Cukr a bič: Zavádění ruských střel Iskander-M

Iskander-M / Public Domain

Ruská armáda pokračuje v zavádění a modernizaci střel země-země krátkého doletu Iskander. V současné době je raketami Iskander vyzbrojeno devět brigád.

Slabost Gorbačova

Iskander-M je moderní ruský raketový komplet odpalující taktické balistické rakety země-země krátkého doletu. Hlavní předností střel Iskander-M je vysoká šance penetrovat tu nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské a civilní objekty - velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, letiště, elektrárny, klíčové mosty, atd. 

Ve výzbroji ruské armády je podle veřejných zdrojů 112 odpalovacích vozidel zařazených v devíti brigádách. 

Plně vybavená brigáda má 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jedno vozidlo pro zpracování dat. Jedna plně vyzbrojená brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech, 24 ks v muničních vozidlech).

Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý s dvěma palebnými bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.

Oficiálně je dostřel balistických střel Iskander-M udávan 500 km. Udávaný papírový dostřel Iskanderu-M je vázán a omezen podle Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF Treaty (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) z roku 1987.

V jejím rámci Spojené státy a Rusko zničily všechny taktické a operační konvenční i jaderné střely s doletem 500 až 5500 km. Tato smlouva se netýkala střel odpalovaných ze vzduchu/moře a samozřejmě také ne mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missile).

Celkově bylo v rámci INF Treaty zničeno 2700 střel. Sovětský svaz se zbavil 1846 střel, mimo jiné mobilních raketových systémů OTR-23 Oka - následovníka střel Scud a předchůdce kompletů Iskander-M.

Podle dokumentu The Russian Operational - Tactical Iskander Missile Systems finského autora Stefana Forsse byl podpis smlouvy INF Treaty vnímán v Rusku jako výraz slabosti sovětského prezidenta Gorbačova vůči Západu, který takto Rusko neuváženě zbavil jedinečných zbraňových systémů (a politického nástroje - viz dále), schopného pronikat velmi hustou PVO nepřítele.

Právě zavádění kompletů Iskander-M má zacelit mezeru v takticko-operačním arzenálu zbraní ruské armády vzniklou po podpisu smlouvy INF Treaty.

V roce 2007 ruský premiér Vladimír Putin na mnichovské konferenci Wehrkunde navíc uvedl, že smlouva INF Treaty již neslouží ruským zájmům.

“Dnes má mnoho dalších zemí tyto střely, včetně Severní a Jižní Koreje, Indie, Íránu, Pákistánu a Indie. Mnoho zemí pracuje na těchto systémech a plánuje je začlenit do svého zbrojního arzenálu. Pouze Spojené státy a Rusko si na sebe vzaly odpovědnost nevyvíjet podobné systémy. Je jasné, že v takových podmínkách musíme zajistit vlastní bezpečnost,” uvedl Putin na mnichovské konferenci v roce 2007. Zajímavé je, že ruský prezident nezmínil Čínu, která vlastní rozsáhlý arzenál střel krátkého a středního doletu.

Důvodem zavedení střel Iskander-M bylo podle Putina v roce 2007 také o, že “do Evropy jsou pumpovány nové zbraňové systémy.” Řeč byla zejména o prvcích amerického protiraketového deštníku v Polsku (střely) a České republice (střelecký radar).

 

Datum zavedení

Jednotka

Oblast

Okruh

1

Říjen 2011

26. raketová brigáda

Luga

Západní

2

Červen 2013

107. raketová brigáda

Birobidžan

Východní

3

Listopad  2013

1. raketová brigáda

Krasnodar

Jižní

4

Červenec 2014

112. raketová brigáda

Šuja

Západní

5

Listopad 2014

92. raketová brigáda

Tockoje

Centrální

6

Červenec 2015

103. raketová brigáda

Ulan-Ude

Východní

7

Listopad 2015

12. raketová brigáda

Mozdok

Jižní

8

Březen 2016

20. raketová brigáda

Spassk-Dalnij

Východní

9

Listopad 2016

119. raketová brigáda

Jelanská oblast

Centrální

Zařazení kompletů Iskander-M k jendotlivým brigádám od roku 2011.

