Dánská armáda kupuje houfnice na podvozku české Tatry

Samohybná houfnice CAESAR 8×8; větší foto / Nexter

Francouzská firma NEXTER Systems dodá dánské armádě 15 kolových samohybných houfnic CAESAR 8×8 na tatrováckém podvozku řady TATRA FORCE. Jde o první případ, kdy vozy české značky Tatra zamíří do armád původních členů NATO.

Dánská armáda poptává nové houfnice prakticky již od roku 2006. Program výměny byl ale několikrát zrušen nebo odložen. V roce 2015 vyhrála izraelská firma Elbit Systems s houfnicí ATMOS 2000 - tendr byl ale anulován a opět spuštěn v květnu 2016.

Dodávka nových houfnic CAESAR 8×8 pro dánskou armádu začne v roce 2019 a skončí v roce 2020, tedy 14 let poté, co armáda projevila zájem o nové houfnice.

Významný je český podíl na programu houfnic CAESAR 8×8 pro dánskou armádu. Původně byla houfnice CAESAR umístěná na podvozcích Renault Sherpa 10 6×6 (pro francouzskou armádu) a Unimog U2450L 6×6 (pro export).

V minulém roce ale francouzská firma NEXTER Systems představila houfnici CAESAR 8×8 na podvozku od české firmy TATRA TRUCKS. Právě verzi CAESAR 8×8 na tatrováckém podvozku si zvolila dánská armáda.

„Podvozek TATRA nabízí vynikající jízdní stabilitu, nízko položené těžiště vozu a výjimečné schopnosti jízdy a pohybu v jakémkoliv terénu,“ říká ke spolupráci s českou automobilkou TATRA vedoucí prodeje dělostřeleckých systémů pro regiony Evropa a Jižní Amerika společnosti NEXTER Systems pan Olivier Brousmiche.

Kopřivnická Tatrovka dodává pro projekt CEASAR 8×8 čtyřnápravový podvozek obchodní řady TATRA FORCE s motorem, převodovkou a přídavnou převodovkou TATRA, pneumatickým odpružením všech náprav a pohonem všech kol.

Detail nabíjecího automatu; větší foto / Nexter

„Podvozek TATRA díky své nezaměnitelné a exkluzívní koncepci s tuhou nosnou rourou a nezávisle zavěšenými a odpruženými polonápravami nabízí projektu CEASAR a našim zákazníků zcela nové možnosti. Výrazným způsobem rozšiřuje využití zbraňového systému nejen v oblasti jeho mobility, ale též modularity konstrukce a možnosti využítí podstatně zvýšené užitečné hmotnosti při současném lepším poměru výkonu motoru a celkové hmotnosti vozidla. Zmíněné výhody byly rozhodují při našem výběru dodavatele podvozků: Svými technickými charakteristikami, vynikajícími, dlouhodobými zkušenostmi a referencemi značka TATRA vynikla nad ostatní konkurenci,“ říká k výběru dodavatele podvozků pan Alexander Penley, více prezident společnosti NEXTER Systems pro regiony Evropa a střední Asie.

Houfnice CAESAR 8×8 nahradí v dánské armádě 12 pásových samohybných houfnic M109A3 (ve výzbroji od roku 1965). Dánské ministerstvo obrany navíc s firmou NEXTER Systems uzavřelo opci na dalších 6 houfnic.

Dánové za samotné houfnice zaplatí 300 milionů dánských korun (1,09 miliardy Kč). Dále Dánové nákupují elektronické systémy řízení palby, náhradní díly, zajištění výcviku a servis na deset let. Celková cena za kompletní balík nebyla ale zveřejněna.

Díky větším rozměrům a nosnosti CAESAR 8×8 pojme více munice; větší foto / Nexter

CAESAR 8×8 je vybaven dělem ráže 155 mm o délce 52 kalibrů (8,06 m). Bojová hmotnost je 30 t a vozidlo měří na délku 12 m.

Hlavní výhodou podvozku 8×8 je lepší průchodivost terénem a větší nosnost. CAESAR 8×8 dokáže díky větší nosnosti a rozměrům převážet až 30 střel ráže 155 mm, oproti 18 střelám u verze 6×6. To snižuje mimo jiné nároky na doprovodná muniční vozidla.

Rychlost palby je 6 až 8 ran za minutu. Francouzská houfnice umí střílet širokou škálou munice, jako je například BONUS Mk II (od NEXTER Systems), která je schopná bodově ničit obrněnou techniku na vzdálenost až 35 km.

Nabíjecí mechanismus funguje v plně automatickém nebo poloautomatickém režimu. Posádku tvoří standardně pět vojáků, minimálně tři. Balistická ochrana kabiny dosahuje úrovně 2 (7,62×39 mm z 30 m) podle normy STANAG 4569. Ochranu lze zvýšit na úroveň 3, kdy pancéřové části odolájí puškovým střelám 7,62×51 mm (z 30 m) nebo střepinám dělostřeleckých granátů ráže 155 mm (z 60 m).

Vozidlo CAESAR 8×8 pohání tatrovácký vzduchem chlazený motor o výkonu 300 kW (410 koní) . Maximální rychlost je 90 km/h na pevné cestě, 50 km/h v terénu. Nádrže postačí na 600 km jízdy po zpevněných cestách.

Zdroj: FMIKrigern

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Český nákladní dron CQ-100 Courier: Reálnější, než se zdá

Bezpilotní letecké prostředky UAV (Unmanned Aerial Vehicle) zažívají raketový rozmach. Poněkud ...

Československý 120mm samohybný minomet vz.85 – neprávem poražený šampion

120mm samohybný minomet vz.85 zavedený v Armádě ČR s projektovým názvem PRAM-S (PRAporní Minomet - ...

České L-159 ALCA proti stíhačkám F-35B Lightning II

Americká firma Draken International poprvé nasadila česká letadla L-159 ALCA (Advanced Light Combat ...

Izraelský tank Sabra pro Armádu České republiky?

Mezi roky 2020 až 2025 Armáda České republiky začne s výběrem nových tanků. Jedním z nabízených typů ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • sgtlk
    22:59 21.03.2017

    to JiriR: re pomer 33/17 je podle me jasny. Panove z Dejvic zamysleji 4 baterie ( 32 hlavni ) DANA M1 a 2 baterie ( 16 hlavni ) 155mm houfnic, rozdelene rovnomerne do dvou oddilu + od kazdeho typu jedno delo na vycvik ( VeV-VA?). Cili kazdy oddil naprosto shodna vyzbroj a pocty.

