Dělostřelecká a raketová budoucnost Armády ČR

Po roce 2020 Armáda ČR zváží pořízení nových raketometů. Na obrázku americký M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). / Public Domain 

Před pár týdny Ministerstvo obrany ČR zveřejnilo Koncepci výstavby Armády České republiky 2025. Koncepce počítá s nákupem celé řady vojenské techniky - mimo jiné samohybných houfnic, zbraňových systémů pro C-RAM úkoly a výhledově raketometů.

Samohybné dělo

Koncepce obsahuje dva milníky - 2020 a 2025. První milník si klade za cíl odstranit hlavní současné nedostatky Armády ČR a připravit půdu pro postupný nárůst schopností. Milník 2025 se ponese ve znamení rozvoje a budování nových schopností Armády ČR.

Důležitou část koncepce zabírají modernizační projekty vojenské techniky a také získání nových schopností díky nákupu nových typů zbraní. Kromě notorických známých - jako je pořízení pásových bojových vozidel pěchoty, 3D radarů nebo nákup velitelských a štábních vozidel - koncepce zmiňuje i mediálně neznáme nebo opomíjené projekty.

Koncepce například počítá s rozsáhlou modernizací dělostřelectva. Před několika dny proběhla médií zpráva o zájmu Armády ČR získat 49 samohybných houfnic ráže 155 mm, které nahradí zastaralé houfnice DANA.

Jaké jsou možnosti? Lze říct prakticky s jistotou, že Armáda ČR zachová současnou koncepci dělostřelectva - nové samohybné houfnice budou na kolovém podvozku. Pokud Armáda ČR zvolí kolový podvozek, vzhledem k unifikaci výzbroje, podvozek dodá česká společnost TATRA TRUCKS.

Otázkou je pořízení věže se samotným dělem ráže 155 mm. Na světě je hned několik společností nabízející zástavbu dělostřelecké věže na podvozek českých vozů Tatra - zmínit můžeme například jihoafrickou houfnici T5-52 Condor, izraelskou ATMOS 2000 nebo “tatrovackou” verzi známe francouzské samohybné houfnice Caesar

Poslední jmenovaná má navíc silné postavení v ČR. Výrobce houfnice - Nexter Systems - dodá (podle současných plánů) Armádě ČR kolová obrněná vozidla TITUS, rovněž na podvozku Tatry.

Nelze zapomenout ani na nabídku slovenských firem. KONŠTRUKTA – Defence nabízí dobře známou verzi samohybné houfnice Zuzana 2 a především nejnovější Eva. O síle a zájmu slovenské firmy vypovídá, že obě houfnice jsme mohli vidět na výstavě IDET 2015. Dlužno dodat, že šlo o jediné houfnice v ráži 155 mm přítomné na největší české vojenské výstavě.

Z principu lze tatrovacký podvozek použít i u švédské houfnice Archer.


Nová slovenská houfnice Eva; větší foto / Veletrhy Brno

Přesně naváděná munice

Koncepce připomíná nutnost vést palbu na vzdálenost větší než 40 km municí s přesným koncovým navedením. Uvažovat lze tak o dělostřeleckých granátech naváděných pomocí GPS nebo laseru, případně o munici pro cílené ničení obrněné techniky.

Zmínit můžeme například GPS naváděnu munici Excalibur nebo švédskou Bonus se submunicí (2 kusy) pro ničení obrněné techniky nepřímou palbou. Konkurencí munici Bonus je německá S MArt 155 a americká SADARM.

Velmi zajímavou přesně naváděnou municí je italská rodina dělostřeleckých granátů Vulcano.  Ve Spojených státech rovněž běží vývoj speciálního naváděcího přídavného GPS systému M1156 PGK pro klasickou dělostřeleckou munici ráže 155 mm.

  M982 Excalibur / Raytheon

Raketomet

U tatrovek, jako základního typu kolového podvozku Armády ČR, zůstaneme. Po roce 2020 bude podle koncepce nutno zvážit pořízení nového samohybného raketometu. Jako v případě samohybné houfnice je prakticky jisté, že podvozek dodá Tatra.

Raketomety RM-70, tedy sovětské BM-21 Grad na podvozku tatrovek, Armáda ČR vyřadila z výzbroje bez náhrady v roce 2010. Role raketometu je však v armádě nezastupitelná, především díky ničivé síle a dostřelu. Moderní raketomety, ctící pravidla o nešíření raketových technologií, mohou ničit cíle až na vzdálenost 300 km (prakticky ale na vzdálenost několik desítek km).

Pro budoucí raketomety připadá v úvahu prakticky pouze americká munice MFOM ( MLRS Family Of Munition ). Jde o rodinu raket pro americký raketomet M270. K dispozici je celá škála raket - od neřízených raket M26 ráže 227 mm s doletem 32 km až po mohutné přesně naváděné rakety MGM-140 ATACMS s doletem 300 km. Řízené střely rodiny MFOM tvoří drtivý objem raket používaných v západních raketometech.

