CODE: Cesta ke zničení ruské a čínské protivzdušné obrany

CODe
CODE posouvá schopnost kooperace techniky na zcela novou úroveň. / DARPA 

Americká třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) nabírá na obrátkách. Jedním z produktů nové strategie je program CODE (Collaborative Operations in Denied Environment). Program cílí na technologie schopné porazit ty nejvyspělejší systémy protivzdušné obrany (PVO) protivníka.

Spojené státy začínají investovat desítky miliard dolarů do nové Třetí strategie, která jim má vrátit vojenskou nadvládu nad svými mocenskými protivníky - Ruskem a Čínou. Obě země v poslední dekádě téměř dohnaly náskok USA ve vojenských technologiích. Americký náskok byl výsledkem Druhé kompenzační strategie (Second Offset Strategy), která měla zase dohnat a předehnat vojenskou sílu Sovětského svazu.

Třetí kompenzační strategie tedy není nic jiného, než další kolo světových vojenských závodů mezi největšími vojenskými mocnostmi světa.

Podle zkušeností z minulého století americké “kompenzační strategie” ovlivňují podobu vojenské techniky a taktiky po dobu několika desetiletí.  

Jedním z cílů americké Třetí kompenzační strategie je vyvinout takové zbraňové systémy a taktiku, která dokáže vyřadit z provozu ty nejvyspělejší systémy PVO.

Typickými protivníky jsou ruské systémy S-300, S-400 (v budoucnu S-500) a jejich čínské klony - tedy tzv. systémy zamezující přístup a nevpuštění do (vzdušného) prostoru A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial).

Nejnadějnějším řešením prolomení A2/D2 je doslova zahlcení PVO protivníka. Podobný přístup rozvijí americká agentura pro obranné technologie DARPA v rámci programu CODE. Program plánuje přivést do výzbroje novou generaci dronů schopných inteligentním způsobem koordinovat svůj postup.

Jde o tzv. taktiku rojů, kdy se do cílové zóny vyšle desítky nebo dokonce stovky dronů. Všechny drony, pod dohledem jediného lidského operátora (např. ve stíhačce F-35 Lightning II), budou mezi sebou komunikovat, vyměňovat si data, samostatně volit nejlepší cestu ke splnění úkolu a také útočit pomocí vlastních zbraní.

Roje získají mimo jiné schopnost obětovat jednoho svého člena (klamný cíl, levný dron) tak, aby roj odhalil pozici PVO protivníka. Část dronů například může nést bojovou hlavici, část elektro-optické průzkumné systémy a část zase prostředky elektronického boje (EB).  V roji budou různé typy dronů, od velmi levných, u kterých nezabolí ztráta, až po složitější, jako např MQ-9 Reaper.

Pří útoku na PVO se navíc není třeba obávat ani zničení dronů (tedy alespoň některých). Ba právě naopak! Cílem je do roje nasadit levné drony nebo speciální klamné cíle, jejichž cena a náročnost výroby (energetická, surovinová a lidská stopa) je menší než výroba protiletecké a protiraketové střely. Cílem je nechat ekonomicky krvácet protivníka.

Ekonomický boj se přitom neodehrává jen v době konfliktu, ale hlavně před válkou. Jedním z nástrojů závodů ve zbrojení je jednoduše ekonomicky zlomit protivníka, který musí vyrábět velké množství velmi drahých zbraňových systémů. Podobným způsobem již Spojené státy porazily Sovětský svaz v 80. letech.

Zpět ale k dronům. “Během první fáze jsme v simulacích úspěšně ověřili potenciální přínos autonomní spolupráce mezi drony v těžké taktické situaci, a začínáme s partnery pracovat na plánu pro možné budoucí operační systémy,” komentuje vývoj “mechanických rojů” Jean-Chales Ledé, programový manažér programu CODE v DARPA.

