Dohoda v Soči – Rozdělení sfér vlivu v severní Sýrii

Dohoda v Soči – Rozdělení sfér vlivu v severní Sýrii
Ruští vojáci v Sýrii / mil.ru (Zvětšit)

Syrští Kurdi byli i díky poslední roky vytrvale medializovanému utrpení svých soukmenovců v oblastech, které nejsou vzhledem k jejich cílům klíčové (tj. oblast západně od syrského města Ra´s al-´Ajn/Serê Kaniyê), schopni dlouhodobě odklánět pozornost od skutečně strategicky podstatných zón – tj. jak lokalit Darbásíja a Amúda, tak (především) oblastí v teritoriálním „apendixu“ Sýrie vklíněném východně od Qámišlí mezi Turecko a Irák.

Sféry vlivu v severní Sýrii

Čerstvá rusko-turecká dohoda ze Soči z 23.10. dává sice Ankaře příslib stažení Kurdů od turecké hranice, není však s podivem, nebude-li dohled nad ní na všech místech plně sdílený (ruskými, tureckými a syrskými silami). 

Realisticky tak lze počítat s tím, že zatímco Turci „dostanou na starost“ oblast zhruba mezi Tall Abjadem (s tím, že dál na západ směrem k Džarábulusu a dále Idlibu již svůj vliv v podstatě mají) a východním Ra´s al-´Ajnem, bude na Rusech (a Syřanech), aby se zhostili „východního“ zbytku. Ten je ovšem tím „pravým“ Kurdistánem – a Moskva s Damaškem tak tedy elegantně dostávají zpět nejen syrské teritorium, ale spolu s ním i vícero dalších herních žetonů, s nimiž mohou do budoucna (a to i vůči Turecku) v případě potřeby navyšovat geopolitické sázky.

Ano, Turecko může být s výstupem ze Soči spokojené, neboť v podstatě dokončilo sestavení svého plánu na „dekurdizaci“ téměř kompletní příhraniční oblasti, jakož i nárok na (přinejmenším sdílenou) kontrolu části z ní. Posledním dílem sestavení plánu byl přitom právě cca 80 – 100 km úsek mezi Tall Abjadem (v Turecku protilehlá Akçakale) a Ra´s al-´Ajn (na turecké straně Ceylanpınar). 

V rámci dané dohody ze Soči (a i pokud jde o rozdělení sfér vlivů) však již nijak jednoznačně nevyplývá turecký „nárok“ na např. Darbásíju (Şenyurt) a Amúdu („bez“ tureckého protějšku, neb rozkládající se po obou stranách hranice). Ty – společně s kurdskými teritorii východně od Qámišlí – přitom vždy byly jedněmi z hlavních stanovišť kurdského odporu. 

Všechna tato místa přitom leží východněji, než „Erdoğanův“ pás končí (nejzápadnější Darbásíja leží cca 50 – 60 km východně od Ra´s al-´Ajnu), a přestože v posledních dnech či týdnech byly určitému tureckému tlaku vystaveny, jsou nyní (reálně) pod syrsko-ruskou kontrolou.

Erdoğana tak sice může radovat, že se mu do „jeho“ záměru podařilo zaangažovat Rusy i Syřany najednou – ti se ovšem jeho realizace milerádi zhostí hlavně proto, že to je pro ně výhodné jinak: kromě získání dříve Kurdy ovládaných území (a tím i učinění dalšího kroku ke znovuobnovení suverenity Damašku nad celým syrským územím) tím získají skutečně velké páky na momentálně kriticky oslabené Kurdy (navíc přímo v jejich domovině), a tedy i podstatně zvýšený manévrovací prostor pro jakýkoliv další vývoj dění.


Pravděpodobné rozdělení sfér vlivu v severní Sýrii. Červeně jsou oblastí s tureckým vlivem (resp. turecko-rusko-syrským), modře s kurdským vlivem (resp. kurdsko-rusko-syrským); větší mapa / Google Maps

Návrat uprchlíků z Turecka do Sýrie

Ankara si v určité fázi bezpochyby zahrávala s myšlenkou nastěhovat na uvolněná území na severu Sýrie spolu s uprchlíky i opoziční bojovníky včetně některých islamistů, bojujících po boku tureckých jednotek. Uprchlíci, kteří jsou momentálně v tureckém vnitrozemí (nejčastěji ve velkých městech, zejména v Istanbulu), jsou převážně sunnité, a jako takoví by v syrských příhraničních teritoriích v podstatě organicky navazovali na sunnitskou, častokrát již teď syro-arabskou menšinu obývající (již historicky déle) turecký jih (Gazıantep, Şanlıurfa, Kilis, Suruç, Reyhanlı, Anatakya apod.). 

