Díl č.3 - Problematika bojových vest zavedených v Armádě České republiky
-
22. 4. 2012
-
33 komentářů
-
Bradley
Po několika článcích o vestách, jejich typech a technických provedeních, Vám chceme nabídnout také pohled do zákulisí výběrových řízení. Tedy jak vznikne takové sestavení pro poptávku na dodavatele balistických ochranných vest. Nemůžeme Vám sice popsat celý proces krok za krokem, ale budeme se snažit popsat hlavní části uvedené v poslední zadávací dokumentaci (TTP 2011), kterou si případný dodavatel musí z oficiálních zdrojů opatřit.
Takticko-technické požadavky TTP
Když si chce Armáda České republiky zadat nebo objednat výrobu vest, musí sestavit technické zadání (TTP, Takticko-technické požadavky - zadávací dokumentaci), ve kterém bude definovat všechny hlavní technické parametry požadované vesty. Takovou sestavu dělá pochopitelně více pracovníků, kteří si vzájemně pod něčí taktovkou vyměňují návrhy, jak má taková budoucí vesta vypadat a co má plnit.
Jedním z hlavních parametrů je samozřejmě balistická odolnost, kterou musí vesta splnit. U vesty pro AČR je to zpravidla dle US STD NIJ 0101.04 stupeň III. A, tedy nejvyšší stupeň v měkké balistice. Dále SAPI nebo ICW přídavné pancéřové desky, které se do vest vkládají do k tomu uzpůsobených kapes. Balistická odolnost pancéřových plátů je dle stejné normy, ale ve stupni IV.
Dále se zpravidla požaduje chránič krku, chránič ramen, chránič paží, chránič slabin a chránič bederní. Potom je vesta takzvaně plně vybavena. Dále se stanovuje celková váha vesty, která se dělí na základní provedení, tedy přední a zadní část a provedení se všemi ostatními komponenty, které by nemělo překročit u tzv. kalkulační velikosti „L“ hmotnost 8 kg.
Následně se požaduje bezpečnostní odhoz vesty a splnění kamuflážních vlastností dle ČOS 108001 a ČOS 108003 v platném znění.
Nesmíme zapomenout také na maximální přípustnou váhu SAPI nebo ICW panelů, která je dle tzv. zadávací dokumentace 2,2 kg a musí být anatomicky zakřivená. Toto jsou stručně shrnuté parametry, které AČR požadovala v takzvané zadávací dokumentaci na vývoj nových vest (podzim 2011).
Kdo sestavuje Takticko-technické požadavky?
Kdo takové zadání sestavuje? Měla by to být skupina odborných pracovníků z řad AČR, a to jak uniformovaných tak i civilních zaměstnanců, kteří mají mít odborné znalosti na takové úrovni, aby požadovaná vesta byla skutečně dle posledních světových trendů.
Z tohoto vznikne dokument, který má název Takticko-technické požadavky na vestu ochranou modulární - přesná definice. K těmto návrhům TTP se potom vyjadřují pochopitelně další pracovníci Ministerstva obrany a dokonce i některých útvarů. Koordinaci má na starosti Ministerstvo obrany Sekce rozvoje druhů sil-operační sekce. Zde se hodí podotknout, že jména autorů TTP 2011 jsou autorovi tohoto článku známé.
Celkem se k těmto TTP dle našich informací vyjadřuje celkem 9 lidí - 3 členové jsou z 601. Skupiny speciálních sil z Prostějova. Proč se vyjadřují tři lidé z jediného konkrétního útvaru a ne tři lidé každý z jiného útvaru na nás působí jako by byli potenciální uživatelé pouze tam a jiné jednotky nemají možnost sdělit svůj názor.
Někdo může říci ano, je to elitní jednotka, tak musí mít možnost zasáhnout do technických parametrů a požadavků na tak důležitou výstrojní součástku. Čtenář si potom může ale myslet, že jediní praví bojovníci a reprezentanti AČR jsou pouze tam. Avšak co třeba další elitní prapor z Chrudimi nebo i jiné bezesporu kvalitní útvary AČR?
