Davidův prak: Izraelská konkurence ruskému protivzdušnému systému S-400

David's Sling
Odpal antirakety Stunner systému Davidův prak. / Israel Ministry of Defense

Izrael před několika dny provedl čtvrtý, závěrečný a úspěšný test svého výkonného protileteckého a protiraketového kompletu Daviduv prak (David´s Sling). Izraelský systém patří mezi nejvýkonnější protivzdušné prostředky vůbec a svými výkony přímo konkuruje ruskému systému protivzdušné obrany S-400 Triumf.

Čtvrtý test byl posledním plánovaným před zavedením Davidova praku do izraelského letectva - resp. šlo o poslední test předtím, než izraelské letectvo potvrdí počáteční dosažení operačních schopností. Izraelské letectvo, které zajišťuje raketovou protivzdušnou obranu Izraele, nasadí komplety Davidův prak v příštím roce.

Poslední testování proběhlo v jižním Izraeli za účasti izraelského ministerstva obrany a americké Agentury pro raketovou obranu MDA (Missile Defense Agency). Na vývoji Davidova praku pracuje společně izraelská firma Rafael a americká Raytheon.

Davidův prak dokáže zachytit celé spektrum cílů - od střel země-země krátkého a středního doletu, balistické rakety, přesně naváděnou leteckou munici, střely s plochou dráhou letu, letadla nebo bezpilotní prostředky. Přesné parametry systému nejsou veřejnosti známy. Věří se však, že David prak dokáže postřelovat cíle na vzdálenost až 300 km do výšky 75 km.

“Během zkoušek byly schopnosti systému testovány v nespočet scénářů simulující hrozby, pro které byl systém navržen,” uvedl po testu izraelský ministr obrany. “Střely (antiraketa - pozn. redakce) byly úspěšně odpáleny, prošly všemi fázemi letu a zničily cíle, jak bylo plánováno.”

Izraelská oficiální místa odmítla určit typ cílů, proti kterým byl Davidův prak testován. Davidův prak má být ale účinný například proti střelám Scud, íránským Fatah-110 a proti celé škále syrských neřízených raket ráže 302 mm.

Testy prokázaly technickou vyspělost třech klíčových částí Davidova praku. Cíle odhalil a zaměřil víceúčelový radar typu MMR (Multi-Mission Radar), který předal informace řídícímu středisku BMC (Battle Management Center). BMC navrhlo ideální obranný plán a zadalo povel k vypuštění antiraket Stunner.

Zde stojí za připomínku, že Izrael v systému Davidův prak používá radar ELM 2084 MMR (Multi-Mission Radar). Stejný radar nabízí  ELTA Systems (výrobce radaru) společně s českou RETIA Armádě České republiky.

Test Davidova praku

Česká armáda deklarovala zájem až o deset víceúčelových radarů kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar). Podle posledních zpráv Armáda ČR požaduje radar, který dokáže nejen odhalovat letouny, ale také navádět rakety protivzdušné obrany na cíl.  Pravě radar ELM 2084 MMR, sloužící v izraelských systémech Železná kopule nebo David prak, podobnými schopnostmi disponuje.

Koncepce Armády ČR počítá s nakoupením nových raketových prostředků protivzdušné obrany v 20. letech 21. století. Prostředky pak budou propojeny s již zavedenými radary kategorie MADR.

Zpět do Izraele. Klíčovou součástí Davidova praku je dvoustupňová antiraketa Stunner vybavená kombinovanou radiolokační a optoelektronickou naváděcí soustavou. Střela Stunner vyniká na první pohled nesymetrickou přídí.

Právě na vývoji výkonné střely se podílí firma Raytheon. Američané chtějí izraelskou střelu Stunner využít pro svůj vyvíjený systém protivzdušné obrany Patriot PAC-4 (Patriot Advanced Affordable Capability-4). Na rozdíl od Izraelců však Američané začlení raketu Stunner do stávajících prostředků (radar, systémy velení, odpalovací vozidlo) protivzdušné obrany Patriot.

Podle izraelských médií je střela Stunner velmi rychlá, vysoce manévrující a schopna rovněž rozpoznat klamné cíle. Zásadní výhodou střely je ale především nízká cena. Jedna raketa Stunner přijde přibližně na milión dolarů, což je 4x méně než v případě izraelské antirakety Arrow.

Davidův prak se stane prostřední součástí vícevrstvé protivzdušné obrany Izraele. Nejnižší vrstvu obrany tvoří Železná kopule a nejvýkonnější pak výkonné antirakety Šíp 2 (Arrow 2) a Šíp 3 (Arrow 3).

Zdroj: The Jerusalem Post

Nahlásit chybu v článku


Související články

Carmel a Eitan: Nový izraelský tank a obrněný transportér

Izrael pracuje na několika projektech nových obrněných vozidel. Počítá se vývojem obrněného vozidla ...

Izraelský ministr obrany: Začala třetí světová válka

Izraelský ministr obrany Moše Ya'alon vyzval západní země, aby se připravily na dlouhou konfrontaci ...

Izraelci v Německu otestovali revoluční infračervený rušič

Izraelská firma Elbit Systems na cvičení EMBOW XIV mezinárodnímu publiku předvedla schopnosti nové ...

Na pozadí syrské občanské války: Izrael vs. Hizballáh

Před několika dny zemřel při leteckém útoku v Sýrii Sámir Kantar, člen radikálního hnutí Hizballáh, ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • jj284b
    22:07 30.12.2015

    a to vsetko pri pade rychlostou vacsou ako 2500m/s kedy dojde k ohrevu telesa na teploty okolo 700 stupnov? a ten granat ma 150 gramov? (ci kolko si to vravel)

    a to vsetko pri pade rychlostou vacsou ako 2500m/s kedy dojde k ohrevu telesa na teploty okolo 700 stupnov? a ten granat ma 150 gramov? (ci kolko si to vravel)

  • murfur
    21:30 30.12.2015

    Slavoslav ake vypocty si pouzil si nezverejnil, ukazal si iba svoje vysledky. Nie je potrebne, aby rusi objavovali perpetuum mobile, aby explozivne EMP fungovalo. Jeho princip ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    ake vypocty si pouzil si nezverejnil, ukazal si iba svoje vysledky. Nie je potrebne, aby rusi objavovali perpetuum mobile, aby explozivne EMP fungovalo. Jeho princip je dobre znamy a aj jeho vykony uz vyse 60 rokov. Na zvysenie ucinnosti sa da pri pouziti osvedceneho stareho principu tak, ze bud celu sa cela chemicka energia trhaviny uvolni do EMP generatora v co najhkratsom case. Uz som pisal, ze nejake pokrocile vybusniny budu urcite kluc k funkcnosti zariadenia. Bez nich bude vykon vyrazne obmedzeny.

