Díky automobilům Tatra je Česká republika členem exkluzivního klubu

Díky automobilům Tatra je Česká republika členem exkluzivního klubu
Tatra Force 8×8 / Tatra Trucks (Zvětšit)

Tradiční výrobce nákladních vozů společnost Tatra Trucks si minulý rok připomněla sto let od užívání značky Tatra (před jejím zavedením se používala značka NW). Letos bude firma slavit již 170 let trvání výroby vozidel v Kopřivnici, a je tak nejstarším výrobcem dopravních prostředků s nepřetržitou tradicí na světě. Za ta dlouhá desetiletí se automobily Tatra staly nedílnou součástí vozového parku československé a po té české armády, dnes tatrovky tvoří páteř logistických kapacit AČR.

Tradice služby tatrovek v ozbrojených silách trvá už více než sto let. Za tu dobu prokázaly své kvality. Už rakousko-uherská armáda využívala jejich služeb. Když vypukla první světová válka, tehdejší ministerstvo války zadalo kopřivnické automobilce vývoj nákladních vozů s nosností dvě a čtyři tuny. V roce 1916 se tak do armádních služeb dostaly první tatry, tehdy ještě pod označením NW, konkrétně to byla dvoutuna TL2 a od ní odvozená čtyřtunka TL4. Tyto vozy Tatra vyráběla a pro armádní použití dodávala pod změněným označením Tatra T 51 a T 50 i po skončení války, staly se tak prvními tatrovkami ve výzbroji čs. armády.

Specifika vozidel značky Tatra

První Automobilka Tatra Trucks se na trhu uchytila zejména díky unikátnímu konstrukčnímu řešení podvozku. To bylo vytvořeno ve 20. letech 20. století, bylo patentováno a jeho princip se používá dodnes. Jedná se o tzv. centrální nosnou rouru s nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami; běžně se vyskytuje také zkrácené označení „páteřový rám“. V každém případě jde o řešení, v němž je hnací hřídel ukrytý v oné centrální rouře, což jej chrání před poškozením. V místě připojení polonáprav se nacházejí skříně, které umožňují kývavý pohyb a v případě hnaných náprav obsahují i talířová hnací kola a pastorky pro přenos točivého momentu od diferenciálu, který je však zabudovaný v centrální rouře, nikoliv přímo na nápravě. Hnané nápravy mají vždy i uzávěrky diferenciálu. Standardně jsou hnané zadní nápravy a v případě potřeby lze zapojit i nápravu přední. Princip podvozku umožňuje použít u vozidel různé druhy odpružení, a to vzduchové vaky, torzní tyče či listová pera, případně také jejich různé kombinace.


Tatra podvozek 6×6; větší foto / Tatra Trucks

Vedle už zmíněné ochrany hnacího hřídele nabízí tato koncepce též další výhody. Mezi hlavní se řadí skutečnost, že celý princip je již z podstaty modulární, resp. „stavebnicový“, a tudíž se dá využít pro relativně snadnou konstrukci podvozků s různým počtem náprav. Nejčastěji jsou samozřejmě vídány vozy se čtyřmi, šesti či osmi koly, ovšem Tatra zákazníkům běžně dodává i automobily mající deset nebo dvanáct kol a vznikly také vozy se šestnácti koly. Zpravidla se takové speciály konstruují se všemi nápravami poháněnými a několik z nich je též řiditelných. Těmto dlouhým vozům Tatra se přezdívá „jezevčíci“ nebo „stonožky“ a uplatňují se zpravidla jako podvozky pro některé speciální aplikace ve vojenském i civilním sektoru. Samozřejmostí je fakt, že systém s centrální rourou a výkyvnými polonápravami nabízí vysokou průchodnost v těžkém terénu, která řadí vozy Tatra na absolutní světovou špičku. Mezi výhody se řadí také vysoká stabilita při rychlé jízdě, a to i v zatáčkách, na svazích i s těžkým nákladem. Podvozky jsou konstruovány se skutečně enormní rezervou výdrže, co se týče odolnosti vůči extrémním terénním a klimatickým podmínkám, což znovu ocení vojenští i civilní zákazníci, kteří musejí požadovat plnou funkčnost vozidel ve všech prostředích.


Tatra NW TL2 (1915); větší foto / Zemský archiv v Opavě

Kromě samotné koncepce podvozku vyniká automobilka Tatra Trucks rovněž tím, že je dnes fakticky jedinou firmou na světě, která sériově produkuje a do svých automobilů instaluje dieselové vzduchem přímo chlazené motory. Také toto řešení patří mezi typické znaky vozů z Kopřivnice, ačkoliv již před řadou let se zákazníkům začala nabízet možnost i užívat kapalinou chlazené agregáty, a tudíž má mnoho automobilů směřujících do zahraničí motory Deutz, Cummins či PACCAR. Někteří uživatelé ale stále preferují vzduchem přímo chlazené agregáty. Obecně se dá říci, že motory se vzduchovým chlazením jsou schopné dobře pracovat ve větším rozsahu teplot, takže jsou vhodnější pro extrémní teplotní podmínky. Coby konkrétní příklad lze zmínit výtečné zkušenosti s motory Tatra v soutěžních automobilech, jež se již mnoho let účastní rallye Dakar (dříve Paříž-Dakar), či zkušenosti českých a slovenských vojáků z operace Pouštní bouře. Vozy Tatra kontingentu čs. armády si vedly skvěle, protože si jejich motory zachovávaly perfektní funkčnost i v poušti. Vyšší teploty jim zkrátka nevadily a problém prachu a písku vyřešila výměna sacích filtrů. Na US Army to zapůsobilo tak, že poté zakoupila jistý počet vozů Tatra T 813 a T 815 (zejména tahače a cisterny) od Bundeswehru, který je zdědil po zaniklé východoněmecké armádě a provozovala je na svých středovýchodních základnách.


