Dlouholetý konflikt doutná a v Kašmíru se opět střílí

V Pákistánu byl tento týden zatčen premiér (obviněn z údajné korupce) a některá média mluví o přípravě státního převratu. Vláda nezvládá situaci v oblastech hraničící s Afghánistánem, jehož velké části ovládají místní „kmenoví warlordi“ či islamisté. V Indii po celé zemi dochází k masivním protestům proti sexuálnímu násilí na ženách a slepotě místních úřadů k těmto činům. K tomu si potyčky mezi indickou a pákistánskou armádou za první týdny roku 2013 vyžádaly již pět obětí. Česká média však informovala i o překvapivém otevření hranic v Kašmíru. 

Místo dohody jen oboustranné obviňování

Za první dny roku 2013 má již tento „zapomenutý konflikt“ v kašmírské oblasti pět obětí. Jedná se o tři zastřelené pákistánské vojáky a dva Indy, jejichž zohavená těla byla nalezena před týdnem. Poslední mrtvý je Pákistánec, jenž zemřel při indickém útoku na vojenské postavení Kundí. Přestřelek a neustálého napětí již má dost indický premiér Manmóhan Singh, stejně tak pákistánský armádní šéf Ashfaq Parvez Kayani. Obě strany se však vzájemně osočují z vyprovokování nového kola násilí a hřmí obvinění z jedné strany na druhou.

Mluvčí indické armády v Kašmíru Bridžiš Pandaj podle serveru iDNES prohlásil: "Pákistánští vojáci spustili nevyprovokovanou palbu a stříleli z děl a automatických zbraní na indická stanoviště. My jsme odpověděli jen s využitím malých palných zbraní. Jsme přesvědčeni, že z jejich strany šlo o pokus usnadnit průnik ozbrojenců." Podobné vzkazy a informace se linou i z Pákistánu. Tedy vysvětlení, že pákistánská akce je pouze reakcí na jednání Indie.

Tento bludný kruh, kdy jedni obviňují druhé, by se mohl naplno roztočit a vyvolat další válku mezi oběma zeměmi. Proto se představitelé Pákistánu snaží eskalaci násilí zabránit a vysílají tak „mírové poselství“ směrem k Indii. Pákistánský premiér Hina Rabbani Khar's vyzval svého indického kolegu k rozhovorům, které by měly vést k příměří a klidu v regionu. Na indické vyjádření se prozatím čeká, ale předpokládá se kladná odpověď. O další válku v nynější situaci v obou zemích nikdo nestojí.

Foto: Mapa rozdělení kašmírské oblasti mezi Indií a Pákistánem / Wikipedia

Napětí se znovu vyostřilo po deseti letech „relativního“ klidu na 700 kilometrů dlouhé hranice v oblasti Kašmíru. Tehdejší přestřelky skončily uzavřením příměří, které tak vytrvalo skoro dekádu. Nyní se do situace zapojují média a útokům se dostává prostoru na předních stránkách velkých novin. Indická společnost je silně proti-pákistánský naladěna, což se odráží nejenom v politice, ale například i ve sportu.

Volně přes hranici až po pětašedesátce

Přes tyto problémy se situace, minimálně pro obyčejné lidi potřebující cestovat mezi oběma státy, pomalu zlepšuje. Jak informoval portál Českého rozhlasu, od úterý 15. ledna se zjednodušily formality nutné k vycestování z jedné země do druhé a povolení je možné dostat přímo na hraničním přechodu.

Pro začátek mohou na hranicích získat vízum osoby starší pětašedesáti let, rozšíření o další skupiny se očekává v budoucnosti. O otevření hranic se diskutuje již delší dobu. Poslední pokus z roku 2008 byl přerušen kvůli teroristickým útokům v Bombaji.   

66 let ozbrojeného konfliktu

Konflikt mezi Indií a Pákistánem začal v roce 1947, kdy byla britská kolonie rozdělena na Indii (převážně hinduistickou) a Pákistán (převážně muslimský). K první válce došlo již v letech 1947 až 1949. Příčinou byla sporná území, konflikt skončil rezolucí OSN a příměřím.

Foto: Indičtí vojáci (1947) / Wikipedia 

V roce 1957 se „státy“ Jammu a Kašmír stanou součástí Indie.  V roce 1965 vypukla druhá válka mezi Indií a Pákistánem. Po pohraničních přestřelkách přes 25 000 pákistánských vojáků vtrhlo do Indií spravované části Kašmíru a překročilo tak linii příměří. Boje opět skončily příměřím OSN bez územních zisků.

Další ozbrojený konflikt následoval v roce 1971 ve východním Pákistánu. Z tohoto konfliktu vzešel 6. prosince roku 1971 nezávislý stát Bangladéš. V roce 1989 začalo ozbrojené povstání proti vládě v Indií kontrolované části Kašmíru za podpory Pákistánu. O deset let později začal tzv. Kargil konflikt, kdy Pákistánci podporováni kašmírskými bojovníky zaútočili na indické pozice u linie příměří.

V roce 2001 došlo k několika přestřelkám i teroristickým akcím, které opět vyhrotily vztahy obou zemí, ale k válečnému střetu díky mediaci ze zahraničí nedošlo. Od té doby docházelo k častému setkávání představitelů Indie i Pákistánu za podpory zahraničních politiků i expertů. Uzavíraly se vzájemné dohody, pomalu stahovali vojáci z „horkých“ regionů, což přispívalo ke zklidnění situace. 

V roce 2008 však dochází k teroristickému útoku v Bombaji, při kterém je zabito 160 lidí. Indie obviňuje Pákistán, jednání tak uvíznou na bodě mrazu. V roce 2011 dochází však o obnovení mírových rozhovorů ve všech bodech. 

Zdroje: AlJazeera, AlJazeera, Rozhlas, iDnes, BBC, The Times of India