Dánská armáda kupuje houfnice na podvozku české Tatry

Samohybná houfnice CAESAR 8×8; větší foto / Nexter

Francouzská firma NEXTER Systems dodá dánské armádě 15 kolových samohybných houfnic CAESAR 8×8 na tatrováckém podvozku řady TATRA FORCE. Jde o první případ, kdy vozy české značky Tatra zamíří do armád původních členů NATO.

Dánská armáda poptává nové houfnice prakticky již od roku 2006. Program výměny byl ale několikrát zrušen nebo odložen. V roce 2015 vyhrála izraelská firma Elbit Systems s houfnicí ATMOS 2000 - tendr byl ale anulován a opět spuštěn v květnu 2016.

Dodávka nových houfnic CAESAR 8×8 pro dánskou armádu začne v roce 2019 a skončí v roce 2020, tedy 14 let poté, co armáda projevila zájem o nové houfnice.

Významný je český podíl na programu houfnic CAESAR 8×8 pro dánskou armádu. Původně byla houfnice CAESAR umístěná na podvozcích Renault Sherpa 10 6×6 (pro francouzskou armádu) a Unimog U2450L 6×6 (pro export).

V minulém roce ale francouzská firma NEXTER Systems představila houfnici CAESAR 8×8 na podvozku od české firmy TATRA TRUCKS. Právě verzi CAESAR 8×8 na tatrováckém podvozku si zvolila dánská armáda.

„Podvozek TATRA nabízí vynikající jízdní stabilitu, nízko položené těžiště vozu a výjimečné schopnosti jízdy a pohybu v jakémkoliv terénu,“ říká ke spolupráci s českou automobilkou TATRA vedoucí prodeje dělostřeleckých systémů pro regiony Evropa a Jižní Amerika společnosti NEXTER Systems pan Olivier Brousmiche.

Kopřivnická Tatrovka dodává pro projekt CEASAR 8×8 čtyřnápravový podvozek obchodní řady TATRA FORCE s motorem, převodovkou a přídavnou převodovkou TATRA, pneumatickým odpružením všech náprav a pohonem všech kol.

Detail nabíjecího automatu; větší foto / Nexter

„Podvozek TATRA díky své nezaměnitelné a exkluzívní koncepci s tuhou nosnou rourou a nezávisle zavěšenými a odpruženými polonápravami nabízí projektu CEASAR a našim zákazníků zcela nové možnosti. Výrazným způsobem rozšiřuje využití zbraňového systému nejen v oblasti jeho mobility, ale též modularity konstrukce a možnosti využítí podstatně zvýšené užitečné hmotnosti při současném lepším poměru výkonu motoru a celkové hmotnosti vozidla. Zmíněné výhody byly rozhodují při našem výběru dodavatele podvozků: Svými technickými charakteristikami, vynikajícími, dlouhodobými zkušenostmi a referencemi značka TATRA vynikla nad ostatní konkurenci,“ říká k výběru dodavatele podvozků pan Alexander Penley, více prezident společnosti NEXTER Systems pro regiony Evropa a střední Asie.

Houfnice CAESAR 8×8 nahradí v dánské armádě 12 pásových samohybných houfnic M109A3 (ve výzbroji od roku 1965). Dánské ministerstvo obrany navíc s firmou NEXTER Systems uzavřelo opci na dalších 6 houfnic.

Dánové za samotné houfnice zaplatí 300 milionů dánských korun (1,09 miliardy Kč). Dále Dánové nákupují elektronické systémy řízení palby, náhradní díly, zajištění výcviku a servis na deset let. Celková cena za kompletní balík nebyla ale zveřejněna.

Díky větším rozměrům a nosnosti CAESAR 8×8 pojme více munice; větší foto / Nexter

CAESAR 8×8 je vybaven dělem ráže 155 mm o délce 52 kalibrů (8,06 m). Bojová hmotnost je 30 t a vozidlo měří na délku 12 m.

Hlavní výhodou podvozku 8×8 je lepší průchodivost terénem a větší nosnost. CAESAR 8×8 dokáže díky větší nosnosti a rozměrům převážet až 30 střel ráže 155 mm, oproti 18 střelám u verze 6×6. To snižuje mimo jiné nároky na doprovodná muniční vozidla.

Rychlost palby je 6 až 8 ran za minutu. Francouzská houfnice umí střílet širokou škálou munice, jako je například BONUS Mk II (od NEXTER Systems), která je schopná bodově ničit obrněnou techniku na vzdálenost až 35 km.