    Explozivne EMP funguje tak, ze konkretny mechanizmus (trubka, navinuty vodic, alebo disky v serii) su obrovskym zrychlenim vybuchu pohanane a ich pohyb indukuje elektromagneticky pulz. Pri tom ako explozia trhaviny postupuje z jedneho konca na druhy, zavit vodica (helix) expanduje, dochadza k postupnej destrukcii zariadenia, ale zaroven rastie a postupuje pulz smerom od konca, odkial explozia postupuje. Tym postupne tym dochadza k indukcii obrovskych okamzitych vykonov. Zariadenie je tym uplne znicene exploziou, ale jeho ucel bol splneny - vznikol silny EMP pulz.

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Zariadenia z roku 1953 mali vykon 100 milionov Amperov okamziteho pulzu a diskovy generator dosiahol dokonca indukciu 256 milionov Amperov a 100 mega Joulov.

    Ak pouzili trhavinu vykonnejsiu 10 x ako tie z 1953 roku, vykon stupne umerne k tomu. Ak by pouzili ine materialy ako med na zavit vodica/disky generatora, napriklad nejake nanokarbonove materialy s hmotnostou aj 100 x mensou, zrychlenie struktur z tychto materialov by s rovnakou trhavinou bolo 100 x vyssie. Takto sa da dostat ne extremne hodnoty vykonu aj z maleho zariadenia.

    Toto vsetko - typ a vykon trhaviny a typ a parametre generatorovych struktur su uplne nezname, preto neviem, ako s tym chces ratat. Chyba vypoctu, ktoru som tymito nie nerealizovatelnymi inovaciami nacrtol vychadza na 1000 nasobok toho, co zariadenia dokazali v 1953 roku. OKrem toho je mozne, ze vyvinuli aj iny celkom novy mechanizmus generovania pulzu, co znamena, ze realne pocitat cokolvek je absolutne nemozne.

    Navyse, ty si prevdepodobne pocital, ze pulz sa siri do celej gulovej plochy vsade okolo zariadenia. Pulz sa realne siri iba do uzkeho koncentrovaneho kuzela, ktory pokryva mozno 1/20 gulovej plochy. Preto ubytok ucinku so vzdialenostou bude cca. 20 x mensi, nez by bol pri vsesmerovom sireni.Skrýt celý příspěvek

  • Hombre76
    21:06 30.12.2015

    murfur + Slavoslav :

    Píšu to tady už potřetí - Hmotnost ani hustota tělesa nemá vliv na jeho rychlost pádu.

    murfur + Slavoslav :

    Píšu to tady už potřetí - Hmotnost ani hustota tělesa nemá vliv na jeho rychlost pádu.

  • murfur
    20:49 30.12.2015

    jj284b ach jaj... ved ty si pleties zrychlenie a rychlost... - Iskander aj Atropus sa budu pohybovat spomalenym padom. Ak budu pomery ich hustoty rovnake a koeficienty odporu ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b

    ach jaj... ved ty si pleties zrychlenie a rychlost...

    - Iskander aj Atropus sa budu pohybovat spomalenym padom. Ak budu pomery ich hustoty rovnake a koeficienty odporu vzduchu rovnake, budu sa chovat ako telesa s POMERNE rovnakymi parametrami a budu padat stale vedla seba. Ich pohyb bude spomalovany tym viac, cim vacsi odpor bude klast atmosfera. Budu vsak vystavene stale rovnakym podmienkam a ziaden z nich nema dovod sa spravat inak. Jediny vplyv bude lokalna entropia atmosfery, co ale bude zanedbatelne. Ak chceme, aby atropus mal mensie negativne zrychlenie ako Iskander, staci mu dat bud lepsi tvar s mensim koeficientom odporu vzduchu, alebo zvysit jeho hustotu malickou balastnou zatazou pri zachovani rovnakeho koeficientu odporu vzduchu. Zaoblit tvary, pridat kusok U235 na zataz nie su ziadne hi-tech technologie. Iskander s vacsim negativnym zrychlenim tak bude prirodzene zaostavat za Atropusom. Co je na tom nejasne?Skrýt celý příspěvek

  • murfur
    19:33 30.12.2015

    Slavoslav Predstav si, ze Iskander aj Atropusd budu mat identicku velkost, tvar, aj hmotnost. Z hladiska fyziky sa budu pocas padu vedla seba chovat uplne rovnako. Ak ale ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav

    Predstav si, ze Iskander aj Atropusd budu mat identicku velkost, tvar, aj hmotnost. Z hladiska fyziky sa budu pocas padu vedla seba chovat uplne rovnako. Ak ale Atropusu znizime hmotnost na 1% Iskandera, jeho odpor zostane rovnaky, ale tiazova sila bude ovela nizsia, preto zaostane. Ak by sme to vykompenzovali, bude treba v presnom zmenseni vyrobit Atropus vo velkosti a rozmeroch 1% Iskandera, mierka 1:100. Tvar vsak zostane rovnaky, iba 100 x mensi rozmer. Je to uz jasne?
    koeficient odporu nie je spojeny s velkostou.Toyota Prius ma koeficient odporu vzduchu cx 0.25 a je jedno, ci sa jedna o skutocne vozidlo, alebo jeho zmenseny model v mierke 1:100. Koeficient je rovnaky bez ohladu na velkost, alebo ine premenne. achovava totiz hlavne proporcie tvarov nezmenene, meni sa iba velkost. To je zakladny zmysel koeficientov ako takych.

