Do britské letadlové lodě HMS Queen Elizabeth teče. Už zase

Do britské letadlové lodě HMS Queen Elizabeth teče. Už zase
HMS Queen Elizabeth v doprovodu fregat HMS Sutherland a HMS Iron_Duke (červen 2017) / UK Ministry of Defence (Zvětšit)

Britská letadlová loď nabrala 250 tun vody a musela se vrátit do přístavu. Některé úseky Queen Elizabeth byly zaplavené až po krk. Nehodu způsobilo prasklé potrubí na slanou vodu.

K havárii došlo už devátého července. Podle části zpráv hrozilo třem námořníkům utopení. Nakonec se ale nikomu nic nestalo a všechno dopadlo dobře. Britské královské námořnictvo vydalo prohlášení, podle nějž měla HMS Queen Elizabeth „drobný problém související s vodou z vnitřního systému. Problém byl izolován, jakmile to bylo možné, a všechna voda byla vypumpována.“ 

V době nehody se letadlová loď plavila u jihoanglického pobřeží. Účelem plavby byl výcvik posádky a testy palubních vrtulníků. Místo těchto úkolů se Queen Elizabeth musela vrátit na námořní základnu v Portsmouthu.

V tiskové zprávě k nehodě se píše, že předčasný návrat do přístavu byl preventivní opatření.  Dokument dále uvádí že „příčina problému je vyšetřována.“ Podle dalšího vyjádření námořnictva musela posádka „odstranit z lodi malý objem vody.“

Královské námořnictvo zdůraznilo, že nedošlo k porušení trupu.  Web Forces píše, že voda pronikla na několik palub letadlové lodě. Silný proud z potrubí ohnul několik přepážek. Odhady celkového množství vody, které do Queen Elizabeth potrubím nateklo, se v různých zdrojích trochu liší. 

Dětské nemoci

BBC uvádí dvě stě tun, The Daily Telegraph mluví o dvě stě padesáti. Web Save the Royal Navy tvrdí, že vody bylo nejspíš méně, než kolik uvádí BBC. Dvě stě tun vody má objem asi 200 krychlových metrů, Velká Lizzie, jak se lodi neformálně přezdívá, určitě nebyla v nebezpečí potopení. 

Pokud ale zaplavené úseky byly ve větší vzdálenosti od těžiště trupu, mohla nabrat pár stupňů náklonu. Podobné příhody nejsou úplně neobvyklé. Při stavbě lodí se počítá, že budou občas nabírat vodu. Proto se na ně montují pumpy.

Námořníci na válečných lodích cvičí zvládání všelijakých nehod a poškození, včetně prasklého tlakového potrubí. HMS Queen Elizabeth je stále ještě nová loď. Její kýl se poprvé dotkl vody v roce 2014. Má právo na dětské nemoci a technické problémy. I když je už oficiálně v aktivní službě, zatím prochází námořními zkouškami. Ty slouží právě k odhalení podobných závad.

Queen Elizabeth je navíc první plavidlo své třídy. Zároveň je to největší loď, jakou kdy Britské královské námořnictvo provozovalo. Trubek, které se mohou porouchat, vedou uvnitř jejího trupu kilometry, ne-li desítky kilometrů. Slaná voda se používá k hašení. 


HMS Queen Elizabeth v roce 2018 zavítala na Floridu

Prestižní záležitost

V lodi jsou ale i trubky s hasící pěnou, vodovodní rozvody, odpady, klimatizace a tak podobně. Každé zařízení se někdy porouchá. Hlavní je, že se trubky dařilo opravit. Příhoda však určitě nevylepší pověst lodě ani námořnictva jako celku. Zvlášť, když Queen Elizabeth už jednou měla podobnou potíž. 

V roce 2017 vyšlo najevo, že do ní zatéká. Šachtou jednoho z jejích dvou šroubů pronikalo do trupu lodě dvě stě litrů vody za hodinu. Námořnictvo se problém snažilo zatajit, poněvadž se objevil těsně před slavnostním uvedením lodě do služby.

Ceremoniálu účastnila i královna Alžběta II. Jak už to v podobných případech bývá, informace o zatékání se nakonec provalila a britské noviny psaly, že se zbrusu nová loď za tři miliardy liber (85 miliard korun) potápí. Minulý rok se na Queen Elizabeth ještě nešťastnou náhodou spustil protipožární systém v jednom z hangárů a způsobil menší povodeň. Povedlo se ho ale rychle vypnout. 

Proti oběma výše zmíněným příhodám to byla jen drobnost. Letadlové lodě jsou prestižní záležitost pro všechny země, které si je mohou dovolit. Ve Spojeném království to však platí dvojnásobně. Britské královské námořnictvo zavazuje jeho slavná tradice.


Rozestavěná druhá letadlová loď Princ of Wales; větší foto / Andrew Linnett, OGL v1.0

Ich dien

Odráží se i v pojmenování nejnovějších britských letadlových lodí. HMS Queen Elizabeth se jmenuje na počest dreadnoughtu z roku 1913. Ten dostal své jméno po královně Alžbětě I., jejíž flotila, pod vedením Francise Drakea, v roce 1588 zachránila Anglii před španělskou invazí. Nová loď Queen Elizabeth má stejný erb jako její předchůdkyně z počátku minulého století. Převzala od ní i motto: „Semper Eadem“, latinsky „vždycky stejný.“ 

Svůj znak má i sesterská loď HMS Queen Elizabeth, HMS Prince of Wales. Pro českého čtenáře může být zajímavý. Je to znak Prince z Walesu, což je tradiční titul, který se v Anglii už od čtrnáctého století zpravidla uděluje nejstaršímu synovi panovníka. Součástí erbu Prince z Walesu jsou tři pštrosí pera zasazená v koruně.

Pod korunou se vine stuha s německým mottem „Ich dien,“ což znamená „Sloužím.“ Princové z Walesu používají erb od bitvy u Kresčaku v roce 1346. Tehdejší nositel titulu, Eduard z Woodstocku, převzal symbol ze znaku svého udatného nepřítele. Nebyl jím nikdo jiný než český král Jan Lucemburský.


Znak Prince z Walesu / Jim Sweeney, CC BY-SA 3.0

Česká stopa

Otec Karla IV. bojoval proti Angličanům na straně francouzského krále Filipa VI. Jan Lucemburský, jak známo, vyrazil do bitvy, ačkoli byl slepý a věděl, že už je prohraná. Zemřel v ní jako hrdina a pravý rytíř. Před smrtí měl prohlásit „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Na Eduarda z Woodstocku to udělalo takový dojem, že se rozhodl zvěčnit bitvu ve svém erbu.

Princům z Walesu motto Jana Lucemburského, který je ve většině zemí Evropy známější jako Jan Český, zůstalo dodnes. Po 671 letech se ocitlo na příďové hrušce britské letadlové lodě.  Těžko říct, jestli by z toho český král měl radost. Přece jen, v bitvě stál na straně Francouzů. Jméno lodě HMS Prince of Wales je stejně jako v případě HMS Queen Elizabeth recyklované.

Britské královské námořnictvo použilo jméno HMS Prince of Wales už posedmé. Asi nejznámější předchůdkyně současné britské letadlové lodě je bitevní loď spuštěná na vodu v roce 1939. Účastnila se například pronásledování Bismarcku. Oproti současné Queen Elizabeth měla asi o třetinu nižší výtlak (44 tisíc tun vs. 65 tisíc tun).

Velikostní limit

Letadlové lodě třídy Queen Elizabeth patří k největším válečným plavidlům na světě. Jejich americké protějšky jsou však ještě asi o třetinu větší. Plavidla tříd Nimitz a Ford mají výtlak okolo sto tisíc tun.  Potíž se stavbou letadlových lodí je, že se nedají příliš zmenšovat. Americké letadlové lodě nejsou obrovské, aby se s nimi mohli admirálové chlubit. Jsou velké tak akorát, aby ještě uvezly nejmenší počet letadel, který je na letadlové lodi potřeba. Ten se – když zanedbáme rozdíl mezi vrtulníky a letouny s pevným křídlem – pohybuje okolo devadesáti. 

Menší plavidla stojí před problémem, který námořní analytik Ben Ho před časem v časopise Naval War College Review nazval „dilema malé letadlové lodě (v originále small-deck carrier quandary).“  Dilema je následující: Malé letadlové lodě se musí rozhodnout mezi vysláním všech nebo skoro všech svých letadel do útoku a mezi použitím letadel k vlastní obraně.