Nabíjecí mechanismus funguje v plně automatickém nebo poloautomatickém režimu. Posádku tvoří standardně pět vojáků, minimálně tři. Balistická ochrana kabiny dosahuje úrovně 2 (7,62×39 mm z 30 m) podle normy STANAG 4569. Ochranu lze zvýšit na úroveň 3, kdy pancéřové části odolájí puškovým střelám 7,62×51 mm (z 30 m) nebo střepinám dělostřeleckých granátů ráže 155 mm (z 60 m).

Vozidlo CAESAR 8×8 pohání tatrovácký vzduchem chlazený motor o výkonu 300 kW (410 koní) . Maximální rychlost je 90 km/h na pevné cestě, 50 km/h v terénu. Nádrže postačí na 600 km jízdy po zpevněných cestách.

Zdroj: FMIKrigern

Nahlásit chybu v článku


Související články

Český nákladní dron CQ-100 Courier: Reálnější, než se zdá

Bezpilotní letecké prostředky UAV (Unmanned Aerial Vehicle) zažívají raketový rozmach. Poněkud ...

Československý 120mm samohybný minomet vz.85 – neprávem poražený šampion

120mm samohybný minomet vz.85 zavedený v Armádě ČR s projektovým názvem PRAM-S (PRAporní Minomet - ...

České L-159 ALCA proti stíhačkám F-35B Lightning II

Americká firma Draken International poprvé nasadila česká letadla L-159 ALCA (Advanced Light Combat ...

Izraelský tank Sabra pro Armádu České republiky?

Mezi roky 2020 až 2025 Armáda České republiky začne s výběrem nových tanků. Jedním z nabízených typů ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Jura99
    14:57 19.03.2017

    Daniel: to bych neřekl, že na tom videu z výstavy je Ceasar s automatickým podáváním granátů. Žádnej dopravník, dopravníkem jsou ruce obsluhy a nohy, které běhají po té sklopné ...Zobrazit celý příspěvek

    Daniel: to bych neřekl, že na tom videu z výstavy je Ceasar s automatickým podáváním granátů. Žádnej dopravník, dopravníkem jsou ruce obsluhy a nohy, které běhají po té sklopné lávce. Jinak ruční podávání prachové náplně má svojí logiku, protože počtem nábojek se reguluje dostřel.
    Polské řízení palby proč ne, ale proč taky ano. CSG má firmu Retia, ta nějaký SŘP dělá, případně se použije to, co dali do Vampirů pro Indonézii (možná slovenský Delsys, taky už trochu obstarožní).Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    14:27 19.03.2017

    1) Můj rozbor stavu dokončení vývoje, stavu výroby a reálného zdraví výrobce nebyl zamýšlen kvůli politickému lobbingu mocností, ale čistě kvůli otázce rychlosti dosažení bojové ...Zobrazit celý příspěvek

    1)

    Můj rozbor stavu dokončení vývoje, stavu výroby a reálného zdraví výrobce nebyl zamýšlen kvůli politickému lobbingu mocností, ale čistě kvůli otázce rychlosti dosažení bojové připravenosti a také dlouhodobé podporovatelnosti produktů.

    Pokud koupíme zcela nové houfnice za stávající vojensko-politické situace, tak bych chtěl, aby byly funkční a bojeschopné co nejdříve. S houfnicemi, které nemají ukončený vývoj a odstraněné dětské nemoci v reálném provozu, to opravdu nepůjde.

    Navíc nám budou muset vydržet cca dalších 25 let. To je technická výzva hlavně pro elektroniku systému řízení palby. V případě slovenského výrobce v tomto ohledu nemáme jistotu ničeho, zejména toho, jak dlouho tady ještě bude. A tím nemyslím prázdnou skořápku vedenou v rejstříku firem, ale firmu, která má skutečně lidi, know-how a praktické dovednosti (skills).

    2)

    Slovenské diskutující asi svým názorem nepotěším, ale slovenské zbrojovky nejsou už skoro 25 let problém českého daňového poplatníka. Pokud už českou národní podporu zbrojnímu průmyslu, tak do českých firem.

    Dovedu si například představit scénář ohledně houfnic EVA, že ČR dá podporu vozidlové části od Tatry a SR dá podporu dělostřelecké části. Aby to ale prošlo v reálném světě, muselo by to jít cestou společného nákupu AČR a OSSR (pak není nutné ani výběrové řízení).

    Jinými slovy koupíme je, když si je koupíte taky (hlavně ty naše podvozky). Poměr by musel být nikoliv velikostí armád, ale poměr ceny podvozku versus cena dělostřelecké části.

    A pak bychom se mohli hádat, co vlastně tvoří cenu systému řízení palby. Například inerciální jednotky, vojenské GPS, radiostanice Harris nejsou české ani slovenské.

    3)

    Bohužel, co se týče modernizace dělostřelectva AČR, bohužel hlavně nevíme, kam chce AČR směřovat jako celek.