  • wlko
    19:24 21.03.2017

    JiriR Ak došlo k zmene zo 100 na 105 a robili to izraelci tak s najväčšou pravdepodobnosťou tam bude L7... takto upgradovali aj svoje tanky Tiran

  • PavolR
    19:24 21.03.2017

    Cenzor:
    Ešte aj keby sa vodiaci krúžok odstránil úplne, na kaliber granátu by to nemalo žiaden vplyv. :D
    Keby sa dal do veže taký sústruh, už by sa tam nezmestil ani kanón. ;)

  • Cenzor
    18:18 21.03.2017

    Jen taková vsuvka, DANA není československá kanónová houfnice s největším dostřelem (s klasickým granátem)

    http://www.delostrelectvocsarm...

    Je úžasné vidět, kam jsme se za posledních 100 let posunuli :-)

  • JiriR
    18:04 21.03.2017

    Rase , na mainbattletanks je info od Ing. Martince ze oproti uvadene vymene L7 u T55S doslo ke zvetseni vyvrtu u puvodniho kanonu. Takto si to i pamatuju, ale kdovi jak to je. Chlapi to s tou Danou berte jako vlnu kreativity nic vic.

  • Cenzor
    17:27 21.03.2017

    JiriR, Rase:

    Proč to dělat tak složitě. Nejjednodušší by bylo dovybavit DANY malým soustruhem, na kterém by se granát 155mm stočil na 152mm. A možná by stačilo líznout jen měděný vodicí kroužek. Vznikl by tak naprosto unikátní zbraňový systém schopný používat munici obou ráží. Nebál bych se je pak označit jako vz. 77 DANA M2M :-).

    No a za ušetřený peníz bychom si u OTO Melara nechali vyrobit pár podkaliberních granátů VOLCANO se sabotem upraveným pro ráži 152mm. S tím by DANA dostřelila těch požadovaných 40km a celá modernizace by byla dovedena k dokonalosti :-)

  • semtam
    16:51 21.03.2017

    Starlight

    Myslím, že ani racionálnějšího konce naše diskuze nemohla dospět. Díky za ní.

    Jen připomenu, že kdyby třeba Zuzana dostal elektroniku třeba od Nexteru či podobně, tak se smazává vývoj. Toto řešení není nijak ve světě ojedinělé, spíše standartní.

  • PavolR
    15:55 21.03.2017

    Maximus:
    Ak sa OSSR rozhodnú pre Corsac, tak pandurácke podvozky určite potrebovať budeme, to by hádam aj šlo ...
    ... len či už dovtedy vyrobíte tie pre seba ... :(

  • Maximus
    15:26 21.03.2017

    Prosím zapomeňte na překopání staré DANY na 155 mm. V počtech uvažovaných pro AČR by to stálo víc než nová Zuzana 2 a možná i AGM. Už ten projekt parciální modernizace DANY od CSG je na hraně.

    Proč je pro mladou generaci tak těžko pochopitelná spolupráce se Slovenskem, když máme velký potenciál si navzájem pomoci a navázat na historické vazby nejen zbrojního průmyslu? Pokud by SK nakupovalo od nás v licenci vyráběné Pandury, BVP či jinou voj. techniku a my od nich třeba finální verzi EVY, tak by na tom vydělaly obě země. My snížíme jednotkovou cenu techniky a Slováci získají "zahraničního" zákazníka, což je důležité následně pro export do dalších zemí. Vše je jen o vzájemně výhodných dohodách na úrovni firem a států.

    Nákupem zbraňových systémů se nejen řeší obrana země, ale i geopolitika, transfer technologií, ekonomické dopady do civilního sektoru,...

  • Rase
    15:22 21.03.2017

    wlko:
    je to možná naivní, ale ideově je to stejně pitomé, jako modernizovat samotné Dany a nechat jim ráži 152mm. S těmi ojetými hlavněmi ráže 155mm by byly alespoň kompatibilní s NATO a pořád za dobrou cenu. Už jsem to psal dřív, celá idea modernizace houfnic Dana mi nepřijde jako šťastná. Nová hlaveň by byla samozřejmě lepší, ale to pak můžeme nahradit celé vozidlo za cenu vyšší než nové. Výhoda nové modulové věže vidím v tom, že by je šlo nějakou dobu mít na podvozku původní Dany a pak je usadit na něco jiného.

    Zdá se, že opravdu vyměnili D-10T ráže 100mm za L7 ráže 105mm:
    http://www.army-guide.com/eng/...

  • wlko
    14:56 21.03.2017

    JiriR to o prevrtavaní hlavne ste ako myslel? ako prevrtať starú použitú hlaveň? Slovinci to tak robili? to ako fakt? Ja som si myslel že ten kanon proste iba vymenili za iný ...

    Rase: No krásna predstava ale dosť naivná. Samohybná húfnica na starom podvozku s hlavňou o dlžke 39 ráží...tá by bola zrelá na výmenu už ked by bola nová.

  • JiriR
    14:31 21.03.2017

    Dobrý nápad Rase,… naučit se vidět a eliminovat plýtvání není jednoduché :-)

  • Rase
    13:56 21.03.2017

    Převrtávání mi přijde zbytečné, nebo spíš moc drahé (byť neznám cenu). Co třeba sehnat nějaké starší houfnice ráže 155mm a jejich hlavněmi osadit Dany + upravit nabíjecí automat atd. Přeci jen třeba houfnice FH70 nebo podobné, sice jsou jen o málo lepší než ty stávající, ale mají už použitelnou ráži. Případně sehnat nějaké použité M777. Nové hlavně nemá smysl kupovat, ne pro modernizaci Dany.
    Bylo by fajn překonstruovat onu věžovou část Dany, třeba zmenšit na úkor množství munice (30 je dnes standart, není potřeba 60). Zkrátka aby šla použít jako samostatný modul. Lehká otevřená konstrukce, jako má i Eva mi přijde málo univerzální.

  • Maximus
    13:31 21.03.2017

    Ad1) Napadlo tě uvažovat i v kontextu toho, že z SK úzce spolupracujeme a historicky byl náš zbrojní průmysl klíčově propojena vazby existují dodnes - viz CSG? Třeba úvahy typu vy nám prodáte houfnice, dálkově ovládané věže,... a my vám dodáme recipročně licenční BVP, Pandury, Bren 2, Viera NG,...
    Ad3) :-)))

  • JiriR
    13:14 21.03.2017

    Zuzana je IMHO úplně jiné dělo..
    1) Není česká, proto mně z pohledu domácí podpory obr. průmyslu a daní nezajímá
    2) Už Ondava vzhledem k typu munice bylo jiné dělo
    3) DANA2- ale to si fakt jenom vymýšlím….provrtat hlaveň ze 152 na 155 mm (podobně modernizoval Izrael Slovinský T55- ze 100mm na 105 mm). Zvětšit nábojovou komoru (uřezat starou a pomocí atomové metalurgie „přilepit“ novou, větší. Atom. metalurg…nechci rozebírat, to je na samostatnou diskuzi. Předělat nabíjecí automat- tohle by mi dávalo smysl.

