Dalekonosné střely Ch-32 pro ruské bombardéry Tu-22M3

Ruský nadzvukový strategický bombardér Tu-22M3. / Alex Beltyukov, CC BY-SA 3.0

Podle ruského internetového portálu Izvestija ruské letectvo/námořnictvo do výzbroje brzy zavede nové střely vzduch-země Ch-32 s doletem 1000 km. Střely výrazně zvýší bojovou hodnotu strategických bombardérů Tu-22M3 v boji proti lodím nebo důležitým pozemním cílům.

Ruské letectvo a námořnictvo od 60. let používá střely vzduch-země dlouhého doletu Ch-22 (v kódu NATO AS-4 Kitchen). Rusové střely vyvinuli především pro boj s americkým námořnictvem.

Ch-22 lze vybavit konvenční hlavicí pro útoky na bodové cíle nebo jadernou hlavicí pro útoky na plošné cíle. Pozdější verze střely mohly být nasazeny i proti radiolokačním stanicím nebo proti důležitým pozemním cílům - elektrárnám, mostům, železničním nádražím, přehradám, chemickým továrnám, atd.

Dosah Ch-22 je 450 až 600 km. Délka střely je 11,65 m a hmotnost 5820 kg. Nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a především nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.

Podle ruských velitelů právě kombinace rychlého Tu-22 a střel Ch-22 byla nejúčinnějším ruským nástrojem pro boj s údernými svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group) amerického námořnictva.

Sovětské námořnictvo mělo ve své výzbroji přibližně 200 bombardérů Tu-22 zařazených do 10. leteckých pluků. Přibližně stejný počet Tu-22M3 sloužil v letectvu. Každý letecký pluk námořnictva (20 Tu-22) dokázal proti CSG (v závislosti na vzdálenosti) odpálit 40 až 60 střel Ch-22.

Sovětské námořnictvo navíc rozpracovalo variantu, že v případě neznámé polohy CSG a silného rušení, vypustí do pravděpodobné polohy CSG osm střel Ch-22 s jadernou hlavicí. Tím se měly nejen vyřadit lodě protivníka, ale také rušící prostředky. Druhá salva střel Ch-22 s konvenční hlavici pak měla zničit zbývající lodě.

Bojovou hodnou Ch-22 výrazně zvyšuje obrovská rychlost - podle různých zdrojů až Mach 4,6. Střela Ch-22 s konvenční hlavicí sice nedokáže (pravděpodobně) letadlovou loď potopit, ale 1000 kg těžká bojová hlavice letadlovou loď bezpečně vyřadí z boje.

Tu-22M3 s dvojicí střel Ch-32 při testování v roce 2013. / Sergei Lysenko

Od roku 1990 Rusko vyvíjí nástupce střely Ch-32 (nebo také X-32). První testy proběhly podle ruských médií v polovině první dekády 21. století.

Podle deníku Izvestija je údajně vývoj Ch-32 již dokončen a střela je připravena k zavedení do výzbroje. Nicméně konstrukční kancelář Raduga, tvůrce střel Ch-22 a Ch-32, se odmítla ke stavu vývoje vyjádřit. Neoficiální informace mluví o zavedení do výzbroje v roce 2018.

Dolet střely Ch-32 je odhadován až na 1000 km a rychlost 5000 km/h. Podle deníku Russia Aviation je však rychlost střely “pouze” 4000 km/h a dolet 800 až 1000 km.

Ch-32 má unikátní profil letu, kdy po opuštění letounu nabere výšku 40 km a nad cílem se pustí do střemhlavého letu - podle ruských médií kombinace střemhlavého letu a obrovské rychlosti činní Ch-32 prakticky nezastavitelnou současným systémy protivzdušné obrany. 

Střela Ch-32 se navádí pomocí satelitních navigačních systémů GLONASS/GPS, vlastního aktivního radaru (s funkcí mapování terénu) a nezávislého inerciálního navigačního systému. 

Zdroj: Russia AviationVPK

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

2S35-1 Koalice-SV KŠ: Nová samohybná houfnice z Ruska

Ruské ministerstvo obrany zadalo vývoj nové kolové samohybné houfnice označované jako 2S35-1 ...

Realita Ruska: Vesmírný bombardér nebo 70 let starý Tu-95?