    Zatím má AČR dvě bojové brigády (4.brn a 7. mb) a síly bojové podpory (včetně 13. dělostřeleckého pluku se dvěma dělostřeleckými oddíly). Výzbroj dělostřelců je sice sjednocená na 152 mm ShKH vz. 77, ale jinak je výzbroj obou brigád neucelený mix různé hlavní bojové techniky, jak se to v posledních cca 20 letech podařilo splácat.

    Podle současných představ AČR v delší budoucnosti plánuje provozovat tři bojové brigády (bojové síly) - těžkou mechanizovanou brigádu, střední motorizovanou brigádu a (prozatím neexistující) lehkou brigádu. Bohužel nic přesnějšího o časovém rámci, ale ani o požadavcích na dělostřelectvo pro tyto úkolově odlišné brigády. Například jestli dělostřelecké oddíly/prapory budou integrální součástí bojových brigád (například po ruském nebo americkém vzoru).

    Od události na Krymu v roce 2014 v rámci USA (navíc od roku 2017 důrazně akcentované novou americkou exekutivou) a NATO probíhá horečná veřejná politická diskuze, kdo fláká a nefláká výdaje na obranu. Na neveřejné úrovni musí už nějakou také probíhat nová vlna válečného plánování, včetně možných zcela nových scénářů konfliktů s Ruskem.

    Z toho budou vyplývat nám neznámé požadavky na jednotlivé dílčí armády NATO, co se týče velikost a strukturu bojových a podpůrných sil a jejich schopností. V podstatě se dá říci, že jakákoliv koncepce AČR vzniklá před rokem 2014 už asi nebude vystihovat současné požadavky USA/NATO na AČR.

    4)

    Co z toho vyplývá pro AČR? Zatím část problémů asi vyřeší modernizací 152 mm ShKH vz. 77, silně prolobovanou domácí CSG (Strnad).

    Podvozkový upgrade je v daném kontextu to nejmenší. Klíčový pro další rozvoj dělostřelectva AČR bude, jestli v rámci tohoto projektu AČR bude skutečně řešit moderní digitální systém řízení palby (jak vozidlovou část, tak systém jako celek integrující zbraně, štáby, dělostřelecké návodčí, zatím v AČR neprovozované dělostřelecké pozorovací UAV, radiolokátory Arthur,… , jeho kompatibilitu/interoperabilitu s NATO).

    CSG příklad nabízí polský systém TOPAZ (páteřní systém polského dělostřelectva jak pro polské DANy 152 mm, tak i nové AHS Kraby 155 mm), který by mohl být zajímavý, pokud by došlo na bližší operační integraci AČR s polskou armádou.

    Co se týče přechodu na ráži 155 mm nákupem nových typů houfnic, bude samozřejmě kromě ekonomických hledisek asi dobré vědět, pro jaký druh operací (respektive bojové uskupená jednotek) bude daná výzbroj určena.

    5)

    Pár příkladů.

    Čistě teoretický scénář číslo 1. Těžké prapory AČR budou dle nějakého strategického plánu při konfliktu s nejmenovanou východní velmocí na východních hranicích NATO včleněny do brigád některého našeho velkého spojeneckého souseda (třeba Německa, Polska nebo v Evropě rozmístěných jednotek US ARMY). Pro boj s tankovými brigádami protivníka se silným a moderním samochodným hlavňovým a raketovým dělostřelectvem, by to zajisté chtělo moderní samochodné houfnice, ideálně shodné s vybavením aliančních jednotek, se kterými budeme společně bojovat. Tedy podle tohoto scénáře nám nejvhodnější typy techniky vlastně už „vybraly“ naši spojenci (německý PzH 2000, polský AHS Krab, americký M109A6/7 Paladin).

    Scénář číslo 2 už je mnohem blíže realitě než si řada lidí připouští. Od roku 2018 budou výsadkové a průzkumné jednotky AČR natvrdo určeny do sil vysoké pohotovosti NATO. V současnosti se MO ČR horečně snaží alespoň tyto jednotky vybavit tak, aby viditelně nezaostávaly ve vybavení. Pokud by nastal scénář číslo 1, jsou to právě tyto české jednotky, které tam budou nasazeny jako první. To jsou ty brigády NATO, které i v zde publikované americké válečné simulaci mají spoluvytvořit pobaltský kotel a zadržovat ruské těžké síly do příchodu hlavních sil USA/NATO .

