Cukr a bič: Zavádění ruských střel Iskander-M

Iskander-M / Public Domain

Ruská armáda pokračuje v zavádění a modernizaci střel země-země krátkého doletu Iskander. V současné době je raketami Iskander vyzbrojeno devět brigád.

Slabost Gorbačova

Iskander-M je moderní ruský raketový komplet odpalující taktické balistické rakety země-země krátkého doletu. Hlavní předností střel Iskander-M je vysoká šance penetrovat tu nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské a civilní objekty - velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, letiště, elektrárny, klíčové mosty, atd. 

Ve výzbroji ruské armády je podle veřejných zdrojů 112 odpalovacích vozidel zařazených v devíti brigádách. 

Plně vybavená brigáda má 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jedno vozidlo pro zpracování dat. Jedna plně vyzbrojená brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech, 24 ks v muničních vozidlech).

Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý s dvěma palebnými bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.

Oficiálně je dostřel balistických střel Iskander-M udávan 500 km. Udávaný papírový dostřel Iskanderu-M je vázán a omezen podle Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF Treaty (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) z roku 1987.

V jejím rámci Spojené státy a Rusko zničily všechny taktické a operační konvenční i jaderné střely s doletem 500 až 5500 km. Tato smlouva se netýkala střel odpalovaných ze vzduchu/moře a samozřejmě také ne mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missile).

Celkově bylo v rámci INF Treaty zničeno 2700 střel. Sovětský svaz se zbavil 1846 střel, mimo jiné mobilních raketových systémů OTR-23 Oka - následovníka střel Scud a předchůdce kompletů Iskander-M.

Podle dokumentu The Russian Operational - Tactical Iskander Missile Systems finského autora Stefana Forsse byl podpis smlouvy INF Treaty vnímán v Rusku jako výraz slabosti sovětského prezidenta Gorbačova vůči Západu, který takto Rusko neuváženě zbavil jedinečných zbraňových systémů (a politického nástroje - viz dále), schopného pronikat velmi hustou PVO nepřítele.

Právě zavádění kompletů Iskander-M má zacelit mezeru v takticko-operačním arzenálu zbraní ruské armády vzniklou po podpisu smlouvy INF Treaty.

V roce 2007 ruský premiér Vladimír Putin na mnichovské konferenci Wehrkunde navíc uvedl, že smlouva INF Treaty již neslouží ruským zájmům.

“Dnes má mnoho dalších zemí tyto střely, včetně Severní a Jižní Koreje, Indie, Íránu, Pákistánu a Indie. Mnoho zemí pracuje na těchto systémech a plánuje je začlenit do svého zbrojního arzenálu. Pouze Spojené státy a Rusko si na sebe vzaly odpovědnost nevyvíjet podobné systémy. Je jasné, že v takových podmínkách musíme zajistit vlastní bezpečnost,” uvedl Putin na mnichovské konferenci v roce 2007. Zajímavé je, že ruský prezident nezmínil Čínu, která vlastní rozsáhlý arzenál střel krátkého a středního doletu.

Důvodem zavedení střel Iskander-M bylo podle Putina v roce 2007 také o, že “do Evropy jsou pumpovány nové zbraňové systémy.” Řeč byla zejména o prvcích amerického protiraketového deštníku v Polsku (střely) a České republice (střelecký radar).

 

Datum zavedení

Jednotka

Oblast

Okruh

1

Říjen 2011

26. raketová brigáda

Luga

Západní

2

Červen 2013

107. raketová brigáda

Birobidžan

Východní

3

Listopad  2013

1. raketová brigáda

Krasnodar

Jižní

4

Červenec 2014

112. raketová brigáda

Šuja

Západní

5

Listopad 2014

92. raketová brigáda

Tockoje

Centrální

6

Červenec 2015

103. raketová brigáda

Ulan-Ude

Východní

7

Listopad 2015

12. raketová brigáda

Mozdok

Jižní

8

Březen 2016

20. raketová brigáda

Spassk-Dalnij

Východní

9

Listopad 2016

119. raketová brigáda

Jelanská oblast

Centrální

Zařazení kompletů Iskander-M k jendotlivým brigádám od roku 2011.

Iskander-M v ruské armádě

Zavádění Iskander-M do ruské armády probíhá kontinuálně od roku 2011. Do roku 2020 Iskander-M získají všechny plánované jednotky a budou nahrazeny také všechny raketové komplety krátkého dosahu OTR-21 Točka (max dolet 185 km). Ruský průmysl je schopen komplety Iskander-M vybavit dvě brigády každý rok.

Raketové komplety Iskander-M získá mimo jiné 152. raketová brigáda v Kaliningradu a 448. raketová brigáda v Kursku.

“V současné době všechny zařízení centrálního vojenského okruhu byly přezbrojeny (na Iskander-M - pozn. red.),” uvedl nedávno pro RIA Novosti generálporučik Michail Matvejevskij, velitel raketových a dělostřeleckých vojsk ruské armády. “Dále bylo dokončeno přezbrojení v jižních a východních oblastech. Moderní raketový komplex Iskander-M přijatý v roce 2006 (první testovací kusy - pozn. red.) má velký modernizační potenciál, který umožní udržovat komplety na špičkové úrovni až do roku 2030.


Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M v centrální, západní a jižní vojenské oblasti. / Russia Defense Policy

Skutečný dolet Iskander-M

Jednou z největších otázek, leč zřejmě v praktickém důsledku naprosto zbytečnou, je, zda Iskander-M porušuje pořad platnou smlouvu INF Treaty.