Naproti tomu z guerillových bojovníků by se mohla stát (vítaná) pátá kolona, která by z takové hranice vytvořila další operativní proměnnou. Mělo-li by ale jít jen o oblast mezi Tall Abjadem a Ra´s al-´Ajnem (viz mapa níže), pak ta se svou rozlohou (cca 2000 km2, pokud počítáme cca 18 km hloubky do syrského vnitrozemí, tj. eventualitu, že daný pás Turecko skutečně „dostne“ do své „plné“ / prakticky tedy protektorátní / správy / o čemž lze pochybovat) nestačí. Je tedy určitou otázkou, jak konkrétně chce Erdoğan s procesem přesidlování a navrácení uprchlíků pokračovat dál. 

Na druhé straně, jak Turecku nějakým způsobem loajální (resp. k Ankaře rozhodně víc než k Damašku či Moskvě vzhlížející) ozbrojené elementy, tak i civilní obyvatelstvo obývá již teď více či méně Tureckem ovlivňovaný či kontrolovaný pás táhnoucí se od Idlibu, přes Džarábulus, al-Báb, A´záz (Kilis) až po výše uvedený Ra´s al-´Ajn.

Turecko tak má teoreticky dost prostoru, kam případné uprchlíky ze svého území navracet – ovšem jen za předpokladu, že dané oblasti nebudou již teď přelidněné (tj. vyloučeno v případě Idlibu), lidé do nich budou chtít (sporné v případě Idlibu, částečně ale i al-Bábu či A´zázu), nebo že Turecko bude chtít z preventivních důvodů skutečně osidlovat celý pás, který vyklidili (či, jak Ankara doufá, po celé délce příhraničí vyklidí) Kurdové (přičemž pokud jde o kurdská teritoria na východ od Qámišlí, pak do nich jakékoli přesídlování syroarabských sunnitských uprchlíků z Turecka z taktických důvodů nepovolí ani Moskva, ani Damašek).

Zapomínat přitom nelze na to, že celá (momentálně stabilizovaná) situace přitom není konečným způsobem vyřešena z hlavního, „rámcového“ důvodu – jímž je to, že zde stále dochází ze strany Turecka k očividnému porušování teritoriální suverenity Sýrie, s nímž se Damašek (ani Moskva) nikdy nespokojí.


Úsek mezi Tall Abjadem (v Turecku protilehlá Akçakale) a Ra´s al-´Ajn (na turecké straně Ceylanpınar)

Nehledě na to, že v jakékoli „kapse“ usídlení (či do ní případně přesídlení) „opozičníci“ se jistě nebudou pod správou Damašku cítit nejlépe. Už to znamená (přinejmenším) dvě navzájem se vylučující alternativy – přičemž mezinárodní kontrola dané oblasti tak, jak ji navrhuje Annegret Kramp-Karrenbauerová, je zcela mimo čas a prostor. 

Pokud by kterákoli z aktuálně v místě úřadujících velmocí (tj. Rusko nebo Turecko) tuto možnost zvážila, pak by to mohlo být snad jen proto, že se jí to v rámci nějaké dlouhodobé strategické úvahy bude hodit do karet. Jiný důvod pouštět do hry entity, které celou dobu stály stranou, zde objektivně není. Američané jsou dobrovolně ze hry pryč, případná správa tedy padá opět na Rusko. To se této roli pochopitelně nebrání, protože mu z více důvodů plně vyhovuje.

Kurdský výčnělek Sýrie

Jak již bylo uvedeno, pro Kurdy (resp. jednotky SDF a/či YPG/YPJ) je ze strategického hlediska (kromě lokalit Darbásíja a Amúda, dále samozřejmě Qámišlí či částečně Hasaka) klíčový především celý severovýchodní „výčnělek“ zaklíněný mezi jihovýchodním Tureckem a severozápadním Irákem. Daná oblast totiž nabízí rychlý přístup do Turecka (a tedy i napojení na tamní kurdský odboj), jakož i přirozené propojení s kurdskými komunitami v Iráku (a v neposlední řadě i zbytku Sýrie). Protože ale tyto oblasti spadnou pod majoritní syrsko-ruskou kontrolu, bude se vývoj v nich ubírat takovým směrem, jakým určí Damašek a Moskva. 

A pokud dva (Rusko, Sýrie) jednají se třetím (Turecko), který se sice může hodit, je ale a) postradatelný, má b) rozhodně co ztratit a c) na výběr mu zůstala jen špatná a ještě horší možnost, dostane ten třetí dost pravděpodobně takovou nabídku, kterou nebude moci odmítnout. 

