Další světová válka není možná

Jaderné hlavice proníkají atmosférou a zashují cvičné cíle. / Public domain

Poctivá polemika může být velice přínosným mentálním cvičením. Vybíráme pro čtenáře z 51 tezí připravených Institutem moderní války na West Pointu. Po textu o užitečnosti spojenectví dnes přinášíme text o (ne)možnosti nové světové války. Článek vyšel původně na On War | On Peace.

Pro:

Světovou válku od těch ostatních odlišuje její rozsah. Když mluvíme o rozsahu, nemyslíme rozhodně jenom ten geografický. Neméně důležité je masivní množství mobilizovaných prostředků (včetně lidských) či počet zapojených států a jiných aktérů.  Bez překročení jisté hranice není možné označit válku za světovou.

Jako hraniční kritéria je možné pokládat bojové operace na více než jednom kontinentu; výdaje na zbrojení citelně ovlivňují ekonomiku a hospodářský život ve více než dvou bohatých rozvinutých zemích (je přistupováno k opatřením v době míru nemyslitelným a neuskutečnitelným); počet přímo zapojených státních aktérů je vyšší než dva pro jeden kontinent a v neposlední řadě na bojištích aktivně působí síly velmocí.

Všechny velmoci a několik dalších států (lze předpokládat, že na sklonku a v průběhu možné světové války bych jejich  počet narostl) disponuje nukleárními zbraněmi. Ty, jak mnozí docela přesvědčivě argumentují, udržely studenou válku studenou. Autorovi textu není známa skutečnost, že byl překonán status vzájemně zaručeného zničení nebo „jenom“ nepřestavitelných ztrát a škod, který zásadně ohraničuje možnost eskalace konfliktu mezi držiteli těchto zbraní. Vyvstání technologických prostředků, které by spolehlivě eliminovaly hrozbu arsenálu zbraní hromadného ničení oponenta či oponentů, je krajně nepravděpodobné. Vývoj protiprostředků bude probíhat souběžně a ostrý test spolehlivosti při dané výšce sázek nikdo příčetný riskovat nebude.

Globalizace, propojenost a ekonomická interdependence jsou neméně důležitými faktory působícími proti masivní válce, kterou by bylo oprávněné označit za světovou. Provázanost jednotlivých národních hospodářství je v současnosti enormní a je na místě předpokládat, že by válečnému snažení podrazila nohy dřív, než by válka eskalovala do světových rozměrů. Připomeňme si, jak jsou současné zbraňové systémy nesmírně komplikované a drahé. Jistě, lokální povstání či teroristickou kampaň lze vést za několik dolarů, ale konflikt světových proporcí bude nutně stát i světové částky. To si někdo stěží dovolí v éře, kdy je poptávka populace oponenta hlavním motorem naší vlastní ekonomiky. 

Pokud nedojde k revoluci ve výše popsaných skutečnostech, která by změnila základní předpoklady (ne)vypuknutí další světové války, není taká válka možná.

Proti:

Neexistuje dobrý důvod domnívat se, že světová válka dnes nebo v blízké budoucnosti není možná. Předpovědi tohoto typu se hojně objevovaly již v první dekádě 20. století a opakují se téměř každé desetiletí. I ty současné jsou založeny na mýtech, iluzích a na zbožných přáních spíše než na skutečném chápání války.

První iluzí je spoléhání se na omezenou válku. Když někdo vstupuje do války nemůže si být jistý, jestli bude válka omezená regionálně, časově nebo nasazenými prostředky. Válka sama totiž mění všechny zúčastněné aktéry, jejich politické cíle a volbu použití různých typů zbraní. Nasazené typy zbraní mají zpětně vliv na emoce zúčastněných a na jejich odhodlání pokračovat ve válce. Válka není řízena pouze racionálním uvažováním. Rozsah násilí se nedá naplánovat dopředu. Mnozí aktéři první světové války do ní nevstupovali s tím, že jdou bojovat světovou válku.

Jakkoli se kdo může snažit, není možné omezit válku pouze na dva zúčastněné. Válka má vliv na  okolní státy a ty zase na své sousedy. Válka není skalpel, ale spíše kyj nebo palcát. Nedokáže dělat chirurgické zákroky, pouze tupé údery, které nezbytně ovlivňují i ​​okolí bodu, na který chceme působit. Z regionálních a „omezených“ konfliktů mohou vzniknout světové konflikty, aniž by to někdo plánoval.

