CODE: Cesta ke zničení ruské a čínské protivzdušné obrany

CODe
CODE posouvá schopnost kooperace techniky na zcela novou úroveň. / DARPA 

Americká třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) nabírá na obrátkách. Jedním z produktů nové strategie je program CODE (Collaborative Operations in Denied Environment). Program cílí na technologie schopné porazit ty nejvyspělejší systémy protivzdušné obrany (PVO) protivníka.

Spojené státy začínají investovat desítky miliard dolarů do nové Třetí strategie, která jim má vrátit vojenskou nadvládu nad svými mocenskými protivníky - Ruskem a Čínou. Obě země v poslední dekádě téměř dohnaly náskok USA ve vojenských technologiích. Americký náskok byl výsledkem Druhé kompenzační strategie (Second Offset Strategy), která měla zase dohnat a předehnat vojenskou sílu Sovětského svazu.

Třetí kompenzační strategie tedy není nic jiného, než další kolo světových vojenských závodů mezi největšími vojenskými mocnostmi světa.

Podle zkušeností z minulého století americké “kompenzační strategie” ovlivňují podobu vojenské techniky a taktiky po dobu několika desetiletí.  

Jedním z cílů americké Třetí kompenzační strategie je vyvinout takové zbraňové systémy a taktiku, která dokáže vyřadit z provozu ty nejvyspělejší systémy PVO.

Typickými protivníky jsou ruské systémy S-300, S-400 (v budoucnu S-500) a jejich čínské klony - tedy tzv. systémy zamezující přístup a nevpuštění do (vzdušného) prostoru A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial).

Nejnadějnějším řešením prolomení A2/D2 je doslova zahlcení PVO protivníka. Podobný přístup rozvijí americká agentura pro obranné technologie DARPA v rámci programu CODE. Program plánuje přivést do výzbroje novou generaci dronů schopných inteligentním způsobem koordinovat svůj postup.

Jde o tzv. taktiku rojů, kdy se do cílové zóny vyšle desítky nebo dokonce stovky dronů. Všechny drony, pod dohledem jediného lidského operátora (např. ve stíhačce F-35 Lightning II), budou mezi sebou komunikovat, vyměňovat si data, samostatně volit nejlepší cestu ke splnění úkolu a také útočit pomocí vlastních zbraní.

Roje získají mimo jiné schopnost obětovat jednoho svého člena (klamný cíl, levný dron) tak, aby roj odhalil pozici PVO protivníka. Část dronů například může nést bojovou hlavici, část elektro-optické průzkumné systémy a část zase prostředky elektronického boje (EB).  V roji budou různé typy dronů, od velmi levných, u kterých nezabolí ztráta, až po složitější, jako např MQ-9 Reaper.

Pří útoku na PVO se navíc není třeba obávat ani zničení dronů (tedy alespoň některých). Ba právě naopak! Cílem je do roje nasadit levné drony nebo speciální klamné cíle, jejichž cena a náročnost výroby (energetická, surovinová a lidská stopa) je menší než výroba protiletecké a protiraketové střely. Cílem je nechat ekonomicky krvácet protivníka.

Ekonomický boj se přitom neodehrává jen v době konfliktu, ale hlavně před válkou. Jedním z nástrojů závodů ve zbrojení je jednoduše ekonomicky zlomit protivníka, který musí vyrábět velké množství velmi drahých zbraňových systémů. Podobným způsobem již Spojené státy porazily Sovětský svaz v 80. letech.

Zpět ale k dronům. “Během první fáze jsme v simulacích úspěšně ověřili potenciální přínos autonomní spolupráce mezi drony v těžké taktické situaci, a začínáme s partnery pracovat na plánu pro možné budoucí operační systémy,” komentuje vývoj “mechanických rojů” Jean-Chales Ledé, programový manažér programu CODE v DARPA.

“Od dvou týmů jsme vybrali 20 autonomních vzorců chování, které výrazně zvýší schopnosti našich bezpilotních letadel a umožní jim splnit komplexní mise v zakázaném nebo sporném prostoru, kde jsou komunikace, navigace a ostatní důležité elementy, nutné k zaměření cíle, narušeny (systémy EB protivníka - pozn. red.). Udělali jsme také vynikající pokrok v rozhraní člověk-stroj (pro řízení dronů - pozn. red.) a v otevřenosti architektury systému,” vysvětluje problematiku Ledé.

Pro Pentagon je velmi zajímavá myšlenka řízení celého roje "inteligentních” dronů (desítky strojů) jediným člověkem. V současné době každý dron, jako MQ-9 Reaper, ač je nazýván jako bezpilotní letoun, potřebuje ke svému provozu tým až 200 lidí. Takové nasazení extrémně vyčerpává lidský kapitál amerického letectva.

