Davidův prak: Izraelská konkurence ruskému protivzdušnému systému S-400

Související články

Komentáře

• Slavoslav

  21:07 04.01.2016

  • 0
  • 0

  murfur od toho su tu fora. Reagujes slusne takze v poho. VOLNY PAD ide o to, ze ked sa pozries na ten vzorec tak dolezite su: koeficient odporu, hmotnost a plocha ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur
  
  od toho su tu fora. Reagujes slusne takze v poho.
  
  
  VOLNY PAD
  
  ide o to, ze ked sa pozries na ten vzorec tak dolezite su: koeficient odporu, hmotnost a plocha celneho prierezu.
  
  Pre rovnaku padovu rychlost potrebujes zachovat pomer medzi tymito velicinami. Ked nieco zmensis / zvacsis proporcionalne co sa rozmerov tyka tak napr plocha sa bude menit nasobe a objem este viac a tym padom aj padova rychlost. Staci si uvedomit, ze plocha sa meni s druhou mocninou a objem s tretou.
  
  EMP
  
  nebudem to dalej riesit. Pre danu hmotnost sa mi tie vykony zdaju nerealne a verimm, ze taky vykon i ked vo velmi kratkom case by dokazala moderna elektronika ustat.
  
  Uzavriem to tym, ze neverim na zazracne, ultimativne, ani nejake ine super zbrane a to co tu popisujes pre Atropus by bola v sucasnosti ultimativna zbran min pre letectvo. Ako som pisal predtym ruske stroje by boli nezostrelitelne pre zapadne rakety a aj MIG 15 s Atropusom by bol kralom oblohy.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  16:59 04.01.2016

  • 0
  • 0

  Svoj vyrok o neplatnosti sirenia pola som najprv vyslovil nespravne, ale potom som ho uz dalej neopakoval. Uznavam, ze je to zly vyrok. Naposledy som napisal toto: "V ...Zobrazit celý příspěvek

  Svoj vyrok o neplatnosti sirenia pola som najprv vyslovil nespravne, ale potom som ho uz dalej neopakoval. Uznavam, ze je to zly vyrok.
  
  Naposledy som napisal toto:
  "V predoslom prispevku som nepisal, ze intenzita ziarenia sa nebude zmensovat so stvorcom vzdialenosti. Pisal som, ze ak je luc koncentrovany do kuzela na 1/20 gulovej plochy bude mat 20 x silnejsiu intenzitu ako vsesmerove vyzarovanie."
  
  Predtym toto:
  "Navyse, ty si prevdepodobne pocital, ze pulz sa siri do celej gulovej plochy vsade okolo zariadenia. Pulz sa realne siri iba do uzkeho koncentrovaneho kuzela, ktory pokryva mozno 1/20 gulovej plochy. Preto ubytok ucinku so vzdialenostou bude cca. 20 x mensi, nez by bol pri vsesmerovom sireni."
  
  Este predtym som napisal ten chybny vyrok:
  "Ze je EMP silne smerove nie je vobec zapor, ale velka vyhoda. Ak by bolo vsesmerove, ucinok pulzu by slabol so stvorcom vzsialenosti. Pri smerovom koncentrovanom kuzeli sa cela energia vyziari do ovela mensieho objemu a preto pomalsie straca intenzitu. Tam uz neplati, ze energia pulzu sa zmensuje so stvorcom vzdialenosti. Dalej je to velmi vyhodne, pokial nemame zaujem pulzom EMP nicit vlastny Iskander. To samozrejme nemame, nicit chceme nepriatela."
  
  Je to samozrejme hlupost. EMP sa moze sirit skoncentrovane iba vo vyseku 1/20 gule, ale stale bude platit ubytok so stvorcom vzdialenosti. Chybny bol iba povodny vyrok, ostatne razy som ho uz neopakoval. Tvrdil som iba, ze energia, ktora by sa inak vyziarila do celeho guloveho priestoru sa smerovanim pulzu skoncentruje na 1/20. Energia skoncentrovana do uzkeho kuzela bude mat podla mna dlhsi dosah, ako keby sa rovnaka energia rozprestrela do celej gule. Jej ubytok teda stale bude podliehat zakonu o ubytku so stvorcom vzdialenosti, ale ten vykon bude na rovnaku vzdialenost vyssi kvoli koncentrovaniu kuzela. Takto som to myslel. Slova o neplatnosti toho zakona beriem spat.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  16:31 04.01.2016

  • 0
  • 0

  Slavoslav EMP napr. ten helix generator ma tvar struny, ktora je navinuta na valci trhaviny, ako trhavina exploduje, helix expanduje s nou. Travina je zapalena od jedneho ...Zobrazit celý příspěvek

  Slavoslav
  
  EMP
  
  napr. ten helix generator ma tvar struny, ktora je navinuta na valci trhaviny, ako trhavina exploduje, helix expanduje s nou. Travina je zapalena od jedneho konca, teda exploduje postupne z jednej strany na druhu. Tym aj helix expanduje najprv na jednom konci a vlna expanzie postupuje k druhemu koncu. Kym prve zavity helixu jedneho konca su uz exploziou roztrhane, postupujuca tlakova vlna zavity smerom k opacnemu koncu po jednom roztahuje a trha. Postupna rychla expanzia vodivych prvkov - zavitov helixu vytvara elektromagneticke vykony. Ked sa explozia rozsiri z jedneho konca trhaviny na druhu, je dalsie generovanie EMP pulzu uz nemozne, pretoze cele zariadenie je uz roztrhane exploziou. Tento kratky okamih je vsak dost na generovanie obrovskych okamzitych vykonov. Cim vacsie zrychlenie zavity helixu podstupia, tym vyssie vykony su vyziarene. Preto na zvysenie okamziteho vykonu netreba zvysovat mnozstvo trhaviny. Staci, ak sa jej rovnaka energia uvolni za kratsi cas. Ak znizis hmotnost helixu a med nahradis karbonovymi trubickami, zrychlenie stupne na stonasobky. Ak pouzijes nanotrhaviny, brizancia stupne v rade desatnasobku. Aspon tolko sa da odvodit z verejne dostupnych udajov.
  
