Dalekonosné střely Ch-32 pro ruské bombardéry Tu-22M3
- 28. 8. 2016
- 37 komentářů
- Jan Grohmann
Podle ruského internetového portálu Izvestija ruské letectvo/námořnictvo do výzbroje brzy zavede nové střely vzduch-země Ch-32 s doletem 1000 km. Střely výrazně zvýší bojovou hodnotu strategických bombardérů Tu-22M3 v boji proti lodím nebo důležitým pozemním cílům.
Ruské letectvo a námořnictvo od 60. let používá střely vzduch-země dlouhého doletu Ch-22 (v kódu NATO AS-4 Kitchen). Rusové střely vyvinuli především pro boj s americkým námořnictvem.
Ch-22 lze vybavit konvenční hlavicí pro útoky na bodové cíle nebo jadernou hlavicí pro útoky na plošné cíle. Pozdější verze střely mohly být nasazeny i proti radiolokačním stanicím nebo proti důležitým pozemním cílům - elektrárnám, mostům, železničním nádražím, přehradám, chemickým továrnám, atd.
Dosah Ch-22 je 450 až 600 km. Délka střely je 11,65 m a hmotnost 5820 kg. Nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a především nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.
Podle ruských velitelů právě kombinace rychlého Tu-22 a střel Ch-22 byla nejúčinnějším ruským nástrojem pro boj s údernými svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group) amerického námořnictva.
Sovětské námořnictvo mělo ve své výzbroji přibližně 200 bombardérů Tu-22 zařazených do 10. leteckých pluků. Přibližně stejný počet Tu-22M3 sloužil v letectvu. Každý letecký pluk námořnictva (20 Tu-22) dokázal proti CSG (v závislosti na vzdálenosti) odpálit 40 až 60 střel Ch-22.
Sovětské námořnictvo navíc rozpracovalo variantu, že v případě neznámé polohy CSG a silného rušení, vypustí do pravděpodobné polohy CSG osm střel Ch-22 s jadernou hlavicí. Tím se měly nejen vyřadit lodě protivníka, ale také rušící prostředky. Druhá salva střel Ch-22 s konvenční hlavici pak měla zničit zbývající lodě.
Bojovou hodnou Ch-22 výrazně zvyšuje obrovská rychlost - podle různých zdrojů až Mach 4,6. Střela Ch-22 s konvenční hlavicí sice nedokáže (pravděpodobně) letadlovou loď potopit, ale 1000 kg těžká bojová hlavice letadlovou loď bezpečně vyřadí z boje.
Tu-22M3 s dvojicí střel Ch-32 při testování v roce 2013. / Sergei Lysenko
Od roku 1990 Rusko vyvíjí nástupce střely Ch-32 (nebo také X-32). První testy proběhly podle ruských médií v polovině první dekády 21. století.
Podle deníku Izvestija je údajně vývoj Ch-32 již dokončen a střela je připravena k zavedení do výzbroje. Nicméně konstrukční kancelář Raduga, tvůrce střel Ch-22 a Ch-32, se odmítla ke stavu vývoje vyjádřit. Neoficiální informace mluví o zavedení do výzbroje v roce 2018.
Dolet střely Ch-32 je odhadován až na 1000 km a rychlost 5000 km/h. Podle deníku Russia Aviation je však rychlost střely “pouze” 4000 km/h a dolet 800 až 1000 km.
Ch-32 má unikátní profil letu, kdy po opuštění letounu nabere výšku 40 km a nad cílem se pustí do střemhlavého letu - podle ruských médií kombinace střemhlavého letu a obrovské rychlosti činní Ch-32 prakticky nezastavitelnou současným systémy protivzdušné obrany.
Střela Ch-32 se navádí pomocí satelitních navigačních systémů GLONASS/GPS, vlastního aktivního radaru (s funkcí mapování terénu) a nezávislého inerciálního navigačního systému.
Zdroj: Russia Aviation, VPK
Související články
2S35-1 Koalice-SV KŠ: Nová samohybná houfnice z Ruska
Ruské ministerstvo obrany zadalo vývoj nové kolové samohybné houfnice označované jako 2S35-1 ...