Spokojeni tak ve finále budou jak zástupci Moskvy a Sýrie, tak i Kurdové – nicméně pouze ti, kteří s Damaškem měli během konfliktu dlouhodobě vůli (tj. na rozdíl od SDF či části YPG/YPJ) jednat a nikdy nerozporovali územní celistvost země. Ostatní (tj. jakýkoliv případní „skalní“ členové a členky SDF a/či YPG/YPJ, resp. dominantní politické formace PYD; popř. někteří nejkovanější členové „probárzáníovského“ ENKS) se buď budou muset přizpůsobit a třeba čekat na další dějinnou příležitost v bližší či vzdálenější budoucnosti, anebo se stáhnout do jiného státu, v němž je přítomna podobně naladěná kurdská komunita (teoreticky Irák; s velkým rizikem aktuálně Turecko i Írán; volbou je samozřejmě i dočasná „emigrace“ na Západ).


Kurdský apendix v severovýchodní Sýrii

Komplikovaná šachová partie

Je dále jasné, že pokud je obsahem smlouvy ze Soči to, že by na hraničním pásmu (bezpečnostním, nárazníkovém apod.) měli patrolovat jak Rusové, tak Turci „společně“, mohli mít Turci dlouhodobý zálusk na získání oprávnění patrolovat právě nad výše uvedeným kurdským výčnělkem. Přičemž jejich hlavní, dominantní a jedinou snahou je prostě a jednoduše odtud Kurdy vysídlit a jednou provždy tak přerušit jejich vazby na jejich turecké soukmenovce, a tedy i definitivně tuto spojku a z ní plynoucí nebezpečí eliminovat.

Právě zde ale turecké priority narazily na samu povahu strategické hry Ruska (která se i zde protínají s geopolitickými prioritami Sýrie). Zatímco se totiž Turecko se nechce se syrskými Kurdy bavit vůbec a mít je od svého území pokud možno co nejdál, vidí Moskva i Damašek v šikovné alianci se spolupracující částí z nich především příležitost – Damašek pro posílení místního vlivu (a tedy i k dalšímu kroku na cestě k obnovení plné územní integrity); Moskva pak jako další vítaný vstup ve vyšší geopolitické hře – jejíž součástí od nynějška bude i využití syrských Kurdů coby negociační výhody (a zastrašujícího prvku zároveň) vůči jakémukoliv případnému budoucímu tureckému „selhání“.

Damašku se tak postupně rýsuje výhled na stále přehlednější severní hranici, navíc s pravděpodobně vyřešeným kurdským otazníkem – podobně jako stále zaručenou ruskou podporou vůči Turecku v jakýchkoliv případných „nejasnostech“ týkajících se finálního uzavření severu zpět pod jednotnou střechou damašské správy.

Lze tak snad jen dodat, že tato fáze šachové partie, do níž se Moskva již před několika lety (a to nejen v Sýrii, ale de facto globálně) pustila, je už z těch komplikovanějších. 

Již nyní přitom může v (celkovém mezinárodním) kontextu ruských geopolitických aspriací zaměstnávat v Rusku desítky tisíc lidí – tj. nejen v terénu, ale na úrovni štábního či administrativního zázemí, ministerstvev, bezpečnostních a zpravodajských služeb, jakož i pod ně spadajících externistů, sítí, zdrojů apod. 

Pokud by toto kdykoli mělo přejít z šachové partie do „jízdy na tygru“ (nejen co do rychlosti, ale i komplikovanosti, možnosti variant, a tedy i náročnosti na předvídatelnost, vyhodnocování a správná rozhodnutí), může to být moment, který bude pro Rusko vysoce rizikový. Zatím se totiž jen daří (!), ovšem čím je systém komplikovanější, tím fatálnější může být selhání byť sebemenší jeho části. A Moskva toho na sebe nabaluje stále víc, přičemž i ruským expertům musí být jasné, že od jisté míry komplexnosti řešených úloh lze rozhodnutí dělat již jen intuitivně, protože určitý počet vstupů prostě přesahuje jakékoli mozkové i počítačové kapacity, ať již individuální, nebo týmové. 

Na první pohled Rusové v oblasti tedy postupují velmi chytře a strategicky, ale s ohledem na realismus je nutné dodat, že žádný strom neroste do nebe.

Rebuildsyria.cz / Dealtrade Group

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Sýrie – ruský úhel pohledu

Konflikty z bezprostřední doby (Libye, Sýrie) opět rozdělily státy světa do dvou skupin. Existují ...

Turecké chápání demokracie. Proč Erdoğan uspěl?

Američtí novináři se v průběhu nočního pokusu o převrat 15. - 16. července 2016 přiznávali, že ...

