Covid-19 a strategická letecká přeprava České republiky

Covid-19 a strategická letecká přeprava České republiky
A319CJ českého letectva / VzS AČR (Zvětšit)

Současná pandemie Covidu-19 ukazuje na význam strategických leteckých dopravních kapacit. Česká republika přitom nemá dostatečný počet letadel, musí žádat o pomoc civilní dopravce a dokonce čínskou armádu. Plány na nákup dalších dopravních letadel přitom existují.

Současný stav

Upozorňujeme, že tento článek řeší jen technickou stránku věci, nikoliv organizační, výcvikovou nebo například diplomatická povolení pro vojenská letadla. Je nám jasné, že strategická doprava není jen o nákupu techniky. Pokud ji nikdo neumí pořádně využít, cvičit se na ni a udržovat ji v provozu, z nejmodernější techniky se stáva jen kupa high-tech šrotu.

Pojďme se nyní podívat na to, jaké má Česká republika technické možnosti ve strategické letecké přepravě.

Kde je problém? Čína jako jediná země na světě dokáže v masovém měřítku vyrábět zdravotnický a farmaceutický materiál. Svět potřebuje okamžitě stovky milionů respirátorů, roušek a jiných ochranných pomůcek. A to nejen nyní, ale i v průběhu dalších měsíců.

Česká republika dokáže denně vyrábět desítky tisíc, po rozběhnutí výroby možná stovky tisíc roušek (tedy nikoliv respirátorů) denně.  Čína jich ale denně vyrobí desítky milionů, přitom o řád levněji. Navíc čínská společnost BYD spustila v uplynulých dnech největší světovou továrnu na roušky. Továrna vyrobí pět milionů roušek denně a 300 tisíc lahví dezinfekce na ruce.

Ať se nám to líbí nebo ne, Čína nyní zachraňuje svou výrobou celý svět. Všechny země nejen nakupují v Číně, ale také přemýšlejí o tom, jak desítky a stovky tun materiálu (resp. stovky nebo tisíce metrů krychlových materiálů) dostat z Číny k sobě domů.

V případě České republiky je třeba zajistit dopravu desítek či jednotek stovek tun (stovek metrů krychlových) zdravotnického a farmaceutického materiálu z Číny každý měsíc.

Jaké možnosti má český stát? Ne moc velké. Největšími letouny ve výzbroji Vzdušných sil Armády České republiky (VzS AČR) jsou dva proudové dopravní letouny Airbus A319CJ. Mezi proudové stroje patří také jeden bizjet CL-601 Challenger a dva bizjety Jak-40.


Český A319CJ

VzS AČR má také čtyři turbovrtulové letouny CASA C-295M (jsou objednány dva další C-295MW) a čtyři L-410UVP-E. Nové C-295MW mimo jiné částečně převezmou úkoly od dvojice vyřazovaných bizjetů Jak-40. VzS AČR získá také bizjet Bombardier Global 5000 místo poruchového Challengeru. S nákupem druhého moderního bizjetu se počítá v roce 2021. Tyto malé letouny se ale samozřejmě pro dopravu zboží z daleké Číny vůbec nehodí.

ČR tedy pro spojení s Čínou má dva A319CJ. Nasadit lze však pouze jeden A319CJ, protože druhý vždy podstupuje nutnou servisní prohlídku.

Nyní jsme tedy v situaci, kdy ČR hledá přepravní kapacity k dopravě velkého množství materiálu z Číny. Česká vláda si tak musela zamluvit sedm letů civilní společnosti Smart Wings a pronajat si obří dopravní ukrajinské letadlo An-124 Ruslan (odletí zítra a přiveze 100 tun materiálu). Ministr vnitra Jan Hamáček dokonce požádal čínského velvyslance o možnost dopravy zboží pomocí letadla čínské armády (!).

Věc je tedy prostá. Ozbrojené síly České republiky jsou dlouhodobě mimo zájem politiků a veřejnosti. Politici se o ozbrojené síly nestarají, protože neexistuje žádný tlak veřejnosti. Proč? Protože česká a evropská společnost si užívala pohodlného a bezstarostného způsobu života a nalhala si, že se nemůže nic stát a tedy armáda není potřeba.

Armáda přitom nejsou jen pušky a tanky, a vojáci plazící se v bahně. Armáda musí také mít schopnost zajistit fungování státu během krize. A jednou z klíčových dovedností je zajistit a udržet toky zboží, lidí a služeb, nejen v rámci České republiky, ale také v rámci celého světa.

Svět se změnil a výroba se během desítek let přesunula do Číny (a ještě hodně dlouho tam zůstane). Pokud tedy něco chceme, musíme zaplatit Číně a doletět si pro to.

Rozšiřování flotily

A319, A320 a A330

VzS AČR počítá s nákupem dvou typů letounů, které lze teoreticky využít k vytvoření leteckého mostu do Číny. Jak jsme si postěžovali výše, nákupy se táhnou a nejsou prioritou, protože veřejnost ani politici si nedokázali odpovědět na otázku, proč takové vybavení kupovat.

Prvním zvažovaným typem je nový proudový dopravní letoun, o něco větší než stávající typ A319CJ. V úvahu připadá ACJ320neo nebo ACJ330neo.


Nakládka rychlotestů v Číně probíhala prakticky ručně. Podobným způsobem bylo nutné náklad vyložit; větší foto / Armáda ČR

A319CJ má maximální vzletovou hmotnost (MTOW) 75 tun a o něco větší ACJ320neo 79 tun. Největší ACJ330neo s MTOW až 251 tun (podle verze) je již letoun jiné výkonnostní kategorie. 

Objem kabiny ACJ330neo (ACJ330-900) dosahuje 687 m3 oproti 220 m3 u ACJ320neo nebo 190 m3 A319CJ. Nejedná se však samozřejmě o plně využitelný prostor k přepravě objemného nákladu, jako beden se zdravotnickým materiálem.

Ostatně na začátku března ČR vyslala do Pekingu A319CJ se zdravotnickým materiálem, ale kvůli objemnému nákladu dokázal letoun přepravit jen pět tun nákladu. Šlo pouze o 18 m3, přitom se využil nákladový prostor i prostor pro cestující. 

Výhodou ACJ330neo je MTOW nad 200 tun, což je po České republice požadováno pro potřeby zdravotnické evakuace (MEDEVAC). O této problematice se vedla diskuze na Armádních novinách. Na nákup většího stroje jsou vůle i peníze, ale zdá se, že dodací stroje jsou tak dlouhé, že VzS AČR nakonec dostane menší stroj.

Je třeba si ale uvědomit, že výše uvedené stroje jsou dopravní a nejsou určeny k přepravě nákladu. To se odráží i na složitém a pracném nakládaní a vykládaní materiálu. Ostatně i v případě dovozu testovacích sad pomocí A319CJ musel být náklad v Číně naložen prakticky ručně.


První let A330-800

Existují i další možnosti. Česká republika se připojila do programu MMF (Multinational Multi-Role Tanker Transport Fleet). Jde o společnou iniciativu šesti států, včetně České republiky, které budou společně provozovat osm transportně-tankovacích letadel Airbus A330 MRTT (Multi Role Tanker Transport).

Pět letadel bude mít domovskou základnu na nizozemské základně Eindhoven AirBase a tři na německé Koln-Bonn Airbase. ČR bude letouny provozovat společně s Nizozemskem, Německem, Belgií, Lucemburskem a Norskem, přičemž roční náklady pro ČR dosáhnou cca 50 milionů Kč.

Jedná se o velmi zajímavý víceúčelový letoun. A330 MRTT je tanker, ale i dopravní a nákladní letadlo. Letoun má dvě paluby, přičemž ve spodní přepraví až osm standardizovaných NATO palet 463L, jeden letecký kontejner LD6 a jeden LD3. Celková nosnost nákladu v podpalubí je 37 tun a celková nost letounu 47 tun.

Na horní palubě (s nosností 10 tun) lze uložit až 26 palet 463L (například se zdravotnickým materiálem). Značná výhoda je, že k nakládání lze využít nakládací plošin ULD (Unit Load Device).


A330 MRTT

Kromě toho A330 MRTT přepraví až 40 ležících pacientů, 20 sedících pacientů a sto dalších pasažérů. Celkově letoun pojme 240 pasažérů (teoreticky až 300). Lze samozřejmě kombinovat pasažéry, pacienty i náklad. Obrovskou výhodou A330 MRTT je paletový systém, pomocí kterého lze velmi rychle měnit konfiguraci horní paluby (přeprava lidí, materiálu, MEDEVAC).

Také v případě letounů Airbus lze využít ULD k nakládání letecký kontejnerů. A319CJ pojme čtyři kontejnery LD3-45 (3×3,7 m3), větší A320 sedm LD3-45 a největší A330-900 až 32 LD3 (32×7,5 m3). Letoun A330-900 tedy dokáže přepravit minimálně 10× větší objem zdravotnického materiálu než současná A319CJ. V případě současného pendlování A319CJ ČR-Čína se ale nakládka do drobných kontejnerů LD3-45 zřejmě vůbec neřeší.

Program MMF má převzít první letoun A330 MRTT v květnu 2020 a poslední z osmi objednaných strojů v roce 2024. Podle všeho si ČR plánuje koupit 150 letových hodin ročně, i když je otázkou, zda počet hodin neovlivní současná krize Covid-19. Mimochodem let z ČR do Číny a zpět trvá cca 20 hodin. Otázkou samozřejmě, jak rychle může ČR využít kapacitu A330 MRTT.

V každém případě pro potřeby Armády ČR jsou vhodné letouny s velkými nákladními vraty pro rychlou nakládku na horní palubu a ideálně také paletový systém na horní palubě. Zda něco takového Airbus u A320neo nebo A330neo nabízí, není ale jisté.


Princip fungování letištní plošiny ULD

KC-390 nebo Super Hercules

Druhým typem má být nový střední dopravní letoun. VzS AČR plánuje pořídit aspoň dva letouny, přičemž využitelný bude vždy jen jeden stroj. Tento nákup není ale na pořadu dne. V každém případě můžeme zcela bez obav říct, že v úvahu připadají jen dva stroje, a to brazilský Embraer C-390 Millennium (dříve KC-390) a americký Lockheed Martin C-130J-30 Super Hercules.

V obou případech jde ale vojenské stroje sloužící k dopravě materiálu na střední vzdálenosti. Brazilský C-390 dokáže přeletět vzdálenost 6130 km, s nákladem 14 000 kg uletí 5000 km a s nákladem 23 000 kg již jen 2800 km.

U amerického C-130J-30 nešla přeletová vzdálenost v oficiálních dokumentech dohledat, ale s maximálním nákladem o hmotnosti 18 143 kg podle tiskových materiálů C-130J-30 uletí 4370 km.

Super Hercules tedy teoreticky zvládne let z ČR k hranicím Číny (cca 4700 km). Naopak letoun nezvládne doletět až do Pekingu, který je od Prahy vzdálen více než 8000 km. Uveďme ale, že hodnoty doletu jsou teoretické a reálně budou výrazně menší (profil letu, protivítr).


C-130J Super Hercules; větší foto / USAF

Pokud je náklad pouze zdravotnický materiál, nebude letoun maximálně zatížen a jeho dolet významně vzroste. C-130J-30 má nákladní prostor dlouhý 20,2 m (včetně nákladové rampy), široký 3,05 m a vysoký 2,74 m, což dává teoretický prostor 170,5 m3. Oproti proudovému letadlu je ale cestovní rychlost Super Herculesu jen 643 km/h (samozřejmě vůči vzduchu, nikoli vůči zemi), což je o 200 km/h méně než u A319CJ.

Proudový C-390 naopak v rychlosti lehce překonává i A319CJ. Rozměry nákladové kabiny C-390 jsou zhruba (zanedbáváme nerovnosti kabiny) 3,45 m na šířku, 2,95 m na výšku (3,20 m v přední části) a 18,54 m (včetně nákladové rampy) na délku. Objem nákladového prostoru je tedy 169 m3.

