Čluny Gjurza-M pro ukrajinské námořnictvo

Původní člun Gjurza. / Ukroboronprom

Ukrajinské ministerstvo obrany plánuje v následujících třech letech nakoupit 20 nových hlídkových člunů pro pobřežní stráž. Dělové čluny Projekt 58155 Gjurza-M, které jsou modernizovanou verzí ukrajinských plavidel Projekt 58150 Gjurza, získají námořníci do konce roku 2017.

Lodě pro pobřežní stráž

Plavidla třídy Gjurza jsou navrženy pro hlídkování a ostrahu řek, přehrad, přístavů a pobřežních vod. Původně byly dělové čluny Gjurza navrženy pro ukrajinskou pobřežní stráž a pohraniční stráž Uzbekistánu. Uzbekistán v roce 2004 získal dva čluny Gjurza za peníze Spojených států, ale ukrajinské námořnictvo žádný člun Gjurza nezískalo. 

 

Nové čluny Gjurza-M pro Ukrajinu postaví loděnice Lenin Kuznitsa poblíž Kyjeva. Čluny se tak do Černého moře vydají po řece Dněpr. Práce na prvních dvou člunech třídy Gjurza-M trvají již od roku 2012. Původně se počítalo s výrobou devíti plavidel do roku 2017.

V prosinci 2013 však byl kontrakt na stavbu člunů ze strany ukrajinského ministerstva obrany zrušen. V létě 2014 došlo k obnovení projektu a první dva čluny opustily doky na podzim roku 2015.

Nová zakázka na výrobu člunů byla z původních devíti kusů navýšena na dvacet s předpokládaným datem dodání do konce roku 2017. Na přelomu loňského a letošního roku také začaly v ukrajinské Oděse námořní zkoušky dvou dosud dodaných člunů Gjurza-M, konkrétně se jedná o plavidla BK-01 číslo 01023 a BK-02 číslo 01024.

Původní čluny Gjurza o délce 20,34 m a výtlaku 38,4 tun jsou poháněny dvěma dieselovými motory Caretpillar C18, každý o výkonu 746 kW. Maximální rychlost je 28 uzlů, dosah při rychlosti 11 uzlů je 450 námořních mil.

Člun může samostatně operovat po dobu pěti dní. Gjurza je vybavený navigačním radarem Furuno a optoelektronickým systém řízení palby. Důležité části člunů chrání pancéřování o síle 10–15 mm schopné odolat střelám do ráže 7,62 mm.

Výzbroj tvoří 30mm automatický kanón, kulomet ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení pro protitankové střely 9M113 Konkurs (v kódu NATO AT-5 Spandrel) – vše instalované do věže z bojového vozidla pěchoty BMP-2. Těžký kulomet ráže 14,5 mm spřažený s kulometem ráže 7,62 mm je umístěn ve věži z transportéru BTR-70/80.


Počítačová animace člunu Gjurza-M. / Ukroboronprom

Gjurza-M

Modernizované plavidlo Gjurza-M měří na délku 23,7 m, výšku 4,8 m při výtlaku 50 tun. Člun dosahuje maximální rychlosti 25 uzlů a jeho dosah je 700 námořních mil. Posádka tvořená jedním důstojníkem a čtyřmi námořníky může samostatně operovat po dobu pěti dní.

Člun je nově vyzbrojen dvěma dálkově ovládaným zbraňovými stanicemi BM-5M.01 Katran-M (námořní verze BM-3 Šturm) z transportérů BTR-3E1. Stanice Katran-M jsou osazeny kanónem ZTM-1 ráže 30 mm, 30mm granátometem, kulometem ráže 7,62 mm a dvěma laserem naváděnými protitankovými řízenými střelami Barrier. Posádka má také k dispozici přenosné protiletadlové řízené střely velmi krátkého dosahu.

Ruská anexe Krymského poloostrova citelně zasáhla ukrajinské námořnictvo a pobřežní stráž, neboť velké množství jejich plavidel bylo zabaveno Ruskem. Ukrajinská vláda se tudíž snaží o obnovení těchto složek ozbrojených sil.

Ukrajinské námořnictvo proto také brzy získá sedm rychlých raketových člunů Lan a počítá se s dokončením vývoje útočných člunů Centaur.

V listopadu loňského roku bylo rozhodnuto sloučit dohromady ukrajinské námořnictvo a pobřežní stráž pod jednu organizaci s názvem Státní služba pro ochranu hranic s cílem zefektivnit a posílit ochranu ukrajinských vod.

Zdroj: Military Navigator

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Saudská Arábie koupí ukrajinská dopravní letadla An-178

Saudská Arábie oznámila v pátek zájem nakoupit 30 ukrajinských dopravních letadel Antonov An-178. ...

Lehká obrněná vozidla pro Ukrajinu

Ukrajina investuje značné prostředky do nákupů nové armádní techniky. Je to způsobeno zejména ...

