Detailní ukázka koncepce parazitních dronů Gremlins

Zopakujme si důvody existence programu Gremlins – v rámci nové americké třetí kompenzační strategie TOS (Third Offset Strategy) Pentagon zkoumá nové zbraňové koncepty s cílem navrátit Spojeným státům vojensko-technologickou převahu nad hlavními mocenskými protivníky, především Čínou a Ruskem. Právě robotické roje bezpilotních letadel mohou revolučním způsobem změnit taktiku leteckého boje s protivzdušnou obranou (PVO) nepřítele.

Princip fungování boje proti PVO rojem dronů je přitom koncepčně velmi prostý – zahltit nepřátelskou PVO (ze všech stran) mnohonásobnými a postradatelnými cíli. Gremlins při ničení PVO budou spolupracovat s dalšími zbraňovými systémy určenými k boji s PVO, jako jsou protiradiolokační střely, klamné cíle, střely s plochou dráhou letu odpalované ze vzduchu a moře, prostředky kybernetického a radioelektronického boje, atd.

Drony Gremlins jsou na první pohled „jen“ další problém, s kterým se musí nepřátelská PVO vypořádat. Cílem Pentagonu ale není vytvořit nepřekonatelný systém, ale donutit protivníka vyčlenit co největší lidské, technologické, průmyslové a finanční zdroje k vytvoření protizbraně. V případě protizbraně však nestačí, aby jen existovala, ale aby byla (a u dronů Gremlins to platí dvojnásob) nasazená také v dostatečných počtech.
 

Klíčem úspěchu programu Gremlins je proto, co nejvíce umenšit pořizovací a provozní náklady – díky mimo jiné omezené životnosti, absenci podvozku a menší robustnosti (odpadá tvrdé přistání na zemi) jsou cena a provozní náklady dronů Gremlins velmi nízké.
 

Vývoj dronů Gremlins dostala na starost firma Dynetics, která může v letech 2018 až 2020 operovat s rozpočtem 38 milionů dolarů. Dlužno však zdůraznit, že jde o vývojový program pro osvojení know-how. Zda program zaujme americké letectvo nebo námořnictvo není jisté.

Každý dron unese náklad o hmotnosti až 68 kg a dokáže přímo komunikovat s dalšími drony v roji. Celý roj se tak chová jako jeden „organismus“. Jednotlivé drony lze vybavit nejrůznějšími senzory, prostředky radioelektronického boje, bojovou hlavicí, dipólovými odražeči, atd. atd.

Koncepce nasazení dronů Gremlins a záběry z testování vypuštění a zachycení dronů.

Drony mohou být nad cíl vysazeny z různých letadel, včetně stíhaček, bombardérů nebo dopravních letadel. Po dokončení mise se drony vrátí k mateřskému letadlu, které je pomocí lana a speciální svorky zachytí a vytáhne na palubu. Koncept a taktika zachycení je podobná, jako při tankování za letu pomocí tankovací hubice a tankovacího koše. Dron (se sklopenými křídly) po vytáhnutí zachytí robotické rameno a uloží do nákladového prostoru, typicky nákladního letadla C-130 Hercules. 

Kromě C-130 se nabízí i jiná letadla, jako jsou bombardéry (B-52) nebo proudová dopravní letadla (C-17). Drony může dokonce zachytit jiné letadlo, než které je vysadilo. V delší budoucnosti pak mohou drony zachytávat jiná velká bezpilotní letadla.

DARPA požaduje, aby Dynetics při ostrém letovém testu dokázal zachytit a uložit do nákladového prostoru během 30 minut aspoň čtyři drony Gremlins. Každý Gremlins musí být přitom připraven do další akce do 24 hodin a mít životnost alespoň 20 misí.

V současné době již proběhly ostré letecké testy zachycení dronů na testovacím polygonu v Arizoně (Yuma Proving Ground) a v roce 2019 dojde ke zmíněnému finálnímu zachycení čtyř dronů.

„Počáteční testovací lety nás naplnily důvěrou, že můžeme splnit náš cíl zachytit čtyři drony Gremlins do 30 minut,“ uvedl Scott Wierzbanowski, programový manažer programu Gremlins v DARPA. Součástí testů je také snaha pochopit, jak lze drony Gremlins vyžívat (ovládat) letouny páté generace F-35 Lightning II a F-22A Raptor.

Zdroj: The Drive