- 04.07.2016
- 10 komentářů
- Jan Grohmann
Realita Ruska: Vesmírný bombardér nebo 70 let starý Tu-95?
Před několika dny ruská média informovala o vyvíjeném orbitálním bombardéru, který je schopen ...
- 20.07.2016
- 25 komentářů
- Jan Grohmann
Ruský BMPT Terminátor-3 tankem budoucnosti?
Podle Ruslana Puchova, ředitele moskevského centra CAST (Centre for the Analysis of Strategies and ...
- 28.07.2016
- 69 komentářů
- Jan Grohmann
Tanker KC-46A Pegasus vstupuje do výroby
Americké letectvo je “konečně” spokojeno s technickou vyzrálosti nového vzdušného tankeru KC-46A ...
- 22.08.2016
- 10 komentářů
- Jan Grohmann
Je to čisto teoretický scenár ktorý predpokladá "Pearl Harbour" t.j. že Amíci budú nepripravení ... a ruské letectvo ich nečakane prekvapí ... Realita by však bola pre ruské ...Zobrazit celý příspěvek
Je to čisto teoretický scenár ktorý predpokladá "Pearl Harbour" t.j. že Amíci budú nepripravení ... a ruské letectvo ich nečakane prekvapí ...
Realita by však bola pre ruské letectvo podstatne komplikovanejšia. V prípade vyhrotenia vzťahov by určite Amíci pozorne sledovali základne protivníka a možnosť, že by im unikla zložitá operácia desiatok ťažkých bombardérov, prieskumných a tankovacích strojov je prakticky rovná nule ....
Ruské stroje by sa stretli s organizovaným odporom stovky km od lietadlových lodí a dosť pravdepodobne by bol útok narušený ešte pred odpálením všetkých striel a teda by bol ich účinok podstatne oslabený ...
Tomu by mohli Rusi samozrejme zabrániť nasadením diaľkových stíhacích strojov, ale to by už bolo vo vzduchu pomaly celé letectvo a možnosť utajiť takú supeoperáciu by bola nulová, resp. by o tom vedeli Amíci dlho dopredu ....
To by sa "zlietli" i všetky stíhacie stroje US letectva, námorníctva či spojencov zo širokého okolia ....
Skrátim to .... jedná sa o nerealistický scenár, kde sa nepočíta s tým, že protivník urobí niečo viac ako "má" ....Skrýt celý příspěvekRadovan: V tom bych problém neviděl. Jak starý jsou B-52? U bombardérů (pokud u nich nechceš stealth nebo supersonické rychlosti) není příliš důvod, proč by se měli nahrazovat ...Zobrazit celý příspěvek
Radovan: V tom bych problém neviděl. Jak starý jsou B-52? U bombardérů (pokud u nich nechceš stealth nebo supersonické rychlosti) není příliš důvod, proč by se měli nahrazovat novou technikou.Skrýt celý příspěvek
Já bych se místo dalekonosné střely spíš pozastavil nad TU22M3, strojem starým 30 - 40 let. Jak dlouho ho Rusové s veškerými modernizacemi ještě dokáží udržet ve službě? Je reálná ...Zobrazit celý příspěvek
Já bych se místo dalekonosné střely spíš pozastavil nad TU22M3, strojem starým 30 - 40 let. Jak dlouho ho Rusové s veškerými modernizacemi ještě dokáží udržet ve službě? Je reálná jeho náhrada v příštích 20 letech a v jakém počtu? Jsou oprávněné pochybnosti jestli Rusové dokáží znovu rozjet výrobu TU160..
Dnešní Rusko má oproti SSSR o polovinu míň obyvatel, klesající ekonomiku závislou na fosilních palivech a snad ještě více izolovanější průmysl a vědecko-technickou základnu.Skrýt celý příspěvekMarthy Vzdušný,alebo podmorsky vybuch? Ale na potopenie veľmi blízko prakticky priamy zasah. Tie lode su set sakra odolne. Pre približnú predstavu si vygoogli skúšky pri ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy
Vzdušný,alebo podmorsky vybuch? Ale na potopenie veľmi blízko prakticky priamy zasah. Tie lode su set sakra odolne.