  Ucinnost premeny chemickej energie na generovanie pulzu je pri explozivnych EMP uvadzane na 20%. Teda ziadny energeticky zazrak, ale cca. bezna hodnota.
  KLuc je v skrateni casu posobenia energie. Pri skrateni casu explozie celej trhaviny na polovicu stupne hodnota okamziteho vykonu exponencialne. Zakladny princip je dokazat trhavinu odpalit v co najkratsom case, aby sa cela energia vyziarila,skoncentrovala do co najkratsieho momentu, cim stupaju hodnoty okamzitych vykonov. To je ale obmedzene moznostami pokroku v brizancii zmesi. Ovela lepsie moznosti ponuka cesta odlahcenia vodivych prvkov helixu pomocou hi-tech materialov. Ovela mensia hmotnost zavitov helixu znamena, ze rovnake mnozstvo rovnakej trhaviny ho urychli na potrebnu rychlost ovela skor. Cim lahsie su prvky, tym skor ich explozia zrychli.
  Dalsie zlepsenie ponuka tvarovanie telesa zavitu tak, aby ho unasala explozia co najlepsie a nie iba obtekala okolo, ale zaroven zostal pocas minimalne potrebnej doby expanzie kazdeho zavitu v celosti a generoval tak rastuci EM pulz..
  Este lepsie vykony podavaju diskove generatory.
  Je mozne, ze sa podarilo vytvorit iny a vykonnejsi mechanizmus, ktory doteraz kvoli materialom nebol mozny. Napriklad Voitenkov kompresor dosahuje s pomocou energie kumulativnej naloze rychlost explozie 67 000 m/s, a napr. tlaky pri diamantovej nakove (2 male opozitne kumulativne naloze) dosahuju tlak do 600 gigapascalov. Tento sposob explozie produkuje 100 keV (109 K) energie, co je dost aj pre termojadrovu fuziu.
  To su obrovske moznosti ako skoncentrovat energiu do kratkeho casu a vytvorit este vyssie okamzite vykony. Neviem v com vidis nemoznost tychto principov.
  
  Neviem. Z uvedeneho vsak mne pripada, ze na Explozivnom EMP nie je nic nemozne. Nakoniec, explozivne EMP malo uz v 1953 vykon 260 milionov Amperov a 100 milionov Joulov.
  
  Aj Izraelska firma Netline ma vo vyvoji podobne zariadenie:
  https://twobirdsflyingpub.word...
  
  Opakujem, ze s celkovou suhrnnou energiou trhaviny to nema nic spolocne. Ta sa zvysovat nemusi, aby sa zvysil okamzity vykon zariadenia. Staci skratit cas potrebny na premenu celej energie.
  
  Keby si uvolnil v krbe energiu z horenia jedneho drevenneho polena za 1 miliontinu sekundy, z domu by zostal iba krater. V tom je princip explozivneho EMP.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  15:41 04.01.2016

  • 0
  • 0

  Slavoslav, mas pravdu, pocital som tie medzne rychlosti padu a naozaj nemaju telesa rovnakeho tvaru a rovnakej hustoty aj rovnake medzne rychlosti. Ja som iba laik a vychadzal ...Zobrazit celý příspěvek

  Slavoslav,
  
  mas pravdu, pocital som tie medzne rychlosti padu a naozaj nemaju telesa rovnakeho tvaru a rovnakej hustoty aj rovnake medzne rychlosti. Ja som iba laik a vychadzal som z mylneho predpokladu, ze ak je pomer hmotnosti a odporov rovnaky, bude aj rychlost rovnaka. Nerozumiem ako tento rozdiel vznika. Mozno to dokazes jednoducho vysvetlit. Mal som za to, ze ak je pomer odporu a hmotnosti telesa rovnaky, aj odpor vzduchu bude pomerne rovnaky. Mensie telesa s rovnakeho materialu a rovnakeho tvaru maju vyssi merny odpor ako vacsie telesa. Snad je to dane velkostou molekul vzduchu a casticovymi efektami, snad to vies vysvetlit ty...
  
  Ratal som, ze:
  Iskander ma m 3800 kg, Cx 0,15 (lepsi kuzel), polomer 0,5 m
  Atropus ma m 1 kg, Cx 0,01 (vreteno), 0,05 m
  
  Generator EMP moze mat 180 gramov, ale musi byt v nejakom aerodynamickom plasti, obsahovat vybavu na spustenie, pripadne balastne zataze na zvysenie rychlosti, preto som pocital 1 kg.
  
  Medzne padove rychlosti vysli pre Iskander 726 m/s, pre uvazovany Atropus 456 m/s. Aby Atropus mohol mat rovnaku medznu rychlost, je treba bud znizit Cx na 0,004 (trup najstihlejsich lietadiel dosahuje Cx 0,005), alebo Cx nechat 0,01 a zvysit jeho hmotnost z 1 kg na 2,5 kg. Potom bude mat rovnaku medznu rychlost padu ako Iskander. Podla mna toto nie su nerealisticke opatrenia a je tam este aj mozna rezerva.
  