TATRA NW TL4; / Zemský archiv v Opavě

Hlavní konkurenční značky

Přestože v období existence Československé socialistické republiky se vozy Tatra exportovaly zejména do zemí východního bloku a do „spřátelených“ států třetího světa, průběžně se dařilo získávat i zákazníky na Západě. Propagaci vozů z Kopřivnice hodně napomohla také zmíněná účast v rallye Paříž-Dakar a ono nasazení v Pouštní bouři, neboť tehdy se mohli s vojenskými automobily značky Tatra seznámit rovněž představitelé západních armád. Je známo, že v nich zanechaly hluboký dojem, protože se ukázaly jako plně srovnatelné se vším, co produkovaly i nejvyspělejší západní automobilky. Obor těžkých nákladních automobilů, resp. podvozků pro speciální aplikace je totiž opravdu náročný a specifický, o čemž svědčí i skutečnost, že takové automobily dnes dodává pozoruhodně malý počet států a firem. Málokdo si tak uvědomuje, že firma Tatra (a jejím prostřednictvím samozřejmě také Česká republika) patří do velice malého okruhu výrobců, kteří dokážou produkovat těžké vícenápravové podvozky, jež jsou určeny do skutečně nejhorších podmínek a mohou plnit někdy i velmi specifická zadání. Takových firem dnes na světě funguje pravděpodobně jen okolo deseti.

V západních zemích se mezi ně řadí mj. americký Oshkosh, jenž je dlouho téměř monopolním dodavatelem této kategorie vozů pro americké ozbrojené síly. Je to dále německá firma MAN, jež dodává vojenské automobily ve spolupráci se zbrojovkou Rheinmetall. V Evropě náleží do tohoto oboru také švédská automobilka Volvo a (ačkoliv to již s určitou rezervou) patrně ještě italská značka Iveco, čímž výčet dodavatelů ze zemí NATO a EU končí. Těžké speciální vozy však produkují ještě další tři státy na východě. V Rusku jsou to automobilky KAMAZ, BAZ a Ural, zatímco v Bělorusku funguje tradiční značka MAZ a její dřívější divize MZKT, která se dnes specializuje především na vojenské automobily. Poslední zemí s touto schopností je Čína se značkami Taian a Wanshan. Daly by se nejspíše jmenovat ještě další země, v nichž existují firmy schopné víceméně splnit tyto požadavky (jako Sisu ve Finsku nebo KIA v Jižní Koreji), ale jejich působení v tomto oboru má opravdu jen omezený charakter. Zbývá ještě dodat, že se o výrobu vlastních těžkých nákladních vozů snaží také indická firma Tata, ovšem sami Indové přiznávají, že jejich výrobky nejsou tak technicky propracované jako ty od automobilky Tatra Trucks, kterým patří v indické armádě vysoce důležitá pozice.


Tatra Force; větší foto / Tatra Trucks

Význam těžkých nákladních vozů

Přestože to tak na první pohled nemusí vypadat, těžké nákladní automobily představují sektor, který má mimořádnou důležitost jak v ozbrojených silách, tak i v civilním sektoru. Pro vojáky představují tyto vozy jeden z hlavních prvků logistiky, protože mohou transportovat náklady o váze až desítek tun po silnicích či mimo ně. Laická veřejnost si nejčastěji představuje klasické valníky s plachtami, ovšem skutečností je, že již od 80. let 20. století se v armádách vyspělých států masově rozšířily dvě odlišné koncepce. Tou první jsou přepravníky kontejnerů standardu ISO a tou druhou tzv. hákové paletové systémy, které spojují hákový nakladač a plošinu, která může sloužit pro upnutí nejrůznějších nákladů. Automobily Tatra se samozřejmě vyrábějí také s těmito zařízeními; v AČR představuje druhou koncepci systém Multilift. Kromě toho bývají na těžkých nákladních vozech běžně montovány i velké cisterny, takže např. osmikolové vozy Tatra zvládnou dopravit přes 12 000 litrů vody či paliva. Další významný podobor představují tahače přívěsů a návěsů, mezi nimi i tzv. tankové přepravníky, jež tahají podvalníky pro tanky a jiná těžká vozidla o celkové hmotnosti i přes 100 tun.


Tatra T 816 Force / Tatra Trucks

Na podvozky těžkých nákladních automobilů se samozřejmě montují též různé specializované nástavby. Automobily Tatra se tak uplatňují např. jako vyprošťovací automobily a autojeřáby, nosiče sklopných a pontonových mostů a také zbraňových a senzorových systémů. Za zmínku tady opět stojí případ Indie, která na licenčně vyráběné vozy Tatra nainstalovala mj. balistické střely Prithvi, protilodní střely BrahMos, protiletadlový raketový systém Akash, dělostřelecký raketomet Pinaka nebo několik typů radiolokátorů. Nelze opomenout ani skutečnost, že si šasi Tatra zvolilo několik zbrojovek jako platformu pro montáž samohybných houfnic. V současné době je tak již známo minimálně pět typů lehkých samohybných houfnic ráže 155 mm na šasi Tatra T 815, a to slovenský systém EVA, izraelský typ ATMOS, francouzský systém CAESAR, jihoafrická zbraň T5 Condor a konečně indická houfnice MGS. Ve vzdálenější minulosti byla na pancéřovaném podvozku Tatra umístěna slavná samohybná houfnice vz. 77 neboli DANA, jejíž inovované verze (např. typ Zuzana 2) dnes nabízí Slovensko. Šasi Tatra používají rovněž dělostřelecké raketomety (zejména starý RM-70 a jeho zdokonalená varianta RM-70 Vampir) a široké spektrum dalších specializovaných prostředků.

