Davidův prak: Izraelská konkurence ruskému protivzdušnému systému S-400

David's Sling
Odpal antirakety Stunner systému Davidův prak. / Israel Ministry of Defense

Izrael před několika dny provedl čtvrtý, závěrečný a úspěšný test svého výkonného protileteckého a protiraketového kompletu Daviduv prak (David´s Sling). Izraelský systém patří mezi nejvýkonnější protivzdušné prostředky vůbec a svými výkony přímo konkuruje ruskému systému protivzdušné obrany S-400 Triumf.

Čtvrtý test byl posledním plánovaným před zavedením Davidova praku do izraelského letectva - resp. šlo o poslední test předtím, než izraelské letectvo potvrdí počáteční dosažení operačních schopností. Izraelské letectvo, které zajišťuje raketovou protivzdušnou obranu Izraele, nasadí komplety Davidův prak v příštím roce.

Poslední testování proběhlo v jižním Izraeli za účasti izraelského ministerstva obrany a americké Agentury pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency). Na vývoji Davidova praku pracuje společně izraelská firma Rafael a americká Raytheon.

Davidův prak dokáže zachytit celé spektrum cílů - od střel země-země krátkého a středního doletu, balistické rakety, přesně naváděnou leteckou munici, střely s plochou dráhou letu, letadla nebo bezpilotní prostředky. Přesné parametry systému nejsou veřejnosti známy. Věří se však, že David prak dokáže postřelovat cíle na vzdálenost až 300 km do výšky 75 km.

“Během zkoušek byly schopnosti systému testovány v nespočet scénářů simulující hrozby, pro které byl systém navržen,” uvedl po testu izraelský ministr obrany. “Střely (antiraketa - pozn. redakce) byly úspěšně odpáleny, prošly všemi fázemi letu a zničily cíle, jak bylo plánováno.”

Izraelská oficiální místa odmítla určit typ cílů, proti kterým byl Davidův prak testován. Davidův prak má být ale účinný například proti střelám Scud, íránským Fatah-110 a proti celé škále syrských neřízených raket ráže 302 mm.

Testy prokázaly technickou vyspělost třech klíčových částí Davidova praku. Cíle odhalil a zaměřil víceúčelový radar typu MMR (Multi-Mission Radar), který předal informace řídícímu středisku BMC (Battle Management Center). BMC navrhlo ideální obranný plán a zadalo povel k vypuštění antiraket Stunner.

Zde stojí za připomínku, že Izrael v systému Davidův prak používá radar ELM 2084 MMR (Multi-Mission Radar). Stejný radar nabízí  ELTA Systems (výrobce radaru) společně s českou RETIA Armádě České republiky.

Test Davidova praku

Česká armáda deklarovala zájem až o deset víceúčelových radarů kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar). Podle posledních zpráv Armáda ČR požaduje radar, který dokáže nejen odhalovat letouny, ale také navádět rakety protivzdušné obrany na cíl.  Pravě radar ELM 2084 MMR, sloužící v izraelských systémech Železná kopule nebo David prak, podobnými schopnostmi disponuje.

Koncepce Armády ČR počítá s nakoupením nových raketových prostředků protivzdušné obrany v 20. letech 21. století. Prostředky pak budou propojeny s již zavedenými radary kategorie MADR.

Zpět do Izraele. Klíčovou součástí Davidova praku je dvoustupňová antiraketa Stunner vybavená kombinovanou radiolokační a optoelektronickou naváděcí soustavou. Střela Stunner vyniká na první pohled nesymetrickou přídí.

Právě na vývoji výkonné střely se podílí firma Raytheon. Američané chtějí izraelskou střelu Stunner využít pro svůj vyvíjený systém protivzdušné obrany Patriot PAC-4 (Patriot Advanced Affordable Capability-4). Na rozdíl od Izraelců však Američané začlení raketu Stunner do stávajících prostředků (radar, systémy velení, odpalovací vozidlo) protivzdušné obrany Patriot.

Podle izraelských médií je střela Stunner velmi rychlá, vysoce manévrující a schopna rovněž rozpoznat klamné cíle. Zásadní výhodou střely je ale především nízká cena. Jedna raketa Stunner přijde přibližně na milión dolarů, což je 4x méně než v případě izraelské antirakety Arrow.

Davidův prak se stane prostřední součástí vícevrstvé protivzdušné obrany Izraele. Nejnižší vrstvu obrany tvoří Železná kopule a nejvýkonnější pak výkonné antirakety Šíp 2 (Arrow 2) a Šíp 3 (Arrow 3).

Zdroj: The Jerusalem Post

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Carmel a Eitan: Nový izraelský tank a obrněný transportér

Izrael pracuje na několika projektech nových obrněných vozidel. Počítá se vývojem obrněného vozidla ...

Izraelský ministr obrany: Začala třetí světová válka

Izraelský ministr obrany Moše Ya'alon vyzval západní země, aby se připravily na dlouhou konfrontaci ...

Izraelci v Německu otestovali revoluční infračervený rušič

Izraelská firma Elbit Systems na cvičení EMBOW XIV mezinárodnímu publiku předvedla schopnosti nové ...

Na pozadí syrské občanské války: Izrael vs. Hizballáh

Před několika dny zemřel při leteckém útoku v Sýrii Sámir Kantar, člen radikálního hnutí Hizballáh, ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • Slavoslav
    21:07 04.01.2016

    murfur

    od toho su tu fora. Reagujes slusne takze v poho.


    VOLNY PAD

    ide o to, ze ked sa pozries na ten vzorec tak dolezite su: koeficient odporu, hmotnost a plocha celneho prierezu.

    Pre rovnaku padovu rychlost potrebujes zachovat pomer medzi tymito velicinami. Ked nieco zmensis / zvacsis proporcionalne co sa rozmerov tyka tak napr plocha sa bude menit nasobe a objem este viac a tym padom aj padova rychlost. Staci si uvedomit, ze plocha sa meni s druhou mocninou a objem s tretou.

    EMP

    nebudem to dalej riesit. Pre danu hmotnost sa mi tie vykony zdaju nerealne a verimm, ze taky vykon i ked vo velmi kratkom case by dokazala moderna elektronika ustat.

    Uzavriem to tym, ze neverim na zazracne, ultimativne, ani nejake ine super zbrane a to co tu popisujes pre Atropus by bola v sucasnosti ultimativna zbran min pre letectvo. Ako som pisal predtym ruske stroje by boli nezostrelitelne pre zapadne rakety a aj MIG 15 s Atropusom by bol kralom oblohy.

  • murfur
    16:59 04.01.2016

    Svoj vyrok o neplatnosti sirenia pola som najprv vyslovil nespravne, ale potom som ho uz dalej neopakoval. Uznavam, ze je to zly vyrok.

    Naposledy som napisal toto:
    "V predoslom prispevku som nepisal, ze intenzita ziarenia sa nebude zmensovat so stvorcom vzdialenosti. Pisal som, ze ak je luc koncentrovany do kuzela na 1/20 gulovej plochy bude mat 20 x silnejsiu intenzitu ako vsesmerove vyzarovanie."

    Predtym toto:
    "Navyse, ty si prevdepodobne pocital, ze pulz sa siri do celej gulovej plochy vsade okolo zariadenia. Pulz sa realne siri iba do uzkeho koncentrovaneho kuzela, ktory pokryva mozno 1/20 gulovej plochy. Preto ubytok ucinku so vzdialenostou bude cca. 20 x mensi, nez by bol pri vsesmerovom sireni."

    Este predtym som napisal ten chybny vyrok:
    "Ze je EMP silne smerove nie je vobec zapor, ale velka vyhoda. Ak by bolo vsesmerove, ucinok pulzu by slabol so stvorcom vzsialenosti. Pri smerovom koncentrovanom kuzeli sa cela energia vyziari do ovela mensieho objemu a preto pomalsie straca intenzitu. Tam uz neplati, ze energia pulzu sa zmensuje so stvorcom vzdialenosti. Dalej je to velmi vyhodne, pokial nemame zaujem pulzom EMP nicit vlastny Iskander. To samozrejme nemame, nicit chceme nepriatela."

    Je to samozrejme hlupost. EMP sa moze sirit skoncentrovane iba vo vyseku 1/20 gule, ale stale bude platit ubytok so stvorcom vzdialenosti. Chybny bol iba povodny vyrok, ostatne razy som ho uz neopakoval. Tvrdil som iba, ze energia, ktora by sa inak vyziarila do celeho guloveho priestoru sa smerovanim pulzu skoncentruje na 1/20. Energia skoncentrovana do uzkeho kuzela bude mat podla mna dlhsi dosah, ako keby sa rovnaka energia rozprestrela do celej gule. Jej ubytok teda stale bude podliehat zakonu o ubytku so stvorcom vzdialenosti, ale ten vykon bude na rovnaku vzdialenost vyssi kvoli koncentrovaniu kuzela. Takto som to myslel. Slova o neplatnosti toho zakona beriem spat.

  • murfur
    16:31 04.01.2016

    Slavoslav

    EMP

    napr. ten helix generator ma tvar struny, ktora je navinuta na valci trhaviny, ako trhavina exploduje, helix expanduje s nou. Travina je zapalena od jedneho konca, teda exploduje postupne z jednej strany na druhu. Tym aj helix expanduje najprv na jednom konci a vlna expanzie postupuje k druhemu koncu. Kym prve zavity helixu jedneho konca su uz exploziou roztrhane, postupujuca tlakova vlna zavity smerom k opacnemu koncu po jednom roztahuje a trha. Postupna rychla expanzia vodivych prvkov - zavitov helixu vytvara elektromagneticke vykony. Ked sa explozia rozsiri z jedneho konca trhaviny na druhu, je dalsie generovanie EMP pulzu uz nemozne, pretoze cele zariadenie je uz roztrhane exploziou. Tento kratky okamih je vsak dost na generovanie obrovskych okamzitych vykonov. Cim vacsie zrychlenie zavity helixu podstupia, tym vyssie vykony su vyziarene. Preto na zvysenie okamziteho vykonu netreba zvysovat mnozstvo trhaviny. Staci, ak sa jej rovnaka energia uvolni za kratsi cas. Ak znizis hmotnost helixu a med nahradis karbonovymi trubickami, zrychlenie stupne na stonasobky. Ak pouzijes nanotrhaviny, brizancia stupne v rade desatnasobku. Aspon tolko sa da odvodit z verejne dostupnych udajov.

    Ucinnost premeny chemickej energie na generovanie pulzu je pri explozivnych EMP uvadzane na 20%. Teda ziadny energeticky zazrak, ale cca. bezna hodnota.
    KLuc je v skrateni casu posobenia energie. Pri skrateni casu explozie celej trhaviny na polovicu stupne hodnota okamziteho vykonu exponencialne. Zakladny princip je dokazat trhavinu odpalit v co najkratsom case, aby sa cela energia vyziarila,skoncentrovala do co najkratsieho momentu, cim stupaju hodnoty okamzitych vykonov. To je ale obmedzene moznostami pokroku v brizancii zmesi. Ovela lepsie moznosti ponuka cesta odlahcenia vodivych prvkov helixu pomocou hi-tech materialov. Ovela mensia hmotnost zavitov helixu znamena, ze rovnake mnozstvo rovnakej trhaviny ho urychli na potrebnu rychlost ovela skor. Cim lahsie su prvky, tym skor ich explozia zrychli.
    Dalsie zlepsenie ponuka tvarovanie telesa zavitu tak, aby ho unasala explozia co najlepsie a nie iba obtekala okolo, ale zaroven zostal pocas minimalne potrebnej doby expanzie kazdeho zavitu v celosti a generoval tak rastuci EM pulz..
    Este lepsie vykony podavaju diskove generatory.
    Je mozne, ze sa podarilo vytvorit iny a vykonnejsi mechanizmus, ktory doteraz kvoli materialom nebol mozny. Napriklad Voitenkov kompresor dosahuje s pomocou energie kumulativnej naloze rychlost explozie 67 000 m/s, a napr. tlaky pri diamantovej nakove (2 male opozitne kumulativne naloze) dosahuju tlak do 600 gigapascalov. Tento sposob explozie produkuje 100 keV (109 K) energie, co je dost aj pre termojadrovu fuziu.
    To su obrovske moznosti ako skoncentrovat energiu do kratkeho casu a vytvorit este vyssie okamzite vykony. Neviem v com vidis nemoznost tychto principov.