    Zmenseny Iskander v mierke 1:100 bude mat rovnaky koeficient odporu vzduchu ako plna velkost. Bude vsak mat ovela mensi absolutny odpor. Ked vsak zmensime velkost Iskanderu na 1%, hmotnost na 1%, zachova si presne rovnaky pomer tiazovej sily a odporu vzduchu ako velky Iskander. Ak budu vedla seba padat Iskander plnej velkosti a zmenseny model, ich koeficient odporu (pomer absolutneho odporu a velkosti) bude rovnaky, ich hustota (pomer velkosti a hmotnosti) bude rovnaka, preto sa budu pri pade v atmosfere spravat ako telesa s pomerne rovnakym odporom a pomerne rovnakou hmotnostou. Preto budu letiet vedla seba rovnako. Takyto zmenseny Iskander s rovnakym koeficientom odporu a hustotou mozeme nazvat Atropus a mame zabezpecene, ze urcite nespomali a nedostane do expozicneho kuzela EMP vlastny Iskander. Ak chceme, aby dokonca Atropus padal rychlejsie, ako Iskander, staci bud zvysit jeho hustotu, alebo znizit koeficient odporu vzduchu. Atropus uz nebude mat rovnaky pomer tiazovej sily a opdoru vzduchu, ale bude mat pri lepsom tvare nizsi opdor, preto bude spomalovat menej, ergo Iskander predbehne. Nie ovela, ale aspon nebude ziaden problem s zaostanim. Iskander je totiz zjednodusene povedane lomeny kuzel a podstavu ma kruh, lebo tam musi mat motor. to je ale aj miesto, kde sa trha laminarne prudenie, a vznikaju parazitne brzdne viry. Nie je dovod, aby to mal aj Atropus. Prudnicove zakoncenie xznamena mensi merny odpor vzduchu ako Iskander, mensie spomalenie a dlhsie udrzanie rychlosti. Co na tomto nechapete? Absolutna hodnota celnej plochy, ani absolutna hmotnost nehraju rolu, dolezite su tie relativne, pomerove hodnoty, ktore budu u telies s rovnakou hustotou a tvarom rovnake.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:56 30.12.2015

    murfur "Ak budu v atmosfere padat vedla seba dve telesa s rovnakym koeficientom odporu a hustotou, budu padat sucasne. Sila g je konstantna, ta nic nemeni. Toto raz mozno ...Zobrazit celý příspěvek

    murfur

    "Ak budu v atmosfere padat vedla seba dve telesa s rovnakym koeficientom odporu a hustotou, budu padat sucasne. Sila g je konstantna, ta nic nemeni. Toto raz mozno pochopite. "

    blbost

    za prve, musia mat aj rovnaku plochu celneho priereu
    za druhe musia mat rovnaku hmotnost

    de facto by to museli byt identicke telesa

    samozrejme by sa dalo laborovat s prierezom ci koeficientom odporu vzduchu aby si kompenzoval rozdiel v hmotnosti no koeficient odporu vzduchu nieje nemenny a je zavisly na rychlosti a zistovat ho v tychto rychlostiach je chemia ktorej nerozumeju poriadne ani odbornici a zistuje sa experimentalne

    a potom kazde teleso zrychli na svoju padovu rychlost kde hmotnost bude hrat obrovksu rolu. Nechce sa mi to teraz prepocitavat, ale niesom si uplne isty, ci by si rozdiel niekolko stoviek kg medzi Iskanderom a atropusom dokazal nejak vykompenzovat jeho tvarom a Atropus bude vypusteny z Iskandera na jeho maximalke. Bez dodatocneho zdroja energie, etda motora to nepojde.

    PS: k tej tvoje teorii o predbiehani auta. Zazil si uz ked okolo teba na bycikly preiel kamion v 90tke? Teoreticky keby sa strela oddelila z boku tak daj daj, ale to by tie strely bolo vidno aj na obrazkoch Iskandera a otvaranie bombovnice v tychto rychlostiach ...


    Apropo, vie mi to niekto povedat ci existuju nejake rychlostne obmedzenia aj pre stihacky po prekroceni ktorych uz nieje mozne bezpecne vypustat strely z internych bombovnic?Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    17:42 30.12.2015

    RiMr71 murfur ma ohladom tych rzchlosti pravdu. Sice si to vsetko predstavuje prilis jednoducho. Uz len vystrelenie niecoho z ISkanderu pri tej rychlsoti bude fuska a urcite to ...Zobrazit celý příspěvek

    RiMr71

    murfur ma ohladom tych rzchlosti pravdu. Sice si to vsetko predstavuje prilis jednoducho. Uz len vystrelenie niecoho z ISkanderu pri tej rychlsoti bude fuska a urcite to nebude tak ako to pipisal, ale ma aj pravdu.

    on nikde netvrdil, ze predmety s rovnakym tvarom a rozdielnou hmotnostou budu padat rovnako (aspon so si to nevsimol). A padova rychlost bude pre kazdy predmet specificka a zavysiet bude na jeho tvare (koeficient odporu vzduchu) a hmotnosti takze teoreticky je mozne vyrobit projektil ktory Iskander vo volnom pade predbehne, prakticky tam je tolko premennych, ze tazko. Ono koeficient odporu vzduchu sa bude menit s rychlostou a je to chemia sama o sebe. V kazdom pripade ak nieco z Iskandera odpalia bude to musiet mat vlastny pohon.

    Co sa tyka pulzu tak tam to zozral rusom aj s navijakom a myslim, ze som nebol daleko s odhadom jeho veku na +- 15 rokov. Ono ak rusi nevymysleli perpetuum mobile a nevyriesili energeticke problemy ludstva tak tam nemaju dostatocny zdroje energie a to som tu predtym ratal s nerealne vysokymi ucinnostami premeny energie. Tiez si neuvedomuje, ze pouzitie tych jeho "ultra hyper vykonnych vybusnin" povedie este ke vacsiemu plytvaniu energie pri jej premene a bud bude vykon rozlozeny do dlhsieho casoveho useku (pre EMP nevhodne), alebo pouzitie vysoko brizantnej trhaviny povedie k rozmetaniu sucastiek a samotneho atropusu predtym ako zafunguje.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    17:15 30.12.2015

    ach jaj... ved ty si pleties zrychlenie a rychlost...

    ach jaj... ved ty si pleties zrychlenie a rychlost...