Ben Ho ilustroval dilema na příkladu britských letadlových lodí HMS Invincible a HMS Illustrious ve válce o Falklandy v roce 1982. Obě lodě Nesly dohromady čtyřicet dva letounů Harrier, což byla slušná síla. Osmadvacet z nich bylo však vázáno obranou vlastní flotily. Na útočné mise jich zbývalo pouhých čtrnáct.


F-35B operující z HMS Queen Elizabeth

Nejasné počty

Moderní letadlová loď potřebuje kromě útočných a stíhacích letounů i množství dalších specializovaných strojů. Nejdůležitější jsou letouny včasné výstrahy, bez nichž je slepá. Na Queen Elizabeth plní tuto funkci vrtulníky. Letadlová loď se neobejde ani bez strojů pro tankování za letu (tedy dosud obešela, ale v budoucnu neobejde), protiponorkový a elektronický boj. Dohledat velikost letového parku lodí třídy Queen Elizabeth kupodivu není úplně snadné. Podle propagačního materiálu námořnictva se na ně vejde čtyřicet letadel. V případě potřeby se dá tento počet navýšit na padesát.

Pořád je řeč o letounech s pevným křídlem i vrtulnících dohromady. Webu Breaking Defense uvádí rovněž čtyřicet letadel, z čehož maximálně 36 mohou být stíhačky F-35B Lightning II. V období míru měly dokonce nést jen dvanáct stíhaček. Dočtete se ale i o odlišných číslech.

Jerry Kid, první kapitán Queen Elizabeth, prohlásil na webu Wired, že se na loď vejde přes sedmdesát letadel. Web Forces mluví o 72. Ani se sedmdesáti letadly by se Queen Elizabeth a Prince of Wales nevyhnuly omezením malých letadlových lodí. Vyřešily by je, kdyby operovaly společně. To ale není možné vždycky. Každá loď musí čas od času do doků kvůli opravám a modernizacím.

 

Zdroje: Wired, Royal Navy, Breaking Defense, 2, Forces, 2The Telegraph, BBC2

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Stavba letadlové lodě Queen Elizabeth zdárně pokračuje

Pouze 100 dní zbývá do dne, kdy královna Alžběta II. pokřtí novou chloubu Královského námořnictva – ...

Britská letadlová loď HMS Queen Elizabeth poprvé na moři

V úterý nová letadlová loď Královského námořnictva HMS Queen Elizabeth (R08) poprvé opustila skotské ...

Pýcha Royal Navy: Letadlová loď HMS Queen Elizabeth a F-35B

Královské námořnictvo (Royal Navy) v současné době u pobřeží Spojených států intenzivně testuje ...

Indická letadlová loď Vishal: Britové nabízí HMS Queen Elizabeth

Indie by ráda doplnila svou flotilu letadlových lodí třetím plavidlem. Britská firma BAE Systems jí ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • danny
    11:08 24.07.2019

    Přece jen mi vrtá hlavou to množství. 200 - 250 tun vody není málo. I sebevětší trubkou to nenateče za pět minut. Vždyť tam přece musejí být čidla, pumpy, atd..., které by měly automaticky odčerpávat běžné průsaky, kondenzát, déšť, a případně reagovat na havarijní situaci. Při takovém množství vody se přece musí zavírat přepážky atd...

    • GlobeElement
      11:15 24.07.2019

      Nejspíš proto ji poslali do loděnice na opravu.
      Podle článku to nebyl nějaký průsak, ale prasklá pumpa. Takže si tam tu vodu načerpali, ne že by jen tak natekla.

      https://www.bbc.com/news/uk-en...

      • danny
        12:48 24.07.2019

        GE: jo, to vím. Četl jsem o trubce i pumpě. Ale to nic nemění na tom, co jsem psal. Načerpání 200 tun vody zabere spoustu času. Pokud na některých místech bylo vody po krk, tak nechápu, že nezafungovala celá řada opatření, která by člověk očekával.
        200 l za hodinu kolem hřídele není nic, ale tohle je zvláštní.
        Pokud tam došlo k zaplavení lodního prostoru o objemu 200 m3, tak je jasné, že to odnesla nějaká elektroinstalace, vybavení a asi to bude chtít aspoň vymalovat, aby podpalubí nechytlo předčasně lišku. Plus výměna dotyčného původce potopy. Takže tu návštěvu loděnice chápu.

        • GlobeElement
          13:06 24.07.2019

          Podle Telegrafu to bylo dokonce 300 tun vody.
          Ale nikde nepíší, k čemu tam ta pumpa je.

        • Jirosi
          18:25 24.07.2019

          Z článku: "Silný proud z potrubí ohnul několik přepážek"

          Zkuste opravdu pozorněji číst.
          Tohle nebyl jen únik, ale prasknutí používaného potrubí pod tlakem. O jeho průměru, případně tlaku v něm nevíme nic. O tom můžeme jen spekulovat.

          • danny
            14:20 26.07.2019

            Jirosi: neboj, čtu. A taky mám podezření, že v originálu nebylo použito slovo bulkhead, které je přeloženo jako přepážka, protože si těžko dovedu představit, jak by je něco jiného, než exploze, ohnulo.
            V případě tlakového potrubí jsou obvykle na obou koncích (jak u zdroje tlaku, tak v místě odběru tlakového média) měřící a regulační prvky. A prudký pokles tlaku obvykle značí závadu nebo únik. Na významný pokles tlaku v systému by mělo dojít k nějaké reakci.
            Největší čerpadlo v ČR zvládne přečerpat až 700 - 1 500 l vody za vteřinu. Ale i takové mašině bude trvat přemístění 200 - 300 tun vody minimálně 2,5 minuty. A to silně pochybuji, že by na QE byl jakýkoli systém s parametry jen vzdáleně se blížícími.

  • Poly
    07:23 24.07.2019

    Tak a ještě jeden dotaz neználka, co se lodí týče. Proč všichni stavějí letadlovky s klasickým pohonem a ne s jaderným pohonem? Třeba QE má plynovou turbínu s 36 MW a 4 x 10 MW dieslový generátor. Jediný neamerický jaderný pohon má Charles de Gualle a ten už je spuštěný na vodu nějaký ten pátek. Zrušený Porte Avions 2 už měl mít plynovou turbínu. Chápu, že na stavbu to bude levnější, ale pokud bude mít loď životnost 30 let, tak přece není možné, že se investice nevrátí.

    • Miroslav
      11:09 24.07.2019

      Jadrový pohon je výhodný ak má plavidlo plniť globálne. Napríklad ochranu námorných trás. Nevýhodou sú samozrejme vysoké obstarávacie a prevádzkové náklady. Taktiež náklady na likvidáciu sú extrémne. A tiež jadrový reaktor vhodný pre plavidlo sa nedá kúpiť na e-Bay. Túto technológiu má úzky okruh krajín.

    • warspite
      12:52 24.07.2019

      Všetko je to o cene. Je potrebné si uvedomiť že jadro je neskutočne drahé. QE stála okolo 3 - 3,2 mld libier, s jadrom sa cena odhadovala okolo 5 - 6 mld, možno aj viac, už si to presne nepamätám. Ide o to, že pre skutočne plnohodnotnú atomku je nevyhnutné vyvinúť komplet nový reaktor o potrebnom výkone ktorý stojí obrovské množstvo prostriedkov, nehovoriac o veľkých nárokoch pri samotnom vstavaní do lode, odtieneniu reaktora bezpečnosti a pod. Ďalšou nevýhodou je potom údržba a výmena palivových článkov, tam kde sa ušetrí na palive sa potom dajú neskutočné peniaze do výmeny. Atómová lietadlová loď tiež nemôže kvôli zákonom v niektorých krajinách zakotviť v niektorých prístavoch a pod. U ChdG Francúzi ušetrili peniaze tým že do lode vstavali pôvodom staré ponorkové reaktory a nové jadro nevyvíjali. Výsledkom je nie úplne dostatočný výkon pre loď podobnej kategórie a výmena palivových článkov každých 7 rokov!!!!
      Pokiaľ niekto chce skutočne naplno využiť všetky výhody jadra musí jednoducho za to zaplatiť a to do dnešných dní úspešne urobili u lietadloviek iba USA.
      Druhou vecou je využitie LL. Lietadlová loď strávi v prístave 75% svojej operačnej kariéry. Na jednu max dve misie na rok postačuje potom aj konvenčný pohon. Výnimkou je USA kde sa myslím LL posiela každý druhý rok na 6 mesačnú plavbu.
      Veľká Británia u QE jadro zvažovala. Z analýzy im vyšlo že americké reaktory LL (Američania nemali svojmu najvernejšiemu spojencovi problém reaktory predať) sú pre QE príliš veľké a výkonné (dimenzované pre 100 000 t LL), anglické reaktory PWR 2 z britských raketonosných ponoriek (francúzsky prístup) zase nedostatočne výkonné pre tak veľkú loď. Bolo teda potrebné vyvinúť nový reaktor a náklady na to boli zhodnotené ako astronomické iba pre dvojicu lodí. Výsledkom by bolo že namiesto dvoch lodí by dostali iba jednu.
      U francúzskej PA 2 (britský pozmenený design QE) pôvodne Francúzi chceli tiež jadro, ale ustúpili Britom kvôli ušetreniu nákladov. Nakoniec nenašli peniaze ani na konvenčú loď.

