DDG(X): Nástupce torpédoborců třídy Arleigh Burke

Původně měla třída Arleigh Burke ustoupit supermoderním torpédoborcům třídy Zumwalt. Revoluční koncepce a nevyzkoušené (a nedotažené) technologie ale zapříčinily raketový nárůst akvizičních a provozních výdajů. Místo plánovaných 32 lodí US Navy získá pouze tři plavidla Zumwalt. V důsledku toho se znovu obnovila výroba lodí Arleigh Burke v nejnovější konfiguraci Flight III.

Lodě Zumwalt, jak uvádí samo námořnictvo, nejsou pro své původní úkoly (zejména námořní boj a podpora obojživelných operací) použitelné. Nyní US Navy hodlá lodě Zumwalt proměnit v „konvenční odstrašující prostředek“ nesoucí hypersonické střely. Prostor pro instalaci hypersonických střel vznikne odstraněním dvou nefunkčních dělostřeleckých systémů AGS (Advanced Gun System).

Zumwalty mají tedy plnit stejné úkoly jako balistické ponorky – nést výkonné raketové systémy a v případě potřeby udeřit na předem vybrané strategicky významné cíle. US Navy si slibuje, že na rozdíl od „neviditelné“ ponorky, půjde s pomocí torpédoborců Zumwalt „jemněji“ manipulovat s eskalačním žebříčkem. Lodě třídy Zumwalt, podobně jako strategické bombardéry, tedy poslouží pro jasně pochopitelnou strategickou signalizaci (rozuměj „vyhrožování“).

Ať už to dopadne jakkoliv, jedno je jisté – US Navy jistě mohlo 22 miliard dolarů (472 miliard korun) za tři lodě Zumwalt utratit efektivněji.

USS Michael Monsoor (DDG 1001) třídy Zumwalt