  • Maximus
    12:52 21.03.2017

    To JiriR: Překopat starou DANU na 155 mm munici je nesmysl - použít nejde smysluplně vzhledem k nákladům nic. Kompletně překonstruovaná a nově vyrobená "DANA" v ráži 155 mm se jmenuje ZUZANA.

    Pro mne osobně je "kočkopsík" právě tento Caesar 8x8

  • JiriR
    12:28 21.03.2017

    Na Militarybox je skvělé video o Caesar, při jehož zhlédnutí mně napadá:
    Vidět Caesar svádí k použití vyšší míry automatizace nabíjení a ochrany osádky (min. zásobník na 8 nábojů-problém s vel. náložek). Tyto věci by ale šly proti samotnému principu LEHKÉ houfnice a vznikl by opět kompromisně nesmyslný kočkopsík alá BVP120. Myslím, že plán Ačr na kombinaci DANA a asi Caesar/Eva není OK….1) proč poměr 33/17 ? Jeden prapor 13. Děl. br. má sloužit pro 4. br (asi Caesar/Eva) a jeden pro 7. br (asi Dana) – vyvážený poměr by byl 24/24.
    2) Celkově modernizovat DANA…cílem modernizace je obvykle kompatibilita (ne-152 mm) + soudobý ničivý efekt (DN1CZ 25,3 Km- to je tak na hraně). Problémem je za mně více ta kompatibilita. Navíc pokud se DN1CZ nedá využít jako modul na prodloužení dostřelu stávající munice, absurdita DANAm1cz narůstá…Zvážit výrobu DANA2, to samé, ale 155, delší hlaveň a větší nábojová komora, co se dá repasovat-repasovat, zbytek nové, že seš najednou u nového děla – souhlas (ale s minimem vývoje).
    3) Francouzi mají takový zvláštní (něco jako kaizenovský) smysl dotáhnout někam netradičně dílčí vlastnosti jejich zbraní, není to nějaké Britské zásadní přehodnocení (reengeneerig)- celkově, když nad jejich produkty přemýšlím.

  • Rase
    08:05 21.03.2017

    Problém AGM bude patrně i cena, byť má být výrazně nižší než PzH 2000 (patrně nová). Vzhledem k tomu, že součástí projektu MCGS (Leopard 3) má být i houfnice na stejném podvozku, tak jsem hodně zvědavý s čím příjdou. Doufám, že to bude nějaká věž s vlastnostmi minimálně jako AGM, ale s lepším tvarováním (nižší a klidně delší).
    Hodně se mi ještě líbí Italská houfnice Centauro 155/39LW "Porcupine". Sice je to krátká houfnice, jen L/39, ale věž váží jen 7,4 t a dostřel až 60 km ! V tomhle vidím budoucnost i pro AČR

    http://www.military-today.com/...

    https://aw.my.com/en/forum/sho...

  • Starlight
    01:32 21.03.2017

    1)

    @ KOLT:

    Ano, německý Artillery Gun Module (AGM) je bezosádkový plný automat.
    https://www.youtube.com/watch?...

    KMW s ním zkouší štěstí na trhu už od roku 2004 na různých podvozcích (MLRS, ASCOD 2, Boxer) a zatím nic. Proto jsem ho do výčtu nedával. Do dánského tenderu ani nešli. Možná proto, že KMW už je v holdingu s NEXTERm a možná už začali racionalizovat produktové portfolio.

    Navíc je tu podezření, že podobu tohoto systému původně definovala spíše snaha výrobce navázat na námořní studijní program Modular Naval Artillery Concept (MONARC) a uplatnit věže AGM s kanóny ráže 155 mm do tehdy projektovaných fregat nové třídy F125.

    2)

    Úhly odměru a náměru:

    CAESAR 8 X 8 - odměr ± 30°, náměr +72°/ -3,5 °

    CAESAR 6 X 6 - odměr ± 17° při náměru +17° až + 66° (nepřímá střelba) nebo odměr -21° (doleva)/ +27° (doprava) při náměru +10° až - 3° (přímá střelba)

    ATMOS 2000/52 - odměr ± 25°, náměr až +70°

  • Lukas
    19:22 20.03.2017

    Wóz amunicyjny K10 to nic nowego - amerykanie od M109 mieli podobny

    Tyle że dziś idzie się w innym kierunku - lżejszych i tańszych wozów które maja szybko dostarczyć amunicje do wozu i odjechać.
    I tak haubica ni wystrzeli więcej niż 8-10 pocisków podczas zadania - czyli ma amunicji na kilka zadań

    Rosjanie przy okazji 2S35 Koalicja myślą o takim wozie
    http://s9.uploads.ru/mOaNI.jpg...
    A w Caesar masz takie proste rozwiązanie
    https://encrypted-tbn2.gstatic...

  • Cenzor
    18:01 20.03.2017

    AGM se mi líbí ze všech možností, které přichází v úvahu pro AČR nejvíc. Používá prověřenou zbraň z PzH2000, je plně automatizovaný a lze ho posadit na skoro libovolný podvozek...mohl by být jak na Tatře, tak pásovém podvozku nového BVP a přitom by neutrpěla unifikace výzbroje. Při počtech, které AČR zamýšlí pořídit není nutné řešit rozdíly v ceně, které navíc nebudou mezi jednotlivými systémy nijak závratné...

  • Rase
    15:35 20.03.2017

    AGM je plně automatizovaný modul, lze ho osadit i na plavidla, nebo umístit na pevné podloží a použít jako statickou ochranu základny. Jelikož je to modul (ve věži je APU), tak ho můžete libovolně přesouvat (!) z místa na místo.
    Výhodou K9 je, že se dá doplnit o muniční vozidlo K10, které vypadá jako K9, ale "hlavní" předává munici samotné houfnici. Osádka tak vůbec nemusí opouštět vozidlo, pokud potřebuje doplnit munici. u jiných houfnic jsem nic podobného neviděl (vypadá to, jako když se páří houfnice :D ):

    http://cfile215.uf.daum.net/im...

  • KOLT
    14:27 20.03.2017

    Starlight, ve vašem výborném výčtu mi ještě chybí AGM. Předpokládám, že ten bude plně automatizovaný, nebo ne?

  • KOLT
    14:23 20.03.2017

    Vzato kol a kolem, DANA byla na svoji dobu skutečně setsakramentsky pokroková. Pokud bychom dokázali udělat podobný systém, který by navíc zvládal automatický výběr prachové slože, šlo by i na dnešní dobu o špičkovou záležitost. Mmchd, oproti některým moderním systémům mi DANA přijde i poměrně robustní, což bych také viděl jako důležitý parametr – pokud automat nepřežije kupř. prudké zhoupnutí ve chvíli, kdy přebíjí, je vcelku na prdlačku.

  • Jura99
    14:00 20.03.2017

    Tak sofistikovaně vypadá automatika Archeru. Jestli to ještě umí podávat válečky nábojky v počtu podle pokynu SŘP, tak je to super. Ostatní mají obvykle nábojku regulovanou ručně.

