CZ 805 BREN – první nebo poslední slovo?

CZ 805 BREN adaptér na pažbu M4
CZ 805 BREN s teleskopickou pažbou standardu AR-15; větší foto / Perun Arms

Po představení pušky CZ 805 BREN před několika lety se objevila spousta reakcí na tehdy nejnovější výrobek vojenské produkce České Zbrojovky. Problémem pušky však nebyl jen fakt, že její zavedení do výzbroje provázela řada otazníků, ale i to, že o pušce měl každý názor, aniž by jí vůbec měl v ruce.

CZ 805 BREN - je co zlepšovat

První kvalifikované hodnocení útočné pušky CZ 805 BREN se objevilo až po nějaké době, a to sice od skupiny OBOS.cz, která nafasovala zbraně v rámci činnosti u Aktivní zálohy 41. mpr Žatec. Díky této recenzi se na veřejnosti objevil první ucelený názor, který byl opřený o konkrétní poznatky a zkušenosti. Recenze CZ 805 BREN nešetřila a bylo jasné, že je ještě hodně věcí na zlepšování.

Vylepšit CZ 805 BREN se rozhodla i Armáda České republiky. Společně s výrobcem česká armáda odstranila největší nedostatky (tvar napínací páky, pažba, popruhová očka, kompenzátor a u některých zbraní i zásobníková šachta). Pokud by přesto někdo z vás toužil po pušce v původní konfiguraci, může si jí pořídit v civilním prodeji za zhruba 45 000 Kč.

Co tedy s puškou po modernizaci dál? Předně, výše zmiňovaná modernizace některé nešvary neodstranila, ale učinila je snesitelnějšími (popruhová očka už sice při sesednutí z techniky nepraskají, ale pořád nepředstavují žádný zázrak z hlediska využívání moderních popruhů). Je tedy zřejmé, že prostor pro úpravy nebyl zdaleka vyčerpán.

CZ 805 BREN adaptér na pažbu M4CZ 805 BREN s pažbou Magpul CTR v maximálně vysunuté poloze; větší foto / Perun Arms

Jeden z nejpalčivějších problémů představuje, bohužel stále, pažba. A to jak svojí délkou, tak i ergonomií lícnice (při střelbě z opačného gardu nejde lícnice jednoduše „otočit", aniž by bylo třeba ji rozmontovat, a tak se tvář opírá o hranu). Spousta vojáků, zejména ti menšího vzrůstu, kteří se zbraní přišli do styku, si stěžují, že zbraň je pro ně jednoduše dlouhá. Nemluvě o používání s prostředky individuální balistické ochrany nebo zimní výstroje!

Logickým krokem tedy bylo tuto pažbu nahradit něčím „použitelnějším". Automaticky se nabízí teleskopické pažby standardu AR-15, které se staly klasikou po celém světě a kterých se, v rámci aftermarket doplňků, vyrábí nepřeberné množství typů.

Pažba pro CZ 805 BREN od Perun Arms

Po několika konzultacích s vojáky (ale i výrobcem) společnost Perun Arms přišla s vlastním dílem osazeným komerční trubkou pro pažby AR-15. Jedná se o jednolitý blok, který odstraňuje spoj mezi původní zadní hlavou a pažbou (čímž došlo i k odstranění jednoho spoje s vůlí) a nahrazuje původní uzávěr závěru. Zvoleným materiálem se stal dural 7075, který je ve zbrojním průmyslu dobře znám pro své výborné vlastnosti a přitom nízkou hmotnost.

Výměna původní uzávěry za novou je přitom otázkou okamžiku. Pažba jde vyndat buď po sejmutí spoušťového ústrojí, nebo i bez něj – prostě se zmáčkne stiskátko na zadní straně zadní hlavně, čímž se posune vratná pružina závěru, a díl se celý vysune směrem dolů. Práce na 30 vteřin!

CZ 805 BREN adaptér na pažbu M4Celkový pohled na nový adaptér se závěsným okem na popruh i vložkou pro QD popruhy; větší foto / Perun Arms

Trubka teleskopické pažby navíc prodlužuje osu hlavně (původní pažba je o několik stupňů skloněná dolů), čímž pozitivně přispívá k ovladatelnosti zbraně při střelbě.

Nový díl od Perun Arms ovšem nezůstal jen a pouze u pažby, ale snaží se posunout užitné vlastnosti a ovladatelnost zbraně ještě o něco dál. Proto je možné v zadní straně nového dílu najít ocelovou vložku pro rychloupínací popruhy. Jedná se o moderní rozhraní, které je možné v dnešní době najít jak na posledních generacích pušek řady AR-15, tak i na některých doplňcích (třeba pažby Magpul CTR).

Komu však toto uchycení popruhu nevyhovuje, má možnost použít pro uchycení svého popruhu kluzné oko, které se nachází na zajišťovací matici pažby. Toto oko má rozsah 360° a svým volným pohybem tak umožňuje plynule měnit gard, aniž by hrozilo, že popruh bude překážet nebo způsobovat jiné nepohodlí při střelbě.

Co však je jedním z největších úspěchů nového dílu z dílny Perun Arms je fakt, že při nejkratší poloze pažby je celá puška přibližbě o třicet milimetrů kratší, což řeší základní nedostatek pro vojáky a vojačky menšího vzrůstu. Zdánlivě nepatrná úspora délky byla kvitována vojáky napříč útvary.

CZ 805 BREN adaptér na pažbu M4Celkové srovnání pušky s původní pažbou a adaptérem od Perun Arms. Rozdíl v délce 30 mm je patrný na první pohled. / Perun Arms

Daní za kratší délku zbraně je nesklopnost pažby. Tento fakt však nebyl příslušníky výsadkových ani mechanizovaných útvarů shledán jako negativní (někteří vojáci dokonce sami nesklopnost chtěli a požadovali).

Neleze opominout i přispění České zbrojovky při vývoji nového dílu. Zástupci České Zbrojovky se postavili k vývoji adaptéru čelem a umožnili spolupráci jak při vývoji, tak i při testování na samočinných puškách A1 i A2.

Puška CZ 805 ještě zcela jistě neřekla své poslední slovo a lze se těšit i na další doplňkové díly do budoucna. Do budoucna je tak možné očekávat díly odstraňující nejpalčivější nešvary. Pokud máte nějaké nápady, rádi si je přečteme v diskuzi pod článkem.

Adaptér teleskopické pažby pro CZ 805 BREN je dostupný v e-shopu firmy Perun Arms za 2389 Kč s DPH (při objednání do konce června sleva 10 % - tedy 2150 Kč s DPH).

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nové zásobníky od firmy DH Industries pro CZ 805 BREN

Před více než týdnem jsme vás na stránkách Armádních novin informovali o záměru Armády ČR pořídit si ...

Indická armáda začíná testovat CZ 805 BREN

Indická armáda letos v zimě začne s dlouhodobým testováním pěti útočných pušek, mimo jiné i CZ 805 ...

Česká CZ 805 BREN pro francouzského vojáka?

Francouzská armáda oficiálně spustila výběrové řízení na nové ruční palné zbraně. Jde o největší ...

Jak je to s cenou CZ 805 BREN?

Před týdnem se objevil v Lidových novinách článek Ondřeje Stratílka kritizující nákupní cenu pušek ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOLT
    17:32 07.10.2015

    "...plukovník gšt. Josef Kopecký vyzvedl spolupráci s Českou zbrojovkou i období, kdy byly zbraně CZ 805 BREN zaváděny v Afghánistánu a případné závady odstraňovány jejími specialisty přímo v místě nasazení."

    Dobrý vtip :-) Zajímalo by mě, zda to pan plukovník myslel vážně nebo to říct prostě "musel".

  • 3RMO
    16:24 07.10.2015

    tak tady je bren 807 alias cz bren 2

    http://www.acr.army.cz/informa...

  • Zbrojir
    19:04 11.07.2015

    Takže Francie KO, Indie patrně také KO.....

    http://www.denik.cz/ekonomika/...

    Kolt: s tím výběrem DMR pro MO ČR máš naprostou pravdu. Popravdě, ono se renomovaným výrobcům do "českých tendrů" vzhledem k tradiční nekompetenci a podrazům už vůbec nechce. Ta místní "cochcárna" je vždy někam nasměrována. Občas i tak blbě, že to vlastně odradí i "spřízněné kamarády"....

  • KOLT
    17:55 04.07.2015

    Možná protože vědí, jak to s těmi zakázkami chodí, tak nechtěli zbytečně ztrácet čas a peníze... Navíc to výběrové řízení bylo v počátku napsané tak, že vlastně nebylo možné ho splnit bez vývoje, protože požadované výrobky (tuším kolimátor) prostě nebyly na trhu. Takže výrobci, kteří se přihlásili, vlastně lhali. Teprve pak MO v rámci připomínek soutěžících přepsalo podmínky tak, aby odpovídaly realitě trhu. Čímž ovšem znevýhodnilo všechny potencionální soutěžící, kteří se nepřihlásili, protože věděli, že původně požadovaný výrobek nedokáží dodat. Nový by již třeba dokázali....

  • Motostřelec
    17:27 04.07.2015

    Ahoj,

    několikrát se tu zmiňovalo a pobrekávalo nad tim, proč do výběrka na novou UP nebyly přizváni zdejší výrobci jako např. : PAR, Luvo, V-AR.

    Nevíte někdo, zda se třeba nepřihlásil někdo z nich do soutěže na ostrostřeleckou pušku v .308Win ? Proč byl v soutěži jen Sig 716 ? Však taková PARka je v podstatě totožné řešení a navíc vzhledem k menšímu počtu požadovaných kusů i v silách těhto menších výrobců. A pokud nikdo z nich nedělá verzi v .308Win, tak vzhledem k tomu že je tojiž také léta vyřešeno u této zbraně, tak by pro ně nemusel být problem tuto verzi dělat.

  • Zbrojir
    10:08 29.06.2015

    Určitě CZ 805 Bren zdokonalit v některých ohledech dodatečně lze, ale ekonomické (efektivní) takové zásahy tedy vůbec nebudou….

    Takže ještě ten výtah z dokumentace na výběr dodavatele útočné pušky ráže 5,56x45 pro MO ČR (přelom 2009/2010).

    A nyní bych zaryté příznivce CZUB poprosil, aby nám kvalifikovaně ozřejmili, které že to požadavky přinutily CZUB dodat ozbrojeným silám takový paskvil.

    Jen připomínám, že pokud nějaký uzel nenadefinuji do detailů, což ve výběrovém řízení ani z mnoha důvodů často nemohu (diskriminace), tak to přeci neospravedlňuje dodavatele, který z podstaty věci nese plnou odpovědnost za kvalitu nabízených produktů, dodávat předražené „polofunkční polotovary“, deklarovat u nich ukončený vývoj a pak se ještě pokrytecky vymlouvat na požadavky odběratele....


    Takticko – technické požadavky, provozní a užitkové vlastnosti zboží

    1. Útočná puška 5,56 x 45 mm

    Předmětem veřejné zakázky je útočná puška (ÚP) s ukončeným vývojem. Vlastní požadavky na tuto zbraň jsou uvedeny v takticko-technických požadavcích (dále jen „TTP“). Jedná se o automatickou zbraň, střílející dávkami a jednotlivými ranami s účinným dostřelem na pozemní i vzdušné cíle min. 300 m, vybavená mechanickými rektifikovatelnými mířidly, s hledím s rozsahem 100 - 400 m. Přesnost střelby jednotlivými ranami se požaduje max. do 4 MOA. Zbraň musí umožňovat střelbu cvičnými, redukovanými a speciálními náboji s minimálním dovybavením zbraně. Automatika zbraně je založená na odběru prachových plynů z hlavně s pístovým mechanismem. Závěrový mechanismu je při výstřelu uzamčený. Zásobování pomocí schránkových, odnímatelných zásobníků s průběžnou kontrolou počtů nábojů v zásobníku, bez jeho vyjmutí ze zbraně. Požaduje se možnost spojení 2 zásobníků. Počty zásobníků u střelce - 8 kusů u každé zbraně, s odpovídajícím vhodným způsobem uložení zásobníků u vojáka. Po vystřílení nábojů ze zásobníku zachycení závěru v zadní poloze. Možnost vedení střelby při všech možných bojových činnostech, za použití prostředků individuální ochrany proti ZHN zavedených v OS ČR, při použití zimních doplňků, balistické ochrany a ochranných brýlí, za hraničních klimatických a bojových podmínek. Zbraň musí být vybavena možností upevnění optických a zaměřovacích přístrojů (průhledový zaměřovač kolimátorového typu, zvětšovací modul, noktovizor), měřících, značkovacích, osvětlovacích a střelných (granátomet), a to pomocí Picattiny rail dle MIL STD 1913 a dále schopností umístění tlumících zařízení na ústí hlavně (tlumič plamene/kompenzátor, resp. tlumič hluku výstřelu). Zbraň musí umožňovat vedení palby ze standardizovaných střílen zavedených bojových vozidel. Životnost hlavně (balistická) se požaduje min. 20.000 výstřelů, technická životnost pušky jako celku min. 20 let. Zbraň musí vykazovat vysokou míru spolehlivosti, bezpečnosti při používání a manipulaci. Poruchovost do 0,2 %, bez započítání vad vlivem střeliva. Střelba musí být spolehlivě vedena standardizovanými náboji se všemi typy střel. Povrchová ochrana zbraně musí mít minimální odrazivost světelných zdrojů a odolná proti otěru, korozi, zejména slané a sladké vodě, vlhku, agresivním látkám a produktům vznikajících při střelbě při použití konzervačních prostředků, schválených k používání v OS ČR. Na zbrani nesmí být žádné ostré hrany a výrazné výstupky (plochá zbraň). Všechny ovládací prvky se musí vyznačovat plynulostí chodu. Zbraň musí umožňovat umístění (připevnění) ovládacího prvku systému MBK V21 - rukojeti (s využitím části spodního Picattiny rail). Její instalace a používání nesmí mít negativní vliv na vedení střelby. Součásti zbraně musí být tříbodový univerzální popruh. Uchycení popruhu nesmí negativně ovlivňovat ovládání a střelbu ze zbraně. Použitý materiál u zbraně a příslušenství musí být nehořlavý, s dobrým odvodem tepla, vznikajícím při střelbě, nárazuvzdorný a odolný proti mechanickému poškození. Základní rozebrání a složení zbraně pro běžnou údržbu musí být proveditelné bez jakýchkoliv nástrojů. Prostředky pro údržbu a odstranění jednoduchých závad musí být součástí příslušenství zbraně (vytěrák, koudelníček, kartáček, olejnička, montážní přípravek atp. v obalu). Pro identifikaci zbraně se požaduje značení výrobním číslem a výrobcem (státem). Balení zbraně musí být v přepravních uzamykatelných obalech s obsahem 10 ks zbraní s úplným příslušenstvím. Obal (dřevěný, kovový, plastový) musí splňovat požadavky na stohovatelnost podle normy ČSN 269030 (max. 8 vrstev), ochranu zbraní před poškozením a znehodnocením. Obal musí mít prvky identifikace. Požaduje se výrobcem vydefinovaná a vytvořená poměrová souprava náhradních dílů pro opravy 100 ks zbraní v pevném obalu. K provádění hodnocení technického stavu hlavních součástek a běžným opravám se požaduje dodat nářadí zbrojíře v pevném obalu. Rozsah stanoví výrobce. Požadovanou součástí soupravy zbrojíře jsou i rektifikační dalekohledy v počtu 1:100 ks zbraní.