    Neviem. Z uvedeneho vsak mne pripada, ze na Explozivnom EMP nie je nic nemozne. Nakoniec, explozivne EMP malo uz v 1953 vykon 260 milionov Amperov a 100 milionov Joulov.

    Aj Izraelska firma Netline ma vo vyvoji podobne zariadenie:
    https://twobirdsflyingpub.word...

    Opakujem, ze s celkovou suhrnnou energiou trhaviny to nema nic spolocne. Ta sa zvysovat nemusi, aby sa zvysil okamzity vykon zariadenia. Staci skratit cas potrebny na premenu celej energie.

    Keby si uvolnil v krbe energiu z horenia jedneho drevenneho polena za 1 miliontinu sekundy, z domu by zostal iba krater. V tom je princip explozivneho EMP.

  • murfur
    15:41 04.01.2016

    Slavoslav,

    mas pravdu, pocital som tie medzne rychlosti padu a naozaj nemaju telesa rovnakeho tvaru a rovnakej hustoty aj rovnake medzne rychlosti. Ja som iba laik a vychadzal som z mylneho predpokladu, ze ak je pomer hmotnosti a odporov rovnaky, bude aj rychlost rovnaka. Nerozumiem ako tento rozdiel vznika. Mozno to dokazes jednoducho vysvetlit. Mal som za to, ze ak je pomer odporu a hmotnosti telesa rovnaky, aj odpor vzduchu bude pomerne rovnaky. Mensie telesa s rovnakeho materialu a rovnakeho tvaru maju vyssi merny odpor ako vacsie telesa. Snad je to dane velkostou molekul vzduchu a casticovymi efektami, snad to vies vysvetlit ty...

    Ratal som, ze:
    Iskander ma m 3800 kg, Cx 0,15 (lepsi kuzel), polomer 0,5 m
    Atropus ma m 1 kg, Cx 0,01 (vreteno), 0,05 m

    Generator EMP moze mat 180 gramov, ale musi byt v nejakom aerodynamickom plasti, obsahovat vybavu na spustenie, pripadne balastne zataze na zvysenie rychlosti, preto som pocital 1 kg.

    Medzne padove rychlosti vysli pre Iskander 726 m/s, pre uvazovany Atropus 456 m/s. Aby Atropus mohol mat rovnaku medznu rychlost, je treba bud znizit Cx na 0,004 (trup najstihlejsich lietadiel dosahuje Cx 0,005), alebo Cx nechat 0,01 a zvysit jeho hmotnost z 1 kg na 2,5 kg. Potom bude mat rovnaku medznu rychlost padu ako Iskander. Podla mna toto nie su nerealisticke opatrenia a je tam este aj mozna rezerva.

    Tvar Atropusu by potom mohol vyzerat nejako takto:
    http://cr4.globalspec.com/Post...

    + nejake chvostove stabilizatory.

    Prekonanie medznej vrstvy vzduchu Iskandera bude mozne pyropohonom z vymetnice.

    Som laik a snazim sa iba pouzit to, co mi zostalo zo strednej skoly + co dokazem odvodit vlastnym usudkom a predstavivostou. Ak sa niekde mylim, nie je v tom ziadny umysel ani provokacia. Svoj omyl este raz uznavam.

  • Slavoslav
    19:26 02.01.2016

    murfur,

    ja niekedy fakt pochybujem , ze citate to na co reagujte, pripadne ci to chapete.

    prave si totiz predviedol to iste co Hombre. povedal si sice technicky spravne veci len si vobec nepochopil ich aplikaciu takze.

    POHYB TELIES V ATMOSFERE

    dakujem ze si obsirne popisal to co som pisal vo svojcih prispevkoch. Ja som to nepokladal za potrebne kedze som predpokladal, ze to chapes a zjavne som mal pravdu. Ale meritum veci si netrafil.

    takze, ano Cx je bezrozmerna velicina. Bohuzial pre teba teleso x krat zmensene nebude mat rovnaku padovu rychlost i ked bude vyrobene z toho isteho materialu ako teleso vacsie z dovodu rozdielnej hmotnosti.

    Skus si len tak pre srandu prepocitat padovu rychlost ocelovej gule s priemerom 1m a s priemerom 0,01m. Pouzi tieto vstupne parametre
    Cx = 0,5
    hustota ocele 7850 kg/m^3
    hustota vzduchu 1,2 kg/m^3

    vzorec pre padovu rychlost mas tu:
    http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vi...

    podla tvojej teorie by mala byt rovnaka pre obidve telesa, rozdiel vsak bude priepastny. Cakam na tvoje vysledky ja ich mam na stole.

    K urychlovaniu vzduchu okolo telesa. BINGO, presne na to som narazal stym kridlom. Takze cokolvek co sa oddeli od Iskandera musi najskor prekonat prudenie s reletivne vyssou rychlostou ako je samotna rychlost Iskandera ako bonus a to nehovorim o turbulenciach

    EMP

    este raz, ak plati zakon zachovania energie tak je to nerealne. I ked pouzijes vykonejsiu trhavinu znamena to, ze viac energie sa vyplytva ako straty. Ono ak by si nou chcel urychlovat nejake telesa potebujes vybuch smerovat, alebo ratat s obrovskym plytvanim. U bezzaklzovych zbrani sa na pohyb strely napr pouzije len tretina prachovej naplne. Zvysok ide dozadu na utlmenie spatneho razu.

    To znamena, ze bud tam bude nejake smerove zariadenie teda de facto hlaven ktora ale kvoli tlakom a energiam ktore tam chces dosiahnut bude musiet byt neumerne silna (hruba) a hravo presiahne hmotnost 180g ktory prisudzujes celemu zariadeniu.
    Alebo sa ti vacsina energie rozptyli do okolia a nevyuzije sa na generovanie pulzu takze sme zase tam kde sme boli. Proste celkova energia toho pulzu moze byt pri tej hmotnosti miziva a nijaka ina.

    Toto su zakonitosti realneho sveta ktore nemas ako obist pri danych vstupnych parametroch. Nezabudaj, ze z konstrukcie palnych zbrani mam diplom a na tomto poli som si isty (aby sme sa nemylili o ake pole ide. Vyuzitie chemickych latok pri udelovani rychlosti inym telesam).

    Co sa tyka tvojich vyrokov. Doslovne si pisal, ze pole sa bude sirit inak enebude teda tak klesat. Tym si poprel teoriu pola.
    Lietadla dokazu prezit uder bleskom to len tak naokraj.

  • murfur
    14:27 02.01.2016

    Slavoslav:
    C4 je na EMP pravdepodobne slaby zdroj energie, urcite sa tam budu pouzivat vykonnejsie trhaviny. Nanotechnologie sa pri trhavinach prejavuju makantnym narastom brizancie. MOAB s 8 tonovou nalozou ma ekvivalent 11 ton TNT. FOAB s hmotnostou 7 ton, ale nanotechnologickou trhavinou ma ekvivalent 44 ton TNT. Aj odborne clanky na temu trhavin potvrdzuju, ze cim mensie castice, tym silnejsi (rychlejsi) vybuch. Toto jednoducho plati. Nevieme aku vybusninu rusi pouzili, ale moj odhad je, ze nanotechnologie pouzit musia, aby ziskali ca najvyssiu brizanciu.

    Vykon sa da dalej zvysovat znizenim hmotnosti generatorovych casti, ktore explozia deformuje a vrha ovela vyssim zrychlenim, lebo lahsie prvky potrebuju menej energie na rovnake zrychlenie, resp. rovnaka energia znamena pri lahsich prvkoch vyssie zrychlenie. Uspora hmotnosti pri napr. medenom helixe v porovnani s nanokarbonovym helixom je obrovska. Uhlikove struktury maju pri rovnakej pevnosti a vodivosti cca 700 x mensiu hmotnost. Mensia hmotnost znamena, ze take iste mnozstvo trhaviny vymrsti generatorove prvky EMP s 700 nasobne vyssim zrychlenim. Vykon takehoto EMP teda zavisi aj od mechanizmu a vyspelosti pouzitych technologii. V 1953 dokazal maly diskovy generator EMP vytvorit vykon 260 miliard amperov a 100 mega Joulov. Vykon toho isteho EMP, ale s nanokarbonovym generatorom pulzu bude vyssi v rade stonasobkov. Aj z malej vybusniny sa da ziskat obrovsky okamzity vykon, pretoze cela jeho energia sa koncentruje iba do velmi kratkeho ucinku. Preto malo aj EMP z 1953 roku taky obrovsky vykon.

    Rozdiel v ucinku rovnakej energie, ale s rozdielnym okamzitym vykonom je zasadny. Preto blesk dokaze zlomit a spalit velky strom, hoci jeho celkova energie je v podstate malicka a domacu chladnicku by dokazal pohanat tak 1-2 dni.

    Preto je najhlavnejsi material a mechanizmus, aky EMP granat pouziva. Zariadenie z 1953 dokazalo vytvorit prietokovy prud 260 milionov Amperov a ak pouzivaju nove nano vybusniny, mozu energiu vybusniny zvysit 4 nasobne. Ak prvky generatora z karbonvych trubic, mozu vykon prietokovych prudov zvysit 700 nasobne. Celkovo teda oproti zariadeniu z 1953 dokazu generovat z rovnako velkeho EMP zariadenia 2800 krat vyssie prietokove prudy, teda 728 miliard Amperov okamziteho prudoveho vykonu. Vydrzi to elektronika? Urcite vsak to zariadenie nebude tak ucinne a nebude dosahovat maxximum svojich teoretickych moznosti. Aj keby dosahovalo iba 10% svojich moznosti, indukovane prudy budu mat velkost desaitko miliard Amperov a miliardy Joulov. Kolko vyjde 10 miliard Joulov, ked ich premietnes na uzky kuzel s vyskou 400 metrov som neratal. Je to ale podla mojho odhadu dost an to, aby akakolvek tvrda elektronika dostala vypadok niekolko desatin sekundy.

    V predoslom prispevku som nepisal, ze intenzita ziarenia sa nebude zmensovat so stvorcom vzdialenosti. Pisal som, ze ak je luc koncentrovany do kuzela na 1/20 gulovej plochy bude mat 20 x silnejsiu intenzitu ako vsesmerove vyzarovanie.

    Takze pointa :
    Ucinok energie nemozes pocitat bez casoveho parametra. Iba v konkretnom case expozicie je rozdiel, aky ucinok ta ista celkova energia sposobi. To dufam nemienis rozporovat. To je zaroven zaklad toho, ako aj mala naloz EMP dokaze generovat obrovske okamzite vykony a zneskodnit zariadenia nepriatela.

  • murfur
    13:01 02.01.2016

    Slavoslav:
    k odporu vzduchu Atropusu - definicia koeficientu odporu hovori, ze je to bezrozmerna velicina - ergo nevztahuje sa k ziadnym konkretnym hodnotam. Koeficient dynamickeho odporu vyjadruje ako rychlo budu musiet castice vzduchu zmenit svoju polohu v momente, ked obtekaju teleso. Cim rychlejsie, tym viac kinetickej energie sa spotrebuje. Iskander je lomeny kuzel. Jeho celny odpor je ovela mensi, ako keby to bol obycajny geometricky valec. Kuzel totiz molekuly vzduchu obtekaju s postupnym zrychlenim vdaka tomu, ze sipovitost umoznuje postupnu zmenu polohy molekuly a jej vytlacenie telesom do strany oproti povodnej polohe. Plocha prierezu je rovnaka ako pri valci, ale kuzel ma odpor mensi, lebo ma mensi koeficient opdoru.

    Ak zachovame pri dvoch raketach rychlost, hmotnost hustotu vzduchu, rozdiel v tvare telesa je zodpovedny za vsetky rozdiely vo vyslednom konkretnom odpore vzduchu. Cim prudnicovejsi, stihlejsi tvar v predu aj vzadu, tym mensi odpor vzduchu teleso ma. Napriek tomu, ze tienovy prierez bude rovnaky. Valec aj kvapka s rovnakou plochou prierezu maju uplne iny odpor. Pri rovnakej ploche prierezu ma valec Cx 1,15, kuzel 0,5, kvapka 0,04. To znamena, ze zmenou tvaru (koeficientu odporu) sa da znizit odpor. Iskander nema najlepsi mozny tvar. Tym, ze je to lomeny kuzel, ma vzadu velky parazitny odpor. V tomto je v podstate rovnaky ako obycajny valec. Ak ten koniec bude prudnicovy, vysledny odpor telesa bude ovela mensi. Asi o tolko ako je rozdiel polgule oproti kvapke rovnakeho prierezu.

