Cukr a bič: Zavádění ruských střel Iskander-M

Iskander-M / Public Domain

Ruská armáda pokračuje v zavádění a modernizaci střel země-země krátkého doletu Iskander. V současné době je raketami Iskander vyzbrojeno devět brigád.

Slabost Gorbačova

Iskander-M je moderní ruský raketový komplet odpalující taktické balistické rakety země-země krátkého doletu. Hlavní předností střel Iskander-M je vysoká šance penetrovat tu nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské a civilní objekty - velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, letiště, elektrárny, klíčové mosty, atd. 

Ve výzbroji ruské armády je podle veřejných zdrojů 112 odpalovacích vozidel zařazených v devíti brigádách. 

Plně vybavená brigáda má 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jedno vozidlo pro zpracování dat. Jedna plně vyzbrojená brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech, 24 ks v muničních vozidlech).

Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý s dvěma palebnými bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.

Oficiálně je dostřel balistických střel Iskander-M udávan 500 km. Udávaný papírový dostřel Iskanderu-M je vázán a omezen podle Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF Treaty (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) z roku 1987.

V jejím rámci Spojené státy a Rusko zničily všechny taktické a operační konvenční i jaderné střely s doletem 500 až 5500 km. Tato smlouva se netýkala střel odpalovaných ze vzduchu/moře a samozřejmě také ne mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missile).

Celkově bylo v rámci INF Treaty zničeno 2700 střel. Sovětský svaz se zbavil 1846 střel, mimo jiné mobilních raketových systémů OTR-23 Oka - následovníka střel Scud a předchůdce kompletů Iskander-M.

Podle dokumentu The Russian Operational - Tactical Iskander Missile Systems finského autora Stefana Forsse byl podpis smlouvy INF Treaty vnímán v Rusku jako výraz slabosti sovětského prezidenta Gorbačova vůči Západu, který takto Rusko neuváženě zbavil jedinečných zbraňových systémů (a politického nástroje - viz dále), schopného pronikat velmi hustou PVO nepřítele.

Právě zavádění kompletů Iskander-M má zacelit mezeru v takticko-operačním arzenálu zbraní ruské armády vzniklou po podpisu smlouvy INF Treaty.

V roce 2007 ruský premiér Vladimír Putin na mnichovské konferenci Wehrkunde navíc uvedl, že smlouva INF Treaty již neslouží ruským zájmům.

“Dnes má mnoho dalších zemí tyto střely, včetně Severní a Jižní Koreje, Indie, Íránu, Pákistánu a Indie. Mnoho zemí pracuje na těchto systémech a plánuje je začlenit do svého zbrojního arzenálu. Pouze Spojené státy a Rusko si na sebe vzaly odpovědnost nevyvíjet podobné systémy. Je jasné, že v takových podmínkách musíme zajistit vlastní bezpečnost,” uvedl Putin na mnichovské konferenci v roce 2007. Zajímavé je, že ruský prezident nezmínil Čínu, která vlastní rozsáhlý arzenál střel krátkého a středního doletu.

Důvodem zavedení střel Iskander-M bylo podle Putina v roce 2007 také o, že “do Evropy jsou pumpovány nové zbraňové systémy.” Řeč byla zejména o prvcích amerického protiraketového deštníku v Polsku (střely) a České republice (střelecký radar).

 

Datum zavedení

Jednotka

Oblast

Okruh

1

Říjen 2011

26. raketová brigáda

Luga

Západní

2

Červen 2013

107. raketová brigáda

Birobidžan

Východní

3

Listopad  2013

1. raketová brigáda

Krasnodar

Jižní

4

Červenec 2014

112. raketová brigáda

Šuja

Západní

5

Listopad 2014

92. raketová brigáda

Tockoje

Centrální

6

Červenec 2015

103. raketová brigáda

Ulan-Ude

Východní

7

Listopad 2015

12. raketová brigáda

Mozdok

Jižní

8

Březen 2016

20. raketová brigáda

Spassk-Dalnij

Východní

9

Listopad 2016

119. raketová brigáda

Jelanská oblast

Centrální

Zařazení kompletů Iskander-M k jendotlivým brigádám od roku 2011.

