Čínský drak: silnější, než se zdá

čínská armáda
Foto: Příslušníci čínské námořní pěchoty, ilustrační foto / Wikipedia

Čínská vláda plánuje zvýšit v letošním roce vojenské výdaje na 114,3 miliardy dolarů, což je o 10,7 % více než v roce předešlém. Čína si tak upevňuje pozici země s druhým největším vojenským rozpočtem na světě – hned za Spojenými státy. Nenechte se ale mýlit, skutečný vojenský rozpočet Číny je daleko vyšší…

Zmatek s čínským vojenskými výdaji

Podle údajů čínského ministerstva obrany operovala oficiálně čínská armáda v roce 2012 s částkou 106,4 miliardy dolarů, což bylo o 11,5 % více než roku 2011. Čína tudíž letos pokračuje v raketovém zvyšování vojenských výdajů. Na druhou stranu má však stále 4–6x menší rozpočet než Spojené státy.

Proč tak velký rozsah v násobku? Problém je, že čínský vojenský rozpočet není transparentní, a proto nepodléhá velké nezávislé kontrole jako armádní rozpočty v západních zemích. V důsledku toho se výrazně liší oficiální informace a údaje jednotlivých organizací.

Například světově uznávaný Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) odhadl čínské zbrojní výdaje v rroce 2012 až na 143 miliard dolarů, tzn. téměř o 40 miliard více, než vykazují platné oficiální údaje. Závěry SIPRI kupříkladu přebírá i Wikipedie.

čínský vojenský rozpočet

Grafika: Vývoj čínského vojenského rozpočtu podle oficiálních údajů čínského ministerstva obrany / Wikipedia

 

Čínský vojenský rozpočet vs. západní vojenské rozpočty

Spojené státy se zatím sice nemusejí bát o své prvenství, ale na rozdíl od Číny své vojenské výdaje škrtají. Na příští rok plánují vydat na obranu 525 miliard dolarů a 86 miliard na probíhající vojenské kampaně v Iráku a Afghánistánu (celkově o 47 miliard méně než roku 2012). Avšak vzhledem k probíhajícím vládním škrtům musí navíc americká armáda v příštích deseti letech ušetřit na výdajích 470 miliard dolarů.

Zdá se, že Spojené státy mají před Čínou ještě slušný náskok, ovšem na výši čínského vojenského rozpočtu můžeme kromě dolarové hodnoty (a vlastně i musíme) nahlížet z hlediska parity kupní síly (PPP).

Pořadí deseti zemí s největším vojenským rozpočtem (Zdroj: SIPRI)

   

Rozpočet v miliardách dolarů   

Rozpočet v miliardách dolarů podle PPP

1

Spojené státy

711

711 

2

Čína

143

228

3

Rusko

71.9

93.7

4

Velká Británie

62.7

57.5

5

Francie

62.5

50.1

6

Japonsko

59.3

44.7

7

Indie

48.9

117

8

Saudská Arábie   

48.5

58.8

9

Německo

46.7

40.4

10

Brazílie

35.4

30.8

 

Údaje o vojenských rozpočtech jednotlivých zemí jsou uvedeny v amerických dolarech, ale dolarová hodnota neodpovídá vždy tomu, co si může tak která země za své peníze pořídit. Problém je, že ceny služeb a zboží se v jednotlivých státech liší.

Pokud nakoupíte ve Spojených státech za 1000 dolarů určité zboží (v našem případě třeba pušku), pak ve Švýcarsku za stejné nebo podobné zboží zaplatíte 1050 dolarů, v Rusku 800, zato v Číně už jen 500 dolarů. Budeme-li konkrétní, tak Američané si koupí svou karabinu M-4 například za 1000 dolarů, ale Číňané stejně kvalitní domácí pušku QBZ-95 za 500 dolarů.

Zjednodušeně řečeno, díky levnějším výrobním a životním nákladům si může Čína dovolit nakoupit za stejné peníze mnohem více domácího vojenského vybavení a vojenské techniky než Spojené státy či evropské země.