  • logik
    10:26 20.03.2017

    Starlight: dík za perfektní erudované shrnutí.

    Mě tam chyběla ještě informace o tom, proti čemu se bude pravděpodobně bojovat. Tak jsem si to dohledal, ale asi by to měl někdo znalejší zkouknout:

    Houfnice Msta: automat na náboje, výmetné náplně co jsem našel pravděpodobně poloautomaticky (nemá někdo podrobnosti)

    potenciální Koalicia: by měla mít automat (prý?),(ale zatím ji Rusko nebude kupovat?)

    Z tohodle pohledu potenciální protivník v tomto typu výzbroje náskok a stálo by za to investovat do automatických houfnic a náskok dohnat, byť mi asi NATO s těmi pár kusy nevytrhnem.

  • Starlight
    00:03 20.03.2017

    To semtam:

    1)
    V podstatě jsem na jedné notě. Požadované schopnosti AČR jako celku by měly definovat i podobu dělostřelectva. A jak vidno, tak ani v jednom my jako veřejnost asi nemáme vůbec jasno, přestože za dělostřelectvo chce MO ČR v dohledné době utratit 6 miliard korun.

    Uvidíme časem, jestli se MO ČR polepší a bude schopno některé své myšlenkové pochody ohledně použití AČR schopno prezentovat veřejnosti.

    Tady bych naši diskuzi na toto téma asi ukončil. Ještě sem dám souhrn aktuálních plánů ohledně dělostřelectva: http://www.armadninoviny.cz/ar...

    Cituji: „ Pro ShKH vz. 77 DANA je ve skladech uloženo 60 000 kusů munice. Právě velký počet munice byl jedním z důvodů, proč MO ČR přistoupilo k modernizaci ShKH vz. 77 DANA. …Nejnovější plán počítá s modernizací 33 houfnic DANA a pořízením 17 nových houfnic ráže 155 mm NATO. Na modernizaci houfnic DANA je vyčleněno 1,1 miliardy Kč a na nákup nových houfnic 2,5 miliardy. Zbývající 2,4 miliardy pak padnou na nákup munice a na systémy velení a řízení palby. „

    ShKH vz. 77 tak může složit ještě dalších 10 let. Ale ani bych se nedivil, kdyby se časem ukázalo, že menší nebo větší části 60 000 kusů 152 munice začne procházet životnost (jsou granáty a nábojky skutečně ještě z dob Československa?) a bude se muset kupovat nová.

    2)
    Soupis účastníku dánského tendru ha houfnice dává přehled o produktech a výrobcích aktivních v tendrech NATO: http://www.palba.cz/viewtopic....

    3)
    Doplním také čistě technické téma. Videa různých systému nabíjení moderních kanónových houfnic. A sekundárně i jakási hitparáda „akční“ hudby:

    a) Sovětská/ruská dělostřelecká munice ráže 152 mm:

    Československá ShKH vz. 77 DANA – automatizované podávání a nabíjení granátu i kovové nábojky. Poznámka – případná redukce výmetná náplně v nábojce se ale musí dělat ručně před nabitím nábojky do zásobníku.
    https://www.youtube.com/watch?...

    Ruská 2S19 MSTA-S – ruční podávání a automatické nabíjení granátu a kovové nábojky nábojky.
    https://www.youtube.com/watch?... V čase od 3:08, ale nabíječ toho má i tak docela dost.

    Ruská 2S16M1 MSTA-S – modernizovaná verze s plně automatickým podáváním a nabíjením granátů a nábojek
    https://www.youtube.com/watch?...

    b) NATO dělostřelecká munice ráže 155 mm:

    Britská M777A2 v amerických službách – kompletně ruční práce, mechanizace nulová:
    https://www.youtube.com/watch?...

    Francouzská CAESAR 6x6 - manuální vkládání granátů a výmetných náplní do podavače, pak už automatická práce:
    https://www.youtube.com/watch?...
    Dramatický hudební doprovod na jedničku.

    Americká M109A6 Paladin – téměř kompletně ruční práce, dělový nabiják je jediná mechanizace
    https://www.youtube.com/watch?...
    Ale jinak jsou kluci americký u toho docela happy, protože jsou na to dva.

    Britská AS90 Braveheart – první NATO kanonová houfnice s významnou mechanizací. Granáty se podávají automaticky po skluzavce s mírnou rušní asistencí, pak už se nabíjejí automatem, výmetné náplně ručně.
    https://www.youtube.com/watch?...
    Opravdu nádherné reklamní video, hned bych si jednu koupil :-)

    Korejská K9 Thunder - granáty se podávají automaticky po skluzavce s mírnou rušní asistencí, pak už se nabíjejí automatem, výmetné náplně ručně
    https://www.youtube.com/watch?...

    Německá PzH 2000 - granáty se opět nabíjejí automatem, výmetné náplně ručně. Zřejmě nejvýkonnější sériově vyráběná samohybná houfnice NATO.
    https://www.youtube.com/watch?...

    Americká XM 2001 Crusader – nejvýkonnější futuristická houfnice zemí NATO, plně automatické podávání a nabíjení. Toto UFO ale zůstala ale jen v prototypu právě kvůli celkovým nákladům na projekt v době, kdy pro tuto zbraň nebyl odpovídající protivník.
    https://www.youtube.com/watch?...
    a srovnání s M109A6 https://www.youtube.com/watch?...

    Švédská ARCHER – další plný automat, granáty i výmetní náplně se podávají a nabíjejí automatem.
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Mattauch
    23:07 19.03.2017

    Možná by Vás mohl zajímat tento článek: http://www.vojenskerozhledy.cz...

    Je to sice už trochu starší (2014) ale myslím, že pěkně ukazuje že samotné palebné vozidlo tvoří sice důležitou, ale nikoliv samospásnou část systému dělostřelectva.

    Pokud budeme operovat s potřebou přiřadit palebný oddíl každé ze dvou (případně výhledově tří) brygád, musíme mít tyto oddíly opravdu nasaditelné - muséme tedy mít pro všechny prostředky průzkumu, velení, řízení, atd.. a samozřejmě logistiku.

    Navíc pokud budeme uvažovat o dělostřelectvu jako o prvku důležitém hlavně pro konvenční vedení boje (symetrický boj střední až vysoké intenzity) tak by mělo být počítáno také s mobilizačním rozvynutím. Ale v tom už si musí opravdu udělat pořádek někdo jiný - jak píše Starlight.