Iskander-M v ruské armádě

Zavádění Iskander-M do ruské armády probíhá kontinuálně od roku 2011. Do roku 2020 Iskander-M získají všechny plánované jednotky a budou nahrazeny také všechny raketové komplety krátkého dosahu OTR-21 Točka (max dolet 185 km). Ruský průmysl je schopen komplety Iskander-M vybavit dvě brigády každý rok.

Raketové komplety Iskander-M získá mimo jiné 152. raketová brigáda v Kaliningradu a 448. raketová brigáda v Kursku.

“V současné době všechny zařízení centrálního vojenského okruhu byly přezbrojeny (na Iskander-M - pozn. red.),” uvedl nedávno pro RIA Novosti generálporučik Michail Matvejevskij, velitel raketových a dělostřeleckých vojsk ruské armády. “Dále bylo dokončeno přezbrojení v jižních a východních oblastech. Moderní raketový komplex Iskander-M přijatý v roce 2006 (první testovací kusy - pozn. red.) má velký modernizační potenciál, který umožní udržovat komplety na špičkové úrovni až do roku 2030.”


Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M v centrální, západní a jižní vojenské oblasti. / Russia Defense Policy

Skutečný dolet Iskander-M

Jednou z největších otázek, leč zřejmě v praktickém důsledku naprosto zbytečnou, je, zda Iskander-M porušuje pořad platnou smlouvu INF Treaty.

Přesné schopnosti a parametry střel Iskander-M nejsou veřejné. Nicméně podle Forsse, odvolávajícího se na otevřené zdroje jsou známy tyto parametry - raketový motor střely Iskander-M vyvíjí tah 25 sekund. Střela následně dosáhne rychlosti 2,1 km/s a výšky 12 až 15 km.

Podle těchto parametrů, fyzikálních zákonů a na základně technických parametrů známých západních raket Forss udělal následující odhad skutečného doletu střel Iskander-M:

Střela Iskander-M s bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg má dolet 520 km. Při použití lehčí bojové hlavice o hmotnosti 480 kg, nebo jaderné hlavice o hmotnosti 400 kg (např. SS-23, síla 100 kt) je dolet 600 km s méně kvalitním raketovým palivem a cca 750 km s pokročilejším raketovým palivem. Podle Forsse to odpovídá americkému odhadu 700 km o doletu raket Iskander-M.

S kvalitnějším tuhým raketovým palivem, jaké je pravděpodobně použito v ruských mezikontinentálních střelách Topol-M a Bulava, lze zvýšit dostřel raket Iskander-M až na 1000 km.

Generálplukovník Vladimír Zartiský, bývalý velitel dělostřeleckých a raketových vojsk ruské armády, v roce 2007 pro deník Nězavisimaja Gazeta uvedl, že Iskander má mnohem větší potenciál než bylo uváděno a pokud se od smlouvy INF Treaty odstoupí, může být dostřel zvýšen. Podle expertů oslovených deníkem lze dostřel zvýšit až na právě 1000 km.

Nicméně v případě potřeby, pokud tomu již tak není, lze komplety Iskander-M vybavit podzvukovými střelami s plochou dráhou letu rodiny R-500. Střelý vychází z vyřazených raket RK-55 Relief, které dokáží na vzdálenost 2000 - 3000 km dopravit konvenční nebo jadernou nálož (200 kt).

V současné době jsou některá odpalovací vozidla, označována jako Iskander-K, vybavena střelami s plochou dráhou letu Club-K s doletem 360 km.

Kruhová odchylka Iskander-M v cíli (CEP) je podle Forsse pouze 10 m. K dispozici je přitom široká paleta hlavic - od třištivo-trhavé, průbojné, se submunicí pro ničení plošných cílů a také jaderné hlavice. Přesnost střely přitom není závislá na satelitní navigaci, protože střela obsahuje elektro-optický senzor schopný vyhodnotit přesnou pozici cíle.