    Co se týče skutečně těžkých zbraní palebné podpory tak naše lehké jednotky nemají nic (přenosné protitankové řízené střely, 120 mm minomety, kanonové houfnice). Otázka zní, zda MO ĆR plánuje i tyto české jednotky vybavit vlastním dělostřelectvem. Pokud ano, lze předpokládat požadavek na přepravitelnost letouny řady C-130, či dokonce na schopnost padákového shozu nebo přepravy v podvěsu pod vrtulníky. To pak výrazně omezí hmotnosti a rozměry houfnic. Například 30 tun bojové hmotnosti a rozměry dánské verze houfnice CAESAR na podvozku Tatra 8x8 ji činí pro letoun C-130 nepřepravitelnou.Skrýt celý příspěvek

  • Trener
    14:15 19.03.2017

    Koukám, že ten Nexter má kupu prototypů. První s jinou kabinou a nástavbou za ní, ten byl vidět v předešlém článku o něm. Druhý a třetí v tomto článku lišící se podáváním nábojů, ...Zobrazit celý příspěvek

    Koukám, že ten Nexter má kupu prototypů. První s jinou kabinou a nástavbou za ní, ten byl vidět v předešlém článku o něm. Druhý a třetí v tomto článku lišící se podáváním nábojů, viz rozdíl na fotce a videu níže. Na tom odkazu od Daniela je taky pendrek vidět, jen granát na odběrném místě za dopravníkem. Z fotky tady v článku, na konci schránky toho dopravníku lze tušit nějaká černá dvířka kudy granát putuje na odběrné místo "jeřábu". Tahle koncepce mně trochu připadá choulostivá na různé vnější vlivy, ale můžu se mýlit.Skrýt celý příspěvek

  • Daniel
    13:21 19.03.2017

    Nabíjení granátů je u Ceasaru 8x8 plně automatické. Funguje to, jak píše Censor. Granáty jsou na dopravníku, ze kterého je odebírá ten jeřáb. Prachové náplně musí obsluha vkládat ...Zobrazit celý příspěvek

    Nabíjení granátů je u Ceasaru 8x8 plně automatické. Funguje to, jak píše Censor. Granáty jsou na dopravníku, ze kterého je odebírá ten jeřáb. Prachové náplně musí obsluha vkládat ručně. Více zde:
    https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    12:34 19.03.2017

    Osobně mám husí kůži pokaždé, když někdo obhajuje tuzemský vývoj exportním potenciálem. Tak tomu bylo už u T-72M4CZ, kanónu Plamen, Alca atd. výsledkem byly předražené stroje ...Zobrazit celý příspěvek

    Osobně mám husí kůži pokaždé, když někdo obhajuje tuzemský vývoj exportním potenciálem. Tak tomu bylo už u T-72M4CZ, kanónu Plamen, Alca atd. výsledkem byly předražené stroje odebrané v minimálních počtech. Bylo by tedy lepší, kdyby odborníci počítali pouze s odběrem pro AČR a pokud se něco podaří prodat dál, tak by to byl bonus. Pokud se tedy vyplatí modernizovat DANY pro AČR, tak ať to udělají. Pokud se vyplatí vývoj nové houfnice s tím, že je odebere jen AČR (+ max slováci) tak ať to udělají. Hlavně ať se neopakuje debakl jako u T-72M4CZ.Skrýt celý příspěvek

  • tryskac
    10:17 19.03.2017

    ad Starlight: to co ste napisali, ohladne velkosti vyrobcu, politickeho "vytlaku", atd. mate samozrejme pravdu, ALE. To jedno vyznamne ale, pisem preto, ze si myslim (osobny nazor, ...Zobrazit celý příspěvek

    ad Starlight: to co ste napisali, ohladne velkosti vyrobcu, politickeho "vytlaku", atd. mate samozrejme pravdu, ALE. To jedno vyznamne ale, pisem preto, ze si myslim (osobny nazor, nepodlozeny faktami), ze urcity typ priemyslu je do istej miery protekcionisticky, kde neplatia celkom jasne trhove pravidla. Staci si vziat za priklad Poliakov, ktori radsej leju peniaze a "stracaju" cas, len na to, aby podporili vlastny priemysel, ci uz vyvojom, alebo kupovanim licencii. To uz je ale skor dane takymi fiktivnymi pojmami ako narodna hrdost, ci sebavedomie.
    V pripade exportu do roznych exotickych krajin - tam sa casto jedna najma o politiku. Neviem co by napr. SA ziskala keby si nieco kupila od SR/CR, ked si kupi nieco od USA, Rusko, FR, GB, potazmo DE, tak tym moze sledovat iste politicke ciele. Netreba ale hadzat flintu do zita, teraz je vo svete maximalny dopyt po obrannych (ci utocnych) technologiach najsilnejsi od roku 1989, tak to mnoho ludi a firiem vnima ako spravny cas na restart ustrnutych, ci stratenych prilezitosti, ktore padli s padom zeleznej opony
    Tiez si myslim, ze takato specializovana vyroba sa nevyraba "na sklad", ale na zakazku, takze ohanat sa poctom kusov moze byt v tomto pripade zavadzajuce.Skrýt celý příspěvek

  • Cenzor
    09:11 19.03.2017

    Ono ručně nabíjená houfnice není žádný med ani v poušti...kadence závisí i na tom, jak rychle se usadí prach :-) https://www.youtube.com/watch?... Pokud by se ...Zobrazit celý příspěvek

    Ono ručně nabíjená houfnice není žádný med ani v poušti...kadence závisí i na tom, jak rychle se usadí prach :-)

    https://www.youtube.com/watch?...