Obojživelné vozidlo námořní pěchoty AAV SU

Science Applications International Corporation (SAIC) předala americké námořní pěchotě první ...

CMV-22B Osprey pro americké námořnictvo

Americké námořnictvo udělilo společnému týmu firem Bell a Boeing (Bell-Boeing Joint Project Office) ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • simpanz
    12:39 20.04.2016

    Rusko ma jednu "letatadlovku", pokud chce hrat globalne, tak mu nezbyde než udržet v provozu to co má.
    Tř. Kirov ma pro Rusko i tyhle výhody. Jadernej pohon a tim neomezenej dojezd. V podstate to je plovoucí raketová základna. Nemaj základny ve svetě tak ulevjej logistice aspon o palivo pro tohodle macka. Zároveň jakákoli akce proti plavidlu této třídy se dá podat jako ohrožení jadernýho zařízení.
    Zkuste si třeba představit hypotetickou situaci že začnou jezdit kolečko kolem Kypru. Co všechno se zvedne a kolik a co to bude koho stát.

  • CerVus
    09:59 20.04.2016

    Stanyk: vidím to tak, že pokud dojde k nějakému konfliktu větší intenzity, tak jako první oběť bude satelitní síť protivníka. (Na atomovky snad nikdy nedojde.) Potom už začne rozhodovat stejně jako za časů 2sv války kdo koho zpozoruje prvního. A stealth lodě tu budou hrát prim.
    Co se Kirovů týče. Rusové je chtějí nejspíše proto, že na rozdíl od spojenců nedisponují základnami po celém světě. Mají sice ponorky, ale těch už zas tolik nebude, takže pokud dy tři velké křižníky provozní a modernizují budou mít mobilní platformu o velké tonáži.
    Pomůže jim to překonat těch 15-20 let, než budou zase schopni vyrábět velká hladinová plavidla.
    Ono se není za co stydět, prostě si v minulosti vybrali priority. Amíci jsou zase zoufale pozadu v elektronickém boji. Ti mají ale výhodu v tom, že jsou přední techlonologická velmoc, takže dojde k nápravě mnohem rychleji.

  • Stanyk
    09:29 20.04.2016

    S ohledem na potřeby severní, černomořské a pacifické flotily je otázka, jestli by Rusko nepotřebovalo spíše více menších nosičů jejich zbraňových systémů, než menší množství křižníků.. Nezapomeňte, že lodě značnou část své existence tráví i v docích kvůli údržbě atd. Taktéž velikost posádky hraje svou roli. zvlášť pokud ji z logistických důvodů nemůžu jen tak přesouvat mezi jednotlivými flotilami.

    Co se týče modernizace těchto strojů, pak je třeba připomenout, že ta jim, na rozdíl od nového konstrukčního řešení, nezajistí stealth vlastnosti, které mají prakticky všechny nově postavené lodě za posl. 10 let, a to i v případě námořnictva menších národů, které staví fregaty a destroyery. I třída Admiral Gorshkov podle konstukce stealth prvky má.

    Docela by mě zajímalo, jaký význam v bojových vlastnostech má stealth u lodí. Prakticky všechna námořnictva, která v současnosti staví fregaty a výše, stealth prvky akcentují.

  • mudry.udrzbar
    08:45 20.04.2016

    apache

    nemyslim si, ze by Rusku ekonomiku potopila oprava a provoz 2-3 kriznikov (ak sa im vobec nejaky dalsi okrem PV podari zprovoznit)

    Mat vo vyzbroji aj vacsie lode je nutnost, ak chce namornictvo posobit globalne, na fregate sa okolo zeme proste plavit neda...

  • apache
    23:10 19.04.2016

    Pragmatické řešení v situaci v jaké jsou Rusové je instalace maxima zbraňových systémů na co nejmenší plavidla, která jsou schopni postavit. V tomto ohledu jim nikdo neupírá prim. Ale co se Kirovů týče, již jsem to psal pod jiným článkem... tím si Rusové do budoucna kopou z finančního hlediska hrob, protože provoz bude stát astronomickou částku. Právě až do rozhodnutí modernizovat Kirovy postupovali Rusové pragmaticky. Faktorem nejsou jen "velikost lodě" a "zbraňové systémy", ale i finanční prostředky ne ani tak na pořízení, ale na dlouhodobý provoz. Úskalí tohoto trojúhelníku si doposud uvědomovali, potom je však zachvátila velmocenská horečka.

  • mudry.udrzbar
    22:45 19.04.2016

    CerVus

    Ked sa bavime o kriznikoch velkosti jednotlivych tried, patrilo by sa spomenut triedu Kirov ako v sucasnosti najvacsie nelietadlove lode v aktivnej sluzbe(aj ked PV sa uz asi opravuje).

    Rusi sa evidentne definitvne rozhodli pre ich modernizaciu, hoci okrem Petra Velkeho su dalsie v dezolatnom stave. To prameni z toho, ze jednoducho nemaju kapacitu(vyvojovu ani konstrukcnu) na stavbu velkych plavidiel, zato zbranove systemy maju na vysokej urovni, preco ich teda neosadit na starsie nosice? Celkom pragmaticke riesenie nie?