Střely mohou být vybaveny nejrůznějšími bojovými hlavicemi - např. několika desítkami submunice pro cílené ničení obrněné techniky.

Jaké raketomety se pro potřeby Armády ČR nabízí? Například americký raketomet M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) umístěný na středním nákladním automobilu. Raketomet dokáže vyslat na cíl až 6 raket ráže 227 mm nebo jednu raketu MGM-140 ATACMS.

Zajímavá možnost je brazilský raketomet ASTROS 2020 na kolovém podvozku Tatra. Brazilský raketomet umí odpalovat nejrůznější střely ráže 127 mm až 300 mm. Dominantně je však používána munice MFOM.

V úvahu připadá také izraelské řešení v podobě raketometu Lynx. Raketomet dokáže odpalovat izraelské střely kalibru 160 až 330 mm s maximálním doletem 180 km, případně také ruské rakety ráže 122 mm z raketometu GRAD.

Pro Armádu ČR však nebude ani tak důležité, jaký raketomet si zvolí. Klíčová se stane diskuze nad typem a počtem nakupovaných raket.

Schopnost C-RAM

S dělostřelectvem souvisí rozvíjení schopností ochrany Armády ČR před raketovým, dělostřeleckým a minometným útokem protivníka C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar) po roce 2020. Klíčovou technologií při rozvoji schopností C-RAM se přitom v blízké budoucnosti stanou laserové zbraně.

Při slovním spojení “laser a Armáda ČR” se nejeden čtenář jistě neubrání, tvrdě řečeno, posměšku. Armáda ČR má nyní jistě důležitější starosti než nákup laserových zbraní. Každopádně koncepce počítá s budováním C-RAM a (blízkou) budoucností boje proti RAM munici jsou laserové zbraně.

V současné době lze pro pozemní vojsko uplatnit jen několik zbraňových systémů poskytující ochranu vojákům a techniky před RAM útoky. Například italský systém Draco obsahuje rychlopalný (80 až 100 ran/min) kanón ráže 76 mm umístěný v kolovém obrněném vozidle. Vývoj prototypu Draco byl ukončen v roce 2013, ale zatím nebyl zaveden do výzbroje žádné armády.

Výrobce Draco, italská Finmeccanica, nabízí i zbraňovou věž Porcupine s rotačním 20mm dělem M61A1. Stejnou zbraň využívá i americký pozemní systém Centurion - pozemní verze amerického námořního obranného systému Phalanx.

Německo nabízí pro úkoly C-RAM systém Mantis skládající se ze statických věží s 35mm automatickými rychlopalnými kanóny. Mantis vychází ze švýcarského protivzdušného kompletu Skyshield.

Existují i raketové systémy, například izraelský Iron Dome. Ten je schopen ničit rakety krátkého doletu, ale ne již minometnou a dělostřeleckou munici.

Budoucnost C-RAM však leží v laserových systémech, na jejichž vývoji se intenzivně pracuje. Americká armáda počítá, že první laserové mobilní obranné systémy zavede do výzbroje po roce 2020. V současné době Američané například testují proti ostré RAM munici technologický demonstrátor laseru HELLADS.

V budoucnu americká armáda počítá s instalací laserových systémů C-RAM na střední nákladní automobily. S plánovaným výkonem 300 kW dokáže laser ničit velmi rychle jakoukoliv raketovou (z raketometu), dělostřeleckou nebo minometnou munici.

Lze s úspěchem přijmout tvrzení, že pokud Armáda ČR chce vybudovat schopnosti C-RAM, bez laserových zbraní se neobejde.

Zdroj: Koncepce výstaby Armády ČR 2025

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Daniel Koštoval: Vedoucí role Polska a modernizační projekty Armády ČR

Státní tajemník Ministerstva obrany ČR Daniel Koštoval poskytl rozhovor polskému vojenskému magazínu ...

ROZHOVOR: Keith Flail o UH-1Y Venom a AH-1Z Viper pro Armádu ČR

Minulý týden proběhla v Praze konference Combat Helicopter, kde odborníci diskutovali o nejnovějších ...

Chorvatské vrtulníky OH-58D. Inspirace pro Armádu ČR?

Tým odborníků z chorvatského ministerstva obrany ve Spojených státech provedl technickou kontrolu ...

CZ BREN 2 pro Armádu ČR: Spokojenost nebo trpký úsměv?

Ministerstvo obrany ČR na konci minulého roku objednalo od České zbrojovky 2600 útočných pušek CZ ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    11:32 16.05.2016

    Možná ještě věž z houfnice Krab (v podstatě britská AS-90), na podvozku Tatra 8x8.
    Nevím jak je na tom váha původní věže na Daně, ale asi tam rozdíl nebude.