Iskander-M v ruské armádě

Zavádění Iskander-M do ruské armády probíhá kontinuálně od roku 2011. Do roku 2020 Iskander-M získají všechny plánované jednotky a budou nahrazeny také všechny raketové komplety krátkého dosahu OTR-21 Točka (max dolet 185 km). Ruský průmysl je schopen komplety Iskander-M vybavit dvě brigády každý rok.

Raketové komplety Iskander-M získá mimo jiné 152. raketová brigáda v Kaliningradu a 448. raketová brigáda v Kursku.

“V současné době všechny zařízení centrálního vojenského okruhu byly přezbrojeny (na Iskander-M - pozn. red.),” uvedl nedávno pro RIA Novosti generálporučik Michail Matvejevskij, velitel raketových a dělostřeleckých vojsk ruské armády. “Dále bylo dokončeno přezbrojení v jižních a východních oblastech. Moderní raketový komplex Iskander-M přijatý v roce 2006 (první testovací kusy - pozn. red.) má velký modernizační potenciál, který umožní udržovat komplety na špičkové úrovni až do roku 2030.”


Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M v centrální, západní a jižní vojenské oblasti. / Russia Defense Policy

Skutečný dolet Iskander-M

Jednou z největších otázek, leč zřejmě v praktickém důsledku naprosto zbytečnou, je, zda Iskander-M porušuje pořad platnou smlouvu INF Treaty.

Přesné schopnosti a parametry střel Iskander-M nejsou veřejné. Nicméně podle Forsse, odvolávajícího se na otevřené zdroje jsou známy tyto parametry - raketový motor střely Iskander-M vyvíjí tah 25 sekund. Střela následně dosáhne rychlosti 2,1 km/s a výšky 12 až 15 km.

Podle těchto parametrů, fyzikálních zákonů a na základně technických parametrů známých západních raket Forss udělal následující odhad skutečného doletu střel Iskander-M:

Střela Iskander-M s bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg má dolet 520 km. Při použití lehčí bojové hlavice o hmotnosti 480 kg, nebo jaderné hlavice o hmotnosti 400 kg (např. SS-23, síla 100 kt) je dolet 600 km s méně kvalitním raketovým palivem a cca 750 km s pokročilejším raketovým palivem. Podle Forsse to odpovídá americkému odhadu 700 km o doletu raket Iskander-M.

S kvalitnějším tuhým raketovým palivem, jaké je pravděpodobně použito v ruských mezikontinentálních střelách Topol-M a Bulava, lze zvýšit dostřel raket Iskander-M až na 1000 km.

Iskander-M. Na konci odpal raket kompletů OTR-21 Točka.

Generálplukovník Vladimír Zartiský, bývalý velitel dělostřeleckých a raketových vojsk ruské armády, v roce 2007 pro deník Nězavisimaja Gazeta uvedl, že Iskander má mnohem větší potenciál než bylo uváděno a pokud se od smlouvy INF Treaty odstoupí, může být dostřel zvýšen. Podle expertů oslovených deníkem lze dostřel zvýšit až na právě 1000 km.

Nicméně v případě potřeby, pokud tomu již tak není, lze komplety Iskander-M vybavit podzvukovými střelami s plochou dráhou letu rodiny R-500. Střelý vychází z vyřazených raket RK-55 Relief, které dokáží na vzdálenost 2000 - 3000 km dopravit konvenční nebo jadernou nálož (200 kt).

V současné době jsou některá odpalovací vozidla, označována jako Iskander-K, vybavena střelami s plochou dráhou letu Club-K s doletem 360 km.

Kruhová odchylka Iskander-M v cíli (CEP) je podle Forsse pouze 10 m. K dispozici je přitom široká paleta hlavic - od třištivo-trhavé, průbojné, se submunicí pro ničení plošných cílů a také jaderné hlavice. Přesnost střely přitom není závislá na satelitní navigaci, protože střela obsahuje elektro-optický senzor schopný vyhodnotit přesnou pozici cíle.