Super Hercules a C-390 mají tedy podobný objem nákladového prostoru. V každém případě bychom mohli říct, že oba letouny zřejmě bez mezipřistání zvládnou cestu ČR-Čína a transport objemného, ale lehkého zdravotnického materiálu. Oba letouny přepraví zhruba 9× větší objem materiálu oproti A319CJ.

Díky zadní nákladní rampě lze přitom velmi rychle nakládat a vykládat zboží na paletách pomocí vysokozdvižných vozíků. Zboží pak lze okamžitě překládat na nákladní vozidla.

Jde ale o vojenské letouny, takže je nutné žádat o diplomatické povolení každou zemi, přes kterou letouny poletí. V případě Ruska jsou víc než pravděpodobné obstrukce.


C-390 Millenium; větší foto / Embraer

Summa summarum

V současné době má česká vláda jediné vlastní letadlo, schopné vytvořit letecký most mezi Českou republikou a Čínou. Pokud nebudeme řešit různá povolení, tak jedna cesta tohoto letadla trvá tam a zpět 24 hodin a letoun dokáže najednou přepravit maximálně 20 m3 materiálu.

Nyní musí česká vláda spoléhat na flotilu civilních dopravců. Největší letoun české společnosti SmartWings je přitom stroj Boeing 737 - MAX 8 s MTOW 82,2 tun. Samozřejmě existují ještě České aerolinky, který provozují jeden velký Airbus A330. Vtip je ale v tom, že české aerolinky mají letoun pronajatý od Korean Air a tedy jej nelze jednoduše použít pro výpravy do Číny.

Není třeba za současný stav nikoho vinit, to bychom museli začít u velké části české společnosti, která armádu nebo strategické dopravní potřeby státu pokládá za zbytečné.

Veřejnost by se měla uvědomit, že letouny jako A320/330 nebo C-130J-30/C-390 nepotřebuje armáda, ale česká společnost. Pokud tedy nechceme, aby jsme byli v takových dobách závislí na čínském vojenském letectvu.

Zdroj: Airbus, Lidovky

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Slovenské vzdušné síly získaly dopravní letadla C-27J Spartan

Vzdušné síly Ozbrojených sil Slovenské republiky (VzS OS SR) poslední říjnový den na letišti v ...

Dopravní letoun C-130J Super Hercules pro Německo

Americké ministerstvo zahraničí, resp. agentura DSCA (Defense Security Cooperation Agency), opět ...

Embraer v roce 2019 zrychluje dodávky taktických transportních letadel KC-390

Embraer KC-390 je taktické transportní letadlo navržené k ustavení nových standardů ve své ...

Rok 2019: Ministerstvo obrany ČR koupilo vojenský materiál za 40 miliard korun

V posledních týdnech a měsících Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) podepsalo smlouvy na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • cejkis
    23:22 01.04.2020

    Mám problém se sdílenými letouny. Tím problémem je disponibilita. Parametr 150h ročně je hezký, ale ja chci znát parametr do kdy nejpozději od výzvy bude sdílený letoun stát na Ruzyni.
    Sdílené letouny jsou formou komerčních služeb. Žádná soukromá firma se nedovolí mít stroje na zemi. Jejich cílem je maximální výnos. Cílem armády je být připraven na všechno.

    Ohledně zmíněných strojů A330MRTT má sice lepší tabulkové parametry než KC46, má navíc okna, ovšem zkuste se podívat na fotky interiéru obou strojů. A330MRTT má více civilní interiér, zatímco KC46 má na horní palubě defekto interiér a podlahu s kolečky jak v C17.

    A dále si nemyslím, že by armády střední Evropy měly nakupovat v Německu či Francii.

    KC46
    https://media.defense.gov/2019...

    A330MRTT
    https://upload.wikimedia.org/w...

    • Scotty
      06:57 02.04.2020

      Pokud jde o ty A330 MRTT tak ty nebude vlastnit žádná soukromá společnost, ale NATO konkrétně agentura NSPA. Provoz budou zajišťovat smíšený perzonál ze všech zapojených zemí.

      • cejkis
        09:34 02.04.2020

        To ano, ale tento princip je spíše z komerčního světa, kde můžete zákazníkovi říci, že termín je tehdy a tehdy neboť dříve jsou nasmlouvány lety pro klienty, kteří poslali objednávky před vámi.

        Kdo u NSPA určuje priority letů?

        • Scotty
          14:02 02.04.2020

          Předpokládám že plán využití letových hodin se bude sestavovat dopředu podle potřeb jednotlivých zemí, plus má být držen v pohotovosti minimálně jeden MRTT upravený jako MEDEVAC pro případ náhlé potřeby.

  • technik
    05:48 23.03.2020

    Zvláštní že po těch stovkách příspěvků které jste v minulosti zde někteří napsali, nebyla ani jednou zmínka že ČR nemá ve skladech dostatečné zásoby zdravotního materiálu, taktéž každýmu stačily CASY ale najednou když se stane průser lidí dokáží jen kritizovat a nadávat.
    Jako nákupčí pro SHR musíte odůvodnit nákup například 50 milionů roušek, 8 milionů respirátorů, o tak velkém nákupu by asi stejně rozhodoval nějaký výbor poslanecké snemovny, opravdu si myslíte že by to někdo nakoupil například před třemi roky když nebyla jediná indicie takové tragédie? Myslíte že by novináři, opozice a vy voliči zase nenadavali za jaký blbosti stát utrácí peníze?
    Neodpovídají snad ředitele nemocnic za technické vybavení a ochranné pomůcky? Neodpovídá snad každý privátní lékař za svoji ochranu? Kdo jiný by měl být lépe připraven a mít naskladněny ochranné pomůcky než tyto instituce? Žádali nemocnice v minulosti o dotace na tento materiál? Byla někdy někým ( krajské hygienické stanice) zpracovaný závazné operační postupy pro případ pandemie,epidemie? Kde jsou výsledky, kde jsou propočty, kde jsou doporučení vládě? To není nepřipravenosti a neschopnost vlády, to je celkově selhání systému, od kretenu občanů porušující karantény přes nemocnice až po vládu ktera mohla být rychlejší ale dík bohu vůbec za to jak reagovala, když viďte státy kolem naše vláda měla nejlepší reakci. Obrovská škola do budoucnosti a svět se hodně změní, tohle bude mít velké finanční následky a myslím že se s některými modernizačními projekty můžeme rozloučit na velmi dlouhou dobu.

    • liberal shark
      08:06 23.03.2020

      Jen pro ilustraci, četl jste pandemický plán ČR ? Vidíte tam někde nějaký pokyn pro tvorbu zásob ochranných prostředků ? Vidíte tam někde nějaký dotační program ?
      https://www.mzcr.cz/verejne/do...

      • technik
        09:28 23.03.2020

        Já nepotřebuji něco ilustrovat, upozorňuji na to že žádný z těchto plánů pokud existoval nepočítal s takovou variantou pandemie a proto nebyla jak státní hmotný rezervy tak nemocnice připravený, ale to není chyba vlády, od toho jsou odborníci - úředníci který tyto plány tvoří a měli reagovat na změny plánu už při nakazach SARS a podobně. To že některé nemocnice už po týdnu neměli základní zdravotnický materiál je chyba podle mě managmentu nemocnice nikoliv ministra zdravotnictví.

        • Jirosi
          09:35 23.03.2020

          Managment nemocnice má efektivně využívat prostředky co dostává ze zdravotního pojištění. Pokud by měl nadnormativní zásoby plýtval by prostředky. To by se odrazilo na platech, nebo léčbě pacientů.

          • technik
            10:28 23.03.2020

            To máš sice pravdu ale materiál jako roušky a respirátory které nepodléhají krátkodobé expiraci mohou mít naskladněny s ročním predstihem s tříměsíčním doplnovanim zasob tj v ročním chodu by možná došlo k navýšení rozpočtu ale v krizové situaci by měli zásobu materiálu který by se pravidelně obmnėnoval. Pokud by navyšovali tyto zásoby plynule s několika tisícovými navýšením ročního rozpočtu, jistě by za ty roky nikdo netrpěl nedostatkem financí a rozhodně by se nic neodradilo ve kvalitě poskytované péče.

          • Jirosi
            10:40 23.03.2020

            Roční zásoba na klid nebo na pandemii?
            Běžná spotřeba respirátorů je třeba 100-1000 ks, pro velkou nemocnici. Krizová jsou 10 000 denně. Roční zásoby by jim vydržela na hodiny, dnes už to můžeme počítat na týdny.
            Roušky se medializují, ale to je jen mediální odvedení odvádění od problému z funkčními prvky ochrany(respirátory, obličejovými štíty, rukavice(hezké řešení pomocí 3d tisku), ochrannými obleky). Všechno tohle by se mělo používat jako jednorázové pokud by šlo o opravdu vážnou pandemii.

          • Jirosi
            10:41 23.03.2020

            *Běžná roční spotřeba respirátorů je třeba 100-1000 ks, pro velkou nemocnici.

    • TF_HU
      08:57 23.03.2020

      Se spoustou se dá souhlasit, já bych jen dopřesnil, že například nemocnice by mohly (tedy ty státní) tvořit své plány na základě pandemického plánu ČR? Soukromým nemocnicím...pokud se nepletu...nic nenařizuje tvorbu státních zásob, dokud tak stát nějak neučiní. Tedy jejich zásoby jsou úplně pro běžnou činnost. Je třeba si uvědomit, že s rouškama se spíše potkáte tam, kde se řeší infekční onemocnění. Tedy, ne každý je vyloženě potřebuje. Kolik roušek jste měl doma vy?

      Souhlasím s tím, že je to selhání systému všeobecně, ale primárně tady opravdu sedí to rčení...ryba smrdí od hlavy. Nákup roušek v takových počtech za původní ceny by asi nikdo nerozporoval. A ikdyby, myslím, že normální běžný občan by pochopil, že je to pro bezpečnost...

      • technik
        09:38 23.03.2020

        No já soukromé nemocnice a doktory nechápu vůbec. Ti nejvíce kritizují vládu že nemají, že nebudou ordinovat a podobně. Je to soukromý subjekt, neznám zubaře nebo obvodaka který by při styku s klientem neměl na sobě roušku. To že nemají zásoby na měsíce je pochopitelný ale křičet po týdnu či dvou že nemají není snad chyba vlády ale jejich samotných.
        Taktéž nepochopím restauratéry a hoteliéry kteří natahují ruku ke státní kase a řvou dej a zaplať, přitom když jsou jejich podniky v rozkvětu najímají si daňový odborníky aby platili co nejmenší daně a podobně. To se nebude týkat přece jen jich ale i stovek tisíc podnikatelů a že zrovna tuhle věhlasný podnikatele nemají finanční rezervy to prostě nepochopím.
        Osobně jsem roušku neměl žádnou ale poradil jsem si. Je to škola nejen pro mě ale pro celý stát a tak je třeba k tomu přistupovat a nepoukazovat jen na chyby vlády ale začít pěkně každý sám u sebe.

        • TF_HU
          12:38 23.03.2020

          Myslím, že vám v tomhle směru unikají souvislosti, které nedokážete postihnout díky nějakým nedostatkům ve vzdělání. Jestliže stát nařídí uzavření podniků...preventivně tad...vzniká provozovatelům škoda. Stejně tak jim vznikají vícenáklady, škoda, když musí platit zaměstnance, který neodvádí práci. Proto oprávněně požadují náhradu škody na státu. To je v pořádku.