Přesné schopnosti a parametry střel Iskander-M nejsou veřejné. Nicméně podle Forsse, odvolávajícího se na otevřené zdroje jsou známy tyto parametry - raketový motor střely Iskander-M vyvíjí tah 25 sekund. Střela následně dosáhne rychlosti 2,1 km/s a výšky 12 až 15 km.

Podle těchto parametrů, fyzikálních zákonů a na základně technických parametrů známých západních raket Forss udělal následující odhad skutečného doletu střel Iskander-M:

Střela Iskander-M s bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg má dolet 520 km. Při použití lehčí bojové hlavice o hmotnosti 480 kg, nebo jaderné hlavice o hmotnosti 400 kg (např. SS-23, síla 100 kt) je dolet 600 km s méně kvalitním raketovým palivem a cca 750 km s pokročilejším raketovým palivem. Podle Forsse to odpovídá americkému odhadu 700 km o doletu raket Iskander-M.

S kvalitnějším tuhým raketovým palivem, jaké je pravděpodobně použito v ruských mezikontinentálních střelách Topol-M a Bulava, lze zvýšit dostřel raket Iskander-M až na 1000 km.

Iskander-M. Na konci odpal raket kompletů OTR-21 Točka.

Generálplukovník Vladimír Zartiský, bývalý velitel dělostřeleckých a raketových vojsk ruské armády, v roce 2007 pro deník Nězavisimaja Gazeta uvedl, že Iskander má mnohem větší potenciál než bylo uváděno a pokud se od smlouvy INF Treaty odstoupí, může být dostřel zvýšen. Podle expertů oslovených deníkem lze dostřel zvýšit až na právě 1000 km.

Nicméně v případě potřeby, pokud tomu již tak není, lze komplety Iskander-M vybavit podzvukovými střelami s plochou dráhou letu rodiny R-500. Střelý vychází z vyřazených raket RK-55 Relief, které dokáží na vzdálenost 2000 - 3000 km dopravit konvenční nebo jadernou nálož (200 kt).

V současné době jsou některá odpalovací vozidla, označována jako Iskander-K, vybavena střelami s plochou dráhou letu Club-K s doletem 360 km.

Kruhová odchylka Iskander-M v cíli (CEP) je podle Forsse pouze 10 m. K dispozici je přitom široká paleta hlavic - od třištivo-trhavé, průbojné, se submunicí pro ničení plošných cílů a také jaderné hlavice. Přesnost střely přitom není závislá na satelitní navigaci, protože střela obsahuje elektro-optický senzor schopný vyhodnotit přesnou pozici cíle.

Střela je také velmi obtížně zasažitelná raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) nepřítele protože je schopna během letu vykonávat velmi agresivní manévry a je schopna vypouštět klamné cíle.


Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M ve východní vojenské oblasti. Z těchto pozic Iskandery dokáží zasáhnout Tokijo, Soul i Peking. / Russia Defense Policy

Iskander-M jako politický nástroj

Hlavní předností střel Iskander-M oproti ICBM je snadnost, volnost, jednoduchost a flexibilnost jejich použití - zejména díky tomu, že nasazení střel Iskander rozhodují nižší velicí struktury.

Zatímco odpálení ICBM vyvolá zničující jadernou výměnu, použití střel Iskander-M je bráno jako součást konvenční fáze konfliktu. Země NATO proto velmi pravděpodobně nepoužijí jaderné zbraně, pokud Rusko použije střely Iskander-M ke zničení cílů v Alianci.

Iskander-M je proto především velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle. V případě nelibosti Ruska s vývojem v dalších zemích je vždy možné rozmístit do blízkosti těchto zemí střely Iskander-M, bez nebezpečných anotací na jadernou válku, a informovat, že střely Iskander-M jsou nezničitelné a zasáhnou jakékoliv místo v "neposlušném" státu.

Západní média pak zajistí rozšíření informace ke všem posluchačům v cílové zemi, což vyustí v následný mediální nátlak na politickou reprezentaci cílové země.

Samozřejmě platí, že není reálný způsob zjistit, zda střely Iskander jsou vybaveny jadernou hlavicí. V kombinaci s tím, že střely Iskander-M jsou jen velmi obtížně sestřelitelné současnými systémy PVO, Rusko kartu “Iskander” efektivně využívá při ovlivňování politického vývoje v sousedních zemích. 

Zdroj: Russia Defensy PolicyDefence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím

Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy neopustilo hru na “třetí světovou”, ruského autora Vadima ...

Kaspické moře: Ruský trumf na Středním východě

Lodě ruského námořnictva v Kaspickém moři jsou vybaveny raketovými systémy s dosahem několika tisíc ...

Modernizace PVO Armády ČR: V roce 2018 se vybere vítěz

Redakce Armádních novin se zúčastnila briefingu na Ministerstvu obrany (MO) o modernizaci pozemní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • logik
    12:20 27.11.2016

    Kóďa: zaprve viz Kolt.
    Zadruhé si argument úplně nepochopil: nosiče iskanderů i nosiče JSAMM obě armády mají. A JSSAM dostřelí dál, takže iskandery jsou v roli obránců.

    Ty jsi tvrdil, že se to může snadno změnit, protože lze prodloužit dostřel Iskanderů. Jistě, jde, ovšem to znamená nejen zvětšit rakety, ale i vyrobit nové tahače atd.... V odpovědi na to lze upravit JSSAM a pověsit na stávající letadla: rezerva v únosnosti je tam více než dostatečná. Takže zvětšit dostřel JSSAMu lze levněji, než Iskanderu.