Jak izraelský „hrobník“ radarů S-300/S-400 nadzvedl Rusko

„Incident“ se odehrál v rámci mezinárodní výstavy Aero India 2019 konané minulý týden ve městě ...

Ruský systém protivzdušné obrany S-400 v Turecku

Dne 12. července na turecké letecké základně Mürted přistála tři ruská dopravní letadla, která ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    15:01 29.10.2019

    Začala sa šíriť správa o prepuknutí ťažkých bojov medzi sýrskymi vládnymi jednotkami a tureckou armádou, no zatiaľ nebolo uvedené v akej lokalite.
    Turci začali v rámci zastrašovania púšťať viac migrantov do Grécka: https://svet.sme.sk/c/22247868...

    • GlobeElement
      15:34 29.10.2019

      Když chceš vědět, co je správné, zeptej se maminky, když chceš vědět, co se děje na blízkém východě, zeptej se Izraele.
      https://www.haaretz.com/middle...

    • gangut
      18:32 29.10.2019

      Nemalo by ísť o tureckú armádu ale o protureckých bojovníkov zo Sýrskej narodnej armady, ktorý prepadli pozície vládnych síl.

    • PavolR
      18:45 31.10.2019

      ... a nedajú pokoj ... : https://svet.sme.sk/c/22250000...

  • cejkis
    22:18 28.10.2019

    V zájmu ČR je zachování územní celistvosti Sýrie. Pokud se tak nestane a bude podporována samostatnost Kurdů, dojde k občanské válce na východě Turecka a výsledkem budou desítky miliónů uprchlíků mířících za svými rodinnými příslušníky v Německu.

    Další český zájem je nevytvářet z Turecka mekku atomového islámu vymezujícímu se Evropě.

    Pokud si to stále neuvědomujete, Turecko jakožto 2. největší armáda NATO s padesátkou US atomových bomb směřuje do čela islamistů.

    Poslední prohlášení Trumpa jsou všelijaké a nejspíše reflektují handlování odvozu atomových bomb, které tam američtí troubové nechali do poslední chvíle.

    • PavolR
      07:29 29.10.2019

      A atómovkami je to prinajmenšom neisté, kto vie, či ešte na území Turecka nejaké sú, každopádne Erdogan stále častejšie spomína právo Turecka na vlastné nukleárne zbrane ...
      Desiatky miliónov utečencov sú drastické zveličenie, však kto by potom v Turecku ostal. :-D (nezabúdajme, že štvrtina asi obyvateľstva žije v Istanbule a jeho blízkom okolí)

  • danny
    17:03 27.10.2019

    Jak jsem dnes koukal na Donaldovu tiskovou, dohody se zjevně nedělaly jen v Soči, ale muselo jich proběhnout mnohem víc. Jsem zvedav, až bude více indicií kdo a za co zobchodoval Bagdadiho. DT by takový PR úspěch mohl na čas zchladit horkou domácí půdu. Zajímavé byly poznámky, jak už kontaktoval Exxon a další firmy ohledně zajištění těžby syrské ropy a taky komu všemu o akci neřekl, protože Bílý dům a Pentagon trpí závratnou unikovosti informací.

    • Tesil
      18:18 27.10.2019

      A pak,že Američanům nejde o ropu.

      • GlobeElement
        09:20 29.10.2019

        No v Sýrii jí moc nenajdou, Sýrie těží 10x tolik, co ropou oplývající Česká republika. Lokálně je to jistě zajímavá komodita, ale ve srovnání s Irákem (skoro 200 x tolik, co Sýrie) nebo s SA (400 x více, než Sýrie) není o čem hovořit.

        Syrský ropný průmysl je státní a Američani tam nic těžit nemohou. Co mohou, pokud se s Asadem dohodnou, je průzkum a otevírání ložisek.

        • danny
          11:41 29.10.2019

          GE: Sýrie je spíš důležitá z pohledu tranzitu, a spíš než ropy, tak plynu. Přece jen, mají pěkný kus pobřeží středozemního moře. Z pohledu těžby jim teoreticky stačí na pokrytí vlastní spotřeby + export.

          • cejkis
            13:34 29.10.2019
          • GlobeElement
            15:36 29.10.2019

            Spíš to vypadá, že v tomto případě jde o úlitbu syrským Kurdům. Trump argumentuje, že tím zajistí zdroje pro udržování kurdských sil, které střeží zajaté členy ISIS. Ale Kurdové to asi chtějí použít jako kartu v jednání s Asadem o autonomii.

