Dělostřelectvo: Královna bojiště se vrací

Dělostřelectvo: Královna bojiště se vrací
Houfnice M777 ráže 155 mm v akci / US Army (Zvětšit)

Západní armády se v příštích letech mohou srazit s početnými dělostřeleckými a raketovými jednotkami nepřítele. Myslí si to minimálně plukovník Liam Collins a kapitán Harrison “Brandon” Morgan, kteří v článku King of Battle: Russia Breaks Out the Big Gun upozorňují na sílu ruského dělostřelectva. Oba autoři v článku varovně ukazují na nasazení dělostřelectva na východní Ukrajině v roce 2014.

Oba američtí autoři připomínají událost z 11. července 2014, kdy se ukrajinské prapory z 24. a 72. mechanizovaných brigád shromáždily u města Zelenopól, které se nachází asi 5 km od ruských hranic. Ukrajinské jednotky se zde shromáždily po útocích na proruské jednotky v Doněcku a Luhansku, aby provedly další útok na separatisty.

Ruský raketový útok začaly průzkumné drony, které určily pozice Ukrajinců. To vše za působení ruských prostředků radioelektronického boje (REB) proti ukrajinským velitelským, řídícím a komunikačním systémům.

Rusové proti shromážděným ukrajinským jednotkám zahájily útok pomocí raketometů BM-21 Grad. Útok trval dvě nebo tři minuty a zemřelo při něm nejméně 30 ukrajinských vojáků. Stovky dalších bylo zraněno. Při útoku bylo zničeno také mnoho vozidel, včetně obrněných. „Útok zanechal ukrajinské síly zdecimované a demoralizované a způsobil největší ztráty ukrajinské ofenzívě,“ píší Collins a Morgan.

Za posledních 25 až 30 let dělostřelectvo při bojových operacích západních armád nehrálo větší roli, ať už to byla operace Pouštní bouře nebo operace v Afghánistánu a Iráku.

Malé odbočení od článku obou autorů ‒ absence masivního nasazení západního dělostřelectva je dána doktrínou NATO, která spoléhá na mohutné a moderní letectvo. V případném střetu totiž alianční letouny mají vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu a pak ve spolupráci s pozemními jednotkami ničit nepřítele ‒ tak to bylo naplánováno aspoň během studené války.

Naopak Rusko se spoléhá na kombinaci pokročilé protivzdušné obrany (PVO), na zbraně velmi dlouhého dosahu a na své mohutné dělostřelectvo. V případném střetu (zjednodušeně řečeno) bude ruská PVO krýt postup dělostřeleckých jednotek, které budou „čistit“ cestu ruským motostřeleckým a mechanizovaným jednotkám. Současně pak zbraně dlouhého dosahu zaútočí na strategické vojenské, průmyslové a dopravní objekty / uzly.

Jak připomínají oba autoři, početné a kvalitní ruské dělostřelectvo má „taktickou nadřazenost“ nad svými konkurenty z americké armády (nota bene nad konkurenty z evropských armád).

Oba autoři připomínají (jako důkaz vyspělosti ruského dělostřelectva) některé zajímavé ruské dělostřelecké systémy, jako je mobilní houfnice 2S7 Pion ráže 203 mm s maximálním dostřelem 37,5 km. Ruská armáda také opět zavedla do aktivní služby těžký minomet 2S4 Tulpan ráže 240 mm s dostřelem až 10 km (20 km se speciálním střelivem).


Pozice ukrajinských jednotek u města Zelenopól po útoku ruských raketometů.

Dodejme, že minomet má díky optimálnímu úhlu dopadu miny mnohem větší ničivost, než dělo stejné nebo podobné ráže. Například mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg má v cíli stejný účinek jako houfnicová či kanonová tříštivo-trhavá střela ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg. Miny ráže 120 mm dokáží přitom smrtelně zranit stojícího člověka (plocha 1m2) na vzdálenost až 30 m (průměr 60 m; plocha 2800 m2 ).

Autoři uznávají, že se jedná o systémy s nízkou rychlostí palby. Jedná se však také o zbraňové systémy s velkým účinkem v cíli ‒ při nasazení většího počtu takto výkonných děl a minometů se účinek v cíli podobá efektu leteckého úderu.

Americké dělostřelecké jednotky pracují na úrovni brigády. Ruská armáda však začleňuje dělostřelecké jednotky přímo do praporů. Výsledkem je větší pružnost na moderním dynamickém bojišti a rychlejší reakce při palbě na „pomíjivé“ cíle. Rusové navíc začlenili drony, dělostřelecké návodčí a centra řízení palby přímo do dělostřeleckých a raketových baterií.

Další klíčovou technologií na východní Ukrajině se staly ruské dělostřelecké radiolokátory, které pomáhaly odhalovat (s pomocí dronů) pozice ukrajinských děl. „Tato jedinečná schopnost umožňuje ruským silám rychle zacílit a zničit nepřátelskou sílu s minimální potřebou zdlouhavého rozhodovacího procesu nebo složitých manévrovacích plánů,“ píšou ve svém článku Collins a Morgan.

Podle obou autorů musí být americká armáda připravena na návrat „Královny bojiště“ a upravit taktiky, výcvik, doktríny i celkovou kulturu boje. Obnoveno musí být například umění kamufláže a klamání. Americké jednotky se musí maskovat před ruskými průzkumnými drony a před prostředky REB a kybernetického boje. To znamená zavést moderní fyzické maskovací prostředky a maximálně potlačit elektromagnetické vyzařování. 


2S4 Tulpan

Výcvik amerických jednotek musí počítat s masovým nasazením dělostřelectva nepřítele. Například po odhalení svého stanoviště (např. drony) se musí velitelé a štáb naučit okamžitě opustit své pozice. Nelze ale čekat na přesun celého velitelství, ale vzít jen to nejpodstatnější (mapy a rádia).

Americké dělostřelecké jednotky se musí také naučit pracovat v prostředí s masivním působení prostředků REB. Dále je nutné v americké armádě obnovit komplexní výcvik za použití dělostřeleckých radiolokátorů, protože takový výcvik měl za posledních 20 let boje proti terorismu nízkou prioritu.

Oba autoři také doporučují přesunout dělostřelecké jednotky z brigád na úroveň praporů. Takový krok si vyžádá detailnější plánování „geometrie bojiště“ (omezení ve vzdušném prostoru a v operačních zónách). Dělostřelecké jednotky na úrovni praporů však mohou rychleji reagovat na měnící se situaci na bojišti.

Na závěr oba autoři zdůrazňují, že americká armáda musí vytvářet nové dělostřelecké a raketové jednotky, zejména na úrovni praporů, které pak budou působit samostatně nebo na úrovni brigád a divizí. Tomu odpovídá zavádění nových zbraní i technologií. V boji s rovnocenným protivníkem se jednoduše americká armáda nemůže spoléhat na letectvo, které bude vytíženo bojem proti strategickým cílům v hloubce nepřátelského území.

V každém případě výrazné posílení dělostřeleckých a raketových jednotek je pro americkou armádu prioritou. V rámci komplexního programu LRPF (Long-Range Precision Fires) americká armáda výrazně posílí schopnosti svých dělostřeleckých a raketových jednotek. Prvním hmatatelným krokem je nákup několika stovek raketometů M142 HIMARS a opravy / modernizace stávajících raketometů M270A0 / M270A1 MLRS.

Zdroj: AUSA

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ukrajinské dělostřelectvo pod ruským kyberútokem

Ukrajinští operátoři houfnic D-30 od roku 2013 používají nezávisle vyvinutou mobilní aplikaci ...