    Provozovat letadla se vším všudy je samozřejmě dražší, než pozemní baterie iskanderů. To, co tvrdím je, že AtS rakety se daleko levněji - když už mám tu infrastrukturu na ně - upgradují a zvyšuje se jim dostřel - a proto budou pozemní rakety zpravidla tahat za kratší konec provazu díky menšímu dostřelu.

    Další věc je, že zázemí na iskandery vyjde v součtu levněji, ale každý výstřel přijde na víc peněz, než vypuštění AtS rakety z letadla: V konfliktu velké intenzity, kde se spotřebuje hodně munice, mohou být iskandery i celkově dražší...

  • KOLT
    11:40 27.11.2016

    Ono asi záleží i na mnoha jiných faktorech. Výhodou je, že rakety i jejich "nosiče" můžete zavřít do garáže a nechat je tam několik let, aniž by jim to nějak dramaticky vadilo, uskladnění letadla stojí naproti tomu obrovské peníze. Ztráta letadla je také mnohem "bolestivější" než ztráta jedné tatrovky se dvěma raketami (nemluvě o tom, že vycvičit pilota stojí víc než vycvičit osádku té tatrovky). Letadlo má naproti tomu jednu zásadní výhodu, kterou je univerzálnost. Iskander neumí nic jiného než trefovat pozemní stacionární cíle, což tedy umí velmi dobře. Stíhačka může během jedné mise odpálit dvě protizemní rakety středního doletu, načež cestou zpátky sejme dva nepřátelské vrtulníky a trochu pro výstrahu pokropí pěchotu (samozřejmě přeháním :-) ).

  • KóĎA
    08:06 27.11.2016

    Logik: kolik muze stat ten ctyrnapravovy nosic Iskanderu a kolik nosic JSSAM? To prvni je samostatna jednotka, ktera potrebuje k udrzbe bezne veci jako v civilnim provozu. Letadlo nosic potrebuje ohromne technickeho zazemi, vysoce skoleny personal a velke pozemni plochy pro provoz. Porad mi prijdou rakety jako levnejsi a samostatnejsi varianta. Nic ovsem nerikam okolo efektivity, tam opravdu nevim.

  • logik
    14:29 26.11.2016

    Kóďa: samozřejmě, že jo. Ale velikost raket a tedy jejich cena, jakožto i cena vozidel, co ty rakety přepravují, náročnost logistiky, skladů atd. atd. Ti s přibývajícím dostřelem podstatně narůstají.

    Pokud se vezme nejkvalitnější palivo do iskanderu, tak se dá dostřel navýšit na 1000km - při váze 4tuny. JSSAM-ER - který je již deset let v provozu (čili by šel také vylepšit, návrhy na to byly) má stejně těžkou hlavici, dostřel přes tisíc kilometrů - a váží tunu. Tedy má méně paliva, stačí ji menší raketový motor atd. atd. Pokud by ty rakety byly vyráběny ve stejné továrně, tak bude Iskander stát násobně více, než JSSAM-ER.

    To, že pověsím raketu pod letadlo, které ji vynese nahoru a dá ji rychlost, tak jsem defakto udělal "dvoustupňovou raketu se znovupoužitelným prvním stupněm". A jak je vidět na civilních kosmických letech (viz Falcon), taková věc vede k velkému zlevnění každého startu rakety.

  • KóĎA
    13:33 26.11.2016

    logik:

    konkrétně toto: "Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně drahé"

    Technologicky lze momentálně vyrobit raketu v podstatě jakéhokoliv použitelného dosahu - státy nevázané smlouvami (jako USA a Rusko) to dělají. Vždyť se v tom jelo celou Studenou Válku - např. Lance, Pershing 1 a 2, Luna, Točka, Scud, Frog, Oka, Temp-S. K tomu "křídlaté" střely - Gryphon nebo Granat.

    Proto mi to nepřijde jako nějaké extra nákladné asymetrické opatření, když už jsou technologie dávno k dispozici.

  • logik
    12:24 26.11.2016

    S čím konkrétně nesouhlasíš?

    Jádro mého příspěvku je, že AtS rakety mají zpravidla delší dostřel, než taktické balistické rakety (protože je urychlí letadlo a navíc mají výhodu výšky) - a proto snaha vyrovnat se AtS raketám balistickými odpalovanými ze země nutně znamená, že na mne protivník může udeřit jako první...

  • KóĎA
    20:28 25.11.2016

    logik: tak s tím pro změnu nesouhlasím já. V případě Ruska a USA je to jenom dohoda o absenci raket krátkého a středního doletu v jejich arzenálech. Jinak už tu bylo všechno - třeba Persching 2 s jeho radarovým naváděním. Pak jsou na řadě střely s plochou dráhou letu odpalovaných ze země.

    Bojím se že smlouva z roku 1987 brzo vezme za své. Ze strany Ruska už jsou jasné náznaky.

  • logik
    19:26 25.11.2016

    Kóďa: Jo, aha, jasně. To pak souhlasím - právě s jednou výhradou. Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně drahé.

    Takže nutnou podmínkou je zajistit protiraketovou PVO. V té jsou pravda rusové na špičce, jak snad v ničem jiném, pořád ale to znamená, že jsou v pozici obránce, která je v tomto případě nevýhodná.

  • Kozlus
    17:44 25.11.2016

    Koda:
    Jo, RF a JK spolupracovali na jedne rakete pro JK a vzhledoveje je to klon Iskanderu.