Před několika dny ruská média informovala o vyvíjeném orbitálním bombardéru, který je schopen ...

Ruský BMPT Terminátor-3 tankem budoucnosti?

Podle Ruslana Puchova, ředitele moskevského centra CAST (Centre for the Analysis of Strategies and ...

Tanker KC-46A Pegasus vstupuje do výroby

Americké letectvo je “konečně” spokojeno s technickou vyzrálosti nového vzdušného tankeru KC-46A ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Marthy
    07:45 30.08.2016

    Obě strany mají celkem propracovanou taktiku,útoku a obrany CSG.Nejspíš by záleželo i na prostém štěstí,jako v jiných válečných konfliktech.
    Pokud by se Rusové pokusily bránit proti CSG letouny TU-22M a raketami CH-22 s konvenční hlavicí,měli by nevelkou šanci CSG zničit,zvlášť kdyby jich plulo víc (a to je jisté)
    Hádám že kdyby se k pobřeží Ruska vydalo třeba 8 svazů,s cílem napadnout Rusko,ti by neváhali,a i kdyby žádná ze stran na zemi nepoužila atomovky,tak na moři by je Rusové proti CSG použily hned.Bez nich by měli jen malou šanci sílu představující 8 letadlových lodí s doprovodem odrazit.
    O oddolnosti lodí proti emp si nedělám iluze,i když je vojenská elektronika oddolnější než běžná,přecijen moderní lodě jsou elektronikou doslova nadité a výbuch několika atomovek v blízkosti CSG by znamenal prakticky jejich vyřazení z boje.

  • DJW_
    23:35 29.08.2016

    Starlight: presne tak, V CLANKU je CHYBA. Tu22 je stredny bombarder, nie strategicky, rivnako si mi z ust zobral aj poznamku o SALT.

    Kto by chcel vidiet rozdiely medzi verziami, odporucam Kyjevske Statne letecke muzeum, stoja tam tri rozne vedla seba aj s vyzbrojou.

    Ruleta: myslim ze utocit na carrier group aj konvencnou municiou by uz zavanalo jadrovou vymenou. Presne preto WW3 bud nebude ale velmi rychla - konvencnymi silami su ani napriek superior OS USA napr Rusko nie je porazitelne prvym uderom bez hrozby bolestivej odvety.

    Standablabol: ponorky komunikuju na ultra nizkych frekveniach ktoje sa dost blbo trianguluju vdaka svojej smerovosti.

  • StandaBlabol
    22:46 29.08.2016

    Marty,

    zkus tohle: v
    http://www.valka.cz/10702-Tu-2...

    Vysvětluje se tam sovětské taktika vyhledávání a útoku na CSG i americká protiopatření. Vysvětlují tam i to, jak obtížné bylo, tu skupinu najít.

    Článek se sice týká Studené války, ale z ruské strany se toho zase tolik nezměnilo - Tu-22M3 a Tu-95 s raketami Ch-22.

  • Sorge-227
    22:34 29.08.2016

    Niekde som cital ze USA si zakupili tieto ruske Ch-32 bez bojovej hlavice na testovanie pri vyrobe obrany proti Ch-32. Neviete nieco o tom. Skusky boli tajne, ale vraj USA ma uz zavedenu protizbran. Ze to vraj bolo poprve ked jedna firma utocnej zbrane pomahala druhej firme vymyslat obranu na tuto zbran. Ale ci je to vsetko pravda?

  • Shania
    22:17 29.08.2016

    Marthy: mimo to co jsem linknul na začatku, tady máš další povinnou četbu. Pokud tedy umíš anglicky.

    http://www.navweaps.com/index_...

  • Marthy
    21:35 29.08.2016

    Nemusela by letadlovka v případě ztráty satelitní navigace a komunikace navádět vlastní letouny zpět nějakým signálem?Aby nedošlo k omylu netvrdím to,ptám se.Jestli ano nelézt ji bude docela snadné.
    Jinak,k článku:Po zavedení těch nových střel účinnost TU-22M výrazně stoupne,to je bez debat.

  • logik
    21:15 29.08.2016

    kilometr za minutu, samozřejmě :-)

  • logik
    21:11 29.08.2016

    Marthy - nejde o odhalení útočícího svazu. Jde o to, že bez satelitů se útočník nejprve musí dozvědět, kde ta CSG vůbec je. A to s přesností dejmetomu na max stovky metrů v případě použití jaderných zbraní, pro konvenční ještě méně, takže minutu stará informace (CSG pluje necelý kilometr za hodinu) o poloze letadlové lodi už je zastaralá.

