Dějiny Ukrajiny II: Varjagové versus Slované

Foto: Varjagové na návštěv Slovanů. / Public domain
Varjagové na návštěv Slovanů. / Public domain

První díl seriálu Dějiny Ukrajiny jsme uzavřeli obdobím na přelomu letopočtu: Poté, co v roce 68 před naším letopočtem Římané zničili Bosporský stát, napadali v 1. století území Barbaři, kteří chtěli oslabit Římskou říši. Ta ještě v roce 270 odolávala nájezdům Gótů, ale o sto let později zvítězili Hunové. A kočovný, tehdy už oslabený kmen kočovných Sarmatů, který lokálně bojoval jak s Římany, tak s Barbary, přežíval do druhého století.

Odlišné teorie o původu obyvatel

Území dnešní Ukrajiny, jeho poloha i úrodné stepí, nepřestaly lákat národy z blízkých i vzdálenějších území ani v prvních staletích našeho letopočtu poté, co proběhlo stěhování národů. Vzhledem k poloze území, které bylo už tehdy atraktivní spojnicí cest na další území, se tak dělo ze všech světových stran.

Určit, který kmen či svaz měl na základ budoucího státu zásadní vliv, je vzhledem k nedostatku písemných pramenů z té doby obtížné. Existuje několik verzí, které jsou předmětem sporů. Od konce 19. století nabírají i politický charakter, jehož cílem je podpořit či dehonestovat aktuální politickou reprezentaci na území Ukrajiny a Ruska v průběhu minulého století.

Teorie o původních obyvatelích je ostatně i tématem při úvahách o určení hranic a vzniku státního útvaru zvané Novorusko, o kterém uvažuje prezident Putin a jeho spojenci. 

Existoval ale na území dnešní Ukrajiny útvar, který by se dal považovat za kolébku nějaké hypotetické "Velké slovanské říše"? V době kolem roku 250 přicházeli až do karpatské kotliny ze západu Keltové.

Největší spor je ale dodnes veden o to, zda zakladateli prvních států (jako byla Kyjevská Rus) byli Slované nebo Varjagové (švédští Vikingové) - ozbrojení kupci, kteří se od poloviny 8. století se plavili po vodních plochách a řekách od Novgorodu k Volze až ke Kaspickému moři.

Vliv Varjagů, kteří podle pověsti "přišli zpoza moře" a snažili se zjednat na území pořádek, podporovala na přelomu 19. a 20. století tzv. normanské teorie vzniku ruského státu německých vědců, kteří upřednostňovali vliv Varjagů. Tuto verzi přijalo ve své době kromě západních i mnoho ruských vědců.

Na zdůrazňování nezpůsobilosti Slovanů v této teorii odpověděl ruský vědec Michail Vasilijevič Lomonosov, který dal podnět k antinormanské koncepci. Tu využila ve 20. a 30. letech minulého století sovětská propaganda, která normanskou teorii označila za "politicky škodlivou".

Spory o obě koncepce trvají dodnes. A je zjevné, že s eskalujícím napětím na Ukrajině, s řešením otázky "vlivu západu", nabere toto dilema staronový význam.

Po sto letech se k oběma koncepcím vrátil historik A. G. Kuzmin. Upozornil, že teorie o původu Varjagů a Rusů vycházejí z protichůdných zpráv starých ruských kronik. V neznámějších Pověstech starých časů z 11. století autora mnicha Nestora jsou uvedeny hned tři verze původů Varjagů a dvě verze původů Rusů. Podle Kuzmina je třeba původ obou posuzovat odděleně, neboť patřily k různým etnikům.

Foto: Obchodní cesty Varjagů po velkých tocích východní Evropy. / Public Domain Obchodní cesty Varjagů po velkých tocích východní Evropy. / Public Domain

Varjagové versus Slované

Kontakty seveřanů s východní Evropou líčí i severské ságy, které ovšem nelze jednoznačně interpretovat. Autentické písemné projevy lze najít až v německé a franské literatuře. Písemné projevy, které byly antinormanskou teorií zpochybňovány, byla v 60. letech minulého století doplněny archeologickými výzkumy a také etymologickým rozborem slova Rus.