  • KóĎA
    15:55 25.11.2016

    logik: to jsme si nerozuměli. Chtěl jsem říci to, že ruské letectvo bude počtem, kvalitou a taktikou spíše v defenzívě. K tomu na taktické úrovni (zatím - nicméně se pilně testuje) nic co by odpovídalo JASSM nemají. Proto si musí vypomoci pozemními systémy - NATO spoléhá tradičně na letectvo.

    Je ale pravdou, že na taktické raketové komplexy spoléhají i jiné země - třeba Jižní Korea. Z hlavy ten systém nedám, ale ta podobnost Iskanderu není určitě čistě náhodná...

  • logik
    14:20 25.11.2016

    Kóďa: s JASSM(-ER) fakt nemusím nic čistit. Protože maj "dostřel" větší, než iskandery. Naopak abys něco zasáhnul iskanderama, tak musíš zajistit, že tě z bezpečné vzdálenosti nesejme letadlo JSAMMem.

    (Tím nechci tvrdit, že Iskandery jsou na nic, je to výkonná zbraň).

  • Vrata
    13:52 25.11.2016

    Ja jsem tady jen hodil otazku do diskuse. Odpoved na ni nemam. Po pravde receno, pochybuji, ze zde uslysim znaly odhad moznych skod ci vlivu na prubeh pripadneho konfliktu. Jediny realny argument je, ze NATO s Iskadery vazne pocita...

  • KóĎA
    13:05 25.11.2016

    logik: hlavně Rusko nemůže doufat v to, že dokáže letecky vyčistit koridory k strategickým cílům od PVO jako NATO - situace třeba v Iráku 1991. Početně bude tahat za kratší konec a troufnu si tvrdit i v taktice takových operací. Tohle je levná a podle mého soudu i účinná alternativa.

  • logik
    12:28 25.11.2016

    KóĎA: To srovnání s ŘSPDL asi poměrně sedí. Ovšem rozdíl oproti leteckejm řízenejm střelám je v tom, že přeprava iskanderů k frontě je poměrně logisticky náročnější než doplňování např. JASMM. A odpalovače iskanderů jsou zranitelnější, protože musí být o dost blíže frontě, než letiště.

    Samozřejmě mají zas výhodu - jsou malým mobilním terčem, a logisticky provozovat odpalovač iskanderu je řádově jednodušší, než mít letiště a tam letku letadel....

  • KóĎA
    12:18 25.11.2016

    Vrata: o tom, jakou vážnost této kategorii věnovali plánovači NATO vyplývá i z mimořádného úsilí jejich vyjednávačů, aby předchůdce Iskanderu (ve článku zmiňovaných OTR-23 Oka) byl zařazen mezi rakety určené k likvidaci ačkoliv jeho parametry do kategorie střel s krátkým a středním doletem nespadaly.

    A ještě připomínka - i rozvinutý mobilní radar velkého dosahu (rovněž potencionální cíl Iskanderů) rozhodně nejde přemístit za pět minut. Spíše je to v řádu hodin.

    V Saudské Arábii dokázaly Točky se submunicí několikrát zasáhnout vojenské základy s poměrně značnými ztrátami na životech a technice.

    Já vidím Iskander jako asymetrickou protiváhu letounových ŘSPDL užívaných NATO respektive mají stejné úlohy.

  • Vrata
    11:20 25.11.2016

    Ona je docela otazka, kolik tech strel maji k dispozici. Bude-li jich cca 500ks (~48x10), je to cca 500x0.5 tun hlavic, tedy jako naklad cca 100 4motorovych bombarderu z WW2 - tedy 1 maly nalet. Na druhou stranu - Iskadery jsou o dost presnejsi a neslo by v jejich pripade zrejme o kobercove bombardovani.

    Co jsou vlastne jejich cile - PVO, elektrarny, letiste, mosty, shromazdiste vojsk, ... - jaka je sance, ze skutecne, dejme tomu, znici mobilni radar, ktery muze byt jinde nez predpokladali....., jak zjisti pozici mobilnich odpalovaku PVO...., jak dobre zjisti skutecnou pozici vojenskeho seskupeni...

    Chci rici, ze je (pro mne) otazka, jak moc velke skody jsou Iskadery schopny zpusobit pri potencialne velkem mnozstvi cilu i kdyz vubec neuvazuji jejich sestreleni. Samozrejme, s jadernymi hlavicemi by to byl prusvih.

  • Tesil
    22:21 24.11.2016

    Je to tak ,že Iskander v z ávěrečné části letu odpaluje klamné cíle?Rusko dokáže srovnatelné systémy vyrábět levněji než třeba USA.Takže nelze srovnávat výdaje jen podle procent HDP.Když vezmeme v úvahu například cenu munice pro nové torpédoborce.

  • David
    14:24 24.11.2016

    Pro Michaal - Rusko má vysoké výdaje na obranu, oficiálně 4%HDP, ale s dalšími výdaji se to vyšplhá na cca 6%. To ovšem není nijak zvlášť přehnané - zvlášť když to srovnáme s výdaji bývalého Sovětského svazu.
    Jenže pro Rusko je problém to, že jeho HDP na obyvatele je výrazně menší než u západních států - a ani v absolutních hodnotách není příliš velký. Jistě, díky nižší úrovni mezd atd. si toho ruská armáda může koupit více. Ale přesto - pokud sečtu ekonomickou sílu, vojenské výdaje a armády evropských států NATO (tedy bez silných USA), pak převaha nad Ruskem je zcela jasná

  • Michaall
    10:41 24.11.2016

    Nemůžu se zbavit dojmu že když vezmu výdaje na obranu NATO vs RUSKO, tak mi prijde situace NATO trochu smutná, že nemá adekvátní odpověď na podobné hrozby. Přijde mi že RUSKO i přes svoji ekonomickou slabost oproti NATO je na koni, co si o tom myslíte?