        • SYN_
          11:16 25.03.2020

          Hele zatím se úspěšně snažíte dokázat že o významu roušky/respirátoru máte jen velice povrchní znalosti. De facto by vám 30 minut strávených s Google/Wiki mělo dát lepší.
          Takže - roušky jsou dobré (a na to opravdu jsou) na to aby bránily zdaleka nejčastější cestě přenosu respirační infekce - a to kapénkami při kýchání/kašlání. Jsou užitečné pro okolí nositele, naopak samotnému nositeli poskytují ochranu poměrně malou (nikoliv nulovou, ale rozhodně mu neposkytnou ochranu o řád vyšší než má bez ní). Jsou také levné, proto jsou určeny pro masové použití. Jejich nošení/nenošení je celkem pěknou ukázkou ohleduplnosti, protože chladnokrevně bezohledně uvažující člověk by si celkem pravdivě mohl spočítat že když je budou mít ostatní jen on ne tak svoje riziko tím nijak nezvýší... Proto se v tomto správně nespoléhá na dobrovolnost a je to nakázané.
          Lékaří běžně užívají roušky také, tak je to ovšem z jiného důvodu, a to aby při své práci sami nenakazili své pacienty - tedy například ten zubař když nahlíží do otevřené ústní dutiny, často dokonce poraněné nějakým tím vrtáním/trháním apod., nebo třeba operatér nad otevřenou břišní dutinou.
          Teď ale máme situaci značně jinou, lékaři se obvykle snaží pomoci postiženým, to znamená že se pohybují v prostorech/okolo lidí s násobně zvýšeným rizikem nákazy. V zájmu nás všech je nespoléhat na jejich téměř sebevražednou ochotou tak činit i bez skutečně účinných pomůcek, ALE zajistit si jejich co nejvyšší účinnost a "výdrž" tím že je vybavíme tím nejlepším co můžou mít, což je v těchto podmínkách respirátor třídy FFP3, který ani tak nezajistí úplně jejich bezpečnost, jenom jim cirka 20x sníží riziko nakažení. Pokud ale svým povoláním stráví v krizi dostatečně dlouhou dobu, šance postupně narůstá že je přecejen sklátí. Nakonec ani nemusí zemřít, "stačí" když se nakazí a pokračovat nemůže (i kdyby chtěl, místo léčení by pacienty dále nakažoval).
          Tož tak, fakt ještě jednou chcete tvrdit že je každý lékař nějak povinnen být předem připraven se chránit před svými pacienty (aniž by přesně věděl jakým směrem půjde útok, možností je víc), a to na nejvyšší úrovni, tak aby jim mohl co nejdýl pomáhat než ho nakonec přecejen zabijou???

          • Scotty
            15:26 25.03.2020

            Neřekl bych že respirátor FFP3 je nejvyšší možná ochrana. Maximální ochranu lékařů kteří přicházejí do styku s infekčními pacienty si představuji třeba takhle.
            https://www.nanologix.eu/produ...

      • Vojna a mír
        11:06 23.03.2020

        Jde o selhání systému.
        Pandemický plán existuje. Na jehož základě má být ve skladech SHR a dalších subjektech určitý počet OOP.... ale jaký?
        To že tam byl těchto prostředků nedostatek víme teď a je to vina MZ a HS, ale co je nedostatek?
        Pandemický plán ČR zmiňuje nákazu spíše jen chřipkou a jejích derivátů.
        Rozdělen je do 6-ti fází, kdy ve fázích 1-3 je kontrola připravenosti jednotlivých dotčených subjektů v rámci zajištění hmotných rezerv OOP. Tedy od MZ, přes hygienu, kraje, soukromé nemocnice.
        Ani pandemický plán, který navazuje na podobný dokument sepsaný WHO nepočítal s tak invazivním a rychlým postupem a rozsahem infekce mezi zjištěním potenciální hrozby a vyhlášením pandemie.
        Bohužel nás doběhl systém, který se tu během let “bezpečí” nastavil.
        Po přečtení pandemického plánu nevím jaké by mělo být doporučené množství OOP v SHR, nevím, jaké množství by měli mít nemocnice a ostatní subjekty policie, HZS. Armáda by zřejmě měla fungovat podle horšího scénáře.
        V dnešní předemokratizované a alibistické spolenosti chybí direktivní řízení určitých sektorů, jehož absence má pak za následek to, čeho jsme svědky.
        Všichni prstem ukazují na všechny, to oni.
        Zcela chybí přesná direktiva, co MZ, co hygiena, co kraje. Normy, čísla!
        Pandemický plán je v tomto velice obecný a je spousta mezer jak pochopit věci jinak.

        • Jirosi
          13:21 23.03.2020

          Celý váš příspěvek je vlastně obhajobou vlády, že nekonala. Ale pak nechápu tu stížnost na direktivní řízení. Pokud má někdo pravomoci, pak má i odpovědnost. Výkonnou moc v CR má v rukou vláda!

          • Vojna a mír
            21:40 23.03.2020

            Asi jsme se nepochopili. Vládu nechci obhajovat, tato vláda není můj šálek kávy, ale pokud máme v “šuplíku” pro případ podobného jako noty tuhle z prominutím sračku s názvem Pandemický plán, tak se nepřipravenosti institucí a subjektů nemůžeme divit.
            Na direktivní řízení si v příspěvku nestěžuji spíš říkám, že chybí! Právě v těchto případech, ale i mimo vyhlášený nouzový stav. Direktiva taková, aby v případě i období klidu byly určité sektory, řízeny apolitickým způsobem. Striktní jasné plány, počty, normy, rozpočet, nerozpočet.

    • Jirosi
      09:32 23.03.2020

      "že by to někdo nakoupil například před třemi roky když nebyla jediná indicie takové tragédie?"

      Od roku 2000 tu postupně přišly prasečí chřipka, ptačí chřipka, MERS, SARS, atd. Všechny ty měli horší průběh než to co tu máme teď. Jediné štěstí bylo, že se tak rychle nešířili a podařilo se je zastavit.
      Ale jak má jednat vláda, nebo volení zástupci. Když ani jejich voliči si nepamatují co se dělo ani ne před 20.lety.

      • technik
        10:35 23.03.2020

        Ono to není ani tak o tom že si někdo něco nepamatuje, ale spíš se bojí každý rozhodnout něco nakoupit protože zde hrozí poměrně velká pravděpodobnost že takový nákup bude kritizován že byl zbytečný a že vláda vyhazuje peníze. Tak teď už to nehrozí a tohle si zapamatuje dlouho každý občan, jak je vidět člověk se musí spálit aby pochopil proč stát by měl do nejen armády ale i do prostředku civilní ochrany pravidelně investovat.

        • Jirosi
          10:50 23.03.2020

          Pokud by jste si to pamatoval, nepsal by jste o tom, že tu nebyli indikace.
          Dále by jste připomněl veřejné propírání vyhozených peněz za nákup "vakcín proti ..." co se naštěstí jak dnes vidíme nemuseli využít.
          Kdo byl tím kdo kritizoval kroky tehdejších vlád. Politici jen jednali jak to volič vyžadoval.

          • technik
            12:17 23.03.2020

            Jasně jsem výše zmiňoval SARS také jsme říkal jak píše kolega vojna že chybí jasná čísla.
            Politici nemohou ve všech případech jednat jak chce volič, volič totiž ne vždy vidí věci kolem. Jasný příklad je obrana státu, sám víte že kdyby to bylo vše na voličích armáda jezdí na trakařích.

          • Jirosi
            13:50 23.03.2020

            Jistě, že nemohou. Musí si zajistit informace a na základě těch konat i proti vůli voliče. Protože k tomu mají pravomoci, ale stejně tak musí nést i odpovědnost pokud nekonají.

    • Scotty
      20:46 23.03.2020

      V SSHR bylo přesně tolik zdravotnického materiálu kolik požadovalo ministerstvo zdravotnictví. Takže za současný stav je zodpovědný ministr zdravotnictví. Přitom tyhle pomůcky byly poslední měsíce těžko k sehnání, takže je klidně možné že lékaři své zásoby už spotřebovali.
      Vláda selhala v tom že tyto prostředky nezajistila včas. Připomínám že Hamáček chtěl vyhlásit stav nouze a obejít byrokratická omezení nákupu už začátkem měsíce. Návrh byl Babišem a ministry ANO odmítnut. Přitom jim muselo být jasné že je stav zásob naprosto nedostatečný a nákup běžnou cestou prakticky nemožný.

    • SYN_
      10:52 25.03.2020

      Jste se zbláznil nebo co? To jako že ordinace praktického lékaře si má vyrobit strategické rezervy pro případ epidemie jaká tu 100 let nebyla?? A jak mají předem vědět co přesně budou potřebovat? Co když se bude nákaza přenášet pokožkou/krví, to se mají zásobit pro jistotu i skafandry??
      Minimálně v tomto bodě jste střelil jasně mimo...

    • cejkis
      23:07 01.04.2020

      Myslím, že udržovat ve skladech takto ohromné množství zdravotního materiálu není řešení.

      Řešení je zlatá akcie vlastněná státem ve vybraných společnostech , která umožní zadat výrobu pro stát a současně zajistí finanční stabilitu pro majitele.

      K nákupům SSHR..oni nic ze svého rozhodnutí nic nakupovat nemohou. Je to nastavené tak, že nějaký resort si u SSHR zadá požadavek na zásoby. Bez požadavku z resortů se nic nenakupuje.

  • tryskac
    22:19 22.03.2020

    Mozno si to predstavujem ako Hurvinek valku, ale keď je na OM značkách registrovaných 3x B747F, tak by bolo win-win riešenie nejako si zazmluvnit/poistit/predplatiť výkony viazané na vyhlásený výnimočný stav. Už len 1ks k dispozícii by bol luxus na riešenie nepredvídateľných situácii, aj keď nie vojenských. Koniec koncov gro prepravy pred vojnou v Perzskom zálive mali stroje FedEx a USPostal..

    • Gibon
      16:21 23.03.2020

      Ano, je vlastne zvlastne, ze v rámci SALIS programu financujeme ukrajinske a ruske spolocnosti a nie tu domacu. B747-400F vozili vojensky material aj do AFG.
      (a jeden tam aj spadol)

      Avsak to, ze v prípade krízy ma stat pravo mejatok zabavit stale plati. Len musi byt akurat na zakladni v Bratislave a musia byt aktivovane prislusne state zakona.

      • Scotty
        16:43 23.03.2020

        Těžko by si domácí společnost koupila letadlo velikosti a možností An-124. V B747-400F třeba techniku nepřevezete.

      • Janko Paliga
        15:14 24.03.2020

        Gibon, už sa to zmenilo - len Ukrajinu (a po novom Nemecko) ....

        "Od 1. ledna 2019 je projekt SALIS zajišťován pouze společností Antonov Logistics SALIS GmbH, kde má 51% podíl Antonov Airlines. Zbytek patří německé logistické firmě Aircargonet International GmbH." - https://www.valka.cz/Antonov-A...

    • Gibon
      16:35 23.03.2020

      Tak podla všetkeho su tie B747F 4ks. OM-ACA, -ACB, -ACG a -ACJ

  • liberal shark
    15:39 22.03.2020

    Uměl bych si představit schéma podobné britskému systému auxiliary force. Vláda koupí nebo pomocí daňových úlev podpoří nákup několika transportních letounů pro komerční leteckou společnost. Ta bude poskytovat normální služby a její personál bude tvořen záložníky. V případě krize budou všichni převedeni pod AČR nebo působit jako kontraktoři a plnit obranné úkoly. V oblasti bezpečnosti je veřejná podpora povolena.

    • TF_HU
      16:15 22.03.2020

      Já si myslím, že to je nesmysl. Z jednoho prostého důvodu...v době krize (krizových stavů) může stát taková letadla zabrat civilním společnostem, stejně tak s piloty. Nemá smysl, aby stát financoval soukromou firmu...

      Potřeba armády je reálná, není to žádné "zbytečné lety" jak tu kdosi zbytečně poznamenal. Tedy kapacita by byla užita i v mírové době. Chci tím říci, že pokud by se kupovaly opravdu letouny pro strategickou přepravu a nákladní, tedy s rampou bylo by pro stát nejlepší, udělat to skrze navyšování schopností VzS...

      • liberal shark
        16:52 22.03.2020

        Britové to evidentně za nesmysl nepovažují. Vojenské nákladní letouny mohou klidně poskytovat komerční služby jako doplněk k vojenským úkolům.
        https://en.wikipedia.org/wiki/...

