Cvičení Rusko-Běloruského svazu Západ 2017

Cvičení Západ 2017 navazuje na řadu velkých strategických cvičení, která byla pořádána za studené války (nejvíce se v souvislosti s polskou krizí proslavil Západ 81). První postudenoválečný Západ proběhl v roce 1999, v roce 2009 došlo k dohodě mezi prezidenty Ruska a Běloruska o střídavém pořádání cvičení Západ a Štít svazu každé dva roky (tedy Západ 2009, 2013, 2017, Štít svazu 2011, 2015, 2019).

Počet zúčastněných vojáků nemá dle běloruského ministra obrany Andreje Ravkova přesáhnout 13 000 – což je hranice, nad kterou by bylo dle Vídeňského dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) vyžadováno pozvání pozorovatelů ostatních států OBSE. I přesto, že oficiální počet vojáků přítomnost pozorovatelů nevyžaduje, Alexandr Lukašenko i tak pozorovatele pozval.

Jistou pozornost jako indikátor velikosti cvičení vzbudil značný nárůst počtu vlaků vypravených v posledním roce z Ruska do Běloruska: 50 vagonů loni oproti 4126 letos (Západ 2009 – 6000 vagonů a Západ 2013 asi 2500 vagonů). Pavel Kovalev z Vojensko politické revue vysvětluje, že jde vlastně o 36 vypravených vlaků (z toho podle něj 22 určených pro Západ 2017), dostačujících k dopravě zhruba jedné brigády tam a zpět. Cvičení má dle ruského ministerstva obrany probíhat v Pskovské oblasti, v Leningradské oblasti, v Bělorusku i Kaliningradě.

O scénáři cvičení si můžeme udělat obrázek z tiskového prohlášení zástupce ministra obrany RF Alexandra Fomina z 30.8.: "První třídenní fáze cvičení bude představovat nácvik využití společných sil k izolaci výzvědných a sabotážních sil nepřítele a ilegálních ozbrojených skupin na běloruském území a současné obraně klíčových zařízení proti leteckému útoku."

Scénář tedy předpokládá infiltraci Běloruska a Kaliningradu ozbrojenými skupinami nepřátelskými ke Svazu, které mají vnější podporu v podobě letecké a námořní dopravy a jiné logistické podpory.

Proti simulovanému protivníkovi Bělorusko a Rusko nasadí výsadkáře, letectvo k odříznutí nepřítele a podpoře pozemních sil, speciální jednotky ke zničení protivníka a Baltská flotila odřízne únikové cesty z moře. Zároveň budou v ruském vnitrozemí probíhat protiteroristická cvičení. Druhá čtyřdenní fáze se bude týkat odražení útoku protivníka na hranicích Svazu a schopnosti rychle reagovat na měnící se podmínky.

Těsně před cvičením můžeme očekávat rychlou sérii menších cvičení – armáda RF tento postup používá k finálnímu rozmístění sil do pozic, díky čemuž je možné spustit hlavní cvičení podstatně rychleji.

Podle Fomina má cvičení zahrnovat 12,7 tisíc vojáků, asi 70 letadel a helikoptér, 250 tanků (z velké části zřejmě z 1. gardové tankové armády), 200 děl a 10 válečných lodí. Odhady ze strany analytiků zemí NATO jsou ale podstatně vyšší než čísla udávaná Ruskem a Běloruskem – Západu 2013 se podle nich účastnilo asi 70 000 vojáků, v současnosti se očekává i více než 100 000 (v Bělorusku, Baltském moři, Kaliningradu i Rusku), což by ze cvičení dělalo druhé největší (po Kavkaz 2016) od konce studené války.

V posledních měsících různí představitelé NATO, mezi nimi velící důstojník americké armády v Evropě Ben Hodges a vedoucí velitelství pro speciální operace (SOCOM) Raymond Thomas, vyjádřili obavu, že by cvičení mohlo být použito jako zástěrka k trvalému umístění ruských sil na běloruském území.

Tyto obavy souvisí i s Rusko - Běloruskou "klasickou" roztržkou v roce 2016, která je spojená s běloruským dluhem za dodávky plynu. Krize se promítla do zhoršení politických vztahů mezi oběma zeměmi. V různých médiích (Belarus Digest )se v rámci krize objevily spekulace, že může dojít k ruské okupaci Běloruska, maskované účastí ve společných bělorusko-ruských vojenských cvičeních Zapad 2017.

Další obavy plynou z prekérního postavení východní hranice NATO, tedy pobaltských států a obtížně bránitelného Suwalského koridoru (oblast táhnoucí se mezi Běloruskem a ruskou enklávou Kaliningrad) nebo možnosti využití stálých sil v Bělorusku pro ohrožení Ukrajiny z nového směru.

Ačkoliv analytici NATO nevnímají cvičení nutně jako přípravu invaze, samotná existence takové možnosti vytváří v Alianci pnutí a zvýrazňuje odlišné priority členů: Polsko, Pobaltí a Finsko vnímají cvičení jako zásadní ohrožení : ostatně, operace ruské armády proti Gruzii v roce 2008 začaly s ukončením cvičení Kavkaz 2008 a obsazení Krymu předcházela jiná velká cvičení.

V souvislosti se Západem 2017 Polsko uzavírá na měsíc na východní hranici vzdušný prostor a Finsko odmítlo přístup na Alandy (souostroví v Baltském moři na jihozápad od Finska) ruské výcvikové lodi.

Zběžné pozorování nedávno proběhlých cvičení sice v hrubých obrysech podporuje ruskou verzi, ale přesto vzniká podstatně velkorysejší celkový obraz cvičení než vyjádření Fomina – 17.8. cvičí Baltská flotila přistání za podmínek protipřístupových opatření s podporou letectva; 28. 8. vyplouvá Severní flotila; 30. 5. mají štábní cvičení strategické raketové síly a od 18.8. jsou jejich složky na deterenční patrole. V současnosti probíhají v Rusku cvičení ženijních jednotek: stavba pontonových mostů, připojování přípojek na produktovody, odminovávání. Byly povolány zálohy.

Taková úroveň připravenosti na druhou stranu není pro ruský Jižní a Západní okruh v posledních měsících netypická.

Zdroj: The James Town, The National Interest, Mil.ru, #ZapadWatch, Russian Exercises