  • Fabius Maximus
    19:58 23.07.2019

    To že do QE trochu zateklo ještě neznamená, že je to "leaky boat".

    Jako problém spíš vidím, že celkově se stavba velkých civilních lodí už dávno přesunula do Asie, nejdřív do Japonska, pak byla dominantní Korea a teď nastupuje Čína.

    Třeba za první letošní čtvrtletí ma Čína 45% světového trhu, Jižní Korea 28%, Itálie 14%, Japonsko 8%. Dlouhodoběji je pořadí Čína, Korea, Japonsko a pak dlouho nikdo.

    https://www.worldmaritimeaffai...

    Se stavbou velkých civilních lodí jde celková technická, technologická kompetence (nejen design lodi, stavba trupu, pohonné ústrojí, ale hromada dalších technických dovedností), ale i nejlepší vybavení (doky, gigantické jeřáby atd).
    V USA už zůstala pouze jedna velká loděnice pro vojenské námořní lodě (Newport News shipyard), v Británii dokonce části trupu stavěli v několika loděnicích a pak je dávali dohromady u pobřeží Skotska v Rosyth.

    I když je QE skvělá loď a to je i USS Gerald Ford, musí se odstraňovat nedostatky, které jsou dle mě dané právě nedostatkem zkušeností.
    Pokud nemá Západ zaostat, je třeba zde vrátit výrobu velkých civilních lodí včetně tankerů, kontejnerových lodí, ledoborců.
    Taky by měly hrdě plout pod vlajkou příslušného státu a s jeho posádkou (ne kvůli daním s vlajkou Panamy a s mezinárodní posádkou).

    • danny
      23:13 23.07.2019

      FM: se vším souhlasím, kromě hodnocení Forda jako skvělé lodí. Ten považuji za technologický demonstrátor progresivních technologií a postupů, které dohromady tragicky nefungují. Stejně, jako Zumwalt. QE se podaří vyladit. Forda možná přestavět. Poslední jmenovany by si zasloužil potopit a posloužit jako turistická atrakce pro šnorchlování.

      • Jara
        06:37 24.07.2019

        Danny proč? Snažit se například o vyšší automatizaci je u nových lodí standart jinak je taková “nová” technologie hlavně ten ELM katapult, který se určitě podaří odladit a oproti páře má řadu výhod, naopak zůstat u páry by byla chyba

        • danny
          10:58 24.07.2019

          Jara: nová technologie se má testovat a ladit do použitelného stavu na břehu. Ne ji zastavět do lodi a pak zjistit, že je zatím totálně nepoužitelná (závady zatím dosahují tisícinásobků požadovaných hodnot). Koncepce rozvodů proudu k ELM agregátům je zcela chybná, každá závada odstaví všechny klíčové prvky a znemožňuje normální bojovou činnost. To není o úpravě a ladění, ale předělání. Pokročilý radar převzatý z Zumwaltu má problém se sledováním vlastních střel a občas z neznámého důvodu detekuje duchy. Problém se nedaří odstranit, proto se Ford musí spoléhat na senzory doprovodu. ELM agregáty nejsou odstíněné, takže za provozu "svítí" jako radiomaják. To jen k těm základním nedodělkům, které nespadají mezi obvyklé dětské nemoci. To je spíš taková dětská obrna.

          • GlobeElement
            13:13 24.07.2019

            Na břehu to nejspíš fungovalo. Tam je spousta místa, mohli tahat vedení, kde je napadlo a systémy byly oddělené.
            Praxe je praxe, to se nedá nijak obejít.

          • Jirosi
            18:19 24.07.2019

            Jaký je rozdíl mezi tím postavení lodi, a postavení lodí na suchu pro testování?
            Krom toho i tu loď testovanou na suchu budete muset jednou postavit na moře a pak najednou zjistíte....

  • warspite
    13:16 23.07.2019

    Len pre upresnenie autorovi, loď nie je v aktívnej službe!!!! Loď ešte neprebrala Royal Navy a stále oficiálne patrí výrobcovi. IOC je plánované na 2020. Operačné počty je tiež jednoduché nájsť. V dobe mieru bude z lode operovať 24xF-35B, 9 Merlin HM2, 5 Merlin AEW + 2x Lynx. Pri výsadkových operáciách a pod aj Apache+Chinnok. Tento počet je plánovaný na prvú operačnú plavbu s tým že 12xF-35B bude od FAA+RAF a 12xF-35B bude od USMC. V tej dobe totiž ešte nebude mať Británia 2 operačné letky len jednu + jednu cvičnú.
    K prvému prieniku vody cez hriadele. U každej lode voda cez hriadele presakuje a u QE bol priesak pod stanovenou normou!!! Bublinu o potápajúcej sa lodi nafúkli novinári, netreba ako zdroje brať The Guardian Telegraph a pod. Som prekvapený čo ešte dnes sú schopný niektorý ľudia o tomto písať.

    • Jirosi
      18:11 24.07.2019

      Zapomínáš, že tu lidé ani nevědí co jsou normy.

  • Poly
    13:14 23.07.2019

    Jak to, že do menšího Charles de Gualle nacpou frantíci stejných 40 letounů jako do větší Queen Elizabeth? Je to jen díky tomu, že místo F-35 lítají s Rafale? F-35 je sice o krapet delší a širší, ale zase o dost nižší.

    • warspite
      13:17 23.07.2019

      40 je full stav aj z ostanými lietadlami a vrtulníkmi. Normálny počet Rafalov je 24.

      • Poly
        16:40 23.07.2019

        Dík. Tak to je teda hodně malá letadlovka. Škoda že se vzdali Porte-Avions 2...

  • RiMr71
    12:11 23.07.2019

    ...měli těch pár palub zavařit jak na Kuzmovi a byl klid... a hlavně to zbytečně nevytrubovat... a toho novináře by taky mohla (měla) potkat nějaká dopravní nehoda, nebo náhodou kolemjdoucí Čečenec...
    ...fakt amatéři!

  • Miroslav
    11:17 23.07.2019
    Oblíbený příspěvek

    Za tie roky čo podnikám v oblasti vývoja som sa naučil veľa, ale hlavne som sa naučil, že priznať si problém a správne ho pomenovať nie je hanba. Iba tak sa príde k správnemu riešeniu. Gerojstvo a vyťahovanie sa vedie len k pocitu vlastnej neomylnosti a následne k špirále ďalších problémov

    • liberal shark
      12:03 23.07.2019

      Zlatá slova ! Bohužel, v reálu tomu bývá často naopak. Společnost ovládají ekonomičtí náměstci a Public Relations :-((.

      • danny
        11:02 24.07.2019

        Ještě se v rámci nápravy v korporátu občas sáhne k exemplárnímu potrestání nějakého náhodně vybraného šmudly. A pak najmutí nejméně soudného exota, co naslibuje rázné řešení problémů, jaké svět neviděl. Občas se to tak zvládne otočit i třikrát:-)

    • Poly
      13:01 23.07.2019
      Oblíbený příspěvek

      Hanba to není. Jenže přiznáním problému dojde k tomu, že se toho chytne propaganda. Stejné a horší problémy nepochybně má například čínské námořnictvo. Víme o tom? Ne. Ale víme jak staví lodě ve velkém a vůbec jak jsou dokonalí... Podle mě by se v případě vojenské techniky měly "malé" průsery zatloukat a reálné schopnosti by měly být mnohem méně dostupné. Geniální příkladem může být F-35. Z problémů, které vyřešili a s problémy, s kterými se potýkají všichni ostatní, udělali mýtus letounu na hovn* a všechny ruské letouny jsou lepší a levnější a vůbec prostě dokonalejší. Očekávám, že co nevidět někdo porovná i Jas-39 a F-35...