“Od dvou týmů jsme vybrali 20 autonomních vzorců chování, které výrazně zvýší schopnosti našich bezpilotních letadel a umožní jim splnit komplexní mise v zakázaném nebo sporném prostoru, kde jsou komunikace, navigace a ostatní důležité elementy, nutné k zaměření cíle, narušeny (systémy EB protivníka - pozn. red.). Udělali jsme také vynikající pokrok v rozhraní člověk-stroj (pro řízení dronů - pozn. red.) a v otevřenosti architektury systému,” vysvětluje problematiku Ledé.

Pro Pentagon je velmi zajímavá myšlenka řízení celého roje "inteligentních” dronů (desítky strojů) jediným člověkem. V současné době každý dron, jako MQ-9 Reaper, ač je nazýván jako bezpilotní letoun, potřebuje ke svému provozu tým až 200 lidí. Takové nasazení extrémně vyčerpává lidský kapitál amerického letectva.

Program CODE nemá za cíl vyvinout konkretní bezpilotní prostředky, ale vnést do současných i budoucích dronů prvky autonomního a kooperativního chování. Mezi takové drony lze zařadit i z letadel vypouštěné proudové klamné cíle určené k zahlcení PVO protivníka, jako je např. americký ADM-160 MALD (Miniature Air-Launched Decoy).

V další fázi DARPA přistoupí k ostrému testování malého roje šesti dronů za dohledu jednoho člověka. Drony musí prokázat schopnost spolupráce při vyhledávání, určení a zničení cíle.

Zatím není vůbec jisté, jaké výsledky program CODE přinese. Vývoj technologie v laboratoři a její operační nasazení do reálného provozu jsou dvě zcela odlišné věci, často mnoho let od sebe vzdálené.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku


Související články

Raketový deštník pro Turecko?

Systémy obrany proti balistickým řízeným střelám (Ballistic Missile Defense – BMD) patří k ...

Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?

Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter ...

SM-3IIA: Nová chlouba americké protiraketové obrany

Americká Agentura pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency) a firma Raytheon otestují ...

Nová hybná síla světa: Americká Third Offset Strategy

V roce 2014 se objevily informace o tom, že americký ministr obrany Ashton Carter nařídil zahájení ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • KOLT
    20:44 24.06.2016

    Už se bavíme o blbostech, protože nikdo z nás neví, jak ty drony budou vypadat, co budou přesně umět atd. Možností je spousta, nechal bych to na chlapcích z DARPA. A samozřejmě na ...Zobrazit celý příspěvek

    Už se bavíme o blbostech, protože nikdo z nás neví, jak ty drony budou vypadat, co budou přesně umět atd. Možností je spousta, nechal bych to na chlapcích z DARPA. A samozřejmě na těch, kteří budou vymýšlet protiopatření.

    Ohledně klouzání nevím, co řešíme. AGM-154 aka JSOW známe? Při odhozu ve vysoké výšce a rychlosti dosah 150 km, čili mimo PVO středního dosahu. Ve vývoji je JSOW-ER s pomocným motorem, která by měla mít dosah až 500 km, čili mimo schopnost jakékoliv PVO střílet proti stealth letounům. Samotná JSOW je stealth. Takže nevím, v čem je problém :-? Rád se nechám poučit.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    11:10 24.06.2016

    Logik Čo tak skúsiť precitat aj to na co v prípade Kolta reagujem. Možno zistíš, že vykopávaš otvorene dvere. Vlastne by si to mal zistiť urcite lebo to nieje zlozite. Btw. ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik

    Čo tak skúsiť precitat aj to na co v prípade Kolta reagujem. Možno zistíš, že vykopávaš otvorene dvere. Vlastne by si to mal zistiť urcite lebo to nieje zlozite.