Severní část Východoevropské roviny nebylo jen domovinou Slovanů - bylo prokázáno dřívější osídlení skandinávskými, baltskými a ugrofinskými etniky. Přesto se sovětští badatelé soustředili na to, aby dokázali rychlejší vývoj východních Slovanů a to, že kořeny státnosti byly vybudovány již před příchodem Varjagů.

Nestor uvádí v již zmíněných Pověstech starých časů dvanáct slovanských kmenů, které sídlily na středním Dněpru Poljané, v lesích Drevljané, mezi řekami Pripjati a Západní Dvinou žili Dregovci, na přítoku Dviny Poločané a Slověné po osídlení limeňského jezera postavili ohrazené město Novgorod. Severjané osídlili řeky Desnu, Sejmu, Sulu a Kriviči mezi tokem Dviny, Volhy a Dněpru, na řece Bugu Dudlebové, Radimiči na Soži, Vjatiči na horní Oce a Uliči a Tiverci mezi řekami Dněstrem a Dunajem zasahovali až k moři.

Varjagové přišli na území východní Evropy ze Skandinávie. První přistáli v oblasti finského zálivu a začali pronikat do vnitrozemí, kde vybudovali první opevněné základny. Jednou z nejstarších byl Aldeigjuborg (nyní Stará Ladoga) poblíž ladožského jezera. Odtud cestovali po vodních plochách a tocích na Volhu a dále po Kaspickém moři do vzdálených zemích a cestou obchodovali s Volžskými Bulhary, Chazary a Araby.

Druhou známější cestu podnikli v první polovině 9. století na jih, proti proudu Lovati na Dněpr a dále do Černého moře. Další cesta vedla z Rižského zálivu proti proudu západní Dnivy opět na Dněpr.

Varjagové stavěli nejen své základny, ale využívali už existující městské základny. Později se ve slovanských centrech Novogrod, Polock a Kyjev zmocnili vlády a začali vybírat od místních obyvatel poplatky.

Vedle ozbrojených kupců ale do východní Evropy přicházelo severské obyvatelstvo s úmyslem zdejší území kolonizovat a bylo zdejším Ugrofiny nazýváno jako "Ruotsi", což do slovanského jazyka proniklo jako Rus.

Usadili se jižně od Finského zálivu, kde asimilovali se slovanským a zčásti i ugrofinským etnikem. Názvosloví "Rus" se později stalo pojmenování jak pro území, na kterém vládli Rurikovci, tak i jeho slovanského obyvatelstva.

Ale byl původ Varjagů a prvních vládců Rurikovců čistě germánský? Porovnáváním zpráv z jiných kronik historik A. G. Kuzmin ukázal, že Varjagové byli známi již římským autorům, jako Varinové (Berinové, Vagrové, Varové).

Byli mezi skupinou tzv. Ingevonů, tvořenou kmeny, které nebyly germánské, ale v této skupině měli silné zastoupení uralské kmeny. Němečtí středověcí autoři je nazývali Veringy a počítali je mezi slovanské kmeny. Franští autoři jim dali název Veringové, pobaltští Slované zase Varangové, Vagramové.

Foto: Oblast působené kmene Slovanů v 8. a 9. století. / Public Domain Oblast působení kmene Slovanů v 8. a 9. století. / Public Domain

Nástup Rurikovců

Švédský původ legendárního zakladatele původní ruské dynastie varjaga Rurika (862) byl zpochybňován. Jisté je, že původně ze Švédska přicestoval.

Vikingové v době největších výbojů ale zabírali západní Evropu a s Nory a Dány se tehdy Švédové ještě nemohli měřit. Plavili se tak po vodách Volhy a Dněpru dál na jih do úrodných nížin. Cestou ale nenašli bohatá sídla, která by mohla vydrancovat.

Cílem části Varjagů se staly Byzanc, kde se proslavili jako bojovníci ve službách významných panovníků. Cesta mezi Švédskem a Byzancí však byla neúměrně dlouhá, řeky během teplejších let vysychaly a nebylo po nich možné plout. Proto byla cestou stavěna sídla a pevnosti. Skandinávci měli tedy poměrně velký vliv na společnost a kulturu východních Slovanů.