Neměli bychom se nechat zmást ani teorií demokratického míru. Demokracie vedly a mohou vést války mezi sebou navzájem. Demokratické Athény bojovaly proti demokratickým Syrakusám, demokratické Théby proti demokratickým Athénám, demokratická Británie bojovala proti demokratické Búrské republice. Navíc i kdyby měla demokracie tendenci bránit v konfliktu s ostatními demokraciemi, není důvod ji považovat za režim, který zde bude věčně.

Největší iluzi může představovat falešná útěcha jaderných zbraní, které podle některých zabrání světové válce. Tento názor předpokládá, že všichni aktéři držící jaderné zbraně budou jednat racionálně. Už tento předpoklad je chybný. Navíc je možné vést světovou válku i bez použití jaderných zbraní. K tomuto účelu mají například USA přizpůsobenou svou doktrínu AirLand Battle. Také není vyloučeno, že dojde k vynálezu efektivní obrany proti jaderným zbraním.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nová americká taktická jaderná puma B61-12

Americké letectvo v rámci širokého programu modernizace amerického jaderného arzenálu představilo ...

Vrtulník UH-1N: Strážce amerických jaderných zbraní končí

Dva týdny nazpět americké letectvo (US Air Force) vyvěsilo na webových stránkách žádost o informaci ...

Americký bombardér B-21 Raider získá jaderné střely

Americké letectvo (US Air Force) pro bombardér B-21 vybralo bojové jméno “Raider” (Nájezdník). ...

GBSD: Vývoj nové americké jaderné střely odstartoval

V rámci programu GBSD (Ground Based Strategic Deterrent) hledá americké letectvo náhradu za své ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Vrata
    14:34 22.11.2016

    patejl: Nemecka a Polska iredenta v tyto roky, tj. 66 let po valce?? To uz je preci psychologicky vyhnily problem, se kterym se vetsina populace ve zminenych zemich smirila. Na to vam dnesni populace nebude reagovat. Jedine snad, ze by na Tesinsku byla velka ropna pole... Lidi vedi, ze jejich zivotni uroven nezavisi na velikosti souse, kterou ovlada jejich vlada. Takze jedine boj o draha loziska surovin anebo snad "ochrana" ci ochrana vlastniho etnika. Z posledniho hlediska muze byt ve stredni Evrope spatne vypocitatelne snad jen Madarsko s ,kvantem Madaru v okolnich statech. Dnes je uz i Balkan celkem v klidu - byly tusim konflikty Bulharsko-Jugoslavie kvuli hranici, byly konflikty Italie-Jugoslavie a asi i dalsi. Jedine v ramci byvale Jugoslavie bych si nebyl jisty o vztahu Srbu k byvalym svazovym a nyni samostatnym republikam a samozrejme ke Kosovu. I tady je podle vseho hodne silny moment ochrany/"ochrany" vlastniho etnika.

    Je tu ale jeden velky stat, ktery se rozpadl pred cca pouhymi 25 lety a jeho obyvatele se s tim dosud nesmirili - Imperialni Rusko pod hlavickou SSSR. Jak znamo, je tam i onen moment ochrany vlastniho obyvatelstva pri pohledu na okolni staty. Takze iredenta se snahou obnovit Imperialni Rusko (vytvoreni SNS, utok na Ukrajinu) vcetne obnoveni puvodniho vlivu az ve stredni Evrope. Spise nez Nemci jsou to zrejme Rusove, kdo nas povazuje za svou sferu vlivu (samozrejme - pomijim prirozene ekonomicke vazky Cesko - Nemecko - to nesouvisi se snahou ovladat uzemi ale jde o ekonomickou spolupraci). Konec koncu, Cesko poslednich 400 let nikdy nebylo soucasti Nemecka a pred tim slo jen o volny svazek zemi Rise Rimske.