    Btw. Aky je pomer plochy krídla vs hmotnosť pri tych vetronoch? Ked ich chceš sklápať do kompaktného rozmeru a podvesiť pod stíhačku. Potom di v hlave preber hmonost raketového motora, bojovej hlavice, senzorov a riadiaceho centra a napis mi odpoved.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    11:01 24.06.2016

    Link na levnou turbínu, která takovej dron udrží jsem dával. Klouzavost akorát pomůže k tomu, že turbína bude moct bejt malá a levná, stejně jako u motorových větroňů, kterejm ...Zobrazit celý příspěvek

    Link na levnou turbínu, která takovej dron udrží jsem dával. Klouzavost akorát pomůže k tomu, že turbína bude moct bejt malá a levná, stejně jako u motorových větroňů, kterejm stačil motor z trabanta nebo i "ze sekačky" (např. 16kW).
    Jinak se umí i větroně s klouzavostí 70, takže na 500km sestoupí o 7km, vypuštěný mohou být v 14km, takže furt mimo dosah krátkodosahové PVO. Zadalší dostanou větší dopřednou rychlost na začátku letu, což jim zvětší dostup. Takže i bez turbíny by fakt nemuseli bejt "kousek nad zemí...." - ale není důvod jim ji nedat...

    Jinak to fakt nevíš, že se dneska už dávno vyráběj drony vystřelovatelný z roury se skládacíma křídlama, žádnejma křidýlkama? A že i normální větroně maj úpolně běžně skládací křídla? A chceš řešit jaký se budou dělat drony za deset let....Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    04:54 24.06.2016

    Dočerta s mobilom Áno urobiť skladacie krídla o veľkej ploche ku kĺzaniu na fakt veľkú vzdialenosť je problem. Nebavíme sa o pomocných krídelkách. 3 km od s 500 budu par ...Zobrazit celý příspěvek

    Dočerta s mobilom

    Áno urobiť skladacie krídla o veľkej ploche ku kĺzaniu na fakt veľkú vzdialenosť je problem. Nebavíme sa o pomocných krídelkách.

    3 km od s 500 budu par metrov ad zemou a pravdepodobne si ich cestou poda niečo s menším dosahom a menšími nákladmi na zostrel.

    Btw, nemyslím žeby boli blbý a preto sa žiadne klzaky nebudú konat ale pekne bude mat každý dron vlastný motor fungujuci od začiatku.

    Pripadne fakt si myslis, že konštruktér bude tak blbý a navrhne dron na bezpecne prekonávanie PVO bez ohrozenia vlastnej stíhačky s vypustanim hlboko v dosahu tej PVO?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    04:47 24.06.2016

    Logik

    Áno, urobiť skl

    Logik

    Áno, urobiť skl

  • Slavoslav
    04:46 24.06.2016

    Áno, urobt skl

    Áno, urobt skl

  • logik
    23:59 23.06.2016

    Slavoslav: Udělat křídla skládací je fakt velkej problém..... A dron díky své rychlosti bude hned jasnej... až na to, že každej třetí z těch dronů náhle tři kilometry od S-500 ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: Udělat křídla skládací je fakt velkej problém.....

    A dron díky své rychlosti bude hned jasnej... až na to, že každej třetí z těch dronů náhle tři kilometry od S-500 zapne raketovej motor a začne akcelerovat.... Možná ještě obsluha stihne skočit do krytu....

    Stejnětak že některej bude muset zapnout motor - proč by nemohli mít všechny drony stejnej motor (třeba klidně ostrý budou mít i pomocnej kromě hlavního)? To si jako myslíš, že konstruktéři jsou tak blbý, že si to neuvědoměj?)Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    22:59 23.06.2016

    KOLT co to je "docela slusne a daleko"? pretoze pri rychlosti 0,8 mach mas docela slusne vysoky odpor vzduchu a docela slusne ti klesa rychlost. Na nejake dostatocne ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    co to je "docela slusne a daleko"?

    pretoze pri rychlosti 0,8 mach mas docela slusne vysoky odpor vzduchu a docela slusne ti klesa rychlost.

    Na nejake dostatocne klzanie potrebujes plochu kridla. Tzn, ze nosic typu F35 ich pod seba tolko nepodvesi. Na radare to bude dron svietit aj s nosicom do dialky a vdaka svojej rychlosti bude hned jasne o co ide. Tie chytrejsie budu musiet mat motor zapnuty kvoli zdroju energie a mame tu odlisovaci znak pre senzory obrany (ak to dokazu vyuzit)

