Čínské drony krouží okolo Tchaj-wanu

Na přelomu dubna a května čínské bezpilotní letouny uskutečnily dva výpady proti Tchaj-wanu. Poprvé došlo k nasazení dronu Tengden TB-001, který ostrov obletěl proti směru hodinových ručiček. Stroj nejprve překročil dělící Davisovu linii, vstoupil do jihozápadní identifikační zóny protivzdušné obrany ADIZ (Air Defense Identification Zone) Tchaj-wanu a proletěl průlivem Baši. Posléze se pohyboval podél východního pobřeží ostrova, načež se přes severovýchodní konec námořní hranice vrátil na pevninu. TB-001 se účastnil operace 19 letounů, při níž čínské víceúčelové stíhačky (J-10, Su-30 a J-16) překročily Davisovu linii, zatímco protiponorkové hlídkové letouny Shaanxi KQ-200 a Shaanxi Y-8 (kopie sovětských An-12) vstoupily do průlivu Baši.

O pět dní později proletěl podél východního pobřeží Tchaj-wanu bezpilotní letoun Harbin BZK-005. Davisovu linii překonal severně od Tchaj-wanu a letěl na východ okolo ostrova. Následně proletěl průlivem Baši a znovu překročil námořní hranici na jejím jižním konci. Oblet z 2. května patřil k širší operaci čínských ozbrojených sil, které se zúčastnily čínské víceúčelové stíhačky a rovněž hlídkové letouny Shaanxi KQ-200 a Shaanxi Y-8.

Čína, stejně jako Spojené státy, Austrálie, Velká Británie a Japonsko, začleňuje do svých námořních operací velké bezpilotní letouny. TB-001 a BZK-005 zhruba odpovídají americkým bezpilotním letounům MQ-9B Sea Guardian a MQ-4C Triton nebo izraelským dronům Hermes 900. K jejich specializaci patří námořní hlídkování, pátrání a záchrana, protiponorkový boj, činnosti ISTAR (zpravodajství, sledování, průzkum a získávání cílů) a signální zpravodajství (SIGINT). Čínské bezpilotní letouny ve velké výšce monitorují rozsáhlé mořské prostory pomocí celé řady senzorů. Maximální doba jejich nasazení nad zájmovou oblastí dosahuje 30–40 hodin.

Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) se pravděpodobně seznamuje s letovými trasami v západním Tichomoří. V případě eskalace napětí v Tchajwanském průlivu ČLOA zvažuje vyslat letadla do vzdušného prostoru východně od ostrova. Odtud buď zahájí útok na Tchaj-wan, nebo ověří výsledky úderů provedených jinými prostředky. Ying Yu Lin z tchajpejské Tamkang University považuje nasazení čínských pilotovaných letadel vzhledem k pokročilým schopnostem tchajwanské protivzdušné obrany za nepravděpodobné. Pro výše uvedené cíle se tak Peking zřejmě rozhodne využít právě bezpilotní letouny.

Pokud tchajwanská armáda odhalí bezprostřední hrozbu čínského útoku, stíhačky z leteckých základen ze západní části ostrova přesune na leteckou základnu Chiashan na východě. Námořní plavidla podobně vyšle do vod u východního pobřeží, aby zabránila jejich zničení balistickými raketami. Podle deníku Taipei Times proto nepředstavují lety čínských dronů žádné překvapení. Létají totiž nad námořními zónami, které mají zásadní význam pro obranu před čínským útokem. Letadlové lodě a bombardéry ČLOA se budou v případě určování polohy tchajwanských stíhaček, plavidel a dalších vojenských cílů spoléhat téměř jistě na drony.

Čínský víceúčelový dron TB-001

Vedle zpravodajských aktivit Číňané testují v okolí Tchaj-wanu propojení vojenských systémů. Tyto informace podléhají vysoké míře utajení, nicméně shoda panuje na čínském odhodlání integraci svých zbraní prohlubovat. Ying Yu Lin ve svém článku pro časopis The Diplomat uvedl, že zprovoznění globálního družicového polohového systému Beidou-3 v roce 2018 přispělo k datovému spojení různých čínských vojenských systémů. Jejich efektivitu prověřují vojenská cvičení a operace, včetně nedávných obletů Tchaj-wanu bezpilotními letouny.