        • JP--
          18:15 22.03.2020

          Jenže UK svoje transportní letectvo má, tohle je spíš cesta jak ušetřit za personál. 2x něco v kategorii C-390 s variabilním vnitřkem a možností tankování se v našem letecvu bez problémů uživí, když nebude co vozit, může tankovat do zblbnutí Gripeny, nebo slovákům F-16ky.

          • Jirosi
            20:23 22.03.2020

            C-390 má nákladní kapacitu 26t. Kolik to tak dotankuje těch Gripenů, F-16?

          • tomas.kotnour
            23:47 22.03.2020

            Celková kapacita paliva C-390 včetně nádrží v trupu je 34 927 kg, spotřeba paliva cca 2 500 kg na hodinu letu.

            JAS-39 C - 2 300 kg
            JAS-39 E - 3 700 kg
            F-16 V - 4 500 kg (včetně konformních nádrží)
            F-35 A - 8 500 kg
            Rafale - 4 700 kg
            Typhoon - 4 500 kg

            A jen tak mimochodem, A-319CJ 32 600 kg při nosnosti 800 kg

          • liberal shark
            08:17 23.03.2020

            Tak u dvou letadel by to asi opravdu nestálo za to, ale kdyby jich bylo třeba 6 nebo víc ? To už by byla určitá kapacita významná i pro účely NATO, piloti by byli pěkně vylítaní, mohli by mít větší plat, letadla by rozumně čerpala technickou životnost, armáda by měla k dispozici rozumnou dopravní kapacitu, měli bychom vlastní air refuelling a daňový poplatník by ušetřil.

          • skelet
            08:33 23.03.2020

            asi by nikdo nepočítal s tím, že KC390 s tankovacími pody by sloužil pro bojové nasazení, ale pro výcvik našich pilotů? Proč by ne .. mimochodem F-16 by asi od nich palivo přebírat neuměly, pokud by Slováci a Poláci nekoupili nástavce pro tankování. KC-390 totiž nepoužívá k předávání paliva ráhno, ale hadici.

          • TF_HU
            09:03 23.03.2020

            Jirosi

            Celkem dost...

          • TF_HU
            09:04 23.03.2020

            liberal.shark

            Dává to smysl i u 2 ks letadel. Schopost tankování za letu je dnes modulární schopnost. Dá se s tím pracovat...

          • Jirosi
            09:25 23.03.2020

            tomas.kotnour: Ty kapacity máš pro interní palivo. Ale ty letadla dnes létají z i z extérními nádržemi.
            Jas 39 C - 5 000kg
            Jas 39 E - 7 000kg
            ..
            Letouny si nebudou brát plnou, ale vychází to na doplnění v průměru 4 ks. A fofrem zpět na letiště.

            Ten výcvik mi z toho taky vychází. Ale Evropa potřebuje plnohodnotné tankery i těžká transportní letadla.

          • TF_HU
            11:02 23.03.2020

            jirosi

            pro naše vzdušné operace dostačující. Jakékoli uvolnění kapacity NATO je ok.. :-)

          • Jirosi
            11:09 23.03.2020

            To určitě, ale pokud bychom pořídili dostatečné stroje.
            Mohli bychom náš příspěvek investovat přímo do těch strojů, nebo jejich služby rovnou pronajímat, a tím šetřit jejich náklady.
            Přeci pokud jiné kapacity sdílíme finančně, ale jsou dislokovány jinde. Měli bychom mít i kapacity co jsou u nás, ale sdílí je ostatní.

        • TF_HU
          09:02 23.03.2020

          liberal.shark

          No, dovoluji si upozornit, že trochu měníte význam věty a tím pádem i pointu. Britové používají vojenské letouny ke komerčním účelům, to činíme i my v současné době.

          Obávám se, že termín "auxiliary force" jste použil trochu nepřesně, protože to je britský termín pro vznikající koloniální jednotky, ne původně vojenské, spíše nějaké domobrany atd. Dlouhá story...vznikající a řízené státem. Což je trochu jiného než jste psal o tom, že stát koupí letadla civilním společnostem.

          Mícháte pojmy jako záložníci, nebo kontraktoři...myslím, že statut záložníka je jasný, že? Statut kontraktátora, je vlastně outsourcing služby, v tom případě si službu nakoupíte celou.

    • Jirosi
      20:09 22.03.2020

      Podobně jsme to provedli z "Naftou". Doufá, že tohle zvoleno opravdu nebude.

  • PetrTechnik
    14:06 22.03.2020

    Stát by měl poněkud flexibilnější vyhodnocovat rizika. Určitě by měl držet velké rezervy zdravotního materiálu. Vždyť nemáme ani dostatek sterilních obvazů. Je jasné, že vždy něco bude chybět, ale ne tolik, aby si na tom Babiš a Hamáček postavili volební kampaň. Co se týká dopravy, tak měl existovat národní dopravce kde by měl stát v případě stavu nouze přednost užívání letadel, ani nemusí mít většinu akcií. To že by to něco stálo je nasnadě, ale bezpečnost prostě zadarmo není.

    • skelet
      15:04 22.03.2020

      naši přepravci prakticky nemají nákladní letouny nebo letouny s variabilním interiérem. Jejich možnosti stran přepravy nákladu jsou poměrně omezené. Tato varianta se tedy hodí spíše pro evakuaci osob a personálu.

      • PetrTechnik
        17:08 22.03.2020

        Šlo by samozřejmě o letadla s rampou, určena pro přepravu nákladu. Mohla by poskytovat dopravu pro civil i vojsko. Nešlo by o výdělečnou firmu, ale o minimalizaci nákladů. Spoléhat na rekvírování civilek mi přijde nejisté a mít 2 nebo 3 velká transportní letadla jen pro vojáky jako luxus. Ale netvrdím, že by se nenašel vhodnější způsob zajištění přepravní kapacity.

        • Jirosi
          20:25 22.03.2020

          On je spíše luxus neustále využívat soukromé firmy cizích států k přepravě vojenského materiálu.

        • liberal shark
          08:19 23.03.2020

          Tak tak, na rekvizici lze spoléhat jen u osobních letadel.

  • Jura99
    17:11 21.03.2020

    Jsem sice obecně proti podnikání státu, nejen protože by se kradlo, ale protože je to neefektivní, VŘ na každou hloupost, paralizující strach ze stíhání atd., nicméně by se mohlo promyslet, jestli nedat vzniknout státní cargo letecké společnosti, která by v míru fungovala komerčně a v době krize by vozila roušky nebo přestříkala na šedomodrou a vysazovala parašutisty. Pokud se nepletu, i ten Ruslan co aktuálně veze z Číny zdravotnické prostředky, je sice komerční nákladní letecká společnost Antonov Airlines, ale vlastněná státem (Ukrajinou).

    • apache
      18:25 21.03.2020

      Jsem z oboru a mohu říct, že v našich podmínkách je toto naprosto nerealistické schéma. Už jen z toho důvodu, že v samotné ČR by pro takovou společnost nebyla práce, ty objemy přeprav co tu jsou nejsou nijak závratné a již je mají rozebrané zavedené společnosti, kterým by taková nová, navíc českým státem vlastněná a hlavně řízená (tedy s největší pravděpodobností s naprosto neefektivním a nekompetentním vedením) absolutně neměla šanci konkurovat.

      Naopak, již několik let jsem toho názoru, že v rámci skupiny Smart Wings by se jedna menší cargo mašina uživit mohla. Mnohdy část carga nebo pošty musí čekat na další let, protože se do nákladového prostoru běžného letadla pro přepravu cestujících (a jejich zavazadel) již nevejde. Komplikací by však mohlo být zajišťování letištních slotů pro takové éro, které by létalo podle potřeby a ne na pravidelných rotacích, neboť pro pravidelné rotace tu zas takový objem není. Zde by mohla být řešením jakási ahhhh... nesnáším to slovo... dotace. Podmíněná tím, že v případě potřeby by mašina létala přednostně pro AČR či příslušné ministerstvo nebo jiný subjekt, který by prostě zastupoval český stát.

      • Jura99
        08:39 22.03.2020

        Ti Ukrajinci také pracují pro zahraniční zákazníky, je to dané poměrně unikátními parametry jejich An124. Samozřejmě pokud by to naše hypotetické státní cargo nakoupilo nějaké obyčejné mašiny, zařadilo by se do davu a o kšefty by muselo bojovat. Ta "myšlenka" byla proto, aby stát nenakupoval vojenské stroje, které 90% času prosedí na letišti nebo na "bezcílných" cvičných letech, ale aby si v domě míru na sebe aspoň vydělaly. Možná by to nemusela být cargo společnost, ale státní leasingovka, která by stroje dala do pronájmu s možností okamžitého přerušení v době krize. Tak či onak by AČR asi uživila rychlý stroj velikosti A330, akorát aby měl nákladovou rampu a možnost změny konfigurace dopravní/výsadkový/nákladní .

        • TF_HU
          16:17 22.03.2020

          Prosím vás :-) nějakou statistiku toho jak letouny prosedí většinu (tvrdíte až 90 %) času doma? Děkuji.

          • Jura99
            18:33 22.03.2020

            Nebavím se o jednom A330, který by se koupil, ten by nejspíš neseděl ani v míru. Bavím se o menší flotilce letounů, protože pokud by v době krize měla AČR zabezpečit přepravu pouze svými letouny (jestli to je téma tohoto článku), tak víme, že nyní se točí +/- 10 letadel získaných komerčně. Shodou okolností krize zasáhla i leteckou dopravu, takže sehnat teď letadla problém asi není. Otázka jestli tak bude v každé krizi.

          • TF_HU
            12:46 23.03.2020

            jura99

            Nevím, asi mi unká pointa.
            Opakuji otázku, kde jste přišel na to, že letadla u nás prosedí 90 % času na zemi, nebo že plní "bezcílné" cvičné lety? Je jedno kolik by těch letadel nakoupila.

            Zřejmě asi neznáte naše branné zákony a krizový zákon, protože za stavu krize, by lidé a stroje byly "zestátněny" a plnily úkoly, stejně jako armáda.

            Myslíte si, že dnes VzS plní jen úkoly přepravy roušek a ostatní letecký provoz se zastavil? Asi ne, že?

          • Jirosi
            14:52 23.03.2020

            Jura99: "Otázka jestli tak bude v každé krizi."
            Během další pandemie, bude opět silně omezen letecký provoz. Nikdo nestojí o dovoz nemocných.

          • Jura99
            15:40 23.03.2020

            TF_HU: letadla, která AČR má neprosedí 90% času na zemi. Neprosedělo by ani jedno či dvě další nově koupené. Ovšem pokud jsem správně pochopil nadhozené téma tímto článkem, šlo o soběstačnost ČR v letecké přepravě. Jelikož se dnes točí +/-10 komerčně najatých letadel, dělám si závěr, že úvaha článku je ta, že by těch 10ks letadel bylo k dispozici státu pro případ krize kdykoliv. Z toho mi vychází pouze možnost taková letadla koupit (konfiskaci či mobilizaci nepovažuju za 100% spolehlivou) a tam už bych skutečně tvrdil, že v době míru by využita nebyla, že by seděla těch 90% času na zemi. Proto jsem psal o státní cargo společnosti, která by těch 10 letounů měla a v míru je využívala komerčně, aby se letadla alespoň zaplatila.

          • Jura99
            15:42 23.03.2020

            Jirosi: krize není pouze pandemie. Krize je třeba i válka, politické nepokoje, utečenecké krize atp.

        • TF_HU
          16:23 22.03.2020

          Stejně tak s bezcílnými lety...a nakonec bych napsal jednu myšlenku, která celá stojí za tím, že například dnes nejsou roušky. Tou "smrtící" myšlenkou je úspora a vydělat na sebe...protože sklady roušek na sebe nevydělají, jejich nenakoupení je úsporou, prosíme o roušky Čínu.

          Stejně tak je to se schopnostmi Armády. Při plnění hlavního úkolu se buď připravujete na takové situace, to znamená jako dnes, jste připraven být nasazen...nebo jste uspořil a schopnost vám chybí, nefunguje, tedy nejste připraven.