Význam těžkých nákladních automobilů může občas dosahovat doslova až strategické úrovně, což se dá ilustrovat na dvou kauzách z posledních let. První se týká vztahů Ruska a Běloruska a v zásadě v ní jde o to, že Rusko je dosud de facto závislé na běloruské firmě MZKT jako na dodavateli speciálních podvozků. Ty slouží pro důležité ruské zbraňové systémy, mezi něž se řadí mj. balistické rakety krátkého dosahu Iskander, strategické rakety Topol, Topol-M a Jars, protilodní pobřežní systémy Bal a Bastion či protivzdušné komplexy S-300 a S-400. Rusko se tedy úporně snaží o jejich nahrazení domácími výrobky a už investovalo značné prostředky do nové série podvozků Platforma-O značky KAMAZ (ty by měly sloužit především jako nosiče dělostřeleckých a strategických raket) a do produkce automobilů značky BAZ (ty mají převzít role podvozků MZKT v protivzdušné obraně). Druhá kauza se týká KLDR a Číny, protože do KLDR byly prodány podvozky Wanshan WS51200, jež tam oficiálně zamířily jako platformy k dopravě kmenů stromů, ovšem Severokorejci je použili pro své mezikontinentální balistické rakety. Relativně malý počet těchto dodaných podvozků je pro ně limitujícím faktorem v tom, kolik těchto raket mohou mít připravených k nasazení.


Podvozek Tatra Force (TITUS); větší foto / Tatra Trucks

Exportní úspěchy firmy Tatra

Ona zmínka o dopravě stromových kmenů připomíná, že těžké nákladní vozy nacházejí velice důležité uplatnění také mimo vojenskou sféru, což se samozřejmě týká také vozů Tatra. Právě schopnost kopřivnické automobilky vyrábět dle požadavků zákazníků velmi dlouhé podvozky proto přispívá k její silné pozici v určitých specifických oborech, které vyžadují časté přesuny extrémně rozměrných (zpravidla dlouhých) nákladů. Vedle zmíněné těžby a zpracování dřeva je to zejména těžba a zpracování nerostných surovin, zvláště ropy a zemního plynu, jelikož na speciálních dlouhých podvozcích se transportují součásti těžebních souprav a potrubí rafinérií, ropovodů a plynovodů. Z dalších významných civilních oborů je nutno jmenovat stavebnictví, komunální služby a v neposlední řadě hasičství. Automobilka Tatra patří mezi vysoce úspěšné producenty podvozků pro požární nástavby, a přestože to širší veřejnosti není příliš známo, na vozy z Kopřivnice spoléhají dokonce též hasičské sbory v několika západních státech. Požární automobily Tatra byly dodány mj. do USA (např. správě národních parků) a Austrálie a nově i do Izraele. Obecně se jedná především o státy, jež bojují s lesními požáry, což je situace, v níž mohou terénní podvozky Tatra odvádět nejlepší výkony.


Tatra Tactic 6×6.1R; větší foto / Tatra Trucks

Vrátíme-li se k sektoru ozbrojených sil a sborů, pak je nutno uvést skutečnost, že značka Tatra získala po roce 1990 kontrakty v řadě zemí a armády několika z nich na kopřivnické produkty sázejí jako na primární logistické prostředky a také platformy pro speciální aplikace. Vedle již zmíněného případu Indie je to hlavně Izrael, který v době kooperace Tatry s americkou firmou Terrex koupil stovky automobilů pod značkou ATC. Kromě dopravy nákladů slouží také jako nosiče nástaveb, mj. protiletadlových raketových systémů Rafael SPYDER. Tisícovku vozidel Tatra T 816 koupila armáda Spojených arabských emirátů, která provozuje valníky a cisterny na vodu i palivo. Zajímavý případ reprezentuje i Brazílie, která použila podvozky Tatra pro svoje modernizované dělostřelecké raketomety ASTROS II. Jako další významné zákazníky značky Tatra lze zmínit armády a policie Afghánistánu, Indonésie, Iráku, Jordánska, Kypru, Malajsie, Pákistánu, Polska, Řecka, Saúdské Arábie (tam se automobily Tatra navíc začnou montovat) a Turkmenistánu. Závěrem lze uvést i zajímavý fakt, že vůz Tatra (pod značkou ATC) postoupil i do finální fáze výběrového řízení LVSR (Logistic Vehicle System Replacement) na nákladní vůz pro americkou námořní pěchotu! Ta nakonec zvolila vozidlo Oshkosh, konstatovala však, že produkt z Kopřivnice splnil všechny její požadavky.