Pro vyhodnocení nabízených vzorků vest dle požadavků musí být sestavena komise. Komise bude poté rozhodovat o vhodnosti a souladu se zadávací dokumentací, která byla dodavatelům poskytnuta. V této komisi mají být lidé z následujících složek Armády:
-
předseda – VeSpS
-
členové – 7. mb, 4. brn, 601. skss, VP, SOC MO (Společné operační centrum), SRDS OS MO, SLog MO (logistika), VZ 8521 Brno (Vojenské zařízení 8521)
Tito členové potom vyberou nejvhodnější nabídku, na základě které se do AČR zavedou nové ochranné vesty.
Armádní tendr dle českých podmínek
Musíme podotknout, že účastnit se prvního kola může prakticky jakýkoliv světový výrobce vest, protože pro tuto část se neřeší soulad s ČOS 10801 a ČOS 108003 a předložené vesty mohou být ze svrchního materiálu, který tyto standardy nesplňuje. Tím AČR umožňuje všem firmám jak z ČR, tak i ze zahraničí předložit svoje návrhy.
Vyrobit vestu s ochrannými prvky, tak jak jsme je na začátku popsali, není problém pro žádného světového výrobce. Každá vesta musí být také vybavena vazbou, do které se dají připevnit sumky a ostatní výstroj, což by měla být běžně používaná „vazba Molle“.
Až potud je všechno řekněme na pohled zcela standardní a průhledné. Ale když si přečtete poslední zadávací dokumentaci z roku 2011 a začnete pozorně číst, tak se vám v hlavě přesně promítne jak má taková vesta vypadat. Není na tom nic tajného nebo složitého. Jen je nutné vědět, co a kde hledat.
Abychom se nemuseli přímo ponořit do role takového dodavatele, oslovili jsme profesionály právě z řad elitních jednotek a s těmi jsme tuto dokumentaci začali rozebírat krok po kroku, aby se parametry uvedené v zadávací dokumentaci promítly v požadované vestě. Níže uvádíme některé zjištěné informace.
Vertikální a horizontální popruhy
V posledním zadávacím dokumentu z roku 2011 bylo uvedeno, že vazba je požadována v soustavě vertikálních a horizontálních popruhů, tedy jakási „křížová vazba“. Tato tzv. křížová vazba není neznámá, ba právě naopak. Systém křížové vazby, nebo chceme-li Univerzální vazby, je v ČR chráněn firmou ALP ARMY.
Společnost ALP ARMY, jak již bylo uvedeno v jiných článcích, se díky tomu již v minulosti soudila (a stále asi soudí) s firmou SPM Liberec. Důvodem je podobný systém na vestách SPM, který nápadně připomíná řešení od ALPu.
Otázka tedy zní: „ Jak je možné, že AČR v této zadávací dokumentaci uvádí tak velmi specifický prvek, který může dodat v tomto státě pouze jedna společnost?“ Pomineme-li, že křížová vazba je ve své podstatě zbytečná a postačila by „vazba molle“?
Rezervoár na vodu
Dále je v dokumentaci uvedeno, že vesta musí být vybavena v zadní části prostorem pro umístění rezervoáru na vodu, tento prvek je pouze u vesty ALP model FÉNIX, jiný výrobce takovou úpravu standardně nenabízí.
Pochopitelně je možné vestu upravit tak, aby se do ní dal vak na vodu vložit. Udělali jsme ale sami pokus - vzali jsme vestu CIRAS jako nejběžnější zahraniční model a vak na vodu dle Katalogového čísla materiálu (jak je uvedeno v Zadávací dokumentaci z roku 2011). Poté jsme tento vak na vodu naplnili a přiložili na zadní část vesty.
Výsledek? Vak na vodu se do vesty CIRAS velikosti „L“, jak požaduje AČR, prostě nevejde. Je jednoduše příliš dlouhý a vestu tak nejde jednoduše upravit, ale je nutné ji prodloužit, a to už je zásah do celkové konstrukce vesty.