Pre približnú predstavu si vygoogli skúšky pri atole bikiny. Som na mobile a nechce sa mi hľadať linkSkrýt celý příspěvekTrochu to s tím doplňováním paliva za letu (DPL) u letounů Tu-22M3 zjednoduším. Letouny Tu-22M3 (Backfire-C), které má dnes ve výzbroji Ruská federace nemají a nikdy neměly ...Zobrazit celý příspěvek
Trochu to s tím doplňováním paliva za letu (DPL) u letounů Tu-22M3 zjednoduším.
Letouny Tu-22M3 (Backfire-C), které má dnes ve výzbroji Ruská federace nemají a nikdy neměly schopnost DPL. To proto, že USA donutil tehdejší SSSR v rámci strategických odzbrojovacích dohod, jako byl SALT 2 (1979) a řada následujících, vzdát se této schopnosti u letounů řady Tu-22 a tím je nezapočítávat do kategorie strategických bombardérů.
Starší verze Tu-22M2 (Backfire-B), které byly vyrobeny před těmito dohodami sice nástavec měly, ale v rámci dohod musel být demontován. Údajně si ale tyto nástavce tajně schovali. To ale platilo jen pro verzi M2. Novější verze M3 (hodně odlišná od M2), která slouží dodnes, ale nástavec DPL nikdy neměla včetně připojovacího kování v trupu. Navíc cely tvar přídě M3 je natolik odlišný od M2, že nic z verze M2 na ní nejde namontovat.Skrýt celý příspěvekTu-22M3 může nést tři Ch-22. V boji se to nepoužívá, je to spíš pro transport. Pro bojové nasazení se počítá se 2 střelami. Takže číslo, že 20 Tu-22 může odpálit 40-60 střel je OK. ...Zobrazit celý příspěvek
Tu-22M3 může nést tři Ch-22. V boji se to nepoužívá, je to spíš pro transport. Pro bojové nasazení se počítá se 2 střelami. Takže číslo, že 20 Tu-22 může odpálit 40-60 střel je OK. V případě krize a potřeby navýšit počet útočících střel by to mohli navěsit "na plný kotel".Skrýt celý příspěvek
Zajímalo by mě jak blízko letadlové lodi by musela jaderná hlavice ze střely CH-22 vybouchnout aby ji zničila,či vyřadila z boje. Na youtube jsem viděl nějakou animaci jaderného ...Zobrazit celý příspěvek
Zajímalo by mě jak blízko letadlové lodi by musela jaderná hlavice ze střely CH-22 vybouchnout aby ji zničila,či vyřadila z boje.
Na youtube jsem viděl nějakou animaci jaderného útoku na New York,kdy střela topol spadla u pobřeží do moře,tam vybouchla a následná ohromná vlna vody město vlastně smetla.Ale zdálo se mi to poněkud přehnané,myslím že ani atomovka by tak mohutnou vlnu nedokázala vytvořit.I když,jen hádám...Skrýt celý příspěvekJedna střela váží 6 tun, tj. hmotnostní rozdíl mezi zbraňovými konfiguracemi (jedna nebo tři střely) je značný. Útočný profil letu TU-22M3 při protilodních misích je známý, přílet ...Zobrazit celý příspěvek
Jedna střela váží 6 tun, tj. hmotnostní rozdíl mezi zbraňovými konfiguracemi (jedna nebo tři střely) je značný. Útočný profil letu TU-22M3 při protilodních misích je známý, přílet maximální rychlostí na dostřel, odpálení Kh-22 a únik maximální rychlostí. Nesení 3 střel rapidně snižovalo dolet (bylo potřeba vícekrát tankovat za letu) a také nebylo možné letět maximální rychlostí při útoku.
Na kratší vzdálenosti TU-22M3 klidně mohou nést ony 3 Kh-32, ale ne při bojovém letu někam poblíž Islandu. Maximální náklad na maximální dolet totiž znamená na jedno útočné letadlo 2 - 3 vzdušné tankery (kterých má ruské letectvo 15 - 20 ks), když ponese jen 1 Kh-32, tak může nést o 12 tun paliva více, resp. 1 Tu-22M3 potřebuje jen 1 tanker (doplnění paliva 1x při příletu a 1x při návratu).