      • logik
        14:49 23.07.2019

        Jenže to má i pozitiva. Kdyby se o problémech nesmělo psát, tak s nemalou pravděpodobností např. nedojde k tak úspěšnému "restartu" projektu F35, a F35 by byla dražší, ale za to horší letadlo.
        Ona ta publicita k alespoň nějak efektivnímu řízení veřejných financí je potřeba. I když pak občas vypadáme jak idioti.

  • technik
    09:51 23.07.2019
    • (11)

    Tuhle zprávu jsem četl na Sputniku, chtěl jsem to sem napsat pisalkum co se smáli Kuznecovovi ale pak sem si říkal že je to zbytečný a vypadal bych jako ruský agent :)) a taky jsem tam četl jaky velký problémy s provozem mají Němci s pumama, to sem napsat je sebevražda ale co, tak někteří budou mít pupínky na prdeli. Jinak s těma pumama jsem to tady psal asi před půl rokem po spolecnem cvičení kdy jsme to s klukama z říše tohle rozebírali.
    No nic jdu si pro brambůrky budu se dobře bavit :))

    • Klimesov
      10:14 23.07.2019
      Oblíbený příspěvek

      No jo no. Jenže ten zásadní rozdíl je ten, že zatím co Queen Elizabeth je v provozu cca 5 let z toho 3 roky v námořnictvu a stále na ní probíhají zkoušky. Tak Kuzněcov je na vodě cca 34 let ; ve službě cca 28 let ; plně dokončen cca 24 a přesto nedosahuje technických ani provozních kvalit Queen Elizabeth :-)
      Jinými slovy Queen Elizabeth trápí 3 roky problémy, které Kuzněcova trápí 34 let :)

    • rabl
      10:53 23.07.2019

      technik : takže Pumy nebrat neb jsou to krámy? pokud jste voják v aktivní službě tak by mě zajímalo jestli se vás co v tom budete sloužit někdo vůbec ptá na vaše názory? ps: s těma brambůrkama to moc nepřehánějte at nemusíte jezdit jen na tatře vzadu ( jsou tučné ) :D

    • apache
      12:33 23.07.2019
      Oblíbený příspěvek

      Ale no tak, všichni víme, že Sputnik se rád věnuje problémům jiných armád, jen ne těm co má jeho vlastní. A že ty jsou mnohem větší. Ale tak rusofilní konzumenti to čtou rádi, aby si nahonili ego a pofoukali bolístky na dušičce, obzvláště co se námořnictva týče, po onom neslavném nasazení Kuzněcova, následně dokonce i jeho pobyt v suchém doku skončil fiaskem. Takže teď při každé zmínce o jakémkoliv problému v zahraničí podobné typy jako "technik" mlaskají blahem a ustříkávají si do trenclí, dělají ramena v diskusích, píší pobavené "jdu si pro brambůrky budu se dobře bavit", ale všichni víme, že tahle jejich radost ač upřímná, je jen povrchní a dočasná, protože zatímco HMS QE bude vylepšována a po vyřešení dětských nemocí má před sebou budoucnost, tak Kuzněcov vždy byl a vždy i bude pouze pro ostudu.

      • technik
        13:43 23.07.2019

        Tak po pravdě je mi jedno co si myslíš a je mi jedno jak to vypadá. Já jen nemám rád když někdo něco kritizuje a nemá s tím žádné zkušenosti. Tohle byl sice výstřik ale pro zdejší diskutéry aby si uvědomili jak jsou v některých případech kritický k ruské technice. Co se týká 34 let staré mrdky Kuznecova není snad jediný pochyb proč je to vrak, ale 3 roky po spuštění problém se zatýkáním o něco vypovídá, pochopím elektroniku ale tohle fakt ne. Jestli jsou pumy spolehlivý či ne je mi úplně jedno, spíš mi jde o to jak někteří zdejší diskuteri ktery viděli pumu v ATM nebo na Wiki budou tvrdit něco o čem ví kulový. Vadí mi přístup médií, Eman s Putinem řeknou že s kalachem by seznamili některé novináře a je z toho megapoprask ale že Trump kdyby chtěl vymaže za týden Afgánistán atomovkama je normální?? Proč o tom se nemluví v novinách? Takže opravdu je mi u zadku jestli se něco povede Rusům nebo amikum, mám dost svých zkušeností a informací abych si udělal obrázek svůj.

        • Scotty
          14:40 23.07.2019

          technik
          /Takže opravdu je mi u zadku jestli se něco povede Rusům nebo amikum, mám dost svých zkušeností a informací abych si udělal obrázek svůj./
          Jistě máte i vysokou školu života.

          /Co se týká 34 let staré mrdky Kuznecova není snad jediný pochyb proč je to vrak/
          Zajímavé že americké letadlovky jsou ve službě i delší dobu a vraky to nejsou.

          /Jestli jsou pumy spolehlivý či ne je mi úplně jedno, spíš mi jde o to jak někteří zdejší diskuteri ktery viděli pumu v ATM nebo na Wiki budou tvrdit něco o čem ví kulový/
          No a kde jste vyděl Pumy vy? Že tu tak kategoricky tvrdíte jakej je to šmejd. Aha, vlastně to psali na Sputniku tak to potom musí být pravda.

          • technik
            16:05 23.07.2019

            Nikde sem nepsal že je to šmejd, jen jsem psal že na cvičení s německými partnery se k těmto moderním vozům vyjadřovali stejně jako naši vojáci k pandurum, zejména ke spolehlivosti. Vysokou školu života nemám ale 20 let v AČR ve vrcholných technických funkcích mi dalo dost zkušeností nejen s naší ale i západní technikou. Nevím co jste za svůj život řídil a opravoval vy, můj součet techniky by byl hodně dlouhý od všech typů pásové techniky v AČR až po nejmodernější kolovou techniku včetně jejich zkoušek. Takže když tvrdím že puma má velký problém s koeficientem pojizdnosti tak to netvrdim proto abych zde někoho naštval, ale proto že s tím mají zkušenosti moji kolegové nebo já osobně.

          • Grugh
            16:37 23.07.2019

            Pokud jsem to správně pochopil, tak informace pana technika jsou přímo od uživatelů Pumy, které obdržel bez náležitě proškoleného prostředníka.
            Ale asi si zapomněl přečíst nějaký váš příspěvek, který by mu jejich kvalitu vysvětlil. Myslím tedy kvalitu vašich příspěvků, ne těch BVP. ;-)
            Závěr je každopádně jasný: uživatelé se mýlí nebo danou věc nepoužívají správně. Fanoušci military to musejí vědět lépe.

          • Scotty
            17:31 23.07.2019

            technik
            Nebude to spíš tím že německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a má problém s provozuschopností snad u veškeré techniky? Stejná situace s tristní provozuschopností je v Německu s Leopardy i Eurofightery. Znamená to snad že to jsou proto špatné platformy?

            /můj součet techniky by byl hodně dlouhý od všech typů pásové techniky v AČR až po nejmodernější kolovou techniku včetně jejich zkoušek./
            To jako Pandur, T72, BVP2 a Tatry? Vskutku plejáda moderní techniky.

            Grugh
            Upřímně k technikovy mam značnou nedůvěru do doby co tu vychvaloval BVP2 ve srovnání právě s Pumou. Nejsem nějaký ortodoxní zastánce Pumy a myslím že jsou nabízeny AČR i lepší stroje. Ovšem to že je BVP2 proti Pumě beznadějně zastaralé musí uznat každý.