Armáda ČR obnovuje dělostřelectvo: Houfnice DANA zůstává

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje modernizovat 33 samohybných kolových houfnic (ShKH) vz. 77 ...

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Dzin
    07:36 12.02.2019

    Článek je zajímavý, ale musíme si uvědomit, že autoři se v něm zaměřují jen na to, co považují za výhody ruského systému. Ze záporů upozorňují jen na jeden (nízká rychlost palby) a ostatní jako nedostatečně rozvinuté telekomunikační prostředí, neautomatizovaný SŘP, pomalá palebná reakce, nedostatečně rozšířená dalekonosná munice s koncovým naváděním či i přílišná rozmanitost typů dělostřeleckých systémů apod. buď nevzpomenou a nebo nijak blíže nerozebírají.

    Není to tedy článek zaobírající se ruským dělostřelectvem komplexně, ale spíše je ho nutno chápat jako práci, která má prosadit pohled na vlastní dělostřelectvo (rozuměj USA a NATO) a definovat změny, které autoři článku považují za prospěšné.

  • Tecka
    14:11 10.02.2019

    HOMAR zdechł ,niech żyje HIMARS... podpisanie umowy ,prawdopodobnie w środę . Cena za jeden dywizjon 414 mln $

  • jj284b
    07:19 07.02.2019

    5.februara prebehol test Extended range cannon artillery systemu.. s novym projektilom XM113 bol zasiahnuty ciel na vzdialenost 62km.. plan je dosahovat dostrel do 100km..

    https://defence-blog.com/army/...

    • Czertik
      13:18 07.02.2019

      Ono je to vzdy neco za neco - pokazde za vetsi dostrel platis mensi zivotnosti hlavne - jak moc kratsi, zalezi jak moc dal stilis nez normalne.
      No a pokud pouzivas spesl munici s naporovym motorem apod - tak sice setris vic hlaven nez pri klasickem pohonu a srovnatelnem ci o neco kratsim dostrelu, ale cena za to je cena - ona munice je dost drazsi.
      A pokud k ni pridas jeste koncove navadeni, tak mas jednotkovou cenu skodovky.
      Byt ano, ve vysledku JE levnejsi vypalit 5 strel velmi presne nez 50 do ctverce a nahradit zemedelce pri orani.

      • jj284b
        14:13 07.02.2019

        tak ono je to to stale este len vo vyvoji, chcu s tym strielat na 100km.. no ked to pojde do vyzbroje, a rozbehne sa masova vyroba tych projektilov, tak to zrazi cenu dole.. ak sa dobre pamatam, dokonca aj namornictvo prejavilo zaujem o ten projektil pre torpedoborce Zumwalt..

        • Gibon
          08:36 08.02.2019

          A aj keby nie, stale bude cena nizsia, ako keby mal vzlietnut nejaky stihaci bombarder a dopravit tam nejaku GBU12.

  • semtam
    01:05 07.02.2019

    Myslím, že mnohým stále uniká problematika dělostřelectva a jeho dosahu a navíc si neuvědomují zranitelnost letectva při střetu s protivníkem, který dokáže provádět údery na velkou vzdálenost a nedej bože kvalitní diverzní činnost v hloubce protivníkova území, ale to je jež jiné téma.

    V posledních letech je kladen spíše komerční důraz na co největší dostřel houfnic. Nepřímo tento fenomén zapříčinilo memorandum NATO z 90. let, které stanovilo požadavek 30 km pro standardní tříštivé granáty 155 mm. Tento požadavek ovlivnil vývoj houfnic tak, že prakticky všichni výrobci (celosvětově) nabízí své houfnice s ráží 155 mm (či obdobné) s deklarovaným dostřelem 30 km pro tříštivé granáty.
    Dostřel houfnic do 30 km s tříštivým granátem není nic proti ničemu. Praxe je ovšem taková, že houfnice ostřeluje cíle hluboko pod jejím maximálním dostřelem. Prakticky v rozmezí 10-20 km i méně. Důvodem je převážně charakter bojiště a druhým nepřímým je to, že se stoupající vzdáleností roste poměrně významně rozptyl dělostřeleckých granátů a tudíž snížený efekt v cíli a o vzdálenější cíle se většinou postarají jiné prostředky, než houfnice.
    Pokud se podíváme na tolik obávané ruské dělostřelectvo, tak většina jeho samohybných děl (2S3 a 2S1) nedosahuje maximálního dostřelu ani 20 km se standardním granátem. Obdobná situace je v US Army s M109. Jak ovšem napovídá soudobá praxe houfnice s takto "nízkým" maximálním dostřelem nemají výraznější handicap oproti moderním houfnicím (nepočítám rychlost střelby, apod.)
    Dalším oním strašákem jsou minomety 120 mm, které mají dosah řádově 8 km či 14 km u zbraně 2A80. Pokud by dělostřelectvo ráže 155 (152) mm dokázalo plně eliminovat protivníka ve svém dosahu, tak smysl minometů by se vytrácel. Dělostřelectvo má za úkol ostřelovat uskupení vojsk protivníka a umlčovat jeho dělostřelectvo. Minomety slouží k rychlé dělostřelecké podpoře při kontaktu s protivníkem.

    Dále problematika letectva. Letectvo samo o sobě je dost zranitelné. Hlavní slabinou letectva je to, že operuje z letišť. V posledních několika desetiletích jsme si nějak zvykli na to, že letectvo často vyhrálo války či bylo rozhodujícím prvkem na bojišti. Tento fenomén je zapříčiněn hlavně proto, že války kde letecká složka dominovala se vedli proti mnohonásobně slabšímu protivníku. Za příklad nám může posloužit Irák, Srbsko, Čečensko, Gruzie, Sýrie, Afghánistán, Libye, apod. (bez ohledu na výsledky konfliktu). Tyto konflikty jsou specifické v tom, že protivník není schopen vést údery na velké vzdálenosti a dokonce postrádal schopnost relevantního leteckého boje či schopnosti PVO.
    Letectvo lze nejlépe potlačit tím, že se vyřadí z provozu jeho letecké základy což navíc jde v ruku v ruce s jeho leteckou technikou.
    Nejvhodnějším typem zbraně jsou různé balistické či řízené střely. Nevýhodou je jejich pořizovací cena a omezení dostřelu na základě smluv.

    Pokud se máme bavit o obraně ČR či potažmo o kolektivní obraně NATO. Tak posilovat leteckou složku nemá v případě obrany ČR moc velký smysl pokud ovšem nezvýšíme počet leteckých základen s patřičnou PVO a nezavedeme desítky nových nadzvukových letadel. V rámci kolektivní obrany by tento čin byl do velké míry sporný, protože NATO samo o sobě má nejsilnější letectvo bez relevantní konkurence.
    V rámci obrany ČR a potažmo i kolektivní obrany bych zavedl ATACMS. Pro představu, pokud by AČR měla ve výzbroji ATACMS s dosahem 300 km. Tak s jejich pomocí lze neutralizovat letiště, kde působí taktické letectvo jako Sliač či Poznań nebo Łask, kterých by se mohl hypoteticky zmocnit protivník a ATACMS by mohl zůstat na území ČR.
    Pokud již máme platit "výpalné" a kupovat vrtulníky v USA a navíc tak okatě, že neoslovíme ani konkurenční evropské výrobce navíc s nejasnou koncepcí AČR, tak to raději pokud už musíme utrácet v USA nakoupit ATACMS a bojová síla AČR vzroste několikanásobně než pořízení jakéhokoliv amerického typu vrtulníku (od UH-72 přes UH-1Y až po UH-60). Bohužel AČR s výkonným systémem jako ATACMS nepočítá a v ostatních naplánovaných akvizičních projektech nemají USA co nabídnout. A pokud chceme vyřadit MI-24 (i když to není nutné) a jejich místo jen početně zaplácnout nějakým typem. Tak nejvhodnější řešení se jeví v podobě H145M se sadou HForce. Bohužel není made in U.S.A. Ale to je již jiné téma.