Program CODE nemá za cíl vyvinout konkretní bezpilotní prostředky, ale vnést do současných i budoucích dronů prvky autonomního a kooperativního chování. Mezi takové drony lze zařadit i z letadel vypouštěné proudové klamné cíle určené k zahlcení PVO protivníka, jako je např. americký ADM-160 MALD (Miniature Air-Launched Decoy).

V další fázi DARPA přistoupí k ostrému testování malého roje šesti dronů za dohledu jednoho člověka. Drony musí prokázat schopnost spolupráce při vyhledávání, určení a zničení cíle.

Zatím není vůbec jisté, jaké výsledky program CODE přinese. Vývoj technologie v laboratoři a její operační nasazení do reálného provozu jsou dvě zcela odlišné věci, často mnoho let od sebe vzdálené.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Raketový deštník pro Turecko?

Systémy obrany proti balistickým řízeným střelám (Ballistic Missile Defense – BMD) patří k ...

Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?

Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter ...

SM-3IIA: Nová chlouba americké protiraketové obrany

Americká Agentura pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency) a firma Raytheon otestují ...

Nová hybná síla světa: Americká Third Offset Strategy

V roce 2014 se objevily informace o tom, že americký ministr obrany Ashton Carter nařídil zahájení ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • KOLT
    20:44 24.06.2016

    Už se bavíme o blbostech, protože nikdo z nás neví, jak ty drony budou vypadat, co budou přesně umět atd. Možností je spousta, nechal bych to na chlapcích z DARPA. A samozřejmě na těch, kteří budou vymýšlet protiopatření.

    Ohledně klouzání nevím, co řešíme. AGM-154 aka JSOW známe? Při odhozu ve vysoké výšce a rychlosti dosah 150 km, čili mimo PVO středního dosahu. Ve vývoji je JSOW-ER s pomocným motorem, která by měla mít dosah až 500 km, čili mimo schopnost jakékoliv PVO střílet proti stealth letounům. Samotná JSOW je stealth. Takže nevím, v čem je problém :-? Rád se nechám poučit.

  • Slavoslav
    11:10 24.06.2016

    Logik

    Čo tak skúsiť precitat aj to na co v prípade Kolta reagujem. Možno zistíš, že vykopávaš otvorene dvere. Vlastne by si to mal zistiť urcite lebo to nieje zlozite.

    Btw. Aky je pomer plochy krídla vs hmotnosť pri tych vetronoch? Ked ich chceš sklápať do kompaktného rozmeru a podvesiť pod stíhačku. Potom di v hlave preber hmonost raketového motora, bojovej hlavice, senzorov a riadiaceho centra a napis mi odpoved.

  • logik
    11:01 24.06.2016

    Link na levnou turbínu, která takovej dron udrží jsem dával. Klouzavost akorát pomůže k tomu, že turbína bude moct bejt malá a levná, stejně jako u motorových větroňů, kterejm stačil motor z trabanta nebo i "ze sekačky" (např. 16kW).
    Jinak se umí i větroně s klouzavostí 70, takže na 500km sestoupí o 7km, vypuštěný mohou být v 14km, takže furt mimo dosah krátkodosahové PVO. Zadalší dostanou větší dopřednou rychlost na začátku letu, což jim zvětší dostup. Takže i bez turbíny by fakt nemuseli bejt "kousek nad zemí...." - ale není důvod jim ji nedat...

    Jinak to fakt nevíš, že se dneska už dávno vyráběj drony vystřelovatelný z roury se skládacíma křídlama, žádnejma křidýlkama? A že i normální větroně maj úpolně běžně skládací křídla? A chceš řešit jaký se budou dělat drony za deset let....

  • Slavoslav
    04:54 24.06.2016

    Dočerta s mobilom

    Áno urobiť skladacie krídla o veľkej ploche ku kĺzaniu na fakt veľkú vzdialenosť je problem. Nebavíme sa o pomocných krídelkách.

    3 km od s 500 budu par metrov ad zemou a pravdepodobne si ich cestou poda niečo s menším dosahom a menšími nákladmi na zostrel.

    Btw, nemyslím žeby boli blbý a preto sa žiadne klzaky nebudú konat ale pekne bude mat každý dron vlastný motor fungujuci od začiatku.

    Pripadne fakt si myslis, že konštruktér bude tak blbý a navrhne dron na bezpecne prekonávanie PVO bez ohrozenia vlastnej stíhačky s vypustanim hlboko v dosahu tej PVO?