Při putování si osvojovali jejich zvyky. Ale nebyl jich tolik, aby mohli více ovlivnit charakter místního obyvatelstva. Vůdčí roli jim ale nelze upřít: všichni panovníci v Kyjevě měli až na Svjatoslava (942) skandinávská jména.

Navíc zájmy východních Slovanů a Varjagů byla často shodné (omezení vlivu Chazarů, vpád nomádských kmenů a ochrana dněperské cesty do Byzantské říše). Z toho lze usuzovat, že vznik Kyjeva a později Kyjevské Rusi nebyl zásluhou jediné etnické skupiny: s největší pravděpodobností se jednalo o výsledek komplikované slovansko-skandinávské spolupráce.

Podle Nestorových Pověstí dávných let opustili knížete Rurika, který se usadil ve Staré Ladoze, členové jeho družiny jménem Askold a Dir. Odpluli z Novogorodu po Dněpru ke Kyjevu a podmanili si místní obyvatelstvo Polany. Společně s nimi už v roce 860 zaútočili na Konstatinopol.

Jejich válečné úspěchy se roznesly po okolí. Mezitím zemřel kníže Rurik, který po sobě zanechal nezletilého syna Ogora. Jeho opatrovníkem byl Oleg. Ten připlul do Kyjeva, lstí vylákal Askolda a Dira za město, obvinil je z uzurpování moci a zavraždil.

V roce 882 se Oleg usadil v Kyjevě, který prohlásil za "Matku ruských měst" a začalo formování nové historie starého ruského státu na území dnešní Ukrajiny.

Prameny:

Povest vremennych let [1]; česky: Nestorův letopis ruský, ed. Erben, K.J. Praha 1940

PICKOVÁ, Dana. O počátcích státu Rusů. Historický obzor, 2007, 18 (11/12), s. 253-261. ISSN 1210-6097.

http://www.halonoviny.cz/articles/view/229416

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Putování po Balkánu - Srbsko

Naší první zastávkou při putování Balkánem je Srbsko, hlavní město Bělehrad. Při putování městem Vám ...

Dějiny Ukrajiny I: První kmeny na území Ukrajiny

Účastníci tábora prokremelských mládežníků darovali prezidentu Putinovi globus s růžovou mapou. ...

Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus

Ruský prezident Vladimír Putin připojení Krymu k Rusku vysvětloval nutností ochránit ruské obyvatele ...

Horká půda Golanských výšin

Česká republika plánuje vyslat vojáky v rámci mise UNDOF (United Nations Disengagement Observer ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • RiMr71
    14:16 17.09.2014

    Díky za odpověď - nečekám nějaký dokument, ale aby to zkrátka nebyla "pohádka na motivy", jako ti naši husiti třeba... :)

    Kouknu na to.

  • liberal shark
    12:53 17.09.2014

    to: RuMr71
    Jak jsem už napsal, je to součást národního mýtu, takže nějakou přísnou vědeckou objektivitu tam nečekejte. Ale určitě nejsou 100% zaujaté. Ostatně, ukažte mi nějakou národní mytologii, která je objektivní. Můžete začít třeba u Němců nebo u Rusů :-)).

  • RiMr71
    12:32 15.09.2014

    ...a jsou ty polské historické filmy stejně překroucené báchorky, jako ty naše pohádky o hodných husitech, nebo je to objektivnější? Jestli má cenu se na to podívat :)

  • liberal shark
    08:28 15.09.2014

    to: Mirek
    Zapomněl jsem na udělování metálů - napraveno :-)

    to: autorka
    I já jsem fanoušek polských filmů, natočených podle Sienkiewicze. Pravidelně doma pouštíme Křižáky, Ohněm a mečem, Potopu i Pana Volodyjovského :-).
    V našem prostředí to odpovídá sérii filmů Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem a Jan Roháč.
    Vzhledem k tomu, že tato díla tvoří důležitou součást "národního mýtu", měl by je každý znát.