    A uz vidim ako sa k rusku blizi dostatocne mnozstvo F35 tiek, aby dronmi zahltili PVO. Vdaka podvesenym dronom s velkou plochou kridla svietia na dialku a staci jedna raketa odpalena tou S500 ktora sposobi, ze cela letka kvapom odhodi droni mimo dosah, aby mohla tej strele ujst kedze manevrovatelnost s tym hebedom pod kridlom bude mala a radarova odozva velka. To sa nam aj ten pomer zahodenych dronov vs raketa oplati.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    20:59 23.06.2016

    pro crusader: Kolem odstavce o windows byl tag "vtip". Místní redakční systém ho ale bez varování odstranil. Takže se omlouvám, příště tam prostě naperu smajlíka, ať je to hned ...Zobrazit celý příspěvek

    pro crusader: Kolem odstavce o windows byl tag "vtip". Místní redakční systém ho ale bez varování odstranil. Takže se omlouvám, příště tam prostě naperu smajlíka, ať je to hned jasné.

    pro Slavoslav: Dron vypuštěný v 10 km při rychlosti 0.8 M může klouzat docela slušně dlouho a daleko, a teprve po nějaké době může zapnout motor.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:45 23.06.2016

    crusader to co si popisal a ako ti uy bolo spomenute su vastne uy teraz existujuce bud SAM alebo AAM. Kym na blizko by obrana proti dronom este ako tak bola ekonomicka aj ...Zobrazit celý příspěvek

    crusader

    to co si popisal a ako ti uy bolo spomenute su vastne uy teraz existujuce bud SAM alebo AAM.

    Kym na blizko by obrana proti dronom este ako tak bola ekonomicka aj snimi problem je, ze ak odpalis takuto raketu na dajma tomu 200+ tak by podla tohoto konceptu mala byt drahsia ako ciel ktory zasiahnes. Na blizko to bude o tom ci tam budes mat viac vlastnych prostriedkov ako protivnik dronov a tam okrem navysovania kapacit nic nespravis.

    Takze to znamena, ze obluha S-500 ktora bude mat na radare ciel v idealnej pozicii na 200 km + bude vahat ci vystreli, lebo nebude vediet ci to nieje dron za 0,5 mega na ktory vystrelila raketu za 2 mega. A to je problem, lebo bojova hodnota systemov PVO dlheho dosahu ti dramaticky klesne ak posadky budu musiet toto riesit.

    BTW: rusenie. Naozaj si myslis, ze aj ked to ma byt lacne tak to nebude musiet splnat aspon nejake zakladne poziadavky na odolnost?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    06:46 23.06.2016

    KOLT

    Kĺzavé drony? Už z princípu ťažko. To by si ich z akej výšky a vzdialenosti chcel vypúšťať?

    KOLT

    Kĺzavé drony? Už z princípu ťažko. To by si ich z akej výšky a vzdialenosti chcel vypúšťať?

  • crusader
    23:33 22.06.2016

    KOLT Poučte mě prosím jak jmenovaly hliníkové pásky shazované z letadel za ww2. Vytvářely okna na radarech takže pokud vím Spojenci jim říkali windows (s malým w). Jak jim ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT
    Poučte mě prosím jak jmenovaly hliníkové pásky shazované z letadel za ww2.
    Vytvářely okna na radarech takže pokud vím Spojenci jim říkali windows (s malým w). Jak jim říkali Němci nevím.
    To že stejně nazval Mrkvosoft svůj stěžejní výrobek je jiná věc.

    OK zapomeneme na rakety a drony, budeme jen rušit komunikaci a ovládání nepřátelských dronů . Ty drony budou muset být levné, tak že ochrana nebude nic moc. Něco takového https://www.youtube.com/watch?... jen větší a s delším dosahem.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:15 22.06.2016

    pro crusader: Dron schopný efektivního působení proti vzdušným cílům se jmenuje raketa vzduch–vzduch :-) A rakety vzduch–vzduch nejsou nic levného. Jaksi z principu. AA raketa ...Zobrazit celý příspěvek

    pro crusader: Dron schopný efektivního působení proti vzdušným cílům se jmenuje raketa vzduch–vzduch :-) A rakety vzduch–vzduch nejsou nic levného. Jaksi z principu. AA raketa potřebuje buď IR čidlo (které jí ale proti klouzavým dronům bude vcelku k ničemuuž jen na trochu větší vzdálenost) nebo radar, který je prostě drahý. Naproti tomu "zahlcovací" drony nemusí nést téměř žádné přístrojové vybavení, stačí něco na komunikaci.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    23:09 22.06.2016

    Nemám co dodat k logikovu komentáři :-)


    Windows jsou skutečně neskutečné. Nejen, že dokáží zahltit kde co a škodit dnes, ony to zvládly už desítky let před svým vyvinutím!