Pokud použijeme údaje SIPRI, mohla si tudíž Čína v roce 2012 zakoupit doma vojenské vybavení a techniku, které by měly ve Spojených státech nebo v Evropě hodnotu 228 miliard dolarů – a to už je rozhodně zajímavější (a znepokojivější) údaj…

Zdroj: Japan Times, Wikipedia



Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Číňané si přejí válku s Japonskem kvůli sporným ostrovům

Napětí mezi Čínou a Japonskem kvůli sporným ostrovům Senakaku (v Číně nazývaným Tiao-jü) se dále ...

Čína dál vyhrocuje vztahy s Japonskem a demonstruje vojenskou sílu

Vztahy mezi Čínou a Japonskem jsou kvůli sporu o ostrůvky Senosku (v Číně nazývané Tiao-jü) nadále ...

Čína ukázala další stealth stíhač 5. generace

Zhruba v polovině září se na internetu objevily fotografie dalšího čínského stíhacího letounu 5. ...

Číňané chtějí ruské víceúčelové stíhačky Su-35

Minulý týden se na internetu objevily zprávy o údajné dohodě o prodeji ruských víceúčelových ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • David Khol
    13:56 18.03.2013

    Podle mne je zásadní chybou při hodnocení potenciálu jakéhokoliv státu - a u Číny to platí dvojnásob - zaměřit se na toliko jeden dílčí segment, byť třebas důležitý,jako jsou protilodní balistické rakety. Celou otázku je třeba vnímat komplexně, brát v potaz celý vojenský potenciál - a v tomto směru Čína
    a) velice posílila ve všech oblastech
    b) významně snížila náskok USA
    A případný střet může být nepřímý, tipnul bych to na nějakou zástupnou válku, jaké probíhaly mezi USA a Ruskem za studené války - většinou v Africe nebo Asiii

  • Anton
    21:18 15.03.2013

    hovorka11: Právě že Americké loďstvo tohoto schopno je. Systém Agesis je schopen sledovat stovky cílů a navádět na ně rakety, takových lodí přitom ve svazu je několik ne jen jedna. Kolem svazu hlídkují stíhačky, které napadají nosiče raket často ještě před odpalem, nebo i samotné rakety po odpálení. Celá oblast kolem svazu je monitorována letadly včasné výstrahy, které právě pohodlně odhalí i letadla nebo rakety letící těsně nad mořem.
    Navíc útok si představujete hodně idealisticky, protože zkoordinovat takový útok je velice obtížné, svaz lodí totiž nejsou kachny na rybníce, ale brání se. Svaz musíte nějak sledovat, ovšem letouny či lodě co svaz budou sledovat, jsou ničeny letadly nebo raketami svazu a když nemáte přesnou polohu svazu nemáte ani útok.
    Prostě takový útok je velice obtížné (a nákladné) provést a co hůře Americký svaz se takovému útok pravděpodobně dokáže ubránit. To je také důvod proč se Rusové pokoušely o balistickou protilodní střelu a Čína se o to pokouší dnes, bohužel pro Čínu nové rakety SM-3 jsou schopny již zachycovat i balistické střely.

  • hovorka11
    20:47 15.03.2013

    Anton :
    Loďstvo se nedovede ubránit před masivním nasazením raket letících několik metrů nad hladinou.
    To by musela být jedna odpalovací rampa a střelecká síť v cca 1 km na úrovni cca 30cm pokrytí veškerého prostoru.
    V případě války mocností by z více úhlů byly vystřelovány rakety masivně třeba 4 najednou s rychlostmi minimálně 3 M.

  • hovorka11
    20:39 15.03.2013

    Z Číny strach nemám,. Nedovedou ještě vyrábět kvalitní motory do stíhaček a kopírování nemá kontinuitu s vývojem. Proto i do neviditelné stíhačky zřejmě namontovali ruské motory. Číňan se umí uskromnit, poslouchat. Nemá v povaze válčit jak USA a Evropa.To tam je pořád hodně znát.
    Spíš mám strach z islamistů, kterým dělá Británie a Francie koridor do Evropy přes Turecko s islamistou Erdoganem. Příští týden bude v EU hlasování o podpoře žoldáckým islamistům verbovanými Katarem a Saudskou arábií. GB a Francie chtějí prosadit vyzbrojení islamistických žoldáků ale tentokrát malé státy včetně ČR jsou proti. Stačí drogové mafie z Kosova, které jsme tam dosadili - snad to u nás papalášům došlo, že lepší je být zdravý a o část ropy chudší, než se s ropou třást před islámským sunitským Kálifátem větším jak Evropa o kterém sní Katar se Saudskou arábií.