    Dělostřelecká výzbroj AČR: Nad Danou bych nelámal hůl, polská armáda s ní nadále počítá a zároveň dílčí modernizace třeba pouhé zakoupení Topazu by zvýšilo její taktickou a operační úroveň. Ohledně nových houfnic v ráži 155 mm bych netrval na kolovém podvozku (Tatra) a pořídil klidně pásový. Kolový podvozek se hodí především tam, kde se požaduje překonání velkých vzdáleností. V případě AČR je kolový podvozek spjatý s již legendární Danou a firmou TATRA. Mým kandidátem je typ K9, který si již našel cestu do řady armád NATO. 13.dp bych přeměnil na těžký disponující zbraněmi jako ATACMS, plus výhledově těžkými MLRS a to na způsob M270 či využít služeb českého průmyslu a zúročit poznatky z nákupu firmy 13. Oktobar a vyvinout moderního nástupce Orkanu s dosahem min. 120 km či výše.
    Do 7.mb bych začlenil nové houfnice 155 mm (K9), do 4.brn bych začlenil modernizované houfnice DANA s výhledem jejich obměny v podobě typu jako je ATMOS, Caesar, Bogdana, EVA (podvozek TATRA). V rámci MLRS bych pořídil RM-70 Vampir, které by mohli být začleněny jak do 7.mb, 4.brn, tak i do 13.dp jakožto doplněk k těžkým raketometům. K praporům jednotlivých brigád (7.mb a 4.brn) bych začlenil samohybné minomety 120 mm a MLRS BM-21MT.

    Nákladnost pořízení všech jmenovaných systémů by nutně nemusela dosahovat (chce to analýzu) ceny za kterou bychom posílili letectvo AČR, jehož bojové schopnosti v případě války se sofistikovaným protivníkem jsou sporadické a navíc o dělostřelecké prostředky nepřijdeme prvním úderem protivníka, což u letectva hrozí. Navíc si dovolím tvrdit, že posílením dělostřelectva přispějeme k obraně ČR i NATO, než bezhlavým pořizováním letadel jako je F-35 či F-16V jejichž schopnosti by jsme nedokázali ani využít a v rámci kolektivní obrany by to byla jen kapka v moři.
    Jsem si vědom toho, že takováto armáda by nebyla zrovna střihem starých členů NATO, ale podobala by se více armádě RF. Smysl mé myšlenky není kopírování struktur starých členů NATO, ale co nejlepší obranyschopnost ČR a nabídnout kolektivní obraně NATO to, v čem má jisté rezervy.

    • Jura99
      07:55 07.02.2019

      Souhlas. Btw ty vrtulníky jsou fakt neštěstí, jsem pro věci z USA, ale zrovna vrtulník pro nás šikovný nemají a sami kupují vrtulníky z Evropy. Nic proti UH-60M, ale k našim ještě třeba 15let sloužícím Mi-171 se prostě nehodí. Ideální je H145M.

    • ARES
      11:41 07.02.2019

      Příspěvek SEMTAM je vzorovým příkladem, jak racionálně analyzovat úlohu zbraňových systémů. Zde je třeba vyzdvihnout komplexní přístup k hodnocení místa dělostřelectva a jeho význam pro palebnou podporu a z toho vyplývající návrh na koncepci dělostřelectva AČR. Lze diskutovat o relevantnosti některých námětů, ale to nic nemění na přínosu příspěvku.

      Hodnocení zbraňových systémů, ať pozemních, tak vzdušných, je třeba doplnit vždy o úlohu logistického zabezpečení municí. Na to se v analýzách zbraňových systémů zapomíná. V našem případě to bude hrát klíčovou roli v efektivitě palebné podpory dělostřelectvem.

      V prvních fázích boje, kdy požadavky na palebnou podporu jsou maximální, se musí očekávat, že se z jedné 155 mm ShH vystřelí za jeden den ne méně než 80 až 100 ran. Z hlediska logistiky to znamená dopravit ke každé ShH 6 až 8 tun, k celému dělostřeleckého oddílu 150 až 200 tun munice za den. Na jednu bojovou kampaň v délce 10 až 14 dnů, bude třeba dělostřeleckému oddílu dodat cca 1000 až 1500 tun munice (v průměru 15 tisíc nábojů).

      Jen tak na okraj. Komplexní cena jednoho výstřelu z 155 mm ShH činí 200 až 250 tisíc Kč.

      • JP--
        12:59 07.02.2019

        100 výstřelů je dost konzervativní v reálu to v intenzivním konfliktu je výrazně více viz. Ukrajina. Ideální by bylo dva oddíly po 24 dělech + 2x8 Himarsů + 8*8 samohybnejch minometů. Vše na kolech automat poloautomat + tažený minomety výsadkářům. K tomu skutečně intergovaný systém řízení palby (všechny prostředky stejný) + drony, doplnit Artury a nějaký radio pátrače pro odvetnou palbu na radary protivníka a není co řešit. Jenže toho se asi nedočkáme. Maximálně standardizovat (koupit dost kusů rovnou jednoho typu a pak ho udržovat moderní + moderní munice) a všechno starý vyřadit ihned jak příjdou nový věci. Vždyť naše armáda je jak wermacht na konci války tolik tipů v pár kusech to se hned tak nevidí. O munici škoda mluvit co je ve skladech 30+let je v zásadě životu nebezpečný a o řízený munici se dělostřelcům zdají jenom vlhké sny.

    • Czertik
      13:27 07.02.2019

      Semtam.
      To co si napsasl je naprosto logicke, vyvody podporene a velmi by to pomohlo branit uzemi Cr. A proto se neco podobneho NIKDY nestane.
      Protoze vsechny vlady poslednich 30 let ustavicne transformuji, spolu s lokajskymy generaly, na expedicni sily nato, ktere absolutne nejsou schopny zabezpecit obranu vlastniho uzemi.
      Coz by mela byt pririta kazde armady, at je v jakemkoliv spolku.

      • semtam
        22:13 07.02.2019

        Jsem docela překvapen pozitivní reakcí, už nějak dopředu počítám, že můj příspěvek bude napaden nějakým trolem typu logik a spol.

        Jen doplním názor na plánování výzbroje a struktur AČR. AČR v minulosti podlehla módním trendům a bohužel i politickému pohledu na výzbroj jako takovou (neplést s pořizováním nové techniky) jež se táhne až do současné doby.
        Vyřazením MLRS RM-70, osekání tanků až na kost a nyní rezignace na bitevní vrtulníky. Vyřazení RM-70 bylo v roce 2010 zdůvodňováno, že je kladen důraz na přesnou střelbu a to RM-70 z podstaty věci neumí. Samozřejmě toto zdůvodnění je strašně naivní a bylo ovlivněno trendem různým protiteroristických operací, jež mají více policejní než vojenský charakter. MLRS se osvědčili ve všech konfliktech od počátku legendárních Kaťuší a dokonce své místo na bojištích měli ještě v hlubší minulosti. Otevřít oči na tuto zbraň přinesl až konflikt na Ukrajině, kde MLRS hlavně typu Grad se ukázal jako velmi cenná zbraň. Je taky dobré si uvědomit, že MLRS vyřadila jen AČR... Polsko představilo novou verzi WR-40 Langusta, Slovensko RM-70 MODULAR, Rumunsko zavedlo rodinu Lynx (122 a 160mm) a ostaní uživatelé vyjma Maďarska si tuto zbraň ponechali buďto v původní podobě, nebo provedli většinou domácí modernizaci. Asi v jiných armádách si uvědomují význam této zbraně a sledují různé konflikty a nejen ty, co jsou za kopečkama. AČR je výjimkou, protože ta vyřazuje výzbroj z důvodů malé přesnosti..., ale sama nedisponuje ani přesnými dělostřeleckými zbraněmi a municí a dokonce dělostřelectvo nemá ani moderní systém řízení palby... Tak jak chtěla AČR vést přesné údery opravdu netuším.