  • Slavoslav
    04:47 24.06.2016

    Logik

    Áno, urobiť skl

  • Slavoslav
    04:46 24.06.2016

    Áno, urobt skl

  • logik
    23:59 23.06.2016

    Slavoslav: Udělat křídla skládací je fakt velkej problém.....

    A dron díky své rychlosti bude hned jasnej... až na to, že každej třetí z těch dronů náhle tři kilometry od S-500 zapne raketovej motor a začne akcelerovat.... Možná ještě obsluha stihne skočit do krytu....

    Stejnětak že některej bude muset zapnout motor - proč by nemohli mít všechny drony stejnej motor (třeba klidně ostrý budou mít i pomocnej kromě hlavního)? To si jako myslíš, že konstruktéři jsou tak blbý, že si to neuvědoměj?)

  • Slavoslav
    22:59 23.06.2016

    KOLT

    co to je "docela slusne a daleko"?

    pretoze pri rychlosti 0,8 mach mas docela slusne vysoky odpor vzduchu a docela slusne ti klesa rychlost.

    Na nejake dostatocne klzanie potrebujes plochu kridla. Tzn, ze nosic typu F35 ich pod seba tolko nepodvesi. Na radare to bude dron svietit aj s nosicom do dialky a vdaka svojej rychlosti bude hned jasne o co ide. Tie chytrejsie budu musiet mat motor zapnuty kvoli zdroju energie a mame tu odlisovaci znak pre senzory obrany (ak to dokazu vyuzit)

    A uz vidim ako sa k rusku blizi dostatocne mnozstvo F35 tiek, aby dronmi zahltili PVO. Vdaka podvesenym dronom s velkou plochou kridla svietia na dialku a staci jedna raketa odpalena tou S500 ktora sposobi, ze cela letka kvapom odhodi droni mimo dosah, aby mohla tej strele ujst kedze manevrovatelnost s tym hebedom pod kridlom bude mala a radarova odozva velka. To sa nam aj ten pomer zahodenych dronov vs raketa oplati.

  • KOLT
    20:59 23.06.2016

    pro crusader: Kolem odstavce o windows byl tag "vtip". Místní redakční systém ho ale bez varování odstranil. Takže se omlouvám, příště tam prostě naperu smajlíka, ať je to hned jasné.

    pro Slavoslav: Dron vypuštěný v 10 km při rychlosti 0.8 M může klouzat docela slušně dlouho a daleko, a teprve po nějaké době může zapnout motor.

  • Slavoslav
    17:45 23.06.2016

    crusader

    to co si popisal a ako ti uy bolo spomenute su vastne uy teraz existujuce bud SAM alebo AAM.

    Kym na blizko by obrana proti dronom este ako tak bola ekonomicka aj snimi problem je, ze ak odpalis takuto raketu na dajma tomu 200+ tak by podla tohoto konceptu mala byt drahsia ako ciel ktory zasiahnes. Na blizko to bude o tom ci tam budes mat viac vlastnych prostriedkov ako protivnik dronov a tam okrem navysovania kapacit nic nespravis.

    Takze to znamena, ze obluha S-500 ktora bude mat na radare ciel v idealnej pozicii na 200 km + bude vahat ci vystreli, lebo nebude vediet ci to nieje dron za 0,5 mega na ktory vystrelila raketu za 2 mega. A to je problem, lebo bojova hodnota systemov PVO dlheho dosahu ti dramaticky klesne ak posadky budu musiet toto riesit.

    BTW: rusenie. Naozaj si myslis, ze aj ked to ma byt lacne tak to nebude musiet splnat aspon nejake zakladne poziadavky na odolnost?

  • Slavoslav
    06:46 23.06.2016

    KOLT

    Kĺzavé drony? Už z princípu ťažko. To by si ich z akej výšky a vzdialenosti chcel vypúšťať?

  • crusader
    23:33 22.06.2016

    KOLT
    Poučte mě prosím jak jmenovaly hliníkové pásky shazované z letadel za ww2.
    Vytvářely okna na radarech takže pokud vím Spojenci jim říkali windows (s malým w). Jak jim říkali Němci nevím.
    To že stejně nazval Mrkvosoft svůj stěžejní výrobek je jiná věc.

    OK zapomeneme na rakety a drony, budeme jen rušit komunikaci a ovládání nepřátelských dronů . Ty drony budou muset být levné, tak že ochrana nebude nic moc. Něco takového https://www.youtube.com/watch?... jen větší a s delším dosahem.

  • KOLT
    23:15 22.06.2016

    pro crusader: Dron schopný efektivního působení proti vzdušným cílům se jmenuje raketa vzduch–vzduch :-) A rakety vzduch–vzduch nejsou nic levného. Jaksi z principu. AA raketa potřebuje buď IR čidlo (které jí ale proti klouzavým dronům bude vcelku k ničemuuž jen na trochu větší vzdálenost) nebo radar, který je prostě drahý. Naproti tomu "zahlcovací" drony nemusí nést téměř žádné přístrojové vybavení, stačí něco na komunikaci.