    • PavolR
      19:07 27.10.2019

      To ma tiež prekvapilo, že tak na rovinu o tej ťažbe :-) ... ale nemajú už od sýrskej vlády licenciu Rusi? Kto ho ako vydá americkým firmám?
      Bagdadiho podľa mňa vymenil Erdogan za zrušenie sankcií. Už ho nepotreboval a jeho potvrdená smrť otvorí možnosť prenesenia centra kalifátu na územie Turecky, ako to bolo za Osmanov. Aj som predtým premýšľal, ako sa k nemu Turci potom dostanú (nepotrebujú nevyhnutne celé telo), keď im stoja v ceste Kurdi a Američania, a on si ho Erdogan doviezol priamo k hraniciam ... :-D

      • PavolR
        20:33 27.10.2019

        ... môj osobný typ na nasledujúceho kalifa - tentoraz už v priamej Erdoganovej réžii: https://en.wikipedia.org/wiki/...

        • Luky
          20:52 27.10.2019

          jo Pavol....a za rok bude v Bagdádu... to bude měsíc po pádu Moskvy

    • Luky
      20:49 27.10.2019

      Další z pohádek tisíce a jedné noci....Šimonek Eliotů si teď možná se smíchem dává panáka v Coco baru.

  • Lukash
    12:02 27.10.2019

    Hranice na blízkom východe sú umelo vytvorené a vôbec nerešpektujú kultúrne ani etnicke principy. Preto je nereálne očakávať že tam v dohladnej dobe bude klud. Na druhej strane to mnohým krajinám vyhovuje....

  • SofF
    00:28 27.10.2019

    Další přímo bombastická novinka že se nelze nezmínit - Erdogan má prý získat 36 letadel Su-35S, evidentně do Ruska nejezdil jen na řečnění ale i za realizací kšeftu. Jestli se Alianci nelíbí PVO tak co teprve "rudá" letadla....

    • dusan
      07:11 27.10.2019

      Mne to teda "bombastické" nepripadá ...

      Plne to zodpovedá vývoju maličkého diktátora v Turecku. Vzhľadom na politiku mu tu Rusi určite poskytnú za dobré podmienky (nejaké výhodné úvery). Skôr by ma prekvapil opak, keby Erdogan ustúpil teraz, keď mu "ide karta" a jeho vojna má doma veľkú podporu.

      Vojensky pre Turecko nie je prezbrojiť na ruskú techniku taký problém ... je lacnejšia.

      Ekonomicky je to však pre Turecko cesta dosť problematická. Dnes Turecko ekonomicky stagnuje. Je naviazané na západ, kde realizuje i väčšinu exportu
      https://oec.worl... d/en/profile/country/tur/
      a zo západných krajín prichádza i najviac investícií. Už VW zvažuje stopnúť presun výroby Superbu do Turecka a je isté, že tak budú robiť viaceré firmy.

      A Turecko nie je Rusko, kde Putin plne kontroluje voľby a cez export surovín dokáže sanovať do značnej miery svoju zaostalú ekonomiku.

      Skrátka Turecko sa s Erdoganom vydáva na dosť "hrboľadú" cestu .....

      • SofF
        18:44 27.10.2019

        nesmysl, jen využívají alternativu, nedá hlavní spojenec tak dodá někdo jiný, v tom to je, reálný kapitalismus. Nemusí se nikoho doprošovat když je na výběr. A klidně na spojenecké závazky mohou říci a to i tvrdí že se o nákup prvně v Aliančních zemích pokusili ale odezva byla negativní.

    • Lukash
      11:59 27.10.2019

      Ja to vítam, čím viac takých to krokov od Erdogana tym skor vypadne z NATO a odstaví si spoluprácu s EU. Erdogan nemá medzi civilizovanými krajinami čo robiť. Je to diktátor "se vším všudy" toho treba nechať Putinovi nech si hrkutajú.

      • GlobeElement
        09:24 29.10.2019

        Každý problém má jednoduché, zcela špatné řešení.
        Erdogan nebyl takový vždycky. I vůči Kurdům byl vstřícnější, než jeho předchůdci. Zmagořil až časem, možná věkem, možná ho opila moc, ten puč mu taky nedodal.
        Turecko bylo před Erdoganem a bude i po něm. Pořád to bude důležitá země a důležitý spojenec.
        Lepší nejistý spojenec, než jistý protivník.

        • PavolR
          10:02 29.10.2019

          K tým Kurdom, ku ktorým bol ústretový doteraz, je ústretový aj naďalej (má medzi nimi nemálo voličov). Preňho však nie je Kurd ako Kurd a po krku ide hlavne opozičným, ako aj skupinám, ktoré by mohli opozičných podporiť (aj ozbrojene). Sú napríklad Kurdi, ktorých turecké jednotky cvičia v Iraku. Proste to berie štýlom "rozdeľuj a panuj".