Jediný model se zabudovaným „camell backem“ je skutečně jen model FÉNIX. Vesta FÉNIX navíc využívá originální vodní vak, taktéž od firmy ALP, který není ani zaveden v Armádě.
Protiskluzová ochrana a upínání vesty
Zadávací dokument také požaduje protiskluzovou úpravu ramenní části pro opření zbraně při střelbě. Tato vymoženost je opět pouze u vesty FENIX od firmy ALP ARMY, jiný dodavatel toto nedodává. Musíme však připustit, že tato případná úprava vesty by asi pro výrobce neměla být problém.
Dalším velmi shodným prvkem je požadavek na tzv. zapínání a rozepínání vesty a úprava obvodové velikosti uživatelem bez cizí pomoci - je řešeno tak, aby bylo rychlé, zajistilo pevnou fixaci vesty k tělu nositele a bylo v co největší míře nehlučné.
Tento požadavek je opět totožný se systémem upnutí vesty firmy ALP ARMY. Je ovšem pravda, že uživatel si může obdobnou vestu jako je CIRAS nebo jinou před akcí upravit, přesně tak, jak potřebuje, a potom ji už sám může především bokem nasadit a upnout. Vesta FENIX se z boku nasadit nedá, pouze přes hlavu. Při plném zatížení vesty (20 kg) ji uživatel bude nasazovat jen s obtížemi.
Pancéřové pláty
Poslední „zvláštnosí“ je zadání na přídavné pancéřové panely. Rovněž zde je požadováno zcela ojedinělé řešení - panel, který v rozměru 230×300 mm má vážit pouze 2,2 kg.
Běžný panel SAPI používá materiál UHMWPE (samostatně stojící - stand allone). SAPI panel váží cca 2,5 kg a uživatel ho nemusí kombinovat s měkkou balistikou – třeba Nosičích plátů pancéřových 2006.
Dále je zde ICW panel s materiálem B4C ( B4C je velmi lehká a velmi drahá keramika). ICW panel je sice váhově velmi komfortní, ale lze ho použít jen v kombinaci s vestou v odolnosti dle US STD III.A - tedy s měkkou balistikou.
Poptali jsme proto několik světových výrobců vest s tím, že chceme koupit ICW panel. Bohužel nám bylo sděleno, že takový panel nemají v nabídce, protože dodávají tisíce panelů ve specifikaci SAPI level IV - stand allone. V přehledu, který jsme získali, takový ICW panel (1,6kg) zase nabízela pouze společnost ALP ARMY.
Ostatní výrobci se bouří
Zadávací dokument si také v prosinci 2011 jistě přečetli ostatní potencionální dodavatelé a jeden z nich podal na toto zadání stížnost. AČR tento tendr následně opravdu zrušila. Stížnost i následné zrušení tendru ukazují, že naše zjištění mají reálný základ.
Armáda si pravděpodobně sama uvědomila chybu nebo případnou ostudu, kdy zadání takto důležitého tendru mohla skutečně splnit pouze jedna firma. Je až podivné, kolik popsaných prvků shodných s vestou FENIX bylo v této dokumentaci uvedeno. Můžeme úspěšně pochybovat o tom, že se tam tyto prvky dostaly jen náhodou. Proto se na mysl vkrádá otázka: „Je taková věc vůbec možná?“
Jediný důvod, proč nikdo ze zahraničních výrobců do AČR nenabízí svoje vesty, je především to, že nevlastní tkaninu ve schváleném maskovacím provedení. Sice si tuto tkaninu mohou vyrobit, ale proč by to dělali, když zakázky týkající se dodávek vest do AČR jsou tak malé, že jsou pro tyto dodavatele nezajímavé.
Přední světový výrobce, kterého jsme v tomto směru oslovili, dodává ročně 100 tis. kusů vest do armády Spojených států. Cena jedné vesty takto dodané do US ARMY se pohybuje v plné výbavě včetně pancéřových panelů velkých i malých v rozmezí 1.850-2.200 amerických dolarů (35.150 – 41.800 Kč).