  • KOLT
    23:09 22.06.2016

    Nemám co dodat k logikovu komentáři :-)


    Windows jsou skutečně neskutečné. Nejen, že dokáží zahltit kde co a škodit dnes, ony to zvládly už desítky let před svým vyvinutím!

  • crusader
    23:07 22.06.2016

    logik
    oni se při AtA používají drony? to jsem opravdu nevěděl, poučte mě.

  • logik
    22:49 22.06.2016

    crusader: co takhle se trochu zamyslet, než něco napíšeš? To, co jsi právě popsal už jaksi existuje a říká se tomu AtA missle. Kdyby bylo něco levnějšího, tak se to používá. Není.

  • crusader
    22:39 22.06.2016

    KOLT, Slavoslav
    Naopak počítám že budou sebevražedné, nemusí ani nést výbušniny, stačí kinetická energie (ale výbušniny budou lepší)
    střetnutí se stíhačkou, proč by mi mělo vadit, že ho sestřelí, cena rakety kterou použije, může být větší než cena mého UAV, naopak pokud se povede zásah několika sebevražedných UAV může mít problém i stíhačka
    nepotřebuju samostatnost, stačí když nosiče (třeba rakety) s UAV odstartují až těsně před útokem (jsem Rus nebo Číňan a mám dost prostoru - start až po proniknutí do vzdušného prostoru) nebo naopak nosičem UAV je vzducholoď pohybující se v určitém prostoru, UAV se vypouští na rozkaz z pozemní základny,
    umělá inteligence jen minimum, stačí identifikace cíle a navedení na něj (nebo klidně útok na všechny vzdušné cíle v okolním prostoru bez identifikace - ale to je extrém).
    Nemyslím si, že obranné UAV by musely být dražší než útočné tedy pokud neuvažujete jen o zahlcení radarů mini drony (něco jako byly Windows za ww2), ale to by se pravděpodobně daly klamné cíle odlišit od skutečných

  • gaunt
    20:48 22.06.2016

    logik: Ono nejde jen o cenu toho radaru ale i o zdroj elektřiny. Na to motory dronu stačit nemusí.

  • logik
    20:33 22.06.2016

    gaunt: ano, dělá - na základě výsledků z fakt NE levného radaru....

  • Nadšenec
    20:23 22.06.2016

    K jadru ako PVO:

    http://nuclearsecrecy.com/nuke...

    Dá sa v tom nastaviť výška, sila, smer vetra.... A následne aký približne dopad to bude mať na ľudí, budovy.

    Všetko teoreticky ale dá sa v tom vyhrať.

  • Slavoslav
    18:50 22.06.2016

    jop

    a este taka malickost ako senzoricke vybavenie a vypoctova kapacita k zachyteniu a zostreleniu nepriatelskeho drona CENA

  • Slavoslav
    18:49 22.06.2016

    crusader

    viac dovodov

    1) operovanie smostatne v odlahlych oblastiach ruska kde nic nieje je blbost. Zaprve tam utocnik aj tak na nic zo vzduchu nebude utocit takze je to mrhanie zdrojmi vo vojne. Drony utocnika niesu urcene na somrovanie v odlahlych castiach, ale na aktivne posobenie v oblasti krytej PVO takze budu vysadene tam. Dalej potrebujes snimi lacno pokryt oblast 200+ od PVO kde by PVO mohla strielat zbytocne drahe rakety. Potrebujes odstranit toto mrhanie.

    2) kratky dolet je blbost. Ak to ma vydrzat nejaku rozumnu dobu v cielovom priestore musi to ma vytrvalost a sucasne to musi byt schopne vysokych rychlosti k stihaniu. CENA

    3) tiez ak to nema byt jednorazova hracka (co by bolo velmi drahe) tak to musi byt schopne navratu na zakladnu a pristatia takze odlahle oblasti sa nekonaju. CENA

    4) dalej musis to vybavit pokrocilou AI, co dajma tomu zvladnu. Sucasne musi ten stroj niest zodpovedajuce senzoricke vybavenie o to viac ako to ma pracovat uplne samostatne. CENA

    5) Dalej co ak to natrafi na plnohodnotnu stihacku nepriatela? Ty nevies co je zdrojom signalu ku ktoremu posielas ten dron. Vies len ze tam nieco je. Takze to musi byt schopne ubranit sa dajma tomu F35 ci F22 inak staci jedna v pozadi a su tvoje drony v prdeli. Takze tam musis poslat svoje stihacky a drony musia byt schopne snimi kooperovat pri obrane. Neporovnatelne zlozitejsie ako utok tudiz CENA

    napada ma viac dovodov ale bol by to dlhy prispevok.