Střela je také velmi obtížně zasažitelná raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) nepřítele protože je schopna během letu vykonávat velmi agresivní manévry a je schopna vypouštět klamné cíle.


Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M ve východní vojenské oblasti. Z těchto pozic Iskandery dokáží zasáhnout Tokijo, Soul i Peking. / Russia Defense Policy

Iskander-M jako politický nástroj

Hlavní předností střel Iskander-M oproti ICBM je snadnost, volnost, jednoduchost a flexibilnost jejich použití - zejména díky tomu, že nasazení střel Iskander rozhodují nižší velicí struktury.

Zatímco odpálení ICBM vyvolá zničující jadernou výměnu, použití střel Iskander-M je bráno jako součást konvenční fáze konfliktu. Země NATO proto velmi pravděpodobně nepoužijí jaderné zbraně, pokud Rusko použije střely Iskander-M ke zničení cílů v Alianci.

Iskander-M je proto především velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle. V případě nelibosti Ruska s vývojem v dalších zemích je vždy možné rozmístit do blízkosti těchto zemí střely Iskander-M, bez nebezpečných anotací na jadernou válku, a informovat, že střely Iskander-M jsou nezničitelné a zasáhnou jakékoliv místo v "neposlušném" státu.

Západní média pak zajistí rozšíření informace ke všem posluchačům v cílové zemi, což vyustí v následný mediální nátlak na politickou reprezentaci cílové země.

Samozřejmě platí, že není reálný způsob zjistit, zda střely Iskander jsou vybaveny jadernou hlavicí. V kombinaci s tím, že střely Iskander-M jsou jen velmi obtížně sestřelitelné současnými systémy PVO, Rusko kartu “Iskander” efektivně využívá při ovlivňování politického vývoje v sousedních zemích. 

Zdroj: Russia Defensy Policy, Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím

Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy neopustilo hru na “třetí světovou”, ruského autora Vadima ...

Kaspické moře: Ruský trumf na Středním východě

Lodě ruského námořnictva v Kaspickém moři jsou vybaveny raketovými systémy s dosahem několika tisíc ...

Modernizace PVO Armády ČR: V roce 2018 se vybere vítěz

Redakce Armádních novin se zúčastnila briefingu na Ministerstvu obrany (MO) o modernizaci pozemní ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • logik
    12:20 27.11.2016

    Kóďa: zaprve viz Kolt. Zadruhé si argument úplně nepochopil: nosiče iskanderů i nosiče JSAMM obě armády mají. A JSSAM dostřelí dál, takže iskandery jsou v roli obránců. Ty jsi ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa: zaprve viz Kolt.
    Zadruhé si argument úplně nepochopil: nosiče iskanderů i nosiče JSAMM obě armády mají. A JSSAM dostřelí dál, takže iskandery jsou v roli obránců.

    Ty jsi tvrdil, že se to může snadno změnit, protože lze prodloužit dostřel Iskanderů. Jistě, jde, ovšem to znamená nejen zvětšit rakety, ale i vyrobit nové tahače atd.... V odpovědi na to lze upravit JSSAM a pověsit na stávající letadla: rezerva v únosnosti je tam více než dostatečná. Takže zvětšit dostřel JSSAMu lze levněji, než Iskanderu.

    Provozovat letadla se vším všudy je samozřejmě dražší, než pozemní baterie iskanderů. To, co tvrdím je, že AtS rakety se daleko levněji - když už mám tu infrastrukturu na ně - upgradují a zvyšuje se jim dostřel - a proto budou pozemní rakety zpravidla tahat za kratší konec provazu díky menšímu dostřelu.