        A mimo téma vyřazení MI-35 z AČR. Tyto stroje jsou poměrně nové a mají ještě 15-20 let před sebou. Navíc bitevní vrtulníky se po studené válce rozšířili do mnoha států světa a dle různých analýz (prestižních) a také z praxe vychází to, že bitevní vrtulník je nejuniverzálnější vzdušnou platformou pro poskytování palebné podpory.
        Problém MI-35 je politického rázu. Existuje obava, že pokud se zhorší vztahy mezi EU a Ruskem, tak na díly pro MI-35 bude embargo. Myslím, že tento problém se dá řešit dvěma způsoby. Prvním je nahrazení MI-35 bitevníkem neruského původu. Problém je ten, že bitevní vrtulník není zrovna levná záležitost. Jisté ušetření nákladů bych viděl, že se svezeme s Polskem a připojíme se k jeho výběrku na bitevní vrtulníky. Pokud i tak nebudou peníze, tak nezbývá než risknout provoz MI-35 do té doby, než budou prostředky na nákup nových bitevníků. Je to lepší než nic. Samozřejmě riziko embarga na MI-35 sice existuje, ale jakýsi rozkol mezi EU a Ruskem je již možná za zenitem, což tak nepřímo nasvědčuje generálka a částečná modernizace maďarských MI-24 v Rusku. Navíc díky značné rozšířenosti typu MI-24/35 lze náhradní díly získat od mnoha zemí či dokonce firem, které se zabývají prodejem náhradních dílů pro tyto stroje, přinejhorším kanibalizací. Otázka je nakolik stroje modernizovat. Pokud hloubkově, tak by dokonce mohla odpadnout plná závislost na Rusku. Pokud jen částečně, tak zase nezatížíme rozpočet.
        Vyřazení bitevních vrtulníků je hrubá chyba a jejich nahrazení jakýmkoliv bojovým typem vrtulníku (Od EC145 (UH-72) až po UH-60) je jen zalepením počtu vyřazených MI-35. Bojový vrtulník nemá letové vlastnosti, pancéřování a ani vybavení aby mohl zastoupit bitevní vrtulníky.

    • tryskac
      23:30 07.02.2019

      Celkom dobrý príspevok, ale: garantujem Vám, že vystrelenie rakety ATACMS na územie Slovenska, nech by už letisko Sliač obsadil akýkoľvek protivník by malo katastrofálne následky na politické, osobne, diplomatické ci iné vztahy medzi oboma národmi a vlastne by ten čin bola totálna prehra...

      • semtam
        00:14 08.02.2019

        Hmm, zajímavé vlastně se bojím domyslet, co chceš tím říci. Má to znamenat, že pokud Sliač obsadí jakýkoliv protivník třeba Rusko, Turecko, Isis, prostě jakýkoliv jak sám píšeš, tak zničením Sliače pomocí zbraní AČR zničí vztahy mezi ČR a SK. Má to souvislost se slovenskou historií, kdy jste byli po boku vždy s tím silnějším, nebo jak si to mám vyložit?

        Použití ATACMS jsem jen demonstroval, že s ním dokáže AČR vyřadit z provozu letiště daleko za svojí hranicí a hlavně uvádím, pokud se ho zmocní protivník. Je již jedno zda je to na jih, sever, západ, východ.

        Pokud sis to vyložil tak, že jen tak se odpálí ATACMS na Sliač, tak to nechám bez komentáře...

        • tryskac
          00:24 08.02.2019

          V rámci hypotetickej otázky nastania situácie :nepriateľ na Sliaci by šlo urcite o statický vývoj situacie:keby bol nepriateľ na Sliači a v ČR by boli výrazne problémy - nepriateľ typu Rusko. Ak by to boli Maďari - to si ani neviem predstaviť :) a ak by to bola ČR, prečo by ste tam strieľali.. Ale áno, strely typu ATACMS, čo sú vlastne jedny z najsilnejších zbraní okrem nukleárnych sú rozhodne vážny "gamechanger".

        • Gibon
          08:45 08.02.2019

          Nie, nie! Ak bude Rus opat na Sliaci tak pokojne strielajte.
          A na civilistov na LZ nehladte, v tom momente to budu aj tak uz len kolaboranti. (teda ak bude vobec cim, delostrelectvo AČR je fakt bieda)

          A len technicka, na zasiahnutie Sliacu nepotrebujete ATACMS, na to staci M31. Nemci s tym vraj lietaju 90km, takze z pohranicia by ste Sliac mali trafit ;-) Popripade nejaky prienik 20 km za hranice by sa urcite dal urobit. Ale skor Vas predbehnu Poliaci z ich Jassm. :-)

      • Jura99
        08:24 08.02.2019

        Při vylodění v Normandii zahynulo pod palbou Spojenců asi 20tis. francouzských civilistů. To je ohromné číslo, přesto nemám pocit, že by Francouzi nenáviděli Američany. Jakmile území obsadí nepřítel, osvobození obvykle životy a škody na majetku stojí.

  • Pilot
    12:26 06.02.2019

    Zdar válečníci, co myslíte o téhle věcičce?
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Clanek
    11:12 06.02.2019

    Lehke OT:
    https://www.euro.cz/byznys/kat...
    Takze loni 3,5mld, neutraceno. Jsem zvedav kolik to bude zase letos.

  • astor
    20:42 05.02.2019

    Jestli s něčím musí případný protivník Ruska počítat, tak s jeho houževnatým odporem. Jestli na něco Rusové spoléhají, tak na vzdálenosti ruských stepí. Představte si, že jedete v koloně náklaďáků dvě hodiny a skoro ani nehnete volantem. A kolem žádný kopec, řeka... Jen zelenožlutá pustina plná štírů a tarantulí. Vyprávěli mi kdysi o československém desertérovi ze střeleb v Rusku. Ztratil se a prý mířil k íránským hranicím. Ve stepi se ztratil, vrtulníky létaly a nenachazely. Našli ho až po týdnu, dehydrovaného a hladového u jeho Zila. Čtyři dny jezdil kolem do kruhu, sto kilometrů od báze... Údajně dostal dva roky Sabinova.
    Rus bude oříšek, pánové...

    • Jura99
      09:23 06.02.2019

      Tak spoléhají na vzdálenosti svých stepí nebo na svůj houževnatý odpor ? Laskavě si vyber, obojí současně se vylučuje. S jakým houževnatým odporem se setkal onen údajný dezertér na své cestě za svobodou ?

      • astor
        11:24 06.02.2019

        Setkal se s houževnatým odporem krajiny, která ho nepustila, tam kam chtěl. Takhle už nepustila Francouze a Nacisticko a jeho spojence, tam kam chtěli jít. Natisticko nedopadne jinak, pokud tam tam vleze.