    Je usmevne ked sa im niekto na jednej strane vysmieva, ze dokazu postavit maximalne mensie plavidla a na druhej sa im vysmieva, ze idu opravovat 30-40 rocne Kirovy

  • asdf
    17:34 19.04.2016

    Ked sme pri tom oznacovani tried.

    Napr. tato trieda Admiral Sergej Gorškov Projekt 22350 je oznacovana za fregatu a ma plny vytlak 4500 t a Nemecke torpedoborce z WW II triedy trieda 1934A, co boli najpocetnejsie nemecke torpedoborce, mali plny vytlak tak 3100 t.

    Sovietska trieda Udaloj oznacovane za torpedoborce ma plny vytlak 8500 t.

  • apache
    17:02 19.04.2016

    danny: Podle mých informací nebyly dodnes vráceny dvě protiponorkové korvety třídy Grisha Lutsk a Ternopil, a dále hlídková korveta třídy Pauk Khmelnytskyi. Tato plavidla byla v dobrém technickém stavu a představují asi to nejlepší, co tam Ukrajinci měli.

  • CerVus
    16:28 19.04.2016

    Tak ono označení lodě jako křižník v dnešní době také nic neznamená. Poslední Americký raketový křižník (a nejspíše i poslední) je třída Ticonderoga o tonáži 9600t. Tu už dnes tonáží překonávají torpédoborce. Ruská Slava s 10k t také není moc velká.
    Čínský torpédoborec Type 055 má tonáž 12k tun. Japonská Ataga mají 10k t.
    Ono se asi lépe v parlamentech a u různých komisí prodává mírumilovnější označení i když pro prestiž by nebylo od věci je přeznačit na křižníky.

  • danny
    16:17 19.04.2016

    Ty čluny vypadají zajímavě, ale jak už bylo zmíněno, obávám se, jak důkladná byla konverze výzbroje na provoz na vodě. Speciálně sůl dokáže divy.
    Jinak ke stavu UK floty po anexi Krymu - docela služný přehled je zde: https://en.wikipedia.org/wiki/... Pokud si dobře pamatuji, byly vráceny všechny zadržené lodě (prvních 35 jednotek začátkem r. 2015) a dokonce i část těch, jejichž posádky přešly dobrovolně (převážně pro nevyhovující technický stav). Nesmíme zapomínat, že na Krymu požádalo o přijetí do armády RF 16 000 z cca 18 000 vojáků a u námořnictva to nebylo výrazně lepší.

  • Stanyk
    09:55 19.04.2016

    V moderní době se lodě třídy battleship již nestaví. Není pro ně využití. Možná některé z Vás překvapí, že se už nestaví ani lodě třídy cruiser. Nezabíhejme prosím do velkých detailů, čechoslováci, jako suchozemské národy budou mít vždycky deficit v chápání významu jednotlivých tříd, což sám o sobě klidně přiznám. Ale pokud bychom vycházeli jen z tonáže, tak nám vyplyne, že třída destroyer je max, které v současnosti dnešní armády staví, a to jak US, tak Čína, tak i jiné tradiční námořní velmoci. Pro úplnost dodávám, že třeba Německo, Nizozemsko a pod. své lodě označuje jako fregaty, ale fakticky s ohledem na tonáž a výzbroj jde o destroyery. S výjimkou letadlových lodí (USA, UK, Čína) a vrtulníkových/výsadkových lodí (případně schopných nést fixed wing aircraft v podobě Harier, F35B, ..). Takové lodě momentálně postavilo, resp. zprovoznila za posledních deset let USA, Francie, Španělsko, Japonsko, Austrálie, Itálie. Pokud do těchto lodí nepočítáme US letadlové lodě a lodě třídy Wasp, jde o lodě, které mají výtlak cca 15000 - 30 000 tun. V současnosti největší destroyer Zumwalt bude mít výtak cca 15 000 tun.

    Ať se koukám, jak se koukám, tak ruské námořnictvo se takovému výkonu ne a ne přiblížit. Historicky silné povrchové loďstvo nebylo pro Rusko, resp. SSSR prioritou.

    Loď s největším výtlakem, která byla postavena za posl. deset let pro ruské námořnictvo je Admiral Gorshkov, fregata, výtlak 4,500 tun. Pro srovnání, niz. fregaty třídy De Zeven Provinciën mají výtlak 6000 tun, německé fregaty třídy Sachsen mají výtlak 5800 (oba jsou považovány za destroyery). Omlouvám se za používání ang. názvů, ale nějak mi přes ústa nejde slovo torpédoborec, zvlášť za situace, kdy některé destroyery již ani torpéda ve výzbroji nemají.