  • skelet
    22:46 18.11.2016

    Patejl nic ve zlém, ale v okamžiku, kdy oznámíš držení špinavých bomb, tak zavdáš důvod k vojenské intervenci. A řeknu ti jedno sladké tajemství.. špinavé bomby nadělají paniku, trochu rakoviny, ale to je tak vše.. chemické nebo bakteriologické zbraně jsou lepší :))

  • KOLT
    22:04 18.11.2016

    leviathan, myslím, že se zásadně pletete, tohle vyžaduje výrazně silnější medikaci, než nějaký lexaurin...

  • Blake
    21:18 18.11.2016

    storocne uzemne hadky sa stanu relevantnymi len a len vtedy, ked sa najde nejaky magor, ktory by ich vytahoval, aby nimi podporoval svoju agendu.

    vezmite si z toho co chcete...

  • patejl
    17:19 18.11.2016

    Vrata:
    Nemyslel jsem aktuální oficiální nároky, ale skutečně ty historické. A dobu první republiky nepovažuju za příliš vzdálenou. Asi každého děd mu o těch časech mohl vyprávět z první ruky.

    Spousta němců považuje ne sudety, ale celé území čr za jejich prápoplatné dědictví. Argumentují členstvím v HRE, většinově německou populací prahy do poloviny 19. století (nápodobně v dalších velkých městech), ale i něměckými architekty, kteří stojí za velkou částí národních památek.

    A poláci by stále chtěli zbytek těšínska, tamější zásoby uhlí už nejsou tak klíčové jako v minulosti, ale ke škodě určitě také nejsou. Navíc nás stále obviňují za zablokování vlaků s vojenským materiálem během jejich války s ruskem.
    Polské obranné starosti s ruskem nejsou zrovna aktuální, když kromě kaliningradu ani nesdílí hranici.

    Samozřejmě, pravděpodobný konflikt s těmito zeměmi není a záminky se mohou zdát směšné. Ale stačí pořádná ekonomická či jiná krize a lidé na ně uslyší. Navíc pevně věřím, že útok přijde právě z něměcka nebo polska, protože naši zbylí sousedi rakousko a slovensko na to nemají dost prostředků. Státy se kterými nemáme přímé hranice, za valnou hrozbu nepovažuju (rusko, turek).


    Jan Grohmann:
    Ekonomická síla a soft power může v obraně fungovat u velkých či izolovaných států, rozhodně ne u bezvýznamné čr. Naopak ekonomická síla maličkých státečků může agresora i přilákat.
    Mířit špinavými bombami (čisté asi vyrobit nezvládneme) na sousedy mě rozhodně na hranici rozumu nepřijde. Naopak jako prevence konfliktu to bude chránit životy. Ostatně dnešní jaderné velmoci na sousedy míří dozajista také, a nikdo je ze šílenosti neosočuje. Naopak jim to zvyšuje diplomatickou sílu při vyjednávání.


    Že nás ochrání nato, i kdyby ještě existovalo je nesmysl. Němci i poláci jsou mnohem cennější členové než my (stejně jako turek je cennější než řek) a nikdo nepůjde do války kvůli nějakému východnímu státečku, co ani nemá přístup k moři,o němž nikdy neslyšel.

  • Rase
    13:06 18.11.2016

    Už před WW1 se věřilo, že světová válka může trvat nanejvýš pár měsíců, pak všechny strany finančně zkolabují. Také ekonomiky všech států byly velice provázané. Tohle byl v podstatě případ i druhé světové války. Kupříkladu němci v obou válkách vtrhli do ruska v okamžiku, kdy se zdálo, že si jsou země nejblíž a hospodářsky nejprovázanější. Z ruska šly suroviny, do ruska výrobky.
    Paradoxně se tak může zdát, že nejklidněji bylo za studené války, kdy byly karty jasně rozdané. Navíc aliance, které fungují nyní ,enmusí fungovat i v případě konfliktu. Klidně se může stát, že třeba v případě "NATO vs. Rusko" bude hrát Čína roli Itálie za WW1, a přidá se k těm, kdo nabídnou víc, případně budou vyzbrojovat obě strany jako USA na počátku světových válek. Otázko taky je, jaká by byla úloha Evropy (nebo i Ruska) v případě, že by došlo k omezenému konvenčnímu střetu USA s Čínou někde v Pacifiku.