    • Tango23
      10:20 06.02.2019

      ...nejsem si jisty, jestli houzevnatost pripisujete Dagestancum, Ingusum, Tatarum, Baskirum, Cecencum nebo vazne Rusum ci ostatnim etnikum... Doporucuji radeji syrova fakta, ktera muzete cist nebo sledovat na YT kanale MO Ukrainy kazdy den. Hezky den.

      • astor
        11:36 06.02.2019

        Vzhledem k tomu, že část mé rodiny skončila v ghettech na Východě Evropy, nemám nejmenší chuti k státu a jeho propagandě, která adoruje Banderu a jeho hrdlořezy. Je ostuda, že Evropa něco takového podporuje. Každý, kdo vychvaluje soudobou Ukrajinu, by si měl prohlédnout fotky z Babího Jaru, podívat se do očí ukrajinských nacionalistů, opilých vodkou, krví a vražděním a říci si: Toto jsou předkové dnešních ukrajinských demokratů, kterými se ti pyšní... Ale bez Banderových pohrobků to dobývání Ruska nepůjde, že... Nejlepší gauner je náš gauner.

        • Czertik
          12:00 06.02.2019

          A proc si myslis ze ti co podporuji dnesni ukrajinu, musi podporovat i banderovce ? Jo banderovci strileli zidy..a co jako ? To kvuli tomu mamedodnes nenavidet vsechny ukrose ?
          A to same u skopcaku - to je mame dodnes vsechny nevadidet kvuli zlocinum nacku ?
          A co teprv rusove - to je mame videt vsechny jako ozraly co stileji po vsem co se pohne a bezohledne ridicec ? Kdyz se vezme to co tu provadeli v 68 ?

          To, ze si urkosove vzali jako vzor banderu je sice smutne, ale holt kdyby se rus nesral do ukrajiny se separataisty a neukradl jim krym, tak by holt nemuseli hledat narodniho hrdinu co bojoval za nezavslou ukrajinu, byt to neni idealni figura.
          Slovaci se pri hledani narodniho symbolu samostatnosti taky dopustili faux paux, byt daleko mensiho, a to kdyz hledaly nove uniformy pro svoji hradni straz , po rozpadu csr - a nasli uniformy, tusim z 16 stol..ale uz jim nejak nedoslo ze tehdy slovaci sece meli svoje samostatne jednotky, ale ty bojovaly za r-u misto proti nemu :).
          A vezmi si takoveho vlassova - byla to de fakto tragicka postava, ktera mela slechetny cil, svobodne, demokraticke rusko bez stalina, ale bohuzel se k tomu cili spolcil s dablem - hitlerem.
          A rusove misto toho, aby ho tak videli, jako tragickou postavu, tak ho vidi jen jako zradce matky rusi, misto bojovnika proti stalinovu teroru.

          • Jura99
            12:48 06.02.2019

            Máš na mysli ghetta na Východě v režii Němců nebo gulagy na Východě v režii Rusů ? V obou případech se obvykle odcházelo nohama napřed a bylo by paradoxní považovat jednoho z "provozovatelů" za záruku, že se ten druhý případ už nestane. Jinak jen abys byl zcela v obraze, tou dobou, co tví příbuzní podle tvých slov skončili v ghettech, sám Bandera dlel v KT Sachsenhausen.

    • Czertik
      11:42 06.02.2019

      Jo ja nevim, ale podle me amici budou mit lepsi navigacni vybaveni nez dezerter :). A nejak ti uniko i to ze rusove hledali a dlouho nic nenasli :).
      A to rusko asi nebude tak moc privetiva zeme, kdyz chudak dezerter nikde nansel kuz zvance a vody.

    • Spalda
      18:02 06.02.2019

      Teda jestli ty tak trošku "nekacáš" ...vrtulníky létaly a nenašly v okruhu 100 km ve stepi rovné jako mlat. To teda hledaly hooodně špatně :)

  • lemkin
    18:39 05.02.2019

    Tak doufejme, že ta naše královna bude mít automatický nabiják, posádku hezky uvnitř a plnotučnou zásobu munice. Divadlo kolem kterého běhá 5-7 šašků je prostě k ničemu.

    Těch 5mld......., nebylo to náhodou jen na dokoupení 155mm k těm 33 plánovaně modernizovaným?

    • Nesher
      20:04 05.02.2019

      Ne, těch 17 děl mělo stát max. 2,5 mld.

      • Gibon
        20:35 05.02.2019

        Cize cca 6 mil € za ks. To na Z2 aj s palebnym priemerom staci.

        • Nesher
          20:56 05.02.2019

          Jenže to už neplatí. Teď se mluví o 5 mld. za 51 děl (bez systému řízení palby a asi i munice.

          • Gibon
            09:17 06.02.2019

            tak to nepoteší... ;-)

    • Jura99
      09:20 06.02.2019

      To poloautomatické divadlo má i své pro. Už z principu se dá bez zpomalení palby operativně zvolit druh granátu i množství nábojek. Pokud se nepletu, Zuzana/Eva má granáty i nábojky v zásobníku pěkně za sebou a jakákoliv operativní změna je ruční práce, granáty může volit nejspíš ze dvou druhů. Ale pokud to někdo ví zcela přesně, ať se neváhá podělit. Nicméně bych byl také pro automat, ale zaráží mě cena Zuzany 6mil. €.

  • Kichot
    16:59 05.02.2019

    V článku je popsána rozdílná koncepce Nata a "Varšavské smlouvy" a zatím vždycky mělo navrch Nato, tak bych osobně moc platnost dělostřelectva nepřeceňoval. Na Ukrajině to byl střet dvou stejných strategii. Jen ta jednabyla ještě bo dva řády zaostalejší... Spíš bych se soustředil na raketomety a minomety na různých obrněných platformách a samozřejmě dobře vybrat Bvp (modularita) a nástupce Gripenu

    • Czertik
      19:47 05.02.2019

      Je to mozne ze se na ua stretly 2 stejne koncepce a 1 vyhrala protoze byla modernejsi...ale tak nejak si nedokazu vybavit utok pri kterem by melo nato podobne vysledky a provedlo utok letecky .).

  • tomas.kotnour
    15:47 05.02.2019

    Docela by mě zajímalo, jaké jsou skutečné možnosti obnovení výroby systému MARS II společnostmi KMW a Diehl. Resp. zda by ho by ho byly schopné znovu umístit na kolovou platformu Tatra, tentokrát už se správným množstvím vypouštěcích kontejnerů. Vzhledem k době od výroby posledního systému se však obávám, že jde stejně jako v případě minometů PRAM-S pouze o možnost v teoretické rovině.

    • Nesher
      21:18 05.02.2019

      Není náhodou MARS II jen v současnosti probíhající modernizace původního MARS (tj. německé licence MLRS)?

      • tomas.kotnour
        22:14 05.02.2019

        Ano je, ale to co se modernizuje my nemáme, takže potřebujeme obnovit výrobu toho, co není součástí modernizace.

        • Nesher
          22:35 05.02.2019

          A nebylo by levnější koupit použité (ať už německou kopii nebo americký originál) a nechat si ho případně zmodernizovat?

          • tomas.kotnour
            00:17 06.02.2019

            Otázka je, v jakém jsou stavu, aby to nebylo jak španělské Leopardy. Tady bych se obrátil na polské čtenáře (Lukas, Tecka), jestli Polsko nezvažovalo podobnou možnost? A pak je samozřejmě otázka, jak by se amíci tvářili, kdybychom chtěli koupit z uskladněných vozidel jenom tu část za kabinou nad pásy, vzhledem k jejich ochotě dodat HIMARS na jiném podvozku.