V zadávací dokumentaci, kterou máme k dispozici, je uvedena maximální orientační cena v součtu pro jednu kompletní vestu včetně velkých a malých pancéřových panelů 91.000 Kč včetně přepravní tašky. I když musíme připustit, že tato cena nebude pravděpodobně plně využita a bude v součtu o 25 % nižší, pořád je to cena podivně vysoká.
Podle mého názoru, pokud není dodavatel propojen s lidmi, kteří mají na starost zadání a výběr vest pro Armádu, není možné ovlivnit tak specifické požadavky, které jsou v dokumentaci popsány.
Pak se tedy nemůžeme divit, že vlastně není možné dodat do AČR skutečně kvalitní výrobek od jiných renovovaných výrobců např. z USA, kteří sami po přečtení této dokumentace prohlásili, že tato dokumentace je připravena pouze pro jednoho dodavatele a že prostředí nákupů v AČR je i přes sliby ministra obrany Alexandra Vondry stále neprůhledné a manipulovatelné.
Závěrem můžeme konstatovat pouze to, že budou-li takováto důležitá výběrová řízení stále v rukách malé a ovlivnitelné skupinky lidí, nemůžou se vojáci nikdy opravdu dostat k vybavení, které bude skutečně odpovídat jejich požadavkům. A nezmění to ani vedení ministerstva, jakkoli by svoje proklamace myslelo vážně.
Související články
Díl č.1 - Problematika bojových vest zavedených v Armádě České republiky
Od našich čtenářů jsme dostali mnoho dopisů a podnětů s přáním, abychom se podívali na problematiku ...
-
01.04.2012
-
35 komentářů
-
Bradley
Problematika taktické výstroje v Armádě České republiky
Dnešním článkem se paralelně připojíme k našemu seriálu o ochranných vestách a nosičích plátů ...
-
05.04.2012
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Díl č.2 - Problematika bojových vest zavedených v Armádě České republiky
V dnešním díle jsme se pustili do srovnání tří nejpoužívanějších ochranných vest v Armádě České ...
-
08.04.2012
-
43 komentářů
-
Jan Grohmann
Vesta ochranná pancéřová 2009
V současné době jsou vojáci Armády České republiky standardně vybaveni Vestou ochrannou pancéřovou, ...
-
19.04.2012
-
17 komentářů
-
Jan Tříska
Bradley: jak tak koukám na ten přehled... No, řeknete mi, vy by jste se nepochlubil tím, že můžete dodat vestu, která má lepší pokrytí balistikou a přesto je o kilo a půl lehčí, ...Zobrazit celý příspěvek
Bradley: jak tak koukám na ten přehled... No, řeknete mi, vy by jste se nepochlubil tím, že můžete dodat vestu, která má lepší pokrytí balistikou a přesto je o kilo a půl lehčí, než CIRAS? Nebo v tom vidíte nějaký problém...?Skrýt celý příspěvek
Bradley: upřímně a vážně lituju, že jste tu nebyl před rokem, dvěma, možná i třema, když se zaváděla NPP a do tendrů na batohy se natvrdo psal průměr tak, aby to mohl být jen a ...Zobrazit celý příspěvek
Bradley: upřímně a vážně lituju, že jste tu nebyl před rokem, dvěma, možná i třema, když se zaváděla NPP a do tendrů na batohy se natvrdo psal průměr tak, aby to mohl být jen a pouze Camelbak.
Protože takhle to na mě působí, ať se na mě nikdo nezlobí, jako placená agitka.
Zkoušel jste se třeba zamyslet nad tím, že na US vestách není ten vak integrovaný, protože to je prostě levnější...? A že celkově existuje možnost dělat věci buď pohodlně, nebo levně...?
A zkoušel jste se třeba zamyslet nad tím, jaká je plocha pokrytí měkkou balistikou u CIRASu a u TBV? Což je mimochodem i příklad té balistiky. Víte, jak funguje byznys s balistikou? Ten ICW panel vám totiž může nakonec dodat kdokoliv, kdo na to oprávnění (pokud je tedy více výrobců). To, že si ALP dal něco do nějakých přehledů je... hmm... fajn.