Tatra Tactic 6×6; větší foto / Tatra Trucks

Za zmínku stojí také skutečnost, že podvozky Tatra se úspěšně uplatňují jako základ pro různé obrněné prostředky. Již v první polovině 90. let byl na Slovensku vyvinut vůz Tatrapan, jak se nazývá obrněnec na šestikolovém podvozku, který existuje v několika provedeních, např. jako velitelský či zdravotnický; později vznikla i osmikolová varianta k přepravě kontejnerů. Další obrněnec na šasi Tatra dostal označení Wildcat, tentokrát má čtyři kola a byl vyvinut v Izraeli, odkud pochází rovněž šestikolové obrněné vozidlo Karkadan. V Německu nabízí obrněnce na podvozku Tatra společnost Drehtainer, jež připravila i jednu skutečně mimořádně neobvyklou aplikaci, a sice systém Mobile HEL Effector Container, který je vybaven malým laserem, jenž se dá využít mj. k ničení dronů. Česká společnost SVOS využila podvozky Tatra pro program čtyřkolových a šestikolových obrněnců VEGA a sama automobilka Tatra pak navázala těsnou kooperaci s francouzskou zbrojovkou Nexter, aby vyvinula šestikolový obrněnec TITUS. Ten již získal kontrakt od Armády ČR, policejní variantu zřejmě zavede sama Francie a vozidlo se testovalo mj. v Albánii či na Pobřeží slonoviny. Dalším přírůstkem je čtyřkolový Patriot (resp. vylepšená varianta Patriot II), vytvořený zejména pro státy V4. Také toto spektrum obrněných vozidel výmluvně ilustruje potenciál podvozků Tatra.


Tatra Force 4×4 valník; větší foto / Tatra Trucks

Výjimečné armádní vozy vznikají jen několika zemích

Automobilka Tatra náleží mezi nejslavnější české průmyslové značky, o čemž vypovídá nejen její impozantně dlouhá a bohatá historie a pořád unikátní technické řešení podvozků a motorů, ale i mnoho působivých komerčních úspěchů ve velmi specifickém a náročném oboru těžkých nákladních automobilů pro speciální aplikace a extrémní podmínky. Podobné automobily nyní dokáže dodávat jen asi deset výrobců na světě, a to vesměs z průmyslově vyspělých mocností, jako jsou USA, Německo, Rusko a Čína. S pouze malou nadsázkou lze tedy konstatovat, že se jedná o nepočetný a exkluzivní „klub“, jehož je Česká republika díky značce Tatra nesporným a plnoprávným členem. Důležitost těchto vozů by se rozhodně neměla podceňovat, protože se jedná nejen o nesmírně důležitý prvek logistiky současných armád, ale rovněž o platformy pro instalaci různých účelových nástaveb včetně zbraňových systémů strategického významu. Pro laickou veřejnost možná nejsou tyto automobily tak atraktivní jako např. tanky nebo proudové letouny, jenže bez spolehlivé podpory početného vozového parku těžkých nákladních vozů by moderní ozbrojené síly jednoduše nedokázaly fungovat.


Tatra T 816 Force; větší foto / Tatra Trucks

Kvalitu automobilů z Kopřivnice dokazuje i působivá škála vojenských i civilních uživatelů, a to včetně několika opravdu velmi prestižních, jako jsou mj. armády Izraele, Indie a Spojených arabských emirátů, hasičské sbory v USA a Austrálii nebo špičkové těžební či stavební firmy. Vesměs jde o provozovatele, kteří musejí působit v náročných terénních (a)nebo klimatických podmínkách a mají specifické požadavky, týkající se vesměs nasazení speciálních nástaveb či přepravy rozměrných nákladů, ať již jde o zbraňové systémy, požární stříkačky nebo pracovní stroje. Těmto požadavkům může automobilka Tatra vycházet vstříc především díky unikátní a z podstaty modulární koncepci svého podvozku, jež umožňuje stavět vozidla mající od čtyř do šestnácti kol a schopná pohybovat se i v nejtěžším terénu. Každopádně platí, že firma Tatra se dá z českého hlediska označit za podnik opravdu strategického významu, jelikož poskytuje do značné míry výjimečné schopnosti, které jsou vzácné i ve světovém měřítku. Česko jako malý až střední stát by mělo na mezinárodní scéně nasadit všechny dostupné nástroje, aby dokázalo ubránit a prosadit své zájmy, což samozřejmě zahrnuje rovněž dodávky specifických produktů včetně vojenské techniky. Mimořádné schopnosti tradiční značky Tatra by si tedy zasluhovaly dlouhodobě silnou politickou a ekonomickou podporu.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Modernizace vozidel TATRA T-815 8x8 LT

Nákladní automobily značky TATRA neodmyslitelně patří k Armádě ČR. Kromě nejnovějších vozidel TATRA ...

TATRA TRUCKS hlásí letošní prodejní rekord

Za červenec prodala kopřivnická automobilka vozidla a náhradní díly za 326,6 mil. Kč

TATRA TRUCKS obnovila spolupráci s indickou společností BEML

Dnes, ve čtvrtek 19. 2. 2015, došlo v indickém Bangalore k podpisu memoranda o porozumění ...

TATRA DEFENCE VEHICLE: Nová česká zbrojovka od roku 1993

V úterý 31. 5. 2016 proběhlo za účasti předsedy vlády ČR, ministra obrany ČR, hejtmana ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tecka
    21:02 01.04.2020

    Ciekawostka, testy nowego ciągnika do transportu czołgów, 70 ton ładowności, przy maksymalnie 130 tonach DMC. Prawdopodobnie będzie też użyty do systemu Patriot
    https://40ton.net/wp-content/u...

  • dusan
    13:46 25.03.2020

    Tradícia je len PR ...

    Glock nemá žiadnu tradíciu ... a zatienil i "tradičné" značky ...

    Tým nechcem povedať, že Tatra nie je svetová firma, lebo to, že tradícia sama o sebe nie je zárukou kvality ....