  Tvar Atropusu by potom mohol vyzerat nejako takto:
  http://cr4.globalspec.com/Post...
  
  + nejake chvostove stabilizatory.
  
  Prekonanie medznej vrstvy vzduchu Iskandera bude mozne pyropohonom z vymetnice.
  
  Som laik a snazim sa iba pouzit to, co mi zostalo zo strednej skoly + co dokazem odvodit vlastnym usudkom a predstavivostou. Ak sa niekde mylim, nie je v tom ziadny umysel ani provokacia. Svoj omyl este raz uznavam.Skrýt celý příspěvek
• Slavoslav

  19:26 02.01.2016

  • 0
  • 0

  murfur, ja niekedy fakt pochybujem , ze citate to na co reagujte, pripadne ci to chapete. prave si totiz predviedol to iste co Hombre. povedal si sice technicky spravne veci ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur,
  
  ja niekedy fakt pochybujem , ze citate to na co reagujte, pripadne ci to chapete.
  
  prave si totiz predviedol to iste co Hombre. povedal si sice technicky spravne veci len si vobec nepochopil ich aplikaciu takze.
  
  POHYB TELIES V ATMOSFERE
  
  dakujem ze si obsirne popisal to co som pisal vo svojcih prispevkoch. Ja som to nepokladal za potrebne kedze som predpokladal, ze to chapes a zjavne som mal pravdu. Ale meritum veci si netrafil.
  
  takze, ano Cx je bezrozmerna velicina. Bohuzial pre teba teleso x krat zmensene nebude mat rovnaku padovu rychlost i ked bude vyrobene z toho isteho materialu ako teleso vacsie z dovodu rozdielnej hmotnosti.
  
  Skus si len tak pre srandu prepocitat padovu rychlost ocelovej gule s priemerom 1m a s priemerom 0,01m. Pouzi tieto vstupne parametre
  Cx = 0,5
  hustota ocele 7850 kg/m^3
  hustota vzduchu 1,2 kg/m^3
  
  vzorec pre padovu rychlost mas tu:
  http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vi...
  
  podla tvojej teorie by mala byt rovnaka pre obidve telesa, rozdiel vsak bude priepastny. Cakam na tvoje vysledky ja ich mam na stole.
  
  K urychlovaniu vzduchu okolo telesa. BINGO, presne na to som narazal stym kridlom. Takze cokolvek co sa oddeli od Iskandera musi najskor prekonat prudenie s reletivne vyssou rychlostou ako je samotna rychlost Iskandera ako bonus a to nehovorim o turbulenciach
  
  EMP
  
  este raz, ak plati zakon zachovania energie tak je to nerealne. I ked pouzijes vykonejsiu trhavinu znamena to, ze viac energie sa vyplytva ako straty. Ono ak by si nou chcel urychlovat nejake telesa potebujes vybuch smerovat, alebo ratat s obrovskym plytvanim. U bezzaklzovych zbrani sa na pohyb strely napr pouzije len tretina prachovej naplne. Zvysok ide dozadu na utlmenie spatneho razu.
  
  To znamena, ze bud tam bude nejake smerove zariadenie teda de facto hlaven ktora ale kvoli tlakom a energiam ktore tam chces dosiahnut bude musiet byt neumerne silna (hruba) a hravo presiahne hmotnost 180g ktory prisudzujes celemu zariadeniu.
  Alebo sa ti vacsina energie rozptyli do okolia a nevyuzije sa na generovanie pulzu takze sme zase tam kde sme boli. Proste celkova energia toho pulzu moze byt pri tej hmotnosti miziva a nijaka ina.
  
  Toto su zakonitosti realneho sveta ktore nemas ako obist pri danych vstupnych parametroch. Nezabudaj, ze z konstrukcie palnych zbrani mam diplom a na tomto poli som si isty (aby sme sa nemylili o ake pole ide. Vyuzitie chemickych latok pri udelovani rychlosti inym telesam).
  
  Co sa tyka tvojich vyrokov. Doslovne si pisal, ze pole sa bude sirit inak enebude teda tak klesat. Tym si poprel teoriu pola.
  Lietadla dokazu prezit uder bleskom to len tak naokraj.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  14:27 02.01.2016

  • 0
  • 0

  Slavoslav: C4 je na EMP pravdepodobne slaby zdroj energie, urcite sa tam budu pouzivat vykonnejsie trhaviny. Nanotechnologie sa pri trhavinach prejavuju makantnym narastom ...Zobrazit celý příspěvek

  Slavoslav:
  C4 je na EMP pravdepodobne slaby zdroj energie, urcite sa tam budu pouzivat vykonnejsie trhaviny. Nanotechnologie sa pri trhavinach prejavuju makantnym narastom brizancie. MOAB s 8 tonovou nalozou ma ekvivalent 11 ton TNT. FOAB s hmotnostou 7 ton, ale nanotechnologickou trhavinou ma ekvivalent 44 ton TNT. Aj odborne clanky na temu trhavin potvrdzuju, ze cim mensie castice, tym silnejsi (rychlejsi) vybuch. Toto jednoducho plati. Nevieme aku vybusninu rusi pouzili, ale moj odhad je, ze nanotechnologie pouzit musia, aby ziskali ca najvyssiu brizanciu.
  