    Základní takticko technické požadavky podle TP:

    a) ráže 5,56 x 45 NATO - podle STANAG 4172/ČOS 130503;
    b) celková délka zbraně v bojové poloze – do 1 070 mm (s vysunutou pažbou – v krajní poloze);
    c) délka hlavně – 350 mm - 480 mm;
    d) účinný dostřel – min. 300 m;
    e) základní hmotnost zbraně (bez zásobníku a popruhu) – max. 3,6 kg;
    f) s útočnou puškou se požaduje dodat útočný nůž (není požadována možnost jeho uchycení na zbraň);
    g) počet nábojů ve schránkovém (dvouřadém) zásobníku min. – 30 kusů;
    h) možnost rychlého přebití zásobníků (je požadováno spojení 2 ks zásobníků - sponou nebo jinými propojovacími prvky);
    i) se zbraněmi dodá prodávající munici ve složení a množství uvedeném v čl. II odst. 1 písm. a) smlouvy v etapách stanovených čl. V odst. 2 a přílohou č. 5 smlouvy;
    j) pro provedení KZ a VZ prodávající dodá munici ve složení a množství uvedeném
    v čl. IX odst. 1 a odst. 5 smlouvy s tím, že tato munice musí být identická s municí uvedenou v předchozím odstavci s výjimkou cvičné munice;
    k) požaduje se vybavení zbraní systémem Picattiny rail, dle MIL STD 1913 (horní, spodní a boční - po obou stranách - kovový);
    l) rozsah pracovní teploty od -40º do +50º C;
    m) spolehlivá funkce ve ztížených podmínkách (prach, bláto, přechodové teploty) dle AC 225/D14, TPVD 637 - 81.

    Ostatní požadavky:

    m) se zbraní se požaduje dodat 2 ks pouzdra na 4 ks zásobníků, se standardní schopností fixace na křížovou vazbu.

    2. Útočná puška 5,56 x 45 mm ve zkrácené verzi – karabina

    V souvislosti s pořízením útočné pušky je předmětem veřejné zakázky i pořízení útočné pušky ve zkrácené verzi – karabina, která bude mít minimálně 70% konstrukčně shodných dílů s útočnou puškou. TTP na zkrácenou verzi jsou shodné s požadavky na útočnou pušku, s výjimkou následujících požadavků:

    Takticko technické požadavky podle TP pro zkrácenou verzi útočné pušky odlišné od základní verze:

    a) celková délka zbraně v bojové poloze – do 890 mm (s vysunutou pažbou – v krajní poloze);
    b) účinný dostřel – min. 200 m;
    c) délka hlavně pro zkrácenou verzi - karabina – do 330 mm;
    d) základní hmotnost zbraně v zkrácené verzi - karabina (bez zásobníku a popruhu) – max. 3,4 kg.

    Ostatní požadavky:

    e) se zbraní se požaduje dodat 2 ks pouzdra na 4 ks zásobníků, se standardní schopností fixace na křížovou vazbu.

  • KOLT
    09:16 29.06.2015

    Zbrojíř: Připojím se k HonzoviH a zeptám se, možná poněkud přihlouple, protože nejsem konstruktér. Šlo by u současné CZ 805 nějak vymyslet rozebiratelnou soustavu závěru, kterou by bylo možné aplikovat do stávajících těl zbraní, aniž by musela být tato vyměněna (případně s nějakou jejich drobnou, ekonomicky smysluplnou úpravou)? Že by to stálo další peníze vem čert, s tím už nic nenaděláme, poděkujme našim politikům a politickým důstojníkům. Jde mi v tuhle chvíli o vojáky. Dokoupení rozumné optiky (ke kterému jednou bude muset dojít) taky bude stát další hromadu peněz...

  • Zbrojir
    08:52 29.06.2015

    Ano, za bohulibými prohlášeními o podpoře domácího průmyslu a záchraně pracovních příležitostí se v praxi skrývá výhradně podpora jedné soukromé společnosti.

    To, že taková podpora, obvykle za pomocí neregulérních praktik, poškozuje zahraniční výrobce, protože nedostali možnost ucházet se o veřejnou zakázku v ČR ve skutečné soutěži, mnoho Čechů nerozhodí, protože volnou hospodářskou soutěž zde nebereme příliš vážně. Poněkud paradoxní ale je, že pro naše výrobce právo na regulérní tendry v zahraničí požadujeme….

    To, že taková podpora poškozuje ozbrojené složky, to by nás již ale zajímat vskutku mělo, protože to nakonec zaplatíme, my, daňoví poplatníci, a naše silové resorty mají pro plnění svých úkolů obvykle nedokonalé a problematické prostředky.

    To, že taková podpora poškozuje i jiné výrobce v ČR, to by nás mělo rovněž zajímat, protože podpora jednoho na úkor druhého je diskriminace a jak si tedy vysvětlíme, že pracovní místo v UB kotlině má větší váhu než např. na Vsetínsku. A to nerozebírám, že v CZUB dostává řadový zaměstnanec plat, který zdaleka nedosahuje na průměrnou mzdu v ČR. Stát by v žádném případě neměl podporovat jeden soukromý podnikatelský subjekt vůči jinému, zejména jsou-li to subjekty tuzemské, i když v případě CZUB o ryzí „tuzemskosti“ existují pochybnosti.

    Mj. před lety, kdy se připravovalo přezbrojení Policie ČR, byla CZUB rovněž upřednostněna vládním usnesením č. 338/2000 o přímém přidělení zakázky před Zbrojovkou Brno, která chtěla kontrakt plnit ve spolupráci s německou firmou HaK. Takže už druhý příklad, jak se CZUB za politické podpory zbavila vzniku možné tuzemské konkurence.

    CZUB byla vládou vybrána, ač její produkty dosahovaly naprosto katastrofálních výkonů, 5 (2+3) letý vynucený dovývoj sice přinesl citelné zlepšení, ale většina dodaných produktů stejně vykazuje vady, kdy žaloba na dodávku 30 000 vadných zbraní (ze 46 000 dodaných) byla z politické úrovně zakázána, prý aby nám ta CZUB nakonec nezkrachovala a nemusela propouštět….

    Cenné zkušenosti a vylepšení získané na CZ 805 Bren je možné naplno uplatnit a tudíž i zhodnotit až u zásadně přepracované zbraně, tedy u nástupce stávajícího Brenu. Nákupem CZ 805 Bren jsme velmi neefektivně a samozřejmě neobyčejně draze hradili vývoj v soukromé společnosti CZUB… Jak říkám, CZUB dlouhodobě žije v prostředí „zestátnění nákladů a privatizace zisků“, jo, to se to podniká.

  • HonzaH
    07:58 29.06.2015

    Mám další dotaz. Když nebudeme řešit prapodivné (rozumějte pro ČR naprosto standardní) výběrko, lze dnes považovat BREN za alespoň trochu slušnou zbraň? Myslím po provedení všech úprav a vylepšení.
    Je reálná možnost, že by byly v případě špatných zkušeností AČR nahrazeny nerozebiratelné sestavy rozebiratelnými?

  • Jecchus
    23:41 28.06.2015

    Vše tu už asi zaznělo, tak si dovolím dodat jen takový postřeh pro ty, co ohledně BRENu argumentují podporou domácího zbrojního průmyslu:

    Pokud se "vybíralo" mezi BRENem a SCARem a SCAR měla v licenci vyrábět zbrojovka ZVI Vsetín, byl zvolen BREN a ZVI nakonec zkrachovala a ta zbrojovka teď už neexistuje, tak to mám brát jako podporu domácího zbrojního průmyslu anebo jsme spíše u Zbrojířovi podpory privilegované firmy...? ;)

  • Zbrojir
    20:51 28.06.2015

    Je asi zbytečné se přesvědčovat.

    Podstatný je fakt, že i v CZUB již mnozí pochopili, že projekt CZ 805 Bren není příliš perspektivní a bude v dohledné době jistě nahrazen zásadně přepracovanou zbraní.

    Takže vojáci, ale i daňoví poplatníci posloužili za užitečné blbce, když neobyčejně draze zakoupili krajně nedokonalé konstruktérské cvičení jménem CZ 805 Bren, navíc ve stadiu „polofunkční prototyp“, jak jinak, než pro celoplošné přezbrojení ozbrojených sil ČR.

    Vojáci pak byli po několik let nuceni trpělivě snášet vady a nedostatky hromadné produkce, podílet se na dovývoji a přitom z médií a PR prohlášení poslouchat chvalozpěvy na jedinečnost a dokonalost produktů soukromé společnosti CZUB, to vždy potěší…

    Dle dostupných informací Francie KO, Indie v nedohlednu, a dosavadní omezené kontrakty získány jen přes „politická rozhodnutí“, takže díra do světa zatím žádná, a nás ty „povinné reference“ pro soukromou společnost stály cca 2 miliardy Kč, a ozbrojené síly budou s problematickým produktem zápasit patrně ještě léta….

    Mj. nabídka obsahující FN SCAR (plán výroby v ČR - ZVI) byla cenově výhodnější, tedy „polotovar z Brodu“ měl zřejmě lepší rating, než vyzkoušená puška s možností pracovních příležitostí ve Vsetíně....

  • KOLT
    20:12 28.06.2015

    hurvo: Slint, jen závidím :-)

    Motostřelec: Osobní zkušenost je kolik nábojů v rychlém sledu, mohu-li se zaptat? Ohledně kolimátoru – jenže ten AČR dodala CZUB, takže je to opět jejich zodpovědnost. A M4 z pochopitelých důvodů není etalon výdrže, ta má jiné přednosti. Srovnání s FN SCAR, která byla nabízená jako druhá v onom "tendru", by mě zajímalo mnohem víc.

  • Motostřelec
    19:53 28.06.2015

    Pro Hurvo> Mnou uvedená hmotnost Brenu 3.9 kg je samozřejmě s prázdným zásobníkem. A ano pušku jsem si osadil smysluplným kolimátorem. Odpovídal jsem tak na dotaz Honzy H.

    Který mimo jiné jak jsem si teď všiml udal chybnou hmotnost SCARu 3.28 kg

    Koukl jsem na stránky FN a SCAR L ve verzi porovnatelné s Brenem... voaláá:

    Weight 3.5 kg (without magazine)
    Barrel type Standard
    Barrel length 14.5"

    Dokonce bez zásobníku :-D

    PS: Nedělal bych si iluze že těžší hlaveň M4, bohužel uprostřed zeslabená drážkou pro granátomet nebude v tomto místě taky hezky náchylná na ohnutí a navíc vzhledem k fopá v podobě ostrého přechodu zde bude i hrozit vrubovka :-D

    PS: A že BREN netrpí ztrátou přesnosti vim od kud ? Osobní zkušenost ;-)

  • KOUMES123
    16:51 28.06.2015

    To, že má Bren 805 řadu nedostatků na kterých by bylo třeba pracovat je odborníkům a nejen jim jasné. Otázkou jsou zde dvě věci: 1) zda si to uvědomuje vedení CZUB a je ochotno s tím něco dělat. 2) Zdali s lidmi, které má k dispozici s tím vůbec něco může dělat.
    Nosný konstruktér L. Findorák už není mezi živými. (zajímavé je, že tuto zbraň původně vyvíjela pro CZUB soukromá firma .( jak jinak asi zaplatit dobrého konstruktéra?) Další konstruktér V. Guryča řešil problém systémem, pokud nemám kvalitní materiál, tak ho tam musím dát víc(i když to bude víc vážit)). Pokud v podniku převládají příbuzenské vazby a schopní a talentovaní lidé na klíčových pozicích dostanou nízkou mzdu, tak vám utečou, protože je někdo jiný přeplatí.
    Bohužel se musím opět vrátit k oné sedlácké mentalitě. Nádeníkovi pracujícímu na poli můžete dát nízkou mzdu, protože dělá jednoduchou práci a je snadno nahraditelný. Na rozdíl od kvalitního odborníka,který vám rychle uteče tam, kde ho zaplatí.

  • hurvo
    22:26 27.06.2015

    HK G36, SA80, ARX-160, ARX-90, MP-5SD6,UMP, P90, RAK, Zastava M71, HK G36c, AW-50,L115, L129, F88, HK416, M4, M16A2, Beryl, FNC, AK-5c, FAMAS, C-7, C-8, M16A4, su pusky ktore som mal v rukach a z 90 percent z nich som strielal. Mam osobnu skusenost skoro so vsetkymi puskami v NATO a po osobnej skusenosti s Brenom som nestastny. howgh

  • Zbrojir
    21:56 27.06.2015

    Oproti moderní konkurenci je zde hlaveň menšího průměru, to je zjevné.
    Nejde jen o střelbu a ohřátí, ale např. i o mechanickou odolnost proti ohybu při hrubém zacházení. Zrovna u Brena bych se docela obával i razantního použití s nasazeným bodákem. Dle tuzemských metodik se po pádových zkouškách zachování rektifikace, chceš-li správnost nastřelení, obvykle již nezjišťuje….

    U samopalu vz. 58 k ohybu hlavně při hrubém zacházení občas docházelo. Lehká hlaveň přinesla tomuto samopalu nízkou hmotnost, ale také určité limity, např. i poměrně rychlé přehřátí…

    Pokud se aplikuje extrémně lehký zaměřovač, lze problém do jisté míry eliminovat. Zvláště jedná-li se o civilní verzi bez bočních railů, tato je lehčí, ergonomičtější a lépe vyvážená. Vojáci však musí mít zbraň osazenu komplexněji a nemohou si osazení individualizovat. MO ČR dle zadání poptávalo celý zbraňový komplet, osazení pušky je tedy věcí dodavatele – „vítěze tendru“. Jak pušku CZ 805 Bren CZUB osadila, víme všichni, základní zaměřovače (ZD-Dot a spol) od Meopty této pušce opravdu vůbec nepomohly.

    S Brenem to chce strávit pár dní na cvičení, mít podobnou zkušenost s konkurencí a pak lze dělat závěry. Obecně platí, že ti, co širší zkušenosti mají, jsou kritičtí. Že se ke kritice přidávají i ti, co neměli pušku v ruce, to je holt součástí každé diskuse…

  • KOLT
    21:51 27.06.2015

    hurvo: No bodejď, jedno má ve jméně samopal, a je to přitom útočná puška, druhé odstřelovací, a je to ostrostřelecká ;-) (To byl samozřejmě vtip, kdyby si někdo nebyl jistý.)