    Další věc je, že zázemí na iskandery vyjde v součtu levněji, ale každý výstřel přijde na víc peněz, než vypuštění AtS rakety z letadla: V konfliktu velké intenzity, kde se spotřebuje hodně munice, mohou být iskandery i celkově dražší...Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    11:40 27.11.2016

    Ono asi záleží i na mnoha jiných faktorech. Výhodou je, že rakety i jejich "nosiče" můžete zavřít do garáže a nechat je tam několik let, aniž by jim to nějak dramaticky vadilo, ...Zobrazit celý příspěvek

    Ono asi záleží i na mnoha jiných faktorech. Výhodou je, že rakety i jejich "nosiče" můžete zavřít do garáže a nechat je tam několik let, aniž by jim to nějak dramaticky vadilo, uskladnění letadla stojí naproti tomu obrovské peníze. Ztráta letadla je také mnohem "bolestivější" než ztráta jedné tatrovky se dvěma raketami (nemluvě o tom, že vycvičit pilota stojí víc než vycvičit osádku té tatrovky). Letadlo má naproti tomu jednu zásadní výhodu, kterou je univerzálnost. Iskander neumí nic jiného než trefovat pozemní stacionární cíle, což tedy umí velmi dobře. Stíhačka může během jedné mise odpálit dvě protizemní rakety středního doletu, načež cestou zpátky sejme dva nepřátelské vrtulníky a trochu pro výstrahu pokropí pěchotu (samozřejmě přeháním :-) ).Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    08:06 27.11.2016

    Logik: kolik muze stat ten ctyrnapravovy nosic Iskanderu a kolik nosic JSSAM? To prvni je samostatna jednotka, ktera potrebuje k udrzbe bezne veci jako v civilnim provozu. Letadlo ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: kolik muze stat ten ctyrnapravovy nosic Iskanderu a kolik nosic JSSAM? To prvni je samostatna jednotka, ktera potrebuje k udrzbe bezne veci jako v civilnim provozu. Letadlo nosic potrebuje ohromne technickeho zazemi, vysoce skoleny personal a velke pozemni plochy pro provoz. Porad mi prijdou rakety jako levnejsi a samostatnejsi varianta. Nic ovsem nerikam okolo efektivity, tam opravdu nevim.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    14:29 26.11.2016

    Kóďa: samozřejmě, že jo. Ale velikost raket a tedy jejich cena, jakožto i cena vozidel, co ty rakety přepravují, náročnost logistiky, skladů atd. atd. Ti s přibývajícím dostřelem ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa: samozřejmě, že jo. Ale velikost raket a tedy jejich cena, jakožto i cena vozidel, co ty rakety přepravují, náročnost logistiky, skladů atd. atd. Ti s přibývajícím dostřelem podstatně narůstají.

    Pokud se vezme nejkvalitnější palivo do iskanderu, tak se dá dostřel navýšit na 1000km - při váze 4tuny. JSSAM-ER - který je již deset let v provozu (čili by šel také vylepšit, návrhy na to byly) má stejně těžkou hlavici, dostřel přes tisíc kilometrů - a váží tunu. Tedy má méně paliva, stačí ji menší raketový motor atd. atd. Pokud by ty rakety byly vyráběny ve stejné továrně, tak bude Iskander stát násobně více, než JSSAM-ER.

    To, že pověsím raketu pod letadlo, které ji vynese nahoru a dá ji rychlost, tak jsem defakto udělal "dvoustupňovou raketu se znovupoužitelným prvním stupněm". A jak je vidět na civilních kosmických letech (viz Falcon), taková věc vede k velkému zlevnění každého startu rakety.Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    13:33 26.11.2016

    logik: konkrétně toto: "Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně ...Zobrazit celý příspěvek

    logik:

    konkrétně toto: "Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně drahé"

    Technologicky lze momentálně vyrobit raketu v podstatě jakéhokoliv použitelného dosahu - státy nevázané smlouvami (jako USA a Rusko) to dělají. Vždyť se v tom jelo celou Studenou Válku - např. Lance, Pershing 1 a 2, Luna, Točka, Scud, Frog, Oka, Temp-S. K tomu "křídlaté" střely - Gryphon nebo Granat.

    Proto mi to nepřijde jako nějaké extra nákladné asymetrické opatření, když už jsou technologie dávno k dispozici.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    12:24 26.11.2016

    S čím konkrétně nesouhlasíš? Jádro mého příspěvku je, že AtS rakety mají zpravidla delší dostřel, než taktické balistické rakety (protože je urychlí letadlo a navíc mají výhodu ...Zobrazit celý příspěvek

    S čím konkrétně nesouhlasíš?