          • technik
            18:42 23.07.2019

            To Scotty
            Finance hrají hlavní roli to bez diskuze ale nikdo si neuvědomil že provoz bude tak drahý, nemáte ani tušení kolik stojí některé díly na pandura natož na pumu.
            To grugh
            Nechtěj mě urazit tím že jsem srovnával bvp2 s pumou. Bvp je starý šrot a jediný co jsem tvrdil je že ve srovnání s pumou vyniká nadstandardní spolehlivosti a provozními náklady, protože to bylo dělaný do války a pro rusy kteří mají jiný myšlení než my. Já velmi dobře chápu že finanční náročnost nelze v těchto dvou případech srovnávat ale lze je srovnávat z technické pozice. Tj hlaveň bvp2 stojí milion korun, má větší životnost než hlaveň mk44 a poloviční cenu, ale pořád je to jen hlaveň ( příklad). Až uvidíš tyto rozdíly pak pochopíš.

          • Scotty
            19:33 23.07.2019

            technik
            Co stojí díly na Pandur nebo Pumu opravdu nevím. Vím ale co stojí německý servis a díly na jiné stroje, takže nějakou představu asi mám.

          • technik
            20:06 23.07.2019

            Opět porovnávas neporovnatelný. Servisovat tank, bvp není jako servisovani John Deere nebo Audi. V tomhle oboru nemáš konkurenci a tomu odpovídají i ceny. To nemluvím o výměně součástek který jsou kvůli kšeftům měněny zbytečně a takový hydocerpadlo se vymění a zůstane ve fabrice, u něj se vymění gufera, nastříká se a jupí 680 tisíc je v kapse. Tohle se děje všude.

          • Scotty
            21:13 23.07.2019

            technik
            Mluvím o strojích které vyrábí jen pár firem na světě, to není žádná masová produkce. Navíc díly se dají sehnat právě jen od konkrétního výrobce. Tady žádný afrermarket trh neexistuje. O tom že je repase součástek dobrý kšeft se nemusíme bavit.
            Chápu že u zbrojní výroby budou ceny ještě o řád vyšší, ale s tím se nedá nic dělat. To sebou nese použití stále lepších ale složitějších systémů.

          • Jirosi
            17:40 24.07.2019

            "To nemluvím o výměně součástek který jsou kvůli kšeftům měněny zbytečně a takový hydocerpadlo se vymění a zůstane ve fabrice, u něj se vymění gufera, nastříká se a jupí 680 tisíc je v kapse.
            Tohle se děje všude."

            A už si slyšel pojem kavitace?
            Nebo o tom se ve škole života neučí...

        • Klimesov
          14:47 23.07.2019

          Po třech letech to nevypovídá vůbec nic. Zvlášť když se to stane při námořních testech a zkouškách, a zvlášť když se to stane u plavidla, které je první své třídy. Proto se takové testy a zkoušky dělají. Aby se právě tyhle nedostatky odhalily. Ono při návrhu a stavbě můžete použít nějaké základní znalosti a postupy, popřípadě na jejich základě vymyslet jiné, ale nikdo nemá křišťálovou kouli a nemůže nic 100% předpovídat.
          Navíc když se to vezme kolem a kolem, tak Queen Elizabeth nabrala kolem 200 tun vody a i tak byla nadále schopna sama fungovat a sama odplout do doku. Což je úctyhodné.

          Kdežto u lodi, která je ve službě už cca 28 let by se dalo předpokládat, že technické problémy budou vyřešené aspoň z velké části a nebudou jí trápit banality jako neodpovídající hygienická zařízení, zamrzávající potrubí, nefunkční topení a nevyhovující elektroinstalace. Tohle je ostuda.
          Výjimku tvoří pouze silně namáhané konstrukce jako záchytné lana, ale i zde by měl být nějaký funkční standart.

          • Grugh
            16:23 23.07.2019

            Je velmi pěkně, že chválíte QE jako úctyhodnou za to jak s 200 tunami zátěže vody byla schopná sama odplout do doku. Ukazuje to mimo jiné vaše znalosti, zkušenosti a vzdělání. A také to, jak dokážete ocenit práci ostatních.
            Hlupák by si totiž určitě myslel, že při zvětšení hmotnosti o méně než 0.3% se okamžitě potopí. Je to jako by palubu pokrylo asi 1-2 cm vody, nebo jako 7x F-35 s maximální vzletovou hmotností.
            Předpokládám, že jste právem hrdým představitelem zdejších diskutujících ;-)

          • Klimesov
            17:04 23.07.2019

            Grugh: ÁÁÁÁÁÁÁ pozor je tu námořník :D
            Upřímně váš příspěvek měl být co? Pokus o urážku? :D :D
            No jo jak jinak, poslední dobou zde lidé neumí moc rozumně a slušně diskutovat :-)
            Takže ano pane. Teď jste mi to nadal tak, že z toho nebudu týden spát :D :D jste borec a právem můžete být hrdý na svou aroganci a namyšlenost :)
            Sice jste svým příspěvkem nevyvrátil nic z toho co jsem výše napsal, ale i tahle vaše snaha se cenní :-)
            Přeji vám příjemný den :-)

          • Grugh
            17:23 23.07.2019

            Nikoho jsem neurážel, i když jsem možná zahrnul trocha ironie.
            Jenom jsem chtěl naznačit, že 200 tun slané vody poznali, až když jim o tom řekl některý z těch přitopených námořníků (nebo senzor tlaku vody v potrubí). Pro loď o hmotnosti 70000tun a velikosti letové paluby 280 x 70 m je opravdu 200 tun pod rozlišovací schopnost.
            Minimálně jsem vyvrátil to, že by návrat s 200tunami vody navíc byl pro QE něco úctyhodného.
            Příspěvek jsem myslel jako výzvu/popíchnutí k většímu zapojení vlastního úsudku. Přece snad nepatříte mezi pasivní čtenáře bulváru, kterým trocha té senzace stačí i když tuší, že se nezakládá na pravdě nebo je alespoň úmyslně velmi nadsazená.

          • Klimesov
            20:10 23.07.2019

            Grugh: Tak co to příště zkusit bez té absurdní ironie? A napsat to slušně a srozumitelně, že těch 200 tun vody nemusí být zas až takový problém. Hm? Vážně se nedá komunikovat bez takových nesmyslů? Poslední dobou takových rádoby příspěvků je tady na AN hodně a kazí to prostředí.

            Každopádně je jasné, že zas tak katastrofální problém to asi nebyl, však se o tom píše i v samotném článku, že předešlé problémy byly závažnější, ale na druhou stranu u poměrně nové lodi to taky neznamená, že šlo o úplnou banalitu.

        • rabl
          16:58 23.07.2019

          technik co se hned čertíš já to myslel s těma pumama vážně nebot v době pořádání výběrka na bvp pro ačr nám mluvčí firem asi pravdu neřenou že? to by je rovnou mohli z výběrka stáhnout . doufám že tě nenaštvala ta korba tatry :(

          • technik
            17:30 23.07.2019

            Nevěřím se na tebe, reakce to byla na scottyho. Nemám v plánu se rozčilovat kvůli zdejším diskutujícími, až jim někdo řekne do očí a potřese rukou britský general a řekne že je rád že Češi jsou opět na jejich straně a že pokračujeme v tradici českých pilotů tak to je pro mě důvod projevit emoce, také když Amíci obdivuji T72 nejen pod vodou ale i na střelnici, to jsou pro mě emoce, ale ne zdejší drby. Viz stovky příspěvků jaky šroty T72 jsou a že je blbost je modernizovat, takže blbci jsou kluci co mluvili v televizi a blbci jsou Poláci ale zdejší odborníci mají prostě jako vždy pravdu.

          • Scotty
            19:19 23.07.2019

            technik
            Teda je vidět že jste byl naprosto u všeho co. Zvlášť ty amíky co obdivují T72 na střelnici bych chtěl rád viděl. Co tady řeknete na to že další provoz T72 je jak u nás tak v Polsku pokládán za dočasné řešení před nákupem moderních MBT. Nejspíš si jsou kluci co mluví v televizi vědomi jistých omezení T72.

          • rabl
            23:56 23.07.2019

            scotty proč by amici nemohli obdivovat t 72 když mohli obdivovat pv3s, byl jsem u toho měl jsem stráž na bráně v autoparku ve Stříbře .

          • Scotty
            01:38 24.07.2019

            rabl
            To že obdivovali V3S klidně věřím, ostatně její konstrukéři se inspirovali mimo jiné i Studebakerem.
            Nedokážu si ale představit co je mohlo tak zaujmout na střílející T72 zvlášť v porovnání s jejich tanky.

          • Jirosi
            17:54 24.07.2019

            Scotty: Vy jste někdy nebyl v muzeu?