    Motostřelec: A to, že to střílí přesně a vydrží silné zahřátí máte odkud? Ony hlavně se dělají z několika málo materiálů, jejichž vlastnosti jsou poměrně velmi dobře známy. Že by tedy CZ 805 s tenkou hlavní (jako že ji má) vydržela vyšší zahřátí než obdobná puška s hlavní těžší je asi tak pravděpodobné, jako že CZ 805 má o 100 m vyšší účinný dostřel než FN SCAR při prakticky shodné délce hlavní a stejném střelivu... V češtině je na to pěkné úsloví: "Fyziku neochč*ješ!" :-)

  • hurvo
    21:31 27.06.2015

    Bren vazi 3,6kg zasobnik s 30 nabojmi vazi 400g. kolimator na motostrelcovej puske vazi potom asi -100g aby sme sa dostali na 3,9kg :D

    ked sme pri hrubke hlavne davat za vzor u utocnych pusiek hrubku hlavne u vz58 je ako davat za vzor u odstrelovaciek hlaven z SVD.

  • Motostřelec
    19:32 27.06.2015

    Teda pánove, ja fakt nevim co pořád řešíte :-D :-D :-D ?

    Tenoučká hlaveň ? Dyť má stejný vnější průměr jako na vz.58 a přitom menší díru :-D :-D :-D

    No a pokud dokáže střílet přesně a navíc vydrží i silné zahřátí, tak klobouk dolu před konstruktéry, kteří se nebáli a nenechali si "vatu, jako jíní v zahraničí..." na tloušťce stěny.

    Pro Honza H> Můj Bren má i s kolimátorem, zásobníkem, krytkama všech railu a řemenem 3.9 kg. A ohledně vyvážení ? Máš vidět ty reakce všech kterým ho půjčím a přitom jsou nakrmeni obdobnými komentáři z for. Po té co ho vemoudo ruky, tak se ptají kde že je to padání na lauf. Tak že to chce klid ;-)

  • Zbrojir
    10:42 27.06.2015

    A bylo to ještě mnohem horší, ale CZUB před „výběrovým řízením“ pro MO ČR usilovně odlehčovala. Podívejte např. na tu tenoučkou hlaveň.

    Problém je v tom, že i s tak lehkou hlavní není celková hmotnost CZ 805 Bren a zejména vyvážení zbraně zdaleka tak dobré, jako u konkurence….

    Je obecně známo, že v ČR vznikly na bázi AR15 mnohem lepší a efektivnější konstrukce, samozřejmě za zlomek ceny vývoje v CZUB, viz např.

    https://www.youtube.com/watch?...

    Prostě, CZ 805 Bren byla nejlepší soudobá 5,56x45 vyrobená ve městě Uherský Brod, nic víc...

  • KOLT
    23:41 26.06.2015

    Na přetížení CZ 805 na čumák si stěžuje kde kdo (osobně neumím fundovaně posoudit). Je-li tomu tak, je to trochu ostuda s ohledem na to, jak lehká hlaveň je u ní použita...

  • hurvo
    23:21 26.06.2015

    Vaha zbrane je proste nieco co z obrazku ani z TTU nepocitis nikdy tak ako ked ju mas v ruke. Ked som si chytil berretu ARX-160 do ruk tak som myslel je ze vyrobena z peny a ciernej farby. Pocitovo strasne lahucka. Pritom vazi zhruba tolko co nas samopal a iba o 600g menej ako bren. Tak ako bodak na brena ma "iba" 1kg ale pocitovo je to sabla skretov z mordoru.

  • hurvo
    23:12 26.06.2015

    300g je 300g. je to citit. a duplom je rozdiel ked mas tazisko zbrane nad zasobnikom alebo v predpazbi. L-85 ma tiez skoro 5kg ale rozhodne sa s nou naraba a drzi sa lepsie.lebo tazisko je nad rukovatou.

  • HonzaH
    22:37 26.06.2015

    No jasně, to chápu. Ale tohle přeci musím navěsit i na SCAR a ten pak bude taky těžší, ne?

  • hurvo
    20:56 26.06.2015

    to bude tym ze bren je dost tazky na cumaku. Plus 3,58 Kg ma len ked je holý, bosý a nenabitý. Prirátaj plny zasobnik, prednu rukovat, kolimator , priblizovaci modul , laserovy znackovac a si na piatich kilach. A ked mas pusku v rukach alebo ti visi na krku tak citis kazdy gram. Na podnikovej strelnici to moze vyzerat nepodstatne ale v reale...

  • HonzaH
    20:13 26.06.2015

    Chtěl jsem se jen zeptat. Hodně lidí si stěžuje, že CZ805 je těžká. Na wiki jsem ale našel, že CZ805 váží 3,58kg a FN SCAR 3,29kg ve verzi standard. To mi zase jako velký rozdíl nepřijde. Jak to tedy je?

  • fenri
    16:34 26.06.2015

    Jaké rusko/ceske vzory mate na mysli?

  • Odpadlik07
    16:07 26.06.2015

    Myslim si ze ACR by uz mela vymenit rusko/ceske vzoy za CZka.

  • Zbrojir
    11:07 25.06.2015

    k Defence.Shield

    Dodávky speciální techniky do ozbrojených složek státu jsou samozřejmě náročnější než dodávky zbraní pro civilní trhy. Vezmeme-li však v úvahu s jakou mateřskou péčí se stát, nehledě na vlastní výdaje a újmy, stará o blaho CZUB, přesto, že tato se k němu dlouhodobě chová jako rozmazlený arogantní fracek, tak při podobně vstřícném přístupu k jiným tuzemský subjektům očekáván min. srovnatelné, ale spíše mnohem lepší výkony (zejména v poměru výkon/cena).

    Každý schopnější podnikatel, a to i mimo zbrojní sféru, by za tak vstřícných podmínek pro své podnikání včetně nemalé finanční vaty příslušné odborníky, které zde jistě máme, prostě najal, a chybějící výrobní kapacity nasmlouval. Nechci hovořit za tyto firmy, ale dle mého osobního názoru, pokud by obdržely mnohamilionové granty na vývoj a byla-li by jim přidělena lukrativní veřejná zakázka na přezbrojení MO ČR v obdobných parametrech, tak by měly setsakra výhodnou pozici pro vyjednávání s bankami i dalšími spolupracujícími subjekty.

    Nevidím tedy žádný důvod k optimismu, že se CZUB po značných výdajích ze státního rozpočtu a nekonečném úsilí všech zainteresovaných po mnoha letech naučí to, co jiní zvládnou mnohem rychleji, levněji a podstatně lépe. CZUB má pouze „schopnost“ úspěšně odolávat soustavné kritice. Ta trvá celá desetiletí, prakticky od té doby, co CZUB začala ručními palnými zbraněmi vyzbrojovat ozbrojené složky státu….

    Ne nadarmo se zde říká, že CZ 805 Bren je nejlepší útočná puška vyrobená v Uherské Brodu….

  • fenri
    10:31 25.06.2015

    To DS-
    VAR je v podstatě oneman show (ale kvalitní)
    PAR je trochu větší. Obě firmy umí doladit ARka na velmi slušnou úroveň; asi by jí (hlavně PAR) zvládli dotáhnout do fáze, aby je vyráběla jiná/jiné firmy ve velkém a MilSpec.
    Nicméně vojenské pušky u nás dělá LUVO ve Strakonicích (klony plynových AR), přičemž na fullauto verze používá stejné hlavně jako Hera - tedy (v podstatě) teniferované, zajišťující mimořádně velkou životnost a odolnost. Rozhodně lepší řešení než chrom. Teniferaci používá hlavně Glock, potom polský Radom (třeba v Berylech) a s podobnou technologií si (konečně) začíná hrát i CZUB u pistolí (P-09?).

  • Defence.Shield
    23:31 24.06.2015

    k Zbrojir

    Trochu to nesouvisí s tématem, ale chtěl bych se tě zeptat na konkurenční firmy CZUB, Proams armory a V-AR, obě vyrábějí zbraně. PAR Mk3 popř Var jsou určeny pro sportovní střelbu, nebo existují i vojenské verze? Mají podle tebe tyto firmy schopnost vlastního know-how, vývoje a vlastní růstový potenciál? Třeba i ve vojenské oblasti? Nebo tyto firmy jsou spíše rodinného typu a prostě nemají kapacitu na velkosériovou výrobu? Jinak souhlasím s tím co jsi zde psal, je řada strojírenských firem, které sice nemají zbrojní program, ale nepochybně by to technologicky zvládly.

  • Zbrojir
    22:25 24.06.2015

    k Motostřelec

    Mýlíš se, zadávací dokumentace, která samozřejmě obsahuje celou řadu informací a požadavků, a to jak organizačních, obchodních, tak i technických nebyla příčinou problémů s CZ 805 Bren. Proto jsem doporučil i její zveřejnění, alespoň technické specifikace útočná puška.

    Zde se nejedná o detailní zadání vývoje, ale o zadání na nákup hotového výrobku, byť tuzemská praxe je krajně problematická (viz mé předcházející komentáře).
    Navíc zkoušky zbraní jsou poměrně hodně standardizované, ať již se jedná o metodiky tuzemské TPVD 637 – 81, či metodiky NATO AC 225. Problémy u nás mívají především západní výrobci, protože tuzemské metodiky vychází z metodik sovětských a v členských zemích NATO nejsou tudíž známy, kdy jejich produkty dle nich nejsou logicky ani navrhovány.¨

    k Jenda

    Když jsou státní instituce dlouhodobě nuceny vybrat předem zvoleného vítěze, nakupovat předražené polotovary, často i v objemu a harmonogramu odběru vyhovujícím především privilegovanému domácímu výrobci, při neplnění podmínek zadání i hromadně se vyskytujících vadách nesmí vypovědět již uzavřené kupní smlouvy, ani za vady a z prodlení uplatnit tvrdé sankce a ještě musí s CZUB trpělivě spolupracovat na odstraňování četných vad a nedostatků jejích "superproduktů", tedy podílet se na dovývoji, to se to podniká (zestátnění nákladů a privatizace zisků). Za státní peníze po léta zdokonalované produkty se už ve třetím světě, kde rozhodují především jiné motivační faktory, než poměr výkon/cena, prodat vskutku dají. To CZUBáci umí.

    Ono stačí málo a z lukrativního kontraktu pro státní instituce může být hned katastrofa. Stačilo by jen trvat na splnění termínů dodání, v případě neplnění uplatnit standardní pokuty, při neplnění technických parametrů vadné zboží vrátit a trvat na dodávkách zboží bezvadného, v případě opakovaných vad uplatnit sankce a při neřešení, či nezvládnutí problémů ve stanoveném čase vypovědět kupní smlouvy a prosperující firma má ihned vážné ekonomické problémy včetně související ostudy, že nezvládla státní zakázku, zejména pak u domácích zákazníků. Pokud čteš všechny mé komentáře, tak CZUB by se při standardním přístupu, jako ke každému jinému neprivilegovanému zákazníkovi, jen z posledních kontraktů pro velké ozbrojené složky ČR vrátily jako "neshodné" (vadné) desetitisíce zbraní, jejichž oprava je v praxi nerentabilní. Jenže díky politickým ingerencím tomu tak není a vše se nějak zpatlalo neúčinnými dodatky o "nadstandardní záruce"…

    CZUB totiž umí velmi dobře využívat pozitivní i negativní motivace. Ta pozitivní je snad jasná, k té negativní např. patří vyhrožování, že bude propouštět.... A který politik by, zejména před častými volbami, chtěl čelit hněvu lidu, že...

  • KOLT
    22:08 24.06.2015

    Takže zbraně se v Brodě začali vyrábět čistě proto, aby to bylo dál od Němec než ve Strakonicích? Tak to mi mnohé vysvětluje :-/

    hurvo: Přesně tak. AČR potažmo MO neposkytovali žádnou zadávací dokumentaci na vývoj zbraně, takže to, co tu popisoval Gungr se prostě nedělo. Bylo vypsáno "výběrové řízení" s nějakými požadavky, toť vše. O tom, jak fikaně bylo vypsáno už tu psal Zbrojíř.

  • fenri
    21:35 24.06.2015

    I třeba proto, že jí vývoj platíme my a proto, že jí od ní ty šmejdy s patřičnou přirážkou kupujeme?
    Ne, vážně - podle mě mají i docela dobrý design a (u pistolí) dobrou ergonomii a přesnost. S Shadowem se mi střílí skvěle a bral bych ho. Nicméně spolehlivost a kvalita CZUB prostě terno není. Nemusí jít jen o Breny. Třeba kroutící se rámy u Dutyn jsou taky pěkné faux pass a Phantom (hlavně ze začátku) určitě nebyl lepší či srovnatelný kvér než Glock, navzdory sebevědomé ceně.

  • hurvo
    21:32 24.06.2015

    Tu sa debata zatahuje smerom ze uboha czub sa musela drztat absurdnych poziadavkov a nakoniec nevdacna acr este mala vyhrady k produktu co si objednala.

    Do chlpatej pr..... ACR vypisala tender na utocnu pusku, nezadala czub zakazku na vyvoj pusky, nevyzadovala si multirazovy 5kilovy hlinikovy hranol. Czub proste skorumpovala uz skorumpovany tender v ktorom mal vyhrat scar. Pretlacila si svoju neergonomicku tazku a v tej dobe aj nefunkcnu pusku ktoru v indii a francuzsku odmietli pripustit do uzsieho vyberu.
    Acr a ossr sa musia zmierit s tym ze dalsich 50 rokov nic ine ako bren nebude. Prislusnici oboch armad sa rozdelia na dve skupiny: ti ktori su s brenom spokojni s jemnymi vyhradami a na tych ktori uz niekedy mali v rukach hociaku inu zbran 5,56.

    Co sa tyka vahy, debilneho kompenzatora , a absentujucej ergonomie bren tromfol aj take pometlo ako je FNC. Ta belgicka kopia akcka aspon striela.

  • Jenda
    21:29 24.06.2015

    No pořád nechápu proč ta společnost ještě nekrachuje, když produkuje jenom samé šmejdy....

  • fenri
    21:03 24.06.2015

    Moto-ryba určitě smrdí od hlavy, to máte recht. Ale že v Brodě prostě velmi často produkují věci krajně diskutabilní kvality je také fakt.
    Osobně hodnotím Zbrojířovy příspěvky jako extrémně fundované a přesné.

  • Motostřelec
    20:07 24.06.2015

    Gungr > absolutní souhlas a první relevantní příspěvek do diskuze stojící za přečtení.

    PS: taky pracuji jako projektový konstruktér jedné USA korporace :-)

    Zbrojíř > Ty jsi měl možnost si důkladně prostudovat zadání od MO ČR na pušku adresované Product marketingu a potažmo konstruktérum ? Teď nemyslím povrchních pár řádku, co se jeden čas vyskytovalo na netu. Skutečnou zadávací dokumentaci někdy totiž studuješ něklik dní :-D

    Osobně si myslim, že "ryba smrdí od hlavy" a za pomalu vším, co zde na zbrani kritizujete si může MO sama, protože "to tak" chtěla.