Střela je také velmi obtížně zasažitelná raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) nepřítele protože je schopna během letu vykonávat velmi agresivní manévry a je schopna vypouštět klamné cíle.


Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M ve východní vojenské oblasti. Z těchto pozic Iskandery dokáží zasáhnout Tokijo, Soul i Peking. / Russia Defense Policy

Iskander-M jako politický nástroj

Hlavní předností střel Iskander-M oproti ICBM je snadnost, volnost, jednoduchost a flexibilnost jejich použití - zejména díky tomu, že nasazení střel Iskander rozhodují nižší velicí struktury.

Zatímco odpálení ICBM vyvolá zničující jadernou výměnu, použití střel Iskander-M je bráno jako součást konvenční fáze konfliktu. Země NATO proto velmi pravděpodobně nepoužijí jaderné zbraně, pokud Rusko použije střely Iskander-M ke zničení cílů v Alianci.

Iskander-M je proto především velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle. V případě nelibosti Ruska s vývojem v dalších zemích je vždy možné rozmístit do blízkosti těchto zemí střely Iskander-M, bez nebezpečných anotací na jadernou válku, a informovat, že střely Iskander-M jsou nezničitelné a zasáhnou jakékoliv místo v "neposlušném" státu.

Západní média pak zajistí rozšíření informace ke všem posluchačům v cílové zemi, což vyustí v následný mediální nátlak na politickou reprezentaci cílové země.

Samozřejmě platí, že není reálný způsob zjistit, zda střely Iskander jsou vybaveny jadernou hlavicí. V kombinaci s tím, že střely Iskander-M jsou jen velmi obtížně sestřelitelné současnými systémy PVO, Rusko kartu “Iskander” efektivně využívá při ovlivňování politického vývoje v sousedních zemích. 

Zdroj: Russia Defensy Policy, Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím

Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy neopustilo hru na “třetí světovou”, ruského autora Vadima ...

Kaspické moře: Ruský trumf na Středním východě

Lodě ruského námořnictva v Kaspickém moři jsou vybaveny raketovými systémy s dosahem několika tisíc ...

Modernizace PVO Armády ČR: V roce 2018 se vybere vítěz

Redakce Armádních novin se zúčastnila briefingu na Ministerstvu obrany (MO) o modernizaci pozemní ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • logik
    13:18 23.11.2016

    Kóďa: Sice jo, ale musíš brát, že japonci na konci války měli defakto furt letadla ze začátku války a navíc totálně nevycvičený piloty. A navíc byly do obrany svazů napumpovány ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa: Sice jo, ale musíš brát, že japonci na konci války měli defakto furt letadla ze začátku války a navíc totálně nevycvičený piloty. A navíc byly do obrany svazů napumpovány obrovské peníze.

    Ale jinak v podstatě máš pravdu v tom, že ke konci války se střemhlavé bombardéry dostali do pozice zbraně: protiopatření už fungují, ale jsou furt hrozně drahé a tedy obránce musí mít technologickou i materiální převahu, aby fungovali. Tedy zhruba v tom stavu, do kterého se teď dostává protiraketová obrana.Skrýt celý příspěvek

  • petres
    13:11 23.11.2016

    Bude zajímavé sledovat, jak se v současné době ohlašované rozmístění Iskanderů v kaliningradské oblasti promítne do výběru našeho systému PVO. Jestli bude z naší strany snaha ...Zobrazit celý příspěvek

    Bude zajímavé sledovat, jak se v současné době ohlašované rozmístění Iskanderů v kaliningradské oblasti promítne do výběru našeho systému PVO. Jestli bude z naší strany snaha pokrýt toto nebezpečí např. systémem MEADS a zmenšit Rusům prostor na potencionální vydírání a nebo to necháme pouze na americkém deštníku se střelami SM-3. Protože pokud by Rusové smlouvu dodržely Severní Morava je na dostřel, pokud nedodrží je ohroženo území celé ČR.Skrýt celý příspěvek