  • Zemak
    00:25 19.04.2016

    to Crusader:

    mno, co ti na to mám říct? Druhé, třetí, páté..., jakmile to začneš kvantifikovat, což jsme v posledních příspěvcích mimochodem vůbec neřešili, je to cesta do pekel. Reálné schopnosti jsou bohužel pro ně velmi omezené. Lodě jsou přestárlé, opotřebované a to jak morálně tak prakticky. Nové kousky se omezují pouze na malá prdítka, která se jim mimochodem povedla. Ovšem i tak je jich málo a,ať se to někomu líbí nebo ne jsou limitována zadáním, na oceánské operace to není ani náhodou. Takže na závěr úplně zjednodušeně: papírový čert, kterému se poslední dobou povedlo z větších lodí spustit na vodu max. plavidlo velikosti fregaty, načež to je na dlouhou dobu asi tak vše, zřejmě.

    Ponorky nekomentuji, bavíme se o hladinových plavidlech.

  • apache
    23:53 18.04.2016

    My se nesmějeme Rusům, ale tobě. To je velký rozdíl.

    Foudre už jim nepatří, ale postavili je. A my se bavili o tom, co kdo dokázal postavit pokud si dobře vzpomínám. I když ty to měníš podle toho, co se zrovna hodí. Což mi ještě připomíná - zapomněl jsem žabožroutům připočíst k dobru dva Mistraly původně postavené pro "světovou dvojku" která to sama nedokáže.

    Velký problém Ruska z námořního hlediska je geografie, jeho loďstvo je roztříštěno do pěti flot, které jsou navzájem prakticky izolovány. Takže i když kvantitativně to na pohled možná vypadá impozantně, nasadit pro daný úkol v dané oblasti mohou pouze malý zlomek svých sil. A většina toho co mají je z dob SSSR, včetně jejich stěžejních plavidel. Oproti tomu méně početná loďstva ostatních zmíněných států svoje lodě obměňují, jejich průměrné stáří bude o desítky let jinde než u Rusů, to je také třeba brát v potaz.

  • simpanz
    23:44 18.04.2016

    Rusové po letadlovkach pokukujou, v Indii spolupracujou na stavbě Vikrant a Vishal. Stavěj loděnici Bolšoj Kameň u Vladivostoku určenou pro plavidla nad 250 000tun (supertanker). Pokud to postavěj místo bude.
    Čína stavi upgrejdovanej Liaoning. Pravděpodobně pohon plynovou turbínou, licence z Ukrajiny s navýšenym výkonem. Probíhá přestavba loděnice v Šanghaji a na netu se spekuluje ze tam na podzim zahájej stavbu atomový letadlovky.
    Australská tř. Canberra je Španělskej Juan Carlos LHD, ten vyhrál i výběrko v Turecku

  • crusader
    22:50 18.04.2016

    Zemák ok máte pravdu
    Rusko není světová dvojka v námořnictvu, má jen 1 letadlovou loď, 5 křižníků, 17 torpédoborců, 12 fregat, 70 korvet, a pouhých 61 ponorek různých typů
    Francie - 1 letadlová loď, 2 torpédoborce, 28 fregat, 9 korvet, 10 ponorek
    Británie - 1 letadlová+1 vrtulníková výsadková, 6 torpédoborců, 13 fregat, korvet?
    13 ponorek
    Čína - 1 letadlovka (1 údajně ve výstavbě), 26 torpédoborců, 81 fregat,
    25 korvet, 62 ponorek
    Takže bude 3 za Čínou.
    Velké lodě se Rusko snaží modernizovat, fregaty a korvety staví nové a to dokonce i na vývoz (Indie). Rozhodně bych Rusy nepodceňoval. Ale klidně se smějte.

    apache
    Foudre už frantíci prodali (obě lodě), ty moderní La Fayette jsou už taky 15 let staré.

    Rusové v té době těžko mohli něco stavět, když kvůli Jelcinovi chcípali hladem, teprve posledních pár let se to snaží trochu dohnat.

  • Luky
    22:44 18.04.2016

    Pokud vím, tak v Severodvinsku se nic nerušilo. Možná to tam spíš konečně pořádně zateplili, ale to nevím :)...jinak všichni rekordmani se s něčím potýkali, něco se třeba znovu použije, něco bude opuštěno. Mít ale v chladícím okruhu kov je docela mazárna.

    V podstatě všechny státy co jsem jmenoval jsou schopni operační svaz postavit. Rusáci taky, akorát ty větší jednotky budou z dob Sojuzu(nejsou ale zas tak staré). Indové by to taky dali dohromady s tím co mají.

    Pak jsou tady moderní námořnictva jako např. Indonésie - nemají nějakou obří ústřední jednotku, ale množstvím moderních fregat, korvet a námořním letectvem malí rozhodně nejsou....natož nepoužitelní.

  • CerVus
    22:11 18.04.2016

    Ta Alfa byla sice nejrychlejší ponorkou na světě, jenže byla také i hlučná a extrémně drahá. Hlavně nezapomeň, že po pádu svazu byla většina námořní infrastruktůry a výrobních závodů rozprášená. Teď se to vše snaží lepit ze zbytků.
    Podle mě se za použitená námořnictva dají považouvat pouze ty, která jsou schopni dát dohromady plnohodnotný svaz uskupený kolem nějaké stěžejní jednotky. A těch zas tolik nebude.