    Pokud by se nabíjení CEASARu dotáhlo do plně automatického...např. místo krabic s náboji by byl pásový dopravník po celé délce korby, ze kterého by se granát na konci automaticky přesunul do té polohy, kam ho dává ten maník a to samé pro prachové náplně na druhé straně, tak by to bylo koncepčně naopak velmi chytré...otáčela by se jen zbraň bez zásobníku s municí...z pohledu dimenzování pohonných mechanismů ideálSkrýt celý příspěvek

  • Pepin Nešpor
    08:44 19.03.2017

    Jednoznacne pro nasi AČR by byla nej volba, kdyz uz uplne novy komplet tak AGM od nemcu!! Takove zbytecne reci Dana, Zuzana, atd to se tu muzete prit treba cely tyden a nic ...Zobrazit celý příspěvek

    Jednoznacne pro nasi AČR by byla nej volba, kdyz uz uplne novy komplet tak AGM od nemcu!! Takove zbytecne reci Dana, Zuzana, atd to se tu muzete prit treba cely tyden a nic nevyresite. Jednoznacne AGMSkrýt celý příspěvek

  • KOLT
    08:31 19.03.2017

    Starlight, tyto výhrady chápu. Nicméně koncepčně by byl CAESAR či ATMOS oproti DANA krok zpátky. Za mě, raději připlatit za AGM, který se dá osadit na téměř libovolnou platformu ...Zobrazit celý příspěvek

    Starlight, tyto výhrady chápu. Nicméně koncepčně by byl CAESAR či ATMOS oproti DANA krok zpátky. Za mě, raději připlatit za AGM, který se dá osadit na téměř libovolnou platformu (Tatra, Pandur, BVP – ať již ASCOD, CV90 či cokoliv podobně velkého). Jeho výrobce má také dostatečné zkušenosti, prodal houfnic mraky, technologie vychází z jedné z nejzdařilejších a v boji taktéž nasazených – PzH2000.

    Pokud by se ovšem něco zajímavého podařilo vytvořit i u nás či na Slovensku, v tomto případě bych se tomu až tak nebránil, pokud by podmínky nákupu byly patřičně nastaveny. Tzn. výrobce by promptně řešil jakékoliv problémy, cena by byla odpovídající. Pokud by to mělo vypadat jak při prvním nákupu BRENů, tak to radši nic.Skrýt celý příspěvek

  • Sergej7490
    08:02 19.03.2017

    A k tomu Indickemu tendru - ano roztrho hlaven, ale obsluha bola indicka. Kto zazil indov, vie ze ich pristup k plneniu uloh je dost svojsky. Nakoniec mam z viacerych zdrojov ...Zobrazit celý příspěvek

    A k tomu Indickemu tendru - ano roztrho hlaven, ale obsluha bola indicka. Kto zazil indov, vie ze ich pristup k plneniu uloh je dost svojsky. Nakoniec mam z viacerych zdrojov potvrdene (ale vsetko len ako JPP) ze sa im nechcelo velmi cistit hlaven po strelbach. Ostatny vyrobcovia si to vsak asi dokazali okontrolovat :-(Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    07:56 19.03.2017

    Starlight To co jste napsal je logické. Jenže NEXTER je jak zmiňujete je gigant. My, potažmo Slovensko a i ostatní menší státy taháme za kratší konec lana. To ale neznamená, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Starlight

    To co jste napsal je logické. Jenže NEXTER je jak zmiňujete je gigant. My, potažmo Slovensko a i ostatní menší státy taháme za kratší konec lana. To ale neznamená, že naše výrobky nemají perspektivu. Ano, slovenský výrobek nebude tak dotažený jako výrobek z Francie. Jenže výhoda slovenského výrobku tkví v koncepci stroje.

    Ostré zkušenosti Caesar sice má, jenže byl nasazen tam, kde to spíše připomínalo cvičné střelby a největší náročnost a opravdu bojové zkušenosti měla logistika. Pro marketing dostačující, pro hodnocení opravdu ostrého nasazení tristně nedostačující. Výhodu expediční zbraně ovšem potvrdil. To se dalo očekávat.

