, kurzem a rychlostí nepřátelských plavidel nakrmí. Čína se snaží i v tomto směru.


Vizualizace (není jasné, jak přesná) bomabrdéru H-6K a střely DF-21; větší foto / Twitter


H-6K / čínský internet

Jaderné hlavice

Například nedávno pozorovali námořníci z amerického křižníku USS Antietam v Tchajwanském průlivu čínský dron, který se podezřele poflakoval kolem jejich lodě. Bezpilotní letouny Země Draka zatím zaostávají za americkými ve výdrži ve vzduchu. Čínský dron Soar Dragon, dokáže pracovat deset hodin. Jeho americký protějšek, RQ-4 Global Hawk, vydrží ve vzduchu přes 32 hodin. Peking také vyvíjí radary schopné zaměřit cíl za horizontem OTH (Over-the-horizon radar). Nároky na přesnost by teoreticky mohlo zmenšit i použití jaderné hlavice.

Zatím není známo, jestli s ním Peking v případě střel DF-21 počítá. Samotné bombardéry H-6 však už má s jadernou municí vyzkoušené.  Čína v minulosti několikrát použila tyto letouny ke shazování atomových bomb během jaderných testů.

Bombardéry H-6 z úsvitu tryskového věku mají v čínském letectvu podobné postavení jako stroje B-52 Stratofortress v letectvu Spojených států. Podobně jako ony prošly mnoha modernizacemi. Navzdory nemoderní koncepci a absenci technologie stealth je s nimi třeba počítat. Čínské letectvo má asi 140 těchto strojů různých verzí. Dalších třicet je ve stavu námořnictva.


H-6K

Kompletní modernizace

Při zavádění nových verzí bombardéru si Čína místo výroby nových letadel vystačí s přestavbou starších draků. O parametrech nejnovější varianty letounu H-6N se toho zatím nedá příliš vyčíst. Modernizace předposlední varianty, H-6K, však byla radikální. Největší změna byla výměna motorů. Bombardér dostal místo původních pohonných jednotek Xian WP8 ruský typ Solovjov D-30. Tento motor pohání jak třímachovou stíhačku MiG-25 Foxbat, tak transportní Iljušin Il-76 Candid. Čína už vyvíjí vlastní kopii Solovjova.

Jak už to v poslední době bývá, mohla by být nakonec lepší než originál. Výměna pohonných jednotek společně s použitím lehkých kompozitních materiálů umožnily zvýšit akční rádius čínského Badgeru o přibližně třicet procent na 1900 námořních mil (3500 km).

Letadla dostala také novou avioniku, navigační systém a kokpit. Prosklenou kupoli pro navigátora v nose letounu nahradil nový, výkonnější radar. Kanóny z ocasu bombardéru ustoupily elektronickému vybavení.

Zdroj: NI, 2, Defense.gov, The Drive, 2

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Představujeme čínské stíhací letouny: Xian H-6

V roce 1953 obdrželi Číňané od Sovětského svazu bombardéry Tu-4, které však začaly rychle ...

Čtyři letadlové lodě pro čínské námořnictvo

Čína chystá stavbu čtyř letadlových lodí. Informaci potvrdil deníku South China Morning šéf čínské ...

Čínská stealth stíhačka J-20 jde do aktivní služby

Čínská vojenská státní televize informovala o zařazení stealth stíhačky páté generace J-20 do ...

Zabiják letadlových lodí: Čínský bombardér H-6N se střelou DF-21D

Na čínském internetu se objevila fotka bombardéru H-6N, který je určen jako nosič obří čínské ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • balm
    20:47 27.09.2019

    Problémy s materiálovou a technologickou stránkou výroby stále přetrvávají. Nezvládnou-li technologie a technologické postupy u relativně starých motorů, nelze předpokládat, že budou schopni kopie dále rozvíjet. Jednou to zvládnou, otázkou je kdy to bude.

    Na moderní motory ještě nemají a to je vlastně dobře.

    P.S.: Nechtějí D30, starý půl století, ale modernizovanou verzi D30K. Mezi těmi motory jsou dost propastné rozdíly.

  • PavolR
    16:43 27.09.2019

    Tá vizualizácia z Twitteru nie že "nie je jasné, ako je presná", ale strela je na nej navidomoči ad absurdum predimenzovaná, keďže má mať dĺžku iba asi 1/3 bombardéra a priemer 1,4m, zatiaľ čo to zelené čudo by ani nešlo podvesiť (o vzlietnutí ani nehovoriac), lebo sa nevtesná medzi lietadlo a pristávaciu plochu. :-)

  • Jirosi
    16:27 27.09.2019

    Celkem by mě zajímalo, jaký vliv na výkony letouny bude mít zavěšení těch hraček na něj.
    Na té poslední fotce zezadu, ten prostor spíše vypadá jako pro modelářský stojánek. Z té fotky mi přijde podstatně kratší, než zde domýšlená střela DF-21.

    Celkem se mí líbí jak statický ostrov o kterém všichni vědí kde je, je dokonalá základna. Ale pohybující se CVN je relikt minulosti :)))

  • dusan
    15:48 27.09.2019

    Neviem o tom, že by tie "zázračné" protilodné balistické rakety nejaké pohybujúce sa plavidlo zasiahli ....

    Keby áno, určite by sa s tým Číňania s veľkou slávou podelili....takže zatiaľ to je hrozba čisto hypotetická.

  • Pauli
    14:32 27.09.2019

    Když jsme u toho sledování cílů... Nevyvíjí Čína hypersonický, nebo mnohomachový dron? Nějakou koncepci a studie už jsem viděl

    • Pauli
      16:11 27.09.2019
      • Riiiederner
        19:17 01.10.2019

        Koncepce a studie jsou jedna věc to ve finále mohlo už napadnout i rusko nebo usa jen se o tom s námi zatím nepodělili otazka spíše bude zdali to jsou schopni postavit a hlavně v počtu větším než je par kusovek.

  • Miroslav
    14:29 27.09.2019

    Ak niekto vyvíja ťažké protilodné strely zjavne určené na ničenie lietadlových lodí, tak je viacmenej jasné, že Čína sa pripravuje na stret s USA, Japonskom alebo Indiou

    • mudry.udrzbar
      15:35 27.09.2019

      To je pochopitelne, na stret s kym inym by sa mala pripravovat? :) S Rusmi na suchu, s USA/Japonskom/Australiou na vode, s Indiou tam aj tam.

    • danny
      15:41 27.09.2019

      Miroslav: to není tak jasné. Článek ten hlavní důvod vysvětluje celkem podrobně. Hlavním cílem je zajištění zóny omezeného přístupu A2D2 (Anti-Acces/Area denial) okolo čínské pevniny, resp. čínských výsostných vod a čínských ostrovů v Jihočínském moři do vzdálenosti cca 6 tis. km od pevniny.
      Když máš na zahradě ostrého psa na dlouhém řetězu, neznamená to nutně, že se chystáš poslat Českou poštu do insolvence, byť se jedná o ohrožení pošťáka, který se snaží doručit zásilku až ke dveřím.

    • Mishima Yukio
      16:28 01.10.2019

      Osobně tipuju že první s kým budou válčit bude Vietnam. Peking se k nim chová čím dál agresivněji a oni nemůžu ustupovat donekonečna. Čínská armáda je impozantní ale chybí ji zkušenosti. Navíc Vietnam nemá oproti ostatním ohroženým státům v oblasti žádného spojence. A jestli se nepletu dle ústavy nesmí ani na svém území hostit cizi armádu. Vietnam je idealni cíl.