  • Luky
    21:49 18.04.2016

    Na to kdo má největší vojenskou tonáž a velké lodě určitě existuje spousta webovek, ale z hlavy bych začal tím, kdo je schopen stavět LPD/LPH, protože to bývá po letadlovce největší a nejsoběstačnější jednotka. Co vím, tak moderní lodě této kategorie staví/postavily Británie, Francie, Španělsko i Itálie a Nizozemí, mimo Evropu vedle USA také Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Čína (LPD už má LPH snad začala). Určitě jsem na něco zapomněl a některé nezmíněné státy pak používají třeba starší letadlovky nebo LPD z druhé ruky.
    V tom je současné Rusko dost pozadu a spíš se zdrželo s přestavbou pro Indy a podobně. Nicméně má velmi specifickou historii ve stavbě ponorek, na což používá loděnici s obrovskou halou na severu. Sovětské vícetrupové ponorky o velikosti menších letadlovek jsou dost monumentální. Také tam vyvinuly celou řadu unikátů a rekordmanů, ať na rychlost (Alpha rychlá jak torpédo) nebo hloubku ponoru atd. Tohle se jen tak nezapomíná a mají na co navazovat.

  • CerVus
    21:29 18.04.2016

    Vemte v potaž, že větší lodě stojí neuvěřitelnou spoustu peněz přitom pokud daný stát nemá globální ambice, tak se mu ani takové jednotky nevyplatí stavět protože menší lodě jsou schopné za lomek nákladů udělat stejnou práci při střežení teritoriálních vod jako ty velké. Pak se k tomu přidává i profil moře. Skandinávské země nebo ty ve východní asii potřebují menší plavidla kůli velkému množství ostrovů a hloubce vody.
    Čína poslední dobou staví téměř všechny druhy plavidel a v současné době se řadí za Spojené státy. Jednak mají globální ambice díky tomu, že už jim patří skoro polovina Afriky a jednak mají za cíl dominovat v Jihočínském moři. A že by nestavěli moderní lodě je směšné. Jejich nové AGEIS torpédoborce patří ke světové špičce.
    Ostatní jen horko těžko udržují mírové stavy nebo se jako Rusko snaží pomalu vydrápat alespoň do stínu vlastní minulosti. Žel bohu na to nemá prostředky a tak jen refituje křižníky pamatující sovětský svaz. Teď spustili ponorku, na které pracovali nějakých 15 let.

  • Zemak
    21:04 18.04.2016

    to Crusader:

    Troling? Neblázni. Apache odpověděl za mne.

    Až se ta "tvoje" námořní světová dvojka, v podobě ruské maríny dokope k něčemu takovému jako je Charles a Mistral (kromě a kromě), tak možná budu trolovat. Do té doby pardón, vnímám to obráceně. Nicméně si mne pobavil. Bez urážky, nic víc nic míň.

  • apache
    20:53 18.04.2016

    Francie: Letadlová loď Charles de Gaulle, Mistraly, LSD Foudre (zhruba dvojnásobný výtlak oproti ruské novince Ivan Gren) torpédoborce třídy Cassard a moderní fregaty tříd Horizon, FREMM a La Fayette. Za dobu kdy toto frantíci postavili, Rusové se zmohli jen na fregaty.

    Jižní Korea: Vrtulníková výsadková loď třídy Doko, 3 ve výstavbě, 1 ve službě, torpédoborce třídy KDX-II a KDX-III.

    Čína: Ta má ve výzbroji několik tříd torpédoborců, neustále je vyvíjí a staví, dále byli schopni dostavět Varjag a podle všeho pracují na své vlastní letadlové lodi.

    A ještě jsem zapomněl na Británii. Ta staví letadlové lodě třídy Queen Elizabeth, vrtulníkové výsadkové lodě Ocean, LPD Albion (trojnásobný výtlak oproti ruské Ivan Gren) a torpédoborce Typ 45 Darling.

    Prostě ve schopnosti stavět větší hladinové lodě je Rusko hluboko za všemi těmito zeměmi. Ale máte pravdu, když všechno to pomineme, tak je Rusko lepší.

  • crusader
    20:33 18.04.2016

    Ano Frantíci Charlese dokončili, je o celých 10 let mladší než Admiral Kuzněcov.
    Korea - to že někdo staví velké lodě neznamená, že umí stavět i velké vojenské lodě - proč tedy Korea má max torpédoborce (jo aha větší nepotřebují, že by totéž bylo i u ostatních, včetně Ruska?)
    Ano Číně chybí pár let, kolik to je? 10, 15, 20? A pochybuju, že budou stavět něco většího (kromě těch letadlových lodí) než max torpédoborce, možná nějaký křižník (až ho budou mít od koho okopírovat)
    Ano povrchová plavidla jsou pro Rusy až na druhé koleji, což je taky v pořádku. Gigantománie sovětských admirálů je už naštěstí pryč. Proč by v rybnících jako je Balt nebo Černé moře měli mít něco většího než torpédoborec, když navíc obě tyto plochy mají pokryté pozemní raketovou obranou.