  • Kichot
    13:05 05.02.2019

    Funkce děl a raketometů u nás suplují Alcy, jenže jejich použití je limitované neochotou státu investovat do jich modernizací, tak aby se plně využil jejich potenciál... No a mám takový silný pocit, že až přijde hospodářská krize co klepe na dveře , tak to zas odnese armáda jako první a moc na všechny ty akvizice nevěřte..

    • Rase
      13:54 05.02.2019

      U těch plánovaných modernizačních projektů je problém v tom, že oné dosavadní technice končí, nebo už skončila životnost. Nějaké díly se dají opravit, něco kanibalizovat, ale nedá se to tak dělat donekonečna. Něco nového se pořídit musí, dřív nebo později, spíš aby to nebylo jen ve směšných počtech.
      jinak souhlas, za posledních cca 5 let se nic nepořídilo, tak sme projeli nejideálnější období na nákup nové techniky...

    • Czertik
      19:51 05.02.2019

      Jenze alcy nejsou spasa, u ceska by to byla spis z nouze ctnost. Protoze kdybys nasadil ty nase slavne alcy proti ua..tak dostanou na budku. A proti separatistum ktere kryla ruska pvo by si uz neskrtli vubec.
      Holt ty alcy sou tak skutecne dobre jen na bombardovani rucnikaru a podobnych u kterych pvo konci u velkorazoveho kulometu.

    • Eiffelos
      16:35 06.02.2019

      Alcy nemají Bombardovaci kontejnery na přesně bombardování... Mají. To. Jen Grupeny

  • RiMr71
    12:27 05.02.2019
    • (1)
    Oblíbený příspěvek

    ...když si vzpomenu na ty vousaté vášnivé příspěvky zdejších rusomilů, resp. "objektivních diskutérů nad věcí", jak se Rusko do Ukrajiny nijak vojensky neangažuje a že je to vše propaganda... Jaktože tu nerozporují, že Rusko zaútočilo palebným přepadem ze svého území na území jiného suverenního státu?
    Nezastávám se Ukrajiny, blahořečení banderovců je mi odporné stejně jako uctívání Stalina v Rusku, nebo Marxe v rajchu.

    • Mindas
      14:01 05.02.2019

      ... když si vzpomenu na ten tvůj týden starý příspěvek, kde si tvrdil zaostalost Ruska v dělostřelectvu oproti Západu...

    • Jirosi
      15:08 05.02.2019

      Ano, koho by to zarazilo. Hlavně se nikam nevměšovat!

  • Rase
    11:28 05.02.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    Když se tady vytahuje ta Ukrajina, tak si musíme ukázat, jaké poučení si vzali oni sami ze střetu s Rusi. V plánu je přejít na ráži NATO (155 mm) a zavést lehké kolové houfnice Bogdana. Jsou na podvozku KrAz 6x6 s lehce pancéřovanou kabinou pro čtyř člennou posádku. Max. dostřel je 40 km, rychlost palby pak 6 ran za minutu. Jasně, není to nic extra, ale výrobní náklady jsou nízké a ona ráže 155 mm není jen kvůli exportu, ale můžou i použít moderní dělostřeleckou munici z dovozu. Obecně je na Ukrajině vidět trend, že chtějí docela rychle přejít na Západní ráže (mluvil o tom i prezident).

    Tady je ta Bogdana:
    http://palba.cz/viewtopic.php?...

    • Czertik
      19:57 05.02.2019

      Neni tak sexy jako dana/zuzana, ale hlavne kdyz je to funkcni :). Otazka je jak dobry palebny a zamerovaci system tam budou mit. A pripadne jestli nejaky radar na zamerovani nepratelske palby.

      • Rase
        21:23 05.02.2019

        no protidělostřelecký radar se používá samostatně, ne přímo na houfnicích. Pokud jde o systém řízení palby, tak pokud nemají nic svého, tak patrně použijí polský TOPAZ od WB-Electronics. Přeci jen s Poláky dost výrazně spolupracují na všem možném a tenhle je docela kvalitní - možná půjde i pro AČR (uvidíme).

        • Czertik
          12:05 06.02.2019

          No tak aby kazde delo melo svuj radar by byl skutecne luxus, i u amiku :). Slo me o to, jestli tam bude integrovane prijmami radarorevo signalu/dat a jak to bude s rp - a je jedno jak moc externi bude - jen aby to fungovalo dobre, rychle a spolehlive.

    • semtam
      21:35 06.02.2019

      Rase
      Trochu zavádějící, Ukrajina nepřechází z ráže 152mm na 155mm ne proto, že se ráže 152mm neosvědčila (vím, nepíšeš to, ale mohlo by to tak vyznít), ale hlavním důvodem je, že se chce více podobat západním armádám a také proto, že doufá, že se jí dostane pomoci pokud bude třeba v oblasti munice.

  • Eiffelos
    10:26 05.02.2019

    S pány v Americe nesouhlasím, podle mě to je loby zbrojaru, co prodává dělá. Dělá jsou supr, ale nejsou už dávno královnou. To co se děje na Ukrajině je problém že Ukrajinci tu válku vojenský prohráli a Rusové jim ničí prostředky levnými kanóny. Ukrajina totiž prohrála ve vzduchu a to je pořád Alfa Omega dnešního bojiště. USA by proti Rusku musely vybojovat vzdušnou převahu a až by ji vybojovali, tak by artilerii vymazali z povrchu. Pokud by ji nevyhráli, tak je to konec pro ně.... Artilerie ve větších počtech je myslím zbytečná, stačí mít jen pár děl na podporu, občas se to takticky vyplatí. Raketomyty s daleký dosahem, bych spíše podpořil, ty můžou ze země ničit i PVO...

    • Czertik
      20:15 05.02.2019

      A jak si prisel na to ze ukrosove valku prohrali ? Stale maji vladu a zancnou cast uzemi. Jo, prisli o znacnou cast donecka..ale bez vydatne podpory ruska by ukrosove to dobyly zpet uz v 14..i prestro ze tehdy byla jejich armada v kasatrofalnim stavu a dnes je v daleko lepsim.
      Ano, prohrala ve vzduchu..ale jenom proto ze to byly rusove kdo sestreloval ua letadla, vcetne onoho civilino hm17, ktere dodnes rusove/separati stale hazou na ukrose.

      • Eiffelos
        16:33 06.02.2019

        Rusové nedobyli celou Ukrajinu jen z jednoho důvodu. Protože nechtějí. Proč nechtějí? Nevíme přesně, ale asi by to ostatní země už jen tak neprekousli. Ukrajinci proste jsou zavléčení do asymetrické lokálního problémů, kde Rusové dělají jen to co jim projde v mezinárodním styku. Ale není to klasická válka Ukrajina je vysachovana... Ale pokud článek hovoří o artilerii USA, tam je věc jiná, to by se nikdy Rusku nepovedlo takhle vysachovat US army a proto musí přemýšlet jinak.

        • Czertik
          23:33 06.02.2019

          Ano, napsal si to presne RUSOVE, ne separatiste. Coz je presne to o cem pisu.
          Nebo ty vis o tom, ze rusko a ukrajina byly v 2014-18 ve valce ? Dotedtka sem si myslel ze valcili jen proti separatum.

          • Eiffelos
            19:53 07.02.2019

            O tom, že je mezi Ukrajinou a Ruskem zvláštní válka snad nepochybuji ani Rusové

  • Jura99
    08:44 05.02.2019

    Ve mě vzbuzuje zvědavost ten plánovaný nákup houfnic pro AČR, protože je o něm úplné ticho a údajný termín 2021 je doslova za chvilku.