  • Beld
    12:38 18.11.2016

    V dnesni dobe prakticky vsechny konflikty na svete zacinaly jako obcanske valky ac velmi casto se zahranicni "pomoci" at uz verejnou nebo tichou . Reseni "obrany" je tedy jednoduche , udrzet co nejkompaktnejsi obyvatelstvo idealne spojene pres hrdost na narodni stat . Vzhledem k tomu , ze se svetove elity v cele s EU snazi tyto narodni staty rozbit promichanim obyvatelstva at uz dovezeneho ze sveta , nebo jinych casti evropy . Je sance na nejakou obcanskou valku v evrope v pristich 10ti letech vice nez realna .

    Dnes jiz neni cenna puda a uzemi ( pokud tam neni nejaky drahy prvek , pripadne nema extremne strategickou polohu ) . Cenne je skusene a vzdelane obyvatelstvo . Nasilnym obsazenim jakehokoliv uzemi mistni obyvatelstvo na svou stranu neziskate . Viz Krym . Ten se rusum vyplatil jenom proto , ze stejne 90% mistnich bylo proruskych .

  • skelet
    12:19 18.11.2016

    Světová válka samozřejmě možná je.. dokáži si představit, že když budou USA zainteresovány ve velkém konfliktu v Asii, tak toho hned někdo využije a napadne Izrael, či jiný "nepohodlný stát". Nebo naopak, pokud by byli zainteresování vojensky v Evropě, tak se konflikt rozhoří v Pacifiku (Tchaj-wan, Jižní Korea). Možností je plno..

  • raziel87
    10:26 18.11.2016

    Ono je hlavně krajně nerozumné být přesvědčený/ nebo bezmezně věřit v to, že je třetí světová válka krajně nepravděpodobná.

    Víte jak, když padlo 7 kulí v Sarajevu, taky nikdo nečekal, že za pár měsíců bude v Evropa v jednom ohni. Když Hitler v 38 zabral Československo a následně v září 39 zaútočil na Polsko - také nikdo nepranostikoval, že následně dojde k nejkravavější válce v historii planety. Obavy z útoku členské země EU na ČR mi však přijdou totálně přitažené za vlasy - to by se musela nejdřív rozpadnout.

    A že třetí světová válka jednou přijde, to je snad jasné - lidstvo je nepoučitelná banda agresivních trotlů s chutí ovládat a poroučet. Jen doufat, že se to odehraje v daleké budoucnosti

  • Vrata
    10:06 18.11.2016

    patejl:
    jake uzemni naroky na nas ma Nemecko?? Nejste v mysli nekde v letech 1920-1938? Jeste jednou - kdy naposledy po nas Nemci pozadovali vydani nejakeho uzemi?

    Co se tyce Polska, tam se tusim i jedna o par hektaru zrejme kvuli nejake Polske pude zaplavene nasi prehradou. Vy si fakt myslite, ze Polaci nas kvuli tomu budou okupovat? Vy netusite, ze Polaci maji dnes podstatne obranne starosti se soucasnym Ruskem (ale zautoci na nas)?

  • leviathan
    09:58 18.11.2016

    Hrozba otvorenej komplexnej vojenskej konforntacie NATO s kymkolvek na svete je vdaka nuklearnemu odstraseniu velmi mala. Nemyslim, si - ako sa uvadza v clanku - ze by nuklearna krajina pustila k moci uplneho magora, ktory by stlacil "cerveny knoflik".

    Aktualnou hrozbou je hybridny utok a prenesenie partyzanskej = teroristickej vojny na nase uzemie.

    Preto ma napada, ci nie je na case zriadit specialny druh vojska pre takyto sposob boja. Nieco medzi policiou a armadou. Nieco ako cetnictvo, doplnene o SOF, SWAT, kriminalistiku, C4ISTAR, PSYOPS-CIMIC ... vsetko so spolocnym velenim, planovanim a riadenim operacii, logistikou atd atd.

    Nemyslim, ze krajiny hlboko vnutri NATO, ako napr. CR, BEL, NED ci DEN by sustredim sa na vsevojskovu komplexnu armadu nieco vyhrali.