    Zemak, něco jiného než trolling by nebyl?

  • svang
    20:27 18.04.2016

    Technicka: vyrobce motoru je Caterpillar

  • Zemak
    20:03 18.04.2016

    to Crusader:

    teď si mne rozesmál, když pomineš to kromě a kromě a kdyby náhodu ještě v záloze číhalo nějaké kromě, tak opravdu. Možná jim sahají po kolena. Muhee. Fak prča.

  • Argonaut.CZ
    19:59 18.04.2016

    Rusko má nedostatečnou kapacitu loděnic a přes všechny deklarace jsou pro ně povrchová plavidla na druhé koleji.

    Zrovna Korea je jedna z největších loďařských zemí, to že nejedou tolik válečné lodě nezmaneá, že nejsou schopni rychle přehodit výhybku. A frantíci Charlese dostavěli a provozují, takže jejich kapacitu bych hodnotil výše, než Ruskou. U Číňanů je to otázka pár let, ale začnou stavět svoje lodě vč. letadlovky.

  • crusader
    19:54 18.04.2016

    apache
    Jaké velké vojenské lodě staví Francie (kromě Mistralů), jaké staví Jižní Korea a jaké Čína (kromě kopie ruské letadlové lodě)? Francie má ve výzbroji kromě Charlese de Gaule pouze torpédoborce, fregaty, korvety a ponorky, největší lodí jižní Koreje je torpédoborec, Čína má kromě Liao-ning taky jen max torpédoborce.
    Ano za Američany Ruské námořnictvo zaostává, ale za těmi co jste vyjmenoval nikoli.

  • apache
    19:27 18.04.2016

    Ukrajina má nulové ambice, postavila nula větších plavidel. Oproti tomu Rusko se svými velmocenskými ambicemi má velký deficit z hlediska toho, co by chtělo, jak se chová, a co skutečně postavilo, a za jinými srovnatelnými státy krutě zaostává ve stavbě plavidel. Takže uvádět Rusko jako nějakého úspěšného stavitele, to je prostě jednooký mezi slepými králem. Směšné není srovnání s permanentně švorc Ukrajinou, ale USA, Čínou, Francií nebo třeba J. Koreou, to jsou státy které staví velké válečné lodě. Jediný směr ve kterém si Rusové zachovali know-how jsou ponorky. Fregaty a korvety, dodané navíc s velkým zpožděním a v hodně redukovaných počtech, jsou jen slabou náplastí pro ruské floty. Pravda, jsou velice solidně vyzbrojené, to je ale čirá nutnost je takto konfigurovat, když větší plavidla prostě nejsou schopni postavit.

  • Argonaut.CZ
    19:21 18.04.2016

    obyčejný hlídkový člun, nic extra. Pokud je to ale technologicky max., co jsou schopní nyní udělat, bylo by to smutné.

    Bez Rusů nemají odběratele. Na Západě je loděnic dost a tak skončí smutně.

    Co by mě zajímalo, bude životnost těch věží z BVP/BTR. Přecejenom slané prostředí udělá svoje.

  • CerVus
    17:58 18.04.2016

    Zabaveno... to je krásné označení pro krádež. U mnohých se v podstatě jednalo o akt pirátství.

  • fenri
    17:23 18.04.2016

    Apache - ano, to jsem někde napsal? Kde prosím vás. Napsal jsem v reakci na to, že tu kdosi moudrý psal, že dva čluny nic moc, ale podívejte se, co za tu dobu postavili Rusové. Za tu dobu Rusové postavili X ponorek, solidních korvet, nějaké fregaty atd. Směšné by bylo, kdyby toho postavili cca 3-4x více než Ukrajinci. Ale oni toho postavili násobně víc.
    Kde konkrétně shazuji ten člun? Čím? Že mě zaujala "stealth" nástavba? Nebo že má podivně maličká okénka? To se omlouvám, raději tedy napíši, že mě nezaujalo nic. I když...není to také shazování? Nejste trochu přecitlivělý na ty Ukrajince?

  • apache
    17:06 18.04.2016

    Fenri: Podle tvé jednoduché úvahy by měli Ukrajinci stavět dle počtu obyvatel úměrně tomu co staví Rusové? Proboha proč? Podívej se na mapu prosím tě. Srovnávat potřeby Ruska a Ukrajiny podle tvého klíče je úplně zcestné. Dokud jim je rusáci neukradli, tak měli Ukrajinci lodí víc, než kolik potřebovali (a kolik dokázali rozumně ufinancovat). Po obsazení Sevastopolu Ukrajině zbyla zhruba pětina plavidel, protože je rusáci zablokovali a zabránili jim v odplutí. Snad jim alespoň vrátí korvetu Ternopil, jak již několikrát slibovali.