    A na sestřelení průzkumníka těch pár stíhaček, co je zrovna ve vzduchu, stačí.

  • Marthy
    20:38 29.08.2016

    Jak by vlastně prováděli průzkum?Pokud by chtěli svůj CSG ubránit,museli by útočící letouny odhalit brzo.Hádám že není reálné aby 500 km od CSG všemi směry bylo dostatek stíhaček na odražení útoku.Hádám že spíš nějaké dvoučlenné hlídky + nepřetržitě nějaký radiolokační letoun,ten by létal v blízkosti svazu.Takže k odražení útoku by musela vzlétnout letka stíhačů z letadlové lodě.Nevím za jak dloho by dokázalo vzlétnout třeba 20 stíhačů,no chvíli to trvat bude.
    Odhaduju,vzhledem k dostřelu CH-22,že pokud by CSG odhalilo letouny TU-22M 800 km od svazu,že pro ně už bude pozdě.Je to jen můj odhad,ale myslím že by je museli odhalit nejméně 1000km,raději víc,aby měli velkou šanci se ubránit.

  • StandaBlabol
    20:25 29.08.2016

    Marthy,

    to si vážně myslíš, že v případě války nebo její hrozby by CSG nechal přiblížit "neutrální loď" tak blízko. Prostě by nad ní profičely stíhačky a dostala by rozkaz ke změně kurzu. A nevěděla by nic, jen že se dostala do relativní blízkosti svazu.
    Em. komunikaci nelze úplně vypnou, ale určitě jí CSG "neřve" svou polohu na tisíce kilometrů daleko.
    Najít svaz s letadlovou lodí je prostě mnohem těžší, než se zdá. Hlavně proto, že jeho obrana je předsunutá na stovky kilometrů dopředu. Jak psal Logik, že tam někde je, poznáš pole toho, že se ti začnou ztrácet letadla...

  • Marthy
    20:16 29.08.2016

    Nedá se CSG najít třeba podle em emisí?Neustále tam budou zaplé nejrůznější radary,bude probíhat komunikace mezi loďmi a letouny atd...
    Krom toho letadlová loď je obrovský cíl,ta+její početný doprovod se jen tak neskryjí.
    Jejich polohu mohou taky hlásit civilní lodě plující pod neutrální vlajkou,ale s Ruskou posádkou :)
    Viděl jsem dokonce že by možná využily civilní lodě i jako odpalovače protilodních střel...

  • logik
    20:07 29.08.2016

    Svaz útočících letadel Ti objeví standardní letecká patrola radarem. V podstatě není možné se za něj dostat neobjeven. Jde jen o to, jak daleko může CSG zajišťovat své letecké krytí.

    Naopak zjistit, odkud na Tebe CSG útočí znamená mít neustále celé pobřeží do hloubky přes tisíc kilometrů pokryté průzkumem. To není jednoduchá věc - obzvlášť, když předsunuté letecké krytí CSG tvoje průzkumníky loví. Pokud bude ochrana CSG fungovat dobře, tak zjistíš, že tam někde CSG je, ale nevíš kde. Ani jaderné střely nejdou střílet jen tak na blind.

    Takže se mi nezdá, že by měl v tomto případě obránce snažší roli. Navíc Rusko nemá tolik bombardérů a tankerů, aby mohlo na CSG udeřit kdekoli, takže nejprve bude muset přesunout bombardovací pluky na letiště, odkud bude CSG v dosahu. Ve výsledku lovení CSG není vůbec jednoduchá věc.

  • StandaBlabol
    20:01 29.08.2016

    to Marthy

    Prosím, můžeš rozvést to, jak snadné je najít bez družic svaz s letadlovou lodí? Pokud vím, tak to byl problém už za studené války a proto SSSR na družice hodně spoléhal. Průzkumná letadla (pořád hlavně Tu-95) je možné, při použití kombinace AWACS + stíhačky, sestřelovat stovky kilometrů od svazu (E-2D má moderní AESA radar s dosahem až 550 km).