    Jádro mého příspěvku je, že AtS rakety mají zpravidla delší dostřel, než taktické balistické rakety (protože je urychlí letadlo a navíc mají výhodu výšky) - a proto snaha vyrovnat se AtS raketám balistickými odpalovanými ze země nutně znamená, že na mne protivník může udeřit jako první...Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    20:28 25.11.2016

    logik: tak s tím pro změnu nesouhlasím já. V případě Ruska a USA je to jenom dohoda o absenci raket krátkého a středního doletu v jejich arzenálech. Jinak už tu bylo všechno - ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: tak s tím pro změnu nesouhlasím já. V případě Ruska a USA je to jenom dohoda o absenci raket krátkého a středního doletu v jejich arzenálech. Jinak už tu bylo všechno - třeba Persching 2 s jeho radarovým naváděním. Pak jsou na řadě střely s plochou dráhou letu odpalovaných ze země.

    Bojím se že smlouva z roku 1987 brzo vezme za své. Ze strany Ruska už jsou jasné náznaky.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    19:26 25.11.2016

    Kóďa: Jo, aha, jasně. To pak souhlasím - právě s jednou výhradou. Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa: Jo, aha, jasně. To pak souhlasím - právě s jednou výhradou. Jak se zvětšuje dosah letadel a jimy nesených řiditelných střel, tak začíná být reciproční zvětšování dostřelu balistických raket neúnosně drahé.

    Takže nutnou podmínkou je zajistit protiraketovou PVO. V té jsou pravda rusové na špičce, jak snad v ničem jiném, pořád ale to znamená, že jsou v pozici obránce, která je v tomto případě nevýhodná.Skrýt celý příspěvek

  • Kozlus
    17:44 25.11.2016

    Koda:
    Jo, RF a JK spolupracovali na jedne rakete pro JK a vzhledoveje je to klon Iskanderu.

    Koda:
    Jo, RF a JK spolupracovali na jedne rakete pro JK a vzhledoveje je to klon Iskanderu.

  • KóĎA
    15:55 25.11.2016

    logik: to jsme si nerozuměli. Chtěl jsem říci to, že ruské letectvo bude počtem, kvalitou a taktikou spíše v defenzívě. K tomu na taktické úrovni (zatím - nicméně se pilně testuje) ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: to jsme si nerozuměli. Chtěl jsem říci to, že ruské letectvo bude počtem, kvalitou a taktikou spíše v defenzívě. K tomu na taktické úrovni (zatím - nicméně se pilně testuje) nic co by odpovídalo JASSM nemají. Proto si musí vypomoci pozemními systémy - NATO spoléhá tradičně na letectvo.

    Je ale pravdou, že na taktické raketové komplexy spoléhají i jiné země - třeba Jižní Korea. Z hlavy ten systém nedám, ale ta podobnost Iskanderu není určitě čistě náhodná...Skrýt celý příspěvek

  • logik
    14:20 25.11.2016

    Kóďa: s JASSM(-ER) fakt nemusím nic čistit. Protože maj "dostřel" větší, než iskandery. Naopak abys něco zasáhnul iskanderama, tak musíš zajistit, že tě z bezpečné vzdálenosti ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa: s JASSM(-ER) fakt nemusím nic čistit. Protože maj "dostřel" větší, než iskandery. Naopak abys něco zasáhnul iskanderama, tak musíš zajistit, že tě z bezpečné vzdálenosti nesejme letadlo JSAMMem.