  • Zbrojir
    18:53 24.06.2015

    S negativním vlivem mentality místního obyvatelstva bych naprosto souhlasil, obdobný názor měli i lidé, kteří se problematice věnovali po celá desetiletí. Klientelistické vazby mezi různě spřízněnými zaměstnanci v podniku jsou známy a nepochybně měly a mají negativní dopady na kvalitu výroků.

    Popis věci od KOUMESE 123 mě pobavil a musím jen souhlasit.

    Jeden můj známý, opravdu velký znalec místní civilní i vojenské zbrojní výroby, když ještě žil, vždy říkal: "v Brodě, tam nikdy neuměli".

    Dával jsem zde dva příklady (revolver Grand 590 a pistole vz. 50/70), kdy převedení výroby již hotového produktu do CZUB evidentně vedlo k výraznému zhoršení kvality produkce, se kterou se mj. v CZUB perou dodnes.

    Další problémem jsou nízké mzdy pro většinu zaměstnanců, a to často i na velmi důležitých odborných pozicích. Sežeňte kvalitní personál za plat, za který by v oblastech s lepšími pracovními příležitostmi nikdo alespoň trochu kvalifikovaný do zaměstnání ani nenastoupil.

  • fenri
    18:26 24.06.2015

    Nebyl bych neskromný a posunul tradici naší výroby ručních střelných zbraní k píšťalám:-)

  • Jura99
    17:55 24.06.2015

    KOUMES123: No vy jste tomu dal :). Tradice výroby ručních zbraní u nás vznikla až po první světové válce, navíc licencí (pušky Mauser, pistole Nickel, kulomety Schwarzlose). Pistole Nickel a jejich české následovnice vz.22,24,27 se vyráběly v CZ Strakonice. CZUB vznikla jako pobočka Strakonic před druhou světovou válkou, aby byla výroba dál od německých hranic. Pušky vz. 24 (Mauser) se vyráběly na několika místech, mj. v Brně, ale také ve Strakonicích, Plzni, Považské Bystrici. Umístění továrny na zbraně jedna věc, ale zrození šikovného konstruktéra druhá. Ten se může narodit i jinde než v Brně :). Nakonec nejslavnější výrobek ZB26 nepochází z Brna, ale z Prahy (Zbrojovka Praga) a konstruoval ho Václav Holek narozený u Písku.

  • KOUMES123
    17:27 24.06.2015

    Kvalitní české zbraně se vyráběli v Brně. Brno je totiž 1/2 milionové strojírenské město, kde je přece jenom určitý potenciál technicky zdatných a talentovaných lidí. Maloměsto jako je Uherský Brod tento potenciál nemá a nikdy mít nebude, obzvlášť při takovém rozsahu produkce. Je to převážně zemědělský kraj a sedláci umí určitě lecos vypěstovat, ale strojní výroba a hlavně konstrukce je o něčem jiném. Manažerská chytrost alá "strýček Pagáč" v dnešní době kvalitu nenahradí, i když u státních zakázek zatím ano. Neochota pracovat na vylepšeních je daná, dle mého názoru také onou sedláckou mentalitou - brambora, když už je jednou vypěstovaná, tak nač pracovat na nějakých vylepšeních.

  • fenri
    16:13 24.06.2015

    Smítko - věci, které byly součástí dodávky Brenů byly probrány (myslím, že i zde) opakovaně. Nic to nemění na faktu, že Breny i s příslušenstvím byli obludně předražené a i jako civil si jednu kvalitnější pušku se stejnou, či spíše podstatně lepší výbavou koupíte levněji.
    Jeden čas jsem uvažoval o koupi civilního Brenu, protože některé věci na té pušce se mi líbí (v pohodě, už jsem z toho vyrostl) a mj. jsem narazil na tiskovou zprávu CZUB o tom, proč je civilní verze o tolik levnější (pořád je dražší než VELICE slušná AR, špičkový evoluční klon AK či obecně drahý AUG) než vojenská. Když to zjednoduším a přeženu, tak třeba proto, že na vojenské je popruh za deset tisíc :-)

  • Jura99
    15:38 24.06.2015

    pan Vrata má (opět) pravdu, pokud jde o Spartan vs. CASA. Spartan má totiž až o 1/3 (!) vyšší provozní náklady, což je sakra rozdíl, pokud CASA letí každý třetí let ve srovnání se Spartanem "zdarma". Rozdíl se ztrácí pouze na dlouhých tratích, kde CASA musí mezipřistávat a náklady rostou. Pořízení CASA pro AČR je v pořádku v kombinaci s KC-390, který obstará delší lety a kontejnery, zatímco CASA krátké lety bez mezipřistání. Současně pro OSSR je asi vhodnější Spartan, protože tím jsou investiční možnosti slovenského letectva vyčerpané a větší letoun nebude, takže Spartan musí zastat i dlouhé tratě a pojme objemnější (sice kratší) náklad než CASA.

  • smítko
    15:35 24.06.2015

    Teď jsem OT, ale ok. Opravdu z hlavy nevím za kolik stály výstrojní součástky ačr, a musel bych to hledat. Ale můj point je že i v zahraničí se prostě nakoupí průměrná výstroj která se plošně nafasuje a kdo chce lepší koupí si jí za své. ANO je tristní že u nás i standard byl (a zatím je) na nízké a nevyhovující úrovni.

    Explicitně jsem nepsal, že fasované ceny mají lepší poměr cena výkon, ale že je to jedno z kriterii. Ano a také je. Ale tento poměr se zohledňuje povětšinou plošně. Což často v praxi naráží.

    Teď i k tématu: Často se nadává na předražené zakázky. Jenže už se neprobírá to co je v zakázce vše zahrnuto a jaké tam jsou podmínky. Dobře to bylo vidět na případu, kdy se náš nákup Pandurů srovnával s Portugalskem. Čímž rovněž netvrdím, že se lidé na MO nedopouští korupčního jednání. Bohužel nejspíš často ano. Ale pro tyhle soudy je dobré znát všechny okolnosti, což by ale pak nebylo tak jednoduché a značně by to narušilo "pivní" morálku.

  • fenri
    15:05 24.06.2015

    smítko: proč jsou ovšem ty fasované věci s s údajným lepším poměrem cena/výkon (nejen) v tomto případě citelně dražší při nižší kvalitě? Přitom se jich kupují tisíce či desetitisíce a nikoliv po jednom, jako soukromníci...

  • smítko
    15:03 24.06.2015

    Juhelák: Já bych to moc neviděl ve stylu že "jinde je tráva zelenější a nebe modřejší". Nevím jak moc sledujete výstroj v zahraničí, ale i v zahraničí poskytují soukromí výrobci mnohem kvalitnější zboží než je fasováno :). Což logicky plyne z toho že fasované věci musely být nějakým kompromisem cena/výkon.

    o nových vestách se psalo např. i zde na AN: http://www.armadninoviny.cz/no...

  • juhelak
    14:36 24.06.2015

    Zbrojíř: Máte pravdu, nevidím do toho, pocital jsem s nejakou mírou zdraveho rozumu. Asi sem nynejší osazenstvo MO lehce precenil.
    Ted behem Bahna zminovali nákupy nové vystroje, jsem zvedav co nakoupi. Nastestí co se vystroje týče, tak je výhoda, že tu si clovek muze opatrit sám. Je trochu smutný že v českých e-shopech se napríklad veci ve vzoru 95 dají nakoupit mnohem kvalitnejsi nez které vydáva vojákum armáda. jinde to bývá naopak nejdřív se novinky dostanou k armádě, která je nasledne uvolní ke komerčním ucelům.
    Pokud se letos konecne dohodnu se zamestnavatelem abych si udelal zakladni vycvik AZ tak si pak snad nakoupim vsechno sám vcetne helmy, abych si spis nepripadal jako tramp.

  • Zbrojir
    14:32 24.06.2015

    Předem upozorňuji, že k letounům se vyjadřovat nemohu, tomu opravdu dobře nerozumím, s CASOU mám zkušenost pouze jako pasažér.

    Celý průběh případu CASA byl docela dobře popsán a zveřejněny byly i mnohé interní informace včetně některých dokumentů. Z nich vyplynul fakt, že Picek nejprve nákup na základě stanoviska armádních odborníků jednoznačně odmítal a následně svůj názor bez vyjasnění odborné stránky věci, pod tlakem shora, radikálně změnil. Existují i záznamy z jednání, jejichž autenticitu nikdo nezpochybnil a je z nich patrné, v jaké atmosféře se celá záležitost odehrávala…

    Takže mi vůbec nešlo o CASU jako letoun, její vhodnost, či nevhodnost pro MO ČR, ale o způsoby a praktiky při jednáních a rozhodování v zásadních kontraktech. Mj. v kauze běží trestní řízení, je však otázka, jak v českém prostředí nakonec skončí.

    Souhlasím, že problémy mnohých zahraničních produktů se zde účelově zveličují, zatímco o mnohem větších problémech výzbroje domácí provenience se jen zarytě mlčí, nebo se dokonce ještě zapírají.

  • Vrata
    14:01 24.06.2015

    Zbrojir:
    k vasemu "Veřejně známá je např. rychlá a politiky vynucená změna názoru gen. Picka na letouny CASA."

    Vy mate najake duverne/znale vedomosti o teto vynucene/"vynucene" zmene nazoru gen. Picka? Ja bych novinarum az tak neveril.

    K samotne CASA C295 versus SPARTAN C27:
    CASA ma asi tak o 10-20% mensi vykony nez SPARTAN (dolet, nosnost) a jeji zrejme hlavni nevyhodou je mensi nakladovy prostor, kam se nevejdou nektere typy kontejneru. Tech 10-20% podle mne nehraje roli, vetsinou je asi jedno, jestli letadlo uletne 4000km nebo 4600km. SPARTAN ma ale asi dost vysoke provozni naklady. V nasich novinach se nikdy neobjevila zprava o tom, ze US army mela zamer objednat cca 50-100 ks SPARTANU ale po dodani prvnich kusu zakazku stornovala a vlastnene kusy (nejstarsi mel cca 4 roky od vyroby) nabidla zajemcum. Oduvodneni: nakladny provoz, jejich funkci snad mohly prevzit HERCULESY (s 2-nasobnou nosnosti). Kdyby se toto stalo CASE, tak z toho bude dalsi a neustale citovana afera, u SPARTANU to ale nikdo z naseho publika nezaregistroval.

  • Zbrojir
    13:04 24.06.2015

    Zadávací dokumentace k veřejné zakázce na výběr dodavatele útočné pušky pro MO ČR CZUB do žádných problematických řešení opravdu nenutila. Bylo by žádoucí ji už konečně zveřejnit, aby se vytěsnil prostor pro nekonečné spekulace i tradiční výmluvy CZUB. Toť můj podnět pro AN.

    Primární problém celého procesu přezbrojování ozbrojených sil ČR je v tom, že se tváří jako výběrová řízení, kde se vybírá dodavatel na základě podmínek zadávací dokumentace. To však předpokládá regulérní výběr ze širšího spektra vskutku kompetentních dodavatelů. Formálně tak proces v praxi i běží. Ve skutečnosti je však vše důležité řešeno pokoutně, lobbisty v zákulisí, výběrové komise jsou obvykle jen naprogramované loutky, kdy si privilegovaní výrobci, jako např. CZUB, s předstihem vyvíjí produkty s podporou státních grantů, a to na základě informací od spřízněných vynašečů informací ze státních institucí, kdy mají samozřejmě předem přislíben úspěch. To logicky vede k nákupu i zjevně nevyhovujících produktů, a následnému nekonečnému dovývoji, tedy spotřebovávání značné energie a zdrojů na vychytávání četných vad a chyb a nesplnitelné snaze z paskvilu nakonec udělat pro službu skutečně vhodný produkt.

    k juhelak

    Promiň, nechci se tě nikterak dotknout, protože pokud nemáš dobré kontakty, tak nemusíš být v obraze, ale je velmi naivní se domnívat, že by ozbrojené síly ČR nepořídily něco, co jim nevyhovuje. Veřejně známá je např. rychlá a politiky vynucená změna názoru gen. Picka na letouny CASA. Takže ještě jednou, o všem důležitém (lukrativním) se rozhoduje nikoli ve výběrových komisích, ale v zákulisí, toť realita. Kdo nevěří, nemusí, hlavně že to ve formě různých daní zaplatí….

    Vojáků-odborníků se na názor při nákupu nikdo moc neptá, pokud ano, tak se jím obvykle stejně neřídí. Limitovaný prostor obvykle dostanou až po samotném nákupu, až když se objeví problémy. Ale jen do té míry, aby neohrozili již uzavřený kontrakt....

    Pokud tím myslíš dokončení přezbrojení MO ČR, tedy druhou etapu přezbrojení ručními palnými zbraněmi, tak to je již rozhodnuto. Vláda ČR na návrh MO ČR rozhodla, že ji zrealizuje CZUB, a to produkty, s nimiž jsou doposud samé problémy a jejich vývoj doposud nebyl reálně ani ukončen (viz usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO = 9654 útočných pušek CZ 805, 7173 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom a 470 samopalů CZ Scorpion EVO 3A1).

  • Gungr
    11:27 24.06.2015

    Dovolím si do diskuze trochu vstoupit a přiblížit co vlastně obnáší vývoj v podstatě čehokoli v trochu větší sérii.

    Už pár let se živým jako konstruktér ve vývojových oddělení různých firem. Přišel jsem do styku s vývojem i vojenské výzbroje a výstroje v rámci státních zakázek z různých zemí (mimo ČR). V současnosti se podílím na vývoji komponent pro automotive, což je extrémně konkurenční prostředí s hraničními nároky na inovace a kvalitu velkoobjemové výroby. Myslím tedy, že dokážu odhadnout podmínky, kterým čelili konstruktéři z CZUB při vývoji CZ805.

    V praxi to funguje tak, že konstruktér dostane zadávací dokumentaci od zákazníka, kde jsou jasně definované parametry daného výrobku. Tato dokumentace je svatá a prosadit v ní změny vyžaduje složitá a dlouhá jednání se zákazníkem, kde jsou i elementární logická zlepšení často zašlapána do země kvůli pouhé nechuti zákazníka přijmou názor z venčí. V případě státních zakázek to bývá ještě opepřeno zarážející technickou neznalostí zástupců protistrany a legislativní a byrokratickou zátěží u veřejných zakázek.

    Tato dokumentace často bývá plná nejasných, nesmyslných nebo i protichůdných požadavků, na které se musí předložit podrobný návrh řešení často v krátkém čase. Této fázi se často říká předvývojová. To je v podstatě jediný čas kdy konstruktér může plně pustit ze řemenu svou představivost, tvořivost a inovativnost.

    Vyhraje-li přeložený návrh, začne standardní vývoj, což je proces kdy se vize konstruktéra začne obrušovat technologickými, výrobními a montážními limity, kvalitativními nároky, ale hlavně tlaky na snížení nákladů. Šetřit se musí jak na počtech a komplexitě dílů, kvalitě materiálů, tak i na straně výrobní a montážní linky. Na konci tohoto procesu často bývá něco absolutně odlišného než na začátku a často i výrazně dražšího.