    Větší šanci na sledování svazu by mohly mít moderní ruské atomové ponorky. Ale těch je pár a navíc, začít vysílat a navádět bombardéry v blízkosti svazu by se asi rovnalo sebevraždě.

  • Blake
    19:22 29.08.2016

    Marthy, dedikovane druzice na nicenie nepriatelovych, to mi pripada ako prilis drahy spas na to, aby to bolo prakticke. Vynesenie objektu na orbitu je jedna z najdrahsich operacii ake dnes mozes podnikat a ide tam o kazde kilo. Zbranovy system schopny zamerat a efektivne postrelovat viacere druzice nebude najlahsi a najmensi.

  • Marthy
    17:45 29.08.2016

    V případě že by si armády Ruska a USA navzájem vyřadily družice z činnosti by v tomhle případě byla výhoda pro Rusko,přecijen svaz letadlových lodí lze standartním průzkumem nalézt snadněji než svaz útočných letounů.
    Jinak pokud si pamatuju tak je zakázáno umisťovat v kosmu zbraně,ale čert ví jestli se to dodržuje,možná může někdo mít na orbitě družice určené k ničení družic protivníka...

  • logik
    17:28 29.08.2016

    Sestřelování družic reálné asi je. Také záleží na tom, kterých - ty na nízké orbitě může sestřelit i stíhačka, sestřelit ty na vysoké orbitě je možné, ale dosti drahé.
    Rušení či "hacking" IMHO možný příliš není - vojenské družice budou zabezpečené dobře a směrovou anténu jen tak neodrušíš.

    Jsou ale dvě možnosti - buďto obě strany umí "ničit družice" a dělají to. Pak ovšem Rusko neví, kde CSG je. Nebo to dostatečně dobře neumí. Pak CSG ví, že se na ní ruské letectvo chystá.

  • Marthy
    17:18 29.08.2016

    Dusan-Ano,hodně by záleželo na informacích,průzkumu.Pokud by Američané zaznamenaly vzlet TU-22M měli by čas se na jejich přílet připravit,poslat stíhačky.
    Ale otázka je v jakém stavu by byly průzkumné družice.Ty+navigační a komunikační družice by byl v případě konfliktu pro Rusko určitě cíl č.1.
    Ale netuším jestli je v silách Ruska průzkumné družice sestřelit,nebo třeba jestli reálně lze komunikační signál družic rušit,či jestli je lze napadnout kyberneticky,třeba je nějak zavirovat,převzít nad nimi kontrolu,poslat jim falešný řídící povel aby změnila polohu nebo ji jinak vyřadit.
    Pokud by se ovšem Rusku průzkumné družice podařilo zneškodnit tak by jejich šance na zničení svazů letadlových lodí pomocí TU-22M výrazně stoupli.

  • ruleta
    17:12 29.08.2016

    Mno ono hlavne...jestli neco dojde tak daleko, ze utoci na CSG jadernou hlavici, tak bud holokaust uz byl a to jsou dozvuky anebo je v primem prenose - kazdopadne - bylo by to pro vetsinu lidi uplne jedno.

  • Jakub2
    16:47 29.08.2016

    Starlight: Ano, M3 neměly a nemají možnost doplňovat palivo ve vzduchu, přesto lze mít za to, že palivová soustava letounu je uzpůsobena pro dodatečnou montáž doplňovacího zařízení a že se alespoň uskutečnily nějaké technické zkoušky. K samotnému zařízení bude dostupná technická dokumentace a není problém letadla dovybavit v řádu několika měsíců (udělá se konverzní sada a montáž se provede přímo u leteckého pluku).

    Prakticky neřešitelný problém je ale s množstvím leteckých tankerů Il-78M. 19 ks prostě nestačí po víc než 2 pluky ve vzduchu (40 letadel).

  • dusan
    16:04 29.08.2016

    Je to čisto teoretický scenár ktorý predpokladá "Pearl Harbour" t.j. že Amíci budú nepripravení ... a ruské letectvo ich nečakane prekvapí ...

