Dělostřelectvo: Královna bojiště se vrací

Dělostřelectvo: Královna bojiště se vrací
Houfnice M777 ráže 155 mm v akci / US Army (Zvětšit)

Západní armády se v příštích letech mohou srazit s početnými dělostřeleckými a raketovými jednotkami nepřítele. Myslí si to minimálně plukovník Liam Collins a kapitán Harrison “Brandon” Morgan, kteří v článku King of Battle: Russia Breaks Out the Big Gun upozorňují na sílu ruského dělostřelectva. Oba autoři v článku varovně ukazují na nasazení dělostřelectva na východní Ukrajině v roce 2014.

Oba američtí autoři připomínají událost z 11. července 2014, kdy se ukrajinské prapory z 24. a 72. mechanizovaných brigád shromáždily u města Zelenopól, které se nachází asi 5 km od ruských hranic. Ukrajinské jednotky se zde shromáždily po útocích na proruské jednotky v Doněcku a Luhansku, aby provedly další útok na separatisty.

Ruský raketový útok začaly průzkumné drony, které určily pozice Ukrajinců. To vše za působení ruských prostředků radioelektronického boje (REB) proti ukrajinským velitelským, řídícím a komunikačním systémům.

Rusové proti shromážděným ukrajinským jednotkám zahájily útok pomocí raketometů BM-21 Grad. Útok trval dvě nebo tři minuty a zemřelo při něm nejméně 30 ukrajinských vojáků. Stovky dalších bylo zraněno. Při útoku bylo zničeno také mnoho vozidel, včetně obrněných. „Útok zanechal ukrajinské síly zdecimované a demoralizované a způsobil největší ztráty ukrajinské ofenzívě,“ píší Collins a Morgan.

Za posledních 25 až 30 let dělostřelectvo při bojových operacích západních armád nehrálo větší roli, ať už to byla operace Pouštní bouře nebo operace v Afghánistánu a Iráku.

Malé odbočení od článku obou autorů ‒ absence masivního nasazení západního dělostřelectva je dána doktrínou NATO, která spoléhá na mohutné a moderní letectvo. V případném střetu totiž alianční letouny mají vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu a pak ve spolupráci s pozemními jednotkami ničit nepřítele ‒ tak to bylo naplánováno aspoň během studené války.

Naopak Rusko se spoléhá na kombinaci pokročilé protivzdušné obrany (PVO), na zbraně velmi dlouhého dosahu a na své mohutné dělostřelectvo. V případném střetu (zjednodušeně řečeno) bude ruská PVO krýt postup dělostřeleckých jednotek, které budou „čistit“ cestu ruským motostřeleckým a mechanizovaným jednotkám. Současně pak zbraně dlouhého dosahu zaútočí na strategické vojenské, průmyslové a dopravní objekty / uzly.

Jak připomínají oba autoři, početné a kvalitní ruské dělostřelectvo má „taktickou nadřazenost“ nad svými konkurenty z americké armády (nota bene nad konkurenty z evropských armád).

Oba autoři připomínají (jako důkaz vyspělosti ruského dělostřelectva) některé zajímavé ruské dělostřelecké systémy, jako je mobilní houfnice 2S7 Pion ráže 203 mm s maximálním dostřelem 37,5 km. Ruská armáda také opět zavedla do aktivní služby těžký minomet 2S4 Tulpan ráže 240 mm s dostřelem až 10 km (20 km se speciálním střelivem).


Pozice ukrajinských jednotek u města Zelenopól po útoku ruských raketometů.

Dodejme, že minomet má díky optimálnímu úhlu dopadu miny mnohem větší ničivost, než dělo stejné nebo podobné ráže. Například mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg má v cíli stejný účinek jako houfnicová či kanonová tříštivo-trhavá střela ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg. Miny ráže 120 mm dokáží přitom smrtelně zranit stojícího člověka (plocha 1m2) na vzdálenost až 30 m (průměr 60 m; plocha 2800 m2 ).

Autoři uznávají, že se jedná o systémy s nízkou rychlostí palby. Jedná se však také o zbraňové systémy s velkým účinkem v cíli ‒ při nasazení většího počtu takto výkonných děl a minometů se účinek v cíli podobá efektu leteckého úderu.

Americké dělostřelecké jednotky pracují na úrovni brigády. Ruská armáda však začleňuje dělostřelecké jednotky přímo do praporů. Výsledkem je větší pružnost na moderním dynamickém bojišti a rychlejší reakce při palbě na „pomíjivé“ cíle. Rusové navíc začlenili drony, dělostřelecké návodčí a centra řízení palby přímo do dělostřeleckých a raketových baterií.

Další klíčovou technologií na východní Ukrajině se staly ruské dělostřelecké radiolokátory, které pomáhaly odhalovat (s pomocí dronů) pozice ukrajinských děl. „Tato jedinečná schopnost umožňuje ruským silám rychle zacílit a zničit nepřátelskou sílu s minimální potřebou zdlouhavého rozhodovacího procesu nebo složitých manévrovacích plánů,“ píšou ve svém článku Collins a Morgan.