  • lentak37
    21:02 14.09.2014

    PPte Autorka:
    Už sa teším, pre mňa osobne Dejiny Ukrajiny je príjemné spestrenie článkov v Armádnych novinách a celkom by ma tešilo, keby AN pokračovali v tomto smere.

  • Jan Grohmann
    14:26 13.09.2014

    Mirek - bohužel u posledních článků někdo cíleně ovlivňuje hlasování. Budeme muset přistoupit k tomu, že udělovat metály bude moci jen registrovaný uživatel.

  • Mirek
    13:44 13.09.2014

    Pěkný článek. Nechápu, proč nemá více metálů.

  • Autorka
    22:52 12.09.2014

    Kyjevská Rus bude příště...a později na Chmelnického se těším taky, protože Ohněm a mečem je můj oblíbený román a úžasně natočený film (i když přesně z historie nevychází).

  • lentak37
    21:39 12.09.2014

    pardon 35 centimetrové ostrie, nie metrové:)
    s 35 metovým ostrým to by bolo sekerisko
    ešte raz sa ospravedlnujem

  • lentak37
    21:35 12.09.2014

    Kedže ma troška zaujímajú dejiny Byzancie, tak by som troška zastavil pri Vikingoch slúžiacich v Byzantksej ríši ono to troška nadväzuje na Kyjevskú rus, hlavne z toho dôvodu, že varjažská garda patrila k najobávanejším oddielom v službách BZ, ktorá bola tvorená čisto severanmi.
    Ešte prechodca Basilea II. uzatvoril spojeneckú zmluvu s ruským kniežaťom Svjatoslavom. V ktorej stálo, že okrem iného, je v prípade potreby byzantskému cisárovi aj vojensky pomôcť. Basileos II. stál na počiatkoch svojho panovania pred veľmi zložitou situáciou, kedže Byzancia sa topila v občianskej vojne. Led Fokove vojská tiahli na Konštantinopol (Carihrad) tak si Bazileos II. mal k dispozícii len oddiely palácovj gardy a domobranu čo sa nedalo absolútne rovnať s Fokovým elitnými oddielmi. Nutne potreboval posili a v tom si spomenul na zmluvu so Svjatoslavom. Urýchlene poslal posla do Kyjeva. V Kyjeve už vládol knieža Vladimír (Svjatoslavov syn) tne mu prisľúbil poslať svoj oddiel najlepšich bojovníkov, ale pod podmienkou, že mu dá cisár za ženu byzantskú princeznú Annu, Nebol voči tejto podmienke nejak naklonený ani dvor ani princezná, no nakoniec Anna sa vydala za Vladimíra, ale pod podmienkou, že Vladimír prejde na pravoslávnu vieru a tak vlastne prijalo pravoslávnu vieru Kyjevská rus. A tak v roku 988 presúpil na ortodoxnú vieru. Na oplátku poslal Vladímir 6000 svojich najlepších bojovníkov, tvorenú vikingami (VArjagovia). Za výrazného prispenia týchto oddielov v roku 989 pri Abyde porazil Foka. Vyznačovali sa neskutočnou krutosťou a Bazileos sa rozhodol si ich ponechať a stala sa súčastou jeho osobnej stráže ako Tagma ton Varangion, čiže Varjažská garda. Na začiatku používala ešte svoje zbrane no neskôr prešla na kvalitnejšiu Byzantskú zbroj. Vzbudzovali obrovský rešpekt medzi nepriateľmi, ich najobávanejšou zbranou bola poldruha metrová obojručná sekera s tridsaťpäť metrovým ostrým. Len tak na okraj témy, hlanve vďaka nim porazil Bazileos II. aj Bulharskú rišu.

  • liberal shark
    17:36 12.09.2014

    Pořád dobré. Už se těším na Rzecz Pospolitou, hejtmana Zahajdačného a Chmelnického a hlavně dvacáté století. To bude teprve drama :-).

  • Beowulf
    11:10 12.09.2014

    Hezký článek. Bude někdy něco podobného i o území ČR?