    Ako nebudem spochybnovat ci by to slo. Mozno ano, mozno nie, ale americania by dosiahli svoje. Tvoje protiopatrenia by boli neporovnatelne nakladnejsie.

  • gaunt
    18:27 22.06.2016

    logik: Rozpoznávání cílů provádí počítač i v pilotovaných letadlech.

    KOLT: Je to srovnatelné s AI v leteckých simulátorech. Problém je odhadovat kroky protivníka na delší dobu dopředu. V tom jsou lidé lepší. Samotné zaměření a vystřelení raket není problém.

  • logik
    17:43 22.06.2016

    gaunt: phybuješ se v 3D, musíš řešit identifikaci cílů (klamnýmu dronu stačí říct doleť tam a tam) a IFF, musíš řešit zaměření a sejmutí daleko menšího cíle, pohybujícího se ovšem řádově větší rychlostí, atd...

  • KOLT
    17:01 22.06.2016

    pro gaunt: Třeba proto, že trefit cíl manévrující v 3D prostoru je výrazně složitější než v 2D?

  • gaunt
    16:09 22.06.2016

    KOLT: Proč by to mělo být složitější?

  • KOLT
    16:05 22.06.2016

    crusader: "...naprogramované aby útočily na drony a letadla..."

    A právě v tom je ten problém :-) Chcete-li mít autonomní prostředek, který je schopný útočit na *vzdušné* cíle jinak než sebevražedným útokem, není to nic jednoduchého. Rozdhodně je to složitější záležitost než útok na pozemní cíle.

  • crusader
    15:40 22.06.2016

    Slavoslav
    nevím proč by obranné drony měly být složitější než útočné. Pořád mluvíme o Rusku a Číně s jejich obrovskou rozlohou. Něco jiného by bylo v případě států jako je Česko nebo Slovensko.
    Není potřeba aby autonomně fungovaly v systému PVO. Stačí aby byly uzpůsobené k vysazování z nějakých nosičů (klidně bezpilotních) a naprogramované aby útočily na drony a letadla v dané oblasti. Start nosičů u PVO Ruska stačí vzhledem k rozloze až po narušení vzdušného prostoru Ruska (ev. po masivním kontaktu nad Pobaltím, Běloruskem nebo východní Ukrajinou), u Číny po zjištění cílů poblíž pobřeží.

  • Slavoslav
    12:57 22.06.2016

    Crusader,

    Použitie dronov na obranu sa mi zdá bolo spomenuté.

    Ale, zeby to bolo jednoduchšie to asi nie. Áno môže mat mensi dolet co znamená že ich bude na pokrytie záujmových oblasti treba viac, ale inak musi byt o dost zlozitejsi ak ma ako tak autonómne fungovať v komplexnej vzdušnej obrane. De facto by si sa dostal k bezpilotným stíhačkám a cena by bola vysoká. Cim by vlastne americky program splnil ucel.

  • crusader
    11:50 22.06.2016

    gloton
    Jenže článek mluví o zničení ruské a čínské PVO.
    U Číny jaksi neexistují sousední státy, odkud by byl možné vést překvapivý úder aby ohrožoval důležitá centra - úder by pravděpodobně musel být veden z moře a u Ruska se dá předpokládat, že pro ně je potencionální cíl vše co letí z poloviny Polska směrem na východ. Navíc obě země jsou dostatečně velké aby nebylo nutné mít PVO hned na hranici (prakticky přímo ohrožené velká města v Rusku jsou jen Kaliningrad (ten lze obětovat) a Petrohrad). Proto ten dolet útočných dronů je nutný.

    Stejně se mi líbí, jak se tady v diskuzi připouští nasazení dronů pro útok, ale jaksi se příliš nepředpokládá jejich nasazení při obraně (které je podle mě jednodušší než nasazení útočných dronů, například právě kvůli tomu nutnému doletu)

  • Gloton
    02:45 22.06.2016

    Ani nemám "sílu" to vše detailně pročítat, ale mnohokrát jsme tu narazil na výtku, že ty drony musí mít dolet větší, než je dosah protiletadlové obrany (tedy stovky km) atp. Ale to přece vůbec nemusí být nutnost.
    Při reálně uvažovaném nasazení na cíle na území "zlobivých" států, je možné se běžně volně pohybovat až k jejich hranicím, na území států sousedních.
    Pro podobné nenadálé překvapivé údery, kde bude potřeba eliminovat protiletadlovou obranu se to přece uvažuje. Protiletadlová obrana o potenciálních útočnících tedy bude vědět, ale pustí si je vědomě blíž, protože nebude např. momentálně v regulérní válce a nemůže jen tak sestřelovat vše, co se pohybuje nad územím okolních sousedů.