  Vykon sa da dalej zvysovat znizenim hmotnosti generatorovych casti, ktore explozia deformuje a vrha ovela vyssim zrychlenim, lebo lahsie prvky potrebuju menej energie na rovnake zrychlenie, resp. rovnaka energia znamena pri lahsich prvkoch vyssie zrychlenie. Uspora hmotnosti pri napr. medenom helixe v porovnani s nanokarbonovym helixom je obrovska. Uhlikove struktury maju pri rovnakej pevnosti a vodivosti cca 700 x mensiu hmotnost. Mensia hmotnost znamena, ze take iste mnozstvo trhaviny vymrsti generatorove prvky EMP s 700 nasobne vyssim zrychlenim. Vykon takehoto EMP teda zavisi aj od mechanizmu a vyspelosti pouzitych technologii. V 1953 dokazal maly diskovy generator EMP vytvorit vykon 260 miliard amperov a 100 mega Joulov. Vykon toho isteho EMP, ale s nanokarbonovym generatorom pulzu bude vyssi v rade stonasobkov. Aj z malej vybusniny sa da ziskat obrovsky okamzity vykon, pretoze cela jeho energia sa koncentruje iba do velmi kratkeho ucinku. Preto malo aj EMP z 1953 roku taky obrovsky vykon.
  
  Rozdiel v ucinku rovnakej energie, ale s rozdielnym okamzitym vykonom je zasadny. Preto blesk dokaze zlomit a spalit velky strom, hoci jeho celkova energie je v podstate malicka a domacu chladnicku by dokazal pohanat tak 1-2 dni.
  
  Preto je najhlavnejsi material a mechanizmus, aky EMP granat pouziva. Zariadenie z 1953 dokazalo vytvorit prietokovy prud 260 milionov Amperov a ak pouzivaju nove nano vybusniny, mozu energiu vybusniny zvysit 4 nasobne. Ak prvky generatora z karbonvych trubic, mozu vykon prietokovych prudov zvysit 700 nasobne. Celkovo teda oproti zariadeniu z 1953 dokazu generovat z rovnako velkeho EMP zariadenia 2800 krat vyssie prietokove prudy, teda 728 miliard Amperov okamziteho prudoveho vykonu. Vydrzi to elektronika? Urcite vsak to zariadenie nebude tak ucinne a nebude dosahovat maxximum svojich teoretickych moznosti. Aj keby dosahovalo iba 10% svojich moznosti, indukovane prudy budu mat velkost desaitko miliard Amperov a miliardy Joulov. Kolko vyjde 10 miliard Joulov, ked ich premietnes na uzky kuzel s vyskou 400 metrov som neratal. Je to ale podla mojho odhadu dost an to, aby akakolvek tvrda elektronika dostala vypadok niekolko desatin sekundy.
  
  V predoslom prispevku som nepisal, ze intenzita ziarenia sa nebude zmensovat so stvorcom vzdialenosti. Pisal som, ze ak je luc koncentrovany do kuzela na 1/20 gulovej plochy bude mat 20 x silnejsiu intenzitu ako vsesmerove vyzarovanie.
  
  Takze pointa :
  Ucinok energie nemozes pocitat bez casoveho parametra. Iba v konkretnom case expozicie je rozdiel, aky ucinok ta ista celkova energia sposobi. To dufam nemienis rozporovat. To je zaroven zaklad toho, ako aj mala naloz EMP dokaze generovat obrovske okamzite vykony a zneskodnit zariadenia nepriatela.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  13:01 02.01.2016

  • 0
  • 0

  Slavoslav: k odporu vzduchu Atropusu - definicia koeficientu odporu hovori, ze je to bezrozmerna velicina - ergo nevztahuje sa k ziadnym konkretnym hodnotam. Koeficient ...Zobrazit celý příspěvek

  Slavoslav:
  k odporu vzduchu Atropusu - definicia koeficientu odporu hovori, ze je to bezrozmerna velicina - ergo nevztahuje sa k ziadnym konkretnym hodnotam. Koeficient dynamickeho odporu vyjadruje ako rychlo budu musiet castice vzduchu zmenit svoju polohu v momente, ked obtekaju teleso. Cim rychlejsie, tym viac kinetickej energie sa spotrebuje. Iskander je lomeny kuzel. Jeho celny odpor je ovela mensi, ako keby to bol obycajny geometricky valec. Kuzel totiz molekuly vzduchu obtekaju s postupnym zrychlenim vdaka tomu, ze sipovitost umoznuje postupnu zmenu polohy molekuly a jej vytlacenie telesom do strany oproti povodnej polohe. Plocha prierezu je rovnaka ako pri valci, ale kuzel ma odpor mensi, lebo ma mensi koeficient opdoru.
  
  Ak zachovame pri dvoch raketach rychlost, hmotnost hustotu vzduchu, rozdiel v tvare telesa je zodpovedny za vsetky rozdiely vo vyslednom konkretnom odpore vzduchu. Cim prudnicovejsi, stihlejsi tvar v predu aj vzadu, tym mensi odpor vzduchu teleso ma. Napriek tomu, ze tienovy prierez bude rovnaky. Valec aj kvapka s rovnakou plochou prierezu maju uplne iny odpor. Pri rovnakej ploche prierezu ma valec Cx 1,15, kuzel 0,5, kvapka 0,04. To znamena, ze zmenou tvaru (koeficientu odporu) sa da znizit odpor. Iskander nema najlepsi mozny tvar. Tym, ze je to lomeny kuzel, ma vzadu velky parazitny odpor. V tomto je v podstate rovnaky ako obycajny valec. Ak ten koniec bude prudnicovy, vysledny odpor telesa bude ovela mensi. Asi o tolko ako je rozdiel polgule oproti kvapke rovnakeho prierezu.
  
  Lepsim koeficientom odporu dokazeme znizit vysledny odpor vzduchu telesa. Cokolvek vypustene z Iskandera moze mat ovela lepsiu aerodynamiku a preto aj mensi ubytok rychlosti ako Iskander, co znamena, ze bude stracat rychlost pomalsie ako Iskander, teda Iskander zaostane. Odpor a koeficient opdoru su celkom rozdielne veci.
  