    Lepsim koeficientom odporu dokazeme znizit vysledny odpor vzduchu telesa. Cokolvek vypustene z Iskandera moze mat ovela lepsiu aerodynamiku a preto aj mensi ubytok rychlosti ako Iskander, co znamena, ze bude stracat rychlost pomalsie ako Iskander, teda Iskander zaostane. Odpor a koeficient opdoru su celkom rozdielne veci.

    Koeficient odporu je rovnaky u telies rovnakeho tvaru aj pri rozdielnej velkosti. Iskander aj jeho verna zmensenina maju rovnaky koeficient odporu. Vysledny odpor sa preto pocita s plochou prierezu, lebo vysledny odpor je konkretna hodnota. Ked vsak do vzorca o odpore vzduchu dosadis hodnoty pre Iskander a potom aj pre 100 x zmenseny Iskander, vyjdu ti rovnake hranicne rychlosti padu tych telies.

  • Shania
    22:22 31.12.2015

    flanker.jirka: tak mi to nedalo spát jak to bylo doopravdy s tou tryskou z YAKu a SMSgt Mac se většinou v těchto věcech neplete.

    Tak jsem pátral a narazil jsem na tento článek zabývající se vývojem té trysky od začátku, je to zajímavé čtení

    http://www.codeonemagazine.com...

    Zkráceně:

    A great deal of misinformation has appeared on the Internet regarding the relationship of the Soviet Yak-41 (later Yak-141), NATO reporting name Freestyle, to the X-35 and the rest of the JSF program. The Pratt & Whitney 3BSD nozzle design predates the Russian work. In fact the 3BSD was tested with a real engine almost twenty years before the first flight of the Yak.

    US government personnel were allowed to examine the aircraft. However, the 3BSN design was already in place on the X-35 before these visits.

    článek napsal:

    Kevin Renshaw served as the ASTOVL Chief Engineer for General Dynamics and was later the deputy to Lockheed ASTOVL Chief Engineer Rick Rezabek in 1994 when the 3BSD concept was incorporated into the X-35B design. Renshaw continues to work in the Advanced System Development branch of Skunk Works where he is currently working on flight demonstration of the DARPA ARES VTOL UAV program.

  • Slavoslav
    19:19 31.12.2015

    Bude sranda

    Platí ak a = g

    Lenže ak a je zrýchlenie telesa to v realnej atmosfere nieje rovne g

    Zostavme si teda sustavu síl ktoré posobia na pohybujuce sa teleso volnym padom v atmosfere

    Smerom dole gravitačné zrýchlenie teda
    Fg = m*g
    Proti pohybu telesa odpor vzduchu
    Fo = 1/2 S ro v^2

    Suhlasis?

    Apropo. Cital si tie odkazy? Špeciálne prvy

  • Hombre76
    19:06 31.12.2015

    Postupně :
    1/ Uznáváš že platí ? :
    Fa = -Fg
    m x a = -m x g
    (m - hmotnost, a - zrychlení, g - tíhové zrychlení)
    Výslednice sil musí být nulová, protože po nějákém čas už těleso nezrychluje.

  • Slavoslav
    17:58 31.12.2015

    apropo, ak je ten moj vzorec len pre zrychlenie telesa tak daj

    ktoreze teleso bude zrychlovat rychlejsie? ved si vravel, ze m sa vykrati a mozeme ho zanedbat

    tak sa predved a vykrat ho

    a=(m*g - (1/2)*Cx*S*ro*v*v ) / m

    ostatnym, sry za agresivne prispevky ale tie hluposti co tu hombre tvrdohlavo prezentuje sa nedaju len tak prehliadnut najma ked druhych posiela na zakladnu skolu a nedokaze pochopit ani taketo trivialne zalezitosti

  • Slavoslav
    17:53 31.12.2015

    hombre

    ked tu chces byt za blbca tak ok. Vobec nechapes fyzikalne principy a nevies ich aplikovat v praxi.

    este raz

    na teleso padajuce v atmosfere posobia tieto sily

    tiazove zrychlenie Fg = m*g

    pre kazde teleso je rovnake co si prave dokazal tym svojim siahodlhym prispevkom ktory avsak neriesi meritum veci

    odpor prostredia pre pohybujuce sa teleso

    Fo = 1/2*Cx*S*ro*v*v kde S je plocha prierezu v smere pohybu a ro hustota prostedia

    vysledna sila posobiaca na teleso a urychlujuca ho v prostredi je teda

    F = Fg-Fo kde za kladny smer povazujeme ten dole (ak sa ti nepaci prehod si znamienka)

    co myslis ktore teleso ak budu mat rovnake Cx a S a tym padom aj rovnaku zlozku odporu prostredia Fo bude padat rychlejsie a dosiahne vyssiu rychlost?

    to lachsie kde je zlozka Fg mensia a teda Fo ukroji percentualne vacsi podiel z vyslednej sily podielajucej sa na zrychleni, alebo to tazsie?

    co myslis, ktore teleso dosiahne vyssiu padovu rychlost? to ktoremu staci mensia rychlost, aby zlozka Fo dosiahla hodnotu rovnu Fg pre dane teleso, alebo to tazsie?

    ak si to stale nepochopil nema zmysel to dalej riesit ale tvoje vedomosti su ubohe pripadne ide len o namemorovane znalosti ktore niesi schopny aplikovat na realne priklady

    odpor vzduchu totiz nieje mozne zanedbat

    tu mas par prikladov

    http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vi...

    rychlost padu vo vakuu 495 vs rychlost v atmosfere 75
    mas tam aj vzorec pre medznu rychlost a ako mozes vidiet hmotnost tam ma dolezitu rolu

    http://technet.idnes.cz/baumga...

    http://fyzweb.cz/odpovedna/ind...

    otazka c4 a odpoved
    "Proto také v reálném případě neplatí, že všechna tělesa padají stejně."

  • Hombre76
    17:02 31.12.2015

    Slavoslav :
    Ale to je jen rovnice pro zrychlení tělesa, to je jen jedna ze složek.

    Tak teda jak ve škole pro žáky, jednodušeji to už nejde :
    Řekněme, že M je hmotnost Země, m je hmotnost nějakého tělesa. r je vzdálenost jejich těžišť. Na těleso i na Zemi působí stejné síly F.

    F1 = F2 = kappa x (m x M}/r^2

    Kappa je gravitační konstanta. No a z Newtonova druhého zákona, který si jistě pamatujete ze školy (F=ma) lze dostat po dělení celé rovnice hmotnosti m jednoho tělesa:

    F1/m = a1 = kappa x M/r^2 ... toto je pak zrychlení tělesa m (m se na druhé straně vykrátilo a zůstalo pouze M). Podělením M - hmotnosti země dostaneme zrychlení Země:
    F2/M = a2 = kappa x m/r^2
    No a pak když pozorujeme toto ze země - tzn. Země se pro nás nehýbe, tak musíme zrychlení sečíst:

    a = a1 + a2 = kappa x M/r^2 + kappa x m/r^2 .. a tak bude zrychlovat padající těleso z pohledu Země. Jenže druhý člen je kvůli malé hmotnosti m vzhledem k prvnímu členu s obrovskou hmotností Země M zanedbatelně malé, tak se vynechává a pak nám zbyde pouze "výsledný tvar":
    a = kappa x M/r^2 = g
    A jak můžete vidět, tak zrychlení a nezávisí na hmotnosti tělesa, nýbrž Země a je tedy pro všechny tělesa stejné. Někdy je označováno jako g - tíhové zrychlení.

    To, že se všechny tělesa v gravitačním poli Země pohybují rovnoměrně zrychleným pohyb se zrychlením g, je možné zavádět pouze když se jedná o tělesa s hmotností zanedbatelnou vzhledem k Zemi. A taky se těleso musí pohybovat blízko povrchu Země - za r se pak dosadí poloměr Země.

    Honza H:
    Ten pokus určitě vyzkoušej, ale musíš pustit oba míče ve stejný okamžik :))

  • HonzaH
    11:18 31.12.2015

    Honbre76: mám takový dojem, že teď jste se do toho opravdu trochu zamotal. Úvaha je jednoduchá a jednoduchý je i pokus. Zajděte do Kiku, tak jsou takové koše plné míčů. Vyberte dva stejné,tím budete mít dvě tělesa stejného tvaru a velikosti, povrch bude také stejný. Při troše štěstí i obrázek :) Pak jeden míč třeba injekční stříkačkou naplňte vodou. Oba míče tak budou stejně velké, budou mít stejný průřez, stejné povrchové tření. Pak je součastně oba pusťte z okna. Bacha na lidi :)

    Uvidíte, že ten těžší míč bude padat rychleji.

  • kazd
    09:47 31.12.2015

    ta fyzika je ze střední školy
    takže pokud Hombre skončil v devítce, nemůže to znát.

    Dal jsem do diskuze odkaz z fyz. olympiády kde je to vysvětlené, dokonce spočítáno a v grafu namodelované příklady.

    Fakt nechápu, že si to někdo ani nepřečte a furt tady motá jedno a to samé zkopírované z wiki.
    Lze dokonce najít i modelaci pro německou V2, ale ani to asi někomu nezbrání pořád tvrdit to samé.

  • Slavoslav
    09:29 31.12.2015

    Hombre76

    a kde mas zaratany do tej pohybovej rovnice odpor vzduchu? ci ten anulujeme?

    kolko % zo zrychlujucej sily ti ukroji pri telesach s rovnakym koeficientom odporu a prierezom odpor vzduchu pri roznych vahach si uz potom zisti na nejakom cvicnom priklade

    takze ak sa hmotnost vykrati tak mi to predved na tejto pohybovej rovnici ci ti tam zostane len g

    a=(m*g - (1/2)*Cx*S*ro*v*v ) / m

    aby som to uzavrel

    matematika myslim 5ty rocnik
    fyika tak 7

    kludne do toho a predved sa

  • Hombre76
    08:43 31.12.2015

    murfur :
    Pořád tady opakuješ že neberu v úvahu atmosféru. Ale z hlediska hmotnosti tělesa je jedno jestli je to pád ve vakuu nebo atmosféře. To vakuum se udává proto, že různé tvary těles, různé povrchy mají rozdílné odpory v atmosféře a to má vliv na rychlost pádu těles. Hmotnost ale vliv na zrychlení nemá.

    Cihla polystyrenu a oceli budou padat v atmosféře stejně rychle pokud budou mít stejný tvar a povrchové tření.

    Slavoslav :
    Ty hmotnosti se ti vykrátí i když budeš brát v úvahu atmosféru.

    Na pohybující se těleso síla ve vertikálním směru o velikosti
    F=-mg, kde g je tíhové zrychlení.

    Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná souřadnicová osa je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). Pohybová rovnice v daném směru má tvar
    F = ma,
    kde a je zrychlení tělesa.

    Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
    ma=-mg
    neboli (pro g>0):
    a=-gs=\frac{1}{2}gt^2
    Je vidět, že velikost hmotnosti m tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením g.

