Čínský diplomatický průlom na Blízkém východě: Sblížení Saúdské Arábie a Íránu

Čas od času se na zpravidla předvídatelném Blízkém východě stane něco zcela nepředvídatelného. O nejnovější překvapení se postaralo sblížení mezi Íránem a Saúdskou Arábií, které zprostředkovali čínští diplomaté. Nejvyšší íránský bezpečnostní představitel Alí Šamchání a saúdský poradce pro národní bezpečnost Musajd al Aiban se po několikadenním jednání 10. března v Pekingu dohodly na obnovení dvoustranných diplomatických vztahů a výměně velvyslanců do dvou měsíců.

Americký časopis Foreign Policy zveřejnil několik článků, jež na nedávný blízkovýchodní vývoj bezprostředně zareagovaly. Část z nich úspěch čínské zahraničněpolitické iniciativy zlehčuje, některé ho interpretují jako součást amerického ústupu z regionu a další ho hodnotí z hlediska praktických dopadů na bezpečnostní situaci v Perském zálivu.

Obnovení vzájemných vztahů pomůže upevnit příměří v Jemenu, do níž jsou oba dlouholetí rivalové zapojeni. Tamní občanská válka vypukla v roce 2014, kdy Íránem podporovaní Hútíové ovládli většinu země. To vyvolalo zásah Saúdské Arábie s cílem obnovit moc předchozí spřátelené vlády, což následně vedlo k opakované eskalaci násilí. V roce 2019 íránské bezpilotní letouny zaútočily na zpracovatelská zařízení saúdské ropné společnosti Aramco a v roce 2021 Hútiové použili íránské zbraně k k raketovým a střeleckým útokům na další cíle, včetně civilních.

Základní dynamika vzájemného soupeření se ale nemění a hlavním úspěchem dohody bude spíše snížení napětí než nějaká hluboká proměna íránsko-saúdských vztahů. Oba státy se střetly během Arabského jara, kdy Bahrajn obvinil Teherán z podněcování protivládních demonstrací a obrátil se na Rijád s žádostí o vojenskou pomoc při jejich potlačování. V Sýrii zase Írán podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, Saúdská Arábie podle Foreign Policy naopak sunnitské povstalce a džihádisty. Saúdové Washington informovali, že hlavním výsledkem dohody je íránský souhlas se zastavením útoků proti saúdským zájmům a ukončení podpory protisaúdských ozbrojenců.

Íránská kalkulace je jasná. Teherán brojí proti západnímu sankčnímu tlaku a spojuje se se všemi, kteří sdílejí touhu mnohostranně vystoupit proti Spojeným státům. Čína k tomu představuje důležitý trh pro íránskou ropu a Írán se brzy stane dalším členem Šanghajské organizace pro spolupráci. Motivace Saúdská Arábie je kvůli jejím dlouhodobým vazbám na Bílý dům poněkud komplikovanější. Číňané jen těžko nahradí Spojené státy jako hlavního bezpečnostního partnera Rijádu, ale USA již nejsou jediným určujícím státem pro saúdskou zahraniční politiku. V současném multipolárním světě Saúdové využívají ostatní póly, konkrétně Čínu a Rusko, k rozšíření svého vlivu a jako páku na Washington.