    • Nesher
      09:47 05.02.2019

      Vzhledem k tomu, že se neustále opakuje informace, že na tuto akvizici je alokováno cca 5 mld. Kč (bez systému řízení palby, ten se má pořizovat separátně a dokonce dřív než samotná děla!!?) a zároveň AˇˇCR má požadavek na automatický (max. poloautomatický) systém nabíjení, tak reálně zbývá v lepším případě Eva (pokud to Slováci nepřeženou s cenou, nebo poslední verze izraelského Atmosu. Tedy žádná hitparáda. A to není jasné jestli je v těch 5 mld. i munice. Jestli ano, tak budeme i za ten Atmos rádi.

      • Clanek
        10:50 05.02.2019

        Nedava smysl aby se (i kdyz jen za zavrenymi dvermi) mluvilo o prikoupeni dalsich nadzvuku, aby se planovala akvizice pasovych BVP za 50+mld, aby se planovalo 12 vrtulniku za dalsich 10+mld a rozpocet na dela zustal tech dost utrapenych 5mld Kc. Bud se pujde dolu s poctem, coz doufam ze nikoho soudneho nenapadne, anebo se musi jit nahoru s rozpoctem aby se dala poridit jakastakas kvalita. Uprimne receno bych si umel ten rozpocet predstavit 3x takovy. 10mld na hlavne a 5mld na znovuzavedeni raketometu.

        • Nesher
          11:08 05.02.2019

          To je samozřejmě možné. Ale naposledy vojáci potvrdili ten rozpočet 5 mld minulý týden v reportáži ČT o dělostřeleckém pluku.

          • Rase
            11:21 05.02.2019
            Oblíbený příspěvek

            docela se bojím, že se nakonec vezme Caesar... podle šuškandy bych si možná vsadil na Atmos, ale vrtámi hlavou, proč se víc nezajímají o tu Evu II. Přeci jen je od Slováků, cenu nebude velká (už z principu) a snáz mužeme vyhandlovat něco na oplátku (třeba že koupí pár L-39NG nebo tak něco).

          • Nesher
            14:02 05.02.2019

            To je samozřejmě možné, byť Francie tu nemá takové lobby jako Izraelci (a navíc dostanou nažrat skrze Titusy). Slovákům by mohlo pomoci spojení s CSG (jeden z hlavních sponzorů hradní party) a pak společné prohlášení českého a slovenského premiéra o vzájemné podpoře zbrojního průmyslu v obou zemích z loňského podzimu.
            BTW - AČR chce co možná nejmenší obsluhu (ideálně 4, max. 5 lidí), kolika člennou posádku má poslední verze Ceasaru?

  • Pauli
    01:15 05.02.2019
    Oblíbený příspěvek

    Podle mě má velikou budoucnost i dělostřelecká munice s naváděním . Stačí jeden projektil a je hotovo.
    https://www.youtube.com/watch?...

    • Czertik
      20:20 05.02.2019

      Nadherne video, uzasny priklad kdy nasezeni delva + navadeciho dronu by prineslo uplne stejne vysledky jako daleko drazsi nasezeni letectva a navadenych bomb/strel.
      Ano, bude to limitovano relativne malym dostrelem delva, ale pro male staty jako ceska daleko rozumensji a levnejsi cesta nez vic investovat do a-g schopnosti letectva.
      A jak vidno na rucnikare, je tohle reseni vice nez dostatecne.

  • analytic
    21:36 04.02.2019

    Je smutné sledovat, jak některým americkým plukovnikům a kapitanům až události na východě Ukrajiny ukázaly, že Rf má ještě stále, po 25 letech od konce “prohrané” studené války, na bojišti použitelné a efektivní zbraně.

    Není divu, když jejich politiku určovali takoví giganti, jako M. Albrightová se svým výrokem, že Rusko je Bangladéš s jadernými zbraněmi.

    • Czertik
      22:23 04.02.2019
      • (1)
      Oblíbený příspěvek

      No, kdyz amici poslednich 25 let ani nepomylseli na to ze by proti ruksu bojovaly, tak je pochopitelne, ze mu nevenovila extra pozornost (narozdil od usamy :) ).

      Ano, je chyba amiku, ze zapomeli na kralovnu bojiste..ktera je ve vysledku daleko levnejsi nez letectvo.

      A skutecne, rusko/sssr tu studenou valku prohralo, a ne jen "prohralo". Skutecne fakticky rozpad statu nejde nazvat jinak nez prohrou.

    • Miroslav
      06:30 05.02.2019
      Oblíbený příspěvek

      Musíme si povedať otvorene, že Rusko má svojích problémov viac ako dosť. Fakticky prišli o väčšinu spojencov, stratili všetky servilné satelity, ZSSR sa ekonomicky aj politicky rozpadol a samotné Rusko len pomaly vstáva z popola štátneho bankrotu a rozvrátenej ekonomiky dotovanej ropou. Rusko sa snaží získať aspoň časť stratených pozícii v podobe destabilizovanej Ukrajiny. Trochu málo na krajinu ktorá má ambície stať sa opäť svetovou veľmocou. Rusko sa vždy pripravovalo na vojnu ktorá sa odohrá na širých pláňach ruskej stepy. Preto budovali masívne obrnené vojsko s tisíckami tankov a delostrelectvom. Na takéto spôsobilosti ich predurčuje geografický a prírodný ráz krajiny.

    • Slavoslav
      07:42 05.02.2019
      Oblíbený příspěvek

      ono to bude z velkej casti tym, ze napriek neochvejnemu presvedceniu niektorych diskutujucich sa USA na vojnu s Ruskom vobec nepripravovali a ani ju neplanovali. A tak armadu prisposobovali aktualnym hrozbam ktorym celili

    • major
      14:02 07.02.2019

      Až nato, že to Albrightovej povedal akýsi Rus v 90-tych rokoch. Skutočne "milujem" tieto výroky z Rádia Jerevan...

  • dusan
    20:55 04.02.2019

    Len jedna zaujímavosť z rusko-ukrajinskej vojny:

    Už pred 5 rokmi som videl toto video:

    https://www.youtube.com/watch?...

    Je tam vidieť batéria húfnic 2S1 "opolčeneckej" brigády Kalmius.

    Niekoľko dní po zverejnení tohto videa ukrajinské raketomety Smeršč urobili palebný prepad na túto batériu a po obrovskom výbuchu v noci z 08. na 09.02.2015 o cca 23.00 hod. sa táto batéria doslova "vyparila" a ostali po nej len roztrhané zvyšky húfnic.

    Nik mi to zrejme nedosvedčí, ale som presvedčený, že podľa videa skrátka nejaký znalec Donecka na ukrajinskej strane určil pozíciu batérie a tým ju umožnil zničiť.

  • dusan
    19:39 04.02.2019
    Oblíbený příspěvek

    V Rusku sa nič vracať nemusí ....

    Rusko sa stále spoliehalo na delostrelectvo. Bolo to logické. Pre Rusko bol západ vždy viac či menej stále protivníkom. Okrem toho mohutné delostrelectvo sa plne osvedčilo neustále v konfliktoch čo viedlo Rusko v rátane tých asymetrických. Rusko si na presnosť delostrelectva nepotrpelo a treba dodať, že im to nikdy nejako nechýbalo. Nejaké "vedľajšie" civilné straty neboli v Rusku nikdy nejaká vážna téma a naopak ... čím viac ...tým lepšie - napr. Čečensko.

    Mohutné raketové delostrelectvo mal už Sojuz, Rusko len udrživalo tradíciu a tam sú Rusi stále dobrí. S hlavňovým je to už horšie ... mimo mínometov. Rusko nemá dnes zavedenú žiadnu modernú húfnicu porovnateľnú s modernými západnými protivníkmi čo ale do značnej miery vyrovnáva spomínané raketové delostrelectvo.