    Okrem toho je vždy produkt kombináciu samotného produktu a marketingu a nedá sa to od seba oddeliť. V prípade vojenských produktov je to samozrejme i vec politiky. Povedzme si otvorene, keby stáli vedľa seba dva úplne rovnaké náklaďáky ... tak najlepšia bude u nás Tatra : )

    • Janko Paliga
      22:57 25.03.2020

      .... v porovnaní napríklad s Aktisom určite .... :-D

  • Trener
    19:01 24.03.2020

    Za tohle Tatra vděčí Hansi Ledwinkovi a konstruktérům a technikům po něm. Kvality Tatrovka ukázala v provozu v "Rusku" a v soutěži Rallye Paris Dakar, kde byla úplným nováčkem a koncepcí možná nejvíc podobná sériovému autu. Rovněž Liazka tam ukázala své kvality. Ať se jí daří a je "naše" !

    • technik
      19:38 24.03.2020

      No T111 byl nádherný stroj ale to už je dávná minulost, stejně jako Dakar. A Dakar a Tatra bez Lopraise by stejně neuspěla, což dokládá její pozdní nasazení kdy byla spíše průmerna a svůj úspěch po skončení Lopraise nezopakovala. Měl jsem možnost se bavit s některými dopravci používající sklopky na stavbách jak starších tak novějších ročníku a většina se shodla že Tatra na začátek fajn, vše se opraví na koleně, díly poměrně levný ale stejně každý z nich nakonec utekl k jiným značkám a dnes říkají že by ten šrot už zpátky nechtěli. Zatvrzelý tatrováci mě kolikrát přijdou jako řidiči co odmítají automat, nakonec stejně u něj skončí a pak jen člověk slyší že už nic jinýho nechtějí.
      Osobně mě snad kromě centrální roury s kyvnými polonápravami nenapadá jediná výhoda Tatry. A bohužel jízdní vlastnosti nejsou vše a ten mýtus podvozku vám vyvrátí každý druhý Kraz, Zil, Unimog, Iveco,T810 a další a další jiné značky.

      • skelet
        20:01 24.03.2020

        zaměňuješ několik věcí:
        1) Dakar se sakra hodně zprofesionalizoval a vyhrává především ten, kdo do toho lije hodně peněz. Zázemí je zázemí.
        2) Kdo by se chtěl vrátit do staré T815. Ostatně, kdo by se dneska chtěl vrátit do Š120? Nostalgická slza a maximálně proj힡ďka. Ostatně dneska ta T815 se už pro civil ani nevyrábí, maximálně pro hasiče. No a T158 je komfortem zas někde jinde.
        A výhodou Tatry je prostě ten podvozek, ostatní jsou jen nostalgické vzpomínky na vzducháče.

      • Scotty
        20:04 24.03.2020

        Ten Dakar bude také tím že dnes už soutěží v podstatě speciály které se sériovým autem nemají nic společného. Tatra může těžko konkurovat například Kamazu který do toho dává úplně jiné zdroje.

      • Sholva
        20:37 24.03.2020

        Zajímavé, mám pár známých mezi kamioňáky a můžu s klidem říct, že pokud přijde na práci v těžším terénu, tak na Tatru slyším v drtivé většině chválu, zvlášť pokud byly srovnávány +/- odpovídající si generace vozidel.

        • technik
          21:05 24.03.2020

          Na tom není nic zajímavého. Zajímavé spíš je že kamionak má zkušenosti s vozidly pohybující se v terénu. Ale jinak, nikdo nezpochybňuje že Tatra neprojede, projede a dost, ostatně to Uaz taky, ale kolik offroadaku si ho vezme na expedici? Chápeme se? Stačí se podívat po stavbách kolik tam uvidíš různých druhů sklopek a kolik z toho budou různé variace T815s3, terrno nebo Jamal.

        • Miroslav
          21:22 24.03.2020

          Vieš prečo sa u nás u požiarnikov repasujú staré T148? Lebo majú výbornú priechodnosť terénom a hodia sa na lesné požiare. To je fakt. Ale faktom je tiež, že keby si mal v tej mašine tráviť 8 hodín denne tak by si radšej chcel Mercedes, Man, Scaniu...

          • Jura99
            07:02 25.03.2020

            Důvodem bude cena, stará T148 nemá větší průchodivost než T815.

          • mikojan29
            08:38 25.03.2020

            Repasovali sa aj pre priechodnosť, aj pre cenu. T148 v hasičskej verzii má lepšiu priechodnosť v horskom prostredí ako T815 PR2 (výška, váha) a hlavne má nižšie ťažisko.

          • Vojna a mír
            19:26 25.03.2020

            Jura 99
            T 148 proti T 815 má lepší průchodnost terénem. Projedete víc a “komfortněji” , protože řidič sedí za přední nápravou a né téměř nad ní a u T 815 nejde dát uzávěrka diferenciálu přední nápravy.

      • tomas.kotnour
        21:58 24.03.2020

        Tatra je pořád v segmentu plněpohonných vozidel nejlehčí a s nejlepší spotřebou. Ale k čemu to, když vám na navážce fakturují za 6x6 600/h a za 8x8 850/h, což vám na nové auto nevydělá. Navíc 8x8 a 8x6 jezdí hlavně v DE, CZ, SK, PL, čímž se trh trochu zmenšuje. Kvůli písku jsou NL specialitou 8x8 a 10x8, jinde taky moc nejezdí. Ale třeba v UK, Turecku, IT, Skandinávii, FR znají jen 6x4, 8x4 a taky se tam normálně staví. Reálně se v současnosti uživí v dopravě jenom nové 4x2 s návěsem. Dále tu máme segment lesovozů, kde se uplatní 6x6 s vlekem nebo návěsem jenom u nějakého prořezávání, když se jede na holinu, tak se nasadí harvestor a vyvážečka, která dokáže dotáhnout kulatinu až k asfaltce pro nějakého papučkáře s 4x2 s klanicákem, který si sám ani nenaloží. Teď se sice kvůli broukovi uživí úplně všechno, ale až brouk všechno sežere, kdo ví, jak to bude s tímto segmentem.
        Prostředí se prostě změnilo, stavby se jedou na subdodávky podle ceny, než podle termínu, aby se muselo stavět za každé situace. To, že 4x2 s návěsem na skládku nevyjede a musí to tam nahrnout buldozer, dopravce moc netrápí, protože ten buldozer neplatí. Takhle by se mohlo jít sektor po sektoru, ale to asi není nutné, když se porovná podíl na trhu, tak to není nic moc, ale když by se porovnal segment 8x8, 8x6 a 6x6, které Tatra vyrábí, tak už to tak špatné nebude. Tatra si prostě musí najít ty svoje výklenky, kde se využijí plněpohonná auta a modularita vozidla, která pro Tatru není problém. A když se třeba podíváme na poslední nákup armádních vozidel pro švýcarskou armádu...