    Abych to už ukončil : Zajděte si za učitelem fyziky na základní škole a zeptejte se ho :)

  • Slavoslav
    06:57 31.12.2015

    Hombre76
    murfur

    hmotnost ma na rychlost pady vplyv z dovodu, ze ovplyvnuje balisticky koeficient a i ked si na semestre vonkajsej balistiky uz dobre nespominam a v praxi som sa jej nevenoval jednoduche pohybove rovnice sa daju zostavit aj so zakladnymi znalostami fyziky

    pohybove rovnice

    pre vakum
    zrychlenie telesa: a=F/m
    sila posobiaca na teleso F=m*g

    po dosadeni sily o zrychlenia sa nam "m" vykrati. Tzn, ze teleso bude neustale zrychlovat a bez ohladu na jeho hmotnost bude zrychlenie rovne g


    pre atmosferu
    zrychlenie zostava a=F/m
    avsak sila posobiaca na teleso je tiazova sila minus odpor vzduchu:
    F=m*g-(1/2)*Cx*S*ro*v*v

    tzn ze pri rovnakom koeficiente odporu vzduchu a plochy prierezu v smere letu bude tazsie teleso padat rychlejsie (vacsia vstupna sila m*g z ktorej odratavas odpor vzduchu ktory je vsak rovnaky) a dosiahne vysiu padovu rychlost kedze teleso prestane zrychlovat az po tom co odpor vzduchu dosiahne hodnotu tiazovej sily

    murfur

    zmensienie rozmerov na 1% ti nepomoze. Pre odpor vzduchu je dolezity prierez plochy a ten sa meni kvadraticky. Ako vravim, je to mozne, ale nie jednoduche a urcite tam bude nejaky pohon a stabilizacny system (turbulenice pri prekonavani prudenia okolo strely + vzduch obtekajuci strelu bude mat vysiu rychlost ako je rychlost padu (podobny efekt ako pri kridle lietadla)

    EMP: vychadzal som z energetickej hodnoty ktoru obsahuje bezna trhavina C4. Nasledne som jej do granatu umiestnil nerealne vysoke mnozstvo (polovica hmonosti). To je potencialna energia ulozena v granate (zakon zachovania energie). Ta sa uvolni vybuchom a pomocou pohybu vnutornych clenov sa premeni na EMP. Straty mas pri vybuchu (teplo svetlo) pre prevode na pohyb pri generovani pulzu atd. ak bude vysledna ucinnost niekde okolo 30% tak som velmi prehnany optimista.V realite tam bude aj ovela menej pohonej zmesi a urcite nie polovica hmonosti. + ako som pisal pouzitie vacsieho mnozstva trhaviny povedie k vacsiemu plytvaniu a pouzitie brizantnejsej trhaviny k predcasnej destrukcii granatu (ako som cital a tuto oblast neovladam tak casti generatora ak maju mat dostatocnu ucinnost su z krehkych materialov). Dalej, celu tu potenialnu energiu som sustredil na 400m do jedneho bodu a to je tiez neralne a tym padom mas dalsi pokles o desiatky %.

    PS: uz druhy krat si tu napisal totalnu kravinu o sireni pola. Aj ked je luc smerovy a silny VZDY a VSADE bude v realnom prostredi klesat intenzita pola so stvorcom vzdialenosti. To je proste fyzika a akymkolvek inym tvrdenim sa strapnujes. Ano pri rovnakom vykone vysielaca dosiahnes so smerovym vysielacom v urcitej vzdialenosti yssiu intenzitu oproti vsesmerovemu s rovnakym vykonom. Ale nieje to vdaka zmenam v sireni pola, ale vdaka vyssiemu vykonu vyziarenemu v danom smere.

  • murfur
    22:39 30.12.2015

    jj284b

    a co s tou rychlostou a teplotou je take zvlastne?
    To su parametre, ktore balisticke rakety bezne dosahuju.

    Vybuch EMP granatu a cely mechanizmus generacie pulzu sa odohra v priebehu tisicin sekundy. Vo vnutri aerodynamickeho obalu samotneho granatu. Postupujuca explozia sa k obalu dostane a roztrha ho, az ked tvorba pulzu je uz ukoncena a zariadenie de facto znicene exploziou.

    Co ine si cakal?

  • murfur
    22:34 30.12.2015

    Hombre76

    preboha, preco stale omielas naucenu mantru o volnom pade telies vo vakuu?

    cely cas sa tu bavime o pade telies v atmosfere, kde dve telesa s rovnakym tvarom a velkostou, ale rozdielnou hmotnostou budu podliehat rozdielnej tiazovej sile. Je to tak preto, lebo tiazova sila je funkcia sucinu gravitacnej konstanty a hmotnosti. Na teleso s mensou hmotnostou bude posobit mensia vysledna tiazova sila. Mensia tiazova sila pri rovnakom tvare a velkosti (cize pri nizsej hustote) bude menej posobit proti odporu atmosfery a vysledkom bude, ze lahsie teleso spomali rychlejsie.

    Preto:
    - polystyrenova tehla
    - pada v atmosfere pomalsie
    - ako ocelova tehla rovnakej velkosti.

    Ci ...?

    Ked neveris, sprav pokus, ale daj si pozor na nohy, ak budes s casom zaznamenanym od polystyrenovej tehly ratat aj pri ocelovej.

    Posledny krat vysveltujem, ze tu nejde o vztah popisujuci zrychlenie telies vo vakuu. Iskander zostupuje volnym padom z vysky 50 km a postupne hustnutie atmosfery sposobuje, ze Iskander s klesajucou vyskou vo volnom pade spomaluje. Spomaluje preto, lebo gravitacia je konstantna, ale odpor vzduchu rastie kvadraticky s priblizenim k zemi. Cim blizsie k zemi, tym je odpor atmosfery silnejsi, lebo atmosfera je stale hustejsia. Gravitacia sa ale nemeni. Ak by atmosfera na zemi nebola, teleso by vo volnom pade kontinualne zrychlovalo. S hustnucou atmosferou je alev ysledkom ze Iskander pri volnom pade z apogea 50 km najprv zrychluje, potom ked zacne rast odpor vyrazne rast okolo vysky 20-30 km sa sily vyrovnaju a kady dalsi meter stratenej vysky sila odporu vzduchu prevazi coraz viac prevazuje tiazovu silu a vysledkom je, ze Iskander vo volnom pade spomaluje. Spomaluje, lebo rastuci odpor vzduchu je najsilnejsia sila posobiaca na Iskander. Teleso s mensim odporom bude spomalovat menej, alebo teleso s rovnakym odporom, ale vacsou hmotnostou bude spomalovat menej.


    Na wikipedii sa pise:

    Voľný pád

    Zemská príťažlivosť spôsobuje, že padajúce telesá zväčšujú svoju rýchlosť. Táto rýchlosť nezávisí od ich hmotnosti: ľahký predmet padá rovnako rýchlo ako ťažký – ak naň nepôsobí odpor vzduchu. Prvýkrát si to všimol taliansky vedec Galileo Galilei (1564 – 1642).

    AK NAN NEPOSOBI ODPOR VZDUCHU!!!

    Este zopakovat?

  • jj284b
    22:07 30.12.2015

    a to vsetko pri pade rychlostou vacsou ako 2500m/s kedy dojde k ohrevu telesa na teploty okolo 700 stupnov? a ten granat ma 150 gramov? (ci kolko si to vravel)

  • murfur
    21:30 30.12.2015

    Slavoslav

    ake vypocty si pouzil si nezverejnil, ukazal si iba svoje vysledky. Nie je potrebne, aby rusi objavovali perpetuum mobile, aby explozivne EMP fungovalo. Jeho princip je dobre znamy a aj jeho vykony uz vyse 60 rokov. Na zvysenie ucinnosti sa da pri pouziti osvedceneho stareho principu tak, ze bud celu sa cela chemicka energia trhaviny uvolni do EMP generatora v co najhkratsom case. Uz som pisal, ze nejake pokrocile vybusniny budu urcite kluc k funkcnosti zariadenia. Bez nich bude vykon vyrazne obmedzeny.

    Explozivne EMP funguje tak, ze konkretny mechanizmus (trubka, navinuty vodic, alebo disky v serii) su obrovskym zrychlenim vybuchu pohanane a ich pohyb indukuje elektromagneticky pulz. Pri tom ako explozia trhaviny postupuje z jedneho konca na druhy, zavit vodica (helix) expanduje, dochadza k postupnej destrukcii zariadenia, ale zaroven rastie a postupuje pulz smerom od konca, odkial explozia postupuje. Tym postupne tym dochadza k indukcii obrovskych okamzitych vykonov. Zariadenie je tym uplne znicene exploziou, ale jeho ucel bol splneny - vznikol silny EMP pulz.

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Zariadenia z roku 1953 mali vykon 100 milionov Amperov okamziteho pulzu a diskovy generator dosiahol dokonca indukciu 256 milionov Amperov a 100 mega Joulov.

    Ak pouzili trhavinu vykonnejsiu 10 x ako tie z 1953 roku, vykon stupne umerne k tomu. Ak by pouzili ine materialy ako med na zavit vodica/disky generatora, napriklad nejake nanokarbonove materialy s hmotnostou aj 100 x mensou, zrychlenie struktur z tychto materialov by s rovnakou trhavinou bolo 100 x vyssie. Takto sa da dostat ne extremne hodnoty vykonu aj z maleho zariadenia.

    Toto vsetko - typ a vykon trhaviny a typ a parametre generatorovych struktur su uplne nezname, preto neviem, ako s tym chces ratat. Chyba vypoctu, ktoru som tymito nie nerealizovatelnymi inovaciami nacrtol vychadza na 1000 nasobok toho, co zariadenia dokazali v 1953 roku. OKrem toho je mozne, ze vyvinuli aj iny celkom novy mechanizmus generovania pulzu, co znamena, ze realne pocitat cokolvek je absolutne nemozne.

    Navyse, ty si prevdepodobne pocital, ze pulz sa siri do celej gulovej plochy vsade okolo zariadenia. Pulz sa realne siri iba do uzkeho koncentrovaneho kuzela, ktory pokryva mozno 1/20 gulovej plochy. Preto ubytok ucinku so vzdialenostou bude cca. 20 x mensi, nez by bol pri vsesmerovom sireni.

  • Hombre76
    21:06 30.12.2015

    murfur + Slavoslav :

    Píšu to tady už potřetí - Hmotnost ani hustota tělesa nemá vliv na jeho rychlost pádu.

  • murfur
    20:49 30.12.2015

    jj284b

    ach jaj... ved ty si pleties zrychlenie a rychlost...

    - Iskander aj Atropus sa budu pohybovat spomalenym padom. Ak budu pomery ich hustoty rovnake a koeficienty odporu vzduchu rovnake, budu sa chovat ako telesa s POMERNE rovnakymi parametrami a budu padat stale vedla seba. Ich pohyb bude spomalovany tym viac, cim vacsi odpor bude klast atmosfera. Budu vsak vystavene stale rovnakym podmienkam a ziaden z nich nema dovod sa spravat inak. Jediny vplyv bude lokalna entropia atmosfery, co ale bude zanedbatelne. Ak chceme, aby atropus mal mensie negativne zrychlenie ako Iskander, staci mu dat bud lepsi tvar s mensim koeficientom odporu vzduchu, alebo zvysit jeho hustotu malickou balastnou zatazou pri zachovani rovnakeho koeficientu odporu vzduchu. Zaoblit tvary, pridat kusok U235 na zataz nie su ziadne hi-tech technologie. Iskander s vacsim negativnym zrychlenim tak bude prirodzene zaostavat za Atropusom. Co je na tom nejasne?

  • murfur
    19:33 30.12.2015

    Slavoslav

    Predstav si, ze Iskander aj Atropusd budu mat identicku velkost, tvar, aj hmotnost. Z hladiska fyziky sa budu pocas padu vedla seba chovat uplne rovnako. Ak ale Atropusu znizime hmotnost na 1% Iskandera, jeho odpor zostane rovnaky, ale tiazova sila bude ovela nizsia, preto zaostane. Ak by sme to vykompenzovali, bude treba v presnom zmenseni vyrobit Atropus vo velkosti a rozmeroch 1% Iskandera, mierka 1:100. Tvar vsak zostane rovnaky, iba 100 x mensi rozmer. Je to uz jasne?
    koeficient odporu nie je spojeny s velkostou.Toyota Prius ma koeficient odporu vzduchu cx 0.25 a je jedno, ci sa jedna o skutocne vozidlo, alebo jeho zmenseny model v mierke 1:100. Koeficient je rovnaky bez ohladu na velkost, alebo ine premenne. achovava totiz hlavne proporcie tvarov nezmenene, meni sa iba velkost. To je zakladny zmysel koeficientov ako takych.