  • Jakub2
    15:55 21.06.2016

    2 Slavoslav: 45 km od epicentra

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Slavoslav
    15:29 21.06.2016

    To bol eufemizmus ;)

    Ten atom by musel byt prisilný aby odpálil dron na 10 km+. To by už robilo i fyzicke skody na zemi a zo len na emp zbraň nad územím protivníka neuhras. Skoda že sa nikde nedá dopátrať ako ďaleko bol ten tupolev od car bomby.

    Cena je otázka a vojenské rozpočty sa vymykajú kontrole casto.

  • Dundee
    15:26 21.06.2016

    U finanční otázky je důležitá i skutečnost, že i v případě, pokud útočník vynaloží na samotné zničení PVO protivníka víc prostředků než obránce, může ho to nakonec obránce vyjít dráž, protože útočník může ničit dál. Drony dávají tu výhodu, že jejich ztráta je pouze ztráta financí a to je asi hlavní účel jejich nasazení - klamné drony jsou jen doplněk pro zlevnění.

  • fenri
    15:21 21.06.2016

    Slavo - problematické to jistě je, ale co není.
    Bude asi trochu problém vědět, jaký je reálný dostřel PVO v době plánovaného nasazení.
    Dron s agilitou stíhačky, doletem 500km plus (aby mohl manévrovat) a k tomu malý a laciný. Bude to obtížné jako ten EMP.

  • Slavoslav
    15:07 21.06.2016

    Fenri

    Ake všetky? Len emp vystrelenú na 400 - 500 km ktorá sunda všetky drony. To je proste z hladiska fyziky tak trochu problematické.

    Chyba tam par písmeniek.

    A tvrdim že aj najväčší tupec v usa da do požiadaviek (na drony) vypúšťanie mimo dosah PVO ktorú to ma prekonať nech nosič nieje ohrozený. A tiež tvrdim že dron ktorý dokaze simulovať stihacku musí mat dostatok agility aby sa stihli rozptýliť skôr ako raketa s500 prekoná viac ako 400 km.

  • fenri
    14:54 21.06.2016

    Logik, Slavo - pánové, ale jste to vy, kdo tady zamítá veškeré nadhozené možnosti obrany. A vice versa - kde já tvrdím, že obrana bude levná, Konkrétně? Od začátku tvrdím, že jde jen o další rodící se bojiště, u kterého mě osobně zaujalo, že nevzniklo už dříve.
    S tím náskokem USA nevím, mě to celé (z pohledu obránce) fakt připomíná slow-motion útoku Topolu-M nebo JARSu. Finančně jistě.
    Slavo - nějak nerozumím poslednímu odstavci, hlavně jeho začátku.

  • logik
    14:48 21.06.2016

    Fenri: Je krásné, jak krásně polemizuješ sám se sebou. To, že to nikdo jiný neumí vyrobit, i to, že proti tomu nebude obrany, tu dokolečka opakuješ jen Ty. Nikdo jiný.

    Obrana proti tomu zcela určitě bude - a bude tak drahá, jak bude tato strategie dobře zvládnutá jak po technické, tak po taktické stránce. Co tvrdím akorát je, že ta obrana nebude levná a v prstem v nose, jak tvrdíte Vy.

    Amíci se tomu budou bránit úplně stejně, jako Rusové, jen prostě protože to začnou cvičit dříve a tak pravděpodobně budou mít jejich drony lepší imitaci a software, a mechanismy zahlcení PVO budou lépe vypracovány - a zároveň budou mít více zkušeností s tím, jak se tomu bránit. Prostě budou mít klasickou výhodu toho, kdo danou technologii zavádí první.

    A navíc budou mít výhodu, že ekonomické náklady na obranu proti tomuto typu útoku unesou lépe, než jiné země.

  • Slavoslav
    14:46 21.06.2016

    Fenri

    Za prvé nikde som nenapísal že to bude 100% fungovať. Odkaz ma teda kde.

    Nikde netvrdím, že proti tomu nieje obrana. Tvrdim že klucova bude identifikácia cieľov co bude na 200+ problem pre každého. Pripadne ma odaz kde to tvrdim.

    Nikde netvrdím, že sa to nedá okopirovat. Ale tvrdim, že staty spoliehajce sa viac na pozemne prostriedky pvo budu mat vacsi problem pokiaľ nevyriešia identifikaciu.