          Tedy prosím pochopte, že vojenské schopnosti bránit republiku, nejsou ničím komerčním, na ně se nedá uplatňovat proces úspor a nebo výdělku. Tak to prostě nefunguje, výdaje na obranu jsou prostě vynaložené výdaje, které se běžně nevrátí...vrací až tehdy pokud dojde k situaci, kdy tyto prostředky musíte použít. Tohle lze krásně ilustrovat na příkladu vojenských ubytoven, kdy si lidé mysleli, že převedou ubytovny od velitelů posádek do státního podniku, který bude poskytovat ubytování na komerční bázi...dnes to nefunguje, státní podnik ruší ubytovny protože jejich provoz je neekonomický a vojáci nemají kde bydlet při služebních cestách, odveleních atd.

          • Jura99
            18:42 22.03.2020

            Nákupní cena roušky v době míru v Číně je asi 0,30Kč. Do kontejneru rozměru návěsu se jich vejde 1mil. Položte si otázku, jestli je tento stát tak chudý, aby neměl v SSHR aspoň pro začátek krize 20mil. ks v ceně 6mil. Kč a rovněž prostor uskladnění pro 20ks kontejnerů 40". Zaslechl jsem cenu zboží, které veze Ruslan a docela mě jímala hrůza. Na druhou stranu nepatřím k těm, kdo teď lacině kritizují, že nejsou roušky nebo respirátory. Za chybu nepovažuji, že nejsou skladem, ale že jsme v jejich výrobě závislí na Číně, že automatický stroj na jejich výrobu je v bývalé strojařské velmoci asi věc neznámá a musel by se také koupit v Číně.

          • Jirosi
            20:41 22.03.2020

            1) Chybí respirátory, u těch rozhodně není cena 0,30kč/ks.
            2) Roušky jsou nouzové řešení. I kdyby jsme jich vyráběli dost neřeší to nedostatek respirátorů. Spotřeba je cca 100mil týdně pro CR.
            3) Můžete pokračovat dalšími věcmi jako jsou rukavice, obleky, štíty, atd..

            Ztráty se nepočítají z ceny za dopravu+ceny nákladu, nebo z jejich poměru. Ale ze zabráněných ztrát na životech, případně úspoře na léčení.
            Největší ekonomickou položkou pro porovnání je každodenní snížení výkonu ekonomiky. To jsou ztráty v řádu miliard denně.

          • PetrTechnik
            00:24 23.03.2020

            Spotřeba respirátorů není 100mil. týdne, to je pitomost. Musel by být nemocný každý v ČR a pak už jsou respirátory pase. Stačí jich o dva řády méně s tím, že je bude mít každá potřebná složka IZS s rezervou. Nechytejte se každého novinářského prdu.

          • Jirosi
            10:59 23.03.2020

            PetrTechnik: "Nechytejte se každého novinářského prdu"

            Z jaké vědecké studie vycházíte vy?
            Zatím tu opakujete jen prohlášení krizového štábu pro uklidnění občanů na základě schopnosti opatřovat ochranné pomůcky. Nikoliv na základě toho jaké prostředky jsou dostatečné. Zkuste si někdy dohledat ty vyhlášení těch lidí. Oni to i sami přiznávají.

          • Jura99
            15:45 23.03.2020

            Jirosi: chybí či chyběli i roušky a jestli jste si všiml, píšu že cena roušky je 0,3Kč. O respirátoru platí analogie, akorát o řád výše. Bod 1) si tedy škrtněte. Bolestivá je jakákoliv ztráta, za ZP půjde Číně baj voko miliarda Kč, možná více. To nejsou malé peníze.

    • SofF
      11:48 22.03.2020

      jde o to vybalancovat roli státu a občanů. Stát někde musí získávat peníze vyjma daní, protože v době krize je to vysoce nespolehlivý zdroj příjmu. Před tou krizí se dokonce uvažovalo o nadbytečnosti a privatizaci VoP. A asi rok zpátky se rušila úplně utajená vojenská nemocnice. A teď když dojde na velký schodek tak je víc než jisté že se rozprodá i zbytek rezerv nashromážděných tím nenáviděným "komunismem". Nezbývá než doufat že se patřičným osobám rozsvítí že jet nadoraz bez zajištění je dost nebezpečné. K těm letadlům, stačilo by kdyby ČSA zůstaly ve státních rukou s kontrolním podílem, ne to úplně pustit.

    • flanker.jirka
      12:22 22.03.2020

      I velké cargo by se uživilo. Při jeho využití by nešlo pouze o civilní využití a potřeby AČR, stále to může dost dobře fungovat i pro armády NATO a EU. A v EU.
      A v EU je "díra na trhu" jediné velké cargo C 17 III měli Britové, Ti jsou nyní mimo. S bídou tu bude pár A 400, které jsou menší než například C 17.

      • Scotty
        14:38 22.03.2020

        Tři C-17 jsou v maďarské Pápa v rámci sdílené strategické přepravy. Ovšem ČR do tohoto projektu zapojená není.

      • TF_HU
        16:24 22.03.2020

        Proč jsou Britové mimo?

        • Jan Padesátýpátý
          19:43 22.03.2020

          mluví o díře na trhu v EU

          • TF_HU
            12:47 23.03.2020

            A je mu jasné, že ty bristké jsou dosažitelné v programech v rámci NATO?

  • Gibon
    08:34 21.03.2020

    Zvláštne pojednanie toto. Len taka poznamka. Na co by boli autorovi prepravne letecke kapacity, keby virus nadalej kosil v Cine uz nie tisicky, ale desaťtisíce ludi?
    Predala by Cina akýkoľvek zdravotnicky materiál? (A to hlavne statu, kde vláda v prvom momente odmietla akúkoľvek pomoc Číne, lebo "potrebujeme ti rouska pro sve lidi)

    Ci len autor zneuziva situácia na prihriatie vlastnej polievočky?

    • Scotty
      10:16 21.03.2020

      Tentokrát potřebujeme roušky roušky, kdo ví co to bude příště. Ta letadla mají naprosto univerzální použití.

      • Gibon
        19:21 21.03.2020

        To si ma nepochopil. Ja nerozporujem potrebu prepravných kapacit
        Ja rozporujem demagogicku argumentaciu, potrebujeme lietadla lebo ruska.

      • SYN_
        12:13 25.03.2020

        Ale zdaleka není jisté že příště budeme opět potřebovat dálkovou leteckou přepravu z Číny... Nemusí příště jít o přepravu dálkovou (katastrofa nemusí být globální), nemusí třeba jít nutně o leteckou (nebudou třeba uzavřené hranice) ani se nemusí poštěstit že Čína právě akorát najela na skutečně masovou výrobu toho co potřebujeme a začíná mít exportovatelné přebytky...
        Takže jde o poměrně jednostrannou přípravu na budoucí problémy.
        A to raději nezdůrazňuju že i nyní v této situace nějaké neřešitelné problémy nevznikají... kdyby bylo hodně zle tak ty A319 holt by kmitaly jak zjednaný a ty roušky a respirátory by zvládly i tak... dezinfekce by se holt vyrobila, ono to celkem jde.
        A vůbec nejlepší by bylo kdyby tu byl někdo placený od toho aby se díval jen trošičku víc do budoucnosti než my prostí civilové, prakticky by stačilo se v půlce ledna domluvit s firmama kdo v případě nouze dokáže šít roušky, v půlce února rozjet prototypovou výrobu a začátkem března dát milionovou zakázku (kusů)... Časový rozvrh který mi vůbec nepřipadá vražedné tempo...

        • Scotty
          17:48 25.03.2020

          Ne, absolutně by to kapacitně A-319 nezvládli. Navíc pravděpodobně nebudou k dispozici obě letadla ve stejný čas.
          Můžeme potřebovat přepravu čehokoli odkudkoli. Tahle situace ukazuje že jediná spolehlivá doprava k nám je vzdušnou cestou.

    • skelet
      10:40 21.03.2020

      nejde o typ materiálu nebo o to jestli to potřebuješ dostat dovnitř nebo ven. Jde o mimojiné o čas. Jak se ukazuje tak v době krize není snadné zasmluvnit leteckou kapacitu, hlavně tehdy kdy každý jede sám na sebe. Výhodou vlastního nákladního letounu (ať už vlastněného přímo AČR nebo státní společností) je ten, že je k dispozici v podstatě ihned. Administrativa se pak nezaobírá kde sehnat přepravní kapacitu, ale zaobírá se v podstatě jen trasou letu.

    • Danik
      15:22 21.03.2020

      ¨Letecké transportní kapacity mají mnoho využití, samozřejmě přeprava materiálu zdravotnického (dnes by to byly roušky k nám, příště třeba respirátory do zahraničí), materiálu vojenského (zásobování našich nebo spojeneckých jednotek), humanitárního, nebo jednoduše přeprava osob. Budeme rychle potřebovat evakuovat naše občany na dovolené nebo v rámci ambasády (nebo občany spojenců pro plusové body) z nebezpečné oblasti (konflikt, přírodní katastrofa, epidemie), pro tuto evakuaci se dost možná bude muset vyslat i ozbrojený doprovod (spec. síly, nebo výsadkáři), aby zajistil a udržel přistávací zonu, případně vyzvedl zájmové osoby. Bude potřeba vyslat síly rychlé reakce a budeme mít schopnost je, alespoň do jisté míry zásobovat vlastním vzdušným mostem. Budeme potřebovat přesunout vojáky a techniku na zahraniční nasazení. Celkově letecká transportní kapacita by nám v kontextu Evropy zajistila značné možnosti a výhody, nehledě na to, že pro spoustu zemí by jsme se takto staly mnohem zajímavějším partnerem, takže bych se nebál, že by se na naše případné letouny prášilo v hangáru.

      Jen doplním, že když má někdo jiný názor, tak to nemusí hned znamenat, že si "přihřívá svojí polívčičku. Třeba to jen může být tím, že se mýlíte.

    • apache
      17:00 21.03.2020

      Jste naprosto mimo mísu. Čína od ČR dostala peníze prakticky ihned jak si o ně řekla. Další váhání ohledně materiálu bylo způsobeno i tím, že ve skladech jsme neměli téměř nic. Následoval nákup zdravotnických pomůcek v Polsku, abychom je následně poslali do Číny jako dar. A co předvedli Číňané teď? Za tvrdý peníz a platbě předem nám prodali obdobný materiál, byť ve větším množství, zpět. Ba co víc, naše dvě letadla SW nechali od čtvrtka do teď stále hnít v Novosibirsku, jen aby byl kšeft i pro China Eastern a propagandistické divadýlko s čínským velvyslancem na Ruzyni. Ten náš koupený a již zaplacený materiál mohl být v ČR o celý jeden den dříve! Jenže přednější byl kontrakt pro čínské aerolinky, i přesto, že naše vlastní letadla již byla na cestě... to je neuvěřitelný hyenismus ze strany Číny.

      • Gibon
        19:18 21.03.2020
        • apache
          19:32 21.03.2020

          A?

        • Scotty
          19:58 21.03.2020

          Logicky jsme nemohli pomoct když jsme ve státních rezervách neměli prakticky nic.

          • Gibon
            16:23 23.03.2020

            Vyjadrenie Andrejka bolo vsak ine. Ale Andrej castokrat najprv hovori, az potom mysli. Kto vie, mozno preto je taky uspesny. Jeho volici sa v nom vidia :-D

          • Janko Paliga
            21:56 23.03.2020

            ... "Umí se prodat...." :-D

  • Charlie
    17:02 20.03.2020

    Já sice souhlasím s autorem, že náš stát by měl mít větší přepravní kapacitu a jsem toho názoru, že dvě KC-390 bychom v pohodě uživili a zároveň bychom jejich schopnosti (zejména leteckého tankování, které je nedostatkové v celé Evpropě) mohli poskytovat dalším partnerům za "kredity" u jiných schopností, které nemáme. Navíc - každou chvíli létáme na Island nebo do pobaltí, tam by se podobný éra hodily (posledně se dohadoval tanker tuším s Italama).