    Další věcí je, že nesmyslně shazuješ tento člun jen čistě ze své zaujatosti. Je to hlídkový člun. Jeho úkolem je hlídkování a ne náhrada torpédoborce. Na nic si nehraje. Jaká je kvalita provedení ukáží probíhající zkoušky a následné nasazení.

  • mudry.udrzbar
    16:00 18.04.2016

    BrothersAndSisters:

    Jasné za stav Ukrajiny sú zodpovední všetci okrem Ukrajincov....

    Okrem iného už raz revoluciu mali, tu oranžovú a dosadili si na čelo super pro reformného euroatlantického protikorupčného Juščenka. A čo sa stalo? Nič Juščenkova popularita sa prepadla Ukrajinci si zase zvolili "proruského" Janukovyča.

    Potom pol roka! pred riadnymi volbami mali akútnu potrebu vyjadriť svoju nespokojnosť s vládou násilnym prevratom.

    K tomu treba pripomenuť, že Ukrajina mala z ekonomickeho a geografického hľadiska po rozpade ZSSR najlepšiu štartovaciu pozíciu a vidíme kam to dotiahli....

    K tomu plavidlu, nie je na smiech, že dokážu vyrobiť oplechovaný čln s vežou z BVP, je na smiech, že je to to najlepšie čo dokážu vyrobiť, aj to s problémami..

    Zase sa možme vrátiť k rozpadu ZSSR, kedy ukrajina zdedila najvačšie lodenice celkovo to najlepšie z lodiarskeho priemyslu. Toto je podľa mňa ironia (apache) nie to, že Rusi sú dnes schopní postaviť raketovu korvetu shopnú útočit na tisíce kilometrov aj v lodeniciach na Volge (Zelenodolsk) pretože sa museli prisposobit tomu, že všetko zostalo Ukrajine.

  • fenri
    15:48 18.04.2016

    Jak podotkl crusader, s loděnicemi v Nikolejevě postavit toto... A jistě, ruské námořnictvo má zásadně větší rozpočet, ale gro své infrastruktury mělo právě na Ukrajině. V tomto kontextu je ta bilance tragická. Ukrajinců je cca 3-3.5 méně než Rusů. Co a v jaké kvalitě postavili? Třetinu, čtvrtinu? Tohle je nešťastná země, která by potřebovala vybudovat celá od nuly. Tohle už nikdo do kupy nedá. Kde začít?

    Na těch lodích mě zaujala ta "stealth" nástavba s maličkými okénky, snad aby to budilo dojem mnohem větší lodi?

  • BrothersAndSisters
    15:48 18.04.2016

    Luky, mají vládu trošku orientovanou na západ a válku trošku orientovanou na Rusko, mít Rusa za souseda je bájo.

  • David
    15:15 18.04.2016

    Pro midlum 75 - souhlas. Na svou velikost mají tyto čluny poměrně mohutnou výzbroj. takže pokud bude odpovídat i kvalita zpracování, pak by tyto čluny mohly být úspěšné. Spousta států si provozuje hlídkové čluny na velkých řekách - africké státy, Jižní Amerika, Asie. V mnoha případech jde o jednotky velice zastaralé - stačí se podívat na námořnictvo Paraguaye, kde slouží lodě staré i téměř 100 let. Pro takové státy by tyto hlídkové čluny mohly být velice zajímavé

  • Luky
    15:15 18.04.2016

    Jakýpak Moskva řekla ne - dyk si tam udělali novou vládu a teď jsou orientováni na západ. Ne bylo řečeno čistkám na východě BráchoaSégry.

  • crusader
    15:15 18.04.2016

    midlum75
    ten projekt směšný není, když si vezmu, že Ukrajinci s nimi počítají pro Dněpr (asi kriminalita přesahuje všechny meze nebo počítají, že tam bude jednou hranice s Ruskem) a pobřežní oblasti Azovského moře.
    Směšný (nebo z jejich pohledu spíš smutný) je to, že mají jedny z největších loděnic v Evropě a vše co za dobu trvání Ukrajiny postavili pro vojenský námořnictvo jsou tyhle dvě kocábky.
    A i na téhle zakázce je vidět obrovská úroveň korupce na Ukrajině.

    Davud
    Projekt 58250 nebude nikdy dostavěný (leda že by to prodali jinam), kde by na to Ukrajina vzala peníze.

  • BrothersAndSisters
    15:08 18.04.2016

    simpanz, jasně že je to úpadek, proto také lidi šli před pár lety na Majdan, aby ten zmar skončil. Bohužel Moskva řekla ne, Ukrajina o sobě sama rozhodovat nesmí, to byl útok NATO, EU, ČKD, VB, NSU a MNV. A už jen za to, že vás to napadlo, vám rozjebeme celej východ, abyste viděli že Slovan při Slovanu vždycky bude stát, nebo nebudu hrát, už du!