  • Lukas
    10:54 16.05.2016

    Pytam się, bo niedawno (w zeszłym tygodniu) przedstawiciele Huty Stalowa Wola, powiedzieli, iż jest "poważnie zainteresowanie" ze strony ACR.

  • Rase
    10:23 16.05.2016

    Minomety na podvozku Panduru, AČR očividně chybí. Zájem o podobné vozidlo byl už před pár lety, kdy se zaváděly Pandury (pár lidí chtělo koupit AMV s minometem NEMO, obchod byl zrušený, kvůli korupci).
    NEMO mi pořijde vhodnější, ale cena asi bude úplně jinde a možná ho prodají jen na podvozku AMV.
    Navíc stejně potřebujeme jen pár kusů, tak ten plán na osazení Panduru Rakem, může být dost reálný a vláda by měla body za spolupráci v rámci V4.

    Deutschmann:
    Napadá mě jen, že podvozek 8x8 je stabilnější a tedy nejsou potřeba vzpěry
    Modul AGM na podvozku Tatra 8x8 by byl hodně sexy :)
    Přeci jen EVA je oproti tomu jiná kategorie

  • Lukas
    09:01 16.05.2016

    Haubica na podwoziu Tary 8x8?
    To nie tylko EVA - ATMOS, CAESAR, Zuzana :)

    Jest kilka - do wyboru (Choć wiadomo które są faworytami)

    Ja mam inne pytanie - czy to prawda, że przedstawiciele ACR rozmawiali z Hutą Stalowa Wola w temacie instalacji moździerzy Rak na Pandurze?

  • Deutschmann
    07:44 16.05.2016

    V sobotu jsem se bavil s vojáky z Jinců a kromě vysvětlení proč zrovna 49 houfnic (2 oddíly po 24 hlavních + 1 cvičná do Vyškova).

    Všichni říkali že AČR požaduje houfnici na podvozku Tatra ve verzi 8*8.

    Netušíte proč?
    Jestli je to kvůli unifikaci, průchodnosti terénem nebo něčemu jinému? Vždyť všichni o Evě říkali jak je to super, že je lehká, malá, ideální pro leteckou přepravu, atd.

    Díky moc

  • Jura99
    21:45 19.01.2016

    Plamen nedělala ZVS, ale ZVI, tedy Zbrojovka Vsetín. Ovládnutí strojírny na hlavně je zajímavý čin, ale například k samohybné houfnici toho kromě hlavně a podvozku (Tatra jim už patří) ještě trochu chybí (řízení palby a nabíjecí mechanismus). Takže další na řadě že by sáhli po Konštruktě? Jinak ZVS má v nabídce novou pistoli, ale co s ní v silně konkurenčním prostředí?

  • Václav
    17:35 19.01.2016

    Laserová zbraň - zbožné, nikdy nerealizovatelné přání generálů. Chce to méně se koukat na sci-fi filmy a raději si doplnit základní zdělání.

  • Rase
    12:04 19.01.2016

    Pokud vezmou modernizaci výroby důkladně, seženou zahraničního partnera s know-how (Nexter, nebo Izraelci), nalijí do toho kupu peněz, tak by to fungovat mohlo. Doposud byly tamní výrobky hodně "morálně zastaralé" (hlavně praskaly, práce na Plamenu trvaly dlouho atd.)
    Důvod bych viděl v tom, že tam od revoluce nebyla výroba, dobří lidi odešli (pokud tam někdy byli), výstupní kontrola asi nic moc a celkový útlum (financování, výroby a všeho).
    Snad to mají dobře promyšlené, ale na druhou stranu, pokazit to víc už nemůžou.

  • juhelak
    10:36 19.01.2016

    to už radsi velkou Bertu :D

  • skelet
    10:34 19.01.2016

    Evču nebo Zuzku? :)

  • juhelak
    10:23 19.01.2016

    jen k tematu co se asi nakoupi.. :o/
    http://ekonomika.idnes.cz/zbro...

  • Lukas
    09:43 14.01.2016

    W Polskim projekcie HOMAR najważniejszy ma być
    - polski system dowodzenia i kierowania ogniem
    - udział polskiego przemysłu w produkcji rakiet / prawo do tworzenia polskich głowic bojowych

    Dlatego to tyle trwa - MON nie chce kupować produktu "z półki" tylko dał czas HSW aby ta negocjowała z LM i IAI, na temat współpracy, a potem wybrała, który producent będzie partnerem projektu...

    Trochę szkoda, że Homar będzie lekką wyrzutnią na ciężarówce 6x6 - a nie ciężką na 8x8 wówczas można by pomyśleć o 2x227mm.