    Realita by však bola pre ruské letectvo podstatne komplikovanejšia. V prípade vyhrotenia vzťahov by určite Amíci pozorne sledovali základne protivníka a možnosť, že by im unikla zložitá operácia desiatok ťažkých bombardérov, prieskumných a tankovacích strojov je prakticky rovná nule ....
    Ruské stroje by sa stretli s organizovaným odporom stovky km od lietadlových lodí a dosť pravdepodobne by bol útok narušený ešte pred odpálením všetkých striel a teda by bol ich účinok podstatne oslabený ...
    Tomu by mohli Rusi samozrejme zabrániť nasadením diaľkových stíhacích strojov, ale to by už bolo vo vzduchu pomaly celé letectvo a možnosť utajiť takú supeoperáciu by bola nulová, resp. by o tom vedeli Amíci dlho dopredu ....
    To by sa "zlietli" i všetky stíhacie stroje US letectva, námorníctva či spojencov zo širokého okolia ....

    Skrátim to .... jedná sa o nerealistický scenár, kde sa nepočíta s tým, že protivník urobí niečo viac ako "má" ....

  • dusan
    16:04 29.08.2016

    Je to čisto teoretický scenár ktorý predpokladá "Pearl Harbour" t.j. že Amíci budú nepripravení ... a ruské letectvo ich nečakane prekvapí ...

    Realita by však bola pre ruské letectvo podstatne komplikovanejšia. V prípade vyhrotenia vzťahov by určite Amíci pozorne sledovali základne protivníka a možnosť, že by im unikla zložitá operácia desiatok ťažkých bombardérov, prieskumných a tankovacích strojov je prakticky rovná nule ....
    Ruské stroje by sa stretli s organizovaným odporom stovky km od lietadlových lodí a dosť pravdepodobne by bol útok narušený ešte pred odpálením všetkých striel a teda by bol ich účinok podstatne oslabený ...
    Tomu by mohli Rusi samozrejme zabrániť nasadením diaľkových stíhacích strojov, ale to by už bolo vo vzduchu pomaly celé letectvo a možnosť utajiť takú supeoperáciu by bola nulová, resp. by o tom vedeli Amíci dlho dopredu ....
    To by sa "zlietli" i všetky stíhacie stroje US letectva, námorníctva či spojencov zo širokého okolia ....

    Skrátim to .... jedná sa o nerealistický scenár, kde sa nepočíta s tým, že protivník urobí niečo viac ako "má" ....

  • logik
    15:54 29.08.2016

    Radovan: V tom bych problém neviděl. Jak starý jsou B-52? U bombardérů (pokud u nich nechceš stealth nebo supersonické rychlosti) není příliš důvod, proč by se měli nahrazovat novou technikou.

  • Radovan
    15:48 29.08.2016

    Já bych se místo dalekonosné střely spíš pozastavil nad TU22M3, strojem starým 30 - 40 let. Jak dlouho ho Rusové s veškerými modernizacemi ještě dokáží udržet ve službě? Je reálná jeho náhrada v příštích 20 letech a v jakém počtu? Jsou oprávněné pochybnosti jestli Rusové dokáží znovu rozjet výrobu TU160..
    Dnešní Rusko má oproti SSSR o polovinu míň obyvatel, klesající ekonomiku závislou na fosilních palivech a snad ještě více izolovanější průmysl a vědecko-technickou základnu.

  • Slavoslav
    15:17 29.08.2016

    Marthy

    Vzdušný,alebo podmorsky vybuch? Ale na potopenie veľmi blízko prakticky priamy zasah. Tie lode su set sakra odolne.

    Pre približnú predstavu si vygoogli skúšky pri atole bikiny. Som na mobile a nechce sa mi hľadať link

  • Starlight
    14:20 29.08.2016

    Trochu to s tím doplňováním paliva za letu (DPL) u letounů Tu-22M3 zjednoduším.

    Letouny Tu-22M3 (Backfire-C), které má dnes ve výzbroji Ruská federace nemají a nikdy neměly schopnost DPL. To proto, že USA donutil tehdejší SSSR v rámci strategických odzbrojovacích dohod, jako byl SALT 2 (1979) a řada následujících, vzdát se této schopnosti u letounů řady Tu-22 a tím je nezapočítávat do kategorie strategických bombardérů.

    Starší verze Tu-22M2 (Backfire-B), které byly vyrobeny před těmito dohodami sice nástavec měly, ale v rámci dohod musel být demontován. Údajně si ale tyto nástavce tajně schovali. To ale platilo jen pro verzi M2. Novější verze M3 (hodně odlišná od M2), která slouží dodnes, ale nástavec DPL nikdy neměla včetně připojovacího kování v trupu. Navíc cely tvar přídě M3 je natolik odlišný od M2, že nic z verze M2 na ní nejde namontovat.