  • murfur
    16:27 30.12.2015

    RiMr71 vzorecky, cisla, ale bohuzial zle vzorecky... na to aby si mohol nieco pocitat, musis najprv chapat princip. Ako moze niekto vypocitat vzajomnu dvoch rychlost telies ...Zobrazit celý příspěvek

    RiMr71

    vzorecky, cisla, ale bohuzial zle vzorecky...

    na to aby si mohol nieco pocitat, musis najprv chapat princip. Ako moze niekto vypocitat vzajomnu dvoch rychlost telies padajucich v atmosfere, ked vyluci najdolezitejsi parameter - odpor vzduchu a trva na poucke zo zakladnej skoly pre vypocet padu telies vo vakuu?! To je fer? Ved to je elementarna hlupost.

    Ak budu v atmosfere padat vedla seba dve telesa s rovnakym koeficientom odporu a hustotou, budu padat sucasne. Sila g je konstantna, ta nic nemeni. Toto raz mozno pochopite.

    Ak Naith tvrdi, ze neucinnost EMP dokazeme tak, ze jeho ucinok si fiktivne rozlozime pomocou rozlozenia vykonu v case, je to bohuzial nonsens. Nasledok EMP je tym silnejsi, cim rychlejsie je jeho pracovny vykon vyziareny. To je ako ked niekto nedokaze pochopit rozdiel medzi kW a kWh. kW urcuje mieru vykonu, kWh mieru energie. Energia je vykon za cas. Ak skratime cas, dostaneme z maleho mnozstva (zasobnika) energie aj obrovsky vykon. Okamzity vykon je to, co rozhoduje o tom, ci vodic odpory vydrzi, alebo sa prepali. Mozes mat tenucke vodice a za dlhy cas cez ne prejdu MWh energie bez poskodenia. Staci ale aby aj zopar kWh preslo tymi istymi vodicmi, ale vo forme velkeho vykonu a vodice to nevydrzia. Podstatny pre vydrz elektroniky je teda okamzity vykon a nie energia absorbovana za dlhy cas. Ked teda vypocty su vasa a nie moja domena, za vsetko bude stacit odpoved na otazku, ci elektronicke zariadenie (napr. bezne TV), ktorym za 5 rokov prejde energia 1500 kWh s okamzitym vykonom 220V a 0.5A dokaze fungovat aj po tom, co rovnaka energia 1500 kWh nim pretecie za 1 hodinu s okamzitym vykonom 10 000 000 V a 22 000 A. Podla vasich fundovanych znalosti a vzorcov zostane elektronika po ucinku rovnakej energie 1500 kWh v rovnakej kondicii a je jedno, ci celkovo prietok trval 5 rokov, alebo 1 hodinu. Borci...Skrýt celý příspěvek

  • murfur
    16:00 30.12.2015

    Hombre To je na 5-ku z Fyziky ! Napsal jsi vzorec pro sílu která působí na padající těleso, ale ne vzorec pro zrychlení. Přece platí : Pomineme-li odpor okolního prostředí a ...Zobrazit celý příspěvek

    Hombre

    To je na 5-ku z Fyziky ! Napsal jsi vzorec pro sílu která působí na padající těleso, ale ne vzorec pro zrychlení.
    Přece platí :
    Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní tíhové pole působí na pohybující se těleso pouze síla ve vertikálním směru o velikosti
    F=-mg,
    kde g je tíhové zrychlení.

    Prostě platí a vždy platit bude, že ani hmotnost ani hustota tělesa nemá na rychlost pádu tělěsa vliv.

    Nikdo tady netvrdí a netvrdil, že raketa poletí ve vakuu, nebo že na ní nepůsobí odstředivé a další síly, ale chceme tady počítat matematické traktáty na stovky stran?

    "Pomineme-li odpor okolního prostředí"? To nemozes mysliet vazne! Aky mas dovod opomenut odpor okolneho proestredia? Ak pominieme vztlakovu silu vutlacanej vody lodou, kazda lod sa okamzite potopi na dno, lebo sila g ju stiahne. Ved aerodynamicky odpor je absolutne prevalentna sila, ktora rozhoduje o rychlosti Iskanderu na zostupe. Nerozumien ani trochu preco sa snazis stale urcovat rychlost telesa padajuceho v atmosfere pomocou vzorca pre vypocet padu vo vakuu. Sila g je konstanta, preto ju mozeme z posudzovania uplne vylucit. Posobi na vsetky telesa rovnako, preto buda ajucinkovat rovnako a medzi spravanim telies nemoze sposobovat ziadnyt rozdiel. Podla tohoto nemas ako zistit, ktore teleso bude padat v atmosfere rychlejsie.

    Ak ma Iskander v apogeu vysky 50 km rychlost 2500 m/s, po tejto faze uz mu motor nehori a preto vlastnu energiu na zrychlenie nema a nasleduje iba pad. Atmosfera ma 50% hmoty do 5km vysky, 90% v 15 km, 99.9% do 50km vysky, posledne molekuly v 600 km. Ked opomenieme pri pade z 50 km aerodynamicky odpor, bude Iskander kontinualne zrychlovat az do narazu na zem. Odpor vzduchu ale v skurocnosti jeho pad spomaluje. Spomaluje ho rozne v roznej vyske. V 50 km ma 2500 m/s, ale ako leti cez hustnucu atmosferu, bude na neho posobit zvysujuca sila odporu vzduchu. Sila g je konstanta, sila odporu vzduchu rastie, to znamena, ze pocas padu Iskander spomaluje. Spomaluje podla toho aky odpor vzduchu na neho posobi. Tu si vsak opomenul, aby si nemusel pisat mnohostranove traktaty... Bud stale nechapes, ze sila g vobec ziadny rozdiel pri padajucich silach nesposobuje, alebo mas problem to priznat.