  Koeficient odporu je rovnaky u telies rovnakeho tvaru aj pri rozdielnej velkosti. Iskander aj jeho verna zmensenina maju rovnaky koeficient odporu. Vysledny odpor sa preto pocita s plochou prierezu, lebo vysledny odpor je konkretna hodnota. Ked vsak do vzorca o odpore vzduchu dosadis hodnoty pre Iskander a potom aj pre 100 x zmenseny Iskander, vyjdu ti rovnake hranicne rychlosti padu tych telies.Skrýt celý příspěvek
• Shania

  22:22 31.12.2015

  • 0
  • 0

  flanker.jirka: tak mi to nedalo spát jak to bylo doopravdy s tou tryskou z YAKu a SMSgt Mac se většinou v těchto věcech neplete. Tak jsem pátral a narazil jsem na tento článek ...Zobrazit celý příspěvek

  flanker.jirka: tak mi to nedalo spát jak to bylo doopravdy s tou tryskou z YAKu a SMSgt Mac se většinou v těchto věcech neplete.
  
  Tak jsem pátral a narazil jsem na tento článek zabývající se vývojem té trysky od začátku, je to zajímavé čtení
  
  http://www.codeonemagazine.com...
  
  Zkráceně:
  
  A great deal of misinformation has appeared on the Internet regarding the relationship of the Soviet Yak-41 (later Yak-141), NATO reporting name Freestyle, to the X-35 and the rest of the JSF program. The Pratt & Whitney 3BSD nozzle design predates the Russian work. In fact the 3BSD was tested with a real engine almost twenty years before the first flight of the Yak.
  
  US government personnel were allowed to examine the aircraft. However, the 3BSN design was already in place on the X-35 before these visits.
  
  článek napsal:
  
  Kevin Renshaw served as the ASTOVL Chief Engineer for General Dynamics and was later the deputy to Lockheed ASTOVL Chief Engineer Rick Rezabek in 1994 when the 3BSD concept was incorporated into the X-35B design. Renshaw continues to work in the Advanced System Development branch of Skunk Works where he is currently working on flight demonstration of the DARPA ARES VTOL UAV program.Skrýt celý příspěvek
• Slavoslav

  19:19 31.12.2015

  • 0
  • 0

  Bude sranda Platí ak a = g Lenže ak a je zrýchlenie telesa to v realnej atmosfere nieje rovne g Zostavme si teda sustavu síl ktoré posobia na pohybujuce sa teleso volnym ...Zobrazit celý příspěvek

  Bude sranda
  
  Platí ak a = g
  
  Lenže ak a je zrýchlenie telesa to v realnej atmosfere nieje rovne g
  
  Zostavme si teda sustavu síl ktoré posobia na pohybujuce sa teleso volnym padom v atmosfere
  
  Smerom dole gravitačné zrýchlenie teda
  Fg = m*g
  Proti pohybu telesa odpor vzduchu
  Fo = 1/2 S ro v^2
  
  Suhlasis?
  
  Apropo. Cital si tie odkazy? Špeciálne prvySkrýt celý příspěvek
• Hombre76

  19:06 31.12.2015

  • 0
  • 0

  Postupně : 1/ Uznáváš že platí ? : Fa = -Fg m x a = -m x g (m - hmotnost, a - zrychlení, g - tíhové zrychlení) Výslednice sil musí být nulová, protože po nějákém čas už ...Zobrazit celý příspěvek

  Postupně :
  1/ Uznáváš že platí ? :
  Fa = -Fg
  m x a = -m x g
  (m - hmotnost, a - zrychlení, g - tíhové zrychlení)
  Výslednice sil musí být nulová, protože po nějákém čas už těleso nezrychluje.Skrýt celý příspěvek
• Slavoslav

  17:58 31.12.2015

  • 0
  • 0

  apropo, ak je ten moj vzorec len pre zrychlenie telesa tak daj ktoreze teleso bude zrychlovat rychlejsie? ved si vravel, ze m sa vykrati a mozeme ho zanedbat tak sa predved a ...Zobrazit celý příspěvek

  apropo, ak je ten moj vzorec len pre zrychlenie telesa tak daj
  
  ktoreze teleso bude zrychlovat rychlejsie? ved si vravel, ze m sa vykrati a mozeme ho zanedbat
  
  tak sa predved a vykrat ho
  
  a=(m*g - (1/2)*Cx*S*ro*v*v ) / m
  
  ostatnym, sry za agresivne prispevky ale tie hluposti co tu hombre tvrdohlavo prezentuje sa nedaju len tak prehliadnut najma ked druhych posiela na zakladnu skolu a nedokaze pochopit ani taketo trivialne zalezitostiSkrýt celý příspěvek
• Slavoslav

  17:53 31.12.2015

  • 0
  • 0

  hombre ked tu chces byt za blbca tak ok. Vobec nechapes fyzikalne principy a nevies ich aplikovat v praxi. este raz na teleso padajuce v atmosfere posobia tieto ...Zobrazit celý příspěvek

  hombre
  
  ked tu chces byt za blbca tak ok. Vobec nechapes fyzikalne principy a nevies ich aplikovat v praxi.
  