  • fenri
    14:13 29.08.2016

    Tu-22M3 může nést tři Ch-22. V boji se to nepoužívá, je to spíš pro transport. Pro bojové nasazení se počítá se 2 střelami. Takže číslo, že 20 Tu-22 může odpálit 40-60 střel je OK. V případě krize a potřeby navýšit počet útočících střel by to mohli navěsit "na plný kotel".

  • Marthy
    14:08 29.08.2016

    Zajímalo by mě jak blízko letadlové lodi by musela jaderná hlavice ze střely CH-22 vybouchnout aby ji zničila,či vyřadila z boje.
    Na youtube jsem viděl nějakou animaci jaderného útoku na New York,kdy střela topol spadla u pobřeží do moře,tam vybouchla a následná ohromná vlna vody město vlastně smetla.Ale zdálo se mi to poněkud přehnané,myslím že ani atomovka by tak mohutnou vlnu nedokázala vytvořit.I když,jen hádám...

  • Jakub2
    13:24 29.08.2016

    Jedna střela váží 6 tun, tj. hmotnostní rozdíl mezi zbraňovými konfiguracemi (jedna nebo tři střely) je značný. Útočný profil letu TU-22M3 při protilodních misích je známý, přílet maximální rychlostí na dostřel, odpálení Kh-22 a únik maximální rychlostí. Nesení 3 střel rapidně snižovalo dolet (bylo potřeba vícekrát tankovat za letu) a také nebylo možné letět maximální rychlostí při útoku.

    Na kratší vzdálenosti TU-22M3 klidně mohou nést ony 3 Kh-32, ale ne při bojovém letu někam poblíž Islandu. Maximální náklad na maximální dolet totiž znamená na jedno útočné letadlo 2 - 3 vzdušné tankery (kterých má ruské letectvo 15 - 20 ks), když ponese jen 1 Kh-32, tak může nést o 12 tun paliva více, resp. 1 Tu-22M3 potřebuje jen 1 tanker (doplnění paliva 1x při příletu a 1x při návratu).

    Celé je to jen matematika - čas, vzdálenost, spotřeba paliva, váha nákladu. Kritickým úzkým profilem je v tomhle případě počet vzdušných tankerů, který ruskému letectvu nedovolí dlouhodobější operace Tu-22M3.

    Kdo chce vědět více a nemá možnost přístupu k odborným materiálům, tak má možnost číst alespoň zábavnou literaturu. Jedna z mála knížek, která se věnuje studené válce a případnému SSSR-USA konfliktu na moři a není to úplná snůška nesmyslů, je Příchod rudé bouře od Tom Clancy (ano, autor Honu na Rudý říjen nebo Rainbow Six).

  • Shania
    13:21 29.08.2016

    Cyril: válka neválka s tím nemá co dělat. To byla praxe pro udery proti CSG v 80 letech, kde počítali s 50% ztrátami bez ohledu na to, jestli by byl útok úspěšný nebo ne.

    To co na nesenou výzbroj vliv má je to, co po tom stroji potřebuješ aby udělal a aby se tam vůbec dostal.

    Omezený naklad pro nálety v syrii je proto, že s větším tam Tu-22 nedoletí.

    Dvě rakety mají velký vliv na výkony, tři ještě větší, může se pak stát, že se s ním nedostanou do pozice aby je vůbec mohli použít.

    A ano o +třetinu větší dolet než starší střely může mít na to velký vliv.

  • logik
    12:17 29.08.2016

    cyril - i v případě bližšího úderu by IMHO zvolili variantu s jednou střelou. Protože dosah Ch-22 kolem 500km znamená, že se potřebujou dostat do oblasti se stíhací ochranou CSG - a tedy je třeba minimalizovat čas, kdy v tomto prostoru budou.

    U plánovaných Ch-33, pokud opravdu bude dosah 1000km, tak to může být jiné. Na druhou stranu, F35 budou mít také větší dosah než superhornet, takže to možná povede pouze k prodloužení vzdáleností, na které se povedou (nebo spíš doufejme nepovedou) souboje.