    Ak teda Iskander pada z 50 km a spomaluje, na vsetky telesa, ktore su v jeho vnutri posobi zotrvacna sila, ktora ich taha smerom dopredu. Su vsak pripevnene ku konstrukcii a preto sa nepohnu. Akonahle by sa uvolnil Atropus umiestneny vo vnutri Iskanderu, zdanlivo by zrychlil voci Iskanderu a narazil na jeho predny kryt. Realne by vsak iba pokracoval nezmenenou rychlostou a je dosledkom spomalovania Iskanderu, ze Atropus meni polohu. To znamena, ze ak vo vnutri Iskandera ma Atropus tendenciu Iskander predhanat, po vystreleni nabok, bude Atropus vystaveny rovnakej pomernej sile odporu vzduchu (ak bude mat rovnaky tvar). Preto Atropus nebude spomalovat. Posobi na neho konstantna sila g, ktoraho chce zrychlovat, ale posobi na neho rastuca sila odporu vzduchu, ktora ho spomaluje. Odpor vzduchu sa aj preto vyjadruje koeficientom, pretoze nezavisi iba od velkosti telesa ako takej. Male aj velke teleso rovnakeho tvaru bude spomalovat rovnako. Jedine, co moze sposobit rozdiel je ich hmotnost. Alebo rovnako velka tehla z polystyrenu pada v atmosfere rovnako rychlo vedla tehly zo zeleza? Ked zoberieme zeleznu tehlicku a rovnako tazku, ale velku polystyrenovu tehlu, zelezna zleti k zemi rychlo a velka, rovnako tazka polystyrenova bude padat pomalicky, pretoze na nu posobi rovnaka sila g, ale ovela vacsia sila odporu vzduchu. To iste rovnako tazki parasutisti - jeden s zavretym a iny s otvorenym padakom...

    Ako mozete toto nechapat?! Sila g v pade telesa v atmosfere neposobi ziadne rozdiely, odpor vzduchu obrovske rozdiely.

    Odpor Iskander teda bude v 50km vysky zanedbatelny a spomalovat nebude skoro vobec. V 15 km bude uz citelny a rychlost Iskandera sa zacne vyznamne znizovat. V 5 km bude odpor obrovsky a brzdna sila nim sposobovana bude velmi sina, bude tlacit vsetky objekty vo vnutri dopredu. Cim viac odpor posobi, tym viac Iskander brzdi. Ked sa Atropus vypusti, rovnako bude na neho posobit brzdna sila. Ak ma rovnaky tvar, odpor bude POMERNE ROVNAKY!!! Vola sa to koeficient odporu vzduchu, specificky odpor. Preto bude sila vyvolavajuca spomalenie pomerne rovnaka. Kedze sila g je konstantna, ta situaciu nemeni. Telesa vsak musia mat rovnaku hustotu. Inak na teleso s mensou hustotou bude posobit mensia absolutna tiazova sila. Ak by bolkoeficient odporu, velkost aj hmotnost Iskandera a Atropusu presne rovnaka, cize by to boli dve rakety padajuce v spojeni, po oddeleni by pokracovali v nezmenenej pozicii voci sebe. Jednalo by sa z hladiska fyziky o telesa s totoznymi parametrami a chovali by sa rovnako. Ak by bol Atropus rovnako velky, s rovnakym tvarom (= koeficientom odporu = silou spomalovania), ale hmtnost by mal iba 1% iskandera, zacal by okamzite zaostavat, pretoze odpor by mal rovnaky ako Iskander, ale tiazovu silu ovela mensiu. Ak chceme aby nezaostaval, musime teda zmensit odpor Iskanderu na 1%. Ak bude mat Atropus 1% velkost, rovnaky tvar a 1% hmotnost oproti Iskanderu, bude sa jednat o POMERNE rovnake telesa s rovnakymi parametrami.

    Ako toto nemozete chapat a este budete vypisovat o tom, ze aerodynamicky odpor mozeme zanedbat, ked je to absolutne rozhodujuci faktor pri pade dvoch telies telies v atmosfere?Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    15:37 30.12.2015

    ...jako že tě ta pravda obejme? Murfure, oni po tobě vzorečky a výpočty a fyz, jednotkami a ty po nich výrazy jako "okamih" "naraz" "dlhší čas" "kratší čas"... pak máš velkou ...Zobrazit celý příspěvek

    ...jako že tě ta pravda obejme?

    Murfure, oni po tobě vzorečky a výpočty a fyz, jednotkami a ty po nich výrazy jako "okamih" "naraz" "dlhší čas" "kratší čas"... pak máš velkou výhodu, protože zatímco s reálnými čísly musíš operovat takto:

    1+1=2

    s tvými "jednotkami" můžeš operovat takto:

    okamih+vysoko výbušný^vystreleny nabok^vysoko vybusny=prostě úžasná ruská zbraň


    ...to není fér... :)Skrýt celý příspěvek

  • Naith
    14:06 30.12.2015

    Murfure, nemá cenu se s tebou dál bavit, protože postrádáš znalosti fyziky a s tím ti nepomohu. Prosím neber to ve zlém, ale opravdu by ti prospěly základní informace o ...Zobrazit celý příspěvek

    Murfure,

    nemá cenu se s tebou dál bavit, protože postrádáš znalosti fyziky a s tím ti nepomohu.

    Prosím neber to ve zlém, ale opravdu by ti prospěly základní informace o výkonu, energii, tepelné kapacitě látek, energii nutnou pro tavení a var jednotkového objemu materiálu, teorie pole.

    Jen doufám, že nejsi velitelem, nebo aktivním vojákem, protože na tebe propaganda evidentně zabrala.

    Nemám důvod pochybovat o tom že zbraňový komplet Iskander je dobrý, ale je potřeba si ponechat nadhled.

    Pamatuj, že první objetí ,jakékoliv války je pravda.Skrýt celý příspěvek

  • murfur
    12:17 30.12.2015

    Naith Atropus EMP nie je vobec velky, ani komplikovany, pozri si na prednaske zabery toho zariadenia. Najvacsi typ ma velkost asi ako pollitrova flasa, najmensi je mensi ako ...Zobrazit celý příspěvek