  este raz
  
  na teleso padajuce v atmosfere posobia tieto sily
  
  tiazove zrychlenie Fg = m*g
  
  pre kazde teleso je rovnake co si prave dokazal tym svojim siahodlhym prispevkom ktory avsak neriesi meritum veci
  
  odpor prostredia pre pohybujuce sa teleso
  
  Fo = 1/2*Cx*S*ro*v*v kde S je plocha prierezu v smere pohybu a ro hustota prostedia
  
  vysledna sila posobiaca na teleso a urychlujuca ho v prostredi je teda
  
  F = Fg-Fo kde za kladny smer povazujeme ten dole (ak sa ti nepaci prehod si znamienka)
  
  co myslis ktore teleso ak budu mat rovnake Cx a S a tym padom aj rovnaku zlozku odporu prostredia Fo bude padat rychlejsie a dosiahne vyssiu rychlost?
  
  to lachsie kde je zlozka Fg mensia a teda Fo ukroji percentualne vacsi podiel z vyslednej sily podielajucej sa na zrychleni, alebo to tazsie?
  
  co myslis, ktore teleso dosiahne vyssiu padovu rychlost? to ktoremu staci mensia rychlost, aby zlozka Fo dosiahla hodnotu rovnu Fg pre dane teleso, alebo to tazsie?
  
  ak si to stale nepochopil nema zmysel to dalej riesit ale tvoje vedomosti su ubohe pripadne ide len o namemorovane znalosti ktore niesi schopny aplikovat na realne priklady
  
  odpor vzduchu totiz nieje mozne zanedbat
  
  tu mas par prikladov
  
  http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vi...
  
  rychlost padu vo vakuu 495 vs rychlost v atmosfere 75
  mas tam aj vzorec pre medznu rychlost a ako mozes vidiet hmotnost tam ma dolezitu rolu
  
  http://technet.idnes.cz/baumga...
  
  http://fyzweb.cz/odpovedna/ind...
  
  otazka c4 a odpoved
  "Proto také v reálném případě neplatí, že všechna tělesa padají stejně."Skrýt celý příspěvek
• Hombre76

  17:02 31.12.2015

  • 0
  • 0

  Slavoslav : Ale to je jen rovnice pro zrychlení tělesa, to je jen jedna ze složek. Tak teda jak ve škole pro žáky, jednodušeji to už nejde : Řekněme, že M je hmotnost Země, m ...Zobrazit celý příspěvek

  Slavoslav :
  Ale to je jen rovnice pro zrychlení tělesa, to je jen jedna ze složek.
  
  Tak teda jak ve škole pro žáky, jednodušeji to už nejde :
  Řekněme, že M je hmotnost Země, m je hmotnost nějakého tělesa. r je vzdálenost jejich těžišť. Na těleso i na Zemi působí stejné síly F.
  
  F1 = F2 = kappa x (m x M}/r^2
  
  Kappa je gravitační konstanta. No a z Newtonova druhého zákona, který si jistě pamatujete ze školy (F=ma) lze dostat po dělení celé rovnice hmotnosti m jednoho tělesa:
  
  F1/m = a1 = kappa x M/r^2 ... toto je pak zrychlení tělesa m (m se na druhé straně vykrátilo a zůstalo pouze M). Podělením M - hmotnosti země dostaneme zrychlení Země:
  F2/M = a2 = kappa x m/r^2
  No a pak když pozorujeme toto ze země - tzn. Země se pro nás nehýbe, tak musíme zrychlení sečíst:
  
  a = a1 + a2 = kappa x M/r^2 + kappa x m/r^2 .. a tak bude zrychlovat padající těleso z pohledu Země. Jenže druhý člen je kvůli malé hmotnosti m vzhledem k prvnímu členu s obrovskou hmotností Země M zanedbatelně malé, tak se vynechává a pak nám zbyde pouze "výsledný tvar":
  a = kappa x M/r^2 = g
  A jak můžete vidět, tak zrychlení a nezávisí na hmotnosti tělesa, nýbrž Země a je tedy pro všechny tělesa stejné. Někdy je označováno jako g - tíhové zrychlení.
  
  To, že se všechny tělesa v gravitačním poli Země pohybují rovnoměrně zrychleným pohyb se zrychlením g, je možné zavádět pouze když se jedná o tělesa s hmotností zanedbatelnou vzhledem k Zemi. A taky se těleso musí pohybovat blízko povrchu Země - za r se pak dosadí poloměr Země.
  
  Honza H:
  Ten pokus určitě vyzkoušej, ale musíš pustit oba míče ve stejný okamžik :))Skrýt celý příspěvek
• HonzaH

  11:18 31.12.2015

  • 0
  • 0

  Honbre76: mám takový dojem, že teď jste se do toho opravdu trochu zamotal. Úvaha je jednoduchá a jednoduchý je i pokus. Zajděte do Kiku, tak jsou takové koše plné míčů. Vyberte dva ...Zobrazit celý příspěvek

  Honbre76: mám takový dojem, že teď jste se do toho opravdu trochu zamotal. Úvaha je jednoduchá a jednoduchý je i pokus. Zajděte do Kiku, tak jsou takové koše plné míčů. Vyberte dva stejné,tím budete mít dvě tělesa stejného tvaru a velikosti, povrch bude také stejný. Při troše štěstí i obrázek :) Pak jeden míč třeba injekční stříkačkou naplňte vodou. Oba míče tak budou stejně velké, budou mít stejný průřez, stejné povrchové tření. Pak je součastně oba pusťte z okna. Bacha na lidi :)
  
  Uvidíte, že ten těžší míč bude padat rychleji.Skrýt celý příspěvek
• kazd

  09:47 31.12.2015

  • 0
  • 0

  ta fyzika je ze střední školy takže pokud Hombre skončil v devítce, nemůže to znát. Dal jsem do diskuze odkaz z fyz. olympiády kde je to vysvětlené, dokonce spočítáno a v grafu ...Zobrazit celý příspěvek

  ta fyzika je ze střední školy
  takže pokud Hombre skončil v devítce, nemůže to znát.
  