Tady se na CZ internetech řeší, kde se dá ubrat na váze nesené výstroje vojákem, a když se potom objeví snaha to řešit, tak je tu vztek, protože je to dražší.
Jasně, že výrobci chrlí na trh SAPI - je levnější a zřejmě i výrobně jednodušší=líp se prodává....
Kajman: zlí jazykové tvrdí, že to není tak dávno, co o tu vestu byl na Šestce zájem...Skrýt celý příspěvekOsobně se domnívám, že vak na vodu je zcela jistě potřeba, ale nevidím jediný důvod proč by měl být integrovaný ve vestě. Je spousta typů uchycení jak ten vak na vestu dostat tak ...Zobrazit celý příspěvek
Osobně se domnívám, že vak na vodu je zcela jistě potřeba, ale nevidím jediný důvod proč by měl být integrovaný ve vestě. Je spousta typů uchycení jak ten vak na vestu dostat tak aby byl v pohodě používaný. Nerad používám příklad v americké armádě, ale mají tisíce vojáků a vest, kdyby oni měli pocit že je potřeba vak na vodu ve vestě tak to jistě udělali, ale prostě je to k ničemu tak jako křížová vazba...Jistě že někdo může rýpnout a říct, je to odlišný prvek a je to specifické tak jako náš BR 805, pro tak malou armádu je taky na hovno taková zbraň, ale máme ji , stála sice balík, někdo zase vydělal,ale špatná jistě není. Tak se prostě možná, když to Hanušovi potom klapne budeme odlišovat i ve vestách. Naštěstí jsou kromě zelených mozků v AČR také lidi co přemýšlejí a ti zase tak moc vestě od firmy ALP nefandí, dokonce je jich spousta proti této vestě, která je zbytečně složitá a také robustní právě ve stísněných prostorech. Možná paragáni až v ní skočí z letadla můžou pomocí těch velkých křidélek mistrně regulovat seskok...a přistanou na položené padesátikoruně.Skrýt celý příspěvek
Nastavec na hadicce ma jen source, nikoliv fasovana trilitrova omega, na kterou je to napsany... Urcite je rozumny u sebe tahat vodu, ale prijde mi nesmyslny ji mit na veste a na ...Zobrazit celý příspěvek
Nastavec na hadicce ma jen source, nikoliv fasovana trilitrova omega, na kterou je to napsany...
Urcite je rozumny u sebe tahat vodu, ale prijde mi nesmyslny ji mit na veste a na tom jeste batoh... Uz tak staci, ze od idelaniho teziste je batoh nejakych 5-10 cm vzdalenejsi nez ma byt.
Je to, jako vzdy, o osobnim vyberu, ale zda se mi nesmyslne sikanovat vetsinu vojaku, kteri nenosi na veste camelbak tim, ze se tam udela kapsa. Pokud po tom nekdo touzi, neni nic jednodussiho, nez si tam ten camel pridelat externe.
Ta kapsa bude problem a ne malej. Kvuli tomu budou jakekoliv sumky, pripevnene na prazdne veste (bez vaku) na zadech, litat jako o zavod. Kvuli te kapse je znacne omezena modularnost celych zad.
Mazda - vtip hezkej... Jeste by k tomu mohli nafasovat 805ky ne? :o)Skrýt celý příspěvekRadsej budem mat camelbak pri sebe, tak ako napr lekarnicku. doplnit sa daj aj cez nastavec na hadicke. v nasich 30l ruksakoch zase zabera vlozeny camelbak strasne vela miesta a ...Zobrazit celý příspěvek
Radsej budem mat camelbak pri sebe, tak ako napr lekarnicku. doplnit sa daj aj cez nastavec na hadicke. v nasich 30l ruksakoch zase zabera vlozeny camelbak strasne vela miesta a ludia si pripinaju camelbak zvonku na batoh co zase nie je idealne.Skrýt celý příspěvek
"poziadavka na zabudovany camelbak. Skuste si na sadit batoh na vestu na ktorej este visi camelbak zvonku" Zajimalo by me, k cemu ma vojak na veste camel a k tomu jeste batoh, ...Zobrazit celý příspěvek
"poziadavka na zabudovany camelbak. Skuste si na sadit batoh na vestu na ktorej este visi camelbak zvonku"
Zajimalo by me, k cemu ma vojak na veste camel a k tomu jeste batoh, kdyz SOP snad u vsech utvaru je na zadech bud grab bag, nebo velkej bagl...