    Jinak dost se tu probírala početnost obsluh a vliv velikosti obsluhy na finanční náročnost provozu. Ale zas je potřeba pracovat s tím, že 2 - 3 vojáci možná mohou zajistit samotný provoz děl, ale je otázkou zda budou dostatečná také k zajištění ostrahy při rozmístění mimo boj atd... Tedy to že zmenšíte obsluhu děla může ve výsledku jen znamenat že se tabulková místa přesunou na zabezpečovací jednotku, ale na četě nebo baterii budete mít ve skutečnosti stále stejné množství osob, protože s méně lidmy sice může střílet, ale nemůže dlouhodobě fungovat.

    Prostě... Já hlavně doufám že budeme mít fungující systém, protože špičkové palebné vozidlo je bez toho systému naprosto k ničemu...

  • Cenzor
    22:07 19.03.2017

    No, sedět bych v tom nechtěl :-)

  • Sergej7490
    21:16 19.03.2017
  • Sergej7490
    20:03 19.03.2017

    To Jura99:
    Delsys nie je SRP, ale system riadenia a koordinacie delostreleckych prostriedkov na bojisku. V Zuzane/Eve je SRP neznameho nazvu a povodu so schopnostou pracovat s digitalnymi mapami. Na Zuzane 2000 to bol zodolneny NTB s Win 95 a trackballom. Osobne mi rucne zadavanie koordinatov ciela prislo zdlhave, ale predpokladam ze primarne prichadzaju data z Delsysu. Vecer hodim na YT video zo skusobnych strelieb ZII, zatial je len na ulozto.

  • Cenzor
    19:32 19.03.2017

    Daniel:

    Máte pravdu, na videu ve vašem odkazu je skutečně vidět druhé manipulační rameno ke kterému vede kabeláž...leží na místě, kde má ve videu v článku dánský vojék oněch 6 granátů, které ručně přendavá. Tento "full automat" je vidět i na fotce v článku. Moc chytré, obsluha může k zapalovačům všech granátů, může snadno měnit pořadí jednotlivých typů granátů i doplňovat zásobník.

    Jinak nechápu, proč tam není automat i na hnací náplně. Modulární náplně si o automatizaci přímo říkají. Mohl by tam být třeba otočný karusel s řadami podélně uložených modulů, z kterých by se do podavače vytlačil příslušný počet modulů, pokud by v jedné řadě došel, tak by se to celé pootočilo atd. Navíc by některá z řad mohla obsahovat druhý typ modulů (dnes se dělají bi-modulární systémy náplní), celé by to řídil SŘP...ale to už moc fantazíruju :-D

  • semtam
    18:01 19.03.2017

    Jinak Caesar bude (zatím) sloužit jen v silách Francie a Dánska. Což je v rámci NATO docela málo. Potenciál má K9 a AGM.

    K9 či pouze její podvozek zavádí státy jako Polsko, Estonsko, Norsko (?) a Finsko. Což už je na zvážení.

    AGM by de-facto měl také "český" podvozek v podobě nového BVP.

    U kolových prostředků pokud oželíme bojovou hodnotu, tak vhodným kandidátem než Caesar je izraelský Atmos. Už pro sjednocení výzbroje (polský Kryl), tak zřejmě i cenou a možností odměru hlavně.

  • semtam
    17:48 19.03.2017

    Starlight

    Nepochopil jste můj příspěvek.

    Právě proto, že AČR bude možná mít 3 odlišné brigády, tudíž se bude jednat o armádu vševojskovou. Jenže s velkou pravděpodobností bude po vyřazení Dan nahrazeno dělostřelectvo jedním typem 155mm ráže.
    Typy jako Caesar jsou vhodné zejména pro expediční operace. Je tedy otázka zda by naše dělostřelectvo mělo být stavěno na tuhle specialitku. Jsme a budem menší hráči a je velmi málo pravděpodobné, že by naše málo početné dělostřelectvo mělo mít větší roli v pro nás vzdáleném regionu. Pro lehké a výsadkové síly, které by jsme my mohli nasadit by nejlepší v dané situaci mohli být minomety ráže 120mm.

    Navíc v případě Norska potažmo Pobaltí je kolový podvozek méně vhodný. Ne nadarmo Finsko a Estonsko pořizuje K9 a nejspíš je pořídí i Norsko.

    Pro AČR jsou expediční operace pro dělostřelectvo málo pravděpodobné a proto snadná letecká přeprava (C-130) není moc důležitá. Ano, ještě není plně rozhodnuto jakou koncepci bude dělostřelectvo, ale jako expediční síla se jeví jako málo racionální. Jsme v NATO...

    AČR by vyhovoval prostředek který by měl krátkou dobu pro opuštění palebné pozice a pokud možno co nejmenší početnou obsluhu.

    I kdyby měla AČR potřebu mít expediční potřebu pro dělostřelectvo, tak by postačoval menší počet jednoduchých houfnic na podvozku 6x6. Ale i tak by to bylo asi zbytečné.

    Co se týče daňového poplatníka, tak jak lépe píšete a jak jsem naznačil je to pomalu jedno. I když je tu větší šance při pořízení výrobku z Konštrukty na podílení se české výroby.

    Samozřejmě, nákladnost, servis, atd., atd. je při výběru podstatná, ale nesmí se zapomínat i na bojové schopnosti a případnou zranitelnost prostředku.

  • JP--
    17:28 19.03.2017

    zatím všichni zapomínáte na to hlavní co zajímá naší armádu = cena. Představa, že bude na BVP, tanky, vrtulníky, PTŘS, PVO, dělostřelectvo, teréňáky a běžnou výzbroj je podle mě lichá. Všechno tohle by se mělo kupovat 2020-28 hmm při současné zkušenosti vidim, že se koupí půlka a pak se začne plkat, že nejsou peníze, že se to nedá vysoutěžit i kdyby ty peníze byly. Navíc kupovat nějaký prototypy je blbost naše armáda je prostě na to moc malá takže Slovensko škrtáme. Zbývá Archer - asi nejlepší co by bylo, ale je to ..... drahý, Atmos taky dražší než tohle a navíc není zaveden v NATO. Cesar je podle zkušeností OK, systém řízení palby k tomu taky, je cenově dobrý a dá se koupit rovnou 42-50 kousků a dělostřelectvo je vyřešený. Ono než by se to dodalo tak se dá přežít a cvičit s Danama, protože minimálně 4-5 let by dodávky trvaly. Jenže jak to vidim, tak se bude dalších 15 let šudlit Dana a pak se dělostřelectvo zruší, nebo se vezmou od amíků jetý M109ky který potřebujou ještě víc lidí a budou stát někde v garáži njn a prachy co jsou teď se vesele vrátěj do rozpočtu místo aby se koupil alespoň něco rozumnýho.

  • Starlight
    17:05 19.03.2017

    To Samtam:

    Tak ještě jednou. Mým předchozím příspěvkem jsem chtěl říci, že pro volbu houfnice by bylo dobré znát předpokládána úkoly bojových sil AČR. AČR má vizi 3 odlišných bojových brigád. Každá bude mít jiné úkoly a je možné, že bude potřebovat jinou dělostřeleckou techniku.

