Nová éra pro americkou pobřežní stráž?

Vzhledem k šíři svých povinností a nedostatku dostupných prostředků je USCG nucena velmi pečlivě zvažovat nasazení každé lodě a letadla. Velitel pobřežní stráže, admirál Paul F. Zukunft, doufá, že s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se to změní.

Během své kampaně slíbil Trump zvýšit počty lodí amerického námořnictva na 350, což by znamenalo nutnost velmi významně podpořit loďařský průmysl. Na této vlně by se, jak Zukunft doufá, mohla svést i USCG, zejména díky Trumpově oblibě témat národní bezpečnosti (např. migrace a ochrana hranic). 

Podobné naděje má Zukunft i ohledně Trumpovy volby na post ministra národní bezpečnosti, bývalého generála americké námořní pěchoty, Johna F. Kellyho. Právě pod ministerstvo národní bezpečnosti USCG od roku 2002 spadá.  Od změny ve vedení ministerstva si hlava USCG slibuje především změny v oblasti strategie.

Pod Kellyho vedením by se ministerstvo mohlo více soustředit na ochranu hranic, při které bude hrát USCG hlavní roli. Výhodou může být i Kellyho minulost coby velitele SOUTHCOM (US Southern Command), amerického velitelství, pod které spadá oblast Jižní Ameriky a Karibiku. Tam USCG hraje klíčovou roli zejména v boji proti drogovým kartelům.

Velení USCG je tedy s příchodem nové administrativy velmi optimistické a jen čas ukáže, nakolik je tento přístup oprávněný. Donald Trump ve své kampani nasliboval mnohé a je otázkou, kolik slibů se mu podaří splnit ve chvíli, kdy nebude stát před jásajícím davem voličů, ale před poslanci a senátory v americkém kongresu.

Pobřežní stráž Spojených států amerických je nejmenší z pěti složek amerických ozbrojených sil a jako taková se často nachází na periferii mediálního zájmu, na rozdíl od armády (US Army), letectva (US Air Force), námořnictva (US Navy) či námořní pěchoty (US Marine Corps). Není se čemu divit, USCG má proti nim několikrát menší personální i technické kapacity a nejde primárně o expediční bojovou složku.

 Americká pobřežní stráž má i bojové jednotky schopné obsazovat podezřelá či nepřátelská plavidla.

V současnosti v USCG slouží 41 000 aktivních příslušníků a zároveň má k dispozici 7000 rezervistů a 31 000 dobrovolníků. Tuto lidskou sílu využívá k obsluze 243 plavidel delších 20 m, 1630 menších člunů a 201 letadel (zpravidla vrtulníky a vrtulová letadla určená k průzkumu). I nejmenší z pěti složek amerických ozbrojených sil se tak početně i výbavou vyrovná většině světových námořnictev.

Mezi hlavní úkoly USCG patří zejména udržování bezpečnosti a dodržování zákonů v amerických i mezinárodních vodách. Kromě záchranných operací jde například o stíhání pašeráků drog, prosazování amerických imigračních zákonů na moři či ochrana amerických mořských zdrojů.

Jednou z oblastí zájmu USCG je i arktický prostor, kterého se americké námořnictvo defacto vzdalo právě ve prospěch pobřežní stráže. Její přítomnost a kapacity na Severním pólu začínají být diskutovaným tématem tváří v tvář snahám dalších států o nárokování tamních teritorií (zejména pak Ruska), které mají být bohaté na ropu a zemní plyn. USCG má přitom k pokrytí rozsáhlého arktického území k dispozici jen 3 ledoborce, přičemž podle Zukunfta potřebuje USCG alespoň šest dalších.

Kromě Arktidy by pobřežní stráž v budoucnu mohla být aktivní v dalším politicky často skloňovaném regionu, kterým je Jihočínské moře. Po nedávném čínském „únosu“ amerického podmořského dronu se ozývají hlasy po vyslání USCG právě do oblasti Jihočínského moře.

Vzhledem k čínské oblibě využívat k projekci síly vlastní pobřežní stráž či námořní milice může být nasazení amerických válečných lodí při podobných incidentech interpretováno jako eskalace. Nasazení USCG, v jejíž jurisdikci se nachází i mezinárodní vody, se tak jeví jako přijatelný kompromis.

Zdroj: BreakingDefense, USCG