    Naith

    Atropus EMP nie je vobec velky, ani komplikovany, pozri si na prednaske zabery toho zariadenia. Najvacsi typ ma velkost asi ako pollitrova flasa, najmensi je mensi ako hracia karta. Hmotnost je 180 gramov a dalsie samozrejme menej.
    Je to zalozene na sice premyslenom principe, ale samotne zariadenie je velmi jednoduche, zlozene z vysoko vybusnej naloze a generatora EMP pulzu, ktory sa vybuchom uvadza do cinnosti. Na spustenie uplne staci casovana zapalka. Potom su tam uz iba masky apertury, clony, zrkadla ktore zabezpecuju sirenie pulzu iba smerom na nepriatela. To mozu byt bud nejake kovove clony, alebo karbonove mriezky s dostatocne hustou sietou, ale EMP bude asi v milimetrovom pasme, teda nic specialne.
    Komplikovany, velky a tazky je vircator, nie explozivne EMP. Vircator vsak dokaze palit opakovane, ale explozivny granat je iba jednorazovka. To znamena celkom ine podmienky nasadenia, vyhody, nevyhody.
    Ze je EMP silne smerove nie je vobec zapor, ale velka vyhoda. Ak by bolo vsesmerove, ucinok pulzu by slabol so stvorcom vzsialenosti. Pri smerovom koncentrovanom kuzeli sa cela energia vyziari do ovela mensieho objemu a preto pomalsie straca intenzitu. Tam uz neplati, ze energia pulzu sa zmensuje so stvorcom vzdialenosti. Dalej je to velmi vyhodne, pokial nemame zaujem pulzom EMP nicit vlastny Iskander. To samozrejme nemame, nicit chceme nepriatela.


    Napisal si tiez:

    /// U příkladu s přehradou jsi mimo. Správně by bylo např.: u nádrže o velikosti stěn 1000m x 1000m x 1000m jedna stěna zmizí na 100ns. Kolik vody vyteče?
    Školy odvání u fyziky mizernou práci. ///

    Tenot model co uvadzas, je nespravny, lebo ucinok vodu aj pulzu treba pocitat z celeho mnozstva energie, ktoru prostriedok pouziva. EMP vybuchne cela naloz a nie iba jeho mala cast. Z nadrze vsak chces vypustit iba jeho malu cast. U EMP sa ale uvolni cela chemicka energia prostriedku a premeni sa cela na elektromagneticky pulz a nie iba jeho mala cast. Vody z nadrze by vytiekla podla tvojho modelu iba nepatrna cast a nie cely objem, ktory predstavuje celu zasobu energie (pretoze nadrz je tiez iba zasobnik energie ako vybusnina). Preto ak chceme spoznat kapacity zariadenia, ktore ma zasobnik energie, musime brat do uvahy celu jeho kapacitu a nie vyuzivat iba jeho cast. Ty si vsak chcel ukazat, ze ak je ucinok kratkodoby, prejavi sa iba zlomok energie a to je chyba logiky veci. Naloz vybuchne uplne, nie iba cast, uvolni sa vsetka chemicka energia, nie iba jej cast. Nie je dovod vypustat iba cast nadrze. Je to logicky nezmysel.

    Predtym si pisal toto o rozprestierani energie do casu:

    /// Jak jsem psal okamžitý výkon může být obrovský, ale reálně s tím neohřejete ani vodu na kafe.

    Energie 1TW po dobu 3ns. Přepočet na výkon za hodinu jako u sporáku:

    1h = 3600s , 1s má 1x10^9 ns => 1h má 3.6x10 ^12ns ,1TW = 1x10^12W.

    Takže energii rozprostřeme do času 1x10^12 / 3.6^12 = 0,27W/h. ///

    - moj nazor vsak je, ze na rozprestieranie energie do casu nie je ziaden dovod. Cela vybusnina zafunguje v okamihu a uvolni celu svoju energiu naraz. Prave to je ten rozdiel, ze ak celu zasobu energie uvolnujemepocas dlhsieho casu, takmer nic sa nestane. Ak ale taku istu zasobu energie uvolnime pocas kratkeho casu, nastavaju efekty ako odplavene domy, polamane stromy, krater v zemi po vybusnine namiesto zohriatej hliny, zvarene kolajnice namiesto zohriateho kovu, spalene/nefunkcne polovodice namiesto fungujucej elektroniky. To za aky cas sa to iste mnozstvo energie prejavi zasadne meni efekt ucinku. Nielen priamoumerne, ale aj vznikaju tak aj kvalitativne celkom ine efekty. Skus desatkrat udriet do steny desatinovou silou a jeden krat plnou silou. V sucte ta ista energia, ale ked ju uplatnis sa 1/10 casu, vysledkom je zlomena ruka. Ked ju rozprestries do celej sekundy, nemas ani odretu kozu. Ako tot nemozes chapat? Efekt energie v rozdielnych casoch je uplne rozdielny. Prejavuje sa to vsade. Ty si vsak najprv rozprestretim enbergie chcel vytvorit predstavu, ze tej energie je malo, aby mohla mat efekt a preto si si pomohol logicky chybnou uvahou o rozprestierani energie do casu.

    Ked som ti uviedol priklad s vodnou nadrzou, pouzil si iny priklad, ze z nadrze vypustis iba nepatrny zlomok energie, co malo takisto vzbudit predstavu, ze ucinok je minimalny. Lenze EMP uvolni celu svoju energiu. A cim rychlejsie ju uvolni, o to silnejsie ucinky bude mat. Cim viac energiu skoncentrujes v ucinku skratenim doby posobenia, tym silnejsi efekt bude mat.
    Tvojim televizorom pretecie pocas 10 rokov cca. 3000 kWh el. energie. pri cca. 220V a 0,5 A bez jeho znicenia. Keby to iste mnozstvo el. energie cez TV pretecie za 1 hodinu, muselo by nim pretekat celu hodinu cca 20 000 000 Voltov a 45 000 Amperov. Vydrzi taky tok energie tvoj televizor?

    Tak vidis, je veky rozdiel v tom za aky cas posobi ta ista zasoba energie na objekt. To je princip EMP pulzu - posobit na polovodice celou svojou energiou najkratsi mozny cas a sposobit tak co najvacsie skody, pretoze prietokove energie su obrovske a odporove efekty sposobia destrukciu/alebo aspon vypadok zariadenia.Skrýt celý příspěvek

  • HonzaH
    22:53 29.12.2015

    Ajaj, tady to začíná nějak jiskřit. Ještě, že si nemůžem dát po hubě :-) kazd: spočítat zrychlení tělesa není otázkou geniality. A co se týče těch otázek. Derivací rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek

    Ajaj, tady to začíná nějak jiskřit. Ještě, že si nemůžem dát po hubě :-)

    kazd: spočítat zrychlení tělesa není otázkou geniality. A co se týče těch otázek.