    Dále se můžeme podívat na vlastníky Caesaru. Francie je jasný uživatel. Zvolila domácí výrobek.

    Saúdská Arábie jimi vyzbrojila svou národní gardu.
    Thajsko a Indonésie patří mezi méně náročné zákazníky. Navíc Thajsko si Caesari objednalo v roce 2006 a po ukončení dodávek v roce 2010 si za dva roky objednalo izraelský ATMOS v počtu 18 kusů.

    Jen připomenu, že tyto lehké kolové houfnice jsou spíše módní trend i když se může jednat o kvalitní a dotažený výrobek, tak ale svojí koncepcí bude tahat za kratší konec lana oproti svým klasickým konkurentům. Výborně se hodí pro expediční operace a pro státy méně náročné na kvalitu dělostřelectva.

    A Zuzana 2, sice nejsem její fanda, ale tato houfnice má přímé kořeny v Daně a ta své kvality nesporně má. není to houfnice postavená na zelené louce a o mechanické prvky bych se nebál. Elektronika je již dnes zboží, jaké se dá nakonfigurovat téměř libovolně (stručně řečeno).Skrýt celý příspěvek

  • Sergej7490
    07:53 19.03.2017

    Nechcem prilis obhajovat SK vyrobcu ale myslim si ze po technickej stranke je viac ako konkurencie schopny. Myslim ze ze v nasich krajinach je dost prikladov o tom ze byt dobry ...Zobrazit celý příspěvek

    Nechcem prilis obhajovat SK vyrobcu ale myslim si ze po technickej stranke je viac ako konkurencie schopny. Myslim ze ze v nasich krajinach je dost prikladov o tom ze byt dobry nestaci - treba predavat. A ked ste dobry obchodnik so silnym politickym zazemim a tlakom, predate cokolvek. A to je podla mna jediny dovod, preco sa Sk hufnice nepredavaju - SK vlada sa tvari ze zbrojny priemysel neexistuje, radsej nakupuje v zahranici (sama od seba nema z coho brat vsimne). A o moznosti realizacie offsetov sa v porovnani SK vs FR ani nema zmysel bavit.
    Takze zhrnute: ano, Caesar sa vyraba a predava v relativne vysokych seriach, ale nemyslim si ze je to preto ze by bol technicky nejak prilis dobry. Proste striela, jazdi a ostatne nie je dolezite, prevazia politicke hladiska.
    Na druhu stranu,minimalne ten interier zuzany/Evy/xxx uz mohli konecne prerobit tak, aby nevyzeral ako z 50tych rokov, prvy dojem robi vela.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    02:33 19.03.2017

    Přestože je to článek o dánském nákupu, tak volba podvozku Tatra 8x8 pro dánskou verzi samohybné kanonové houfnice CAESAR zde spustila vlnu teoretického srovnávání se slovenskými ...Zobrazit celý příspěvek

    Přestože je to článek o dánském nákupu, tak volba podvozku Tatra 8x8 pro dánskou verzi samohybné kanonové houfnice CAESAR zde spustila vlnu teoretického srovnávání se slovenskými produkty ZUZANA 2, EVA , DIANA v rámci zatím hypotetického nákupu pro AČR.

    Kromě probíraných technických parametrů je tu řada netechnických aspektů, na které krásně poukázal Tryskac. Je to podle mne ale hodně důležité:

    1)

    Poslední kanónové houfnice, které slovenský výrobce KONŠTRUKTA-Defence, a.s. Trenčín (součást slovenského státního koncernu DMD GROUP a.s., který je léta ve ztrátě) dodal, byly samohybné (ShKH) vz. 2000 ZUZANA s kanónem ráže 155 mm / 45 ráží domácímu Slovensku v počtu 16 kusů (zavedena do výzbroje v roce 1999-2000) a pak už jen Kypru (přes Řecko v roce 2007) v počtu 12 kusů. A pak zřejmě už nic.

    Prototyp houfnice ZUZANA 2 155mm/52 ráží byl ukazován světu na zbrojních veletrzích od roku 2004 bez prodejního úspěchu. Jedinou existující věž pak od výstavního roku 2015 přehodili na prototyp pásové DIANY (v kombinaci s prototypovým polským podvozkem). Opět zatím bez prodejního úspěchu. EVA 155mm/52 ráží na podvozku TATRA je také zatím v jednom prototypu.

    Slovenský výrobce se v dánské soutěži (první soutěž byla v roce 2015 zrušena, druhá je předmětem tohoto článku) nikdy neprobojoval do veřejně oznámeného užšího výběru (pokud se tedy vůbec zúčastnil).