    A tvrdim že aj najväčší tupec v usa da do poziadavie vypúšťanie mimo dosah po ktorú to ma prekonať nech nosič nieje ohrozený. A tiež tvrdim že dron ktorý dokaze simulovať stihacku musí matdostatok agility aby sa stihol rozptýliť skôr ako raketa s500 prekoná viac ako 400 km.

  • fenri
    14:32 21.06.2016

    Slavo - stále mi přijde, že se bavíme o čem, o čem není nic známo. To za prvé. Vy ale víte, že to bude na 100% fungovat a zároveň víte, že proti tomu není obrany.
    Zároveň si myslíte, že tuhle poměrně jednoduchou (aby levnou) věc, neumí nikdo jiný vyrobit (ačkoliv něco podobného se používá už roky). Škrtněte se Rusko a Ameriku a bavte se o A a B.

  • fenri
    14:29 21.06.2016

    Koho sundám jednou raketou? Nosič? Ano. A dá to smysl. Nese mrak dronů.
    EMP raketou mrak? Nevím. Záleží, jaká ta raketa bude a v jaké fázi rozptylu mrak trefím.
    Logik - ok, navrhněte, jak se budou USA či Turecko (ať jsme aktuální) bránit stejnému ruskému útoku. Vždy se nebavíme o nějakém high-tech. Uvidíte, že to najednou půjde. Easy...:-)

    Mimochodem - celá tahle novinka mi dost připomíná způsob překonávání PRO ruskými jadernými střelami (hodně manévrujících klamných cílů). Jenom se to tam odehrává za úplně jiných rychlostí, vzdáleností atd. O to víc je mi záhadou, proč by totéž, ale 100x pomaleji mělo Rusko dostat do kolen. Sami to používají v jiné formě už x let a mají to bojově nasazené (já vím, zas ty dřevěné makety...).

  • Jakub2
    14:29 21.06.2016

    2 logik: Máte hodně trpělivosti, ale někdy je všechna snaha marná.

  • Slavoslav
    14:27 21.06.2016

    Fenri

    Preboha prestaň si už vyberať hrozienka a reaguj komplexne neh sa tu netočíme ako madar v kukurici.

    Je jasne že drony musia byt vypustene mimo dosah a ideálne aj mimo dohlad pvo. Ako? Dobra otázka a preto biitky nevyhravaju len papierové parametre.

    Je jasne že drony budu mat aj vlastný motor ktorý im pomôže udrzat rýchlosť a manevrovatelnost ak simulujú stihacku.

    Ale toto všetko som už spomínal v predchadzajucih príspevkoch pripadne by to malo byt implicitne jasne každému kto nechce byt hnidopich.

    Nevieš, lenže tu otázku bude musieť obsluha pvo bez vizuálneho kontaktu musieť vyriešiť. A bud riskne odpal stým že možno zasiahne dron, alebo nevystreli a efektivita nasadenia klesá.

    A dlsia možnosť su vlastne lietadla. Ak ich nasadia proti cihajucim f 22 ci f35 (platí aj v opačnom garde)

  • logik
    14:17 21.06.2016

    fenri: A sundáš je jednou raketou, když to nebude atomovka, která stojí majlant? IMHO ne.

    Ohledně ceny, tak jsem Ti dal odkazy na konkrétní technologie a jejich cenu. Pořád jsme šlo o zlomky ceny jedné PVO rakety. Takže Tvoje snaha setřít konkrétní argumenty sibiřskou balzou je jen Tvá demagogie.

  • fenri
    14:15 21.06.2016

    Slavo: -nechcete po mě, abych já věděl, zda obsluha systému, který neznám, složená z lidí, které neznám, vystřelí v konfliktu o kterém nic nevím, na systém o kterém nic nevíme?
    Pokud je nosič vyplivne rychle, v jednom směru (což pochopitelně jde), tak aby se rozpýtlily, musí ty drony změnit směr a tím nutně přijdou o energii/rychlost. Už jen tak snadno nepokloužou k 500km vzdálenému cíli ani se nebudou rychle vzdalovat, aby se naředily proti EMP. Zatáčkou a hodně energie přijdou.
    Přijde mi, že operujete s tím, že nosič s drony se objeví jako duch na hranicích Ruska a oni o něm předem nebudou vědět. To je ale dost komplikované, resp. je to stejně možné, jakože to udělá čínský, ruský...bhútánský nosič u USA. A samozřejmě i Rusko hodně spoléhá na záchytné stíhače. Ostatně jeden specializovaný kousek na to i mají, nehledě na poměrně slušný potenciál i těch nespecializovaných.