    Zmenseny Iskander v mierke 1:100 bude mat rovnaky koeficient odporu vzduchu ako plna velkost. Bude vsak mat ovela mensi absolutny odpor. Ked vsak zmensime velkost Iskanderu na 1%, hmotnost na 1%, zachova si presne rovnaky pomer tiazovej sily a odporu vzduchu ako velky Iskander. Ak budu vedla seba padat Iskander plnej velkosti a zmenseny model, ich koeficient odporu (pomer absolutneho odporu a velkosti) bude rovnaky, ich hustota (pomer velkosti a hmotnosti) bude rovnaka, preto sa budu pri pade v atmosfere spravat ako telesa s pomerne rovnakym odporom a pomerne rovnakou hmotnostou. Preto budu letiet vedla seba rovnako. Takyto zmenseny Iskander s rovnakym koeficientom odporu a hustotou mozeme nazvat Atropus a mame zabezpecene, ze urcite nespomali a nedostane do expozicneho kuzela EMP vlastny Iskander. Ak chceme, aby dokonca Atropus padal rychlejsie, ako Iskander, staci bud zvysit jeho hustotu, alebo znizit koeficient odporu vzduchu. Atropus uz nebude mat rovnaky pomer tiazovej sily a opdoru vzduchu, ale bude mat pri lepsom tvare nizsi opdor, preto bude spomalovat menej, ergo Iskander predbehne. Nie ovela, ale aspon nebude ziaden problem s zaostanim. Iskander je totiz zjednodusene povedane lomeny kuzel a podstavu ma kruh, lebo tam musi mat motor. to je ale aj miesto, kde sa trha laminarne prudenie, a vznikaju parazitne brzdne viry. Nie je dovod, aby to mal aj Atropus. Prudnicove zakoncenie xznamena mensi merny odpor vzduchu ako Iskander, mensie spomalenie a dlhsie udrzanie rychlosti. Co na tomto nechapete? Absolutna hodnota celnej plochy, ani absolutna hmotnost nehraju rolu, dolezite su tie relativne, pomerove hodnoty, ktore budu u telies s rovnakou hustotou a tvarom rovnake.

  • Slavoslav
    17:56 30.12.2015

    murfur

    "Ak budu v atmosfere padat vedla seba dve telesa s rovnakym koeficientom odporu a hustotou, budu padat sucasne. Sila g je konstantna, ta nic nemeni. Toto raz mozno pochopite. "

    blbost

    za prve, musia mat aj rovnaku plochu celneho priereu
    za druhe musia mat rovnaku hmotnost

    de facto by to museli byt identicke telesa

    samozrejme by sa dalo laborovat s prierezom ci koeficientom odporu vzduchu aby si kompenzoval rozdiel v hmotnosti no koeficient odporu vzduchu nieje nemenny a je zavisly na rychlosti a zistovat ho v tychto rychlostiach je chemia ktorej nerozumeju poriadne ani odbornici a zistuje sa experimentalne

    a potom kazde teleso zrychli na svoju padovu rychlost kde hmotnost bude hrat obrovksu rolu. Nechce sa mi to teraz prepocitavat, ale niesom si uplne isty, ci by si rozdiel niekolko stoviek kg medzi Iskanderom a atropusom dokazal nejak vykompenzovat jeho tvarom a Atropus bude vypusteny z Iskandera na jeho maximalke. Bez dodatocneho zdroja energie, etda motora to nepojde.

    PS: k tej tvoje teorii o predbiehani auta. Zazil si uz ked okolo teba na bycikly preiel kamion v 90tke? Teoreticky keby sa strela oddelila z boku tak daj daj, ale to by tie strely bolo vidno aj na obrazkoch Iskandera a otvaranie bombovnice v tychto rychlostiach ...


    Apropo, vie mi to niekto povedat ci existuju nejake rychlostne obmedzenia aj pre stihacky po prekroceni ktorych uz nieje mozne bezpecne vypustat strely z internych bombovnic?

  • Slavoslav
    17:42 30.12.2015

    RiMr71

    murfur ma ohladom tych rzchlosti pravdu. Sice si to vsetko predstavuje prilis jednoducho. Uz len vystrelenie niecoho z ISkanderu pri tej rychlsoti bude fuska a urcite to nebude tak ako to pipisal, ale ma aj pravdu.

    on nikde netvrdil, ze predmety s rovnakym tvarom a rozdielnou hmotnostou budu padat rovnako (aspon so si to nevsimol). A padova rychlost bude pre kazdy predmet specificka a zavysiet bude na jeho tvare (koeficient odporu vzduchu) a hmotnosti takze teoreticky je mozne vyrobit projektil ktory Iskander vo volnom pade predbehne, prakticky tam je tolko premennych, ze tazko. Ono koeficient odporu vzduchu sa bude menit s rychlostou a je to chemia sama o sebe. V kazdom pripade ak nieco z Iskandera odpalia bude to musiet mat vlastny pohon.

    Co sa tyka pulzu tak tam to zozral rusom aj s navijakom a myslim, ze som nebol daleko s odhadom jeho veku na +- 15 rokov. Ono ak rusi nevymysleli perpetuum mobile a nevyriesili energeticke problemy ludstva tak tam nemaju dostatocny zdroje energie a to som tu predtym ratal s nerealne vysokymi ucinnostami premeny energie. Tiez si neuvedomuje, ze pouzitie tych jeho "ultra hyper vykonnych vybusnin" povedie este ke vacsiemu plytvaniu energie pri jej premene a bud bude vykon rozlozeny do dlhsieho casoveho useku (pre EMP nevhodne), alebo pouzitie vysoko brizantnej trhaviny povedie k rozmetaniu sucastiek a samotneho atropusu predtym ako zafunguje.

  • jj284b
    17:15 30.12.2015

    ach jaj... ved ty si pleties zrychlenie a rychlost...

  • murfur
    16:27 30.12.2015

    RiMr71

    vzorecky, cisla, ale bohuzial zle vzorecky...

    na to aby si mohol nieco pocitat, musis najprv chapat princip. Ako moze niekto vypocitat vzajomnu dvoch rychlost telies padajucich v atmosfere, ked vyluci najdolezitejsi parameter - odpor vzduchu a trva na poucke zo zakladnej skoly pre vypocet padu telies vo vakuu?! To je fer? Ved to je elementarna hlupost.

    Ak budu v atmosfere padat vedla seba dve telesa s rovnakym koeficientom odporu a hustotou, budu padat sucasne. Sila g je konstantna, ta nic nemeni. Toto raz mozno pochopite.

    Ak Naith tvrdi, ze neucinnost EMP dokazeme tak, ze jeho ucinok si fiktivne rozlozime pomocou rozlozenia vykonu v case, je to bohuzial nonsens. Nasledok EMP je tym silnejsi, cim rychlejsie je jeho pracovny vykon vyziareny. To je ako ked niekto nedokaze pochopit rozdiel medzi kW a kWh. kW urcuje mieru vykonu, kWh mieru energie. Energia je vykon za cas. Ak skratime cas, dostaneme z maleho mnozstva (zasobnika) energie aj obrovsky vykon. Okamzity vykon je to, co rozhoduje o tom, ci vodic odpory vydrzi, alebo sa prepali. Mozes mat tenucke vodice a za dlhy cas cez ne prejdu MWh energie bez poskodenia. Staci ale aby aj zopar kWh preslo tymi istymi vodicmi, ale vo forme velkeho vykonu a vodice to nevydrzia. Podstatny pre vydrz elektroniky je teda okamzity vykon a nie energia absorbovana za dlhy cas. Ked teda vypocty su vasa a nie moja domena, za vsetko bude stacit odpoved na otazku, ci elektronicke zariadenie (napr. bezne TV), ktorym za 5 rokov prejde energia 1500 kWh s okamzitym vykonom 220V a 0.5A dokaze fungovat aj po tom, co rovnaka energia 1500 kWh nim pretecie za 1 hodinu s okamzitym vykonom 10 000 000 V a 22 000 A. Podla vasich fundovanych znalosti a vzorcov zostane elektronika po ucinku rovnakej energie 1500 kWh v rovnakej kondicii a je jedno, ci celkovo prietok trval 5 rokov, alebo 1 hodinu. Borci...

  • murfur
    16:00 30.12.2015

    Hombre

    To je na 5-ku z Fyziky ! Napsal jsi vzorec pro sílu která působí na padající těleso, ale ne vzorec pro zrychlení.
    Přece platí :
    Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní tíhové pole působí na pohybující se těleso pouze síla ve vertikálním směru o velikosti
    F=-mg,
    kde g je tíhové zrychlení.

    Prostě platí a vždy platit bude, že ani hmotnost ani hustota tělesa nemá na rychlost pádu tělěsa vliv.

    Nikdo tady netvrdí a netvrdil, že raketa poletí ve vakuu, nebo že na ní nepůsobí odstředivé a další síly, ale chceme tady počítat matematické traktáty na stovky stran?

    "Pomineme-li odpor okolního prostředí"? To nemozes mysliet vazne! Aky mas dovod opomenut odpor okolneho proestredia? Ak pominieme vztlakovu silu vutlacanej vody lodou, kazda lod sa okamzite potopi na dno, lebo sila g ju stiahne. Ved aerodynamicky odpor je absolutne prevalentna sila, ktora rozhoduje o rychlosti Iskanderu na zostupe. Nerozumien ani trochu preco sa snazis stale urcovat rychlost telesa padajuceho v atmosfere pomocou vzorca pre vypocet padu vo vakuu. Sila g je konstanta, preto ju mozeme z posudzovania uplne vylucit. Posobi na vsetky telesa rovnako, preto buda ajucinkovat rovnako a medzi spravanim telies nemoze sposobovat ziadnyt rozdiel. Podla tohoto nemas ako zistit, ktore teleso bude padat v atmosfere rychlejsie.

    Ak ma Iskander v apogeu vysky 50 km rychlost 2500 m/s, po tejto faze uz mu motor nehori a preto vlastnu energiu na zrychlenie nema a nasleduje iba pad. Atmosfera ma 50% hmoty do 5km vysky, 90% v 15 km, 99.9% do 50km vysky, posledne molekuly v 600 km. Ked opomenieme pri pade z 50 km aerodynamicky odpor, bude Iskander kontinualne zrychlovat az do narazu na zem. Odpor vzduchu ale v skurocnosti jeho pad spomaluje. Spomaluje ho rozne v roznej vyske. V 50 km ma 2500 m/s, ale ako leti cez hustnucu atmosferu, bude na neho posobit zvysujuca sila odporu vzduchu. Sila g je konstanta, sila odporu vzduchu rastie, to znamena, ze pocas padu Iskander spomaluje. Spomaluje podla toho aky odpor vzduchu na neho posobi. Tu si vsak opomenul, aby si nemusel pisat mnohostranove traktaty... Bud stale nechapes, ze sila g vobec ziadny rozdiel pri padajucich silach nesposobuje, alebo mas problem to priznat.

    Ak teda Iskander pada z 50 km a spomaluje, na vsetky telesa, ktore su v jeho vnutri posobi zotrvacna sila, ktora ich taha smerom dopredu. Su vsak pripevnene ku konstrukcii a preto sa nepohnu. Akonahle by sa uvolnil Atropus umiestneny vo vnutri Iskanderu, zdanlivo by zrychlil voci Iskanderu a narazil na jeho predny kryt. Realne by vsak iba pokracoval nezmenenou rychlostou a je dosledkom spomalovania Iskanderu, ze Atropus meni polohu. To znamena, ze ak vo vnutri Iskandera ma Atropus tendenciu Iskander predhanat, po vystreleni nabok, bude Atropus vystaveny rovnakej pomernej sile odporu vzduchu (ak bude mat rovnaky tvar). Preto Atropus nebude spomalovat. Posobi na neho konstantna sila g, ktoraho chce zrychlovat, ale posobi na neho rastuca sila odporu vzduchu, ktora ho spomaluje. Odpor vzduchu sa aj preto vyjadruje koeficientom, pretoze nezavisi iba od velkosti telesa ako takej. Male aj velke teleso rovnakeho tvaru bude spomalovat rovnako. Jedine, co moze sposobit rozdiel je ich hmotnost. Alebo rovnako velka tehla z polystyrenu pada v atmosfere rovnako rychlo vedla tehly zo zeleza? Ked zoberieme zeleznu tehlicku a rovnako tazku, ale velku polystyrenovu tehlu, zelezna zleti k zemi rychlo a velka, rovnako tazka polystyrenova bude padat pomalicky, pretoze na nu posobi rovnaka sila g, ale ovela vacsia sila odporu vzduchu. To iste rovnako tazki parasutisti - jeden s zavretym a iny s otvorenym padakom...

    Ako mozete toto nechapat?! Sila g v pade telesa v atmosfere neposobi ziadne rozdiely, odpor vzduchu obrovske rozdiely.