    Nemám co dodat k logikovu komentáři :-)


    Windows jsou skutečně neskutečné. Nejen, že dokáží zahltit kde co a škodit dnes, ony to zvládly už desítky let před svým vyvinutím!

  • crusader
    23:07 22.06.2016

    logik
    oni se při AtA používají drony? to jsem opravdu nevěděl, poučte mě.

    logik
    oni se při AtA používají drony? to jsem opravdu nevěděl, poučte mě.

  • logik
    22:49 22.06.2016

    crusader: co takhle se trochu zamyslet, než něco napíšeš? To, co jsi právě popsal už jaksi existuje a říká se tomu AtA missle. Kdyby bylo něco levnějšího, tak se to používá. Není.

    crusader: co takhle se trochu zamyslet, než něco napíšeš? To, co jsi právě popsal už jaksi existuje a říká se tomu AtA missle. Kdyby bylo něco levnějšího, tak se to používá. Není.

  • crusader
    22:39 22.06.2016

    KOLT, Slavoslav Naopak počítám že budou sebevražedné, nemusí ani nést výbušniny, stačí kinetická energie (ale výbušniny budou lepší) střetnutí se stíhačkou, proč by mi mělo ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT, Slavoslav
    Naopak počítám že budou sebevražedné, nemusí ani nést výbušniny, stačí kinetická energie (ale výbušniny budou lepší)
    střetnutí se stíhačkou, proč by mi mělo vadit, že ho sestřelí, cena rakety kterou použije, může být větší než cena mého UAV, naopak pokud se povede zásah několika sebevražedných UAV může mít problém i stíhačka
    nepotřebuju samostatnost, stačí když nosiče (třeba rakety) s UAV odstartují až těsně před útokem (jsem Rus nebo Číňan a mám dost prostoru - start až po proniknutí do vzdušného prostoru) nebo naopak nosičem UAV je vzducholoď pohybující se v určitém prostoru, UAV se vypouští na rozkaz z pozemní základny,
    umělá inteligence jen minimum, stačí identifikace cíle a navedení na něj (nebo klidně útok na všechny vzdušné cíle v okolním prostoru bez identifikace - ale to je extrém).
    Nemyslím si, že obranné UAV by musely být dražší než útočné tedy pokud neuvažujete jen o zahlcení radarů mini drony (něco jako byly Windows za ww2), ale to by se pravděpodobně daly klamné cíle odlišit od skutečnýchSkrýt celý příspěvek

  • gaunt
    20:48 22.06.2016

    logik: Ono nejde jen o cenu toho radaru ale i o zdroj elektřiny. Na to motory dronu stačit nemusí.

    logik: Ono nejde jen o cenu toho radaru ale i o zdroj elektřiny. Na to motory dronu stačit nemusí.

  • logik
    20:33 22.06.2016

    gaunt: ano, dělá - na základě výsledků z fakt NE levného radaru....

    gaunt: ano, dělá - na základě výsledků z fakt NE levného radaru....

  • Nadšenec
    20:23 22.06.2016

    K jadru ako PVO: http://nuclearsecrecy.com/nuke... Dá sa v tom nastaviť výška, sila, smer vetra.... A následne aký približne dopad to bude mať na ľudí, budovy. Všetko ...Zobrazit celý příspěvek

    K jadru ako PVO:

    http://nuclearsecrecy.com/nuke...

    Dá sa v tom nastaviť výška, sila, smer vetra.... A následne aký približne dopad to bude mať na ľudí, budovy.

    Všetko teoreticky ale dá sa v tom vyhrať.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 9