  • Anton
    20:26 15.03.2013

    orbitalized: Samozřejmě že Americké loďstvo se dovede před raketami tohoto typu bránit. Již protivzdušné rakety SM-2 mají schopnost zachycovat tyto střely. Systém protivzdušné obrany na Amerických lodích Agasis se střelami SM-3 je sto úspěšně zachycovat i balistické střely. Teoreticky na útočící střelu může "vystřelit" i stíhačka co bude poblíž.
    Samozřejmě poslední obranou linii zajišťuje systém Phalanx s 20 mm rotačním kanonem, ten je také na takové hrozby dobře připraven.
    Tedy jak vidíte Američané těch možností mají poměrně hodně.

  • orbitalized
    19:02 15.03.2013

    Měl bych dotaz na místní osazenstvo. Má momentálně US loďstvo nějakou ochranu před protilodními střelami typu SS-N-22 Sunburn apod?

  • David Khol
    14:44 14.03.2013

    Tak co se týče Číny, tak důležitá nejsou ani tak kamenná data, jako spíše trendy. Čínská výzbroj je stále ještě zastaralá, zaostává o nějakých 10-15 let, ale ještě před nějakými deseti lety to bylo mnohem víc! Onen náskok Západu Čína stále stahuje.
    Samotné čínské zbraně - pravda, často vznikly pouhým okopírováním, ale tuto fázi rozvoje Čína již překonala, objevuje se čím dál více originálních konstrukcí. A ty v mnoha směrech jsou již srovnatelné s moderními západními konstrukcemi. Tyto moderní systémy stále tvoří jen menší část výzbroje. Ale stále jsou k dispozici v počtech, které převyšují počty západních mocností, které své vojenské výdaje a tedy i počty výzbroje v posledních letech významně snižují.
    Čína navíc vyvíjí zbraně, které lze označit za strategické. Disponuje jadernými ponorkami, staví letadlové lodě, je vyvíjen nový strategický bombardér atd. Pravda, nějaký čas to ještě potrvá, ale za dalších 10-15 let opět bude všechno jiné a to nemluvím o moderních tancích, stealth letadlech 5-té generace atd.
    Osobně si myslím, že USA ještě nějaký čas zůstanou technologicky vepředu, jsou prostě nejpokročilejší, to se jim přes všechny výtky musí uznat. Ale jejich náskok se postupně bude snižovat především díky nižším výdajům na obranu (taky je otázka, zda nepřijde nějaký lokální konflikt typu Irák, který by USA dál vyčerpal) a celkově nižší politické ochotě ke zbrojení. A já nepředpokládám, že by přišel nějaký nový Reagan.
    Přesto si ani já nemyslím, že by nějaký konflikt Čína versus USA byl aktuální. Spíš si myslím, že dojde k nějakému konfliktu s Indií, která má také rozsáhlé ambice a rozsáhle modernizuje armádu (letouny 5-té generace, stavba letadlových lodí atd.) a nebo s Vietnamem

  • Anton
    14:07 14.03.2013

    Ultramarinus: Čína je sice schopna vyrábět mnoho zbraní, jenže jaké kvality? Kvalita je v průměru nižší, problém je také to že většina zbraní jsou více či méně kopie.
    Ohledně té protilodní balistické střely, tak to jsou zatím akorát Čínské sny, jistě snaží se vyvíjet balistickou protilodní střelu, jenže tohle zkoušely už Rusové také ve snaze najít zbraň proti letadlovým lodím a nakonec toho nechaly jelikož je to technicky příliš náročné a je otázka zda je to vůbec možné. Číňané se zatím nedostaly dále než do fáze testování tedy zatím nejsou dál než se dostaly Rusové. Výsledky testů jsou otázku, dost pochybuji že by Čína dokázala to co Rusové, když přitom zatím není schopna vyrobit ani vlastní stíhačku.
    Navíc dnes i pro případ budoucího úspěchu mají Americké lodě protiraketový systém co je schopen balistické střely zachycovat.