    Derivací rychlosti (tedy předpokládám, že derivuji podle času) je zrychlení.

    Samozřejmě, že tělesa se budou pohybovat každé jinak. Na všechna tělesa působí stejné gravitační zrychlení a proto budou ve vakuu! zrychlovat všechna stejně a to bez ohledu na hmotnost. Jenže tíhová síla bude u každého tělesa jiná a to tak, že přímo úměrná hmotnosti. Pokud tedy budou padat volným pádem dvě níže zmiňované koule, obě se stejným koeficientem odporu, ale rozdílnou hmotností, pak ta težší bude padat samozřejmě rychleji. Protože odporová síla a tíhová síla jsou v obou případech v jiném poměru. Ale to není nic geniálního.

    Co se týká hustoty vzduchu, ta se samozřejmě mění, ale pro všechna padající tělesa stejně a vzhledem k rozdílu jejich výšek pouze nepatrně. Takže vliv zvyšující se hustoty u téměř soubežně padajících těles bych si dovolil zanedbat. Resp. pokud bych ji uvažoval, tak větší aerodynamický odpor bude působit na těleso které je více "vpředu", tedy níže. Takže to by byl spíše případ toho EMP granátu. Z toho opět logicky vyplývá, že by jej něco muselo urychlit.

    Rychlost větru - obdobně jako u hustoty, působí to na všechna padající tělesa téměř stejně. Ale protože to bude nejspíš vítr z boku, tak všechna tělesa posune do boku, na rychlost vádu to nebude mít vliv.

    Setrvačné síly - no, nějak nevím, co tím myslíte?

    Konstantní hmotnost rakety - měnící se hmotnost rakety resp. hmotnost vystupujících spalin je uvažována především v Ciolkovského rovnici. Ale v případě volného pádu už bych řekl, že se hmotnost rakety nemění.

    Ale víte co, tohle je diskuze amatérů, spíše jsou to takové úvahy. Jak jsem psal, možné to je, jen píšu, jaké problémy mě napadají. A máte pravdu, pohybová rovnice opravdu vede k relativně složité diferenciální rovnici. Diferenciální proto, že mnoho proměnných se v závislosti na čase resp. dráze mění. Ale logika úvahy je stále stejná, bez ohledu na to, jestli rovnice má diferenciální tvar a = dv/dt nebo integrální tvar a = v/t.Skrýt celý příspěvek

  • Hombre76
    22:21 29.12.2015

    kazd: Derivace rychlosti podle čeho? Myslíš podle času? Nebo podle dráhy? :) Vždyť ani nevíš co je derivace....podle tvé otázky. Nikdo tady netvrdí a netvrdil, že raketa poletí ...Zobrazit celý příspěvek

    kazd:
    Derivace rychlosti podle čeho? Myslíš podle času? Nebo podle dráhy? :)
    Vždyť ani nevíš co je derivace....podle tvé otázky.
    Nikdo tady netvrdí a netvrdil, že raketa poletí ve vakuu, nebo že na ní nepůsobí odstředivé a další síly, ale chceme tady počítat matematické traktáty na stovky stran?

    Já jsem do diskuze vstoupil kvůli tomu, že nemůžu přejít když někdo píše zcela zjevný nesmysly (hmotonost tělěsa má vliv na jeho rychlost pádu) a popírá základy fyziky, přičemž poučuje o složitějších věcech. Jakej to pak má smysl?Skrýt celý příspěvek

  • kazd
    19:37 29.12.2015

    Já se samozřejmě nemůžu rovnat zdejším odborníkům, kteří tak nějak bokem počítají do diskuze co může nebo nemůže raketa a antiraketa. Nicméně kdyby chtěl některý ze zdejších géniů ...Zobrazit celý příspěvek

    Já se samozřejmě nemůžu rovnat zdejším odborníkům, kteří tak nějak bokem počítají do diskuze co může nebo nemůže raketa a antiraketa.
    Nicméně kdyby chtěl některý ze zdejších géniů klesnout na mou úroveň pětkaře, pak si může něco o pohybu těles přečíst.

    http://fyzikalniolympiada.cz/t...
    http://fyzikalniolympiada.cz/t...


    Pak ho možná napadnou otázky
    - co dostanu když zderivuju rychlost ? (speciálně pro Hombre76)
    - raketa letí jen ve vakuu? asi ne
    - hustota vzduchu je pořád stejná? asi ne
    - nefouká tam náhodou ?
    - setrvačné síly?
    - konstantní hmotnost rakety?

    atd....

    odpovědí je něco jako diferenciální rovnice (protože při pohledu na diferenciální rovnici již od střední školy omdlévám, netvrdím to s jistotou).

    Takže račte pokračovat na úrovni těchto rovnic. Pokusím se to sledovat.

    BTW: Uvědomte si prosím, že výpočty které zde provádíte jsou na úrovni vysvětlovaní matematiky/fyziky pro hloupou většinu populace. Tedy aby to ta populace alespoň částečně pochopila, maximum vlivů se zanedbá. V reálném světě to bohužel takto nefunguje a popsat a vypočítat přesně vlivy působící na těleso letící na pomezí vesmíru (aby šlo sestřelit) dokáže pár stovek lidí.
    Samozřejmě zde může být v diskuzi i řešitel Velké Fermatovy věty, ale spíš myslím, že ne.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    16:26 29.12.2015

    Díky HonzoH a Hombre za ty výpočty - přesně to jsem měl na mysli, když jsem nadnesl dotaz ohledně fyzikálního "pozadí" celého užití této anti-anti zbraně. Ono je to tak se ...Zobrazit celý příspěvek

    Díky HonzoH a Hombre za ty výpočty - přesně to jsem měl na mysli, když jsem nadnesl dotaz ohledně fyzikálního "pozadí" celého užití této anti-anti zbraně.

    Ono je to tak se spoustou zázračných zbraní - jak to někdo začne počítat, tak najednou to všechno vypadá trochu (někdy úplně) jinak a nakonec to skončí u "a vy zase bijete černochy"..Skrýt celý příspěvek

  • Hombre76
    14:29 29.12.2015

    murfur : Jak tady můžeš někoho poučovat o fungování zbraňových system když ani neznáš nebo popíráš základní fyzikální principy? Psal jsi v příspěvku Na to aby vypusteny ...Zobrazit celý příspěvek

    murfur :

    Jak tady můžeš někoho poučovat o fungování zbraňových system když ani neznáš nebo popíráš základní fyzikální principy?