    • balm
      17:17 23.07.2019

      Kuzněcov ... řekněme, že zkušební období již vypršelo a nelze srovnávat. S Kuzněcovem se ale problémy táhnou již od počátku, tedy ještě za Soudruha, který financoval armádně projekty výrazně štědřeji, než současné Rusko a to i v případě námořnictva, které nebylo pro SSSR nikdy prioritou. Jednak použili technologie, které vůbec nezvládali a druhák tradiční šlendrián. Problém srovnání tkví v neexistujícím projektu podobného rozsahu třídy Queen Elizabeth. Samozřejmě se chlubí svými megalomanskými projekty (např.: Projekt 23560 Liděr, Projekt 23000 Štorm), které zůstanou pouhým teoretickým cvičením. Existuje šance, že by takový projekt mohl koupit někdo bohatší (např.: Čína), ale obavám se, že k realizaci nedojde (vlastně je to dobře).

      SSSR i Rusko mělo vždy problém zvládnout technologie ... např.: svařovaný AK-47 se jim prostě rozpadal a museli se vrátit k obrábění pouzdra. Neefektivní i na poměry v SSSR. Vyvažování ponorek mořskou vodou (K19 nebyla rozhodně sama) mělo v SSSR dlouhou praktickou tradici apod. Naproti tomu jsou počáteční problémy QE docela pochopitelné a zvládnutelné. I když platí pravdivé přísloví, že britský řemeslník nesmí přes práh, nebál bych se o vyřešení problémů QE, se kterými bude jako každá loď bojovat až do okamžiku sešrotování (potopení).

      Nevím jaké problémy mají BVP Puma, ale něco vím o povaze Němců (pravých, nikoliv naplaveniny) a věřím, že problémy vyřeší.

      • Jara
        06:41 24.07.2019

        No tak ještě že jí postavily ve Skotsku;))

  • GlobeElement
    09:49 23.07.2019

    Technická poznámka - v článku se píše "Dvě stě tun vody má objem asi sto osmdesát krychlových metrů". Mořská voda je sice o něco hustší, než sladká, ale i tak má 200 tun vody objem zhruba 200 metrů kubických, přesněji patrně 195 metrů kubických.

    A co se týče pocitů Jana Lucemburského při pohledu na svůj znak umístěný na anglické lodi - myslím, že by mu to nevadilo. Jeho vnučka, Anna Lucemburská, dcera Karla IV, se stala anglickou královnou, manželkou Richarda II. Manželství trvalo 12 let, než zemřela na mor.

    Díky tomuto sňatku se zlepšily vztahy Čech a Anglie, což mělo za následek zveřejnění učení Johna Wycliffa (Viklefa) v Čechách. Zde se tohoto učení ujal jistý Jan Hus což v konečném důsledku vedlo až k husitským válkám a zpustošení země, ale to už je jiný příběh.

    • achi67
      14:42 23.07.2019

      Když už jsme se dotkli té historie, tak Jan Lucemburský měl ve znaku červeného lva. Pštrosí pera jsou spíše jen romantická pohádka, podle které je Eduard III. sňal z přilbice padlého krále, ale vzhledem k tomu, že Jan byl po smrti už na bojišti oloupen o svoji zbroj anglickými vojáky lze pochybovat, že by mu byla ponechána drahá přilbice.

    • GlobeElement
      08:18 24.07.2019

      Fakt by mne zajímalo, kdo a proč dal palec dolů u tohoto nekonfliktního příspěvku, týkajícího se historie.
      To dělá nějaký automat podle jména autora nebo jak to funguje?

  • Clanek
    09:42 23.07.2019

    Tajemne pocty jsou naopak docela jednoduche. Obe lode jsou dimenzovane na cca 40 letadel, coz ale neni to omezujici, neb UK porizuje jen 48 F-35B. V case miru se tedy vazne pocita s max 4x3 nebo 4x4 pro kazdou lod, ostatni stroje na pevnine, cekajici na vetsi opravy nebo vyhrazene k vycviku. V case valky pak UK udela to co ve valce o Falklandy. Nacpe na ty lode (vsude, vcetne palub) ani ne tak vse co se tam vejde, jako predevsim vse co bude mit, tedy tech ne vic nez 48 F-35 na 2 LL. Tohle je to co z tridy QE v britskem podani dela "malou LL", na vytlak to nesvadejme. Ten je krasne na pomezi mezi typickou malou LL, treba trida America, a velkou LL ala Nimitz.

    UK tedy postavila "2 nejvetsi plavidla jaka kdy provozovala", ale kam ji to posouva proti tride Invincible? Mozna kdyby prikoupili nejake Ospreye (tanker s 5400L je o 5400L vic nez nic) na ktere Invincible vazne misto nemela... ale ma jej vubec QE (vlezou se do hangaru, na vytah)?

    • Rase
      09:56 23.07.2019

      není to náhodou tak, že vždycky bude sloužit jen jedna letadlová loď a druhá bude v doku na servisu? Tedy že bude jen jedna osádka a i s letouny bude kolovat mezi LL. Námořnictvo by tak mělo po celou dobu životnosti lodí vždy jednu k operačnímu nasazení. Ze stejného důvodu chtějí francouzi pořídit druhou LL.

      • Miroslav
        11:25 23.07.2019

        Už keď sa plánovala stavba De Gaullea tak sa počítalo s tým, že ju bude dopĺňať druhá loď s konvenčným pohonom. Teda v podstate úplne iná loď. Neviem si dosť dobre predstaviť ako by jedna posádka dokázala kvalifikovane obsluhovať obe lode. Len pre zaujímavosť, na tej druhej lietadlovke sa aj začalo pracovať ale projekt bol zrušený a z toho zrušeného projektu vznikli tieto 2 britské lietadlovky triedy Queen Elizabeth. Ťažko povedať či Francúzsko ešte bude mať vôľu oživiť projekt druhej lietadlovej lodi.

        • liberal shark
          12:02 23.07.2019

          Naopak, ve slušném námořnictvu má každá velká loď či ponorka dvě posádky - modrou a zlatou.

          • Miroslav
            12:07 23.07.2019

            Ja som narážal na Raseho ktorý uvažuje čo to nebude tak, že jedna posádka bude kolovať medzi LL.

          • Horny
            14:53 23.07.2019

            Americké ponorky to tak opravdu mají, ale neslyšel jsem o tom, že by tahle praxe fungovala v případě opravdu velkých lodí.

      • balm
        16:50 23.07.2019

        Obávám se, že rotace posádky není z principu vůbec možná. S jakoukoliv opravou a modernizací nastává potřeba aplikovat změny do výcvikových postupů posádky.

        Skutečnost je taková, že posádka letadlové lodi se vybírá dlouho do předu (zpravidla ještě před zahájením vlastní stavby lodi, nebo ponorky) a stává se součástí zaškolovacích a výcvikových procesů již během stavby. Podobné procesy nastávají v okamžiku modernizace, nebo změn, protože většina členů posádky, jakkoliv specializované, se musí cvičit i dalších dovednostech, protože lidské zdroje jsou na palubách velmi omezené. Operátor radaru radaru může mimo směnu zastávat funkci velitele směny hasičů odpovědných za konkrétní sekci.

        Samozřejmě (zejména Francie) využívá virtuálních metod výcviku (Catia je koneckonců přímo stvořena pro konstrukci, plánování, logistiku a výcvik ... a Made in France), nicméně i tak vybírali posádku pro ponorku Barracuda už v roce 2006, ačkoliv kýl byl položen někdy v prosinci 2007. Posádky jsou vysoce cenění specialisté, které vycvičit a přeškolit nějaký čas trvá, protože svou loď musí znát do posledního nýtu. Dobře ... u kuchařů by to třeba šlo.

      • Jirosi
        17:17 24.07.2019

        Rase: Lodě mají svou posádku. Mise trvají třeba 3/4 roku, pak přijedou domů a posádka má volno. Na lodi probíhá nutná údržba.
        Poté opět nastupuje posádka a začíná tréning na sucho společně z nováčky. Potom se přesouvají na moře.. a pak někdy opět do bojové zony.

    • vozik
      10:22 23.07.2019

      Pokial viem, tak stale plati plan, ze UK kupuje 138 F-35, z ktorych je prvych 48 vo verzii B a o tych ostatnych sa stale nerozhodlo, ze v akej budu verzii. Takze mozno nakoniec skoncia so 138 F-35B. ale samozrejme ich mozno nakoniec budu mal len 48. Ale to teraz este nik nevie.