  • Jura99
    08:42 14.01.2016

    wlko: nástavba Modularu je buď americká z raketometu M270 MLRS v kontejneru LPC nebo poupravená klasická 122mm z GRADU. Kontejnery se dají jeřábem vyměnit. Nevím co je na nástavbě "nového" když je použita M270 a Grad, nový je systém řízení palby od německé firmy Diehl, která byla současně dodavatelem (hlavním koordinátorem) modernizace RM-70/85 pro OSSR. Poláci vyvíjejí svůj raketomet Homar, zas tak dlouho jim vývoj trvat nemá (asi 2roky), opět použijí americkou nástavbu M270, ale navíc jim to bude schopné střílet rakety ATACMS s dostřelem až 300km, takže proti Modularu celkem dost bonus navíc, ačkoliv je to opět "pouhý" nákup zahraniční nástavby a implementace do systému řízení palby.

  • skelet
    17:42 13.01.2016

    Dle Mladé Fronty a rozhovoru s ministrem financí Babišem .. ve zkratce "musíme zbrojit a bude to stát hodně peněz"

  • Lukas
    23:57 12.01.2016

    A tymczasem Departament Obrony USA otrzymał zapytanie od MON Chorwacji...
    Pytanie tyczy się 16 M270A1 z nadwyżek USA

  • Kozlus
    17:29 12.01.2016

    Je jedno, co tam navrhujou, hlavne aby to nevyrabela nasa slavna zbrojovka :)

  • juhelak
    17:17 12.01.2016

    Jecchus : Kdo ví třeba ty lasery uz maji ve VVÚ pripraveny :D strasne by me zajímalo co tam vlastne delaj a za co je platí :)

  • wlko
    16:40 12.01.2016

    Jura99:
    Modular je modernizací RM-70 nebo RM-70/85M, podle toho se liší vzhled podvozku. Nevím, že by se Modular vyráběl na zcela nových podvozcích, ale i kdyby, není důvod kupovat nový podvozek Tatra přes Konštruktu

    No tak si vyhľadaj v gúgli slovenský MODULAR a potom RM70 GRAD a skús si to porovnať.....A ten podvozok si môžte dodať vlastný stačí aby mal dostatočnú nosnosť a dosť veľkú kabínu.

    No a nástavba je buď původní 122mm nebo americká 227mm MLRS s německým řízením palby, takže opět těžko říct, proč kupovat americký raketomet u Konštrukty.

    Nadstavba je nová. Konštruovaná tak aby mohla používať 122mm aj 227mm muníciu - preto sa to volá MODULAR. Menia sa iba odpaľovacie kontajnery podľa toho aký kaliber chceš použiť.

    Raketomet je dokonce stroj, který by se dal poskládat v ČR, právě využitím MLRS a Tatry.

    áno dá sa to ale najlepšie si je kúpiť funkčné odpaľovacie zariadenie aj so systémom riadenia paľby. Ono to zas taká zábava nebude, poliaci si vyvíjajú obdobný systém (tuším HOMAR) ako je MODULAR a netrvá to zrovna krátko.

  • Jecchus
    15:52 12.01.2016

    Ad lasery:

    Plno lidí to tu hrozně kritizuje, že se snad AČR a MO zbláznilo, ale pokud jsem to správně pochopil, tak o laserech není v té koncepci ani čárka. Píše se tam o schopnosti C-RAM, ne o laser C-RAM... Zmínka o laserech na konci článku je pak dle všeho z pera Jana Grohmanna, který k tomu prolinkoval článek odkazy na loňské články AN o laserech. Aktuálně určitě nikdo soudný o nějakých laserech a jejich zvaádění do výtbroje AČR reálně vůbec neuvažuje.

  • skelet
    14:21 12.01.2016

    Modular má "výhodu" v tom, že jsou ty kontejnery záměnné. Nevýhoda je v tom, že oproti konkurenci (Lynx a Astros) menší palebný průměr v ráži 122mm.
    A to "pouhých" 28 střel. Zatímco Astros jich pojme 32, ale Lynx dokonce 40 střel.
    A krom toho můj oblíbený Lynx umí i 26x160mm (45km), 8x306mm (150km) a 2x Delilah (330km). Navíc podvozek nese bloky, které mohou být vzájemně kombinovány. Např. 20x122mm + 4x306mm.