    Ovšem problém roušek a dalšího zdravotnického materiálu ukázal jiný problém: brutální vyladění celého systému na co nejmenší náklady.

    Stát brečí, že nemůže mít dlouhodobé zásoby, páč je to drahé a pak se to musí vyhazovat, ale to je problém mít někde velesklad zdravotnického materiálu se systémem FiFo, kam by se lifroval podobný materiál a odkud by třebas po dvou měsících zase vyputoval ke spotřebě (aby nepropadl)? Celý okolí dálnice od Říčan až po Ćestlice je jeden velesklad vedle druhýho a my nemáme místo na takovejhle materiál? V Říčanech mělo Zdravotnické zásobování velesklad, to se zrušilo a pronajímá se na nesmysly. (Upřímně řečeno, celou průmyslovou zónu kolem Čestlic bych nechal zbourat a toho kdo to schválil popravit, to je něco odpornýho jak se tam ze sadů a polí udělaly sklady kravin, ale to jen na okraj).

    Ono to je taky o tom, že stát na sebe nabalil strašnou spoustu agendy která mu vlastně nepřísluší, řeší každý prdnutí a na důležitý věci se kašle, protože pro běžnýho ouřadu je jednodušší vykazovat činnost buzerací obyčejnejch lidí než řešit zásadní věci, kde by mohl šlápnout na kuří oko někomu mocnýmu (takže když si postavíte načerno kurník, hned je máte za zadkem, ale vila v CHKO v pohodě projde)...

    • Gibon
      18:25 20.03.2020

      Jasne ze to nie je problem o tom su statne hmotne rezervy a nestoji to vela. Stoji to menej ako nakup danych pomocok.
      Bol som v sklade statnych hmotných rezerv cukru. Sukromnikovi, ktory vlastni sklad a s cukrom obchoduje, sa ročne plati nejaky minimalny paušál, ktorý pokryva základné režijné naklady za to, ze ho na tom sklade ma zopar tisic ton navyse, ako by pre svoje obchody potreboval.
      Netreba vymýšľať teplu vodu.

    • liberal shark
      08:24 23.03.2020

      Spíš bych se snažil stimulovat nemocnice a ostatní poskytovatele zdarvotní péče, aby udržovali nějaké zásoby ochranných pomůcek ve svých skladech. Pro lidi by to mohly skladovat KHS a obecní úřady.

  • PavolR
    17:00 20.03.2020
  • PavolR
    14:03 20.03.2020

    Iba tak pre zaujímavosť: v Maďarsku boli do ulíc 15 miest vyslaní vojaci - iba tak, aby sa tam prechádzali a bolo ich vidno. Síce po zuby ozbrojení, no bez akejkoľvek ochrany. https://honvedelem.hu/cikk/fok...
    Taktiež vyslali vojenské kontaktné skupiny do 140 strategických podnikov.

  • Jirosi
    11:13 20.03.2020

    Další věcí na kterou se tu zapomíná je, že letoun kategorie by umožňoval naše prostředky disponovat po světě.
    Vždy je lepší zastavit tohle šíření v prvopočátku než to honit po celém světě.

  • TF_HU
    09:16 20.03.2020

    Chápu, že je to pod vlivem okolností, ale STRATEGICKOU PŘEPRAVU nelze spojovat jen s přepravou roušek. Existuje mraky úkolů, které by šly plnit, rozšířilo by to schopnosti třeba i směrem k výsadkovému pluku atd. Kapacita přepravy je stále nízká v celém NATO...nákup roušek ukazuje, jak dopadne každá sdílená potřeba, když na ni dojde současně u všech. Nechceme přeci zůstat pozadu, že?

    • flanker.jirka
      19:57 20.03.2020

      Poazdu už jsme, rezginovalo se na mnoho schopností. Pokud se kormidlo bude přetáčet ostře po každých volbách jiným směrem, tak se ničeho dobrého nedočkáme. Skutečná moc bezmocných je už jen na věci jako přejmenování náměstí nebo hádání se o historii.

  • flanker.jirka
    20:28 19.03.2020

    Půjde jenom o to chtít něco pořídit. Stát může i investovat do letadel podobné kategorie jako je Ruslan, ale civilní registrací, protože v ten moment mohou být využita pro Cargo přepravu všeho co unesou a vydělají si na sebe a v případě potřeby mohou sloužit pro krizové nebo válečné stavy.

    • dusan
      23:59 19.03.2020

      Stačí zazmluvniť Antonova .... iné riešenie nie je ....

      Nik iný v civilnom sektore také stroje nemá (Mimo Rusov samozrejme).

      Je to jediná možnosť, ale odskúšaná a lacná. Všetko ostatné sú vzdušné zámky mimo reality našich dvoch malých štátov.

      • MeV6
        10:18 20.03.2020

        Jediná možnost to je možná pro blízkou budoucnost. Problém toho je, že ta smlouva bude stejně jenom cár papíru. V určitém momentě si firma může říct "sorry jako, dostali jsme lepší nabídku na kšeft, máte smůlu".
        Mít nějaké kapacity pod vlastní střechou by vůbec nebylo od věci.

      • Gibon
        17:20 20.03.2020

        Ale my aj Cesi mame zazmluvneného Antonova. Treba sa pozrieť co je program SALIS.

        • dusan
          17:49 20.03.2020

          Isto ale je to v rámci NATO. Predpokladám, že to musí byť niekde v NATO schálené a týka sa to zrejme pre potreby aliančných záväzkov.

          Nepredpokladám, že by sa to týkalo napr. dopravy týchto rúšok ... ale možno sa mýlim ...

      • SYN_
        12:25 25.03.2020

        Ále prdlajs, zrovna v dnešní situaci zrovna Ruslan vůbec nebyl potřeba, to váhové zatížení bylo celkem nízké a "rozkouskovatelnost" dodávek byla skoro neomezená. Zmíněný C390 by celkem vyhovoval (obzvlášť v páru), prostě by se otočily několikrát. I ten ACJ by to nějak zvládnul (suboptimálně)...

        • Scotty
          17:49 25.03.2020

          Nejde o váhu jde o objem.

          • SYN_
            08:11 26.03.2020

            Tak z "rekvírovatelných" civilních letadel má ČSA objednané 3x A321XLR, dolet bez mezipřistání prakticky kamkoliv do Číny, nákladový prostor 52m3 (pokud tomu dobře rozumím kromě kabiny cestujících), nosnost 25 tun...

  • PetrTechnik
    19:25 19.03.2020

    Rozšířit strategické přepravní kapacity určitě ano, ale nevazat to na přepravu zdravotnických pomůcek. To je mnohem levnější udržovat odpovídající zásoby a mít vlastní výrobní kapacitu odpovídající běžným potřebám s možností rychlého zvýšení o 100%. Pokud se stav ohrožení vyhlásí včas, stejně nebude víc okamžitá potřeba, než ta vlastní výroba. Nehledě na to, že není na škodu mít i doma vlastní ochranné prostředky.

    • Jirosi
      19:56 19.03.2020

      Pokud je to levnější, pak je otázkou proč je nikdo neměl?
      100% = 2x, dnes by byl potřeba spíše 10x a více násobek. To se ještě bavíme o nemoci co má poměrně nízkou úmrtnost.

      • PetrTechnik
        11:17 20.03.2020

        Roušky a respirátory neměl nikdo, protože tu pandemie nebyla 100 let. Covid 19 je první varování. Stát velikost ČR by měl mít min 2mil rousek a odpovídající množství respirátorů ve rezervách. Pokud bude výroba schopná dělat 300tis ks roušek denně, stačí to, pokud se včas vyhlásí stav nouze. Vyjde to laciněji. Tím nijak nezpochybňují chybějící přepravní kapacity. Ale řešil bych je komplexněji. Ono by stačilo, aby k té pandemii bouchala na Islandu i menší sopka a všechny letadla budou pak na dvě věci.

        • Jirosi
          12:26 20.03.2020

          Roušky a respirátory měli dne příkazu MZ nemocnice na 4 měsíce běžného provozu.
          Byli ve skladech hmotných rezerv, stejně tak distribučních řetězců, a výrobců.
          Výrobci svou kapacitu jistě navýšily už jen z pohledu požadavků zákazníků, přesto přesahovali tyhle objednávky výrobní kapacity.

          • PetrTechnik
            12:50 20.03.2020

            A co jako? Roušky respirátory atd, fungují jako prostředky CO za mimořádné situace a tou je třeba tato. Mít nějaký malý meziskla jen jako rezervu pro špitály je málo. Musí začít fungovat CO , musí začít fungovat v tomto směru i tajné služby a včas vládu varovat. Toto selhalo v celé Evropě.

          • Jirosi
            13:52 20.03.2020

            Nic, jen že stav co byl, odporuje tomu jak jste ho popsal.
            Dnes jsou potřeba respirátory, roušky jsou spíše okrajová záležitost.
            Ty miliony roušek ve skladu by byli k ničemu, pokud by byl dostatek respirátorů(PPF3)!
            "Mít nějaký malý meziskla jen jako rezervu pro špitály je málo."
            Ty vaše 2M by spolkly jen nemocnice. Je nás 10,5m, spotřeba je minimálně 3-4. denně pro jednoho. Jedná se o jednorázové pomůcky.

          • Scotty
            15:16 20.03.2020

            PetrTechnik
            Tajné služby mají varovat konkrétně před čím? Šíření onemocnění byla naprosto veřejná informace.
            Jinak komplexní řešení je pořízení dvou C-390.

        • Jirosi
          12:46 20.03.2020

          "Roušky a respirátory neměl nikdo, protože tu pandemie nebyla 100 let. Covid 19 je první varování"

          Kde žijete skoro každý rok se objevuje něco co ohrožuje obecné zdraví jako dnešní SARS-CoV-2. Jen jsme to tentokrát nezachytili v počátku.
          2002- SARS
          2005- Ptačí chřipka
          2009- Prasečí chřipka
          (2013-Ebola)
          2015-MERS
          (2016-Zika)
          2020-SARS-CoV-2

          • PetrTechnik
            13:52 20.03.2020

            Tak se lépe informujte, než začnete zastírat diskusi tapetovánim.

    • kazd
      16:35 20.03.2020

      Realita opět rychle ukázala co zde píšu léta. Nelze mlžením a neschopností dlouhodobě zamaskovat realitu. AČR tlačené CASA neřeší co se nám AČR snažila namluvit - viz. předchozí články zde.
      CASA nepřevezmou úkoly Jak - je třeba bizjety - už v kostrbatém řešení - jako u AČR vždy
      CASA nemůžou zajistit dopravu do Mali, AFG, Číny atd. - je třeba KC 390 nebo něco podobného
      Vše ale musí mít nějakou logiku - koupit jeden A330 je nesmysl, koupit 2x KC 390 dělat s nimi i tankovací školu po CEE logiku má.
      Držet si za ty "směšné" peníze kapacitu v nějakém sdíleném projektu dopravních kapacit jako doposud - přes NATO, EU atp. je samozřejmost.

      • Scotty
        19:34 20.03.2020

        V podstatě souhlasím, až na to že CASA úkoly Jaků převezme. To je na pár dalších let více méně jisté. Zhorší se pohodlí přepravovaných osob, ale nic co by se nedalo vydržet.

        • SYN_
          12:34 25.03.2020

          Nicméně TTD CASA295 jsou celkem jasná, dolet odpovídá zhruba Evropě. Jinam leda s několika mezipřistáními. To už i ty Spartany jsou na tom o poznání lépe... CASA je dlouhá jako jezevčík, tím pádem má solidní ložnou plochu (ovšem průměr trupu malý, takže vozidla nee, maximálně jeep), ale jinak už celkem nic...
          Dohánět to pak počtem (6+) v tomto směru (dolet) nic neřeší.

          • Scotty
            15:34 25.03.2020

            CASA ovšem doletem Jak-40 výrazně převyšuje. Pokud tedy budeme brát přepravu VIP.
            V počtu kusů se nic nedohání, ale čtyři kusy jsou pro potřeby armády prostě málo. Zvlášť když je jedna neustále na Sinaji.