  • Jarda P.
    13:43 14.03.2013

    Jisrael: Ale my nemáme blízký kontakt s čínskou vojenskou technologií jako vy. Sloužíte v čínské lidové armádě nebo tam děláte špióna? :D

  • Jisrael
    11:51 14.03.2013

    No jde vidět že některé z vás čísla matou, propadáte propagandě čínského komunismu, to už tak v komunistických zemích chodí, ale kdyby ste si dali záležet a opravdu prozkoumali detailně technologii, vybavení, strategii atd, dojdete k názoru že čínská lidová armáda je stále tak cca 20-15 let zaostalá v porovnání s americkými ozbrojenými silami...

  • Ultramarinus
    10:02 14.03.2013

    Vzhledem k tomu, ze je schopna vyrabet vlastni stihace, protisatelitni zbrane, vesmirne lode, vlastni balisticke strely, vlastni atomove zbrane a ze diky nakupu uz MA svou prvni letadlovku - diky kopirovani jiste ne posledni - bych ji za "velmoc" povazoval zcela urcite.

    tech 10 us letadlovek co jsou jeste v provozu, muze byt sfouknuto celkem rychle z vesmiru cinskou upravou balisticke strely, ktera byla VYTVORENA jako zbran proti letadlovym lodim.

    Jak tu ale spravne padlo, TAKHLE Cina nepracuje. Expanzni politika Ciny je prima, jasna a rozvazne pomala, jako sesuv kameni. Indii uz ted drzi pod krkem, protoze s Nepalem ovladla i 95% jejich zdroju pitne vody. Uz ma i plan na obraceni tech veletoku na vlastni uzemi, misto do Indie. Dalsi na rade je Mongolsko, ktere beztak na nekolik set let po padu Velkeho Mongolska anektovali. To ma ale vojenskou podporu od Ruska a Cina uz tam prostrednictvim ekonomiky stejne vladne, takze kdyz zrovna sili, nema kam spechat.

    Jedine proc by je vladci poslali na frontu, je aby odvedli pozornost od vlastnich vnitrnich problemu a bylo by to proti nekomu malemu, slabemu a pokud mozno bez blizsich spojencu. Zadne takove trable ale ted nejsou na poradu dne - prumerny cinan zaziva zlepsovani zivotniho standardu a podminek a LIBI SE MU TO.

    Nejvyhodnejsi pro stat i Ustredni vybor KS Ciny tedy je udrzovat status quo, bohatnout a upevnovat si moc, to vse bez zbytecneho riskovani.

  • Standa
    09:27 14.03.2013

    ADM: Porcelán, rakety, miny, bomby s litinovým pláštěm, papírové bankovky a mnoho dalších,,,akorát po rozmachu přišel útlum, to se děje s každou říší, teď se to děje s námi. Za chvíli budou mít největší vývoj Čínani a za 100 let se budou ptát, co kdy vymysleli evropani.

  • Deadog
    08:51 14.03.2013

    nemuzete Cinu povazovat za hrozbu uz z tech duvodu co tu pise ADM , pusek si muze koupit treba miliardu ale pokud nebude mit strategicke zbrane ktere delaji ze statu mocnost sou nejake obavy uplne absurdni. Strategickymi zbranemi myslim treba letadlove lode (s letadly) ,daleko vice mam obavy z islamizace sveta nez z Ciny. A to jak te tajne ktera probiha pomoci pristehovalcu do cele evropy ,tak te militantni formy na vychode .

  • Jakub
    08:39 14.03.2013

    ADM:
    LEn doplnim jardou list. Prve velke oceanske namornictvo, caj, hodvab, dazdnik, knihy atd.....