  • Jura99
    13:04 12.01.2016

    wlko: Modular je modernizací RM-70 nebo RM-70/85M, podle toho se liší vzhled podvozku. Nevím, že by se Modular vyráběl na zcela nových podvozcích, ale i kdyby, není důvod kupovat nový podvozek Tatra přes Konštruktu. No a nástavba je buď původní 122mm nebo americká 227mm MLRS s německým řízením palby, takže opět těžko říct, proč kupovat americký raketomet u Konštrukty. Raketomet je dokonce stroj, který by se dal poskládat v ČR, právě využitím MLRS a Tatry. U houfnice už je to horší, takže se můžeme dočkat paradoxu, že se houfnice koupí třeba ve Švédsku, ačkoliv ještě před válkou to bylo opačně (Škoda zásobovala půl světa dělostřeleckou technikou, vč. Švédska, viz. aktuální přírůstky VHÚ, vč. mohutného pobřežního kanonu 210mm)

  • saracen
    12:01 12.01.2016

    Pre Padousek:
    nie som si celkom istý, ale domnievam sa, že palebná batéria je zložená z dvoch častí a každá má 4 ks samohybných diel. Teda celkovo 6 batérii predstavuje spolu 48 samohybných kompletov. Tak to je to delené aj v SR ako som už povedal ak sa nemýlil aj v ČR.

  • wlko
    11:45 12.01.2016

    Jura99: Aká modernizácia?

    V OSSR používaný RM70/85 Modular más pôvodným RM70 spoločné iba to že dokáže používať muníciu 122mm :D

    Podvozok je použitý z T815 a nová je aj kabína. A čo sa týka odpaľovacieho zariadenia a systému riadenia paľby to je tiež komplet nové

    Samozrejme odpaľovacie zariadenie môže byť umiestnené aj na starý RM70 (podvozok T813) alebo na ktorýkoľvek iný. Takže je to prakticky úplne nový systém.

  • Kozlus
    09:47 12.01.2016

    Spis to, ze na lepsi rakety s dalekym dosahem nebudou penize. Podivej se na nase Gripeny a kolik maji AMRAAM raket.

  • Clanek
    09:41 12.01.2016

    Koncepce je to zajimava a jiste potesi kazdeho kdo by rad videl ceskou armadu jako silu s dostatkem schopnosti ve vyssim nez minimalnim poctu, ale...
    ... ale je to koncepce jako kazda jina => cim dal do budoucnosti miri, tim je stedrejsi. Jenze i tento vyhled na pristich "jen" 10 let znamena v politice 3 volebni obdobi a to zase znamena, ze to skutecne muze byt jak je popsano v teto koncepci, anebo taky uplne jinak (a tim nemyslim lip). Aneb slibem nezarmoutis.
    Dokud se nezacnou resit jednotlive nakupy bavime se jen o spekulacich (ze to ma stempl MO na tom nic nemeni).

    Ad jedna veta z clanku:"Moderní raketomety, ctící pravidla o nešíření raketových technologií, mohou ničit cíle až na vzdálenost 300 km (prakticky ale na vzdálenost několik desítek km)."
    Co to znamena prakticky nekolik desitek? Kdyz mam rakety s dostrelem 300km a vim o cilech ve vzdalenosti 200km co je tou praktickou prekazkou na ne zautocit? Nebo je to mysleno tak ze se predpoklada ze si nedovedu zajistit prehled do takove hloubky nepratelskeho uzemi abych mohl efektivne na takovou vzdalenost zasahnout?

  • Rase
    09:12 12.01.2016

    Rozpočet bych zase tak moc neřešil, na nákup některé techniky, té drahé, mají jít peníze přímo od ministerstva financí (tedy budou to peníze extra navíc). Otázkou je, zada tomu tak opravdu bude - zatím se dušují že ano.
    Mě to nepřijde jako špatné řešení (2% by byla taky fajn)

  • Padousek
    23:22 11.01.2016

    Počet houfnic mě docela mile překvapil. V součastnosti má AČR 6 palebných bateríí po 4 houfnicích (celkem 24 houfnic), očekával jsem proto nákup 24 houfnic, v lepším případě 28 houfnic protože má od roku 2016/2017 vzniknout palebná četa aktivních záloh (asi 4 houfnice?). Nepředpokládám že budou vznikat nové nebo se rozšiřovat stávající dělostřelecké útvary kromě čety AZ a tudíž nejspíš AČR nakupuje více houfnice pro případ mobilizace.

  • Sorge-227
    21:55 11.01.2016

    Kdo vyrába nejlepši raketomety?

  • crusader
    21:42 11.01.2016

    Kozlus

    Kdy se kouknete do Koncepce na graf 2, tak uvidíte, že se počítá max s 1,4% od roku 2020 (a to ještě jen v případě, že HDP poroste minimálně o 2%). Pokud růst HDP klesne pod 2% tak nebudou ani tyhle peníze.
    Ty grafy a tabulky jsou opravdu zajímavější než to co se má nakoupit - to je stejně jen zbožné přání.
    Do roku 2025 AČR dostane 460 miliard (podle tabulky B), to je hezká částka že ano. Za to by se pár hraček dalo nakoupit.
    Jenže to má takovou malou chybku. Na nákup nových hraček bude vyčleněno jen 150 miliard. Stejná tabulka sloupec 1 - zbytek jsou běžné výdaje a osobní mandatorní výdaje neboli mzdy, výsluhy, platby za služby, PHM, pronájmy techniky atd.