    Pravděpodobně to ve výsledku ještě více posílí roli sledovacích prostředků a průzkumu, protože okruh 600km a 1000km je skoro čtyřnásobnej rozdíl v prohledávaný ploše.

  • cyril
    12:07 29.08.2016

    shania: tak jedna věc je běžná praxe a druhá válka. I třeba v případě menšího konfliktu řekněme typu Sýrie by určitě nesli jednu max dvě rakety, ale když už by se jednalo útok na CSG, tak to už by musel být echt konflikt a zřejmě by muselo dojít k maximálnímu využití lidských a materiálních zdrojů. Tento konflikt by se také nejspíše odehrával blízko ruských hranic, proto by TU 22 nemusely lítat někam daleko. Takhle jsem to z článku pochopil tedy já, těch 40-60 raket, což přeci není nepravdivý údaj, když víme, že 3 rakety unesou.

  • Shania
    11:12 29.08.2016

    cyril: dulezite neni co se na letadlo dá navěsit, ale v jaké konfiguraci budou nasazena. Takže když byla běžná praxe lítat s jednou raketou (což je 20), se těžko stane to, že ponesou 3 (60). Nečo velice nepravděpodobného a pouze na krátké vzdálenosti, těžko proti CSG.

    A v článku přímo píšou že každý pluk dokáže odpálit proti CSG 40-60 střel.

    Tak se jen uvádím na pravou míru.

  • KóĎA
    11:07 29.08.2016

    Já bych řekl, že ne všechna letadla daného pluku by měla podvěšena rakety. V sestavě byl tuším pár TU-22 vybavené pro REB. Doma se podívám na přesnější počty ( http://knihy.heureka.cz/sovets... )

  • pks_
    10:54 29.08.2016

    apache: je to jednoduché. Ch-32 by byla schopna proniknout i základními typy ruské PVO (S-300,S-400,Pantsir). Tyto typy jsou určeny k zásahu proti dnes známým prostředkům protivníka. Není garantováno, že budou účinné proti systému, který v USA vymyslí za 50 let.

    PVO ochrana Moskvy by asi měla určitou šanci zasáhnout jadernými výbuchy a snížit významně pravděpodobnost přesného zásahu Ch-32.

    Nelze sestrojit kámen, který se nedá unést - je to prostě nesmysl a Všemohoucí nesmysly určitě nedělá :-)

    PS: jsem ateista :-)

  • cyril
    10:53 29.08.2016
    Oblíbený příspěvek

    apache: snažíš se trumfnout gaunta ? docela se ti to daří

    shania: Proč je to zajímavé tvrzení, když sám potvrzujete, že jedno letadlo unese až 3 střely? Nevýhody z toho pramenící jsou vcelku jasné, menší dolet, horší ovladatelnost, zatížení draku atd.. což ale neznamená, že takhle lítají pořád, jenom je tam prostě v případě potřeby dokáží pověsit.

  • Shania
    10:41 29.08.2016

    Zajimavé tvrzení o tom, že 20 letadel unese 40-60 střel. Viděl bych to tak na max 2 na letadlo, vzhledem k vetsimu dostrelu muzou omezit dolet a rychlost stroje. Nebo je menší počet dostupných strojů donutí nest 3 (bez ohledu na výkonny), aby měli vůbec šanci proniknout obranou?

    Tady je výborný článek o ruské ASuW (od rusa...), povinnost pro každého kdo se o tohle tema zajímá

    https://www.usnwc.edu/getattac...

    kde Tokarev tvrdí

    In theory and in occasional training, the plane could carry up to three Kh-
    22MA (or the MA-1 and MA-2 versions) antiship missiles, one under the belly and two more under the wings. But in anticipated real battle conditions, seasoned crews always insisted on just one missile per plane (at belly position), as the wing mounts caused an enormous increase in drag and significantly reduced speed and range.

  • apache
    10:22 29.08.2016

    V ruských médiích se dozvíme, že ruská PVO je neproniknutelná, ruská střela zas nezastavitelná. Zajímalo by mě, co by Rusové napsali, když by měli své zázračné zbraně postavit proti sobě.

    Aneb dokáže bůh stvořit kámen tak těžký, že ho sám neunese? Na to vám křesťan věřící ve všemocného boha neodpoví a začne kličkovat. Stejně tak člověk věřící ve všemocné ruské zbraně.