  • niko
    13:10 23.11.2016

    KoDa: hej take starosti, ze ich UAE 70 zostrelila. :))) mudry udrzbar: Nie rakety, iba jedna raketa. Vidim, ze mas prehlad. Inak povazovat balisticku raketu Iskander za ...Zobrazit celý příspěvek

    KoDa: hej take starosti, ze ich UAE 70 zostrelila. :)))

    mudry udrzbar: Nie rakety, iba jedna raketa. Vidim, ze mas prehlad. Inak povazovat balisticku raketu Iskander za nezostrelitelnu je zakladne nepochopenie systemu protiraketovej obrany. Ale ako pises, verit mozes comu chces.Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    13:06 23.11.2016

    Logik: "Stejně jako např. ač střemhlavé bombardéry v druhé světové byla zbraň, proti které neměli LL rozumnou obranu" nechci brát za slovo, ale když si vezmu jak málo japonských ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: "Stejně jako např. ač střemhlavé bombardéry v druhé světové byla zbraň, proti které neměli LL rozumnou obranu"

    nechci brát za slovo, ale když si vezmu jak málo japonských sebevražedných letadel (také v podstatě střemhlavý let) úspěšně narazilo do LL, tak bych neřekl. že tehdejší LL s doprovodnými plavidly byly na konci války tak bezbranné.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    12:59 23.11.2016

    mudry.udrzbar: Díváš se na to jen z jedné strany. Z počátku je samozřejmě proti každé zbrani obrana dražší, než samotná zbraň. Zároveň má ale každá zbraň svůj "strop", za který ...Zobrazit celý příspěvek

    mudry.udrzbar: Díváš se na to jen z jedné strany. Z počátku je samozřejmě proti každé zbrani obrana dražší, než samotná zbraň. Zároveň má ale každá zbraň svůj "strop", za který zlepšování schopnosti zbraně je šíleně drahé. V takovou chvíli je pak protiopatření levnější.
     
    Druhá věc je, že cena každého protiopatření se skládá ze dvou součástí: z ceny za technologii a z ceny za "materiál". S roustoucí úrovní technologie pak cena za technologii klesá. Jelikož protirakety mohou být značně menší než rakety (není požadován dolet), tak se může stát, že s klesající cenou technologií se stanou protirakety schopné úspěšného zásahu relativně (oproti ceně útočné rakety) levné (a to nemluvím o budoucím nasazení laseru apod.).
     
    Takže rozhodně neplatí, že protiopatření bude vždy dražší. Naopak se dá výhledově přědpokládat, že PVO proti raketám bude rakety dohánět. Stejně jako např. ač střemhlavé bombardéry v druhé světové byla zbraň, proti které neměli LL rozumnou obranu, tak dnes nasazení střemhlaých bombardérů proti CSG je totální blbina.Skrýt celý příspěvek

  • mudry.udrzbar
    12:32 23.11.2016

    niko áno pri teste protiraketovej obrany boli rakety zničene. Pri ruských testoch sa zase iskander ukázal ako nezostreliteľný. Ver komu chceš ale jednu vec je treba brat ako ...Zobrazit celý příspěvek

    niko

    áno pri teste protiraketovej obrany boli rakety zničene. Pri ruských testoch sa zase iskander ukázal ako nezostreliteľný. Ver komu chceš ale jednu vec je treba brat ako fakt, postaviť raketu, ktorá prenikne obranou a trafí zemský povrch s kruhovou odchýlkou par desiatok metrov bude vždy oveľa ľahšie ako postaviť raketu, ktorá trafí inú raketu letiacu rýchlosťou mach 7 a manévrujúcu.Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    12:15 23.11.2016

    leviathan: ne neexistuje. Nejblíže jsou myslím rakety ATACMS pro MLRS (dolet 300 km). Jinak těch pár Toček Hůtů nadělaly Saudské Arábii (vybavené Patrioty) hodně vrásek. A to je ...Zobrazit celý příspěvek

    leviathan: ne neexistuje. Nejblíže jsou myslím rakety ATACMS pro MLRS (dolet 300 km). Jinak těch pár Toček Hůtů nadělaly Saudské Arábii (vybavené Patrioty) hodně vrásek. A to je střela o generaci starší.