    Tento „produkt“ je pak testován podle přesného zadání zákazníka, kde se poznatky opět formou kompromisů zapracují do stávajícího řešení a pak se opět testuje. Pokud je zákazník s výsledky svých testů spokojen dá schválení k výrobě výrobku v přesně dané podobě. Jakékoli další neprocesní změny vyžadované zákazníkem si zákazník platí mimo rámec dohodnutého kontraktu.

    K dosažení dobrého produktu je tedy potřeba kreativních konstruktérů, inovativních výrobních kapacit na špičkové technologické úrovni, schopných nákupčích a tvrdých prodejců schopných prosadit co je třeba … ale co je základní a určující, je zákazník který ví přesně co chce a je ochoten za to zaplatit!

    V případě CZ805 nevím přesně co všechno selhalo … Nechci CZUB obhajovat ale viděl bych to z technického hlediska spíš než na chyby konstrukce na vadnou zadávací dokumentaci a technologicky příliš ambiciózním řešení. Nad nesmyslností výsledné ceny můžu jen spekulovat, ale asi s tím má co dělat i dovývoj na přání zákazníka kde to co chtěl to dostal, ale uživatelé to poslali jako nepřijatelné k přepracování.

  • juhelak
    11:23 24.06.2015

    promin na mě moc dlouhe. Ve zkratce. myslíte ze MO v dalsí fázi prezbrojování koupi napřímo? nebo bude nejake vyberko. Pripadně jestli tyhle nedostatky a zmeny nemuzou vojáci udat do pozadavku na zmeny u brenu aby je pak koupili. Příjde mi divný že ta kritika nezazníva přímo z armady. MO by snad nekoupilo neco o cem by armáda otevrene deklarovala že to je šunt.

  • Zbrojir
    10:44 24.06.2015

    Když byla po „vítězném tažení“ do ozbrojených sil ČR představena útočná puška CZ 805 Bren, pělo PR CZUB, PR MO ČR a místní média samé chvalozpěvy. Puška byla přestavována jako jedna z nejlepších, ne-li nejlepší zbraň své třídy, světový unikát, který dokázal ve výběrovém řízení porazit i renomovanou konkurenci, jako FN SCAR. Vyzdvihována byla především modularita a multirážovost.

    Zatímco laická veřejnost byla hrdá, že jsme opět na špici, odborníci si jen povzdechli, co vše je vlastně pod diktátem politiky v ČR možné.

    1. Výběrové řízení žádné řízení ve smyslu vybírat z více nabídek jednoznačně nebylo (lze dokázat), o vítězi bylo již předem rozhodnuto, a to v zákulisí. Rozhodovalo se výhradně na základě papírových nabídek, resp. deklarací výrobců, kdy se matematicky dosadilo do vzorce s několika formálními kritérii. Při takovém hodnocení jen těsně vyhrála CZUB (opravdu překvapení) s úplnou „novinkou“ CZ 805 Bren, ačkoli její nabídka byla dokonce dražší než konkurenční MPI Group, která mj. zahrnovala dodávku na světovém trhu velmi drahé FN SCAR s Aimpointem Comp M4. Jen pro informaci: Pušky FN SCAR měly být produkovány v ZVI Vsetím. Tzn., že CZUB zde dokázala zvítězit i s cenou převyšující většinu renomovaných světových produktů a současně se elegantně zbavit hrozící konkurence na domácím trhu, kterou by se ZVI po získání vládního kontraktu nepochybně stala. Ne nadarmo se říká, že CZUB v armádních kontraktech zvítězí i kdyby místo zbraní nabízela pouhé rohlíky.

    2. V době podání nabídek (počátek 2010) nejen, že neexistovaly žádné sériové zbraně typu CZ 805 Bren, CZUB neměla ani úspěšně dokončené všechny potřebné podnikové zkoušky, natož pak zkoušky v akreditovaných zkušebnách, dokonce nedisponovala ani několika naprosto shodnými zbraněmi, které by mohla zapůjčit, byť k uživatelským zkouškám. Kdyby bylo v podmínkách zadání požadováno zapůjčení alespoň 5 vzorků zbraní a ozbrojené síly provedly jednoduchý odpolední střelecký test, bylo by ihned o vítězi, resp. o vyloučeném uchazeči rozhodnuto, protože CZ 805 Bren by takové „zatížení“ neustál. Ale „výběrové řízení“ bylo již dávno v režii příslušné zbrojařské lobby.

    3. O skutečnosti, že vývoj této zbraně není zdaleka ukončen a dosavadní provázejí obrovské problémy, se všeobecně vědělo. Ačkoli o tom musela být informována i „výběrová komise“, nabídku vybrala jako nejvýhodnější. Předseda, jistý Pavel Bulant, blízký spolupracovník gen. Šedivého, lobbisty spolupracujícího s CZUB, následně udělal rychlou kariéru, stal se ředitelem Národního úřadu pro vyzbrojování MO ČR a byl jmenován i generálem. Dnes pobírá krásnou výsluhu a pracuje pro tuzemský zbrojní průmysl...

    4. Nejprve tedy byla s CZUB uzavřena kupní smlouva a až potom se začalo testovat (viz nákup zajíce v pytli). Výsledky byly dle očekávání odborníků natolik tristní, že i tehdejší vedení MO ČR včetně Picka pochopilo, že je "vítězná" útočná puška, „modulární a multirážový světový unikát“ CZ 805 Bren, u nějž bylo CZUB písemně deklarováno, že vývoj zbraně byl ukončen, což byla základní podmínka účasti v soutěži, je u ozbrojených sil zcela nepoužitelná a že bude muset následovat dovývoj, který mj. vedl ke značnému z prodlení dodávek, řadě problémů a nutnosti průběžně realizovat změny ve výrobě i na již dodaných produktech. Dovývoj zbraně v podstatě probíhá doposud....

    5. Útočná puška je deklarována jako multirážová, což je, po vystřízlivění spíše bylo, mnohými vyzdvihováno jako velká přidaná hodnota této zbraně. Nejen že v době zavedení nebyla útočná puška CZ 805 Bren zdaleka odladěna ani pro základní ráži, tj. 5,56x45 NATO, natož pak pro další výrobcem deklarované ráže, ale jakou přidanou hodnotu má vlastně multirážovost pro armády NATO se zásobovacím systémem výhradně standardizovanou municí, jakou výhodu má multirážovost, když musím vyměnit poměrně velké množství relativně drahých komponentů (prostudujte si, co všechno se mění a co je k tomu třeba), a to min. na úrovni nejnižšího stupně opravárenské základny. Kolikrát byla doposud puška CZ 805 Bren v ozbrojených silách ČR transformována na jinou, než standardní ráži a kolikrát se to stane během nejbližších 5-10 let. S vysokou pravděpodobností nikdy…. Takže reálná pozitiva žádná, jen vyšší složitost, hmotnost, nepříznivé rozměry a neoptimální vyvážení, to je výsledek UB experimentu.

    6. Útočná puška je rovněž deklarována jako modulární. Odhlédnuli od skutečnosti, že nemá uživatelsky rozebiratelnou sestavu závěru, či pístu pro důkladné vyčištění, což jsou z pohledu světové produkce zbraní této třídy řešení opravdu unikátní, že během přezbrojování, tedy cca v jeho polovině se přešlo na nekompatibilní typ zásobníku, tak se ptám, kde je ta vychvalovaná modularita, když voják-uživatel např. nemůže zásobníkovou šachtu na své úrovni vyměnit, protože nová, resp. jiná se musí se spušťadlem zbraně z 21. století svrtávat!!!, a na původní spušťadlo u většiny pušek z I. etapy nejde MC šachta bez dalších dodatečných úprav sestavy ani nasadit. K původním CZUB zásobníkům měli vojáci značné výhrady již od samého počátku, kdy písemně v závěrečné zprávě požadovali dodávku pušek s MC zásobníky. Vyhověno jim však nebylo, resp. až v polovině přezbrojení!!!, protože ačkoli byla puška deklarována jako modulární s možností výměny šachet, nebyla MC šachta v době výběru reálně vůbec připravena, kdy dovývoj MC šachty byl ukončen až nedávno, tedy koncem přezbrojení v rámci I. etapy. Nekompatibilita zásobníků a šachet u nově zavedených útočných pušek (rovněž světová rarita) si časem vyžádá další desítky milionů Kč navíc (šachty, zásobníky, sumky). Na MO ČR, které oficiálně tvrdí, že nekompatibilita problémem není (tak v kancelářích určitě), se nyní čeká, až se na věc zapomene (ptala se na to totiž média) a všechny pušky se časem potichu sjednotí na standard MC. Takže takový modulární mrzáček je vlastně ta naše slavná CZ 805 Bren.

    Vezmeme-li v úvahu, že nákup zajíce v pytli v počátečním stadiu „polofunkční prototyp“ nás stál cca 2 miliardy Kč, nekonečné problémy s dovývojem a neustálými změnami na sériových zbraních, které vedly např. až k nekompatibilitě zásobovacího ústrojí, kdy jsme přes mnohamilionové granty na vývoj pro CZUB před „výběrovým řízením“ zaplatili, resp. zaplatíme cca o 300 - 500 milionů Kč více, než v případě regulérního výběrového řízení, kdy bylo reálně možné očekávat výběr hotového produktu standardní světové úrovně, tak bych příliš optimismem opravdu nehýřil...

    Jediný pozitivem tedy je, že díky masivním prostředkům ze státního rozpočtu, nekonečné trpělivosti, soustavné kritice a cenným poznatkům při řešení četných problémů v resortu MO ČR, se soukromá společnost CZUB na konstrukčním paskvilu s názvem CZ 805 Bren posunula ke konkurenceschopnějším produktům, které bude časem nabízet na zahraničních trzích a možná je i opět draze prodá MO ČR, až tam pochopí, že CZ 805 Bren nemá velkou perspektivu.

    Co se týče pracovních míst, tak si prosím zjistěte, kolik tato státem neustále protěžovaná soukromá společnost platí řadovým zaměstnancům. Na to, že dlouhodobě žije v prostředí zestátnění nákladů a privatizace zisků opravdu zoufale málo.

    Všichni dělají občas chyby, ale u nás se, zejména při kontraktech s privilegovanými podniky, ke kterým nepochybně náleží právě zmiňovaná CZUB, neustále, a prakticky ve stejném rozsahu, tyto donekonečna opakují. Viz např. problémy při přezbrojování policie, které bylo rovněž uskutečněno na základě politického rozhodnutí, kdy politici opět zcela ignorovali výsledky zkoušek, dlouhodobé negativní zkušenosti s produkty i samotnou CZUB. Takže rovněž dlouhavý, vysilující a nákladný dovývoj, neustálé vychytávání vad a nedostatků, tudíž i časté změny ve výrobě, kdy přes veškeré snažení lze většinu dodaných produktů CZ mod. 75 D Compact označit za "výrobky neshodné", které se tradičně nesměly privilegovanému výrobci hodit na hlavu....

    Opravdu nechápu, že někdo může takové procesy, provázené sériemi evidentních chyb, zjevnou neefektivitou a nehospodárností, ještě obhajovat....

  • fenri
    10:17 24.06.2015

    KOLTe-moje řeč.

  • KOLT
    10:01 24.06.2015

    Občas mi to připomíná diskusi na nejmenovaném portále, kde se také řešil tento moderní zázrak z Brodu – někteří prostě obhajují neobhajitelné.

    Ohledně výroby. MPI by SCARy vyráběla v ČR. Jak psal Zbrojíř, v čase, který potřebovala CZUB, by to zvládli jistě i malosériový výrobci (vlastně možná i Franta v garáži). Na celé CZ-805 není kromě hlavně nic, co by nezvládla kdejaká strojírenská firma, tělo je frézované, vnitřní díly jsou běžné strojírenské výrobky, pažba se dá udělat také v pohodě, v nejhorším koupit na trhu hotovou sestavu. A hlavňovinu není problém koupit na komerčním trhu v množství postačujícím na přezbrojení včetně mobilizačních záloh... A udělat vývrt zvládne opět slušná strojírenská firma.

    Zásadní vada z hlediska vojenského využití zbraně, tedy nerozebiratelná sestava závěru, je řešitelná velmi jednoduše. A odůvodnění, že by voják mohl ztratit nějakou "drobnou" součástku, to je snad špatný vtip.

    Zbytek raději nebudu komentovat, neb nejsem uživatel, tak ať nejsem obviňován z planého teoretizování.

  • fenri
    10:00 24.06.2015

    BrothersAndSisters:"K tomu vzhledu. Už před lety bývalý ministr Vondra při návratu z Afghanistánu zmínil rozdílné názory na zbraň. Zatímco někteří vojáci si stěžovali, jiní byli spokojeni a uváděli, že američtí vojáci ji chtěli a nabízeli jim za jeden BREN dvě M16: http://myurl.cz/najfa"...
    -nějak se mi nechce věřit, že by američtí vojáci mohli vesele kšeftovat se svými puškami a že by pak AKka vyměněná za Breny nikomu nechyběla a nebyl by z toho průser. Podobné kšefty bych chápal třeba mezi Paštuny a hazary, ale v US.Army?? Podle mně jde o fámu.
    Věřím, že by US vojáci měnili ty flinty čistě ze sběratelského zájmu.

  • Jenda
    08:41 24.06.2015

    Když to shrnu, tak jediným problémem, kvůli kterému se na cz 805 NYNÍ nadává je absence tlačítka pro vypuštění závěru.

    Koncepčně cz805 kopíruje SCAR: pohybující se páka závěru, způsob výměny hlavně

    Oproti SCARu bylo zvoleno vypouštění závěru ala vz.58 a ne ala M16 - důvod by se pro to jistě našel. (Způsob vypouštění závěru lze změnit modifikací jediného výměnného dílu-zásobníkové šachty. Pokud by o to zákazník stál.)

    Existence zásobníkové šachty pro zásobníky G36 lze těžko považovat za mínus. (Zásobníky se v Brodu moc nepovedli, ale aspoň tomu odpovídá jejich cena.)

    Ergonomie pažby nebude nikdy vyhovovat každému, nicméně jak ukazuje tenhle článek, tak když je poptávka vznikne i nabídka.

    Technologii výroby bych skutečně tady neřešil. Věřte, že se při tom propočítává každá koruna, aby to bylo pro firmu co nejvýhodnější.

    Komentovat vyvážení holé zbraně bez příslušenství také nemá smysl. (Taková přidaná hmota v botce pažby by nicméně udělala divy...a nemuselo by to být moc.)

    Hmotnost také zásadně nevybočuje. (Stačí se podívat, kolik váží např. lehoučká kosa, když se olištuje.)

    Jediné co nejde lehce modifikovat je pohybující se páka závěru. (Jistě jde vyrobit modul na horní lištu, který by to řešil, ale elegantní řešení to rozhodně není.) Pokud by páka pohyblivá nebyla, musel by se dořešit doražeč a vypouštění závěru, takže další komplikace.