  • Kozlus
    21:22 11.01.2016

    Pekne to je sepsane, jen by mel ministr financi zacit dodrzovat svoje slovo a opravdu ACR zvednout rozpocet. 2016 sice dostali v korunach vic, ale % ze statniho rozpoctu kleslo oproti 2015. Pokud se v roce 2020 opravdu dostaneme na 2%, tak je to dvojnasobek proti dnesku. A za to uz se neco da nakoupit. Nez se rozhodne, co se vubec bude kupovat, nez probehne nejake vyberove rizeni, nez se par ucastniku odvola, nez se uzavre smlouva, nez dojdou prvni kusy techniky...

  • TheCornell
    20:24 11.01.2016

    Armáda nemá pořádnou obuv pro vojáky a uvažuje nad nějakými paprskomety. Jak psal jeden uživatel s tím hračkářstvím podemnou...

  • petr.svetr
    19:58 11.01.2016

    re:RASE
    Docela mi to překvapilo,protože jsem nedávno četl,že personální naplněnost u dělostřelců je někde kolem 70% - žeby od tý doby nabrali tolik lidí ?

  • Lukas
    19:48 11.01.2016

    Wycofanie vz. 77 będzie błędem. Podejrzewam, że ACR nadal posiada duże zapasy amunicji. A samo działo ma potencjał modernizacyjny (Doskonale nadaje się na sprzęt "mobilizacyjny" - dla jednostek rezerwowy)
    Nie wierzę w to, że ACR kupi więcej jak 24-36 haubice... (To i tak spory koszt - wszak to nie tylko działa...)

    Podobnie z RM-70... 122mm rakiety są tanie. Systemy 227/607 mają sens ale jako wyrzutnie pocisków dalekiego zasięgu (ATACMS) albo amunicji inteligentnej...
    W przypadku gdy chcemy wroga "zasypać" rakietami RM-70 będą bardziej ekonomiczne...

    C-RAM? moim zdaniem bez sensu. Trzeba najpierw mieć obronę przeciwlotniczą.
    Czyli Systemy SHORAD (+ MRAD). Kiedy ACR kupi jakieś systemy?


    Szczerze - jak czytam te wszystkie "zapowiedzi" - co ACR kupi to mam wrażenie, ze tu nie ma żadnego planu.
    Prawie jak w Polsce.

  • Matesaax
    19:31 11.01.2016

    Ten počet houfnic mě dost překvapil,počítal jsem,že opět dojde k nějakému symbolickému nákupu třeba 20 kusů,aby se neřeklo,ale tohle je příjemné překvapení.To samé nákup raketometů je pozitivní věc.Jediné co mě překvapuje je ten plán na 200 BVP.Vždyt pro dva prapory 7.MEB a jednu rotu v Přáslavicích v pohodě stačí necelých 100 kusů.
    Ten nákup bitevních vrtulníků po roce 2024 je opravdu zajímavý..k čemu pak budou ty lehké univerzální stroje,které se ted plánují pořídit?

  • skelet
    19:10 11.01.2016

    C-RAM je vznešený název pro poslední generace protiletadlových kanónů.
    Ráže 20mm je mimo (dostřel), zbývá tedy ráže 35mm, 40mm a 76mm. Potencionálně i 57mm, ale tu v pozemní verzi ještě nikdo nenabízí. Zajímavá je ráže 76mm, a to kvůli velkému dostřelu, ale taky kvůli naváděné munici DART
    https://youtu.be/BnrA4VfjgPI...

    U raketometů je velmi zajímavý izraelský systém Lynx, který umí využívat také střely DELILAH GL s dosahem 250km (hlavice o hmotnosti 30kg).

  • Skynet
    18:46 11.01.2016

    Osobně bych se přikláněl k izraelské technologii, je na vysoké technické úrovni a určitě je prověřená bojem.Ale jak už tady někdo psal,vyhraje ten kdo dá nejvíc ;-)

  • Rase
    18:40 11.01.2016

    Lukas a petr.svetr:
    Oficiálně má AČR 86 houfnic Dana (osádka 5), početní stav obsluhy by tak měl být ve výsledku stejný jako je teď (zbyde i na pár raketometů).
    Estonci se vybavili pěkně, otázkou jen je, jak moc má smysl nakupovat ojetou techniku, ale asi jo

  • petr.svetr
    18:18 11.01.2016

    Kde chtějí vzít k těm 45 houfnicím personál -obsluha je 6 lidí na kus ? A raketomety ?
    A jéje dostali jsme peníze tak rychle malou domu.