        • stirling
          10:06 25.03.2020

          Co jsem koukal tak už i tatra dělá např. 8x6 či dokonce 8x4, ale asi tím myslíš, že ztrácí tu výhodu kterou má "lehké" 8x8. Tak jako tak mám pocit že současný majitelé přesně touhle cestou jdou a mají za mě velkou pochvalu jen tedy ten jeden rok jak se nepovedl mě přijde, že ty opatření přehnali. Snad se z toho poučí a na příště spíše budou budovat rezervu než hned vše škrtat. Teď přijde ochlazení trhu, ale stát by mohl chtít dát českým firmám práci tak možná se zrychlí nějaké nákupy tater pro hasiče či AČR.
          Jediné mě opravdu přijde, že tatra má větší potenciál se prosadit v ozbrojených složkách, ale tam asi nemá tu správnou politickou moc. Ta poslední obrněná tatra pro saudy tuším, je vážně povedená.
          Víš co ta nová Tatra Tactic (mimochodem ten obrázek zde 6x6 mě přijde, že není reálný, ale jen slepili předek z nové 4x4 a přidali zadek z t810 6x6), už se testuje i v AČR? Tuším, že letos nebo příští rok se mají nějaké tactic dodávat do AČR, pujde o nové nebo původní?

          • tomas.kotnour
            11:40 25.03.2020

            Bohužel škody roku 2018 jsou mnohem větší personální než ekonomické. A jestli je nějaké poučení z posledních 30 let, tak asi nerealizovat komerční velké zakázky. :D Technik tady sice plašil doplněním vozového parku vozidly Tatra Tactic v provedení M3R, ale podepsány byly normálně R3R, resp R0R podle starého značení. I když jak se říká, situace na bojišti se mění každým okamžikem, takže se to mohlo nějakými dodatky za těch 1/2 roku změnit.

      • Jura99
        07:08 25.03.2020

        Otázka jestli píšete o provozování 30let staré T815, protože od ní se skutečně utíká k novým autům nebo spíš už před asi 10lety uteklo. V mezidobí moderní stavební náklaďák od Tatry chyběl, ovšem to se změnilo s novou T158 8x8, které jsou teď na stavbách vidět velice často a spíš mi přijde, že mnohé firmy utíkají zpět k tatře, k T158.

      • flanker.jirka
        10:12 25.03.2020

        Největší výhodou je, že se vyrábí v ČR.
        Není to jen páteřový rám, ale jak se uvádí v článku, ale modularita, kdy si můžete postavit podvozky s různým počtem náprav, rozvory mezi nápravami. To vše se jako platforma pro armádní použití hodí.
        Stále se u tatry můžeme setkat s mechanickým řadovým vstřikovacím čerpadlem, což je jednodušší než cpát všude elektronické řízení motoru a převodovky.
        Ideální armádní vozidlo by mělo být schopné udržet v provozu v polních podmínkách a mělo by být odolné i proti elektromagnetickým pulsním zbraním.
        To vše tatrovka umí splnit.

        • technik
          12:50 25.03.2020

          No to není tak docela pravda, dnešní Tatry používají komponenty zahraničních dodavatelů jako wabco ( skoro celá vzduchová soustava), fleetguard palivova soustava, topení eberspacher, sedačky od securonu, Atos proporcionální ventily a stovky dalších komponentů od motoru po převodovky konce. Co se týká vstrikovacky máš pravdu otázkou je jak dlouho bude pro ně rentabilní držet několika set kusovou výrobu řadových čerpadel když pro civilni vozidla jsou nepoužitelná. Už i armáda dostala od roku 2019 výjimku z měření emisí, protože někdy naměřit u staré 815 emise do limitu je nemožné kor s vojenským provozem. Jinak Tatra a odolnost proti EMP je kravina, spočítej si kolik typu AČR používá a kolik z ní nemá ECU a jsou odolná proti EMP, zjistíš že dnes jsou to už pouze staré T815 ale co těch tisíce jiných typů techniky?
          Odkazování se na opravitelnost Tatry v polních podmínkách je také zcestná pokud budeme používat offroady nové generace, Iveca, Dinga, Pandury, v budoucnosti Pumy či jiný moderní ekvivalent. Ani jednu z těchto technik prostě v polních podmínkách neopravíme. Dnes je nezbytná a setkávám se s tím u všech armád velmi blízká spolupráce s dodavatelem techniky, kteří už mají prostředky na odborné opravy v polních podmínkách. Jinak polní podmínky už jsou dnes také pasé, protože zkoušení vstřiku na zkoušečce NnC50 v polních podmínkách už jsou nenávratně pryč.