  • jsk1
    09:19 24.11.2016

    tyhle debaty jsou sice zajímavé a možná i zábavné, ale celou věc je třeba vidět v širším geopolitickém rozsahu:
    Rusko má obrovskou výhodu, má jaderné zbraně, Evropa NE (Francie a VB dekalrují, že jejich odstrašující JP je určen pouze jako poslední možnost národní obrany, o obraně Evropy ani slovo). A Rusko bude vždy respektovat toho, kdo má JZ a Francii ani VB nenapadnou.
    Ale Evropě budou vyhrožovat velmi realisticky (pokud nevyhovíte našim spravedlivým požadavkům, jen máme MOŽNOST použít naše JZ a nebudeme váhat. Co udělají evropští politici? Budou riskovat střet s Ruskem kvůli Pobaltí nebo i východnímu Polsku? (vždyť ani Hitler měl jen "spravedlivé" požadavky a chtěl jen to na co měl právo (Sudety a koridor do východního Pruska). Rusko je země pod jednotným a velmi akceschopným vedením a vynakládá nemalé úsilí na rozdrobení a rozložení EU, ale hlavně musí rozbít euroatlantické spojenectví. Evropa pak bude nahá v trní Iskanderů....a zdá se, že Trump není tak docela proti.

  • niko
    08:44 24.11.2016

    Myslim, ze tu zase rozvadzame jednu logicku chybu. Berieme ako moznost, ze Rusko nasadi vsetky svoje pluky Iskanderov, no branit sa mu maju jednotlive krajiny samostatne. Utok ale bude vedeny na Europu ako taku a teda aktivovana bude komplexna protiraketova obrana EU. Ak by sme vychadzali zo situacie po roku 2018, tak by mala protiraketova obrana EU k dispozicii 48 rakiet SM3 schopnych zasahovat Iskandery v strednej (zranitelnej) faze letu a niekolko stoviek systemov typu Patriot PAC3 a pod., ktore by dokazali nicit Iskandery na zostupnej balistickej krivke. Ak by sa podarilo zapojit vsetky europske antirakety proti utoku vsetkych ruskych Iskanderov, pravdepodobne by sme nedopadli az tak zle. Na druhej strane ale by sme si vynicili rakety a rusi by o den - dva na to zacali letecky utok.

  • Grull
    03:32 24.11.2016

    Tak kdyby se do toho šláplo, tak ve vzduchu bude tolik cílů, že PVO nebude mít druhý den čím střílet :-)
    Z Kaliningradu nepoletí jen Iskandery, ale i Sůčka a hromada S-400 na všechny možné cíle ve vzduchu i na zemi. A za lodí Kalibry, takže vyhraje ten, kdo bude mít víc krmení a dokáže zásobovat ty systémy municí rychleji než soupeř.

  • logik
    22:16 23.11.2016

    Sholva: opět hodně objektivní interpretace. Nevíme, zdali protirakety rakety zasáhly či ne, nevíme, kde ta jedna raketa spadla do moře (jestli ji vůbec protiraketa měla šanci zasáhnout), nevíme dokonce ani to, jaké verze SM-2 raket byly vystřeleny.

    Jediné co víme je, že i přes opakované útoky se nepodařilo útočníkům torpédoborec zasáhnout - a že podle Sholvy raketová obrana nefunguje...

  • Sholva
    21:42 23.11.2016

    petres: Ano, o tom přesně mluvím. Ano, PVO otupí útok, ale pokud nebude v dostatečné hustotě, tak smůla, prostě to nebude stačit. Jenže PVO v dostatečné hustotě nebude - stačí se podívat, co se plánuje nakoupit a co všechno to má pokrýt.

    Add protiraketová palba - http://www.armadninoviny.cz/ut... - 2 staré rachejtle C-802, jedna se netrefila, druhá taky ne, druhou možná, ale neví se to jistě, zasáhla protiraketová palba torpédoborce, ale dost možná taky prostě letěla Neptunovi do záchoda. Odvážil bych se tvrdit, že Iskander bude trochu někde jinde, než C-802, kteroužto je očividně drobet problém trefit. Ostatně z celého článku ta bilance pro antirakety moc lichotivá není - když se to tak spočte. Štěstí, že ti Hutíové jsou lemry...

  • petres
    21:00 23.11.2016

    Když se bavíme o počtech a tím zahlcení PVO použiji citací z výše u vedeného článku: "Jedna plně vyzbrojená brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech, 24 ks v muničních vozidlech)". Čili jedna brigáda (a je otázka kolik by jich Rusové z těch 11 rozmístěných po celém svém území nasadili) bez přebití 24 ks.
    Poláci požadují 8 systémů v rámci programu Visla (než je nakoupí a budou je schopni bojově nasadit, pár let uplyne), Pokud to bude dejme tomu MEADS (PAC-3 SME) jedna baterie má 2 nosiče po 8 střelách, čili nabito je 16 střel na baterii (je možné předpokládat, že na 1 Iskander jsou vystřeleny současně 2 protirakety). Myslím si, že při dobrém rozmístění svých 8 baterií nebudou Poláci úplně bez šance na částečnou eliminací útoku (téměř 100% účinost obrany asi nepředpokládají ani největší optimisté, zásadní je schopnost střely Iskander vs PAC-3 SME, a protože k přímému souboji nedošlo i odborníci mají pouze odhady) pokud by Rusové nasadili menší část svých baterií (přesun by nezůstal s největší pravděpodobností utajen).
    V tomto orientačním výčtu nezahrnují jiné možné cíle pro PVO včetně klamných, v reálném konfliktu je samozřejmě vysoce pravděpodobné zapojení dalších prostředků k útoku, na druhé straně i zapojení více vrstev obrany včetně spojenců. Pro naše území se nemá smysl takovým orientačním výpočtem zabývat, jsme bezbranní, jak ovce.