        • Tesil
          17:56 29.10.2019

          Erdogan se dokonce v roce 2011 z pozice premiéra omluvil za masakr Kurdů v 30. letech. Důvodů obratu je několik. Jedním z nich je neúspěch při vyjednávání o vstupu do Evropské unie a nutnost změnit směr své zahraniční politiky.

    • RiMr71
      17:25 28.10.2019

      ...nenech se mýlit, že schopnosti obou typů letadel jsou stejné (resp. se k sobě i byť jen přibližují) i když mají oba typy označení "35"... :)

    • PavolR
      18:55 28.10.2019

      Ak si Erdogan určí podobné podmienky, ako pri S-400, teda prenos know-how a výroba v Turecku, tak je to iba ďalšie vykrádanie ruského rodinného striebra...

  • vixl
    15:45 25.10.2019

    naši spojenci
    (varování pro EUSANATO hujery - zavřete oči!)
    http://www.drsnysvet.cz/povsta...

    dočkáme se ukázek i na dnech NATO v Mošnově?

    • dusan
      19:37 26.10.2019

      Členstvo Turecka v EÚ v nedohľadne a otvorene sa hovorí či patrí do NATO .....

      Ale zas vyberať "pikošky" je dosť smiešne .... zjedené srdce mŕtvoly je v besnení sýrskej vojny totálna "banalita" ... ale pre médiá zaujímavejšia ako tisíce "neviditeľných" umučených v sýrskych vezniciach ... či vyvraždených kdesi v púšti ...

      • Luky
        20:27 27.10.2019

        Se mi moc líbí, jak vždycky budeš hledat mouchy na straně režimu a o džihádistech smýšlet jak o chudácích.

      • cejkis
        22:01 28.10.2019

        Zkuste si zpětně najít zdroj informací o umučených v syrských věznicích.

        Mediální krytí žoldáků, tehdy označovaných jako umírněná opozice, později jako FSA, WhiteHelmets a SOHR je už hodně profláknuté.

  • SofF
    04:31 25.10.2019

    zajímavý rozbor.
    Osobně bych řekl že hlavní ruský výsledek je "naboření" původního plánu USA na celkové přeformátování BV kdy by v zásadě vznikly jen neživotaschopné hašteřící se státečky, ideál pro praktiku rozděl a panuj podle libosti. Plus ovšem zachování vlivu v posledním blízkém regionu. Někdo říká že Libyii hodili přes palubu nebo prostě si nechali od Američnů opít rohlíkem, nicméně když by nechali být SAR tak by přišli o mnohem víc, reputace Ruska jako důvěryhodného subjektu schopného bránit své klienty by byla v troskách - zřejmě na dlouho nenapravitelně. Plus zmíněné posílené sebevědomí islamistů kteří by ztratili respekt získaný po poslední čečenské válce.
    A k těm zmíněným proměnným, těch zas tolik nebude když se americká strana sama diskvalifikovala, Kurdové nemají moc na výběr a další etnika jsou už jen Arabové a turkičtí obyvatelé jichž je příliš málo aby představovali nějaké silné aktivum. Jednoduše řečeno, toto není Afghánistán s množstvím kmenů a klanů kde dosáhnout dohody napříč je přímo Herkulovský úkol.
    Klíčový výstup pro vládu SAR je získání kontroly nad ropnými zdroji, bez útoku Turecka by to šlo horko těžko, takže vlastně Asad ještě přes všechny peripetie ještě může být rád že se pro něj věc pozitivně urychlila.

    • lorgarius
      07:43 25.10.2019

      este zrejme nie je koniec. americke spravy hovoria o tom, ze ich vojaci su stahovany len z "hranicneho pasma" kde by sa mohli dostat pod palbu turkov. ropne a plynove polia v oblasti Deir ez-Zor zostanu pod americkou ochranou - vraj posilnenu tankami a delostrelectvom.

      • Rase
        11:12 25.10.2019

        Poku by byl v té oblasti založen nějaký Kurdský stát, tak by šlo o docela ideální řešení. Předpokládám že rozdělení Sýrie na několik zón je nevyhnutelné.

        • lorgarius
          15:39 26.10.2019

          "zonacia" je v Syrii dnes realitou, aj ked asi nie definitivna, na to je tam prilis vela hracov a prilis vela zaujmov. osobne si nemyslim, ze kurdsky stat v oblasti Deir ez-Zor by bol riesenim, resp dobrym riesenim. mozno tak na legalizaciu americkej pritomnosti v oblasti ropnych poli. skor by to bola dalsia velka trecia plocha medzi syrcanmi a kurdami.

        • cejkis
          22:06 28.10.2019

          Uznáme Conoco stát na východ od Eufratu, jako Kosovo, co říkáte ? Stejně už se vyjádřil před lety jeden z US generálů "Nepustíme syrskou armádu přes Eufrat". Jakoby někdo AČR říkal, že je nepustí přes Vltavu.