    Čo sa týka Ukrajiny, tam ruskí delostrelci excelovali ... treba však dodať, že Ukrajina bola v roku 2014 tak treťotriedny protivník ... v roku 2015 tak druhodriedny .... skrátka iná liga.

    Napriek tomu i ruskí "dovolenkári" zle spomínajú (niekedy už naveky) na síce nepresné, no stále učinné ukrajinské delostrelectvo, ktoré síce utrpelo značné straty, ale do značnej miery pomohlo v konečnom dôsledku strategické víťazstvo Ukrajiny, ktorá si mimo malej straty územia udržala územnú celistvosť.

    Západ až naivne riešil asymetrické konflikty so snahou eliminovať civilné straty čo logicky prinieslo zmenšenie delostrelectva a zavedenie množstva typov "inteligentnej" munície ...

    Treba však dodať, že to zaostávanie je skôr v počtoch a v operačných postupoch ... v technike je západ stále na špičke a vie plne konkurovať ruskému delostrelectvu.

    • Sandai
      20:10 04.02.2019

      To není až tak úplně pravda. Už Msta je považována za špičkovou samohybnou houfnici a teď zařazují do výzbroje ještě kvalitnější Koalici SV.

      • dusan
        20:45 04.02.2019

        Msta je už 30 ročná .... čiže je jasné, že vo svojej pôvodnej podobe už asi ťažko bude špičkovou samohybnou húfnicou. A tejto pôvodnej podobe je väčšina slúžiacich húfnic. Ale opakujem - vzhľadom na masívne rozšírenie raketového delostrelectva to v zásade nie je pre ruskú armádu až taký veľký problém ...

        Koalicia SV je ešte budúcnosť ...

        • fenri
          19:28 05.02.2019

          V čem MSTA-S zaostává za 60ti ročním Paladinem?
          V čem zaostává i za moderními kousky, jako PzH 2000?
          V dostřelu? Ne. V mobilitě? Ne. V kadenci? Ne. V zásobě vezené munice? Ne.

          Možná se vám to nezdá, ale Msta je pořád v kategorii špičkových houfnic. a navíc jich mají poměrně dost a na nízkých stupních.

          • Nesher
            22:21 05.02.2019

            A on někdo tvrdí, že je Paladin špičková houfnice? Jestli lze něco považovat za skutečně špičkovou houfnici, tak to není ani Paladin (o kterém mimochodem není v příspěvku na který reaguješ jediná zmínka), ani Msta, ale PzH 2000.

          • fenri
            23:21 05.02.2019

            Nesher: píši i o PzH2000.
            PzH 2000 v něčem výrazně překonává MSTU? Možná v emisích a RoHS...

  • liberal shark
    18:53 04.02.2019

    No, nechci se chlubit, ale o tom jsem hovoril jiz pred valkou s nasim okresnim hejtmanem :-(. Na tyto elementarni veci uz davno prisel kazdy hrac Peoples General.

  • flanker.jirka
    18:48 04.02.2019
    Oblíbený příspěvek

    zdá se to jen mně, nebo i někomu jinému, že všichni analytici, poradci, odborníci se vždy rozpovídají o tom, jak má "moderní" armáda vypadat a nakonec tyto představy vždy do prvního konfliktu, kde jim proradný nepřítel, že takovou hru hrát nebude a začne válčit postaru a nemoderně :-D

  • Flader
    17:30 04.02.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    Hlavne, že niektorým našim "obranným expertom" stačí pre 2 brigády 16 155mm húfnic a 17 raketometov (teda plus tých pár. kusov D-30). Plus samozrejme čo najviac zredukované letectvo bez AG schopností. Takže asi taká najhoršia možná kombinácia "východnej" a "západnej" doktríny - nepotrebujeme vôbec nič, všetko nám dajú spojenci...

    • Gibon
      18:10 04.02.2019

      Co sa stalo zo zvysnymi 9 Modularmi? Su ulozene?

      • Flader
        20:55 04.02.2019

        Mali by byť uložene v mobilizačných skladoch. V početných stavoch sa stále uvádza len tých 17 používaných v Rožňave. Ale jeden rok chceli z AZ znovu sformovať tretiu batériu, takže predané nie sú.

        • Gibon
          21:18 04.02.2019

          Dik.
          Som zvedavý kam sa dalej nase delostrelectvo bude posuvat.

    • flanker.jirka
      18:54 04.02.2019

      Flader, nezapomeňte odborníkům vyplatit odměny :-D

  • Nesher
    16:52 04.02.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    A když si uvědomím, že AČR nemá dělostřelecké jednotky ani na úrovni praporu, ani na úrovni brigády a že raketomety nemá vůbec. A že jediným dělostřeleckým systémem s ráží větší než 100 mm je ShKH DANA vz. 77 s dostřelem 20 km (když byly ty děla nová, dnes ani omylem) a jejich výměna se plánuje na rok 2021, tak mě celkem jímá hrůza.

    • Kubis
      17:30 04.02.2019
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Aspoň na to rychle opuštění pozic bez vybavení jsme připraveni na úrovni armády 21. století :-)

      • Nesher
        18:33 04.02.2019
        Oblíbený příspěvek

        Kéž by, co vím tak žádný systém, který by byl schopen detekovat, že byla naše baterie, štáb..... zaměřena radarem nemáme a i použití dělostřeleckých radarů Arthur nebude úplně snadné ( o neexistenci moderního systému řízení palby ani nemluvě). Takže našim nezbyde než hrdinky padnout.

        • flanker.jirka
          18:53 04.02.2019

          zaměření vlastního stanoviště poznáte rychle, buď začnou padat šišky kolem vás nebo pokud máte štěstí a máte do obrany dobře integrovaný systém C-RAM (což rozhodně není případ AČR), tak uvidíte, že něco na vás letí, dříve než to spadne. Obecně pak zaměření pomocí kamer asi moc nepoznáte a radar je to poslední co bude zaměřovat nějaký stan s figurkami.

          • Nesher
            19:40 04.02.2019

            Tak velitelství není jen obvykle jen stan a existují i jiné prostředky dělostřeleckého průzkumu než radar. Jinak k těm radarům, kromě několika systémů (primárně Vera) z výzbroje opavského pluku nemá AČR žádné jiné způsoby jak určovat cíle v situaci kdy protivník masivně používá REB. Na druhou stranu, ruské taktické průzkumné drony nejsou žádná špička. Tady by měl mít Západ naopak převahu.

          • Scotty
            20:31 04.02.2019

            Do AČR je ještě nově zaváděn radiotechnický pátrač SRTP.

          • Nesher
            21:18 04.02.2019

            Scotty
            To je fakt, ale zase toho bude pár kusů a dostanou to Opaváci, kteří mají trochu jiné úkoly. Takže dělostřelcům zůstane jen to co mají, tj. Arthur a Sněžka s LOSem, což samo o sobě (pokud se modernizují všechny zavedené kusy a ne jen od každého systému jeden), ale min. nějaké pasivní pátrače a drony alespoň na úroveň pluku (ideálně oddílu) by to chtělo.

        • Slavoslav
          19:18 04.02.2019

          na Arthura by som sa nespoliehal. Ako bolo v clanku naznacene a ako instruktori z USA zistili Rusi dokazali v case palebneho prepadu vyradit Ukrajinske delostrelecke radary co im tam USA dodali v ramci pomoci.

          • Nesher
            19:36 04.02.2019

            Však proto píšu, že použití dělostřeleckých radarů nebude snadné.