  • Slavoslav
    14:06 21.06.2016

    Fenri

    Ale ja nehovorím že to rozptýli nosič pri vypúšťaní. Len že doda počiatočnú rýchlosť ergo energiu.

    Co myslis co potrvá dlhšie. Rozptýlenie dronov na 10 - 15 km od seba ked letia rýchlosťou 500 v hodie, alebo tam skor doletí raketa od s500? Ja stavím na drony

    Američania budu mat taký istý problem. Ale ich obrana je tvorená najma stihacim letectvom a stíhačka skor identifikuje o co sa jedna ako 500 km ďalej umiestnený radar.

    Btw. Zase si neodpovedal. Vystrelia alebo nie?

  • fenri
    13:57 21.06.2016

    Slavo
    - to je přeci jedno, jestli je nese dron, či v tom sedí pilot. Důležité je, že jednou raketou sundám mrak. Rázem to ekonomicky dá smysl.
    -počáteční rychlost na rozptyl - pak s nimi nosič bude muset při vypouštění poměrně dlouho manévrovat, aby je rozptýlil a tedy se zdržovat v ohroženém prostoru. Zároveň tím tanečkem dá najevo, že vypouští drony a už to je signál pro obsluhu PVO. Když je vyklopí, bez "tanečku", drony se moc nerozptýlí (poletí v jednom směru) nebo tu rychlost ztratí manévrem.
    -neberme to jako zbraň USA proti Rusku. Uvažujme o tom jako o zbrani Ruska proti USA. Logik si nahradí hitech laminát balsou ze sibiřských stromů a dodá naváděcí soustavu z Huweie ;-) a hned problém vypadá jinak. Že máte najednou spoustu skvělých nápadů, jak tenhle nesmyslný projekt poslat k šípku a proč to celé nemůže fungovat? :-)

  • Slavoslav
    13:44 21.06.2016

    Fenri

    Dolet 500+ je nutný ak ma byt zabezpečená bezpečnosť veľkého nosiča (čo je špekulácia lebo nevieme čo nosič bude).

    Ostatne je otázka či po tom nosici Rusi na tých 500 vystrelia. Veď co ak je to lacny dron? Už len to vnesenie pochybnosti pre obsluhu pvo stoji zato co si už 2x opomenul v reakcii na môj príspevok kde som to spomínal.

    Co spravi obsluha s500 ked bude ich radar ukazovať na 400 km ciel s charakteristikami napr b52? Vystreli alebo nie?

    Co sa týka zvyšných bodov tak počiatočnú rýchlosť na to rozptýlenie majú drony napr udelenú nosicom.

    Odolnosť voči emp nemusi byt veľká. Ochrani ich samotne rozptýlenie a ak niekto na 200+ odpali emp splnilo to ucel.

    Áno cena môže byt problém.

    V každom prípade ak mas pvo postavenu na pozemných systémoch a nie na záchytných stíhačoch tak sa bud zmieris s riskom plytvania drahých rakiet na daleko, alebo tieto systémy dlhého dosahu využiješ ťažko kým neprídeš nato ako presne identifikovať druh cieľa na 200+

  • Jakub2
    13:37 21.06.2016

    2 RiMr71: Co kdybyste začal číst hned odshora- od nadpisu článku, pokračoval přes ten text a do diskuse se dostal na závěr? Kolik zemí má k dispozici vícevrstevnou PVO a není členem NATO?

    Fantazmagorie o jaderných PLŘS odpalovaných v troposféře jsou autorským počinem Fenriho (pokud je nepřevzal z nějakého obskurního ruského webu).

    Celé, co jsem tvrdil, je to, že vrstvená PVO je prolomitelná vybavením, které je už k dispozici v armádních arzenálech DNES. Bez ohledu na obsah článku, který se týká právě vyvíjené technologie. Dovolil jsem si přitom specifikovat množství a vybavení, které je k tomu potřebné a je ve výzbroji US Air Force (článek je o US zbrojních technologiích). O "B-52 nalétávajících na Moskvu" jste tady začal až Vy sám.


    Já jsem z téhle diskuse v Jiříkově vidění - každý má hned jasno, oponent je debil, který tomu nerozumí, srovnávají se existující zbraně s takovými, které nejsou ve výzbroji (žádná země nevyrábí PLŘS s jadernými hlavicemi, poslední relikt ze sedmdesátých let jsou ruské protiraketové baterie kolem Moskvy A-135 Amur, které ale neslouží k PVO a vyrobili jich jen asi 70 kusů), fyzika je sprosté slovo, atp.

    Web je krásný, nechci ho ničit diskusemi s lidmi jako je Fenri.

  • Slavoslav
    13:30 21.06.2016

    Fenri

    Dolet 500+ je nutnost ak sm

Stránka 1 z 4