          • flanker.jirka
            13:41 25.03.2020

            Ano, staré VVN a VVT to už asi nebudou :-) ...i na své T 9.. motory používají zahraniční komponenty?
            Civil je něco jiného než armáda, tam se jede na emise.
            ...odolností ostatní techniky proti EMP bych si nebyl jist, prakticky na všem ostatním se dá najít část přes kterou EMP projde. Kdežto u auta, které z elektriky má akorát žátovky a ventily pro řazení to stále je v pohodě.
            Opravy v polních podmínkách lze zaručit, buď jednoduchostí konstrukce nebo dostupným servisem vezeným, například zase na nákladních vozech Tatra. Zbylo něco z PAD dílen, nebo se to bez náhrady zrušilo?

  • fotr
    16:16 24.03.2020

    Škoda že se z našeho průmyslu zachovalo tak málo, že?
    Uměli jsme vyrobit tolik věcí a ve špičkové kvalitě.
    Smutné........

    Na druhou stranu jsme dnes špičkou v mnoha ,,nových,, oborech, nano materiály, lasery a pár dalších.
    Máme schopné lidi.

    • strikehawk
      18:09 24.03.2020

      Bohužel je z tvého příspěvku zřejmě jak málo si uvědmuješ ztrátu schopností za posledních 30 let.....ano je to mnohem horší než píšeš a tvůj optimismus nemá reálý podklad. Žádnou špičkou v nanomateriálech nejsme a ani v laserech ......promiň to je krutá realita

      Pokud jde o údajnu unikátnost TATRY tady je problém , že nedokážeme toto technické know how zhmotnit v nějaký reálný podukt obranného průmyslu jako je KOT, KBVP apod.
      Nákladní auto je bohužel stále pořád pouze nákladní auto jakkoliv klíčový prvek v armádní logistice

      • Scotty
        18:36 24.03.2020

        Co je potom Titus když ne KOT? To že Tatra Defence raději nakoupila licenci na Pandur svědčí o tom že do KBVP na podvozku Tatry jít nechtějí.

        • Jura99
          19:02 24.03.2020

          Možné to je, ale pravděpodobnější důvod bych viděl ten, že Pandur v AČR v době nákupu licence pro TDV už zavedený byl a bylo jasné, že se budou další kusy dokupovat a servisovat, takže logický krok byl koupit licenci.

          • stirling
            10:32 25.03.2020

            Ano licence na pandur mě přijde jako pragmatický tah a navíc se díky tomu podle mě naučili dělat takové korby. Vždyť titus je jen upravený podvozek tatra a ceslá korba je frantík. Začali dělat pandura a najednou je tu patriot hned ve dvou verzích a nová odolná kabina pro tatru, oboje je už česká výroba. Teď je otázka zda se pokusí i o nějaké 8x8 OT ve vlastní režii po případě by mohli spolupracovat právě s nexterem, ale uvidíme co současný trh.

      • Sholva
        20:34 24.03.2020

        Prosím o vypsání, co že jsme to tu na sklonku komančistánu unikátního a konkurence schopného vyráběli. Kajícně doznávám svoji neznalost a prosím tedy o osvětlení. Věty typu najdi si sám beru jako že to vlastně nic moc nebylo...
        Nicméně, že jsme v nanomateriál špička, pravda je a asi se vám to příčí přiznat, ale bohužel, je to tak... A ve studiu laserů také patříme na přední místa. Mrzí mě, že vás to tak sejří, že to radši popíráte...

        • strikehawk
          09:04 25.03.2020

          Právě, že se na sklonku debilního komančistánu nic unikátního nevyrábělo ale v řadě případů ještě slušný standard...30 let po jeho konci je situace mnohem krušnější. A nic na tom nezmění, že si pár doktorandů hraje v nějakým výzkumáku s laserem v rámci základního výzkumu. Tohle nemá s průmyslem a jeho technologickou úrovní nic společného, protože průmysl je tak zdevastovaný, že neumí výsledky výzkumu reálně aplikovat ( až na velmi vzácné vyjímky )

          • Scotty
            16:27 25.03.2020

            strikehawk
            Co konkrétně se u nás vyrábělo ve slušném standardu v roce 1989?

    • Miroslav
      18:17 24.03.2020
      Oblíbený příspěvek

      Globalizácia má svoje pozitívne aj negatívne stránky. Áno, jednou z tých negatívnych je, že už nevyrábame všetko. Pre niekoho je to isté poníženie ale pritom si neuvedomuje, že len vďaka tomu si žije svoj pokojný a pohodlný život.

      Globalizácia totiž funguje na princípe, že každý robí len to, v čom je naozaj dobrý. Preto má dnes Tatra motor z DAFu a budku z Renaultu. Môže nás to hnevať z akejsi nostalgie ale stačí sa pozrieť do takej KĽDR ako končia krajiny ktoré si myslia, že nikoho nepotrebujú

      • Scotty
        18:31 24.03.2020
        Oblíbený příspěvek

        Kabiny už si Tatra dělá kompletně svoje a co se týče motorů tak nabízí různé možnosti včetně tech svých.

      • skelet
        20:22 24.03.2020

        Miroslav: T158 má kabinu i motor od Dafu. Budku a motor od Renaultu, respektive od Volva měla T810. Ale její nová generace má motor americký a budku českou.

        • Miroslav
          20:36 24.03.2020

          Tú 810-som udal ako príklad lebo tých možností je tam viacero, ale tých ,, českých" minimum. Taký je dnes svet techniky. Už ani Boh nevie kto čo vyrába a kto čo resp. koho vlastní.

        • technik
          21:09 24.03.2020

          DXi7 od Renaultu je origo Volvo?

          • skelet
            10:43 25.03.2020

            špatně jsem to napsal. Ta budka je originál Volvo.