    2)

    Jak jsou na tom Francouzi? Koncern NEXTER Systems (dříve GIAT) vlastněný francouzskou vládou (a nedávno spojený do holdingu s německým Krauss-Maffei Wegmann (KMW)) je evropský zbrojní gigant.

    Jen samohybných kanónových houfnic CAESAR dodal (dodává) od roku 2003 následujícím potvrzeným zákazníkům – domácí Francie (77 kusů), Saudská Arábie (80 kusů, a možná převezme i 28 kusů objednaných původně pro Libanon za saudské peníze), Indonésie (55 kusů, z toho posledních 18 kusů objednáno v únoru 2017), Thajsko (6 kusů) a nyní Dánsko (15 kusů). Výroba tedy běží a ještě nějaký čas poběží.

    Jen samotná francouzská armáda je už dokázala letecky přepravit a nasadit v boji na dvou různých kontinentech mimo Evropu. Nejdříve v africkém Mali a od konce roku 2016 také v Iráku při obléhání Mosulu. Video: https://www.youtube.com/watch?...

    3)

    Na základě pouhého srovnání stavu dokončenosti produktu, jeho sériové výroby a ověření v provozu (či lépe ještě ve skutečném boji) si dovolím tvrdit, že francouzský produkt má v těchto kritériích drtivou výhodu nad slovenskými výrobky.

    Zatím nezodpovězenou otázkou je, zda to bude zohledňovat i české MO při akvizici kanónových houfnic ráže 155 mm.Skrýt celý příspěvek

  • tryskac
    00:12 19.03.2017

    pripomeniem prispevok na "konkurencnej" stranke, z vystavy IDEB 2016. http://www.palba.cz/viewtopic.... Za zmienku stoji cast Zase trolujem chlapíka z DMD - ...Zobrazit celý příspěvek

    pripomeniem prispevok na "konkurencnej" stranke, z vystavy IDEB 2016.

    http://www.palba.cz/viewtopic....

    Za zmienku stoji cast

    Zase trolujem chlapíka z DMD - že prečo použili zastaralý podvozok a nie T815-7, však ten použili teraz aj Francúzi a Izraelci... Chlapík (ešte kyslejší ksicht), že nóó... nemali peniaze (!) :shock: ))

    (Ináč toto ma dorazilo. Lebo keď som sa ho pýtal, prečo nevystavujú Zuzanu2, tak že majú len jednu vežu a tá je teraz na Diane a však Zuzanu 2 už vystavovali...)

    A že na tomto sa vojde do Herkulesa (na 815-7 nie?). Ale že idú robiť - „pre Čechov na 8kol. podvozku“(zaujímavá info. Do tendra? Pre CS group?)Skrýt celý příspěvek

  • Cenzor
    22:51 18.03.2017

    Pokud by se věž ze Zuzany 2 posadila na klasicky uspořádaný podvozek Tatra 8x8, tedy by se posunula až nad zadní nápravy jako to má EVA, tak by vzniklo něco, co bych označil za ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud by se věž ze Zuzany 2 posadila na klasicky uspořádaný podvozek Tatra 8x8, tedy by se posunula až nad zadní nápravy jako to má EVA, tak by vzniklo něco, co bych označil za optimum... Hlaveň 52 kalibrů a celková délka obdobná jako u Dany.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    21:01 18.03.2017

    pro Marcus: Mám podezření, že v případě konfliktu by se nikdo nezabýval ani jeřábkem ani plexisklem ;-) Házelo by se to tam rukama a plexisklo by pravděpodobně urazili, aby ...Zobrazit celý příspěvek

    pro Marcus: Mám podezření, že v případě konfliktu by se nikdo nezabýval ani jeřábkem ani plexisklem ;-) Házelo by se to tam rukama a plexisklo by pravděpodobně urazili, aby nepřekáželo...

    DANA skutečně není špatná, respektive nebyla na svoji dobu. Problém s dostřelem je nicméně i v tom, že s blížícím se maximem klesá přesnost. Čili DANA na 20 km má úplně jinou přesnost než Archer nebo AGM. Každopádně pokud Slováci nebo Strnad zapracují, mají šanci vyvinout docela konkurenceschopný výrobek. Necháme se překvapit, co z toho vzejde. Když MO oznámilo, že budou jen modernizovat systémy DANA, říkal jsem si, že se pravděpodobně čeká na Strnada. Teď nevím. Buď to CSG zvládli rychleji, než sami čekali, nebo se na ně MO vykašlalo. Těžko říct bez interních informací.Skrýt celý příspěvek

  • Marcus
    16:07 18.03.2017

    Ja vim ze moc fanousku modernizace DANY tu asi neni, ale myslim ze system na kterem funguje je nedoceneny. Podivejte se na ATMOS nebo CAESAR. Ty jde nazivat stezi poloautomat, ...Zobrazit celý příspěvek