    (Tím nechci tvrdit, že Iskandery jsou na nic, je to výkonná zbraň).Skrýt celý příspěvek

  • Vrata
    13:52 25.11.2016

    Ja jsem tady jen hodil otazku do diskuse. Odpoved na ni nemam. Po pravde receno, pochybuji, ze zde uslysim znaly odhad moznych skod ci vlivu na prubeh pripadneho konfliktu. Jediny ...Zobrazit celý příspěvek

    Ja jsem tady jen hodil otazku do diskuse. Odpoved na ni nemam. Po pravde receno, pochybuji, ze zde uslysim znaly odhad moznych skod ci vlivu na prubeh pripadneho konfliktu. Jediny realny argument je, ze NATO s Iskadery vazne pocita...Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    13:05 25.11.2016

    logik: hlavně Rusko nemůže doufat v to, že dokáže letecky vyčistit koridory k strategickým cílům od PVO jako NATO - situace třeba v Iráku 1991. Početně bude tahat za kratší konec a ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: hlavně Rusko nemůže doufat v to, že dokáže letecky vyčistit koridory k strategickým cílům od PVO jako NATO - situace třeba v Iráku 1991. Početně bude tahat za kratší konec a troufnu si tvrdit i v taktice takových operací. Tohle je levná a podle mého soudu i účinná alternativa.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    12:28 25.11.2016

    KóĎA: To srovnání s ŘSPDL asi poměrně sedí. Ovšem rozdíl oproti leteckejm řízenejm střelám je v tom, že přeprava iskanderů k frontě je poměrně logisticky náročnější než doplňování ...Zobrazit celý příspěvek

    KóĎA: To srovnání s ŘSPDL asi poměrně sedí. Ovšem rozdíl oproti leteckejm řízenejm střelám je v tom, že přeprava iskanderů k frontě je poměrně logisticky náročnější než doplňování např. JASMM. A odpalovače iskanderů jsou zranitelnější, protože musí být o dost blíže frontě, než letiště.

    Samozřejmě mají zas výhodu - jsou malým mobilním terčem, a logisticky provozovat odpalovač iskanderu je řádově jednodušší, než mít letiště a tam letku letadel....Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    12:18 25.11.2016

    Vrata: o tom, jakou vážnost této kategorii věnovali plánovači NATO vyplývá i z mimořádného úsilí jejich vyjednávačů, aby předchůdce Iskanderu (ve článku zmiňovaných OTR-23 Oka) byl ...Zobrazit celý příspěvek

    Vrata: o tom, jakou vážnost této kategorii věnovali plánovači NATO vyplývá i z mimořádného úsilí jejich vyjednávačů, aby předchůdce Iskanderu (ve článku zmiňovaných OTR-23 Oka) byl zařazen mezi rakety určené k likvidaci ačkoliv jeho parametry do kategorie střel s krátkým a středním doletem nespadaly.

    A ještě připomínka - i rozvinutý mobilní radar velkého dosahu (rovněž potencionální cíl Iskanderů) rozhodně nejde přemístit za pět minut. Spíše je to v řádu hodin.

    V Saudské Arábii dokázaly Točky se submunicí několikrát zasáhnout vojenské základy s poměrně značnými ztrátami na životech a technice.

    Já vidím Iskander jako asymetrickou protiváhu letounových ŘSPDL užívaných NATO respektive mají stejné úlohy.Skrýt celý příspěvek

  • Vrata
    11:20 25.11.2016

    Ona je docela otazka, kolik tech strel maji k dispozici. Bude-li jich cca 500ks (~48x10), je to cca 500x0.5 tun hlavic, tedy jako naklad cca 100 4motorovych bombarderu z WW2 - tedy ...Zobrazit celý příspěvek

    Ona je docela otazka, kolik tech strel maji k dispozici. Bude-li jich cca 500ks (~48x10), je to cca 500x0.5 tun hlavic, tedy jako naklad cca 100 4motorovych bombarderu z WW2 - tedy 1 maly nalet. Na druhou stranu - Iskadery jsou o dost presnejsi a neslo by v jejich pripade zrejme o kobercove bombardovani.

    Co jsou vlastne jejich cile - PVO, elektrarny, letiste, mosty, shromazdiste vojsk, ... - jaka je sance, ze skutecne, dejme tomu, znici mobilni radar, ktery muze byt jinde nez predpokladali....., jak zjisti pozici mobilnich odpalovaku PVO...., jak dobre zjisti skutecnou pozici vojenskeho seskupeni...