      • Clanek
        11:21 23.07.2019

        Ono se opakovane zminovalo ze bude jen tech 48 F-35B, pripadne 72 kusu (coz mi pro dve LL velikosti QE prijde jako vhodnejsi), objednano je zatim jen tech 48 a do toho do duchodu odeslo tornado. Myslim ze karty jsou rozdany tak ze o 138kusu F-35B nepujde ani omylem a cokoliv nad tech dnes objednanych 48 kusu lze povazovat za uspech. Cas ukaze.

        • Jara
          11:27 23.07.2019

          Když to porovnáme s Francouzi tak ty mají na jednu ChDeG 40x Rafale M a to je menší letadlovka než třída QE. 48 letounů pro dvě tyto třídy je žalostně málo potenciál a schopnosti jsou touto restrikcí ty tam....ideální by byl počet 90-100 uvidíme se současnými mezinárodními vztahy.....

        • Starlight
          15:13 23.07.2019

          @clanek

          Ale no tak, trochu oficiálních dokumentů neuškodí. Velká Británie je partner v programu F-35 JSF na úrovni Level 1. Poslední platná obraná strategie Defence and Security Review z roku 2015 potvrdila potřebu celkem 138 letounů F-35, které se budou ale kupovat až do 30. let. Takže času dost. Prvních 48 F-35B pro RN a RAF je určeno právě k zabezpečení „dostatku“ letadel pro letadlové lodě. Už tu padlo, že se teprve rozhodne, zda se koupí i verze F-35A pro RAF. Prvních 24 letounů F-35B bude pro zabezpečení provozů jedné letadlové lodě. Dosud oznámených 48 letounů F-35B je pak pro zabezpečení normálního provozu obou letadlových lodí.

          Jinak VB šla do programu JSF jen kvůli vývoji a nákupu verze F-35B jako náhrady Harrieru všech verzí právě s ohledem na možnost opakování konfliktu typu Falklandská krize. Pilotům F-35B, pokud to v míru periodicky cvičí, totiž stačí v případě války jen krátký kurz pro plnou palubní kvalifikaci. A pak lze obě lodě v reálném čase nacpat letouny a piloty + zůstanou zálohy.

          V případě Falklandského scénáře by tato flotila 48 F-35B mohla stačit na jednu nacpanou loď (obecně se předpokládá, že cca 1/3 letounů je mimo letky v dlouhodobé údržbě), která by plnila hlavně roli „klasické“ letadlové lodě.

          Ovšem z naší pozice nelze říci, jaké všechny válečné scénáře plánuje RN. Třída QE totiž není jen čistá letadlová loď, ale plní i funkci vrtulníkových výsadkových lodí.
          Tedy ve Falklandském scénáři bude potřeba ubytovat hodně vrtulníků včetně posilových velkých CH-47 a AH-64 od RAF.

          Pokud by byly k dispozici současně obě letadlové lodě, tak pravděpodobně obě lodě budou plnit mix úloh jako nosiče stíhacích letounů a výsadkových vrtulníků. Těch 48 letounů F-35B by mohlo nějak stačit (Záleží na tom, kolik letounů bude zrovna v hluboké údržbě. Zda v konfliktu budou i USA s možností „zapůjčení“ letky F-35B USMC).

          • balm
            17:27 23.07.2019

            To přece není tajemství.

            Po Falklandském konfliktu se plánovači upnuli k ekonomické cestě "multifunkční letadlové lodě", protože z ekonomických důvodů nemohou provozovat speciální vrtulníkové, eskortní a velké letadlové lodě (ve smyslu chápání nasazení svazu letadlové lodě po vzoru USA). Samozřejmě by je námořnictvo chtělo, ale nejsou finanční prostředky. Už tak měli problémy s náklady, bojovali s redukcí nezbytné posádky a vybavení.

          • Starlight
            02:49 24.07.2019

            @balm

            Seš si skutečně jistý tím, že všechna tajmeství tu byla napsána?

            Ještě v roce 2000 měla RN tři letadlové lodě třídy Invincible (jakkoliv je RN využívala flexibilně) a k tomu skoro novou vrtulníkovou výsadkovou loď HMS Ocean pro stabilizační operace. Teprve v první dekádě se začalo s redukcemi této výzbroje, které vyvrcholily SDDR v roce 2010, kde se rozhodlo o předčasném vyřazení letadlových lodí třídy Invincible, letounů Harrier a o tom, že HMS Ocean bude sloužit jen do nástupu první jednotky třídy QE.

            Ano, vše proto, aby mohli ufinancovat jak třídu QE, tak letouny F-35. Ale přeci jenom to bylo až v tomto tisíciletí.

            S US NAVY se samozřejmě srovnávat mohou, i když mám pocit, že spíše hodně koukají po LHD/LHA v jejich roli vrtulníkového nosiče a nově s letouny F-35B i v roli lehké letadlové lodě tzv. CV-L „Lightning Carrier“. A naopak to platí také.

            RN má z předchozích mnoha dekád obrovské zkušenosti s univerzálním pojetím svých menších letadlových lodí. Dá se říci, že byly i průkopnici vůči US NAVY/USMC s jejich LHA/LHD, kteří se zase hodně inspirovali RN. Koncept univerzálnosti LHA/LHD bez vrtulníků v konfiguraci Harrier Carrier pouze s letouny lodí VSTVOL si US ANVY/USMC poprvé vyzkoušela bojově v malém až v roce 1991 v Perském zálivu a ve větším měřítku tamtéž v roce 2003. Dlouhodobá spolupráce palubního letectva RN s USMC (+US NAVY) z časů Harrieru a nyní F-35B má v tomto prostě navrch.

            Ale já jsem spíše mířil na zde méně známou skutečnost (tajemství to skutečně není) , že jediné trochu podobné evropské námořnictvo, tj. francouzské námořnictvo se vydalo jinou cestou. Místo další drahé letadlové lodě si k ChdG (a také ji umí používat jako vrtulníkový nosič) pořídilo hned tři specializované dokové vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral.

            RN se tedy naopak rozhodlo jít cestou dvou univerzálních nosičů velkých rozměrů, které jsou od začátku přizpůsobené jak pro roli klasické letadlové lodě s letouny VSTOL, tak i pro roli vrtulníkového nosičů, nebo libovolného mixu. Například velký CH-47 se vejde i bez složených listů rotorů vejde na palubní výtah a do podpalubního hangáru.

          • balm
            19:07 24.07.2019

            Jsem si skutečně jistý tím, že nic takového jsem nenapsal.

            Až na drobnost, že s vývojem začínali na podzim roku 1985 a protože během vývoje skončila Studená válka (zemětřesení v rozpočtu na sebe nenechalo dlouho čekat) a přišla invaze do Iráku. To už věděli, že budou značně seškrtání (restrukturalizace probíhala posledním 25 let ve třech velkých vlnách - ano, rok 2010 nebyl pro Royal Navy právě štastný) a vyvstala potřeba provozně levnější multifunkční letadlové lodě. Princip, který definuje dnešní třídu Queen Elizabeth.

            Falklandský konflikt ukázal slabiny britských hladinových plavidel Typ 42, se kterými už budoucnost (+ osekání Royal Navy) nepočítala. HMS Coventry prakticky obětovali pro odpoutání pozornosti, přesto bojové zkušenosti nebyli příliš dobré a i když sestřelovali dost letounu na velkou vzdálenost, při bližší vzdálenosti potřebovali dodatečnou protileteckou ochranu, protože Sea Dart (což byl prakticky jediný protiletadlový systém) nedokázala sestřelovat cíle v nízké letové hladině a na blízkou vzdálenost. Omezení způsobovala i přítomnost pevniny, kde se cíle ztráceli na pozadí země. Systémem Sea Wolf byla vybaveny pouze korvety, které měli chránit torpédoborce Type 42. I tento fakt, vyplývající z bolestně nabitých zkušeností se musel promítnout do desingu válečných a letadlových lodí.

            Všimni si, že Francii do toho netahám.

          • Starlight
            21:33 24.07.2019

            @balm

            a)
            Asi máš holt lepší podklady než já. Je více než logické, že poté, co byla do služby zařazena poslední jednotka třídy Invincible HMS Ark Royal v listopadu 1985, tak začali přemýšlet, co dál. Prakticky nové lodě třídy Invicible měly ale před ještě dalších minimálně 20 let služby.