    Ja vim ze moc fanousku modernizace DANY tu asi neni, ale myslim ze system na kterem funguje je nedoceneny. Podivejte se na ATMOS nebo CAESAR. Ty jde nazivat stezi poloautomat, kolik lidi na strelbu potrebuji a jsou naprosto nechraneni pred pocasim nebo nepritelem. Nebo se podivejte treba na ARCHER a jeho system doplnovani munice do nej z municniho vozidla. Nikdy v zivote jsem nevidel nic tak sloziteho a pomaleho! Naboj ktery nasi davaji rovnou do zasobniku DANY v pohode rucne, tak u ARCHERU na to pouzivas jakysi maly hydraulicky a pomaly jerabek, tim to das na jakesi loze, a pak musis zavrit plexisklovy kryt (ktery tam je aby tam hloupy vojak nenechal ruce), a az po tomto sklopeni krytu se vojak muze pres to plexi koukat jak se naboj zasune do zasobniku. Z hlediska ochrany bezpecnosti prace si to muzou konstrukteri odskrtnout za jedna, ale ve valce uplne k hov...! Ja vim ze tabulkove ma DANA maly dostrel a podobne, ale pokud se podivate na konflikt na ukrajine nebo afgan, tak vetsina strelby se vede na vzdalenost mezi 10 a 20 kilometry. Do budoucna souhlas ze to chce neco vykonejsiho, ale DANU bych hned neodepisoval. Libivy design neni vse a jit v urovni automatizace, ochrany a narocnosti obsluhy dolu jen proto aby jsme meli uz uz 40 km dostrel? Ja osobne jsem zvedav co Slovaci ukazou na IDETU a dujladne si to prolezu.Skrýt celý příspěvek

  • Trener
    14:54 18.03.2017

    Mně se Eva líbí + má malé rozměry (délka, výška), malou hmotnost, jen by se možná mohla víc zakrytovat na děle + případně více opancéřovat a mohla by vést větší zásobu munice, snad ...Zobrazit celý příspěvek

    Mně se Eva líbí + má malé rozměry (délka, výška), malou hmotnost, jen by se možná mohla víc zakrytovat na děle + případně více opancéřovat a mohla by vést větší zásobu munice, snad by to třínápravová koncepce ještě v terénu zvládla.
    Zajímalo by mě porovnání jízdních vlastností v terénu se čtyřnápravovou koncepcí Dana/Zuzana, jak se liší těch 10 tun navíc s jednou nápravou.
    Nevíte jak se hodnotí spolehlivost automatického nabíjecího systému a jeho vliv na rychlost střelby? Jestli při jeho poruše u systému s dvojčlennou osádkou, by třeba už osádka měla omezenou svou činnost?Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    12:26 18.03.2017

    Je vidět, že dánové plánují snížit nezaměstnanost, když si komplikují život poloautomatem :-D Pořád se setkávám s dostřely na maximální hodnoty, nevíte někdo na jakou dálku lze ...Zobrazit celý příspěvek

    Je vidět, že dánové plánují snížit nezaměstnanost, když si komplikují život poloautomatem :-D
    Pořád se setkávám s dostřely na maximální hodnoty, nevíte někdo na jakou dálku lze ještě z takovéto zbraně provádět MRSI a jakou životnost má hlaveň a brzdovratný systém?

    Rase: U AGM bych klidně oželel pásový podvozek, pokud nepotáhnem na Rusko, u nás a v okolních státech máme dostatečně hustou síť zpevněných cest, pokud by to šlo na pás, tak můžeme našim kradouskům nahoře poděkovat, že nás zbavili podvozků vyřazených tanků T 72.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    12:20 18.03.2017

    lemkin Malý detail, Diana je jméno houfnice, která používá věž z Zuzana 2 a polský pásový (!) podvozek z projektu Krab. Jura99 Ano, Zuzaně se prý roztrhla hlaveň v Indii, ...Zobrazit celý příspěvek

    lemkin

    Malý detail, Diana je jméno houfnice, která používá věž z Zuzana 2 a polský pásový (!) podvozek z projektu Krab.

    Jura99

    Ano, Zuzaně se prý roztrhla hlaveň v Indii, jenže to už je taky nějaký pátek.

    liberal shark

    120 mm minomet zvládá vozidlo s hmotností pod 20 tun (PRAM-S), běžně jsou 120 mm minometem vyzbrojena různá lehká pásová i kolová vozidla. Je to takový standard. Ještě jsem neviděl tankový podvozek s 120 mm minometem...

    AGM se poprvé objevil na podvozku z BVP Ascod2 a také z M270. Tudíž není nutné mít těžký podvozek.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 8