    Psal jsi v příspěvku
    Na to aby vypusteny projektil padal rovnakou rychlostou ako iskander staci ak bude mat rovnaky aerodynamicky profil a pomernu hmotnost. Podla platnej fyziky by mali predmety s rovnakou hustotou a tvarom padat zhodnou rychlostou, bez ohladu na velkost. Alebo ak nejaky objekt pomerne zmensime, jeho odpor vzduchu velmi stupne? Vypusteny projektil bude pokracovat rovnakou rychlostou ako Iskander.

    Prostě platí a vždy platit bude, že ani hmotnost ani hustota tělesa nemá na rychlost pádu tělěsa vliv.Skrýt celý příspěvek

  • Hombre76
    14:13 29.12.2015

    kazd: "Když vyrobím dvě koule stejného průměru, jednu z olova a druhou z polystyrenu, opatřím je stejnými povrchy pokud budou vypuštěna současně, také současně dopadnou." ...Zobrazit celý příspěvek

    kazd:

    "Když vyrobím dvě koule stejného průměru, jednu z olova a druhou z polystyrenu, opatřím je stejnými povrchy pokud budou vypuštěna současně, také současně dopadnou."

    Nedopadnou současně. Odpor vzduchu zde sice je při stejné rychlosti pro obě koule stejný, ale ta olověná dopadne dřív. Na kouli působí směrem k zemi síla a ta ji udílí zrychlení:

    F = mg - f(v) => a = g - f(v)/m

    Je vidět, že pro různé hmotnosti a1 není a2. Pro těžší kouli bude zrychlení větší. U těles s velkou hustotou se odpor vzduchu uplatní zpočátku jen málo, jejich zrychlení směrem k zemi je po dlouhou dobu skoro g.

    Ze vztahu pro zrychlení je vidět, že s rostoucí rychlostí bude zrychlení klesat. Při dostatečně dlouhém pádu až k nule. Kapka deště, na kterou se díváme, padá už stále stejně rychle. Stejně tak parašutista. Dokonce i ten, kterému se neotevřel padák. Jeho ustálená rychlost ale je, bohužel pro něj, už příliš velká

    ......................................................................................................................
    To je na 5-ku z Fyziky ! Napsal jsi vzorec pro sílu která působí na padající těleso, ale ne vzorec pro zrychlení.
    Přece platí :
    Pomineme-li odpor okolního prostředí a uvažujeme-li pouze homogenní tíhové pole působí na pohybující se těleso pouze síla ve vertikálním směru o velikosti
    F=-mg,
    kde g je tíhové zrychlení.

    Záporným znaménkem se označuje, že těleso padá směrem dolů (daná souřadnicová osa je totiž obvykle orientována směrem vzhůru). Pohybová rovnice v daném směru má tvar
    F = ma,
    kde a je zrychlení tělesa.

    Z předchozích vztahů dostaneme rovnost
    ma=-mg
    neboli (pro g>0):
    a=-gs=\frac{1}{2}gt^2
    Je vidět, že velikost hmotnosti m tělesa nemá na pohyb vliv. Všechna tělesa padají se stejným zrychlením g.
    Je jasné, že na těžší kouli působí vyšší síla než na lehčí kouli pokud mají stejné zrychlení.....zkus si roztlačit na stejnou rychlost auto a třeba kolo :)Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    11:50 29.12.2015

    Tak ještě zpět k té R-77. Tom Cooper udělal na žádost shrnutí, protože je to pro většinu lidí dost neuvěřitelné: I don't recall any official statement from Keystone Cops in ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak ještě zpět k té R-77. Tom Cooper udělal na žádost shrnutí, protože je to pro většinu lidí dost neuvěřitelné:

    I don't recall any official statement from Keystone Cops in Moscow (my new terminus for the Russian MOD, based on all the idiotic PRBS they're airing recently), stating clearly 'we've got no R-77'.

    But, there are simply none around.

    What is available, though, is an official statement announcing the first-ever tender for RVV-AE. You can find it here.

    In that announcement - which is no 'buy' as such, but an announcement that there is going to be a tender, and that results of this would be disclosed on 9 October 2015 (which then didn't happen) - they stated that they've assigned following amounts of money for procurement budget:
    RUB 468 million for 2015
    RUB 7.241 million for 2016
    RUB 5.466 million for 2017.

    Means: Keystone Cops were in the mod to buy some R-77, but they - still - didn't. And even if they did, it's not going to be before late 2016 that any might enter service.

    What is the reason for that? For the last 20-30 years, primary reason was lack of money. Secondary was poor manufacturing quality of the 0-series of R-77: missiles were faling apart already while still carried by aircraft, not to talk about what was happening after one was fired (some 20 test-firings are known to have taken place over all of this time).

    Eventually, it transpired there are three variants of the R-77:
    - Izdeliye-170: original R-77, of which about 200 were assembled but which never entered series production (planned to be run in Kiev, which is in Ukraine);

    - Izdeliye-190 (also RVV-AE): export variant that was sold to India, Indonesia, Malaysia, Ethiopia, Sudan, and Syria at a price of about US$1 million per round; but which was never purchased by the VKS for the lack of money; and

    - Izdeliye-170-1: which is an upgraded version of Izdeliye-170, and which the VKS would now like to get, but which is still not in production (perhaps because there's still no production facility in Russia that would replace the inteded one in Ukraine).

    What makes people think there are R-77s in service with the VKS are sightings (or photographs) of AKU-170 launch rails on various aircraft, especially MiG-31s and Su-35S'. But, use of such rails means not there are any R-77s in service. Fact is that AKU-170 are manufactured by some Russian company, and purchased separately from missiles. On the contrary, when the aircraft in question fly operational sorties, they're still all armed only with R-73s and R-27s - just like VKS Su-30SMs and Su-34s underway over Syria.

    'Surprising'? Perhaps even 'shocking'? Perhaps. And if, then sorry: not my fault. I neither ruled Russia the last 26 years, nor developed all the video games faming R-77s into another Wunderwaffe.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 10