Diktátoři při chuti: Venezuelští komunisté chtějí anektovat Guayanu

Diktátoři při chuti: Venezuelští komunisté chtějí anektovat Guayanu
Venezuelští vojáci (2016) / Cancillería del Ecuador, CC BY-SA 2.0 Deed (Zvětšit)

Ještě před několika týdny většina lidí na Západě pravděpodobně o Guyaně nikdy ani neslyšela a s ohledem války na Ukrajině[1], v Karabachu[2], na Blízkém východě[3] nebo v Myanmaru[4] a na tucet dalších doutnajících ohnisek konfliktu jako je Filipínské moře[5] nebo Tchajwanský průliv[6] se není čemu divit. Tento stát na severu Jihoamerického kontinentu s přibližně osmy sty tisíci obyvatel se však počátkem tohoto měsíce objevil na našich mediálních radarech, když venezuelský vládce Nicolas Maduro vyhlásil veřejné referendum o začlenění území tvořícího asi dvě třetiny rozlohy Guyana do Venezuely.

Není překvapením, že toto „zcela legitimního referendum“, jak je v autoritářských státech zvykem, přineslo 95 % podporu vládního postoje, a stejně tak není překvapením, že vláda Guyany tuto politickou deklaraci nepřijala v dobrém rozpoložení. Na první pohled se u Venezuely jedná o zvláště podivné strategické rozhodnutí pro zemi, jejíž současná inflace se po letech excesů usadila na „skoro rozumných“ 300% a jejíž nedávné vojenské úspěchy čítají prohry proti povstalcům a mafiánům nebo ztrátu osmdesátimetrové ozbrojené lodi v souboji s neozbrojeným výletním parníkem, což Maduro promptně označil za akt imperiální agrese[7].

Pokoušet se o invazi skrz amazonský prales je pravděpodobně špatný nápad pro jakoukoliv zemi, zvláště pak pro zkorumpovanou komunistickou diktaturu s rozpadající se infrastrukturou a závisející na podpoře a pohodlí armády. Jakákoliv vojenská eskalace by byla pro Caracas neuvěřitelně politicky riskantní, ale navzdory tomu, že zahájení války je z Madurova pohledu velmi hloupá věc, takový fakt sám o sobě v minulosti mnoha divokým komunistickým experimentům s lidskými životy zabránit nedokázal.

Armáda Guyany je miniaturní a země nedávno ve sporném území narazila na obrovské zásoby ropy a plynu, zatímco Madurova domácí popularita je minimální. Proto existuje nenulová šance, že se Maduro pokusí o politický tah ala Galtieriho manévr – kdy argentinská junta zkoušela v roce 1982 řešit rostoucí domácí nespokojenost se stavem lidských práv a ekonomickou situací zahájením Války o Falkandy.

Sporné území Essequibo

Essequibo je sporné území o rozloze větší než Česká republika, které tvoří většinu rozlohy Guayany a na které si historicky činí nárok jak Guyana, tak Venezuela. Guyana území nepřetržitě spravuje a kontroluje od vydání arbitrážního rozhodnutí v Paříži v roce 1899. Venezuela v roce 1962 pařížskou arbitráž odmítla a v roce 1966 podepsala se Spojeným královstvím po konzultaci s Britskou Guyanou v Ženevě dohodu, dle níž měly obě strany usilovat o mírové řešení tohoto územního sporu. V této dohodě se obě strany zavázaly zdržet se úkonů typu formální anexe území a dohodnout se na urovnání podle Charty OSN a pokud nebude dohody dosaženo, tak věc předložit „příslušnému mezinárodnímu orgánu“, a pokud ani zde nebude shoda, tak generálnímu tajemníkovi OSN.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Venezuela: Ropné království v rozkladu

Venezuela má za sebou volby do ústavodárného shromáždění, od něhož se očekává změna konstituce ve ...

Konec sankcí: Svět potřebuje venezuelskou ropu

Americký prezident Joe Biden povolil společnosti Chevron obnovit těžbu a prodej venezuelské ropy. Od ...

PREMIUM Venezuela vyzývá latinskoamerické země ke geopolitické emancipaci zaměřenou na Rusko a Čínu

Venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhuje vytvořit nový regionální latinskoamerický a karibský ...

Ledy tají: Venezuelská ropa a plyn proudí na světové trhy

Americké úřady po roce a půl tajných jednání mezi vládou v Caracasu a opozicí ruší část obchodních ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.