Podle obou autorů musí být americká armáda připravena na návrat „Královny bojiště“ a upravit taktiky, výcvik, doktríny i celkovou kulturu boje. Obnoveno musí být například umění kamufláže a klamání. Americké jednotky se musí maskovat před ruskými průzkumnými drony a před prostředky REB a kybernetického boje. To znamená zavést moderní fyzické maskovací prostředky a maximálně potlačit elektromagnetické vyzařování. 


2S4 Tulpan

Výcvik amerických jednotek musí počítat s masovým nasazením dělostřelectva nepřítele. Například po odhalení svého stanoviště (např. drony) se musí velitelé a štáb naučit okamžitě opustit své pozice. Nelze ale čekat na přesun celého velitelství, ale vzít jen to nejpodstatnější (mapy a rádia).

Americké dělostřelecké jednotky se musí také naučit pracovat v prostředí s masivním působení prostředků REB. Dále je nutné v americké armádě obnovit komplexní výcvik za použití dělostřeleckých radiolokátorů, protože takový výcvik měl za posledních 20 let boje proti terorismu nízkou prioritu.

Oba autoři také doporučují přesunout dělostřelecké jednotky z brigád na úroveň praporů. Takový krok si vyžádá detailnější plánování „geometrie bojiště“ (omezení ve vzdušném prostoru a v operačních zónách). Dělostřelecké jednotky na úrovni praporů však mohou rychleji reagovat na měnící se situaci na bojišti.

Na závěr oba autoři zdůrazňují, že americká armáda musí vytvářet nové dělostřelecké a raketové jednotky, zejména na úrovni praporů, které pak budou působit samostatně nebo na úrovni brigád a divizí. Tomu odpovídá zavádění nových zbraní i technologií. V boji s rovnocenným protivníkem se jednoduše americká armáda nemůže spoléhat na letectvo, které bude vytíženo bojem proti strategickým cílům v hloubce nepřátelského území.

V každém případě výrazné posílení dělostřeleckých a raketových jednotek je pro americkou armádu prioritou. V rámci komplexního programu LRPF (Long-Range Precision Fires) americká armáda výrazně posílí schopnosti svých dělostřeleckých a raketových jednotek. Prvním hmatatelným krokem je nákup několika stovek raketometů M142 HIMARS a opravy / modernizace stávajících raketometů M270A0 / M270A1 MLRS.

Zdroj: AUSA

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ukrajinské dělostřelectvo pod ruským kyberútokem

Ukrajinští operátoři houfnic D-30 od roku 2013 používají nezávisle vyvinutou mobilní aplikaci ...

Armáda ČR obnovuje dělostřelectvo: Houfnice DANA zůstává

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje modernizovat 33 samohybných kolových houfnic (ShKH) vz. 77 ...

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • flanker.jirka
    18:48 04.02.2019

    zdá se to jen mně, nebo i někomu jinému, že všichni analytici, poradci, odborníci se vždy rozpovídají o tom, jak má "moderní" armáda vypadat a nakonec tyto představy vždy do ...Zobrazit celý příspěvek

    zdá se to jen mně, nebo i někomu jinému, že všichni analytici, poradci, odborníci se vždy rozpovídají o tom, jak má "moderní" armáda vypadat a nakonec tyto představy vždy do prvního konfliktu, kde jim proradný nepřítel, že takovou hru hrát nebude a začne válčit postaru a nemoderně :-DSkrýt celý příspěvek

  • Flader
    17:30 04.02.2019

    Hlavne, že niektorým našim "obranným expertom" stačí pre 2 brigády 16 155mm húfnic a 17 raketometov (teda plus tých pár. kusov D-30). Plus samozrejme čo najviac zredukované ...Zobrazit celý příspěvek

    Hlavne, že niektorým našim "obranným expertom" stačí pre 2 brigády 16 155mm húfnic a 17 raketometov (teda plus tých pár. kusov D-30). Plus samozrejme čo najviac zredukované letectvo bez AG schopností. Takže asi taká najhoršia možná kombinácia "východnej" a "západnej" doktríny - nepotrebujeme vôbec nič, všetko nám dajú spojenci...Skrýt celý příspěvek

    • Gibon
      18:10 04.02.2019

      Co sa stalo zo zvysnymi 9 Modularmi? Su ulozene?

      Co sa stalo zo zvysnymi 9 Modularmi? Su ulozene?

      • Flader
        20:55 04.02.2019

        Mali by byť uložene v mobilizačných skladoch. V početných stavoch sa stále uvádza len tých 17 používaných v Rožňave. Ale jeden rok chceli z AZ znovu sformovať tretiu batériu, takže ...Zobrazit celý příspěvek

        Mali by byť uložene v mobilizačných skladoch. V početných stavoch sa stále uvádza len tých 17 používaných v Rožňave. Ale jeden rok chceli z AZ znovu sformovať tretiu batériu, takže predané nie sú.Skrýt celý příspěvek

        • Gibon
          21:18 04.02.2019

          Dik.
          Som zvedavý kam sa dalej nase delostrelectvo bude posuvat.

          Dik.
          Som zvedavý kam sa dalej nase delostrelectvo bude posuvat.