  • Longsword
    00:36 24.06.2015

    Myslim, ze k tomu, co napsal pan Zbrojir snad ani neni co dodavat.
    Ja bych se k problematice, s dovolenim, pokusil obratit trochu jinym uhlem pohledu, nebo spis podivem:
    Nejsem technolog, zvlaste pak ne v oboru konstrukce pechotnich zbrani, ale mam jiste zkusenosti s navrhovanim projektu a z tohoto uhlu pohledu me cela 805-ka (ze zasady tu vec odmitam nazyvat BREN, neni to kulomet, neni z Brna a Enfield nevidela ani z velke dalky) pripada jako neuveritelny paskvil daleko za hranici diletantstvi.
    Nebudeme si nic nalhavat, v konstrukci pechotnich zbrani uz asi prilis moc revolucnich prvku neuvidime, at uz v vnejsi ergonomii, nebo ve vnitrnich mechanismech. Posledni "revoluce", pokud se to tak da vubec rici, prisla s nastupem funkcnich bull-pup zbrani (a ano, vim, ze uz v pulce ctyricatek je tvoril Korobov) a pouzitim vysokopevnostnich zaruvzdornych plastu (narazim na "netrefi vrata od stodoly" G36).
    CZUB se rozhodlo "dobit" snad posledni vyspu, ktera jeste existuje, jednoduchou smenitelnost razi. To je ovsem ale take jedina vec, co ji/je chvali, zbytek je spis na masaz prilis namahanych krcnich svalu krutem.
    Pokud bych ja (a jako ze tomu fakt nerozumim) byl sefem vyvojoveho oddeleni CZUB, nebo kterekoliv jine firmy (ale tam to ocividne delaji), vzal bych si neco, co funguje (Sa vz.58 by byl vynikajici start, konstrukcne dokonala, co se tyce mnozstvi dilu snad ani nemuze byt jednodussi konstrukce, dokonce i ono povestne cisteni je radost proti jeji novejsi "sestricce", nemluve o schopnosti snaset opravdu drzsne zachazeni) a postavil bych pred sebe radu otazek typu:
    "Jak konstrukci prenest do moderniho sveta, aniz bych ji zbavil jejch vyhod?" - odpoved je 20mm rail system na jednolitem tele. Tuhle jedinou myslenku CZUB jaksi spis mimochodem prekvapive vzala za svou. Inu i stojici hodiny dvakrat denne ukazuji presny cas. Bohuzel zpusob provedeni je tristni. Hranol je mozna vyrobne nejjednodussi, ale uz v CZUB slyseli slovo "ergonomie"?
    "Jak ji udelat uzivatelsky co nejprijatelnejsi?" - odpovedi je oboustranny prepinac strelby, oboustranna napinaci paka, vyhazovac zasobniku, zadrz/vypoustec zaveru. I kdyz se o to CZUB pokusila, je to zklamani, tolik zminovana pohybujici se paka zaveru byla mozna z nouze ctnost stare konstrukce, ale jsme o padesat let dale. Ostatni prvky, dobre, snaha tu je, ale proc ta dvouranna davka? Byla opravdu nutnosti? Kolik dalsich zbrani ji ma a hlavne nakolik je tato moznost u nich vyuzivana? Stoji komplikace vnitrniho mechanismu opravdu za to? Prepinac strelby, ktery ma chod potenciometru? Nerikam, ze musi mit hlasite "klik" jako AK47, ale kdyz to slo u 58-ky ... Totez ergonomie ostatnich prvku. To konstrukteri nevedeli, ze tyhle veci na zbrani byt musi?
    "Jak to udelat, aby slo zmenit razi, aniz by to znamenalo zasadni zmenu konstrukce?" - a tady se naopak CZUB "rozmachla dosiroka" a pocet vnitrnich dilu a jejich komplikovanost znamenala totalni krach celeho systemu. At se na me nezlobi, ale tohle je proste trapas. Bez pardonu. V okamziku, kdy i laik (jako ja) vidi reseni ve vymene pouhych dvou, maximalne tri veci - samozrejme sachta, pak hlaven s pripadnou plynovou trubici a pistem (ten nevim, jestli by mohl byt univerzalni, teoreticky ano, ale tady opravdu tapu a nechci byt za blba) a "komoru", tedy bici mechanismus (a opet, nejsem si jist, jestli by nejake casti nemohly zustat univerzalni), CZUB se rozhodlo jit cestou co nejmene univerzalnich soucasti, viz zasobnik, ktery je vetsi, nez "klasika" k vz.58-ce.
    Suma sumarum mi to pripada, ze oddeleni konstrukce CZUB dostalo novy CAD program a rozhodlo se z nej vytriskat maximum s tim, ze pripadne nedostatky at si resi marketingove oddeleni.
    Jak rikam, nejsem odbodnik, vim ktery konec dela "pif", tusim, ze se vevnitr nejake dily pohybuji, ale kdyz i ja vidim, ze zbran ma zasadni nedostatky, jak to, ze to nevidel nikdo z tech, co ji konstruovali? To je moje otazka ...

  • Zbrojir
    22:32 23.06.2015

    Ještě k tématu dodávám, že v minulosti (tuším 1964-1967) např. od Zbrojovky Brno převzal nezbrojní podnik Kinex Bytča výrobu revolverů Grand 590, a kvalita nakonec dosahovala velmi solidní úrovně. Poté, co si převedení jejich výroby vyhádala CZUB, tehdy Přesné strojírenství UB, šla kvalita do…, CZUB měla s výrobou takové problémy, že se nakonec přestaly zcela vyrábět....

    Podobně CZUBáci kazili výrobu strakonické pistole vz. 50 a následně kosmeticky modernizované vz. 70.

    Takže výroba zbraně v CZUB opravdu není žádnou jistotou či dokonce snad spásou….

  • Zbrojir
    22:14 23.06.2015

    Vývojový potenciál zde u jiných subjektů je, to je zřejmé.

    Vyrobit cca 8000 pušek za několik let, viz I. etapa přezbrojení MO ČR, a zbývající v rámci II. etapy není až tak nepřekonatelný problém. Myslím, že např. výrobci zbraní PAR a VAR by v případě stejných podmínek, tedy v případě přidělení vládního kontraktu takové množství zbraní vyrobit zvládnout mohli. Státní zakázka výrazně ulehčuje jednání s bankami, výrobu mnoha dílů lze nasmlouvat u jiných subjektů a pozor, mnohé doposud nezbrojní podniky mají nezřídka mnohem lepší výrobní zázemí, než CZUB, která si mj. řadu komponentů také zadává u externích dodavatelů (podíl se zvyšuje, a to i ze zahraničí).

    Takže i v té nastíněné etapě, kde by se rozhodovalo o tom, kdo útočné pušky pro MO ČR vyrobí, by to neměla CZUB zdaleka tak jisté.

    Pro technologicky vyspělé produkty a renomované výrobce je celý kontrakt pro MO ČR záležitost v řádu několika týdnů.

    Já osobně bych po dlouhodobých negativních zkušenostech s kvalitou výroby v CZUB dal přednost výrobním kapacitám některého renomovaného výrobce, např. pro automobilový, letecký, či obdobné odvětví průmyslu. Ti jsou zvyklí na vysoký standard výroby, jinak by je např. automobilky z portfolia svých subdodavatelů ihned vyhodily.

  • smítko
    21:41 23.06.2015

    Zbrojir: Které jiné firmy u nás mají výrobní kapacity aby dodaly ve stanovením čase 8000ks? (A teď to nemyslím nijak zle, jen o žádné takové sám nevím, nebo si to nedokážu představit :) )

  • Jenda
    20:41 23.06.2015

    Mě by spíš zajímala pažba cz 806, pry ala SCAR.... už by to mohli ukázat, když to konkurence už viděla v tendru ve Francii.

  • Zbrojir
    20:20 23.06.2015

    Jendo, v pohodě. Z tvého zdůvodnění nerozebiratelnosti sestavy závěru je mi naprosto jasné, že pro tebe by bylo čtení mého příspěvku opravdu jen ztrátou času. Pokud je oponentura založena na zcela jiném souboru znalostí řešené problematiky, pak je vše v naprostém pořádku.

    Smítko, mýlíš se. Za prvé je nutné při zadávání takových veřejných zakázek dodržovat určité standardy, tedy mj. nediskriminovat např. i jiné české firmy, nepodvádět a nekupovat „předraženého zajíce v pytli“ , za druhé mohli stejnou šanci přece dostat i jiní výrobci v ČR.

    Zvolený postup, který se tvářil jako výběrové řízení, jím ve skutečnosti samozřejmě nebyl a současně ale neodpovídal ani zásadám zavádění zbraně od předem určeného výrobce, a to na základě úspěšného vývoje dle předem definovaných požadavků a prokázání schopnosti takový produkt v požadované kvalitě sériově vyrábět.

    Přece náš nechceš přesvědčovat, že je zcela normální bez jakéhokoli zkoušení a komparace zaváděného produktu s konkurenčními zbraněmi, nejprve výhradně na základě deklarací výrobce uzavřít kupní smlouvu, a to rovnou na cca 8000 souprav, mj. extrémně drahých pušek, když je evidentní, že vývoj zbraně není zdaleka ukončen a puška je v takovém stavu, že je pro nasazení v ozbrojených silách prakticky nepoužitelná a bude vyžadovat zdlouhavý dovývoj.

    Promiň, ale takový postup mj. odporuje i obecně platným předpisům, a pokud by za kontraktem nebyla místní politika, tak by to aktéři patrně nerozchodili.

    Máme přece nějaké fáze, např. vývojové prototypy, ověřovací série, sériová výroba (velmi zjednodušeno). Takže i v případě nákupu zbraní formou vývoje od předem zvoleného výrobce se pro zkoušky používají mnohem menší počty zbraní a až se veškeré vady a nedostatky vychytají, pak přichází omezená série, která prověří schopnost výrobce zbraně v požadované kvalitě hromadně vyrábět a až v případě kladných výsledků se rozbíhá vlastní sériová výroba v objemu tisíců kusů.

    Neobvyklý postup MO ČR mohl vyhovovat pouze jedinému, a to CZUB, konkrétně vlastníkovi této soukromé společnosti. Mj. nepřipomíná vám výběr CZ 805 Bren rovněž mnohokrát kritizovaný kontrakt na tramvaje 15T pro Prahu od Škody Transportation?

    Když už jsme u té podpory domácích podniků, kontrakt mohl být rozdělen na část vývoje, a více znalí problematiky vědí, že na našem trhu by vznikly mnohem dokonalejší konstrukce, a část výroby, kdy by se soutěžil výrobce se schopnostmi vítězný projekt v požadovaném množství a kvalitě vyrábět. Ale to by v prvním případě CZUB nevyhrála s jistotou a ve druhém by se musela setsakra snažit, aby jí byla výroba přiklepnuta.

    Je zajímavé, že když se hovoří o podpoře domácích výrobců, někteří mají na mysli výhradně podporu CZUB, ačkoli jsou zde jiné firmy s mnohem větším vývojovým potenciálem a předpokladem prudkého nárůstu výrobních kapacit, samozřejmě za předpokladu rovného zacházení ze strany státu…. „Malý“ Glock kdysi v Rakousku dostal šanci a tehdy porazil „velkého Steyra, a posléze prakticky všechny světové konkurenty, ale to bylo v Rakousku….

  • BrothersAndSisters
    20:07 23.06.2015

    K tomu vzhledu. Už před lety bývalý ministr Vondra při návratu z Afghanistánu zmínil rozdílné názory na zbraň. Zatímco někteří vojáci si stěžovali, jiní byli spokojeni a uváděli, že američtí vojáci ji chtěli a nabízeli jim za jeden BREN dvě M16: http://myurl.cz/najfa...

  • Motostřelec
    19:42 23.06.2015

    Kdybys obětoval tlačítko záchytu, tak lze předělat na vypouštění závěru ;-)

    Ale osobně teda fakt nemám problém bouchnout do napínací páky závěru stejně jak do tlačítka vypouštění závěru..

    Je to jen o nácviku.

  • fenri
    19:38 23.06.2015

    Šmarja Smitko to vím taky, že to nekupuje armáda, ale různí Kalousci, Dalíci a podobná havěť. Jak ale pomůže koupě výrazně dražší a horší zbraně naší zemi či AČR skutečně nechápu. CZUB není natolik velká či státu přínosná firma, aby se jí musely cpát nehorázné peníze za výrazně podprůměrný produkt.
    Jak stimuluje BREN i jiná odvětví? Můžete to rozvést? A jste si jistý, že kdyby se peníze vyhozené za nákup Brenů vrazily do průmyslu jinak, že by to nebulo smysluplnější? Proč by armáda měla mít strašidelně předražený low-end jen aby stimulovala jednu firmu, která si s ní navíc "vytírá zadek" celkem pravidelně (Phantpm)? Na stimulování vybraných soukromých firem jsou tu jiné nástroje, než to činit na úkor bezpečnosti a efektivity vojáků.

  • 3RMO
    19:32 23.06.2015

    zajímalo by mne kolik má dnes ačr na skladě vz.58 pro "mobilizaci" ? a kolik by stálo předělat 1ks viz.:
    http://www.gunexpert.cz/news/s...

  • Deadog
    19:10 23.06.2015

    Jedno Brenu ale uprit nelze , je pekny:) A co jsem slysel , americani sou z toho luku uplne hotovi ,pry se jim strasne libi i ta dvoudavka .Mam to ale jen zprostredkovane.
    Ja si myslim, ze na Brenu chybi vypousteni natazeneho zaveru(strelecke pohotovosti), nepochopim proc tam neni, kdyz je tam tlacitko zachytu.
    Chtel bych se zeptat jestli umoznuje nova zasobnikova sachta pouzivani velkokapacitnich zasobniku X15 drum a Surefire MAG5-60.?
    Pokud to nekdo zkousel , napiste.

  • Motostřelec
    19:00 23.06.2015

    Dovývoj 5 let ? Pche, co to je proti dovývoji M16 do dnešní podoby M4 ? Cca 50 let :-D :-D :-D a spolehlivost v prachu stejně dodnes nedosahuje ani prastaré AK47 :-D

    Jinak chcete nápad ? Tak tady ho máte : Proč utrácet 2.5 k za redukci na nesklopnou trubku z M4 ? Stačí vycvaknout u Brenu segrovku na teleskopické pažbě, vysunout příčný kolík, vysunout ven pažbu. Uříznout o cca 3.5 cm čelo pažby a o 3.5 cm trubku pažby na jejim zadnim konci a samozřejmě řezy hezky zapravit pilníčkem (ať to vypadá trochu řemeslně ;-) ). No a nakonec smontovat v opačném gardu.