    1)

    Opravdu je možné, že pro potřeby těžké brigády, zejména pokud dostane reálné úkoly v plánech pro východní frontu, bude potřeba něco extra výkonného. Což neznamená, že na to nyní máme. To ale zase neznamená, že na to nebudeme mít v budoucnu. Zatím to vypadá, že v Evropě se šíří politické sliby ve vztahu k USA/NATO, že do cca 2025 budou vojenské rozpočty na 2% HDP.

    Nové houfnice pro naši těžkou brigádu ale nyní nejsou na pořadu dne. Zatím si na 99% AČR tuto oblast pokryje modernizací 152 mm ShKH vz. 77. Tedy pokud v USA/NATO někdo natvrdo neřekne, že s tímto dostřelem, bez možnosti používat moderní chytré kontejnerové nebo jednotné bojové hlavice, to na bojišti vidět nechtějí.

    Klíčem k modernosti bude možná právě ta nejsložitější věc, o které se pořádně nic neví – tedy digitální systém řízení palby. To, že CSG nabízí polský systém TOPAZ, má svoji logiku. Poláci ho integrovaly na své DANy a v rámci palubní části ověřili všemožné palubní senzory a výpočet balistiky pro munici ráže 152 mm. Nikoliv v simulaci v laboratoři, ale na střelnici. To jsou obrovské peníze a spousta času. Navíc v ČR nejsme zařízeny na zkušební střelby přesnosti.

    2)

    Jediné, co víme o nových houfnicích pro AČR je to, že mají být ráže 155 mm a že asi bude požadován podvozek Tatra. A to je zatím všechno. Ani nevíme pro jaké jednotky a úkoly je to určeno.

    Můj rychlý náhled do struktur a úkolů AČR ukazuje, že máme velké mezery ve vybavení našich lehkých a výsadkových sil, které bude od příštího roku deklarovány jako NATO bojeschopné.

    Budou ty nové 155 mm houfnice tedy pro ně? Budou chtít samochodnou verzi (CAESAR, EVA, …) nebo jim bude stačit tažená houfnice 155 mm tažená za Tatrou? Oboje by splnilo velmi základní zadání, ale nemáme tušení, co by AČR chtěla.

    Pozor: síly rychlé reakce NATO nebudou mít za úkol jen Pobaltí. To byl jen můj zjednodušující příklad. Příští krize může být klidně za polárním kruhem na severu Norska nebo i mimo území NATO (to je na politickou diskuzi, do které se nechci pouštět, ale je dost příkladů z minulosti, kdy tomu tak bylo).

    3)

    Český daňový poplatník nemá skutečně nic společného s francouzským NEXTEREm, ale ani slovenskou KONŠTRUKTA-Defence.

    V ČR vyrábíme pouze Tatry, ale žádné kanónové houfnice nebo systémy řízení palby. Což je tak asi všechno čím můžeme skutečně ve velkých finančních objemem přispět do výrobního programu nových houfnic. Dále Explosia Pardubice umí modulární výmetné náplně pro ráži 155 mm. Ale vlastní granáty musíme opět koupit venku.

    A z tohoto průmyslového pohledu je skoro jedno, jestli je na Tatře nebo za Tatrou. Ostatně muniční vozidla budou také Tatry. Velitelské štábní stroje také, atd.

    Proto máme relativní volnost a nemusíme preferovat žádného domácího výrobce. Mohli bychom vybírat tažené nebo kolové samohybné houfnice na základě parametrů jako je cena, rychlost dodávek, rychlost dosažení IOC a FOC, kompatibilita/interoperabilita s NATO (respektive některými jejími členy), požadavky na přepravitelnost, záruční a pozáruční servis, řešení podpory v dlouhodobém horizontu, výcvikové pomůcky a zařízení a možnost jejich sdílení, atd.

  • Daniel
    16:49 19.03.2017

    Ještě k tomu automatu: Ve videu https://www.youtube.com/watch?... zástupce Nexteru několikrát zdůrazňuje, že nabíjení je automatické oproti poloautomatu u verze 6x6. Týká se to však pouze granátů.
    Např ve 3. minutě: "..so the process for the shell is fully automatic, there is no human intervention during the fire mission.." Nabíjení granátů tedy může probíhat v plně automatickém režimu (u Caesaru 6x6 to byl poloautomat, obsluha umístí granát na podavač), nabíjení prachových náplní je poloautomatické (u Caesaru 6x6 je ruční, obsluha je natlačí přímo do komory).
    Taky bych to samozřejmě rád viděl na videu v akci.

  • semtam
    15:58 19.03.2017

    Starlight

    Funkční a bojeschopné.
    Právě funkční a bojeschopné mi dělá hlavně starost u Caesaru plus neexistující odměr hlavně.

    Nevim, co má český daňový poplatník společného s Nextrem... Pokud narážíte na podvozek, tak věřte, že by se mohl postavit v ČR a nikoli v Bánovcích. Budoucnost Zuzany je daná nákupem ČR a marketingem. Určitě by jí pomohla podpora CSG, ale to je již mimo téma.

    Ale třeba lepší než Caesar by byla NORA B52, když už se bavíme o kolovém podvozku. Kamaz by šel nahradit Tarou a bojový potenciál NORY je daleko jinde než Caesaru a své zákazníky si již také našel a lze říci, že je prodejně stejně úspěšný jako Caesar.

    Kupovat PzH2000 je sice také řešení (pouze použité), ale vizionářské moc není, pokud se budem bavit o budoucnosti. To již počítat s AGM...

    A jako šílenost mi přijde výhodnost Caesaru při střetu s Ruskem v Pobaltí. Kolová houfnice do Pobaltí doputuje bezpečněji po zemi, než s C-130. A palebnou podporu bych radši stavěl pro široké využití, nikoliv pouze pro výsadkové jednotky, jen proto, že budou ve vysoké připravenosti NATO...

  • tryskac
    15:27 19.03.2017

    to co napisal Starlight dava zmysel. Je pravda, ze v cechach ste sa sustredili v vysadkove a vo vseobecnosti lahke jednotky. V tomto svetle sa natiska otazka, ktora by mozno smerovala aj k clanku ohladne tankov, ci sa snazit budovat vsetko perfektne - tanky, delostrelectvo, raketomety, lietadla, vrtulniky a neviem co este, co je v dnesnej situacii cien zbrani temer neriesitelny problem, alebo sa uspokojit s stavajucim stavom, tak ako ho mate, mala jednotka T72 v podstate pro forma - a hlavne usilie sustredit tam, kde ste uz teraz celkom silni. Doba CSLA je davno prec, myslim, ze ani nikto z NATO necaka, ze tu budeme mat tankove divizie - armady, ktore potiahnu na Ryn.