  • Argonaut.CZ
    18:46 19.03.2020

    Obávám se, že to není o tom, jestli máme, nebo nemáme letadla, ale do jaké míry jsme soběstační a schopní v čase klidu připravit zásoby toho, co pak bude potřeba. Ale většinou se připravují všichni na minulou válku.

    Protože Čína a USA se stávají soupeři, hází mezi sebou sankce (např. Huawei), tak z dlouhodobého pohledu je špatné ve všem podstatném (od výroby materiálu pro léky, elektroniku, zdravotnické potřeby,...) spoléhat jen na Čínu.

    Zmiňujete obstrukce Ruska, přes které se nyní letělo. Chápu, že je to povinné kopnutí, ale spoléhat na dodávky z druhého konce světa je vždy problém s dopravou. Notabene se bavíme o velkých objemech lehkého a v jednotkových nákladech levného materiálu.

    Za tu miliardu, co zaplatili Číně věřím, že by se tu také našla firma, co to začne ve velkém vyrábět. Stačilo by méně papírování.

    U té čínské továrny psali, že za 2 týdny si vyrobili stroje na výrobu roušek a začali vyrábět. A bya to firma na mobily. Asi si nelámali hlavu s milionem certifikací a papírů o shodě, a kde čem. A stejně to rádi koupíme.

    Takže problém není v letadlech, ale v tom, že v případě problémů / krizí nefungují dodavatelské toky a státy se starají primárně o sebe a své obyvatele.

    Na místě je se ptát, jak ČR přistupuje k hmotným rezervám a schopnosti vyrábět nedostatkové zboží, pokud se trh omezí.

    • Jirosi
      20:01 19.03.2020

      Bu´d si můžeme vymýšlet pohádky... Nebo ta epidemie v Číně začala před 2. měsíci. Dnes už tam mají minimální přírůstky pacientů. Proto materiál, na který mají nastartovanou výrobu mohou začít posílat do světa.
      Podobná situace je i u nás, spousta firem se chopilo příležitosti. Přesto to i tu bude chvíli trvat, než naběhnou potřebné kapacity.

      • Jirosi
        20:03 19.03.2020

        "U té čínské továrny psali, že za 2 týdny si vyrobili stroje na výrobu roušek a začali vyrábět. A bya to firma na mobily. Asi si nelámali hlavu s milionem certifikací a papírů o shodě, a kde čem. A stejně to rádi koupíme."

        Pokud myslíte "Foxconn". Pokud by si nelámal hlavu z papírováním, těžko by mohl vyrábět pro Apple.
        https://www.novinky.cz/ekonomi...

  • Argonaut
    16:52 19.03.2020
    Oblíbený příspěvek

    Jen doplním, že v rámci MRTT-C je podepsán kontrakt mezi NATO a Airbus Defence and Space s možností dokupu dalších 3 letounů Airbus A330 (nad rámec 8 do roku 2023/2024). Akvizici zajišťuje OCCAR a NSPA bude později zodpovědná za investice v rámci životního cyklu. Pooling iniciativa vznikla na základě zkušeností s nasazením v Mali, Libyi, a Kosovu a "nedostatku" v air-air tankovacích kapacitách/závislosti na kapacitách USA.

    • dusan
      00:02 20.03.2020

      I to je samozrejme určité riešenie ..... je super, že i v rámci NATO, ale A-330 predsa len nie je Ruslan a pre značnú časť misií sú nepoužiteľné .... a drahšie.

      Reálne by bolo zapojiť sa .... ale popri tom zazmluvniť i Antonova. To by sa ideálne dopĺňalo.

      • Argonaut
        09:29 24.03.2020

        Kromě programu SALIS (Strategic Air Lift International Solution) provozuje NATO i Strategic Airlift Capability (SAC), od r. 2008 (ČR není členem). V tomto programu jsou provozovány aktuálně 3x C-17. Kapacita ale může být rozšířena na další jako C-130, A-400M. V programu je aktuálně 12 členů (států), kteří se dělí o kapacity/využití.

  • Jura99
    13:40 19.03.2020
    Oblíbený příspěvek

    Vtip je ten, že ta letadla povezou zboží zanedbatelné hodnoty a zanedbatelné výrobní složitosti. Co takhle raději koupit dva tři výrobní stroje na roušky a respirátory a ty uložit do skladu SSHR ? Viděl jsem ty stroje naživo v chodu na veletrhu, vejdou se to do místnosti a padají z toho roušky jedna za druhou. Stroj bude v hodnotě pár stovek tisíc Kč a kotouč netkanky pro výrobu může být také ve skladu nebo jej vyrobí Pegas. Šití roušek na šicícm stroji zjevně stmeluje národ, ale jinak je to jako když se "bosí Habešané" bránili intervenci.
    Dopravní letadla samozřejmě koupit také, ale raději než dimenzovat kapacitu "na roušky" , tak nezadbat ať se tam vejde Pandur, nové BVP a popř. plánované vybavení vojáků výsadkového pluku.

    • stronger.p
      13:57 19.03.2020

      Vidím to zcela stejně.

    • skelet
      14:22 19.03.2020

      Ideální by bylo zabezpečení výroby důležitého materiálu na domácí půdě, ale i nákup onoho nákladního letounu. Nicméně obávám se, že poučení z této krize bude minimální.

    • Jirosi
      15:59 19.03.2020

      Dnes se bavíme o rouškách, přitom na území CR je několik výrobců. Přesto nejsou, a vy to chcete řešit pár výrobními stroji ve skladu. V příštím krizi bude chybět něco jiného než roušky, kterých bodu plné sklady.
      V tom je právě výhoda toho letouny, bez ohledu na to co bude chybět. Může to univerzálně dovést.

      • Jura99
        16:47 19.03.2020

        pochybuju, že je v ČR výrobce klasických, obyčejných roušek. To je laciná halířová položka z 99% vozená z Číny, v čase míru po moři. V době míru by český výrobce obtížně konkuroval. V ČR je výrobce nanoroušek, který není zařízený na milionové počty.

    • liberal shark
      15:48 22.03.2020

      Ještě horší je skutečnost, že v ČR existuje několik firem na využití nanovláken na výrobu ochranných prostředků, ale produkční kapacity měly v zahraničí.

  • Proxy
    13:14 19.03.2020

    Současná pandemie mi nepřijde jako dobrý argument proč vlastnit více takovýchto letadel - naopak zasažená letecká doprava (ať už nařízením států nebo propadem turismu) bude jedině ráda, když si státy objednají dopravu zdravotického materiálu...

    Jasně, jejich letadla jsou určená k dopravě lidí, ale s propadem ceny pohoných hmot si určitě dokáží vyjednat smlouvu, aby z toho měli zisk.

    • Scotty
      13:38 19.03.2020

      V za normální situace není problém sem dostat zásilky kontejnerem po moři. Tak jak se to běžně dělá. Problém je v této chvíli kdy zásilky chtějí všichni a co nejdřív. Státy které takovou přepravní kapacitu přímo vlastní mají pochopitelně velkou výhodu.

      • stronger.p
        13:51 19.03.2020

        Přepravní letecká kapacita být může, ale k čemu bude, když nedostaneme povolení k přeletu nebo přistát v dané zemi? Nebo nám ho vůbec neprodají.

        • skelet
          14:22 19.03.2020

          lepší je mít, než nemít.

          • SYN_
            12:46 25.03.2020

            Jasně, ale jde o to co. Zásobu, výrobní kapacitu nebo přepravní kapacitu? Určitě není řešení triviální a nevhodnou investicí do toho co (příště) neužijete vám zbyde míň na to ostatní...

  • RiMr71
    08:43 19.03.2020

    Čáu lidi, tak zme to prožrali!
    Letadla nenisutu, ale koblihy budu stále, slibujem!

    • stronger.p
      09:59 19.03.2020

      Přijdete mi jak ti, které jsem volil a teď jsou v tom dement bloku, taky plácaj.. I kdyby byl u moci dement blok, nebylo by to jiné a jinak, bohužel...

      • Scotty
        10:29 19.03.2020

        Nevím koho jste volil, ale v takovéhle situaci toho přirozeně opozice moc dělat nemůže.

        • stronger.p
          11:12 19.03.2020

          ODS, čekal bych, že A.Vondra využije svých kontaktů na US ambasádu a zařídí nějaký materiál z USA, aby to Babišovi natřeli, ale ne, prosíme v Číně.

          • Scotty
            11:23 19.03.2020

            Mám silný pocit že je i USA dovozce tohoto zboží z Číny, takže teď jsme spíš konkurenti. Z USA ovšem posílají experimentální lék remdesivir.

          • Jirosi
            12:02 19.03.2020

            Z USA může těžko něco přijít, když tam jsou teprve na začátku zatím co v Číně už mají za sebou první vlnu.

          • TF_HU
            09:13 20.03.2020

            JIrosi

            jakože by se nedokázal nikdo poučit z průběhu v jiných zemích?

          • Jirosi
            11:11 20.03.2020

            Krom zemí v Asii, ale ty už mají několikátou epidemii v řadě.
            Jinde na světě úspěšný boj nevidím.

          • SYN_
            12:50 25.03.2020

            V příštích dnech se uvidí jak velké zásoby mají v USA (zatím je to samozřejmě tajdůvmob). Ale tipuju že jako v Itálii, Francii, Španělsku, UK to žádná sláva nebude. Popravdě, kritizovat vládu že nebyla lepší než tyto ani není moc fér...

            Letecké kapacity tu řešíme "propříště", oni ani teď aktuálně nechybí...

    • Jura99
      13:34 19.03.2020

      Bohužel už i Vám Babiš vlezl na mozek :(. Srandičky z jeho češtiny a koblih bych spíš hledal na Novinkách.

  • SYN_
    03:04 19.03.2020

    No pokud si chceme budovat nějaké strategické přepravní kapacity tak nechápu proč tu nikdo ani neuvažuje o Kawasaki C2?
    Ale problém asi bude trochu v něčem jiném - kromě krizí (můžeme spekulovat o tom jak často se vyskytují) má AČR pro podobné letouny v době míru minimální využití... tak to se pak těžko vysvětluje proč mají v míru za drahé peníze někde postávat.

    Dvojice KC-390 je asi tak maximum o kterém můžeme uvažovat.
    A-319CJ je éro vhodné na všelijaké převozy delegací, ale i evakuaci personálu a tak. Až někdy dojde na jejich náhradu za A-320neo, tak se mírně zvedne už. zatížení, dolet a klesne spotřeba, takže ve všech ohledech (mírný) nárůst schopností... mělo by to celkem stačit... možná koupit maximální konfiguraci přídavných nádrží.

    Závazky si splnit účastí na sdíleném projektu MRTT je podle mně OK.

    Nevíte někdo nakolik by bylo reálné používat případně KC-390 pro tankování Gripenů?

    • Scotty
      07:33 19.03.2020
      Oblíbený příspěvek

      Zas tak minimální využití by to nebylo nepochybně by ihned převzali transportní úkoly pro které se CASA příliš nehodí. Navíc v Evropě je dlouhodobý nedostatek vojenských přepravních kapacit, takže toho že by stáli bez využití se opravdu nebojím. Zvlášť pokud by se nakoupila sada pro doplňování paliva a mohli fingovat jako létající tanker.

    • liberal shark
      13:04 19.03.2020

      Máte pravdu, C2 by byl také vhodný. A dva kousky jako doplněk k našim A-319 CJ by byly velmi užitečné. CASA 295 M jsou jen taktické letouny krátkého doletu, které momentálně vykonávají úlohy na hranici svých možností.