Ve velké většině případů ČLOA nasazuje různé typy bezpilotních i pilotovaných letounů najednou. Nejčastěji lze pozorovat BZK-005 společně s KQ-200 na půli cesty mezi Tchaj-wanem a ostrovem Pratas v severní části Jihočínského moře. Kromě toho se letouny BZK-005 účastnily cvičení čínských ozbrojených sil v boji na hladině i pod hladinou východně od Tchaj-wanu. ČLOA rovněž využívá bezpilotní letouny, zejména BZK-005, ke stanovení polohy cílů pro případné letecké údery. Začátkem roku se například BZK-005 vydal přes strategický Luzonský průliv do západního Tichomoří před strategickými bombardéry Xian H-6 (kopie sovětských Tu-16).

V několika dalších případech se drony BZK-005 objevily jako součást smíšené formace, která monitorovala námořní dopravu. Společně s letouny KQ-200 a se stíhačkami schopnými vést námořní údery (obvykle J-16) hlídkovaly na půli cesty mezi Tchaj-wanem a ostrovem Pratas. Menší a méně schopné letouny BZK-007 (podle The Diplomat de facto civilní bezpilotní letadla s elektrooptickými kamerami) a ozbrojené drony CH-4 se těchto operací také účastnily. Pohybovaly se však v prostoru blíže k čínskému pobřeží.

Čínské bezpilotní letouny v okolí Tchaj-wanu je také nutné chápat jako prvek psychologické války. Zde se nabízí paralela k čínsko-japonskému územnímu sporu o ostrovy Senkaku, čínsky Diaoyu. Před deseti lety začala ČLOA vysílat do vzdušného prostoru nad sporné souostroví své drony. Snažila se tak narušit japonskou protivzdušnou obranu ostrovů. V roce 2014 na přehlídce bezpilotních letounů v Pekingu byly vystaveny letecké snímky Východočínského moře a sporného souostroví pořízené civilními bezpilotními letouny, které sloužily jako propagandistický materiál ve prospěch čínských územních nároků.

Proto lze předpokládat, že Čína bude své bezpilotní letouny létající kolem Tchaj-wanu rovněž využívat k pořizování propagandistických videozáznamů. Ostatně již v loňském roce došlo ke zveřejnění snímků tchajwanských vojenských základen na souostroví Kinmen, které se nachází v těsné blízkosti pobřeží kontinentální Číny (ve vzdálenosti 10 km od mnohamilionového města Sia-men). Čínské drony také mohou dokumentovat incidenty mezi tchajwanským a čínským námořnictvem ve vodách východně od Tchaj-wanu. Videozáznamy tohoto druhu půjde využít k manipulaci s tchajwanským veřejným míněním, které se Říše středu snaží ovlivnit ve svůj prospěch.

Su Tzu-yun z tchajwanského think tanku Institute for National Defense and Security Research vnímá akce čínských bezpilotních letounů jako zastrašující operaci. Cílem letů je podle něj vyslat Tchaj-wanu a dalším zemím signál, že vody v okolí ostrova již nelze pokládat za bezpečné. Stejnému cíli sloužila plavba nejnovější čínské letadlové lodi Shandong, jež se 24. dubna nacházela pouhých 222 km jihovýchodně od tchajwanského pobřeží. Su Tzu-yun též spatřuje možnost propagandisticky využít reakci Tchaj-peje na průlet letounů TB-001 a BZK-005 se zanedbatelným vojenským významem. Oba drony mají jen malou šanci přežít v otevřeném konfliktu, protože ani jeden z nich nemá schopnost stealth a létají nízkou rychlostí 180–300 km/h.

ČLOA používá bezpilotní letouny v blízkosti Tchaj-wanu jako další nátlakový nástroj proti tchajpejské vládě v šedé zóně pod hranicí otevřeného konfliktu. Čínské vojenské aktivity v západním Tichomoří se ve srovnání s předchozími lety navíc zvyšují. Z vojenského hlediska nelze nasazené drony považovat za pouhé bezpilotní letouny, nýbrž za bezpilotní letecké systémy se specifickými schopnostmi. U východního pobřeží Tchaj-wanu se věnují nejen mapování tras, ale i testování navigačních systémů a hodnocení průzkumných schopností Tchaj-wanu. Rostoucí hrozbu představuje i čínská snaha spojit bezpilotní letouny s dalšími systémy. Proti dronům bude Tchaj-pej muset volit mezi protiopatřeními hard-kill (fyzické zničení) nebo soft-kill (elektronický boj). Zvolený plán je nutné předem nacvičit v rámci politicko-vojenských válečných her, aby v případě mimořádných situací nedocházelo ke ztrátě času a aby žádné vládní orgány nebyly zastiženy nepřipravené.

Zdroje: The Diplomat, 2, Taipei Times