  • Jarda P.
    07:03 14.03.2013

    ADM: Papír, střelný prach a určitě by se dalo najít spousta dalších věcí. :)

  • ADM
    00:29 14.03.2013

    Taky souhlasím s tím, že nějaký rozsáhlejší světový konflikt mezi aktuálními velmocemi nehrozí. Trhy jsou příliš propojené a zvláště Čína si nemůže dovolit jakýkoliv rozsáhlejší konflikt spustit nebo se do něj zapojit. Faktorů je několik:

    1. V Číně je drženo velké množství kapitálu, vyrábí zde značné procento různých korporací, které zaměstnávají její obyvatele. V případě velkého konfliktu by došlo k okamžitému odlivu tohoto kapitálu, zavření firem a propuštění zaměstnanců a tedy celkově odliv peněz ze země. Žádný stát s takovým počtem obyvatel, způsobem, kterým vede průmysl závislý na zahraničím exportu si to tedy nemůže dovolit. Čína prostě nedokáže ufinancovat takový konflikt. Navíc by bylo vše vynásobeno počtem lidí, kteří by neměli vlastně co do huby. Všichni víme, že všeobecně nejvíc kapitálu drží obyvatelé Evropy a poté samozřejmě USA. Někde jsem se dočetl, že v případě Evropy je to €130 bilionů a v případě USA o něco méně. Přesto, že máme recesi, není to poslední dobou ono, tak to tu bohatství prostě leží mezi lidmi, jenom s ním tak nešaškujeme jako Číňané, kde je 1 bohatý na 50 milionů chudých.

    2. Dalším faktorem jsou podle mě válečné zkušenosti. Evropa spolu s Ruskem (celkově historicky bráno) a USA byli a jsou neustále v zapojení v nějaké válce. Historicky se tu neustále něco bořilo, stavilo, bořilo... Prvně jsme se tu řezali mezi sebou, pak jsme zjistili, že by bylo lepší to dělat jinde a ne mezi sebou, protože společně nám to jde proti někomu lépe. Čína postavila zeď a jediné větší konflikty, které zažila byly mezi jednotlivými říšemi, či panstvími uvnitř ní. Válečné zkušenosti + celková mentalita nás, obyvatelů Západu společně s Ruskem, ''těch zlých'', je postavena na neustálém pádu a znovupostavení se na vlastní nohy. Super-mega-velká a moderní armáda, která neví jak bojovat je k ničemu a zkušenosti jsou něco, co prostě nekoupíte a nenainstalujete (zatím) do hlav těch vojáků. Vždyť jde prvně o toho jediného vojáka. Za kolik je jeden voják ČLDR proti Americkému/Ruskému/Evropskému? Jaký je (cynicky řečeno) poměr? 10:1? 20:1? 50:1 nebo dokonce 100:1?

    3.Ohledně nakupování si myslím, že je to hodně zkreslující. To, že dokáží vyrábět za nízké ceny je jedna věc, ale kvalita je věc druhá. Je to jako když si Američan koupí Mercedes a Číňan SSang-Young. V obou případech auto pojede, ale jde o to jak pojede... Obecná teze je, že všichni kopírují od všech. To je nejspíše pravda, nicméně případ Číny je postaven na maximálním kopírování a klonování věcí, nad kterými někdo někdo velmi dlouho přemýšlel. Čína nevlastní žádný vývoj a nikdy nepřišla s nějakou inovativní původní myšlenkou nápadu. Schválně, co bylo v oné mocné Číně kdy vymyšleno? Mě osobně nic nenapadá...

  • Argonaut
    23:07 13.03.2013

    Čínský hype ohledně výdajů na obranu je v poslední době hodně v kurzu. Přijde mi, že je to značně sekuritizované téma. Rozhodně stojí za zamyšlení brát v potaz více faktorů a souvislostí (přezbrojování, hrozby, socio-ekonomické faktory, modernizace, území a pobřeží, ...), než jen čistě ekonomické ukazatele. A to mi v článku chybí. Ono totiž jen samotá čísla mohou značně zkreslovat. Jak řekl Benjamin Disraeli: "Lži, sprosté lži a stattistiky".