  Dal jsem do diskuze odkaz z fyz. olympiády kde je to vysvětlené, dokonce spočítáno a v grafu namodelované příklady.
  
  Fakt nechápu, že si to někdo ani nepřečte a furt tady motá jedno a to samé zkopírované z wiki.
  Lze dokonce najít i modelaci pro německou V2, ale ani to asi někomu nezbrání pořád tvrdit to samé.Skrýt celý příspěvek
• Slavoslav

  09:29 31.12.2015

  • 0
  • 0

  Hombre76 a kde mas zaratany do tej pohybovej rovnice odpor vzduchu? ci ten anulujeme? kolko % zo zrychlujucej sily ti ukroji pri telesach s rovnakym koeficientom odporu a ...Zobrazit celý příspěvek

  Hombre76
  
  a kde mas zaratany do tej pohybovej rovnice odpor vzduchu? ci ten anulujeme?
  
  kolko % zo zrychlujucej sily ti ukroji pri telesach s rovnakym koeficientom odporu a prierezom odpor vzduchu pri roznych vahach si uz potom zisti na nejakom cvicnom priklade
  
  takze ak sa hmotnost vykrati tak mi to predved na tejto pohybovej rovnici ci ti tam zostane len g
  
  a=(m*g - (1/2)*Cx*S*ro*v*v ) / m
  
  aby som to uzavrel
  
  matematika myslim 5ty rocnik
  fyika tak 7
  
  kludne do toho a predved saSkrýt celý příspěvek
• Hombre76

  08:43 31.12.2015

  • 0
  • 0

  murfur : Pořád tady opakuješ že neberu v úvahu atmosféru. Ale z hlediska hmotnosti tělesa je jedno jestli je to pád ve vakuu nebo atmosféře. To vakuum se udává proto, že různé ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur :
  Pořád tady opakuješ že neberu v úvahu atmosféru. Ale z hlediska hmotnosti tělesa je jedno jestli je to pád ve vakuu nebo atmosféře. To vakuum se udává proto, že různé tvary těles, různé povrchy mají rozdílné odpory v atmosféře a to má vliv na rychlost pádu těles. Hmotnost ale vliv na zrychlení nemá.
  
  Cihla polystyrenu a oceli budou padat v atmosféře stejně rychle pokud budou mít stejný tvar a povrchové tření.
  
  Slavoslav :
  Ty hmotnosti se ti vykrátí i když budeš brát v úvahu atmosféru.
  
  Na pohybující se těleso síla ve vertikálním směru o velikosti
  F=-mg, kde g je tíhové zrychlení.
  
  Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná souřadnicová osa je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). Pohybová rovnice v daném směru má tvar
  F = ma,
  kde a je zrychlení tělesa.
  
  Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
  ma=-mg
  neboli (pro g>0):
  a=-gs=\frac{1}{2}gt^2
  Je vidět, že velikost hmotnosti m tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením g.
  
  Abych to už ukončil : Zajděte si za učitelem fyziky na základní škole a zeptejte se ho :)Skrýt celý příspěvek
• Slavoslav

  06:57 31.12.2015

  • 0
  • 0

  Hombre76 murfur hmotnost ma na rychlost pady vplyv z dovodu, ze ovplyvnuje balisticky koeficient a i ked si na semestre vonkajsej balistiky uz dobre nespominam a v praxi som sa ...Zobrazit celý příspěvek

  Hombre76
  murfur
  
  hmotnost ma na rychlost pady vplyv z dovodu, ze ovplyvnuje balisticky koeficient a i ked si na semestre vonkajsej balistiky uz dobre nespominam a v praxi som sa jej nevenoval jednoduche pohybove rovnice sa daju zostavit aj so zakladnymi znalostami fyziky
  
  pohybove rovnice
  
  pre vakum
  zrychlenie telesa: a=F/m
  sila posobiaca na teleso F=m*g
  
  po dosadeni sily o zrychlenia sa nam "m" vykrati. Tzn, ze teleso bude neustale zrychlovat a bez ohladu na jeho hmotnost bude zrychlenie rovne g
  
  
  pre atmosferu
  zrychlenie zostava a=F/m
  avsak sila posobiaca na teleso je tiazova sila minus odpor vzduchu:
  F=m*g-(1/2)*Cx*S*ro*v*v
  
  tzn ze pri rovnakom koeficiente odporu vzduchu a plochy prierezu v smere letu bude tazsie teleso padat rychlejsie (vacsia vstupna sila m*g z ktorej odratavas odpor vzduchu ktory je vsak rovnaky) a dosiahne vysiu padovu rychlost kedze teleso prestane zrychlovat az po tom co odpor vzduchu dosiahne hodnotu tiazovej sily
  
  murfur
  
  zmensienie rozmerov na 1% ti nepomoze. Pre odpor vzduchu je dolezity prierez plochy a ten sa meni kvadraticky. Ako vravim, je to mozne, ale nie jednoduche a urcite tam bude nejaky pohon a stabilizacny system (turbulenice pri prekonavani prudenia okolo strely + vzduch obtekajuci strelu bude mat vysiu rychlost ako je rychlost padu (podobny efekt ako pri kridle lietadla)
  
  EMP: vychadzal som z energetickej hodnoty ktoru obsahuje bezna trhavina C4. Nasledne som jej do granatu umiestnil nerealne vysoke mnozstvo (polovica hmonosti). To je potencialna energia ulozena v granate (zakon zachovania energie). Ta sa uvolni vybuchom a pomocou pohybu vnutornych clenov sa premeni na EMP. Straty mas pri vybuchu (teplo svetlo) pre prevode na pohyb pri generovani pulzu atd. ak bude vysledna ucinnost niekde okolo 30% tak som velmi prehnany optimista.V realite tam bude aj ovela menej pohonej zmesi a urcite nie polovica hmonosti. + ako som pisal pouzitie vacsieho mnozstva trhaviny povedie k vacsiemu plytvaniu a pouzitie brizantnejsej trhaviny k predcasnej destrukcii granatu (ako som cital a tuto oblast neovladam tak casti generatora ak maju mat dostatocnu ucinnost su z krehkych materialov). Dalej, celu tu potenialnu energiu som sustredil na 400m do jedneho bodu a to je tiez neralne a tym padom mas dalsi pokles o desiatky %.
  