    Chci rici, ze je (pro mne) otazka, jak moc velke skody jsou Iskadery schopny zpusobit pri potencialne velkem mnozstvi cilu i kdyz vubec neuvazuji jejich sestreleni. Samozrejme, s jadernymi hlavicemi by to byl prusvih.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    22:21 24.11.2016

    Je to tak ,že Iskander v z ávěrečné části letu odpaluje klamné cíle?Rusko dokáže srovnatelné systémy vyrábět levněji než třeba USA.Takže nelze srovnávat výdaje jen podle procent ...Zobrazit celý příspěvek

    Je to tak ,že Iskander v z ávěrečné části letu odpaluje klamné cíle?Rusko dokáže srovnatelné systémy vyrábět levněji než třeba USA.Takže nelze srovnávat výdaje jen podle procent HDP.Když vezmeme v úvahu například cenu munice pro nové torpédoborce.Skrýt celý příspěvek

  • David
    14:24 24.11.2016

    Pro Michaal - Rusko má vysoké výdaje na obranu, oficiálně 4%HDP, ale s dalšími výdaji se to vyšplhá na cca 6%. To ovšem není nijak zvlášť přehnané - zvlášť když to srovnáme s ...Zobrazit celý příspěvek

    Pro Michaal - Rusko má vysoké výdaje na obranu, oficiálně 4%HDP, ale s dalšími výdaji se to vyšplhá na cca 6%. To ovšem není nijak zvlášť přehnané - zvlášť když to srovnáme s výdaji bývalého Sovětského svazu.
    Jenže pro Rusko je problém to, že jeho HDP na obyvatele je výrazně menší než u západních států - a ani v absolutních hodnotách není příliš velký. Jistě, díky nižší úrovni mezd atd. si toho ruská armáda může koupit více. Ale přesto - pokud sečtu ekonomickou sílu, vojenské výdaje a armády evropských států NATO (tedy bez silných USA), pak převaha nad Ruskem je zcela jasnáSkrýt celý příspěvek

  • Michaall
    10:41 24.11.2016

    Nemůžu se zbavit dojmu že když vezmu výdaje na obranu NATO vs RUSKO, tak mi prijde situace NATO trochu smutná, že nemá adekvátní odpověď na podobné hrozby. Přijde mi že RUSKO i ...Zobrazit celý příspěvek

    Nemůžu se zbavit dojmu že když vezmu výdaje na obranu NATO vs RUSKO, tak mi prijde situace NATO trochu smutná, že nemá adekvátní odpověď na podobné hrozby. Přijde mi že RUSKO i přes svoji ekonomickou slabost oproti NATO je na koni, co si o tom myslíte?Skrýt celý příspěvek

  • jsk1
    09:19 24.11.2016

    tyhle debaty jsou sice zajímavé a možná i zábavné, ale celou věc je třeba vidět v širším geopolitickém rozsahu: Rusko má obrovskou výhodu, má jaderné zbraně, Evropa NE (Francie a ...Zobrazit celý příspěvek

    tyhle debaty jsou sice zajímavé a možná i zábavné, ale celou věc je třeba vidět v širším geopolitickém rozsahu:
    Rusko má obrovskou výhodu, má jaderné zbraně, Evropa NE (Francie a VB dekalrují, že jejich odstrašující JP je určen pouze jako poslední možnost národní obrany, o obraně Evropy ani slovo). A Rusko bude vždy respektovat toho, kdo má JZ a Francii ani VB nenapadnou.
    Ale Evropě budou vyhrožovat velmi realisticky (pokud nevyhovíte našim spravedlivým požadavkům, jen máme MOŽNOST použít naše JZ a nebudeme váhat. Co udělají evropští politici? Budou riskovat střet s Ruskem kvůli Pobaltí nebo i východnímu Polsku? (vždyť ani Hitler měl jen "spravedlivé" požadavky a chtěl jen to na co měl právo (Sudety a koridor do východního Pruska). Rusko je země pod jednotným a velmi akceschopným vedením a vynakládá nemalé úsilí na rozdrobení a rozložení EU, ale hlavně musí rozbít euroatlantické spojenectví. Evropa pak bude nahá v trní Iskanderů....a zdá se, že Trump není tak docela proti.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3