            Proto jsem měl dosud za to, že současná podoba letadlových lodí třídy QE je až výsledkem společné britsko-francouzské studijní skupiny, která byla založena až v roce 1996.

            b)
            Co se týče torpédoborců třídy Type 42, tak podle mě tvůj názor je hodně zjednodušený. Skutečně je pravdou že Defence Review v roce 1981 v době hospodářských potíží VB, navrhovala zrušit protiletadlové torpédoborce (a jednu letadlovou loď prodat) a RN se měla soustředit jen na protiponorkové operace. Dále se zrušil vývoj nových torpédoborců Type 43 a Type 44 a protiletadlových řízených střel Sea Dart MkII. Jenže válka o Falklandy všechno změnila a s typem Type 42 se počítalo i nadále a došlo na modernizace. Více dále.

            VB se v roce 1983 připojila do programu společné NATO fregaty NFR90 (po britsku asi fregata Type 84). VB měla dokonce na starosti protiletadlovou verzi! Projekt se nakonec jako takový nerealizoval. Ale v 90. letech vznikl menší italsko-francouzsko-britský projekt Horizon. VB se ale nakonec vydala sama národní cestou v podobě torpédoborce Type 45.

            Co se týče torpédoborců Type 42 u Falkland, tak nebyl torpédoborec jak torpédoborec. Během 60. a 70. let byly před Defence Review v roce 1981 objednány postupně tři mírně odlišné Batche (Batch 1- 6 jednotek, Batch 2 - 4 jednotky, Batch 3 – 4 jednotky). Poslední jednotku z Batch 3 začali stavět v roce 1980.

            Války o Falklandy se zúčastnilo celkem 6 torpédoborců třídy Type 42. Pět z Batche 1 a první jednotka z Batche 2 HMS Exeter. Ten se ukázal jako nejlepší protiletadlový torpédoborec Type 42 v konfliktu. To proto, že už byl vybaven novým přehledovým radarem velkého dosahu Type 1022, který byl o generaci novější než Type 965 (AKE II) na Batch 1. Tento nový radar měl větší dosah, lepší rozlišovací schopnost a byl schopen detekce letounů i protilodních střel ve velmi nízkých výškách. Batch 2 měl také modernější bojový řídicí systém ADAWS 7 (pozdější jednotky dokonce ADAWS 8, kdežto Batch 1 měl mnohem starší ADAWS 4) a řadu dalších vylepšení elektroniky.

            Naopak přehledový radar Type 965 (AKE II) pocházel z konce 60. let jak upgrade typu Type 965 (AKE I) z torpédoborců třídy County Batch 1. Type 965 (AKE II) spolu se systémem Sea Dart měl za úkol boj se sovětskými bombardéry známými v 60. letech a jejich protilodními střelami nad širým oceánem. Nikdy nebyl určen proti letounům a protilodním střelám v nízkých výškách nebo na pozadí země a během 70. let bylo jasné že je zastaralý.

            Ano, torpédoborce Type 42 byl vždy záměrně vysunuty jako protiletadlová obrana a současně návnady daleko před letadlové lodě.

            Neschopnost radaru Type 965 detekovat nízkoletící cíle na otevřeném moři bylo mimo další okolnosti osudná jednotce HMS Sheffield, která dostal zásah Exocetem.

            Následné nápravné opatření v podobě dua torpédoborce Type 42 se Sea Dart a fregaty Type 22 se systémem Sea Wolf nebyla vždy ale vždy úspěšná, a to právě kvůli blízkostí pobřeží. I fregaty Type 22/Sea Wolf měly problémy se zachycováním cílů totiž na pozadí země. Právě v této situaci byla gravitačními pumami potopena jednotka HMS Coventry a poškozena HMS Cardiff, které musela odplout na opravy. A místo ní povolali do boje HMS Exeter.

            Po Falklandách během 80. let modernizovali elektroniku zbylých jednotek Batch 1 na standard Batch 2 (radar Type 1022, ADAWS 7, atd.). Modernizovali se vlastní střely Sea Dart. Nejdříve instalovali ručně ovládané 30 mm kanóny, do konce 80. let i dvojici protiraketových systémů Phalanx. Na prodloužených Batch 3 se dokonce začalo s instalací systému Sea Wolf (jak doplněk Sea Dartu), ale než zcela dokončili první jednotku HMS Edinburgh, tak přišla Defence Review v roce 1990 a tuto modernizaci zastavili.

          • balm
            17:14 27.07.2019

            @Starlight 21:33 24.07.2019

            To jsem si myslel několik let, ale bohužel projekt společné skupiny nebyl realizován. Možná existují výsledky společné práce, které jsou součástí Queen Elizabeth o kterých nevíme. Dobré nápady se vždy hodí.

            Máte pravdu, velmi zjednodušený a nepokládám ho za nic jiného, než nakousnutí problémů a téma, které mne zajímá víceméně velmi povrchně. Respektive dost na to, abych si koupil např.: Four Weeks in May, dohledal si další informace (souvislosti) a shlédl nějaký ten dokument. Právě tak jsem se dostal k informacím (například Defense Review 1981), na kterých stavím svůj názor.

            Zastaralost uznávám a máte plnou pravdu rozdílností verzí lodí. Bohužel to nejsou jediné slabiny koncepce Type42, který neoplýval vhodnou koncepcí prostor a skladbou posádky, která trpěla na bojové přetížení. Problémy s přetížením a prostory mnohokrát zmiňoval kapitán D. H. Dyke a další členové posádky. Nemožnost flexibilně střídat směny, nevhodné prostory pro pohyb čet uvnitř lodi a skladové prostory. Například během útoků Skyhawk, byla v neopancéřované části hangáru uskladněna torpéda. Kdyby střepiny bomby dopadly do prostor hangáru, loď by byla následkem výbuchu munice roztrhána bez možnosti uniknout. Russel Ellis, Dick Lane (zbraňový operátor Sea Dart, nyní bezpečností technik v soukromém sektoru) popisoval Type42 jako příklad nesprávné vnitřní koncepce lodi pro intenzivní bojové operace a slabiny lodi v případě zásahu (vyřazení kritických systému, rozvody potrubí, požární systémy, toxické a hořlavé materiály). Návrhy ubikací posádky při poplachu způsobovali zranění a "zácpy" při vyhlašování poplachu a stávalo se, že klíčoví lidé zůstávali uzamčení (bezpečnostní přepážky se uzavřou a nesmí se otevřít) uvězněni v prostorách. Obzvláště hasící čety ubytované za jídelnou měli problém se dostat rychle na svá bojová stanoviště a řešení v podobě rozmístění do ostatních prostor zase komplikovalo přístup do přidělených sekcí. Lví podíl musíme spravedlivě přisoudit i radarovému vybavení, protože vydávalo varování před střelami Exocet, kterých se velmi obávali. Stávalo se (zmíněno v dokumentech i knihách), že systémy detekovali chybně střely Exocet a posádky místo odpočinku setrvávali na podlaze a do prostoru se vypalovali klamné cíle (hliníkové proužky) doufajíc, že hlavice střely neuzamkne cíl, protože v takové situaci by byla loď zcela bezbranná. Poslouchat/Číst pamětníky pokládám za velice přínosné a jejich vzpomínky jsou použity v dalších knihách např.: Exocet (Jack Higgins). Samozřejmě, jde o můj čistě soukromý názor a je dost možné, že to prostě jinak udělat nešlo (respektive udělat to o mnoho lépe a efektivněji).

  • Pepin Nešpor
    09:42 23.07.2019

    Vklidu,chceto vklidu vychytat muchy.
    Prec stavět takové moderní monstra není jenom tak! To víte tisk s komára dělá velblouda.
    Věřím že do pár let to bude výkonné pravidlo a ještě ukáže.
    I když moc Británii nemusím toto je pro ně zásadní nové letadlové lodě. Potvrdí že umí a nekecaji jenom.

  • Klimesov
    09:22 23.07.2019
    Oblíbený příspěvek

    To rozchodí. Přece jen je Queen Elizabeth ještě mládě :D

  • Packal
    09:15 23.07.2019

    Hmm, zřejmě by to chtělo nového Jackie Fishera, aby provětral kanceláře admirality (dneska spíš ministerstva obrany), "napjal plachty a vyburcoval posádky před blížící se bouří" :-P