  • logik
    20:30 23.11.2016

    Sholva: Ano, pokud rusko vyplýtvá veškeré iskandery pro útok na jeden bod v ČR, tak se přes protiraketovou obranu dostane. A? Pro rusko by takové nasazení Iskanderů byla strategická prohra, protože jich nemá nekonečno - a na vyplýtvání svého potenciálu proti - přiznejme si - ne příliš schopné armádě (ať už je to vina velení, či politiků a peněz) by vedlo k tomu, že by je z jiného směru zatím napadly daleko schopnější části NATO. A pokud by se na našem území houfovalo nějaké větší seskupení NATO, pak si jistě přiveze PVO s sebou.

    Takže ano: X baterií ruských Iskanderů by samozřejmě naši PVO prorazilo. Srovnávejme ale srovnatelné: tedy PVO na podobné úrovni, na které jsou ruské rakety...

    Iskander není levná rachejtle, kterou jde jen tak "plejtvat" - střílet se bude na cíle, které za to stojej. A takové cíle v dosahu Iskanderů budou rozhodně chráněnější, než jen jednou baterií Kubů - a i když třeba plná salva tou obranou pronikne, tak vynaložené prostředky na průnik zas budou chybět jinde.

    Iskander je dobrá zbraň a musí se s ní počítat, ale takovéto scénáře, kde se na jedné straně počítá s nasazením všech prostředků jedné strany, a druhá se na to nechá jen "koukat", ty sou prostě nesmyslné...

  • Sholva
    20:03 23.11.2016

    Logiku, neplácej a používej logiku ;) Kolik má baterie PVO antiraket? Okamžitě použitelných, muničáky vynech, pokud to z nich neumí lítat. A jak se překrývají? O tom mluvím - kolik např. my nakoupíme baterií nového PVO? Na celou republiku. Poláci na tom nebudou o moc lépe, vzhledem jaké území musí pokrýt. Ano, stojím si za tím, že takovéhle agilní mrchy vyčerpají PVO v dané oblasti. To, že o další baterie jsou ready, je hezké, ale když jsou mimo dosah, tak moc nepomůžou.
    Je zvláštní, že když přijdou Amíci s Gremliny a podobnými, je hned jasné, že přetížit PVO v daném místě není problém a tudy vede cesta. Když rusáci postaví raketu, na kterou v protiopatření musí baterie vypráskat polovinu palebného průměru, je to k nepochopení, že díky tomu se v daném místě otevře díra...

  • KóĎA
    19:32 23.11.2016

    Těžko se mi diskutuje, když ze mnou rozporovaných 70 zásahů Točky jsou rázem zásahy Scudů... Rozdíl technologie cca dvacet let. Iskander je minimálně dalších deset let dále.

    Jinak nerozporuji to, že žádná zbraň není nezastavitelná, ale vykreslovat poslední slovo ruské taktické raketové technologie, jako podřadné prskavky mi přijde trochu mimo.

  • logik
    18:56 23.11.2016

    Sholva: takže rusové mají mít X baterií iskanderů, a nepřítel jednu baterii PVO (která je samozřejmě levnější, než iskandery)?

  • Sholva
    18:16 23.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    Co jde vidět, jde zničit, ne? Nicméně, tady půjde spíš o to, že trefit Iskander nebude úplně sranda a na jednoho pošlou tři, čtyři rakety... Ovšem, jeden by neletěl, tudíž by PVO vypráskala palebný průměr rychleji, než by létali Iskandery. A v tom je ten je podle mě ten zakopaný pes - že pár raket vycucne PVO a zbytek prostě proletí, protože není čím po něm prsknout - PVO zrovna láduje další rakety...

  • niko
    15:06 23.11.2016

    Jsk1: Asi tak ako pises. Predstava, ze Iskander vo finalnej faze letu (zostupna BK) robi manevre ako Top Gun a pritom vystreluje flery a preto ho nemoze trafit ziadna protiraketa je minimalne nerealisticka.

    mudry .udrzbar: no vidis, ze vies pogooglovat. :)
    No inak oprav ma kludne, ale pokial viem, tak na ostro aj s odpalom bol protiraketovy dazdnik testovany len raz. Teraz neberiem spolocne cvicenia Nemcov a Holandanov, pripadne ostatnych krajin, ktore spolupracuju na "joint PVO".

  • petres
    15:03 23.11.2016

    Které oblasti Iskander ohrožuje je dobře vidět na této mapce zde: http://www.defence24.pl/466729...
    A odkud - mimo Kaliningradské oblasti a Krymu nezapomínejme ani na Bělorusko.

  • jsk1
    14:46 23.11.2016

    Iskander je nebezpečný tím, že neletí po klasické balistické křivce, ale po modifikované dráze, ovšem těžko může dělat "úhybné " manévry. Jinými slovy antirakete nemůže spoléhat na to, že cíl poletí po BK a mít předem vypočítaný bod střetu. MIM-104F ovšem je schopna extrémních manévrů v "reálném" čase a Inskander je pro relativně snadným cílem.