Proc bych mel camel na veste, kdyz ho mam v obou batozich? Jak ho budu behem mise doplnovat - budu si sundavat celou vestu? 3 litry v pisecnym prostredi vydrzi chvili...
Pokud se bavime o high speed-low drag operaci kratkeho typu, pochopim camel na veste, ale k tomu snad neni treba mit nic integrovaneho ne?
K te sestce - asi budu ironicky, ale k cemu by meli testovat vestu, kterou s nejvyssi pravdepodobnosti ani nebudou pouzivat? Maji nafasovany Cirasy a kdyby byla potreba menit, udelali to uz davno - nejsou zavisli na rozpoctu armady, nebo fasovani veci.
Naopak vsechny ostatni utvary se s touto vestou zrejme potkaji...Skrýt celý příspěvekBradley: vak na vodu, Camelbak tuším Omega, je relikt výběrových řízení na tlumok střední pro průzkumníky, se kterými je dodáván v sadě. Tam právě bylo zadáno těch 83 mm.
Bradley: vak na vodu, Camelbak tuším Omega, je relikt výběrových řízení na tlumok střední pro průzkumníky, se kterými je dodáván v sadě. Tam právě bylo zadáno těch 83 mm.
Ten vak na vodu jsme našly v katalogu pod číslem KČM které je tam uvedeno, ale zadavatel neuvedl jaký má být průměr hrdla. Pravda je, že tento vak se bez úprav do žádné vesty ...Zobrazit celý příspěvek
Ten vak na vodu jsme našly v katalogu pod číslem KČM které je tam uvedeno, ale zadavatel neuvedl jaký má být průměr hrdla. Pravda je, že tento vak se bez úprav do žádné vesty nevejde.Ale nevejde se ani do vesty FENIX .Skrýt celý příspěvek
Poziadavka na oblecenie si vesty bez pomoci, co je na tom nenormalne? poziadavka na zabudovany camelbak. Skuste si na sadit batoh na vestu na ktorej este visi camelbak zvonku. ...Zobrazit celý příspěvek
Poziadavka na oblecenie si vesty bez pomoci, co je na tom nenormalne?
poziadavka na zabudovany camelbak. Skuste si na sadit batoh na vestu na ktorej este visi camelbak zvonku.
Pravdu povediac ani jedna z tychto poziadaviek mi nepripada prehnana, akurat mam dojem ze najviac placu ti ktori dodavali acr doteraz a radi by pokracovali bez akychkolvek zmien.Skrýt celý příspěvekAutor: Popravdě ono to má logiku že je tam víc lidí z 601.skss protože i když máme i jiné bezesporu velice kvalitní útvary (prakticky všechny v 7.mb a 4.brn) tak jediní lidé co se ...Zobrazit celý příspěvek
Autor: Popravdě ono to má logiku že je tam víc lidí z 601.skss protože i když máme i jiné bezesporu velice kvalitní útvary (prakticky všechny v 7.mb a 4.brn) tak jediní lidé co se dostanou do předem plánovaných bojových situací jsou ''šestkaři''. Vyplívá to ze současného trendu nasazování jednotek...Prostě speciálové bojují (např. ted v Nangaháru) a lidi z ostatních útvarů (včetně chrudimáků) dělají PRT a nebo OMLT. Což samozřejmě není něco co by tomu ubíralo na nebezpečí a tudíš i možnosti vyjadřovat se k výstroji ale musí tam být i pohled lidí ,kteří si ty situace už plánují a tudíž potřebují svojí výstoj taky komentovat a to poněkud ve vědší míře.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...