Celé je to jen matematika - čas, vzdálenost, spotřeba paliva, váha nákladu. Kritickým úzkým profilem je v tomhle případě počet vzdušných tankerů, který ruskému letectvu nedovolí dlouhodobější operace Tu-22M3.
Kdo chce vědět více a nemá možnost přístupu k odborným materiálům, tak má možnost číst alespoň zábavnou literaturu. Jedna z mála knížek, která se věnuje studené válce a případnému SSSR-USA konfliktu na moři a není to úplná snůška nesmyslů, je Příchod rudé bouře od Tom Clancy (ano, autor Honu na Rudý říjen nebo Rainbow Six).Skrýt celý příspěvekCyril: válka neválka s tím nemá co dělat. To byla praxe pro udery proti CSG v 80 letech, kde počítali s 50% ztrátami bez ohledu na to, jestli by byl útok úspěšný nebo ne. To co ...Zobrazit celý příspěvek
Cyril: válka neválka s tím nemá co dělat. To byla praxe pro udery proti CSG v 80 letech, kde počítali s 50% ztrátami bez ohledu na to, jestli by byl útok úspěšný nebo ne.
To co na nesenou výzbroj vliv má je to, co po tom stroji potřebuješ aby udělal a aby se tam vůbec dostal.
Omezený naklad pro nálety v syrii je proto, že s větším tam Tu-22 nedoletí.
Dvě rakety mají velký vliv na výkony, tři ještě větší, může se pak stát, že se s ním nedostanou do pozice aby je vůbec mohli použít.
A ano o +třetinu větší dolet než starší střely může mít na to velký vliv.Skrýt celý příspěvekcyril - i v případě bližšího úderu by IMHO zvolili variantu s jednou střelou. Protože dosah Ch-22 kolem 500km znamená, že se potřebujou dostat do oblasti se stíhací ochranou CSG - ...Zobrazit celý příspěvek
cyril - i v případě bližšího úderu by IMHO zvolili variantu s jednou střelou. Protože dosah Ch-22 kolem 500km znamená, že se potřebujou dostat do oblasti se stíhací ochranou CSG - a tedy je třeba minimalizovat čas, kdy v tomto prostoru budou.
U plánovaných Ch-33, pokud opravdu bude dosah 1000km, tak to může být jiné. Na druhou stranu, F35 budou mít také větší dosah než superhornet, takže to možná povede pouze k prodloužení vzdáleností, na které se povedou (nebo spíš doufejme nepovedou) souboje.
Pravděpodobně to ve výsledku ještě více posílí roli sledovacích prostředků a průzkumu, protože okruh 600km a 1000km je skoro čtyřnásobnej rozdíl v prohledávaný ploše.Skrýt celý příspěvekshania: tak jedna věc je běžná praxe a druhá válka. I třeba v případě menšího konfliktu řekněme typu Sýrie by určitě nesli jednu max dvě rakety, ale když už by se jednalo útok na ...Zobrazit celý příspěvek
shania: tak jedna věc je běžná praxe a druhá válka. I třeba v případě menšího konfliktu řekněme typu Sýrie by určitě nesli jednu max dvě rakety, ale když už by se jednalo útok na CSG, tak to už by musel být echt konflikt a zřejmě by muselo dojít k maximálnímu využití lidských a materiálních zdrojů. Tento konflikt by se také nejspíše odehrával blízko ruských hranic, proto by TU 22 nemusely lítat někam daleko. Takhle jsem to z článku pochopil tedy já, těch 40-60 raket, což přeci není nepravdivý údaj, když víme, že 3 rakety unesou.Skrýt celý příspěvek
cyril: dulezite neni co se na letadlo dá navěsit, ale v jaké konfiguraci budou nasazena. Takže když byla běžná praxe lítat s jednou raketou (což je 20), se těžko stane to, že ...Zobrazit celý příspěvek
cyril: dulezite neni co se na letadlo dá navěsit, ale v jaké konfiguraci budou nasazena. Takže když byla běžná praxe lítat s jednou raketou (což je 20), se těžko stane to, že ponesou 3 (60). Nečo velice nepravděpodobného a pouze na krátké vzdálenosti, těžko proti CSG.