          Parcelování států dle zájmu mocností jen podporuje daší prolévání krve. Jediné řešení je zachování uzemní celistvosti Sýrie. A k tomu je třeba odchodu Turecka ze Sýrie, odchodu Američanů ze Sýrie, odchodu jednotek Britů a Francouzů ze Sýrie pokud tam stále ještě jsou a odchodu Íránu ze Sýrie. Až tohle nastane, tak bude situace vyřešena. Posléze nechť si Sýrie uzavírá dohody s kým uzná za vhodné.

          • GlobeElement
            09:26 29.10.2019

            Taky myslím. Vytvoření dalších ministátů by znamenalo další etnické čistky a další konflikty.

    • PavolR
      09:07 25.10.2019

      Ako písal aj lorgarius - Američania v okolí ropných polí ostanú pod zámienkou, aby sa nedostali znova do rúk džihádistom. A možno tam nakoniec presunú aj jednotky, ktoré sa už stiahli do Iraku, lebo Irak ich vraj na svojom území odmieta.

      Čo sa reputácie Ruska týka, pre tú by bolo určite lepšie, keby dosiahlo stiahnutie Turkov z územia svojho chránenca, než že po každom ďalšom stretnutí v Soči rozširuje v prospech Erdogana územie, na ktoré sýrske vládne jednotky "nesmú" vstúpiť...

      • SofF
        22:15 25.10.2019

        to je právě to, jakmile se někam nasáčkují a dobrovolně nechtějí odejít tak vlastně nejsou páky, stejně i opačně u druhé strany, takže přes všechny řeči když dojde na lámání chleba platí pořád jen jedno - právo silnějšího...
        Ty povídačky o tom jak se líhnou džihádisti z pouště snad nebaští ani předškolní děti, nejsou to nenáročné písečné blechy. Už ten nástup islamistů budí krajní podezření, hlavně to že jim při infiltraci z Iráku někdo musel vydatně zpravodajsky pomáhat. Ostatně byly na počátku války zkazky jak "bojovníci" přesně ví kde má syrská kontrarozvědka objekty a přednostně útočili na ně. Nebo to jak těžce vyzbrojená a vybavená irácká divize dala na útěk a zahodila zbraně a vozidla. Celé to budí dojem že se ten prostor stal jakousi mega petriho miskou kde se testovaly i psycho zbraně které mají demoralizovat vojáky.

        • PavolR
          08:25 27.10.2019

          V prípade Iraku je vcelku jasné, že sa opielali bývalých spravodajcov Hussainovho režimu, ale nepodceňoval by som ani mieru podpory Turecka, pretože Erdoganove neoosmanské predstavy sotva môžu obísť problematiku obnovy kalifátu. V tomto kontexte ma zaujala zatiaľ posledná správa o zabití Bagdhádiho - v Idlibe! Tam sa dnes ťažko dá dostať inak, než cez Turecko. A v tomto kontexte by som poukázal na spôsob, ako sa pred 500 rokmi stala centrom kalifátu Osmanská ríša.

      • cejkis
        22:08 28.10.2019

        Jasně, Američané chrání pole před svými džihádistsy :D a u toho americký generál říká, že nepustí syrskou armádu za Eufrat.

        Nesmíte tu západní propagandu tak moc hltat.

  • palo satko
    20:39 24.10.2019

    Dost pochybujem, ze sa Syrcan, kto je roky v Turecku chce vratit medzi naspat a medzi Kurdov uz vobec nie. Asi to dostane tradicnu tvar zvyseneho dopytu po cinskych nafukovacich clnoch a prepasovanych Isilakov uplne inou cestou. Ani Sultan, ani Putin a ani Asad nebudu cakat az Isilaci v kurdskych lagroch a Idlibe si vstupia do svedomia. Jednoducho bez zapadnej kontroly a pritomnosti sa Isilaci pekne roztrusia do sveta. Koho to bude svet nemusime dlho hadat.

  • Rase
    20:15 24.10.2019

    Řekl bych, že vítězem války v Sýrii bude primárně Čína. Přeci jen jde o jedinou mocnost, která má jak kapitál na poskytnutí půjček, tak i kapacita na znovuvybudování celých států. Již nás o tom přesvědčují v Africe a navíc jsou i docela vojensky aktivní v Sýrii (byť spíš nahánějí Ujgury bojující za různé islamisty).

    ps. myslím že spokojení můžou být i Izraelci, teda pokud se jejich severní soused bude co nejdéle plácat ve vnitřních problémech. Pokud jde o Američany, tak se jich nechci moc zastávat, ale myslím že stažení ze Sýrie bylo docela rozumné / pochopitelné. Byť bych byl asi raději, pokud by se nějakým způsobem (v režiji USA) osamostatnili Kurdové na severovýchodě Sýrie a Iráku.