    Elegantní, rychle, provede i průměrně zdatný kutil a nic nás to nestojí ;-)

  • smítko
    18:58 23.06.2015

    Jenže v tomto máte jednu obrovskou chybu. Armáda totiž žádné zbraně nenakupuje. O nákupech rozhoduje MO potažmo vláda. Tudíž nejde jen o to nakoupit co nejlepší vybavení, ale celkově utratit peníze co nejvíce smysluplně (v ideálním případě, nedělám si iluze o altruistických pohnutkách vládních činitelů). Tudíž ve výsledku k tomu má co říct i např. ministerstvo průmyslu a obchodu. Vítězem se stal produkt, který kromě toho že plní funkci pěchotní zbraně pro vojáky AČR stimuluje i jiné odvětví. A je opravdu iluzorní si myslet že, ve stejné míře by zafungoval i SCAR. :)

    Nezbývá nic jiného než doufat v to, že CZUB zaměstná víc lidí s praktickými zkušenostmi z terénu a praxe místo sedících teoretiků-odborníků a její budoucí produkty budou mít víc hlavu a patu.

  • fenri
    18:49 23.06.2015

    Já si prostě myslím, že armáda má kupovat zbraně podle nejlepšího poměru cena/výkon a nehledět při tom na zájmy jednoho podnikatele na úkor uživatelů těch zbraní a těch, co jí platí.
    Při výběru lepší a levnější zbraně by nepochybně šlo dojednat offsety, které by přinesly nějakou práci místním. Takhle jde o vyhazování cizích peněz a hazardování s cizími životy.

  • smítko
    18:39 23.06.2015

    Fenri: Abych se vrátil ke svému prvnímu příspěvku. Pořád si stojím za tím, že to bylo správně rozhodnutí, ale mělo se holt ještě počkat na to aby se vývoj dotáhnul a ne řešit něco na rychlo. Neobhajuji kvalitu zbraně ani okolnosti tendru. Jen nákup zbraně od domácího průmyslu je správným krokem.

    Myslíte si, že jsme nakoupili tolik BRENů aby nebylo možné v budoucnu bojové útvary vybavit odladěnější verzí a staré BRENy dát jiným útvarům popř. je vyčlenit pro záložáky? Však počet záložáků chce AČR navýšit z 1400 na 5000 ;-).

    Ano bleskově vybavit Spike ok, ale má posádka reálně zkušenosti s jejich používáním? Jsou na ně alokované finance? Jsou někde volně ležící aby se daly koupit?

    Gripeny rovněž trpí nedostatkem munice, ať už AA BVR, či AG. Takže na air-policing supr ale na "skutečnou válku" tomu stále něco chybí.

    S válkou je nutno počítat vždy, ale v aktuálním stavu na ni AČR připravená není, připravená jen tak nebude a ani se moc nepočítá s tím, že v případě konfliktu by nás bránila pouze AČR. Tuto schopnost jsme ztratili, bohužel :(.

    Ad. zrušení AČR, toto asi nemá smysl komentovat :)

  • fenri
    18:33 23.06.2015

    Vytahovač je v závorníku a při vyndání závorníku z jeho nosiče přeci nevypadne. Dtto je pružina čep. Když tuto sestavu může mít rozebíratelnou 99% pušek světa, často obsluhovaných negramotnými či dětskými vojáky, proč by to rukách profíků AČR měl být problém? I pro pastevce sobů navržený AK to má rozebíratelné...

  • Jenda
    18:12 23.06.2015

    ferni: vytahovač, vyhazovač, jejich pružiny, ...

  • hurvo
    18:03 23.06.2015

    Neohrabany velky tazky dzad ktory paradoxne clovek nesie na rukach ako plato vajec aby sa mu nic nestalo. Nezmyselne rozhodnutia pri vyvoji hmatatelne na zbrani. Preco v. Brode nenamontovali vypustanie zaveru ked je za sachtou a na luciku predpriprava na jeho montaz. Verim tomu ze v czub sa niekde v kute skodoradostne chechta konstrukter vzdy ked nejaky vojak sa pokusa obtiahnut zaistenu zbran a je pinda pri tom. Dosikma vyfrezovane drazky na bocnych railoch a povrchova uprava zbrane zbuchana asi v dielni sprejom na topanky je len nepodstatny detail. Fakt dufam ze vsetky breny sa odoslu do obernsdorfu a vramci damage control ich prekopu tak aby sa dostali aspon na uroven SA-80 A2 .

  • fenri
    17:39 23.06.2015

    Smitko, Pandury Spiky lze vybavit bleskově, dtto Gripeny municí (jakou myslíte?). Bren je vergl, který nedovybavíte. Navíc to stále neřeší otázku, proč má AČR dělat CZUB betatestery a ještě jí za to platit absurdní částky.
    Opravdu nevidím racionální důvod podporovat CZUB nákupem nekvalitních zbraní na úkor vojáků a poplatníků.
    Pokud ovšem k tomu přistupujete tak, že válka nehrozí, pak by bylo nejlepší zbraně nekupovat a AČR zrušit.

  • fenri
    17:33 23.06.2015

    Jendo, rozebíral jste někdy útočnou pušku? O jakých titěrnostech v závěru hovoříte? Nejsou tam o nic titěrnější věci než v AK a jsou tam větší věci než v AR. Vzhledem k tomu, že min. první dvě serie Brenů měly nepochopitelné vypadávací čepy, je nesmysl považovat nerozebiratelný závěr za plus. Pořád je mnohem větší nesmysl nemožnost udělat plnohodnotný firld strip, než teoretická možnost, že voják při tom ztratí závorník.

  • Jenda
    17:20 23.06.2015

    Zbrojir: Prvně se omlouvám, že jsem tvůj příspěvek celý nečetl, ale jen ho přelít očima...fakt se to nedá.

    Závěr je nerozebiratelný, aby se v tom vojáci nehrabali. Ono je pravděpodobnější, že by ty titěrnosti plno z nich někde poztrácelo než že se jim zaserou natolik, aby to vůbec nefungovalo. Ten kdo si neporadí se zanýtovaným kolíkem by se do rozebírání ani pouštět neměl.

  • saracen
    16:54 23.06.2015

    Rase: Mam švagra v Žiline u 5 pluku, ktorý Breny testovali a ako také ich odmietli a za pomoci USA nakúpili M4, ale ako mi povedal, najlepšie fungujú iba s USA nábojmi. O politickom rozhodnutí nakúpiť Breny do armády SR som čítal, ale nenašiel som žiadnu informáciu o skutočnom nákupe a preto sa domnievam, že to skončí ako Šakal.

  • CerVus
    16:48 23.06.2015

    Rase: to nestačí názor našich jednotek přezbrojených z derivátů M4 na BRENy?

  • Rase
    16:26 23.06.2015

    Má někdo tušení jaký názor mají na BRENy zahraniční vojáci, kterým se dostaly do rukou třeba při nějakých aliančních cvičeních atd. Přeci jen je někdy lepší pohled z vnějšku (od někoho kdo nezná co stojí za vznikem zbraně atd.)

  • smítko
    16:15 23.06.2015

    Fenri: Ptám se jednoduše proto že tímto výrokem se velice rádo kalkuluje. Jednoznačně proto že je emočně zabarvený. Stejně tak můžete říct že Pandury bez Spiku jsou na nic, Gripeny bez munice taky (a je jich málo), 30 tanků nám ve válce nepomůže, DANY nikam nedostřelí a BVP jsou letité. Myslíte si, že ve "skutečné" válce jsou za současného stavu BRENy největší problém? Abych zůstal u pěchotních zbraní, bylo by na vedení "skutečné války" vůbec dostatek munice?

    Z krátkodobého pohledu by jistě bylo lepší zvolit licenční SCARy, ale z dlouhodobého? Nemyslím si. CZUB je schopná s touto zbraní uspět i v zahraničí, tak proč jí nepodpořit? Se "skutečnou válkou" se ani nepočítá :). Počáteční krumply, které obdržely OS přece neznamenají, že další produkční série či varianty budou taky špatné?

    Nehledě na abstraktní roviny jako je třeba prestiž, které jsou ale velice těžko kvantifikovat.

  • Zbrojir
    16:09 23.06.2015

    Problém zde neležel ani tak na zadavateli, tedy státu, ale na již tradičně privilegovaném výrobci (CZUB) se silnou politickou podporou, který, ačkoli věděl, že v dohledné době (v řádu několik let až desetiletí) přijde přezbrojení, zadal vývoj u jiné externí firmy, kde po úmrtí nosného konstruktéra vývoj prakticky ustrnul, CZUB na věc léta v podstatě kašlala, až když vycítila kšeft, tak se šturmovalo. Na vývoji dělali lidé, co o zbraních ve všech podstatných souvislostech moc nevěděli a ještě si nechali radit s prominutím důstojníky-pitomci, byť možná ve vysokém postavení. Z výsledků mnohaletého vývoje nakonec vzešel zcela nezdařený paskvil, který nemohl v žádném, alespoň trochu regulérním výběrové řízení uspět, a proto byl spáchán ten podvod s “papírovým výběrovým řízením“ na přelomu let 2009/2010, mj. s neobyčejně krátkou soutěžní lhůtou, jak jinak, než přes Vánoční svátky….

    Kromě mnoha diskriminačních podmínek zadávací dokumentace zájemce se zbraní zahraniční výroby mj. musel splnit rozsáhlé offsetové programy (kompenzace domácímu průmyslu), a to ve výši 100% ceny kontraktu, z toho 20% tzv. offsety přímé, tedy 20% ceny produktu vyrobit přímo v ČR. Takže, řeči o potřebě zvýhodnit českého výrobce nejsou podloženy reálnými fakty, protože dodávky zahraničních zbraní naopak mohly přinést kontrakty jiným českým výrobcům v zahraničí. Jenže to všechno zařídit přes Vánoce opravdu nejde a o to to vlastně šlo. Jediný "konkurent" (MPI - FN SCAR) měl také politickou podporu, byť výrazně slabší, a samozřejmě také znal podmínky zadávací dokumentace mnoho měsíců dopředu, tak proto vůbec ta nabídka.... ostatní neměli žádné šance.

    Po celá desetiletí argumentovat, že domácí ozbrojené složky prostě musí nakoupit tuzemské produkty bez ohledu na krajně problematickou kvalitu a často i nekonkurenceschopnou cenu, jen proto, aby naši výrobci měli výchozí reference, je z mnoha ohledů neobhajitelný, to zejména, když toho mnozí z nich zneužívají, stát vydírají pracovními místy a nehoráznými cenami doslova okrádají. Také si vždy kupujete výhradně jen české výrobky a nebo obvykle volíte poměr výkon cena.....


    Zadávací dokumentace k výběru útočné pušky je k dispozici a po jejím prostudování si každý alespoň trochu znalí problematiky rychle uvědomí, že drtivá většina nedostatků CZ 805 Bren s oficiálními požadavky MO ČR vůbec nesouvisí. Již poněkolikáté opakuji, že MO ČR např. vůbec nevyžadovalo multirážovou pušku, na kterou se svádí mnohé nedostatky, zejména v oblasti rozložení hmotnosti a ergonomie.

    Rozebiratelnost sestavy závěru útočné pušky CZ 805 Bren řešit lze, ale CZUBáci pouzdro závěru příliš vhodně pro snadnou rozebiratelnost, resp. jednoduché a spolehlivé zajištění příslušného kolíku opravdu nenavrhli. Opravdu nechápu, když mohli okopírovat tolik léty osvědčených řešení. U jiných konstrukcí, viz M16/M4, HaK G36, 416 …….. je rozborný čep (závlačka) snadno vyjímatelný, kdy celá sestava se po zpětném vložení do pouzdra závěru již nemůže jakkoli rozvolnit, protože vysunutí kolíku brání právě samotné pouzdro… Aplikované pružné O kroužky (HaK G 36) většinou slouží pouze k držení celé sestavy při vyjmutém závěru, aby se tato nerozvolnila při manipulacích mimo zbraň….

    S tou HaK G 36 bych to zatím neviděl tak černě, drtivá většina uživatelů z celého světa je spokojena a doposud nebyly zveřejněny podmínky, kdy k zhoršené přesnosti dochází. Mj. poslední články na dané téma z kritiky poněkud ubraly, už se diskutuje i o tom, zda nestandardní test, který byl aplikován, vůbec postihuje reálné podmínky nasazení. Takže uvidíme, co vlastně po „polymerové“ pušce kritici chtěli. Ono kompozitní puška nepochybně není univerzální kulomet, při značném přehřátí si povedou kovové zbraně patrně lépe…. Ale tato vlastnost není u útočné pušky zdaleka prioritní…
    ¨

  • fenri
    16:00 23.06.2015

    To Smítko: kolik českých vojáků bylo s Brenem nasazeno ve skutečné válce? Sám dobře víte, že Bren se nikde drsně v poli a bez podpory nepoužil, tak proč se tak demagogicky ptáte?
    Vzhledem k tomu, že Breny jsou silně předražené, lze pochybovat, že na daních za Breny CZUB zaplatila více či stejně, jako bylo toto předražení.
    Prostě ta zbraň je neadekvátně velká, těžká a neergonomická a není možné jí v poli rozumně udržovat. Když se k tomu připočte její absurdní cena tak mě případný nižší zisk pana Holečka zas tak nedojímá...

  • CerVus
    15:56 23.06.2015

    Tak pokud výrobce ač domácí není schopný produkovat moderní zbraň, u které jsou vychytané všechny nedostatky, tak snad není moc důvodů k tomu, aby byl upřednostněn nad vyzkoušenou, cenově srovnatelnou zahraniční konkurencí u které by se mohlo v případě výhry mluvit i o licenční výrobě.

  • smítko
    15:52 23.06.2015

    Fenri: správná věc to byla. Skutečně. Jestli byla i dobrá, nebo dobře provedená je věc druhá a souhlasím, že to si už debatu zaslouží.

    Ekonomický pohled: cizí firma daní jinde. Exportní úspěchy cizí firmy nijak neovlivní zaměstnanost v ČR a ani nepřispěji do státní pokladny.

    Btw. Řekněte mi prosím kolik českých vojáků už umřelo kvůli BRENu?

  • Jura99
    15:48 23.06.2015

    Mě teda nešokuje, že byl jako dodavatel karabin vybrán domácí výrobce i přes nevyzrálost konstrukce za předpokladu, že byla objednána jen menší série a v dalších sériích dojde k nápravě. V historii ČR to zdaleka není nic nového, za první republiky byly např. zavedeny v menším množství kulomety ZB35, které později nahradil vylepšený ZB37 s plně zaměnitelnými součástkami a ZB35 šly do prodeje. Podobně s L-159 se dá najít menší analogie s Š-528 nebo Š-231, které armáda tehdy koupila jen proto, aby zbrojovka neutrpěla. Přísný kapitalismus, kdy se posuzují pouze technické a cenové parametry, by při nákupu zbraní neměl mít plnou váhu. Mimochodem, ta opěvovaná G-36, neskočil s ní Bundeswehr náhodou?

  • fenri
    15:27 23.06.2015

    "Nákup BRENů byl bez debat správná věc" - skutečně?
    Nevím, proč by neměla být debata o tom, zda pro konstrukční vady pušky vyráběné sice v ČR, ale cizí firmou, mají třeba i umírat naši vojáci. IMHO to minimálně na debatu je.