    Je dobře, že je zmíněna problematika transparentnosti. Na základě toho totiž nelze přesně určit, kolik fakticky je vynaloženo prostředků na obranu. Obecně se odhaduje, že ČLR zvyšovala v minulých letech o 10 %, ale s určitostí to nikdo z vnějšku neví přesně, jelikož celkové výdaje nejsou také přesně známy (takže mohli klidně být daleko vyšší nebo naopak).

    Doporučuji prostudovat tento krátký článek (http://english.peopledaily.com.cn/200503/24/eng20050324_178090.html), který zmiňuje např.:
    "In terms of military spending, the US 2004 national defense budget stood at US$401.3 billion, this, plus the US$87 billion worth of additional allocations for the wars in Iraq and Afghanistan, added up to a total of US$488.3 billion, more than one-half of the world's total military expenditures. Japan's 2004 national defense budget came to US$42.2 billion. China's 2004 national defense budget was 211.7 billion yuan, converted to about US$25.5 billion. China's national defense expenditure is only equivalent to 5.2 percent of that of the United States and 60.4 percent of that of Japan. China's per-capita national defense expenditure is about 20 US dollars, accounting for only one-77th of that of the United States.

    In terms of the number of troops, US military, including reserve force and nonmilitary personnel, amounts to about 3 million, that of China is only 2.3 million after the reduction of staff this year.

    Viewed from naval forces, the United States possesses 11 aircraft carriers battle groups, whereas China so far does not have a single large warship with displacement exceeding 8,000 tons. The goal of the Chinese navy is to defend territorial waters, whereas the aim of the United States is to dispose its forces in other regions ..."

    Plus článek z the Diplomat, který se na věc dívá trochu jinak: http://thediplomat.com/2013/03/12/chinas-military-development-beyond-the-numbers/


    P.S.: Wikipedia přebírá jen to, co do ní autoři dají. Prakticky každý akademik Vám může potvrdit, že Wikipedia není rozhodně seriózním zdrojem, ze kterého je možné bez ověření čerpat.

  • palo
    22:40 13.03.2013

    fakt stoji cinska puska az polovicu co americka? tipol by som vacsi rozdiel. a co porovnanie platov?

  • Ultramarinus
    20:57 13.03.2013

    Cina neni tak hloupa, aby si rozhoupavala komplet zapadni svet. Kdo totiz z Ciny nejvic a nejdraz nakupuje? Afrika? Jizni Amerika? Islamske zeme?

    Take ta informace s puskama sice ma neco do sebe, ale u slozitejsich bojovych prostredku nemusi byt vykony cinskych klonu tak dobre, jako u zapadnich stroju.

    Navic okolo Ciny je hromada potencialnich spojencu, kteri s ni maji uzemni, nebo i jine spory. Tchajvan, Japonsko, Vietnam, Jizni Korea, Indie,... Je sance, ze by mezi nimi protivnici Ciny spojence nasli. Jedine spojence Ciny v regionu vidim v Pakistanu a Severni Korei.

    Ze Cina sili je zjevne a proto, ze je to svetova fabrika, to je i z dlouhodobeho hlediska nevyhnutelne. Neverim ale, ze by jeji vladnouci elity ohrozily sve stale se zlepsujici postaveni a hluboka koryta nejakym ozbrojenym riskem. To zkusili uz proti Sovetskemu Svazu a z vysledku se urcite poucili.

    Svetovou valku bych dnes cekal spis o nez o ropu, z "nabozenskych" duvodu a provadenou jinym zpusobem, nez souboje velkych vojenskych formaci...

  • Gibbs
    18:23 13.03.2013

    Deadog:
    No ono nejde ani tak o dramatično jako o realitu. Pokud by došlo na třetí světovou válku tak už to nebude západ vs. Rusko ale spíš Západ (možná+ Rusko) vs. Čína byť to ted nezní úplně reálně tak kdo ví co bude za 5 let.

  • Deadog
    18:03 13.03.2013

    mate docela smysl pro dramaticno:)