    Jinak slabost Gorbačova určitě byla, že podlehl nátlaku Američanů a do dané smlouvy se dostaly i zmiňované komplety SS-23 Oka, které do kategorie doletu 500 - 5000 km určitě nespadaly. Těch se Američané díky ohromnému nárůstu přesnosti (oproti předchůdcům) velmi obávali. Stejně jako u Toček.Skrýt celý příspěvek

  • niko
    12:13 23.11.2016

    Asi takto. Europsky obranny system je presne urceny na likvidaciu striel kratkeho az stredneho doletu, kde Iskander patri. Perspektivne od 2022 aj medzikontinentalnych ICBM. Takze ...Zobrazit celý příspěvek

    Asi takto. Europsky obranny system je presne urceny na likvidaciu striel kratkeho az stredneho doletu, kde Iskander patri. Perspektivne od 2022 aj medzikontinentalnych ICBM. Takze nie je to tak, ze by sa nad tym nikto v Europe nezamyslal. Ucinnost protiraketoveho dazdnika je pri utokoch jednotlivymi balistickymi strelami celkom vysoka. Teda povedzme, ze nie 100 Iskandermi naraz. Totiz manevrovatelnost a klamne ciele pokial viem moze Iskander realizovat az vo finalnej faze letu. SM 3ky ale postreluju ciele prave v strednej faze letu, kde Iskander manevrovat velmi nemoze. Zase na druhej strane aj pri zostupnej faze maju Patriot PAC 3 a SM 6 celkom dobre sance Iskandera zostrelit salvou. Skor si myslim, ze problem by bol so skorym detekovanim odpalenia Iskanderu. Europsky protiraketovy dazdnik mal pri teste zostrelenia balistickej rakety vypalenej z greckych ostrovov reakcny cas 5 minut od vypustenia rakety do jej znicenia. No v pripade odpalenia Iskanderu z Kaliningradu na ciel v severnom Polsku, by to bol celkom oriesok to casovo zvladnut.Skrýt celý příspěvek

  • leviathan
    11:45 23.11.2016

    To v NATO neexistuje ekvivalent Iskanderu , s ktorym by sa mohli robit testy PVO? Ci je to fakt tak tajny a vynimocny algoritmus, ze nema na zapade ziadnu obdobu?

    To v NATO neexistuje ekvivalent Iskanderu , s ktorym by sa mohli robit testy PVO? Ci je to fakt tak tajny a vynimocny algoritmus, ze nema na zapade ziadnu obdobu?

  • Jan Grohmann
    11:38 23.11.2016

    leviathan - nezničitelné to určitě není. Ale jaké přesné manévry, jakým způsobem a jaké klamné cíle Iskander vypouští, to vám nikdo neřekne. možná snad diskutér Starlight. :) Ale ...Zobrazit celý příspěvek

    leviathan - nezničitelné to určitě není. Ale jaké přesné manévry, jakým způsobem a jaké klamné cíle Iskander vypouští, to vám nikdo neřekne. možná snad diskutér Starlight. :)
    Ale jaké má šanci například Patriot s raketou PAC-3 MSE sestřelit Iskander (jednu raketu, dvě rakety) jestli 20 %, 40 % nebo 60 %, za jakých podmínek, v jakém směru a situace, to nikdo neřekne.Skrýt celý příspěvek

  • leviathan
    11:30 23.11.2016

    neznicitelne ... nezostrelitelne ... mohol by toto niekto rozviest?

    neznicitelne ... nezostrelitelne ... mohol by toto niekto rozviest?

  • niko
    11:11 23.11.2016

    Velmi obtiazne zostrelitelne sucasnymi systemami PVO by som bral s velkou rezervou.

    Velmi obtiazne zostrelitelne sucasnymi systemami PVO by som bral s velkou rezervou.

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 3