  • smítko
    15:04 23.06.2015

    Jinak tento článek je spíše takové komerční sdělení než text zabývající se problematikou ;-)

  • smítko
    15:03 23.06.2015

    Nákup BRENů byl bez debat správná věc. Pokud by si pušku od CZUB nekoupily ani domácí OS její exportní vyhlídky by byly dost mizerné. Co je ovšem tristní je uspěchanost celého tendru a rozdílné požadavky GŠ od požadavků vojáků (např. zásobníky). Celý vývoj měl ještě několik let pokračovat tak, aby do tendru šla hotová puška jejiž konečná fáze vývoje by zohlednila zpětnou vazbu od vojáků AČR.

    BRENy dodané do zahraničí jsou samozřejmě oproštěny od některých konstrukčních neduhů jako např. zmiňované čepy (Slovensko má ovšem až na odstín barvy těla úplně stejné pušky).

    Nezbývá než doufat, že CZUB vyprodukuje v budoucnu zdařilejší verzi BRENu, kterým se nahradí stávající kusy u bojových jednotek. Uherskému Brodu se momentálně ekonomicky daří velice dobře a dle slov několika jejich pracovníků jsou ve vývoji další zbraně jako třeba kulomet, na který jsem osobně zvědavý..

    Btw. co mi zatím ale naprosto uchází je důvod zavedení úsťových brzd...

  • fenri
    14:38 23.06.2015

    Myslím, že nerozebiratelný závěr (resp. závorník a jeho nosič) s modularitou nijak nesouvisí.

  • Rase
    13:58 23.06.2015

    Mám technickou otázku. Je opravdu problém udělat pro onu "modulární pušku", nový, lepší, rozebíratelný závěr ?
    Osobně si myslím že sázka na českou zbraň nebyla špatný nápad (kapacity na to máme). Jen to chtělo celou zakázku neuspěchat, víc testovat a nutit výrobce do funkčnějších řešení (ve spolupráci s armádou). Tady vidím problém spíš politický než konstrukční.

  • stirling
    13:34 23.06.2015

    Rád bych se zapojil na podporu českých zbraní, ale opravdu bych zde působil jen jako fanoušek tak to nedělám jen si neodpustím jednu připomínku: Jak člověk s léty zjistí - nic není na světě černé nebo bílé a proto mě některé katastrofické posty přijdou spíše nedůvěryhodné než odborné.
    A trošku podpořím debatu - G36 pěkná zbraň, ale raději vybrat tu méně ergonomickou co po zahřátí trefí aspoň stodolu.:)

  • fenri
    13:32 23.06.2015

    Mně na 805 pozitivně zaujal těžko definovatelný pocit pevnosti a robustnosti zbraně, zároveň mi přišla i dost přesná (s normálními SS109).
    Na druhou stranu je to strašné, těžké heblo, které se blbě drží, blbě se s ním manipuluje, všude se to chytá a je poměrně neobratné-blbě se s tím přenáší.
    Nerozebiratelný závorník je na ránu pěstí a pohyblivá páka natahování je (zvláště při uvážení doby vzniku zbraně, jejich rozměrů a váhy) rovněž tragická. Podle mě jde o konstrukční fail, nebo bylo naprosto špatně zadání a konstruktér se snažil zadavateli pěkně demonstrovat, jak to špatně zadali. Když to zjednodušším-a AR se mi střílí a dělá všehno lépe, AK (modernizovaným) věřím zásadně více a v podstatě se mi s nimi i o fous lépe střílí a tak nějak nevím, co mi zbyde pro 805. Patriotismus?

  • Zbrojir
    12:36 23.06.2015

    k Jenda

    Nezáleží na PR prohlášeních, ale spíše na typu zákazníka a způsobu výběru produktu.

    Jak to bylo s výběrem CZ 805 Bren na Slovensku, ví patrně každý zdejší čtenář.
    Rovněž i já upozorňuji, že z fáze „polofunkční prototyp“ (doba výběru na přelomu 2009/2010) se CZ 805 Bren přes fázi „puška se systémovými vadami“ (cca první dva roky dodávek pro MO ČR) propracovala až k „v boji použitelná, byť s velkými výhradami“. Však jsme vývoj a dovývoj neobyčejně dobře z našich daní zaplatili. Odhaduji, že jen u kontraktu pro MO ČR byl údaj uvedený CZUB (200 mil. Kč) zaplacen cca 2x…..

    Zahraniční zákazníci, mj. typická teritoria CZUB, CZ 805 Bren pořizovali až ve fázi třetí, tedy již použitelnou. V té první fázi by ji nepořídili ani s velkým všimným...

    Při výběru zbraní bohužel hraje důležitou roli politika (obvykle korupce a klientelismus). Čím méně vyspělá země, tím větší význam nekalé praktiky při výběru dodavatelů mají. To samozřejmě nevylučuje, že i nekalou, či přímo korupční cestou lze pořídit velmi kvalitní výzbroj. Podívejte např. na velký „tendr“ na pistole pro slovenské ozbrojené složky SR… Ovšem, realita je často opačná, tzn., že z logiky věci nejvíce korumpují málo konkurenceschopní výrobci.

    Např. dost rozšířená CZ mod. 75/85 je také v mnoha odborných publikacích deklarována jako pojem a přitom tyto zbraně, jakožto hromadná produkce, nesplňovaly ani tehdejší základní spolehlivostní a bezpečnostní parametry kladené na služební zbraň dané kategorie, o zaměnitelnosti dílů ani nemluvě, a s ostudou musely být z výzbroje mnohdy předčasně vyřazeny.

    Např. i v mnohokrát zmiňované Indii byli před léty za jejich nákup stíháni vysocí představitelé resortu vnitra, neboť „výkonost pistolí se ukázala hluboko pod normou přislíbenou dodavatelem“ (nic neobvyklého, to známe i z našich zkušeností) a vysocí důstojníci včetně bývalého ministra vnitra zavedení pistole do výzbroje prostě napomohli tím, že zfalšovali certifikáty kvality. Tyto praktiky jsou rovněž u nás časté….

    Inu, realita někdy bývá od obecně šířené propagandy diametrálně odlišná…

    Popravdě, kdy naposledy dostali vojáci (odborníci) prostor pro svobodný výběr zbraňového systému...

  • Clanek
    12:22 23.06.2015

    @Zbrojir, diky za obsahly, ikdyz trochu desivy prispevek.
    @CerVus, uhodil hrebicek po hlavicce. Ficova vlada je legendami opredena pokud jde o klientelizmus, pridelovani zakazek kamaradum a predrazovani vseho a za kazdych okolnosti. Proste obyvatelstvo jim to stale zere protoze "jistoty" duchody a vlaky zadarmo a ten zbytek jen nevericne zira. V kontextu toho beru zavedeni teto nepovedene parodie na zbran do armady SR jako hotovou vec. Smutne.

  • CerVus
    12:00 23.06.2015

    třeba mají dobrý podpůrný program pro nadějné politiky

  • Jenda
    11:55 23.06.2015

    ...a proto ředitel CZUB mohl nedávno prohlásit, že Slovensko je dvacátou zemí jejíž ozb. složky budou cz 805 používat...


    Že by byli opravdu všichni tak blbý???

  • Jezevec
    11:54 23.06.2015

    KOLT: Raději sem Armatu nezatahujte nebo se tu za chvíli zase budou porovnávat vysoké školy a nejspíš i produkce brambor.

    Jinak jak píše Zbrojir tak jako opravdu velkou slabinu nerozebiratelnou sestavu závěru. O zbytku raději taky nemluvit. A cesta jakou vyhrála tato zbraň výběrové řízení je s odpuštěním na blití.

    Dříve se mluvilo překopané verzi která bude mít označení CZ807. Neví o tom nikdo nic?

  • KOLT
    11:45 23.06.2015

    Když už jsme u těch maket, je otázka, zda Armata na RN nebyla ve vyšším stupni dokončení, než CZ805 v době výběrového řízení ;-)

  • flanker.jirka
    11:38 23.06.2015

    Předražená maketa!

  • Zbrojir
    11:07 23.06.2015

    CZ 805 Bren, která přes neomalenou cenu „zvítězila“ v tradičním „českém tendru“, jenž vzhledem k diskriminačním podmínkám logicky ignorovali prakticky všichni světoví výrobci, vyjma FN nabízenou přes MPI Group. Byla v době výběru, tj. na přelomu let 2009/2010 evidentně ve stadiu „polofunkčního prototypu“. Však se také vybíralo jen dle „papírových nabídek“ a nikoli po komparaci nabízených zbraní, což byl poměrně unikátní postup výběru útočné pušky pro ozbrojené síly, zejména, šlo-li o neodzkoušenou novinku.

    První zkoušky vlastního produktu přinesly doslova zděšení a MO ČR muselo potichu zahájit dovývoj toliko vychvalované "modulární a multirážové" útočné pušky CZ 805 Bren, u níž byl ukončený vývoj, jakožto základní podmínka „tendru“, CZUB mj. v nabídce písemně deklarován (že by uvedení zadavatele v omyl....).

    Problémy si vynutily značné z prodlení dodávek, samozřejmě, příslušná smlouva se dodatky nakonec upravila tak, aby CZUB sankcemi nikterak neutrpěla, vždyť puška byla vlastně OK, to jen vojáci si nad rámec původních požadavků něco vymýšleli….

    V prvních dvou letech se v rámci hromadné výroby a dodávek vychytávaly systémové vady. Počet produktů, které putovaly zpět k výrobci na „technickou prohlídku“ byl prý značný. Popravdě dovývoj produktu pokračuje dodnes, tj. i v průběhu druhé etapy přezbrojení MO ČR.

    Souhlasím s uváděnými vadami a nedostatky, uživatelsky puška vstřícná opravdu vůbec není, zvláště s ohledem na konstrukční stáří (jedna z nejmladších konstrukcí na trhu), jsou nedostatky a vady vskutku ostudné.

    Já osobně považuji za fatální, do očí bijící a neuvěřitelné, že sestava závěru není uživatelsky rozebiratelná a tudíž v polních podmínkách je zbraň vojákem s minimem nesených prostředků nesnadno udržovatelná, obdobný problém je i u sestavy pístu. Stačí porovnat rozebiratelnost a udržovatelnost kritických míst s útočnými puškami vz. 58, AK/AKM, M16/M4, HaK G 36, 416 a prakticky i všechny ostatní……….

    Pokud by byli vojáci nasazeni s takovou zbraní v „totální válce“, kdy se celé týdny pohybuji v poli, vystaven působení povětrnostních podmínek, ale i aktivitě nepřítele, tak si neumím představit, jak by se konstrukčně nedomyšlená CZ 805 udržovala po celou tu dobu bojeschopná. On je opravdu velký rozdíl plnit úkoly v rámci časově velmi omezených patrol, či výcviku, či týdny bojovat při nasazení všech dostupných kapacit.

    Prohlédněte si fotografie cílů po dělostřeleckém přepadu (např. Ukrajina). Pokud má voják štěstí a zůstane „celý“, je min. zas… celý od prachu, hlíny či bláta, a to od hlavy až k patě včetně výzbroje a výstroje.

    Žádná automatická zbraň obdobného typu nebude spolehlivě fungovat s vyšším podílem nečistot ve vnitřních mechanismech (převáděcí videa ve ztížených podmínkách jsou provedena za určitých podmínek, pokud by se tyto změnily, je zpravidla po střelbě…) . Pokud mohu zbraň snadno a rychle rozložit a důležitá místa vyčistit (hadřík, trocha vody a oleje) obnovím bojeschopnost rychle, pokud však zápasím s nerozebiratelnými sestavami, musím je někde v kýblu máchat ve vodě, či jiném vhodném roztoku a spoléhat, že všechny nečistoty vyplavím (praxe ukazuje, že ne vždy se to podaří), je to zcela špatně a takovou pušku do války prostě nechci. Mj. je pro mě neuvěřitelné, že na MO ČR doposud, přes varovné signály z mírového provozu, nikdo nepochopil, že útočná puška, zejména, je-li určena pro bojové jednotky, musí být snadno a po dlouhou dobu vojákem-obsluhou udržovatelná, a to i v těch nejnepříznivějších podmínkách, které mohou v reálném boji nastat. Asi by bylo vhodné, kdyby si plukovníci a generálové občas vyzkoušeli cvičák (taktika jednotlivce), nikoli jen pohledem z věže či velitelského vozu….

    Další problematické řešení se mi mj. jeví úsťová brzda, aplikovaná na modernizovaných zbraních typu CZ 805 Bren MC. Nejenom, že je na prezentačních videích často vidět nadměrný plamen, ale tato bude vytvářet i nadměrný hluk výstřelu, působící na střelce a jeho nejbližší okolí. Vždyť zdaleka ne všichni vojáci mají v boji k dispozici účinné chrániče sluchu. Taková intenzívní palba v sestavě “lehce rozvinutého“ družstva za bariérou, to musí být opravdu požitek...

    Kouká chlápek na lidi brodící se ve vodě a v blátě koryta řeky a křičí a ně: „proč nejdete po mostě“. Vedoucí těch dole ho okřikne: „Jdeme českou cestou, tak nám do toho nekecejte!".

  • Charlie
    10:52 23.06.2015

    To má vyndavací čepy?

    OMG

    Kdysi dávno sem četl jakési pojednání o G36 a tam bylo vyzdvihováno, jak ot mají u Hecklera a Kocha pěkně vymyšlené, když jsou na kvéru držáčky na vyndané čepy, a já si v duchu říkal, "Pche, u Sa-58 drží v dírce..."

    Tady neudělali ani to, ani ono...

    Není to dobrej kvér, spíš tak průměrnej, a ještě k tomu v blbý ráži...

  • Kratas
    10:45 23.06.2015

    Hojně zmiňované jsou čepy, které při rozborce zbraně jdou úplně vyndat a nejsou zajištěny proti ztrátě oproti SA 58.

  • jancz
    09:39 23.06.2015

    já myslel že mezi ty největší problémy patří nerozebiratelný nosič závěru a přebytečná dvouranná dávka, ostré hrany lišt na příslušenství a hlavně těžký předek, pohybující se páka při střelbě, a možná ještě něco

  • CerVus
    09:24 23.06.2015

    Problém vidím i v pohybující se natahovací páce a pojistce, která má neustále tendenci zbraň o výstroj odjišťovat. Možnost vyhazovat nábojnice i na druhou stranu by také neškodila. Přeci jen to je nově navržená zbraň tak tomu nebránila případná zastaralá konstrukce. Standardní popruh nemá cenu ani komentovat.

  • Jenda
    09:13 23.06.2015

    No není to jediná trubka pro cz 805 viz cz 805 PS1:

    http://aftermathgunclub.com/20...

    Za tu cenu by k tomu mohla být i botka bez trubky pro umožnění stejných skladovacích možností jaké má puška se sklopnou pažbou...

  • Maulincio
    08:42 23.06.2015

    Nahradit pažbu za pažbu z AR-15 byla první věc co mě napadla (i když mi původní pažba nijak zvlášť nevadila).

    Spíš by mě zajímalo co se stalo s lyžinama pro přichycení doplňků, už se použilo něco lepšího co vám po dvou akcích nerozpárá rukavice?