    • dusan
      23:24 24.10.2019

      Čína má teraz hlavne problém sama zo sebou ...

      To ochladenie svetovej ekonomiky síce súvisí s viac faktormi, ale jedným z najdôležitejších je to, že čínska ekonomiky stráca dych a nepomáha ani masívne stimulovanie zo strany štátu. Skrátka čínsky komunisti neplánujú o nič lepšie ako tí naši za socíku. Pokým išla Čína zo stredoveku (po kultúrnej revolúcii) tak to stačilo ... ale Čína sa posunula ďalej čo na jednej strane posunulo Čínu dopredu, ale vo vyspelejšom svete už akosi plánovanie nefunguje a čínska ekonomika bojuje s neefektivitou štátneho sektora a neefektívnym alokovaním zdrojov diktatúry ....

      A čo sa týka efektivity čínskych investícií ... tak to tie nie je až taká sláva ako sa často prezentuje.

      Izrael nie je z toho až taký nadšený. Z jeho pohľadu by bola najlepšia asadova diktatúra ... resp niekoho iného, ale stabilná.

    • infi
      09:58 25.10.2019

      Ono to podle poslednich zprav vypada, ze USA se stahovat nebudou, dokonce naopak posili kontingent - ale pouze kolem ropnych poli, kde kradou ropu od Syranu.

      https://www.novinky.cz/zahrani...

      Tak jako tak je to pro USA neco noveho - nejaky problem na blizkem vychode se vyresil bez ucasti hlavniho svetoveho policajta a v podstate vsichni tri akteri z toho tezi.

  • PavolR
    19:24 24.10.2019

    Politika appeasementu v praxi - podľa rôznych zdrojov zaútočili Turci na Sýrsku armádu mimo vytýčených zón a spôsobili jej straty: https://svet.sme.sk/c/22244683...

  • dusan
    18:22 24.10.2019

    No ak najväčší súper Ruska - USA dá čelom vzad a hodí Kurdov cez palubu tak samozrejme Rusko vyhráva na body v podstate zadarmo.

    Najväčším problémom "veľmoci" Ruska je to, že má ambície ako svetová veľmoc, ale zdroje ako Taliansko ....

    Preto sa Rusko vzdalo "novoruska" - kde by teoreticky cez ekonomickú pomoc mohlo rýchlo pritiahnuť separatistické "republiky" až po anexiu ... ale to by muselo živiť milióny ľudí ... čo si Putin nemôže dovoliť , už Krym dobre vyšťavil ruský rozpočet.

    Sýrska kampaň určite hreje srdcia mnohých ruských obyvateľov v krajine, kde armáda je číslo jedna v dôverihodnosti, faktom ale je, že Rusko to stojí miliardy rubľov, bez reálnej ekonomickej návratnosti. Okrem priamych nákladov sú to samozrejme náklady na pomoc sýrskej armáde, ktorá je "zaplatená" maximálne úvermi.

    Vzhľadom na to, že západ sa do obnovy asadovej Sýrie z pochopiteľných dôvodov nehrnie, tak je nejaký ekonomický rozvoj Sýrie v nedohľadne a s tým i návratnosť ruských investícií do Asada.

    Treba dodať, že Rusko úspešne "vytáča" Amíkov vo Venezuele, kde s veľkou slávou prileteli i strategické bombardovacie stroje Tu-160 ... ale táto "sranda" je pre ekonomický kolabs Venezuely pre Rusko dosť drahá a Rusi môžu len dúfať, že v budúcnosti dostanú späť aspoň časť úverov, za ktoré Maduro a Hugo nakupovali ruské zbrane vo veľkom ...

  • PavolR
    17:24 24.10.2019

    Pre asadovcov je táto dohoda ústupom od výsledkov dosiahnutých dohodou s Kurdami, lebo ich núti stiahnuť jednotky z miest, ktoré už obsadili spolu s Rusmi obsadili a prepustiť kontrolu Turkom.
    Na druhej strane ako je aj v článku uvedené - "V rámci dané dohody ze Soči však již nijak jednoznačně nevyplývá turecký „nárok“ na např. Darbásíju (Şenyurt) a Amúdu."- čo ale znamá, že tam ostal aj Turkom manévrovací priestor ...

    Keď Putin posledne ujednal v Soči podobnú dohodu o Idlibe, Sýrčania zostrelili ruské lietadlo ... uvidíme, ako to dopadne teraz.

  • danny
    16:28 24.10.2019

    Výborný a detailní rozbor. Díky.