    Odpor Iskander teda bude v 50km vysky zanedbatelny a spomalovat nebude skoro vobec. V 15 km bude uz citelny a rychlost Iskandera sa zacne vyznamne znizovat. V 5 km bude odpor obrovsky a brzdna sila nim sposobovana bude velmi sina, bude tlacit vsetky objekty vo vnutri dopredu. Cim viac odpor posobi, tym viac Iskander brzdi. Ked sa Atropus vypusti, rovnako bude na neho posobit brzdna sila. Ak ma rovnaky tvar, odpor bude POMERNE ROVNAKY!!! Vola sa to koeficient odporu vzduchu, specificky odpor. Preto bude sila vyvolavajuca spomalenie pomerne rovnaka. Kedze sila g je konstantna, ta situaciu nemeni. Telesa vsak musia mat rovnaku hustotu. Inak na teleso s mensou hustotou bude posobit mensia absolutna tiazova sila. Ak by bolkoeficient odporu, velkost aj hmotnost Iskandera a Atropusu presne rovnaka, cize by to boli dve rakety padajuce v spojeni, po oddeleni by pokracovali v nezmenenej pozicii voci sebe. Jednalo by sa z hladiska fyziky o telesa s totoznymi parametrami a chovali by sa rovnako. Ak by bol Atropus rovnako velky, s rovnakym tvarom (= koeficientom odporu = silou spomalovania), ale hmtnost by mal iba 1% iskandera, zacal by okamzite zaostavat, pretoze odpor by mal rovnaky ako Iskander, ale tiazovu silu ovela mensiu. Ak chceme aby nezaostaval, musime teda zmensit odpor Iskanderu na 1%. Ak bude mat Atropus 1% velkost, rovnaky tvar a 1% hmotnost oproti Iskanderu, bude sa jednat o POMERNE rovnake telesa s rovnakymi parametrami.

    Ako toto nemozete chapat a este budete vypisovat o tom, ze aerodynamicky odpor mozeme zanedbat, ked je to absolutne rozhodujuci faktor pri pade dvoch telies telies v atmosfere?

  • RiMr71
    15:37 30.12.2015

    ...jako že tě ta pravda obejme?

    Murfure, oni po tobě vzorečky a výpočty a fyz, jednotkami a ty po nich výrazy jako "okamih" "naraz" "dlhší čas" "kratší čas"... pak máš velkou výhodu, protože zatímco s reálnými čísly musíš operovat takto:

    1+1=2

    s tvými "jednotkami" můžeš operovat takto:

    okamih+vysoko výbušný^vystreleny nabok^vysoko vybusny=prostě úžasná ruská zbraň


    ...to není fér... :)

  • Naith
    14:06 30.12.2015

    Murfure,

    nemá cenu se s tebou dál bavit, protože postrádáš znalosti fyziky a s tím ti nepomohu.

    Prosím neber to ve zlém, ale opravdu by ti prospěly základní informace o výkonu, energii, tepelné kapacitě látek, energii nutnou pro tavení a var jednotkového objemu materiálu, teorie pole.

    Jen doufám, že nejsi velitelem, nebo aktivním vojákem, protože na tebe propaganda evidentně zabrala.

    Nemám důvod pochybovat o tom že zbraňový komplet Iskander je dobrý, ale je potřeba si ponechat nadhled.

    Pamatuj, že první objetí ,jakékoliv války je pravda.

  • murfur
    12:17 30.12.2015

    Naith

    Atropus EMP nie je vobec velky, ani komplikovany, pozri si na prednaske zabery toho zariadenia. Najvacsi typ ma velkost asi ako pollitrova flasa, najmensi je mensi ako hracia karta. Hmotnost je 180 gramov a dalsie samozrejme menej.
    Je to zalozene na sice premyslenom principe, ale samotne zariadenie je velmi jednoduche, zlozene z vysoko vybusnej naloze a generatora EMP pulzu, ktory sa vybuchom uvadza do cinnosti. Na spustenie uplne staci casovana zapalka. Potom su tam uz iba masky apertury, clony, zrkadla ktore zabezpecuju sirenie pulzu iba smerom na nepriatela. To mozu byt bud nejake kovove clony, alebo karbonove mriezky s dostatocne hustou sietou, ale EMP bude asi v milimetrovom pasme, teda nic specialne.
    Komplikovany, velky a tazky je vircator, nie explozivne EMP. Vircator vsak dokaze palit opakovane, ale explozivny granat je iba jednorazovka. To znamena celkom ine podmienky nasadenia, vyhody, nevyhody.
    Ze je EMP silne smerove nie je vobec zapor, ale velka vyhoda. Ak by bolo vsesmerove, ucinok pulzu by slabol so stvorcom vzsialenosti. Pri smerovom koncentrovanom kuzeli sa cela energia vyziari do ovela mensieho objemu a preto pomalsie straca intenzitu. Tam uz neplati, ze energia pulzu sa zmensuje so stvorcom vzdialenosti. Dalej je to velmi vyhodne, pokial nemame zaujem pulzom EMP nicit vlastny Iskander. To samozrejme nemame, nicit chceme nepriatela.


    Napisal si tiez:

    /// U příkladu s přehradou jsi mimo. Správně by bylo např.: u nádrže o velikosti stěn 1000m x 1000m x 1000m jedna stěna zmizí na 100ns. Kolik vody vyteče?
    Školy odvání u fyziky mizernou práci. ///

    Tenot model co uvadzas, je nespravny, lebo ucinok vodu aj pulzu treba pocitat z celeho mnozstva energie, ktoru prostriedok pouziva. EMP vybuchne cela naloz a nie iba jeho mala cast. Z nadrze vsak chces vypustit iba jeho malu cast. U EMP sa ale uvolni cela chemicka energia prostriedku a premeni sa cela na elektromagneticky pulz a nie iba jeho mala cast. Vody z nadrze by vytiekla podla tvojho modelu iba nepatrna cast a nie cely objem, ktory predstavuje celu zasobu energie (pretoze nadrz je tiez iba zasobnik energie ako vybusnina). Preto ak chceme spoznat kapacity zariadenia, ktore ma zasobnik energie, musime brat do uvahy celu jeho kapacitu a nie vyuzivat iba jeho cast. Ty si vsak chcel ukazat, ze ak je ucinok kratkodoby, prejavi sa iba zlomok energie a to je chyba logiky veci. Naloz vybuchne uplne, nie iba cast, uvolni sa vsetka chemicka energia, nie iba jej cast. Nie je dovod vypustat iba cast nadrze. Je to logicky nezmysel.

    Predtym si pisal toto o rozprestierani energie do casu:

    /// Jak jsem psal okamžitý výkon může být obrovský, ale reálně s tím neohřejete ani vodu na kafe.

    Energie 1TW po dobu 3ns. Přepočet na výkon za hodinu jako u sporáku:

    1h = 3600s , 1s má 1x10^9 ns => 1h má 3.6x10 ^12ns ,1TW = 1x10^12W.

    Takže energii rozprostřeme do času 1x10^12 / 3.6^12 = 0,27W/h. ///

    - moj nazor vsak je, ze na rozprestieranie energie do casu nie je ziaden dovod. Cela vybusnina zafunguje v okamihu a uvolni celu svoju energiu naraz. Prave to je ten rozdiel, ze ak celu zasobu energie uvolnujemepocas dlhsieho casu, takmer nic sa nestane. Ak ale taku istu zasobu energie uvolnime pocas kratkeho casu, nastavaju efekty ako odplavene domy, polamane stromy, krater v zemi po vybusnine namiesto zohriatej hliny, zvarene kolajnice namiesto zohriateho kovu, spalene/nefunkcne polovodice namiesto fungujucej elektroniky. To za aky cas sa to iste mnozstvo energie prejavi zasadne meni efekt ucinku. Nielen priamoumerne, ale aj vznikaju tak aj kvalitativne celkom ine efekty. Skus desatkrat udriet do steny desatinovou silou a jeden krat plnou silou. V sucte ta ista energia, ale ked ju uplatnis sa 1/10 casu, vysledkom je zlomena ruka. Ked ju rozprestries do celej sekundy, nemas ani odretu kozu. Ako tot nemozes chapat? Efekt energie v rozdielnych casoch je uplne rozdielny. Prejavuje sa to vsade. Ty si vsak najprv rozprestretim enbergie chcel vytvorit predstavu, ze tej energie je malo, aby mohla mat efekt a preto si si pomohol logicky chybnou uvahou o rozprestierani energie do casu.

    Ked som ti uviedol priklad s vodnou nadrzou, pouzil si iny priklad, ze z nadrze vypustis iba nepatrny zlomok energie, co malo takisto vzbudit predstavu, ze ucinok je minimalny. Lenze EMP uvolni celu svoju energiu. A cim rychlejsie ju uvolni, o to silnejsie ucinky bude mat. Cim viac energiu skoncentrujes v ucinku skratenim doby posobenia, tym silnejsi efekt bude mat.
    Tvojim televizorom pretecie pocas 10 rokov cca. 3000 kWh el. energie. pri cca. 220V a 0,5 A bez jeho znicenia. Keby to iste mnozstvo el. energie cez TV pretecie za 1 hodinu, muselo by nim pretekat celu hodinu cca 20 000 000 Voltov a 45 000 Amperov. Vydrzi taky tok energie tvoj televizor?

    Tak vidis, je veky rozdiel v tom za aky cas posobi ta ista zasoba energie na objekt. To je princip EMP pulzu - posobit na polovodice celou svojou energiou najkratsi mozny cas a sposobit tak co najvacsie skody, pretoze prietokove energie su obrovske a odporove efekty sposobia destrukciu/alebo aspon vypadok zariadenia.

  • HonzaH
    22:53 29.12.2015

    Ajaj, tady to začíná nějak jiskřit. Ještě, že si nemůžem dát po hubě :-)

    kazd: spočítat zrychlení tělesa není otázkou geniality. A co se týče těch otázek.

    Derivací rychlosti (tedy předpokládám, že derivuji podle času) je zrychlení.

    Samozřejmě, že tělesa se budou pohybovat každé jinak. Na všechna tělesa působí stejné gravitační zrychlení a proto budou ve vakuu! zrychlovat všechna stejně a to bez ohledu na hmotnost. Jenže tíhová síla bude u každého tělesa jiná a to tak, že přímo úměrná hmotnosti. Pokud tedy budou padat volným pádem dvě níže zmiňované koule, obě se stejným koeficientem odporu, ale rozdílnou hmotností, pak ta težší bude padat samozřejmě rychleji. Protože odporová síla a tíhová síla jsou v obou případech v jiném poměru. Ale to není nic geniálního.

    Co se týká hustoty vzduchu, ta se samozřejmě mění, ale pro všechna padající tělesa stejně a vzhledem k rozdílu jejich výšek pouze nepatrně. Takže vliv zvyšující se hustoty u téměř soubežně padajících těles bych si dovolil zanedbat. Resp. pokud bych ji uvažoval, tak větší aerodynamický odpor bude působit na těleso které je více "vpředu", tedy níže. Takže to by byl spíše případ toho EMP granátu. Z toho opět logicky vyplývá, že by jej něco muselo urychlit.

    Rychlost větru - obdobně jako u hustoty, působí to na všechna padající tělesa téměř stejně. Ale protože to bude nejspíš vítr z boku, tak všechna tělesa posune do boku, na rychlost vádu to nebude mít vliv.

    Setrvačné síly - no, nějak nevím, co tím myslíte?

    Konstantní hmotnost rakety - měnící se hmotnost rakety resp. hmotnost vystupujících spalin je uvažována především v Ciolkovského rovnici. Ale v případě volného pádu už bych řekl, že se hmotnost rakety nemění.

    Ale víte co, tohle je diskuze amatérů, spíše jsou to takové úvahy. Jak jsem psal, možné to je, jen píšu, jaké problémy mě napadají. A máte pravdu, pohybová rovnice opravdu vede k relativně složité diferenciální rovnici. Diferenciální proto, že mnoho proměnných se v závislosti na čase resp. dráze mění. Ale logika úvahy je stále stejná, bez ohledu na to, jestli rovnice má diferenciální tvar a = dv/dt nebo integrální tvar a = v/t.

  • Hombre76
    22:21 29.12.2015

    kazd:
    Derivace rychlosti podle čeho? Myslíš podle času? Nebo podle dráhy? :)
    Vždyť ani nevíš co je derivace....podle tvé otázky.
    Nikdo tady netvrdí a netvrdil, že raketa poletí ve vakuu, nebo že na ní nepůsobí odstředivé a další síly, ale chceme tady počítat matematické traktáty na stovky stran?