  PS: uz druhy krat si tu napisal totalnu kravinu o sireni pola. Aj ked je luc smerovy a silny VZDY a VSADE bude v realnom prostredi klesat intenzita pola so stvorcom vzdialenosti. To je proste fyzika a akymkolvek inym tvrdenim sa strapnujes. Ano pri rovnakom vykone vysielaca dosiahnes so smerovym vysielacom v urcitej vzdialenosti yssiu intenzitu oproti vsesmerovemu s rovnakym vykonom. Ale nieje to vdaka zmenam v sireni pola, ale vdaka vyssiemu vykonu vyziarenemu v danom smere.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  22:39 30.12.2015

  • 0
  • 0

  jj284b a co s tou rychlostou a teplotou je take zvlastne? To su parametre, ktore balisticke rakety bezne dosahuju. Vybuch EMP granatu a cely mechanizmus generacie pulzu sa ...Zobrazit celý příspěvek

  jj284b
  
  a co s tou rychlostou a teplotou je take zvlastne?
  To su parametre, ktore balisticke rakety bezne dosahuju.
  
  Vybuch EMP granatu a cely mechanizmus generacie pulzu sa odohra v priebehu tisicin sekundy. Vo vnutri aerodynamickeho obalu samotneho granatu. Postupujuca explozia sa k obalu dostane a roztrha ho, az ked tvorba pulzu je uz ukoncena a zariadenie de facto znicene exploziou.
  
  Co ine si cakal?Skrýt celý příspěvek
• murfur

  22:34 30.12.2015

  • 0
  • 0

  Hombre76 preboha, preco stale omielas naucenu mantru o volnom pade telies vo vakuu? cely cas sa tu bavime o pade telies v atmosfere, kde dve telesa s rovnakym tvarom a ...Zobrazit celý příspěvek

  Hombre76
  
  preboha, preco stale omielas naucenu mantru o volnom pade telies vo vakuu?
  
  cely cas sa tu bavime o pade telies v atmosfere, kde dve telesa s rovnakym tvarom a velkostou, ale rozdielnou hmotnostou budu podliehat rozdielnej tiazovej sile. Je to tak preto, lebo tiazova sila je funkcia sucinu gravitacnej konstanty a hmotnosti. Na teleso s mensou hmotnostou bude posobit mensia vysledna tiazova sila. Mensia tiazova sila pri rovnakom tvare a velkosti (cize pri nizsej hustote) bude menej posobit proti odporu atmosfery a vysledkom bude, ze lahsie teleso spomali rychlejsie.
  
  Preto:
  - polystyrenova tehla
  - pada v atmosfere pomalsie
  - ako ocelova tehla rovnakej velkosti.
  
  Ci ...?
  
  Ked neveris, sprav pokus, ale daj si pozor na nohy, ak budes s casom zaznamenanym od polystyrenovej tehly ratat aj pri ocelovej.
  
  Posledny krat vysveltujem, ze tu nejde o vztah popisujuci zrychlenie telies vo vakuu. Iskander zostupuje volnym padom z vysky 50 km a postupne hustnutie atmosfery sposobuje, ze Iskander s klesajucou vyskou vo volnom pade spomaluje. Spomaluje preto, lebo gravitacia je konstantna, ale odpor vzduchu rastie kvadraticky s priblizenim k zemi. Cim blizsie k zemi, tym je odpor atmosfery silnejsi, lebo atmosfera je stale hustejsia. Gravitacia sa ale nemeni. Ak by atmosfera na zemi nebola, teleso by vo volnom pade kontinualne zrychlovalo. S hustnucou atmosferou je alev ysledkom ze Iskander pri volnom pade z apogea 50 km najprv zrychluje, potom ked zacne rast odpor vyrazne rast okolo vysky 20-30 km sa sily vyrovnaju a kady dalsi meter stratenej vysky sila odporu vzduchu prevazi coraz viac prevazuje tiazovu silu a vysledkom je, ze Iskander vo volnom pade spomaluje. Spomaluje, lebo rastuci odpor vzduchu je najsilnejsia sila posobiaca na Iskander. Teleso s mensim odporom bude spomalovat menej, alebo teleso s rovnakym odporom, ale vacsou hmotnostou bude spomalovat menej.
  
  
  Na wikipedii sa pise:
  
  Voľný pád
  
  Zemská príťažlivosť spôsobuje, že padajúce telesá zväčšujú svoju rýchlosť. Táto rýchlosť nezávisí od ich hmotnosti: ľahký predmet padá rovnako rýchlo ako ťažký – ak naň nepôsobí odpor vzduchu. Prvýkrát si to všimol taliansky vedec Galileo Galilei (1564 – 1642).
  
  AK NAN NEPOSOBI ODPOR VZDUCHU!!!
  
  Este zopakovat?Skrýt celý příspěvek