  • tryskac
    23:33 18.03.2020

    Neviem ako české A319, ale slovenské majú dolet okolo 11000-12000km, keďže majú inštalované prídavné nadrze. (verzia CJ). Spoliehať sa na spoločne, zdieľané kapacity v dobe krízy je naivne. Aktuálna kríza to potvrdzuje, ráta sa len to co je doma, pripadne to, co sa da dekretom znarodnit, zabaviť (dočasne). Môžte mat zazmluvnenych ročne 150 hodín, ale využijete ich niekedy v novembri kedy vám to pomôže ako mŕtve u zimník. Pre "strategické" účely krajin veľkosti SR/ČR je jednoznačne najvhodnejší stroj C390, nielen pre jeho výkony, ale aj pre jeho nízke náklady (napr motor z B737) a vôbec celkovú modernost. Inak na Slovensku sú registrovane stroje B747Cargo, 2ks?

    • Miroslav
      09:04 19.03.2020

      Má ich jedna slovenská firma ACG. Pôvodne chceli lietať z BA do USA ale nejak to nevyšlo tak sa preorientovali na Cargo. Ale na letisku v Bratislave ich vidno málokedy

    • Miroslav
      10:34 19.03.2020

      Pozerám práve, že tie Jumba majú už 3

      https://sk.m.wikipedia.org/wik...

    • Scotty
      10:37 19.03.2020

      Problém je že přídavná nádrž u A319CJ zabere větší část nákladního prostoru. Tedy pokud chcete vozit materiál je to značně limitující.

      • Gibon
        17:36 20.03.2020

        Ale Slovenske A319CJ toho odviezli dosť. Po demontáži sedaciek sa toho zdravotnickeho materiálu tam vošlo dosť.

        • Scotty
          19:37 20.03.2020

          Letěli s přídavnou nádrží nebo ne?

  • fotr
    20:52 18.03.2020

    Poslední vyrobené A380 prý nikdo nechce a tak budou jistě za ,,hubičku,,.
    Teď ale vážně, velké letadlo s dlouhým doletem skutečně potřebujeme a ve světle nových událostí to snad uznají i ti věční oponenti a zatracovači naší armády.
    Určitě to nevyřeší nějaké ,,společné,, stroje. Musíme mít letoun který bude doma k dispozici a o kterém si budeme rozhodovat sami dle svých potřeb.
    V článku je správně napsáno že se nejedná jen o nějakou hračku pro vojáky ale o stroj se širokým záběrem využití na jehož provozu bude participovat v případech nouze každý běžný občan.
    No a že je to drahé? Ano, je, ale nemít ho může být ještě podstatně dražší.
    Za další potřebný krok bych považoval obnovení skladů jako měla civilní obrana a dostatečně je zásobit vším co bude předvídatelně potřebné, protože podobné epidemie se v dnešním globálním světě budou bohužel jistě opakovat. Howg.
    PS: pokud by vláda nevěděla kde na to letadlo vzít finance, rád poradím. Stačí se podívat na ty stovky různých neziskovek u kterých leckdy ani nelze dohledat za co přidělené peníze utrácejí a jeden rok jim nic nedat, za to bude éro jako hrom, možná i pozlacené. (D)

    • Charfi
      22:16 18.03.2020
      • (1)
      Oblíbený příspěvek

      Do odstavce s neziskovkama ten váš komentář dával smyl... Tohle už je diagnóza

      • SofF
        22:51 18.03.2020

        vždyť má pravdu, je třeba osekat dotace pofidérním organizacím. Alternativou by bylo zvýšení daní a vymýšlení nových. Tedy je lepší ubrat tam kde za stamiliony není nic vidět a když už tak to zavání podvratnou činností. I to jinak chudé Maďarsko a Polsko peníze na důležité věci vždy najdou a kupodivu po nástupu současných vlád přes určité kontroverze systém funguje a peníze se na potřebné služby přidělují. U nás se jen dohaduje a ti co byli daleko za námi nás nejen dohnali ale rovnou předehnali....

      • fotr
        22:54 18.03.2020

        Charfi
        vy nemáte rád humor? prostě jsem to jen trochu odlehčil, no.

        • Jirosi
          12:07 19.03.2020

          Proč nestačily ty peníze z šedé ekonomiky?

      • liberal shark
        13:06 19.03.2020

        Odebrat peníze politickým (ne)ziskovkám a koupit za ně transportní letouny a zásoby ochranných prostředků zní celkem logicky, ne ?

    • SYN_
      02:24 19.03.2020

      Pozlacené nebrat, všude by nám ho olupovali :)

  • PavolR
    20:12 18.03.2020

    Obrovské množstvo lietadiel súkromných leteckých spoločností je práve uzemnených pre nedostatok cestujúcich - u nás napr. Pellegrini nechal vymontovat sedadlá z vládneho špeciálu. Akurát netuším, či to samo o sebe má vplyv na schopnosť prevozu tovaru, alebo to bolo iba na truc Matovičovi.

    • MeV6
      20:58 18.03.2020

      Teoreticky ano, vliv to mít může.
      Buď tím ušetříte váhu sedadel a nacpete těžší náklad do nákladového prostoru, nebo bedny naskládáte i nahoru a přichitíte do zámků sedaček.

    • palo satko
      21:03 18.03.2020

      Ktore sedadla? Prezidentsku verziu alebo humanitarnu? Ak chcu zvažat turistov pred Koronou, tak prezidentska im je na prd.

      • PavolR
        22:32 18.03.2020

        Turistov údajne plánujú zvážať súkromnými leteckými spoločnosťami.

    • Miroslav
      22:22 18.03.2020
      Oblíbený příspěvek

      Máme 2 ks identických A-219 akurát jeden kus je spravený tak, že v prednej časti je pre prezidenta vlastný priestor, potom nasleduje miestnosť pre ministrov a ďalej normálne sedadlá. Druhý skôr na tie humanitárne operácie a interiér mu spravili viac taký multifunkčný. Dá sa prerobiť na nákladný

  • CerVus
    19:23 18.03.2020

    Neměl by v případě C-390 hrát roli i fakt, že se části letounu vyrábí v Aeru? Jak lépe podpořit domácí firmu než ji nechat vyrobit něco smysluplného pro vlastní armádu? Jen to nesmí jít až do extrému jako u Alcy.

    • Jirosi
      09:54 19.03.2020

      U tahle důležité a v minimálním počtu vyráběné výzbroje by měla hrát roli spíše budoucí schopnost tu techniku provozovat. Než dat vydělat "Aeru", a letoun pak bude stát na letišti.

      • CerVus
        11:47 19.03.2020

        Zažil jsem, že se armáda celkem komicky a chaoticky snažila několik týdnů dostat jeden kus vybavení do Iráku, který nepojmula CASA nebo Airbus a musel být přepravován civilními dopravci a pak byl i na nějaký čas ztracen na letišti. Nic takového by se s vlastním dopravním letadlem nestalo. Další byla neschopnost stáhnout po několik měsíců jednotku z Baládu z důvodu nedostupnosti letadel. To, že navíc CASA létá na Střední východ a posádka a cestující musí trpět v tak malém a pomalém letadle je další tragédie. ČR větší letadlo letadlo prostě potřebuje. A C-390 je sakra dobrý a moderní stroj.

        • Jirosi
          12:16 19.03.2020

          Nikde sem nezpochybňoval potřebu toho stroje.
          Jen nepovažuji práci pro jeho subdodavatele za důvod jeho pořízení. Ale jen za bonus pokud se ukáže tento stroj pro nás nejvýhodnější.

  • kazd
    19:13 18.03.2020

    S hercules a C-390 lze pro přepravu mat. z Činy počìtat jen s mezipřistáním.

  • palo satko
    19:12 18.03.2020

    Je usmevne čitat na Armadnych novinach članok, zaoberajuci sa dodavkami z Činy. Osobne si myslim, že v tomto čase zmetkov sa to vyrieši improvizaciou a trvale riešenie je v činskych rukach. Ich nove Hodvabne cesty cez teple moria, rusku železnicu alebo v buducnosti Severnou cestou vyriešia zasobovanie nielen ruškami ale temer všetkym. Ved už dnes sa Čina a India podielaju na vyrobe 90% liečiv, ktore tu v centralnej Europe spotrebujeme a ani nahodou sa nespoliehaju či naše vojenske letectva maju nejake vhodne aeroplany.

    • Scotty
      19:30 18.03.2020

      Lodní i železniční doprava je u zboží které potřebujete dodat v co nejkratším čase nepoužitelná.

      • palo satko
        19:40 18.03.2020

        Korona tu bude s nami nafurt. A štandartne zdravotnicke potreby ako dezinfekcia a rukavice a ruška sa stanu bežnou vybavou domacnosti. Okrem toho si spominam, že Činania tušim kupili pravo na montovanie toho najväčšieho Antonova. Cinania si zasobia sklady, zabespečia distribuciu a ked bude treba, zbehnem do mesta k činanovi nakupit. To čo sa teraz deje zmeni svet viac než si dokažeme predstavit.

        • Scotty
          20:43 18.03.2020
          Oblíbený příspěvek

          To že se stanou součástí výbavy démácnost roušky nebo respirátory je klidně možné. Ovšem za běžného stavu není problém s transportem čínského zboží.
          Jinak epidemie SARS, MERS nebo Prasečí chřipky už přišli. Jen my jako Evropa jsme se jim se štěstím vyhnuli.

          • palo satko
            21:07 18.03.2020

            Je zaujimave, že ked sme vozili zbrane no ako ich slušne nazvat "prečudesnym veriacim mohamedanom" na Blizky vychod tak sme mali velikanske Jumbo. Na ruška akosi mame maličky Airbus.

          • Scotty
            21:45 18.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            Zdá se že na roušky se nakonec podaří zajistit ten stejný ukrajinský Ruslan.

          • Miroslav
            22:31 18.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            Paľo: Aké Jumbo sme mali? Pokiaľ viem, tak najväčšie lietadlo ktoré sme mimo dopravných mali bol AN-12, čo je v podstate ekvivalent C-130. Pokiaľ máš záujem, volaj na Ukrajinu. Tam majú AN-124 a pokiaľ by ti ani to nestačilo tak aj AN-225. Stačí len zaplatiť. Natankovanie stojí tak 300 tisíc. Ešte nejaké poplatky, posádka, réžia a taaaak. Nejakých pol milióna by mohlo stačiť ale tá radosť... Že?

  • MeV6
    18:14 18.03.2020

    Já bych to s tou dostupností letadel "větších než A319" neviděl tak bledě. Pokud opravdu bude chuť a vůle něco takového pořídit do osobního vlastnictví, tak v blízké budoucnosti podle mě budou dostupné jak nové, tak olétané stroje. Už teď to s leteckou dopravu neuvěřitelně hýbe, některé společnosti to určitě nevydrží a budou se zbavovat letadel.
    Co se týče těch středních transportních letadel, tam by měla být odpověď jasná - C-390, ale to je jen můj názor.

  • tomas.kotnour
    18:12 18.03.2020
    Oblíbený příspěvek

    Jenom pár doplnění:
    Největším letounem ČSA je aktuálně A330-300, co dokonce stojí na Ruzyni.

    Zanedbávané nerovnosti kabiny jsou poměrně zásadní, neboť zatímco do přepravního prostoru C-130 zasahuje centroplán (central wing-box), tak u KC-390 už ne tak výrazně. Právě tento detail připravil Patrii o vítězství v portugalské zakázce, protože se ji nepodařilo do portugalské C-130 naložit. V případě nákupu C-130J by se AČR dostala do ještě horší situace, než v tomu bylo případě výběru C-295 nad C-27, ve které nakonec může vyjít C-295 lepší ve všech ohledech pro potřeby AČR.

    A co je nejdůležitější, ČR se na summitu NATO v Praze na podzim 2002 zavázala k získání schopností zabezpečení rychlého rozmístění a udržení bojových sil, pomocí dopravního letounu (2-3) pro přepravu nadměrných nákladů

    • Charfi
      12:00 19.03.2020

      Nemohl by podobně vyjít líp právě i C130J?

      • SYN_
        13:02 25.03.2020

        C130 (i v poslední inkarnaci J-30) je čtyřmotorový turbovrtulový stroj. Takže na strategické přepravní úkoly nic moc... pomalejší, náročnější na údržbu... i když je to samozřejmě "sexy" klasika :)
        Chápu že ho používá země výrobce, pro ostatní je motivace výrazně nižší.