  • mudry.udrzbar
    14:35 23.11.2016

    Niko

    To chytanie za slovo raketa/rakety je trochu mimo, protiraktový dážnik nebol nad Europou testovaný jeden krát a jednou raketou, ale to ti určite nemusím vysvetľovať, pretože ty máš prehľad o všetkom.

    Ide o to aké rakety su pri testoch používané, a či aspoň vzdialene pripomínajú parametrami napr. Iskander.

    Napr. tu bola pri testoch rakiet Aster použítá raketa vzduch - vzduch vypálená z F-15, taký test nemá v našom kontexte veľkú výpovednú hodnotu.

    http://zpravy.idnes.cz/evropa-...

    USA pri testoch používalo cvičnú strelu Terrier Orion, ktorá konštručkné vychádza zo starých protiletadlových striel.


    K tomu ma napádá otázka prečo USA neotestujú dáždnik proti skutočným ICMB, bol by som zvedavý ako by si poradil s Trident-om alebo Minuteman-om :)

  • Civil
    14:34 23.11.2016

    Komu se nechce hledat:
    http://english.yonhapnews.co.k...
    "Saudi Arabia has shot down about 40 percent of some 20 Scud missiles fired by Yemen's Houthi rebels, said the official, who is familiar with the issue."

  • niko
    14:06 23.11.2016

    Vrata: V Polsku sa buduje protiraketova zakladna dokoncenie 2018, plus namorne lode protiraketoveho systemu disponuju SM 3 a po novom budu mat aj SM 6. Teda zostrelovanie v strednej faze letu by malo byt mozne.

  • niko
    14:04 23.11.2016

    KoDA: Inak je ti jasne, ze vojna v Zalive bola pre 25 rokmi, ze ? Taktiez, ze sa tu bavime o uplne inych raketach a systemoch (PAC 3) ako boli v Zalive nasadene, ze ?

    Cislo 70 uspesnych zasahov tu zavesil niekto z vas s linkom pri minulej dedate. Tak ale ak s tym nesuhlasis, kludne mi najdi iny zdroj. Ked zagooglis, tak najdes hromadu zasahov saudskych a UAE Patriotov, ktore sa mne osobne nechce kvantifikovat. Len za rok 2015 a iba pre Saudsku Arabiu som narychlo bez hladania nasiel 5 zostrelenych jemenskych Scudov. No ak nieco tvrdis, tak to aj podloz. Ja tvrdim, ze uspesnost PAC 3 proti hutiovskym balistickym raketam je celkom slusna. A tiez tvrdim, ze nezostrelitelnost Iskandera je legenda zivena ruskymi mediami. Je to dobra raketa, ale urcite nie nezostrelitelna.

  • Vrata
    14:03 23.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    Tak jsem juknul na mapu.
    Z Kaliningradske oblasti lze raketami o doletu 500km zasahnout v podstate jen Polsko a Pobaltske staty (ze clenu NATO). Pri doletu 1000km to zahrne i Cesko, Nemecko, Slovensko. Madarsko, kus Rumunska... Kaliningradska oblast je ale dost mala. Pokud by se umistily antirakety pobliz teto oblasti, slo by mozna Iskadery pohodlne sestrelovat ve stredni fazi letu - tedy, jestli na to existuje prislusne vybaveni (coz se mi ted nechce hledat).

    Iskadery 500km mimo Kaliningradskou oblast jsou schopny zasahnout jen Pobaltske staty, a z Krymu Rumunsko a Bulharsko. 1000Km Iskader zasahuje navic Polsko, Slovensko, Madarsko a z Krymu Recko. Turecko se mi nechce pocitat, kdo vi jak dlouho bude v NATO.

  • KóĎA
    13:25 23.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    niko: to číslo mi připadá fantaskní v globále (i když jsem se s tím už setkal - pořád mám na paměti fantastickou úspěšnost Patriotů v Zálivu, která se z počátečních oslavovaných 95% smrskla k přinejlepším deseti procentům), nicméně to číslo má zahrnovat i SCUDy a FROGy. To že by před současnou válkou v Jemenu bylo k dispozici více jak 70 Toček (počítejme tedy i ty, co několikrát zmasakrovali vojáky na saudských základnách) - tomu snad nemůžeš věřit.

  • RiMr71
    13:22 23.11.2016

    ...už aby tady (aspoň) ten radar byl...

  • logik
    13:18 23.11.2016

    Kóďa: Sice jo, ale musíš brát, že japonci na konci války měli defakto furt letadla ze začátku války a navíc totálně nevycvičený piloty. A navíc byly do obrany svazů napumpovány obrovské peníze.

    Ale jinak v podstatě máš pravdu v tom, že ke konci války se střemhlavé bombardéry dostali do pozice zbraně: protiopatření už fungují, ale jsou furt hrozně drahé a tedy obránce musí mít technologickou i materiální převahu, aby fungovali. Tedy zhruba v tom stavu, do kterého se teď dostává protiraketová obrana.

  • petres
    13:11 23.11.2016

    Bude zajímavé sledovat, jak se v současné době ohlašované rozmístění Iskanderů v kaliningradské oblasti promítne do výběru našeho systému PVO. Jestli bude z naší strany snaha pokrýt toto nebezpečí např. systémem MEADS a zmenšit Rusům prostor na potencionální vydírání a nebo to necháme pouze na americkém deštníku se střelami SM-3. Protože pokud by Rusové smlouvu dodržely Severní Morava je na dostřel, pokud nedodrží je ohroženo území celé ČR.

