Čínský AWACS: Nekvalitní kopie nebo hrozba pro Západ?

Čína k dnešnímu dni dokončila vývoj čtyř různých letounů včasné výstrahy a řízení. Obvykle jsou označovány jako KJ neboli Kong Jing (z čínského 空警, volně překládaného jako „nebeské oko”). Typy čínských letounů AWACS je možné rozlišovat podle využívaného stroje a podle palubních radiolokačních systémů.

Prvním čínským představitelem letounů včasné výstrahy a řízení se stal KJ-2000. Základ tohoto sytému představuje ruský Il-76 a radiolokátor EL/M-205 izraelské společnosti Elta. Návrh a výroba prvních letounů AWACS KJ-2000 proběhla na základě trojstranné čínsko-izraelsko-ruské spolupráce v letech 1997-2000.  

Ve stejném čase, kdy docházelo k vývoji KJ-2000, pracoval tým čínských odborníků na projektu dalšího systému AWACS menší velikosti. Konstrukce tohoto systému, označovaného jako KJ-200, vycházela z transportního letounu Y-8, čínské verze sovětského An-12. Plochá konstrukce obdélníkového tvaru radiolokátoru, jež je namontována nad trupem KJ-200, do jisté míry připomíná švédské letouny včasné výstrahy a řízení Saab-430 AEW.

První prototyp systému KJ-200, který byl vyroben na základě experimentálního letounu Y-8F-200, poprvé vzlétl 8. listopadu 2001. Sériová výroba se rozběhla v roce 2004 a dnes má ČLOA k dispozici 11 letounů KJ-200. Všechny z nich jsou součástí čínské 26. letecké divize, kde slouží po boku výkonnějších KJ-2000.
 

Na konci loňského roku byly zveřejněny fotografie modernizovaných KJ-200, jež jsou někdy označované jako KJ-200A. Jejich hlavních rozdílem oproti původním letounům je přední část, jejíž úprava zlepšuje schopnosti radiolokačního průzkumu.   

Letouny KJ-200 navíc představují základ čínského exportního systému AWACS ZDK-03, který byl zkonstruován podle požadavků Pákistánských leteckých sil. ZDK-03 se od letounu KJ-200 odlišuje umístěním anténních a radiolokačních systémů, jež se nachází nad zadní části trupu letounu uvnitř kruhové konstrukce. Pákistán slavnostně převzal první ZDK-03 v listopadu 2010. Islámábád získal v letech 2011-2015 další čtyři systémy. 

KJ-200; větší foto / CC BY 4.0

Na vývoj letounů KJ-200 a ZDK-03 navázal další čínský systém AWACS označovaný jako KJ-500. Tento letoun vychází z novějšího transportního letounu Y-9. Testování a zkušenosti s letouny včasné výstrahy a řízení přiměly čínské vývojáře změnit obdélníkovou konstrukci nad trupem, ve které jsou umístěny antény a radiolokátory, na kruhovou. KJ-500 proto více připomíná ZDK-03 než KJ-200.

V případě ZDK-03 tato kruhová konstrukce obsahuje jeden radiolokátor, který se společně s celou konstrukcí neustále pohybuje a monitoruje okolí. Uvnitř KJ-500 se ovšem nachází radiolokátory tři, které pokrývají okruh 360°. Oblá konstrukce nad trupem KJ-500 je proto nepohyblivá.

Čtvrtý čínský letoun včasné výstrahy a řízení souvisí s ambiciózním programem výstavby letadlových lodí. Čínskému námořnictvu donedávna chyběly palubní letecké systémy AWACS, kvůli čemuž byl v roce 2005 zahájen vývoj nového letounu.

Letoun včasné výstrahy a řízení ZDK-03 pákistánského letectva; větší foto / Asuspine; GFDL 1.2

Existenci tohoto programu Peking oficiálně potvrdil až v roce 2012 a v létě téhož roku se objevily i první fotografie nového systému JZY-01. Konstrukčně vychází z transportního letounu Y-7, čínské verze sovětského An-26.

Na začátku roku 2017 došlo ke zveřejnění několika amatérských snímků modelu palubního letounu včasné výstrahy a řízení KJ-600. V budoucnu by se měl nacházet na nových čínských letadlových lodích Type 002. Rozmístění a tvar anténních a radiolokačních systémů KJ-600 nápadně připomíná americké systémy AWACS E-2C.

V dlouhodobé perspektivě se Čína možná rozhodne využít vlastní dopravní letouny C919 nebo rusko-čínské dopravní letouny CR929 jako základní součásti budoucích systémů AWACS.

Peking sebevědomě zveřejňuje své úspěchy ve vývoji nových technologií, které jsou nezbytné k výrobě letounů včasné výstrahy a řízení. Jeho jednoznačnou ambicí je vstoupit na mezinárodní trh se systémy AWACS. Oproti americkým, evropským a izraelským společnostem nemusí Čína brát tak velké ohledy na finanční, hospodářské a především politické priority svých obchodních partnerů.

Zdroje:  GlobalSecurity, NVO