  • apache
    15:00 18.04.2016

    Že kvalita mnohých produktů ukrajinského zbrojařského průmyslu je mizerná, o tom není pochyb. Nicméně co se týče loďstva, zdejší rusofilové se jim sice posmívaj (což je vzhledem k tomu, co dokázali postavit s X násobně vyšším rozpočtem Rusové ironie), ale zeptejme se takto: Jaký měli po svém osamostatnění Ukrajinci motiv k tomu vůbec budovat nějak silné loďstvo? Západ pro ně nebyl nepřítel, žádné ambice v zahraničí ukrajinské loďstvo nemělo a o rusácích si také mysleli, že je nenapadnou.

  • simpanz
    14:38 18.04.2016

    V devadesatym stavěli atomovou letadlovku, dneska tohle. Je fakt ze za tu dobu postavily i velky civilní lodě a specialy, ale pod dohledem a projektový plány šli k zadavatelum a dál se staví jinde. Kdyz to porovnám s Rumunskem kde dneska staví Damen Schelde, tak rozpad a rozkradení.
    tady jeden special https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • midlum75
    13:48 18.04.2016

    netuším, co je na tomto projektu směšného. Jsou to hlídkové čluny pro pobřežní stráž a osadit je zbraňovou stanicí z OT není na škodu. minimálně palebná síla je velmi slušná na tuto třídu plavidel. obdobná třída má u US navy maximálně M2 .

  • David
    13:46 18.04.2016

    Zbrojní export se Ukrajincům v poslední době opravdu příliš nedaří. Ale konkrétně s těmito čluny je v Uzbekistánu spokojenost.
    A co se týče dodávek pro ukrajinskou pobřežní stráž, případně i námořnictvo. Ano, zatím je to slabota. Ale něčím se začínat musí. Po celou dobu od osamostatnění Ukrajinci nepostavili pro vlastní ozbrojené složky žádné lodě, pouze udržovali starší lodě a dostavovali jednotky, rozestavěné ještě za éry Sovětského svazu. Jak je i zde napsáno, o část jednotek ukrajinské námořnictvo navíc přišlo při anexi Krymu. Ukrajinci tak začínají téměř od nuly. A nejlépe se naučí právě na malých jednotkách.
    Jsem docela zvědav, jak bude postupovat ambiciózní program vlastních korvet - tuším projekt 58250

  • Kozlus
    13:36 18.04.2016

    Se vsi tou korupci, rozkradanim a podvody to opravdu lehke nemaji.

  • infi
    13:10 18.04.2016

    Komedie...

  • niko
    12:11 18.04.2016

    Uprimne by som Ukrajincov neospravedlnoval. Ak chceju na medzinarodnych zbrojarskych trhoch dlhodobo fungovat, musi kvalita ich vyrobkov zodpovedat aj ich marketingu. Uprimne im drzim palce, lebo ako pise jj284b to skutocne nemaju lahke.

  • crusader
    12:10 18.04.2016
    Oblíbený příspěvek

    "Slava Ukrajině"
    Už mají zase námořnictvo.
    Opravdu vytahovat se tím, že za 4 roky postavili dva dvacetimetrové čluny "pancéřované" 10mm plechem (silnější pancíř měly u naše LT-34) a vyzbrojit je dvěma věžemi z obrněných transportérů, to je vrchol.
    Se divím, že něco podobného nepožaduje taky AČR, krásně by se to vyjímalo na Labi (a vyrobit bychom to dokázali taky), řekl bych že každý remorkér je "pancéřován" silnějším "pancířem".
    Opravdu typicky ukrajinský je i název továrny co je vyrobila - "Leninská kovárna". Redakce AN to neumí přeložit? Kde je to odstraňování symbolů komunismu?
    Přece taková "Porošenkova kovárna" nebo "kovárna Roshen" by znělo víc vlastenecky. Nebo se stydí za to, že je vlastníkem této továrny?
    Jinak to zastavení výroby v roce 2013 bylo způsobeno státní komisí, která sledovala realizaci projektu a byla nespokojená s kvalitou prací podniku. Lodě měly být předány jiné společnost k dokončení ale protože továrna patří Porošenkovi, nebylo ani výběrové řízení a čluny dokončila Leninská kovárna.

  • lorgarius
    11:28 18.04.2016
    Oblíbený příspěvek

    ja ti neviem, sudan + irak sa stazovali na mizernu kvalitu transporterov este davno pred tym ako boli v tajnej vojne s ruskom.

  • jj284b
    11:04 18.04.2016

    niko:ked sa vezme do uvahy to ze su v tajnej vojne s Ruskom, a musia vynakladat obrovske prostriedky pre vlastnu armadu, tak je znizena kvalita exportneho tovaru pochopitelna..

  • niko
    09:30 18.04.2016
    Oblíbený příspěvek

    No uvidime v akej kvalite tie lode ukrajinsky zbrojarensky priemysel doda. V poslednom case sa v kvalite velmi nevyznamenali.