  • niko
    13:10 23.11.2016

    KoDa: hej take starosti, ze ich UAE 70 zostrelila. :)))

    mudry udrzbar: Nie rakety, iba jedna raketa. Vidim, ze mas prehlad. Inak povazovat balisticku raketu Iskander za nezostrelitelnu je zakladne nepochopenie systemu protiraketovej obrany. Ale ako pises, verit mozes comu chces.

  • KóĎA
    13:06 23.11.2016

    Logik: "Stejně jako např. ač střemhlavé bombardéry v druhé světové byla zbraň, proti které neměli LL rozumnou obranu"

    nechci brát za slovo, ale když si vezmu jak málo japonských sebevražedných letadel (také v podstatě střemhlavý let) úspěšně narazilo do LL, tak bych neřekl. že tehdejší LL s doprovodnými plavidly byly na konci války tak bezbranné.

  • logik
    12:59 23.11.2016

    mudry.udrzbar: Díváš se na to jen z jedné strany. Z počátku je samozřejmě proti každé zbrani obrana dražší, než samotná zbraň. Zároveň má ale každá zbraň svůj "strop", za který zlepšování schopnosti zbraně je šíleně drahé. V takovou chvíli je pak protiopatření levnější.
     
    Druhá věc je, že cena každého protiopatření se skládá ze dvou součástí: z ceny za technologii a z ceny za "materiál". S roustoucí úrovní technologie pak cena za technologii klesá. Jelikož protirakety mohou být značně menší než rakety (není požadován dolet), tak se může stát, že s klesající cenou technologií se stanou protirakety schopné úspěšného zásahu relativně (oproti ceně útočné rakety) levné (a to nemluvím o budoucím nasazení laseru apod.).
     
    Takže rozhodně neplatí, že protiopatření bude vždy dražší. Naopak se dá výhledově přědpokládat, že PVO proti raketám bude rakety dohánět. Stejně jako např. ač střemhlavé bombardéry v druhé světové byla zbraň, proti které neměli LL rozumnou obranu, tak dnes nasazení střemhlaých bombardérů proti CSG je totální blbina.

  • mudry.udrzbar
    12:32 23.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    niko

    áno pri teste protiraketovej obrany boli rakety zničene. Pri ruských testoch sa zase iskander ukázal ako nezostreliteľný. Ver komu chceš ale jednu vec je treba brat ako fakt, postaviť raketu, ktorá prenikne obranou a trafí zemský povrch s kruhovou odchýlkou par desiatok metrov bude vždy oveľa ľahšie ako postaviť raketu, ktorá trafí inú raketu letiacu rýchlosťou mach 7 a manévrujúcu.

  • KóĎA
    12:15 23.11.2016

    leviathan: ne neexistuje. Nejblíže jsou myslím rakety ATACMS pro MLRS (dolet 300 km). Jinak těch pár Toček Hůtů nadělaly Saudské Arábii (vybavené Patrioty) hodně vrásek. A to je střela o generaci starší.

    Jinak slabost Gorbačova určitě byla, že podlehl nátlaku Američanů a do dané smlouvy se dostaly i zmiňované komplety SS-23 Oka, které do kategorie doletu 500 - 5000 km určitě nespadaly. Těch se Američané díky ohromnému nárůstu přesnosti (oproti předchůdcům) velmi obávali. Stejně jako u Toček.

  • niko
    12:13 23.11.2016

    Asi takto. Europsky obranny system je presne urceny na likvidaciu striel kratkeho az stredneho doletu, kde Iskander patri. Perspektivne od 2022 aj medzikontinentalnych ICBM. Takze nie je to tak, ze by sa nad tym nikto v Europe nezamyslal. Ucinnost protiraketoveho dazdnika je pri utokoch jednotlivymi balistickymi strelami celkom vysoka. Teda povedzme, ze nie 100 Iskandermi naraz. Totiz manevrovatelnost a klamne ciele pokial viem moze Iskander realizovat az vo finalnej faze letu. SM 3ky ale postreluju ciele prave v strednej faze letu, kde Iskander manevrovat velmi nemoze. Zase na druhej strane aj pri zostupnej faze maju Patriot PAC 3 a SM 6 celkom dobre sance Iskandera zostrelit salvou. Skor si myslim, ze problem by bol so skorym detekovanim odpalenia Iskanderu. Europsky protiraketovy dazdnik mal pri teste zostrelenia balistickej rakety vypalenej z greckych ostrovov reakcny cas 5 minut od vypustenia rakety do jej znicenia. No v pripade odpalenia Iskanderu z Kaliningradu na ciel v severnom Polsku, by to bol celkom oriesok to casovo zvladnut.

  • leviathan
    11:45 23.11.2016

    To v NATO neexistuje ekvivalent Iskanderu , s ktorym by sa mohli robit testy PVO? Ci je to fakt tak tajny a vynimocny algoritmus, ze nema na zapade ziadnu obdobu?

  • Jan Grohmann
    11:38 23.11.2016

    leviathan - nezničitelné to určitě není. Ale jaké přesné manévry, jakým způsobem a jaké klamné cíle Iskander vypouští, to vám nikdo neřekne. možná snad diskutér Starlight. :)
    Ale jaké má šanci například Patriot s raketou PAC-3 MSE sestřelit Iskander (jednu raketu, dvě rakety) jestli 20 %, 40 % nebo 60 %, za jakých podmínek, v jakém směru a situace, to nikdo neřekne.

  • leviathan
    11:30 23.11.2016

    neznicitelne ... nezostrelitelne ... mohol by toto niekto rozviest?

  • niko
    11:11 23.11.2016

    Velmi obtiazne zostrelitelne sucasnymi systemami PVO by som bral s velkou rezervou.