    • flanker.jirka
      18:54 04.02.2019

      Flader, nezapomeňte odborníkům vyplatit odměny :-D

      Flader, nezapomeňte odborníkům vyplatit odměny :-D

  • Nesher
    16:52 04.02.2019

    A když si uvědomím, že AČR nemá dělostřelecké jednotky ani na úrovni praporu, ani na úrovni brigády a že raketomety nemá vůbec. A že jediným dělostřeleckým systémem s ráží větší ...Zobrazit celý příspěvek

    A když si uvědomím, že AČR nemá dělostřelecké jednotky ani na úrovni praporu, ani na úrovni brigády a že raketomety nemá vůbec. A že jediným dělostřeleckým systémem s ráží větší než 100 mm je ShKH DANA vz. 77 s dostřelem 20 km (když byly ty děla nová, dnes ani omylem) a jejich výměna se plánuje na rok 2021, tak mě celkem jímá hrůza.Skrýt celý příspěvek

    • Kubis
      17:30 04.02.2019

      Aspoň na to rychle opuštění pozic bez vybavení jsme připraveni na úrovni armády 21. století :-)

      Aspoň na to rychle opuštění pozic bez vybavení jsme připraveni na úrovni armády 21. století :-)

      • Nesher
        18:33 04.02.2019

        Kéž by, co vím tak žádný systém, který by byl schopen detekovat, že byla naše baterie, štáb..... zaměřena radarem nemáme a i použití dělostřeleckých radarů Arthur nebude úplně ...Zobrazit celý příspěvek

        Kéž by, co vím tak žádný systém, který by byl schopen detekovat, že byla naše baterie, štáb..... zaměřena radarem nemáme a i použití dělostřeleckých radarů Arthur nebude úplně snadné ( o neexistenci moderního systému řízení palby ani nemluvě). Takže našim nezbyde než hrdinky padnout.Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          18:53 04.02.2019

          zaměření vlastního stanoviště poznáte rychle, buď začnou padat šišky kolem vás nebo pokud máte štěstí a máte do obrany dobře integrovaný systém C-RAM (což rozhodně není případ ...Zobrazit celý příspěvek

          zaměření vlastního stanoviště poznáte rychle, buď začnou padat šišky kolem vás nebo pokud máte štěstí a máte do obrany dobře integrovaný systém C-RAM (což rozhodně není případ AČR), tak uvidíte, že něco na vás letí, dříve než to spadne. Obecně pak zaměření pomocí kamer asi moc nepoznáte a radar je to poslední co bude zaměřovat nějaký stan s figurkami.Skrýt celý příspěvek

          • Nesher
            19:40 04.02.2019

            Tak velitelství není jen obvykle jen stan a existují i jiné prostředky dělostřeleckého průzkumu než radar. Jinak k těm radarům, kromě několika systémů (primárně Vera) z výzbroje ...Zobrazit celý příspěvek

            Tak velitelství není jen obvykle jen stan a existují i jiné prostředky dělostřeleckého průzkumu než radar. Jinak k těm radarům, kromě několika systémů (primárně Vera) z výzbroje opavského pluku nemá AČR žádné jiné způsoby jak určovat cíle v situaci kdy protivník masivně používá REB. Na druhou stranu, ruské taktické průzkumné drony nejsou žádná špička. Tady by měl mít Západ naopak převahu.Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            20:31 04.02.2019

            Do AČR je ještě nově zaváděn radiotechnický pátrač SRTP.

            Do AČR je ještě nově zaváděn radiotechnický pátrač SRTP.

          • Nesher
            21:18 04.02.2019

            Scotty To je fakt, ale zase toho bude pár kusů a dostanou to Opaváci, kteří mají trochu jiné úkoly. Takže dělostřelcům zůstane jen to co mají, tj. Arthur a Sněžka s LOSem, což samo ...Zobrazit celý příspěvek

            Scotty
            To je fakt, ale zase toho bude pár kusů a dostanou to Opaváci, kteří mají trochu jiné úkoly. Takže dělostřelcům zůstane jen to co mají, tj. Arthur a Sněžka s LOSem, což samo o sobě (pokud se modernizují všechny zavedené kusy a ne jen od každého systému jeden), ale min. nějaké pasivní pátrače a drony alespoň na úroveň pluku (ideálně oddílu) by to chtělo.Skrýt celý příspěvek

        • Slavoslav
          19:18 04.02.2019

          na Arthura by som sa nespoliehal. Ako bolo v clanku naznacene a ako instruktori z USA zistili Rusi dokazali v case palebneho prepadu vyradit Ukrajinske delostrelecke radary co im ...Zobrazit celý příspěvek

          na Arthura by som sa nespoliehal. Ako bolo v clanku naznacene a ako instruktori z USA zistili Rusi dokazali v case palebneho prepadu vyradit Ukrajinske delostrelecke radary co im tam USA dodali v ramci pomoci.Skrýt celý příspěvek

          • Nesher
            19:36 04.02.2019

            Však proto píšu, že použití dělostřeleckých radarů nebude snadné.

            Však proto píšu, že použití dělostřeleckých radarů nebude snadné.

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2