  • Rase
    18:14 11.01.2016

    K osazení Tatrováckého podvozku zahraničním raketometem, snad nebude potřeba výpomoc Konštrukty. To samé v případě houfnice - pokud by se podařilo ukecat švédy na dělo z Archera, tak by to bylo skvělé (prodávají jej ale jen jako celek), jinak by bylo vhodné prohloubit spolupráci s Nexterem nebo Izraelci.
    Já zkrátka kvalitě vojenské techniky ze Slovenska, Polska, Srbska a Ukrajiny moc nevěřím (zbrojovky tam jsou, ale nemají pořádné obraty a tendr na novou Indickou houfnici můj názor nezměnil) - v podstatě nevěřím ani té od nás.
    Jsem hodně zvědavý, jak dopadne ten tatrovácký nosič na minomety (od něj se bude všechno odvíjet - co dokáží ukuchtit).

  • Jura99
    17:42 11.01.2016

    O slovenském raketometu neuvažují asi proto, že ten je modernizací z AČR vyřazeného RM-70 a modernizace spočívá v instalaci kontejneru s raketami amerického systému MLRS. Takže v AČR není co modernizovat (když byl RM-70 vyřazen) a pokud se bude kupovat nový, tak nejspíš není žádný důvod kupovat americký systém od Slovenska.

  • Sorge-227
    16:21 11.01.2016

    Prečo neuvažuju o slovenskom raketomete? Každopádne vyhraje ten výrobca, ktorý da najviac .

  • tryskac
    16:09 11.01.2016
  • tryskac
    16:08 11.01.2016

    Eva ma rozhodne potencial, bola by skoda taky potencial premrhat. Na strankach casopisu Obrana som sa docital, ze vez je riesena ako samostatny modul, ktory sa da umiestnit na akykolvek pouzitelny podvozok. Preto mi teraz, s odstupom casu pridu usmevne vsetky tie komenty, ze aky to ma zastarany podvozok a podobne. Z mojho pohladu, je to v sucastnosti jedna z najpokrokovejsich konstrukcii v tejto kategorii uz len poctom osadky 3 muzi. Ceasar, G6 ma tusim okolo 6, ak sa nemylim. Inak aj raketomety RM70 v modernizacii Modular su plne zrovnatelne so svetovou konkurenciou.

  • CerVus
    16:00 11.01.2016

    JardaBrum: No právě, že když budou volby tak se moc nakupovat nebude. Současné strany se budou bát velkých čísel, které by jim opozice neustále předhazovala a k tomu by po prohraných volbách mohly vyplout na povrch věci, které měly zůstat skryty.
    Ona celá ta koncepce je strašná. 10 let se nechala armáda zastarávat a teď se to začne všechno sypat. Jediné co nám zůstane budou pandury a breny.

  • Lukas
    15:21 11.01.2016

    50 haubic?!
    Kogoś poniosła fantazja. (Ile ACR używa vz77 Dana? )

    Systemy 227mm? Sorry ale ACR miała okazje kupić używane M270.
    12-16 sztuk wystarczyłoby (+ zmodernizowane RM 70)
    Finowie kupili 12 M270A1 od Danii - za 5 mln Euro

    Teraz ACR zapłaci ok. 200-300 mln USD za 12 HIMARS + amunicja

    Chorwacja - 12x PzH 2000 - 41 mln Euro...

    Żeby było śmieszniej - Estonia niedawno kupiła 35 kadłubów CV90 - za 60 000 Euro / sztuka!
    Mają teraz 44x CV9035 + 35x podwozia CV 2x Bergepanzer 2, 2x Biber za 114 mln Euro

    Można tanio modernizować nieduże armie?
    Można...

    Patrzcie na Finów - budżet 2,6 mln Euro...
    Nie mają problemu z zakupem sprzętu (nowego / używanego)
    nie maja problemów z lotnictwem (już teraz myślą o następcy F-18)
    Mają 8200 żołnierzy zawodowych, co roku szkolą ponad 20 000 poborowych + kilkanaście tysięcy żołnierzy rezerwy

  • crusader
    14:32 11.01.2016

    To tedy nevím, za co se bude nakupovat

    např. 2016
    rozpočet MO - 47.78 miliard
    z toho na AČR - 28 miliard z toho
    na BV (běžné výdaje např. platby za služby, energie, PHM atd.) - 9,387 miliard
    na OMV (obvyklé mandatorní výdaje - mzdy, důchody, výsluhy atd.) - 14,815 miliard

    a zbývá na projekty (asi včetně nákupů techniky) celkem 3,896 miliard

    za to nakoupíme ty chybějící potravinové dávky, pár tisíc Brenů 2 a munici pro ně a nezbyde nic.