  • otecko
    09:11 18.11.2016

    Pro ČR je varianta k přežití mít silné spojenecké závazky, sami jsme nic. Ovšem s 1,08 % HDP na obranu moc vydatní spojenci tedy nejsme, spíše koule u nohy pro každého. A navíc nevidím v dnešní politické reprezentaci důveryhodnou stranu, která by obranu státu měla za primární bod svého programu.

  • Jan Grohmann
    09:01 18.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    Pánové, přestaňte tady rozehrávat bizár ohledně špinavé bomby. Říkat, co bude hrozba za 50 nebo 100 let hraničí se šílenosti - to nás klidně může napadnout Bangladeš.
    Navrhovat zamířit špinavou bombu na sousední stát je na hraně zdravého rozumu, případně důsledek absolutní nevědomosti toho, že obrana státu není dána jen surovými vojenským prostředky.
    Stejnou měrou pro obranu je důležité ekonomická síla daného státu a také "soft power".

    To, co tady předvádíte, je čistý militantní fanatismus., pozor na to.

  • mudry.udrzbar
    22:11 17.11.2016

    Dnes to mozno znie sialene ale v horizonte 50-100 rokov je podla mna skutocne najpravdepodobnejsie ohrozenie od susednych statov, ktore maju historicke uzemne naroky teda pre CR je to Polsko a Nemecko, pre SR zase Madarsko a Polsko + otazkou zostava sused z vychodu, pretoze neverim, ze za 100 rokov bude este existovat nejaka Ukrajina...

    Opakujem, ze dnes to moze vypadat blaznivo ale obzrime sa ako sa geopolitika pohla za poslednych 10 rokov a tempo sa zvysuje (naposledy Trump).

  • vulvagreen
    21:43 17.11.2016

    Včera jsem zmastil souseda do modročervena a na dalšího se chystám!Ten první neodpověděl na pozdrav,druhý cosi v neděli dopoledne brousil na zahradě-tomu navíc zlomím pravou ruku a vykroutím palec na levé!A to máme celkem obstojné sousedské vztahy,alespoň z mého hlediska.
    Vůbec si neumím představit sousedské vztahy mezi státy,divím se,že se neválčí nonstop!

  • jarpe
    18:22 17.11.2016

    patejl:
    Tomu se říká útěk před realitou. Leviathan podvědomě ví, že máte pravdu, ale bojí se to připustit. Proto to zesměšňování.

  • patejl
    17:58 17.11.2016

    leviathan:
    Nenutím vás, aby jste se mnou souhlasil a budu rád když mi napíšete v čem se váš názor liší, či co vás tak popíchlo. Ale vyplnit celý post doporučením k braní sedativ, to je skutečně nesmyslná ztráta času.

  • leviathan
    11:53 17.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    patejl: xanax, lexaurin, valium -- skus to, maju to v kazdej lekarni, uvidis , ze sa ti ulavi

  • patejl
    09:50 17.11.2016

    Článek pěkný. Také si myslím, že světový konflikt moc pravděpodobný není aspoň příštích 50 let, než se výrazněji změní situace ve světě.

    Proto by se naše armáda měla soustředit na obranu proti nejpravděpodobnějším nepřátelům - Polsku a Německu, kteří na nás mají neustále územní nároky i historický pocit křivdy vůči nám.
    Chtělo by to pořádné raketové vojsko se špinavými bombami namířené na větší města sousedů. Věřím, že by to mělo lepší odstrašující účinek než titusy s pandury dohromady.

  • Roland
    06:53 17.11.2016

    chybí mi tam možnost "náboženská válka" - tzn konflikt bez racionálních důvodů - ať už ve jménu jakéhokoli boha, nebo víry.

  • Adanedhel
    03:31 17.11.2016
    Oblíbený příspěvek

    Pokaždé když si přečtu, že něco není možné a že to nikdo nechce, mám neodbytný pocit, že se na tom pilně pracuje.

  • marecino
    23:56 16.11.2016

    ten obrázok je pravý? nejak sa mi nezda :)

  • atlas
    19:58 16.11.2016

    Článek se mi líbí, ale zapomněli jste uvést jednoho z autorů a máte úplně rozhozené formátování. To nevypadá moc profesionálně....
     
    Vidíte tlačítko "Nahlásit chybu v článku?" Admin