    Já jsem do diskuze vstoupil kvůli tomu, že nemůžu přejít když někdo píše zcela zjevný nesmysly (hmotonost tělěsa má vliv na jeho rychlost pádu) a popírá základy fyziky, přičemž poučuje o složitějších věcech. Jakej to pak má smysl?

  • kazd
    19:37 29.12.2015

    Já se samozřejmě nemůžu rovnat zdejším odborníkům, kteří tak nějak bokem počítají do diskuze co může nebo nemůže raketa a antiraketa.
    Nicméně kdyby chtěl některý ze zdejších géniů klesnout na mou úroveň pětkaře, pak si může něco o pohybu těles přečíst.

    http://fyzikalniolympiada.cz/t...
    http://fyzikalniolympiada.cz/t...


    Pak ho možná napadnou otázky
    - co dostanu když zderivuju rychlost ? (speciálně pro Hombre76)
    - raketa letí jen ve vakuu? asi ne
    - hustota vzduchu je pořád stejná? asi ne
    - nefouká tam náhodou ?
    - setrvačné síly?
    - konstantní hmotnost rakety?

    atd....

    odpovědí je něco jako diferenciální rovnice (protože při pohledu na diferenciální rovnici již od střední školy omdlévám, netvrdím to s jistotou).

    Takže račte pokračovat na úrovni těchto rovnic. Pokusím se to sledovat.

    BTW: Uvědomte si prosím, že výpočty které zde provádíte jsou na úrovni vysvětlovaní matematiky/fyziky pro hloupou většinu populace. Tedy aby to ta populace alespoň částečně pochopila, maximum vlivů se zanedbá. V reálném světě to bohužel takto nefunguje a popsat a vypočítat přesně vlivy působící na těleso letící na pomezí vesmíru (aby šlo sestřelit) dokáže pár stovek lidí.
    Samozřejmě zde může být v diskuzi i řešitel Velké Fermatovy věty, ale spíš myslím, že ne.

  • RiMr71
    16:26 29.12.2015

    Díky HonzoH a Hombre za ty výpočty - přesně to jsem měl na mysli, když jsem nadnesl dotaz ohledně fyzikálního "pozadí" celého užití této anti-anti zbraně.

    Ono je to tak se spoustou zázračných zbraní - jak to někdo začne počítat, tak najednou to všechno vypadá trochu (někdy úplně) jinak a nakonec to skončí u "a vy zase bijete černochy"..

  • Hombre76
    14:29 29.12.2015

    murfur :

    Jak tady můžeš někoho poučovat o fungování zbraňových system když ani neznáš nebo popíráš základní fyzikální principy?

    Psal jsi v příspěvku
    Na to aby vypusteny projektil padal rovnakou rychlostou ako iskander staci ak bude mat rovnaky aerodynamicky profil a pomernu hmotnost. Podla platnej fyziky by mali predmety s rovnakou hustotou a tvarom padat zhodnou rychlostou, bez ohladu na velkost. Alebo ak nejaky objekt pomerne zmensime, jeho odpor vzduchu velmi stupne? Vypusteny projektil bude pokracovat rovnakou rychlostou ako Iskander.

    Prostě platí a vždy platit bude, že ani hmotnost ani hustota tělesa nemá na rychlost pádu tělěsa vliv.

  • Hombre76
    14:13 29.12.2015

    kazd:

    "Když vyrobím dvě koule stejného průměru, jednu z olova a druhou z polystyrenu, opatřím je stejnými povrchy pokud budou vypuštěna současně, také současně dopadnou."

    Nedopadnou současně. Odpor vzduchu zde sice je při stejné rychlosti pro obě koule stejný, ale ta olověná dopadne dřív. Na kouli působí směrem k zemi síla a ta ji udílí zrychlení:

    F = mg - f(v) => a = g - f(v)/m

    Je vidět, že pro různé hmotnosti a1 není a2. Pro těžší kouli bude zrychlení větší. U těles s velkou hustotou se odpor vzduchu uplatní zpočátku jen málo, jejich zrychlení směrem k zemi je po dlouhou dobu skoro g.

    Ze vztahu pro zrychlení je vidět, že s rostoucí rychlostí bude zrychlení klesat. Při dostatečně dlouhém pádu až k nule. Kapka deště, na kterou se díváme, padá už stále stejně rychle. Stejně tak parašutista. Dokonce i ten, kterému se neotevřel padák. Jeho ustálená rychlost ale je, bohužel pro něj, už příliš velká

    ......................................................................................................................
    To je na 5-ku z Fyziky ! Napsal jsi vzorec pro sílu která působí na padající těleso, ale ne vzorec pro zrychlení.
    Přece platí :
    Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní tíhové pole působí na pohybující se těleso pouze síla ve vertikálním směru o velikosti
    F=-mg,
    kde g je tíhové zrychlení.

    Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná souřadnicová osa je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). Pohybová rovnice v daném směru má tvar
    F = ma,
    kde a je zrychlení tělesa.

    Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
    ma=-mg
    neboli (pro g>0):
    a=-gs=\frac{1}{2}gt^2
    Je vidět, že velikost hmotnosti m tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením g.
    Je jasné, že na těžší kouli působí vyšší síla než na lehčí kouli pokud mají stejné zrychlení.....zkus si roztlačit na stejnou rychlost auto a třeba kolo :)

  • Shania
    11:50 29.12.2015

    Tak ještě zpět k té R-77. Tom Cooper udělal na žádost shrnutí, protože je to pro většinu lidí dost neuvěřitelné:

    I don't recall any official statement from Keystone Cops in Moscow (my new terminus for the Russian MOD, based on all the idiotic PRBS they're airing recently), stating clearly 'we've got no R-77'.

    But, there are simply none around.

    What is available, though, is an official statement announcing the first-ever tender for RVV-AE. You can find it here.

    In that announcement - which is no 'buy' as such, but an announcement that there is going to be a tender, and that results of this would be disclosed on 9 October 2015 (which then didn't happen) - they stated that they've assigned following amounts of money for procurement budget:
    RUB 468 million for 2015
    RUB 7.241 million for 2016
    RUB 5.466 million for 2017.

    Means: Keystone Cops were in the mod to buy some R-77, but they - still - didn't. And even if they did, it's not going to be before late 2016 that any might enter service.

    What is the reason for that? For the last 20-30 years, primary reason was lack of money. Secondary was poor manufacturing quality of the 0-series of R-77: missiles were faling apart already while still carried by aircraft, not to talk about what was happening after one was fired (some 20 test-firings are known to have taken place over all of this time).

    Eventually, it transpired there are three variants of the R-77:
    - Izdeliye-170: original R-77, of which about 200 were assembled but which never entered series production (planned to be run in Kiev, which is in Ukraine);

    - Izdeliye-190 (also RVV-AE): export variant that was sold to India, Indonesia, Malaysia, Ethiopia, Sudan, and Syria at a price of about US$1 million per round; but which was never purchased by the VKS for the lack of money; and

    - Izdeliye-170-1: which is an upgraded version of Izdeliye-170, and which the VKS would now like to get, but which is still not in production (perhaps because there's still no production facility in Russia that would replace the inteded one in Ukraine).

    What makes people think there are R-77s in service with the VKS are sightings (or photographs) of AKU-170 launch rails on various aircraft, especially MiG-31s and Su-35S'. But, use of such rails means not there are any R-77s in service. Fact is that AKU-170 are manufactured by some Russian company, and purchased separately from missiles. On the contrary, when the aircraft in question fly operational sorties, they're still all armed only with R-73s and R-27s - just like VKS Su-30SMs and Su-34s underway over Syria.

    'Surprising'? Perhaps even 'shocking'? Perhaps. And if, then sorry: not my fault. I neither ruled Russia the last 26 years, nor developed all the video games faming R-77s into another Wunderwaffe.

  • Naith
    03:16 29.12.2015

    Tak jsem se pořádně na ty EPM granáty podíval a jak jsem předpokládal, je to pitomost dobrá pro to, aby ti to zrušilo maximálně tak mobil a to jen když budeš blízko.

    Je to velké, těžké a nebezpečné.

    Pokud k tomu přidám virkátor, nebo reditron, tak navíc složité, s malou účinností a ještě ke všemu silně směrové. Pro granát k ničemu.

    Hellical generátor o délce 1,5m vygeneruje pulz o výkonu cca 35MW a šířce pulsu 100ns tj. 3.5J.

    U příkladu s přehradou jsi mimo. Správně by bylo např.: u nádrže o velikosti stěn 1000m x 1000m x 1000m jedna stěna zmizí na 100ns. Kolik vody vyteče?

    Školy odvání u fyziky mizernou práci.

    Nicméně ti musím poděkovat, protože jsem našel databázi ruských patentů. :)

  • flanker.jirka
    00:40 29.12.2015

    to Shania: však jsem psal o trysce motoru, ne o vertikálním ventilátoru, Jak 141 používal místo ventilátoru dva proudové motory RD 41. Tryska hlavního motoru u F 35B a Jaku 141 je podobná, protože byla vyvinuta na Jaku.
    Amíci vědí, proč chtěli ventilátor s transmisí od motoru, zdvihové motory u Jaku jsou po většinu činnosti jen zbytečná zátěž.
    tady odkaz na hlavní motor s tryskou
    http://www.leteckemotory.cz/mo...

  • murfur
    21:37 28.12.2015

    Pardon za mylnu informaciu, podla zdroja spomenuteho na vsade na webe robi Iskander manevre s pretazenim az 30 g. To uz mozno staci.

    Predstav si situaciu, ako jedno auto vo velkej rychlosti predbieha ine. Pohybuje sa smerom nabok, ale jeho hlavna os je stale nasmerovana hlavny pohyb. Aj
    Atropus moze byt vystreleny nabok, ale musi vzdy smerovat prednou castou presne v smere pohybu, inak by mal velky odpor vzduchu. Ak ma Atropus lepsi koeficient areodynamiky ako Iskander, nema dovod padat pomalsie. Dve telesa sa pohybuju tou istou pociatocnou rychlostou vedla seba, pricom jedno z nich ma vyssi specificky odpor vzduchu - take teleso brzdi vzduch viac - a to je pripad Iskandera oproti Atropusu, ktory kvoli mensiemu odporu straca rychlost pomalsie ako Iskander. To v preklade znamena, ze ak Iskander straca rychlost rychlejsie ako atropus, pretoze Iskander ma vacsi specificky odpor, Iskander zaostane oproti Atropusu vzadu. Alebo na Iskander neposobi odpor vzduchu a nesposobuje jeho spomalenie? Sposobuje a viac ako na atropus, lebo ma horsi tvar a vacsi odpor.

    Tocit vymetnicami a zameriavat ich, to je take americke. Podla mna by to skor Rus spravil tak, ze vymetnice by sa predinstalovali do zhruba predpokladanych smerov prednej polosfery a jednotlive EMP prskavky by v nich boli pevne natocene vzdy takym smerom, aby pokryvali jednotlive casti polosfery (ale ich aerodynamicky kryt by vzdy smeroval v smere letu , teda zhodne priamo ako samotny Iskander).
    Systemu by stacilo vystrelit vzdy prskavku natocenu na prislusny sektor. Informacie o atropuse su take, ze je to prostriedok vystrelovany z Iskanderu. Aktivovat exploziu v balistickej rakete s rychlostou 2500 km/s a s velkym zatazenim konstrukcie znamena istu autodestrukciu, nehovoriac, ze ucinok by mohol byt iba na strany a hlavny smer ocakavanej antirakety by bol mimo vyhlad.

    Cim disponuje Stunner viem iba z clankov ako na AN a pod. Ci tam maju nejake utajene systemy neviem, ale kedz sa jedna o velmi kompaktnu raketu, musela by tam byt sci-fi technika, aby sa tam zmestilo este nieco okrem paliva a avioniky. Podla mna pri tychto rozmeroch do Stunnera nezapadne ani maticka, ked ho odkrytuju. Pre tento dovod zmensovania velkosti a setrenia paliva nema Stunner ani vlastnu bojovu hlavicu a naraza do ciela priamo. Kazdy kilogram hmotnosti navyse znamena + vela kilogramov paliva navyse.