  • stirling
    14:07 11.01.2016

    Já tam vidím i pozitiva - třeba pořízení 50 ks houfnic a rakety také plus. Ještě možná doplnit minomety a lehčí houfnice na krátkou vzdálenost na pandurech a tatrách.
    Na budoucí houfnici mám tip: Podvozek a nová prodloužená kabina tatra (jako ta pro minomety) a na to věž ze zeuzany či evy.
    Jinak souhlas největší slabinu vidím u nás v PVO a to tempo obnovy (mluvení o tom) mě přijde pomalé. A pak řeknou, že armáda má peněz dost (že je ani neutratí) - to je jasné, když skoro nic nenakupuje jen vše připravuje do budoucna...

  • JardaBrum
    14:05 11.01.2016

    Nakupovat se bude 2017 jak o život. Však jsou však budou volby.... Koncepce nekoncepce....

  • kazd
    13:55 11.01.2016

    To dítě aspoň ví co chce :-)
    Koncepce je další blábol do šuplíku. Stropnický rok tvrdí jak převratný materiál se chystá.
    V parlamentu se před necelým rokem na výboru živě diskutovalo o vrtulnících a AČR silně prezentovala, že bitevní vrtulník je překonaný a nemáme na něj.
    teď v koncepci:
    ------------
    Přestože je zámyslem dále provozovat do celkového ukončení životního cyklu i vrtulníky ruské provenience (především Mi-171Š), nelze vzhledem k vývoji bezpečnostní situace vyloučit nutnost jejich náhrady s cílem snížit závislost na Ruské federaci. Navíc bude nutno do roku 2024 rozhodnout o potřebě pořízení bitevních vrtulníků vzhledem k jejich nezastupitelné úloze při podpoře pozemních sil.

    2025 :Pořízení transportního vrtulníku (4 ks) jako náhrady vrtulníků Mi-17;
    ----------------
    Takže se v koncepci dočteme že nelze vyloučit kompletní přezbrojení ruských vrtulníků do r.2024. Teď je 2016 a neděje se v podstatě nic.
    Už je to k smíchu.
    C-RAM je úplně mimo. Na MO si asi někdo vzpomněl jaký byl vývar z ARTHURA
    a chce si to zopaknout.

  • Aldus
    13:47 11.01.2016

    Kdyz si Koncepci vystavby prectete, tak v letech 2015 a 16 se jen nabiraji lidi, porizuje se jim vyzbroj a vystroj a upravuje se legislativa. Modernizace vyzbroje zadna. Jedinou vyjimkou co ja vim, jsou ty kontejnery pod Gripeny, ktere maji byt jeste letos. Neco dit se zacne az od roku 2017, i medialne propirane radary zacnou az na rok.
    Koncepce samotna se mi zda dobra, dokonce velmi dobra, jediny problem vidim v tom, ze se tvari jako bychom meli cas do roku 2025 nebo aspon 2020. A to proste neni pravda, valka muze vypuknout kdykoliv.
    Tam, kde vime, co chceme (treba RBS-70), tvrdim, ze to mame objednat hned i treba na dluh a necekat, az se nam zotavi finance (to taky nemusi byt nikdy). Mne tak prijde, ze cekame jen az bude valka, abychom se mohli strasne divit ...

  • jsk1
    13:23 11.01.2016

    velení naší slavné armády mi připomíná hošíka předškolního věku, který stují před hračkářstvím a toužebně ukazuje prstíkem tu na tu tu na onu hračku - a moudrý rodič s potutelným úsměvem říká - to víš že jo Honzíku, někdy přístě..:)

  • Rase
    11:57 11.01.2016

    Tak zrovna Laserové C-RAMy jsou poněkud velká budoucnost (někdy po roce 2030, proč ne). Až bude mít armáda zavedené houfnice, raketomety, radary, vrtulníky, pásový podvozek a třeba i tanky, proč nevymýšlet i C-RAMy.
    Reorganizace armády by měla probíhat souběžně s těmihle projekty. Nemá smysl čekat X let, když se do teď nic nedělo)

  • crusader
    11:41 11.01.2016

    Tak AČR má "holý zadek" a to doslova, nemá ani potravinové dávky na 30 dní a my uvažujeme o laserech na C-RAM.
    Ale odkaz na Koncepci výstavby je stejně zajímavý, speciálně personální oblast.
    Armáda má mít 24 000 mužů, AZ 5000, občanští pracovníci 3500 a celkem má mít resort MO 42 800. To opravdu má být (možná už je) 10 000 zaměstnanců na MO?
    Pak se nedivím, že AČR pořád nemá peníze, když z rozpočtu MO jde na AČR jen o něco málo víc než polovina a 20 miliard jde na provoz MO (viz přiložené tabulky v Koncepci)