          • technik
            12:24 25.03.2020

            Aha no já myslel že budka je origo Renault Midlum. S Volvem co já vím má stejný motor managment jako VECU a BBM.

          • tomas.kotnour
            13:15 25.03.2020

            Není to spíše tak, že původní DXi7 je originál Renault, budka Mildum vznikla ve spolupráci s Dafem pro jeho modelovou řadu LF osazenou motory Paccar a Volvo se k tomu dostalo až v roce 2001, kdy koupilo Renault a až v roce 2006 ji začal používat na nové verzi modelu FL?

          • skelet
            14:24 25.03.2020

            tomas.kotnour: je to možný, kdo se v těch korporátních čachrech má vyznat :)

    • Roland
      20:04 24.03.2020

      to našeho není taky tak úplně pravda - myslíš, že ten náš průmysl po WWI vytáhlo slunko z pařezu?

      • Miroslav
        20:41 24.03.2020

        Tu sa hodí myšlienka môjho otca, keď som sa ho ako malý chlapec pýtal, prečo toho Česi majú viac ako my Slováci. Je to už dávno ale dodnes ho počujem v hlave... ,,Lebo Česko susedí s Nemeckom. A čo my tu pri rusoch? Čo nás naučili okrem chľastania?"

        • Roland
          20:48 24.03.2020

          já myslel primárně rakousko-uhersko (co jsem někde četl ,tak u nás bylo soustředěno snad 75% jeho průmyslu - ostrava a podobně)

          • Miroslav
            21:18 24.03.2020

            Samozrejme, aj to RU. Základom priemyselnej revolúcie bol parný stroj a oceľ. Obe tieto veci úzko súvisia s uhlím. Tak to proste je. Mali ste šťastie, že ste mali uhlie ktoré vás potiahlo aj v začiatkoch ČS. My sme mali asi najväčšie zásoby zlata a striebra v Európe a dnes z neho nemáme nič lebo sa vyťažilo v prospech ,,císaře pána"

          • Roland
            21:25 24.03.2020

            no, Vaše zlato zlato skončilo v pokladničce císaře pána - náš uran v hlavicích džugašviliho... dovedu si představit, že Vaše zlato se Vám vrátí - to že by nám posleli zpátky náš uran si snad představovat ani nechci...

          • Nesher
            21:25 24.03.2020

            Ono to začalo dávno před tím než někoho nějaké R-U (což je mimochodem naprosto neoficiální název, neb ten stát oficiálně název neměl, jednalo se o personální unii Zemí koruny Svatého Štěpána a Království a zemí na říšské radě zastoupených, což byl oficiální název Předlitavska) napadlo, to vzniklo až v roce 1866, do té doby to bylo Rakouské císařství, respektive Svatá říše římská. Postupná industrializace českých zemí začala v druhé polovině 18. století kdy Rakousko prohrálo ve válkách o dědictví habsburské Slezsko (součást České koruny), které bylo nejrozvinutější součástí říše. A tak se hledala náhrada a ta ideální se našla u nás, byla tu ložiska uhlí a železné rudy a dalších kovů (málo kdo ví, že hloubka 500 a 1000 metrů byla v hornictví poprvé dosažena v rudných dolech v Příbrami) , díky zavedení povinné školní docházky i jakž takž vzdělaná pracovní síla a nejstarší technická univerzita na světě (dnešní ČVUT). Ale i tak to trvalo více než jeden a půl století.
            Miroslav, tohle bych na Rusko neházel, ti sice mohou za ledacos a málo kdy je to něco dobrého, ale je to způsobeno spíše celkovou zaostalostí Uherska, danou hlavně silnou pozicí klasické "feudální" šlechty v politickém systému Uherska, která modernizaci spíše bránila.

        • Jura99
          06:56 25.03.2020

          To není moc přesné vyhodnocení, je z toho cítit svalování úspěchu či neúspěchu na druhé. Češi byli vždy schopní lidé a zdaleka nešlo o orientaci na Německo. Mimochodem sklářství se inspirovalo v Benátsku. Ta schopnost je otázkou, kde se vzala, zřejmě genetickým mixem Keltové-Germáni-Slované-Židé, ale v dnešní době to je nekorektní tvrdit, protože oficiálně jsou všichni na světě stejně schopní a rozdíl je prý pouze ve vzdělání a zkušenosti. Seznam schopných lidí by byl velice dlouhý a obsahoval by Čechy, Židy i české Němce či Rakušany. Dnes je situace v rámci možností dobrá, mnoho lidí si opět našlo svou příležitost po nacistické a bolševické devastaci.

          • Kichot
            10:45 25.03.2020

            Ta myšlenka o nadřazenosti nějaké rasy už tu byla. Dovoluji si nesouhlasit to by rusky mužík nelétal ke hvězdám a čínský kuli nevynalezl mimo jiné třeba papír. Dokonce i mongol dokázal vynalézt kvalitnější luk než evropan a ovládnout tehdejší svět. Než o rase je to o vládnoucích elitách a v jejich schopnosti prosadit a podpořit ty správné myšlenky...

    • Lodestar
      00:53 25.03.2020

      Fotr: nevím, jak velký podíl Vaše rodina držela ve vašem průmyslu. Ale je chválihodné, že Vaši předci uměli něco vyrábět a dokonce možná i ve špičkové kvalitě. Smutné...že Vám vše toto bolševici zničili.

      Nemáte po ruce alespoň nějakou listinu, že Vy nebo Vaše rodina vlastnila nějaký segment průmyslu, kde jste vyráběli tolik věcí a ve špičkové kvalitě? Tyto dokumenty sbírám a platím hotově.