  • skelet
    15:25 19.03.2017

    Daniel bohužel nemá automatické nabíjení, je to poloautomat. Tvůj odkaz ukazuje zblízka stejný podavač nábojů, jaký je u videa v článku.

  • Jura99
    14:57 19.03.2017

    Daniel: to bych neřekl, že na tom videu z výstavy je Ceasar s automatickým podáváním granátů. Žádnej dopravník, dopravníkem jsou ruce obsluhy a nohy, které běhají po té sklopné lávce. Jinak ruční podávání prachové náplně má svojí logiku, protože počtem nábojek se reguluje dostřel.
    Polské řízení palby proč ne, ale proč taky ano. CSG má firmu Retia, ta nějaký SŘP dělá, případně se použije to, co dali do Vampirů pro Indonézii (možná slovenský Delsys, taky už trochu obstarožní).

  • Starlight
    14:27 19.03.2017

    1)

    Můj rozbor stavu dokončení vývoje, stavu výroby a reálného zdraví výrobce nebyl zamýšlen kvůli politickému lobbingu mocností, ale čistě kvůli otázce rychlosti dosažení bojové připravenosti a také dlouhodobé podporovatelnosti produktů.

    Pokud koupíme zcela nové houfnice za stávající vojensko-politické situace, tak bych chtěl, aby byly funkční a bojeschopné co nejdříve. S houfnicemi, které nemají ukončený vývoj a odstraněné dětské nemoci v reálném provozu, to opravdu nepůjde.

    Navíc nám budou muset vydržet cca dalších 25 let. To je technická výzva hlavně pro elektroniku systému řízení palby. V případě slovenského výrobce v tomto ohledu nemáme jistotu ničeho, zejména toho, jak dlouho tady ještě bude. A tím nemyslím prázdnou skořápku vedenou v rejstříku firem, ale firmu, která má skutečně lidi, know-how a praktické dovednosti (skills).

    2)

    Slovenské diskutující asi svým názorem nepotěším, ale slovenské zbrojovky nejsou už skoro 25 let problém českého daňového poplatníka. Pokud už českou národní podporu zbrojnímu průmyslu, tak do českých firem.

    Dovedu si například představit scénář ohledně houfnic EVA, že ČR dá podporu vozidlové části od Tatry a SR dá podporu dělostřelecké části. Aby to ale prošlo v reálném světě, muselo by to jít cestou společného nákupu AČR a OSSR (pak není nutné ani výběrové řízení).

    Jinými slovy koupíme je, když si je koupíte taky (hlavně ty naše podvozky). Poměr by musel být nikoliv velikostí armád, ale poměr ceny podvozku versus cena dělostřelecké části.

    A pak bychom se mohli hádat, co vlastně tvoří cenu systému řízení palby. Například inerciální jednotky, vojenské GPS, radiostanice Harris nejsou české ani slovenské.

    3)

    Bohužel, co se týče modernizace dělostřelectva AČR, bohužel hlavně nevíme, kam chce AČR směřovat jako celek.

    Zatím má AČR dvě bojové brigády (4.brn a 7. mb) a síly bojové podpory (včetně 13. dělostřeleckého pluku se dvěma dělostřeleckými oddíly). Výzbroj dělostřelců je sice sjednocená na 152 mm ShKH vz. 77, ale jinak je výzbroj obou brigád neucelený mix různé hlavní bojové techniky, jak se to v posledních cca 20 letech podařilo splácat.

    Podle současných představ AČR v delší budoucnosti plánuje provozovat tři bojové brigády (bojové síly) - těžkou mechanizovanou brigádu, střední motorizovanou brigádu a (prozatím neexistující) lehkou brigádu. Bohužel nic přesnějšího o časovém rámci, ale ani o požadavcích na dělostřelectvo pro tyto úkolově odlišné brigády. Například jestli dělostřelecké oddíly/prapory budou integrální součástí bojových brigád (například po ruském nebo americkém vzoru).

    Od události na Krymu v roce 2014 v rámci USA (navíc od roku 2017 důrazně akcentované novou americkou exekutivou) a NATO probíhá horečná veřejná politická diskuze, kdo fláká a nefláká výdaje na obranu. Na neveřejné úrovni musí už nějakou také probíhat nová vlna válečného plánování, včetně možných zcela nových scénářů konfliktů s Ruskem.

    Z toho budou vyplývat nám neznámé požadavky na jednotlivé dílčí armády NATO, co se týče velikost a strukturu bojových a podpůrných sil a jejich schopností. V podstatě se dá říci, že jakákoliv koncepce AČR vzniklá před rokem 2014 už asi nebude vystihovat současné požadavky USA/NATO na AČR.

    4)

    Co z toho vyplývá pro AČR? Zatím část problémů asi vyřeší modernizací 152 mm ShKH vz. 77, silně prolobovanou domácí CSG (Strnad).

    Podvozkový upgrade je v daném kontextu to nejmenší. Klíčový pro další rozvoj dělostřelectva AČR bude, jestli v rámci tohoto projektu AČR bude skutečně řešit moderní digitální systém řízení palby (jak vozidlovou část, tak systém jako celek integrující zbraně, štáby, dělostřelecké návodčí, zatím v AČR neprovozované dělostřelecké pozorovací UAV, radiolokátory Arthur,… , jeho kompatibilitu/interoperabilitu s NATO).

    CSG příklad nabízí polský systém TOPAZ (páteřní systém polského dělostřelectva jak pro polské DANy 152 mm, tak i nové AHS Kraby 155 mm), který by mohl být zajímavý, pokud by došlo na bližší operační integraci AČR s polskou armádou.

    Co se týče přechodu na ráži 155 mm nákupem nových typů houfnic, bude samozřejmě kromě ekonomických hledisek asi dobré vědět, pro jaký druh operací (respektive bojové uskupená jednotek) bude daná výzbroj určena.

    5)

    Pár příkladů.

    Čistě teoretický scénář číslo 1. Těžké prapory AČR budou dle nějakého strategického plánu při konfliktu s nejmenovanou východní velmocí na východních hranicích NATO včleněny do brigád některého našeho velkého spojeneckého souseda (třeba Německa, Polska nebo v Evropě rozmístěných jednotek US ARMY). Pro boj s tankovými brigádami protivníka se silným a moderním samochodným hlavňovým a raketovým dělostřelectvem, by to zajisté chtělo moderní samochodné houfnice, ideálně shodné s vybavením aliančních jednotek, se kterými budeme společně bojovat. Tedy podle tohoto scénáře nám nejvhodnější typy techniky vlastně už „vybraly“ naši spojenci (německý PzH 2000, polský AHS Krab, americký M109A6/7 Paladin).