  • Slavoslav
    20:56 28.12.2015

    som nepoucitelny tak mi treba

    jeho vypocet plati vzdy. Proste za 1/13 s moze ISkander pri pretazeni 4g zmenit svoju drahu oproti povodnej o 0,118m. Nic viac a nic menej bez ohladu na to aky tvar mala predchadzajuca trajektoria. Uhol v akom sa stretnu tie strely nema na toto vychylenie vplyv.

    Tu uz ide o system navadzania a teda ci Stunner smneruje do vypocitaneho bodu stretu, alebo stale mieri na Iskander co moze pridat dalsiu odchylku.

    Ak Iskander nieco vypusti tak, aby to nezacalo hned zoastavat tak jedine smerom dopredu. To znamena internu vypustaciu sachtu a sily namahajuce strelu pri vypusteni budu enormne. V pripade, ze to vypusti pod uhlom tak to obtekajuci vzduch zoberie. Ono ak by dany projektil letel pod uhlom na povodny smer Iskanderu tak bud zacne zostavat, alebo ho odpor vzduchu destabilizuje. V inom ako priamom smere si danu rychlost (v smere letu Iskandera) nezachova. Skus nad tym pouvazovat.

    Dalej vypustaci kontajner bude musiet vediet urcit svoju polohu voci Stunneru anasmerovat sa do pozadovaneho smeru co vylucuje nejaku jednoduchu a lachku vymetnicu. Ak bude Atropus niekde aktivovany tak priamo v tele Iskandera.

    A ty vies cim Stunner disponuje? akou ochranou svojich senzorov a vobe ake maju parametre? Lebo ja ti garantujem, ze ani byvaly "zradca" svojho statu Satyguin to nevie a k tymto informaciam sa nedostal, aby o tom potom pustal rozumy na verejnej konferencii.

    Absolutnu nadvladu v tom zmysle, ze ak dokazali obranny mechanizmus zalozeny na Atropuse implementovat do Iskandera a ten momentalne dokaze uspesne vyblokovat najmodernejsiu zapadnu strelu (co tvrdis) tak implementacia tohoto mechanizmu na akekolvek dalsie lietadlo schopne zaregistrovat prilietajucu strelu ho robi nezostrelitelnym. A implementacia na lietadlo po zvladnuti Iskandera je uz malina. To ti vobec nedochadzaju sirsie suvislosti toho co tvrdis?

    Fyziku neoklames.

  • HonzaH
    20:52 28.12.2015

    Ono to s tím manevrováním nebude zase až tak horké. Každý manévr spotřebuje energii (palivo) přídavných motorů, takže Iskander asi nebude manévrovat preventivně, ale až v případě nouze.
    Každopádně, antiraketa pochopitelně počítá dráhu Iskanderu a má dostatečně "předsazeno". Takže je vypočítaný určitý bod střetu. Antiraketa do toho bodu dorazí, ale Iskander se od tohoto bodu dokáže odchýlit pouze o těch 11 cm resp. 20 m, jak už jsem psal. A to bez ohledu na střetávací kurz.
    Proto není možné, aby Iskander ty EMP pouze vypustil, ale byla by potřeba, aby je nasměroval k antiraketě a především urychlil, aby k výbuchu došlo v dostatečné vzdálenosti, aby měl Iskander dostatek času na úhybný manévr. To by pak EMP měl spíše formu jakési "anti-antirakety", ale to by už bylo určitě daleko větší a težší řešení. Tahle anti-antiraketa by také musela při vypuštění z útrob Iskanderu překonat velmi rychlé proudění vzduchu v těsném okolí rakety, takže by pravděpodobně potřebovala nějaký systém navádění nebo minimálně stabilizace. Ale to se dostáváme do poroblematiky, že by tahle anti-antiraketa musela mít schopnost trefit rychle se pohybující raketu. Ale to asi není tak jednoduché, protože o tom jsou celé ty systémy protiraketové obrany.

    To, že "Iskander vystřelí EMP granát" zní jednoduše. Neříkám, že to není možné. Jen tak uvažuji a říkám si, že to rozhodně není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.

  • murfur
    20:00 28.12.2015

    Odpovedal som mu tak,ze ja som to presne nepocital, ale ze ten vypocet plati iba ak by sa blizili po priamkach na seba v uhle 180 stupnov, co sa nestane nikdy. Iskander intenzivne manevruje, inak nema sancu obranu porazit. Nikdy tie priblizenia nebudu po priamke a kazda z rakiet bude v suvislom pretazeni a na stycnici, ktora netvori 180 stupnov.

    Urcite sa nemoze Atropus vypustat smerom dopredu, pretoze vpredu ma aerodynamicky kryt a senzory a nie vymetnice prostriedkov. Moze ich vypustat bud do strany a maly pohon ho urychli vpred, alebo vystreli projektil sikmo vpred, co by bolo jendoduchsie. Na tomto nevidim nic nemozne. Aerodynamicky moze mat Atropus lepsi tvar, ako samotny Iskander a kedze obidve telesa padaju rovnakou pociatocnou rychlostou, mensi specificky odpor Atropusu moze zabezpecit, ze za Iskanderom nikdy nemoze zaostat. Co je na tom zvlastne, ze teleso s mensim SPECIFICKYM odporom vzduchu, aspon rovnakou hustotou a s rovnakou rychlostou predbehne ine teleso s vyssim odporom? Pokial fyzika plati, musi sa to nevyhnutne stat a neplette to s pokusmi padu telies vo vakuu, lebo tam je odpor vzduchu vyluceny.

    O akej absolutnej nadvlade to hovoris? Viackrat som napisal, ze EMP zbrane maju aj USA, aj Izrael, ma ich aj Cina, mozno India, mozno ini clenovia NATO... O ziadnej absolutnej nadvlade Ruska vo vzduchu som nepisal. To si dosadzuju ti, co neznesu predstavu, ze Stunner aktualne nema schopnost zabezpecit zostrelenie Iskanderu. Ak mu daju explozivnu hlavicu, alebo cojaviem, napr. nejaky dualny IR senzor s dajmetomu rotujucimi maskami, ktore striedavo prekryvaju vzdy jeden senzor, je zarucene, jeden zenzor bude vzdy prekryty a ze v ziadnom monente nebude mozne vyradit obidva senzory naraz....Moznosti je vela a kazda zbran najde protizbran. Ale je rozdiel, ked niekto nie je ochotny na zaklade vsetkych znamych informacii prijat predstavu, ze v urcitom momente moze mat aj protivnik vyhodu.

    Je tiez kludne mozne, ze nejaky zasadny objav zapadu umozni nasadenie elektronickej vybavy, ktora pod vplyvom pulzu EMP nema problem, ale mne to nie je zname, takze ak sa takou teoriou mame zaoberat, bude vhodny akykolvek overitelny zdroj. Inak je to len postavene na tom mojej viere v schopnost vzdy vytvorit v kazdej oblasti bezkonkurencne riesenia. Uz som spominal, co na to vravi pravdepodobnost.

  • segal7
    19:08 28.12.2015

    flanker.jirka : Lokheed z Jaku 141 použil jen systém natočení hlavní trysky pro F35B,
    který koupil i s daty, ale to je známá věc...

  • Slavoslav
    19:05 28.12.2015

    murfur

    porusim co som povedal a predsa ti odpoviem

    nespochybnujem, ze sa da EMP formovat a vyzarovat do urciteho smeru. Moj silne optimisticky vypocet dokonca ratal so sustredenim vsetkej energie do jedneho bodu, ale nie to som chcel.

    ono nikto totiz nespochybnuje, ze iskander je vlemi kvalitny zbranovy system a nik ho zavedenim davidovho praku neposuva do pozicie nepouzitelneho srotu. Nik sa hadam ani nedomnieva, ze davidov prak je neprekonatelny atd. Vzdy bude zalezat na konkretnej situacii a podmienkoch na jednej ci druhej strane v tom ktorom nasadeni.

    Tiez nemam tendenciu podcenovat rusov. I ked v elektrotechnike za zapadom zaostavaju takisto ako aj v inych technickych oblastiach vzdy dokazali zo svojimi zdrojmi aj pomocou nekonvecneho myslenia postavit velmi ucinnu techniku ktora sa tej zapadnej mohla postavit.

    No skus si po sebe precitat svoje prispevky a adoraciu obrannych mechanizmov Iskanderu. Vsak si schopny spochybnovat este aj vplyv vzdialenosti na intenzitu EMP ked sa ti to nehodi do kramu (fyzika) pripadne zakon zachovania energie. Problemy s aerodynamikou ta vobec netrapia pri tvojom navrhu vymetavania atropusu atd. Na vsetko mas jednoduchu odpoved i ked ta ignoruje realny svet. Ked ti tu Honza prepocital o kolko ten Iskander pry danych rychlostiach (fyzika tak 7-8 rocnik) uhne a vyslo najavo, ze to je smiesnych 11 cm tak si nato reagoval ako?

    A este ti polozim otazku na ktrou si mi neodpovedal minule. Naozaj si myslis, ze rusko dokazalo smahom diskvalifikovat vsetky navadzane strely PVO a ziskat tak da sa povedat absolutnu vzdusnu nadvladu v pripadnom konflikte kedze nic lachsie ako implementovat dany system na lietadla nieje?

    Pripadne naozaj si myslis, ze USA ktore svoju techniku dlhe roky navrhovalo v tieni pripadnej termonuklearnej vojny ktorou sucastou by boli aj EMP pulzy od vybuchujucich hlavic. Ktore samo EMP nasadilo v boji a ktore si nerobilo nikdy iluzie o schopnostiach rusov improvizovat nechalo zajst celu situaciu tak daleko ze, by im jeden Atropus diskvalifikoval cele zbranove systemy?

  • jj284b
    19:03 28.12.2015

    cely ten koncept EMP granatov odpalovanych z Iskanderu skratka popiera zakony fyziky.. odpalovat cosi z Iskanderu pocas zostupnej faze smerom dopredu, pri rychlosti Mach 6-7, dufajuc ze teoreticky dosah 400m bude dostatocny na oslepenie interceptora letiaceho podobnou ci vyssou rychlostou?

  • murfur
    18:56 28.12.2015

    HonzaH

    ja som to nepocital, ale tento vypocet plati iba ak letia priamo na seba. V takom pripade by ale mal Stunner urobit zostrel. Ak budu letiet roznymi uhlami priblizenia, cela kinematika sa meni a komplikuje to aj fakt, ze nejdu po priamkach, ale Iskander neustale meni drahu a aj Stunner meni drahu. To sa moze prejavit ovela vacsim vychylenim. Ak sa Stunner priblizuje k Iskanderu po obluku a EMP mu zrusi detekciu, Iskander nemusi uhybat vobec a Stnner nezostreli. Tie krivky tiez nie su jednoduche, ale stale sa meniace a celkovy zachyt je pri takomto neustalom manevrovani a rychlostiach dost tazky aj tak. EMP iba dalej komplikuje uz aj tak tazku ulohu pre Stunner. To je jeho uloha.

    Et all:

    Iskander s EMP nie je ziadna zazracna zbran, ktora vypina celu americku techniku ako carovnym prutikom. Ja som taketo hlupe zjednodusenia nikdy netvrdil. To iba urazena dusa pysneho obdivovatela jednej strany reaguje podrazdene a je to skoda, ze aj v tematicky zameranom portali su vidiet reakcie typu milujem/nenavidim. Aspon redakcia by sa mohla snazit o objektivnu liniu a nedrzat stranku vyrazne jednej partaji. Ale asi ziadam vela...

    Dufam, ze aspon trochu si udobrim rozhnevane nebesa, ked zopakujem, ze uz aj Izraelska firma Netline pracuje na vyvoji miniaturneho EMP granatu s nazvom JMP
    Kuk na stranke nizsie:

    http://www.army-technology.com...

    Mozno dali na toho nespolahliveho, ruske PR siriaceho Sutyagina a celu suitu bezpecnostnych analytikov z Izraela a zapadu, co sedeli na tej konferencii pred dvoma rokmi a nasledne zaradili do vyskumu taketo prostriedky. Ale je jasne, ze tot budu neporovnatelne sofistikovanejsie zariadenia s mnozstvom hi-tech elektronickeho vybavenia, senzorov, 10 smernymi datalinkami, stealth pokrytim celeho bojiska a navyse budu absolutne bezporuchove a dokonca velmi lacne, ze si ich budu moct dovolit vsetci spojenci...

Stránka 1 z 4