A v článku přímo píšou že každý pluk dokáže odpálit proti CSG 40-60 střel.
Tak se jen uvádím na pravou míru.Skrýt celý příspěvekJá bych řekl, že ne všechna letadla daného pluku by měla podvěšena rakety. V sestavě byl tuším pár TU-22 vybavené pro REB. Doma se podívám na přesnější počty ( ...Zobrazit celý příspěvek
Já bych řekl, že ne všechna letadla daného pluku by měla podvěšena rakety. V sestavě byl tuším pár TU-22 vybavené pro REB. Doma se podívám na přesnější počty ( http://knihy.heureka.cz/sovets... )Skrýt celý příspěvek
apache: je to jednoduché. Ch-32 by byla schopna proniknout i základními typy ruské PVO (S-300,S-400,Pantsir). Tyto typy jsou určeny k zásahu proti dnes známým prostředkům ...Zobrazit celý příspěvek
apache: je to jednoduché. Ch-32 by byla schopna proniknout i základními typy ruské PVO (S-300,S-400,Pantsir). Tyto typy jsou určeny k zásahu proti dnes známým prostředkům protivníka. Není garantováno, že budou účinné proti systému, který v USA vymyslí za 50 let.
PVO ochrana Moskvy by asi měla určitou šanci zasáhnout jadernými výbuchy a snížit významně pravděpodobnost přesného zásahu Ch-32.
Nelze sestrojit kámen, který se nedá unést - je to prostě nesmysl a Všemohoucí nesmysly určitě nedělá :-)
PS: jsem ateista :-)Skrýt celý příspěvekapache: snažíš se trumfnout gaunta ? docela se ti to daří shania: Proč je to zajímavé tvrzení, když sám potvrzujete, že jedno letadlo unese až 3 střely? Nevýhody z toho ...Zobrazit celý příspěvek
apache: snažíš se trumfnout gaunta ? docela se ti to daří
shania: Proč je to zajímavé tvrzení, když sám potvrzujete, že jedno letadlo unese až 3 střely? Nevýhody z toho pramenící jsou vcelku jasné, menší dolet, horší ovladatelnost, zatížení draku atd.. což ale neznamená, že takhle lítají pořád, jenom je tam prostě v případě potřeby dokáží pověsit.Skrýt celý příspěvekZajimavé tvrzení o tom, že 20 letadel unese 40-60 střel. Viděl bych to tak na max 2 na letadlo, vzhledem k vetsimu dostrelu muzou omezit dolet a rychlost stroje. Nebo je menší ...Zobrazit celý příspěvek
Zajimavé tvrzení o tom, že 20 letadel unese 40-60 střel. Viděl bych to tak na max 2 na letadlo, vzhledem k vetsimu dostrelu muzou omezit dolet a rychlost stroje. Nebo je menší počet dostupných strojů donutí nest 3 (bez ohledu na výkonny), aby měli vůbec šanci proniknout obranou?
Tady je výborný článek o ruské ASuW (od rusa...), povinnost pro každého kdo se o tohle tema zajímá
https://www.usnwc.edu/getattac...
kde Tokarev tvrdí
In theory and in occasional training, the plane could carry up to three Kh-
22MA (or the MA-1 and MA-2 versions) antiship missiles, one under the belly and two more under the wings. But in anticipated real battle conditions, seasoned crews always insisted on just one missile per plane (at belly position), as the wing mounts caused an enormous increase in drag and significantly reduced speed and range.Skrýt celý příspěvekV ruských médiích se dozvíme, že ruská PVO je neproniknutelná, ruská střela zas nezastavitelná. Zajímalo by mě, co by Rusové napsali, když by měli své zázračné zbraně postavit ...Zobrazit celý příspěvek
V ruských médiích se dozvíme, že ruská PVO je neproniknutelná, ruská střela zas nezastavitelná. Zajímalo by mě, co by Rusové napsali, když by měli své zázračné zbraně postavit proti sobě.
Aneb dokáže bůh stvořit kámen tak těžký, že ho sám neunese? Na to vám křesťan věřící ve všemocného boha neodpoví a začne kličkovat. Stejně tak člověk věřící ve všemocné ruské zbraně.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...