    Scénář číslo 2 už je mnohem blíže realitě než si řada lidí připouští. Od roku 2018 budou výsadkové a průzkumné jednotky AČR natvrdo určeny do sil vysoké pohotovosti NATO. V současnosti se MO ČR horečně snaží alespoň tyto jednotky vybavit tak, aby viditelně nezaostávaly ve vybavení. Pokud by nastal scénář číslo 1, jsou to právě tyto české jednotky, které tam budou nasazeny jako první. To jsou ty brigády NATO, které i v zde publikované americké válečné simulaci mají spoluvytvořit pobaltský kotel a zadržovat ruské těžké síly do příchodu hlavních sil USA/NATO .

    Co se týče skutečně těžkých zbraní palebné podpory tak naše lehké jednotky nemají nic (přenosné protitankové řízené střely, 120 mm minomety, kanonové houfnice). Otázka zní, zda MO ĆR plánuje i tyto české jednotky vybavit vlastním dělostřelectvem. Pokud ano, lze předpokládat požadavek na přepravitelnost letouny řady C-130, či dokonce na schopnost padákového shozu nebo přepravy v podvěsu pod vrtulníky. To pak výrazně omezí hmotnosti a rozměry houfnic. Například 30 tun bojové hmotnosti a rozměry dánské verze houfnice CAESAR na podvozku Tatra 8x8 ji činí pro letoun C-130 nepřepravitelnou.

  • Trener
    14:15 19.03.2017

    Koukám, že ten Nexter má kupu prototypů. První s jinou kabinou a nástavbou za ní, ten byl vidět v předešlém článku o něm. Druhý a třetí v tomto článku lišící se podáváním nábojů, viz rozdíl na fotce a videu níže. Na tom odkazu od Daniela je taky pendrek vidět, jen granát na odběrném místě za dopravníkem. Z fotky tady v článku, na konci schránky toho dopravníku lze tušit nějaká černá dvířka kudy granát putuje na odběrné místo "jeřábu". Tahle koncepce mně trochu připadá choulostivá na různé vnější vlivy, ale můžu se mýlit.

  • Daniel
    13:21 19.03.2017

    Nabíjení granátů je u Ceasaru 8x8 plně automatické. Funguje to, jak píše Censor. Granáty jsou na dopravníku, ze kterého je odebírá ten jeřáb. Prachové náplně musí obsluha vkládat ručně. Více zde:
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Rase
    12:34 19.03.2017

    Osobně mám husí kůži pokaždé, když někdo obhajuje tuzemský vývoj exportním potenciálem. Tak tomu bylo už u T-72M4CZ, kanónu Plamen, Alca atd. výsledkem byly předražené stroje odebrané v minimálních počtech. Bylo by tedy lepší, kdyby odborníci počítali pouze s odběrem pro AČR a pokud se něco podaří prodat dál, tak by to byl bonus. Pokud se tedy vyplatí modernizovat DANY pro AČR, tak ať to udělají. Pokud se vyplatí vývoj nové houfnice s tím, že je odebere jen AČR (+ max slováci) tak ať to udělají. Hlavně ať se neopakuje debakl jako u T-72M4CZ.

  • tryskac
    10:17 19.03.2017

    ad Starlight: to co ste napisali, ohladne velkosti vyrobcu, politickeho "vytlaku", atd. mate samozrejme pravdu, ALE. To jedno vyznamne ale, pisem preto, ze si myslim (osobny nazor, nepodlozeny faktami), ze urcity typ priemyslu je do istej miery protekcionisticky, kde neplatia celkom jasne trhove pravidla. Staci si vziat za priklad Poliakov, ktori radsej leju peniaze a "stracaju" cas, len na to, aby podporili vlastny priemysel, ci uz vyvojom, alebo kupovanim licencii. To uz je ale skor dane takymi fiktivnymi pojmami ako narodna hrdost, ci sebavedomie.
    V pripade exportu do roznych exotickych krajin - tam sa casto jedna najma o politiku. Neviem co by napr. SA ziskala keby si nieco kupila od SR/CR, ked si kupi nieco od USA, Rusko, FR, GB, potazmo DE, tak tym moze sledovat iste politicke ciele. Netreba ale hadzat flintu do zita, teraz je vo svete maximalny dopyt po obrannych (ci utocnych) technologiach najsilnejsi od roku 1989, tak to mnoho ludi a firiem vnima ako spravny cas na restart ustrnutych, ci stratenych prilezitosti, ktore padli s padom zeleznej opony
    Tiez si myslim, ze takato specializovana vyroba sa nevyraba "na sklad", ale na zakazku, takze ohanat sa poctom kusov moze byt v tomto pripade zavadzajuce.

  • Cenzor
    09:11 19.03.2017

    Ono ručně nabíjená houfnice není žádný med ani v poušti...kadence závisí i na tom, jak rychle se usadí prach :-)

    https://www.youtube.com/watch?...

    Pokud by se nabíjení CEASARu dotáhlo do plně automatického...např. místo krabic s náboji by byl pásový dopravník po celé délce korby, ze kterého by se granát na konci automaticky přesunul do té polohy, kam ho dává ten maník a to samé pro prachové náplně na druhé straně, tak by to bylo koncepčně naopak velmi chytré...otáčela by se jen zbraň bez zásobníku s municí...z pohledu dimenzování pohonných mechanismů ideál

  • Pepin Nešpor
    08:44 19.03.2017

    Jednoznacne pro nasi AČR by byla nej volba, kdyz uz uplne novy komplet tak AGM od nemcu!! Takove zbytecne reci Dana, Zuzana, atd to se tu muzete prit treba cely tyden a nic nevyresite. Jednoznacne AGM

  • KOLT
    08:31 19.03.2017

    Starlight, tyto výhrady chápu. Nicméně koncepčně by byl CAESAR či ATMOS oproti DANA krok zpátky. Za mě, raději připlatit za AGM, který se dá osadit na téměř libovolnou platformu (Tatra, Pandur, BVP – ať již ASCOD, CV90 či cokoliv podobně velkého). Jeho výrobce má také dostatečné zkušenosti, prodal houfnic mraky, technologie vychází z jedné z nejzdařilejších a v boji taktéž nasazených – PzH2000.

    Pokud by se ovšem něco zajímavého podařilo vytvořit i u nás či na Slovensku, v tomto případě bych se tomu až tak nebránil, pokud by podmínky nákupu byly patřičně nastaveny. Tzn. výrobce by promptně řešil jakékoliv problémy, cena by byla odpovídající. Pokud by to mělo vypadat jak při prvním nákupu BRENů, tak to radši nic.

  • Sergej7490
    08:02 19.03.2017

    A k tomu Indickemu tendru - ano roztrho hlaven, ale obsluha bola indicka. Kto zazil indov, vie ze ich pristup k plneniu uloh je dost svojsky. Nakoniec mam z viacerych zdrojov potvrdene (ale vsetko len ako JPP) ze sa im nechcelo velmi cistit hlaven po strelbach. Ostatny vyrobcovia si to vsak asi dokazali okontrolovat :-(

Stránka 1 z 3